Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Posílení digitální gramotnosti, elektronických dovedností a začlenění do informační společnosti“ (průzkumné stanovisko)

2011/C 318/02

Zpravodajka: paní BATUT

Dne 24. ledna 2011 se Evropská komise v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Posílení digitální gramotnosti, elektronických dovedností a začlenění do informační společnosti

(průzkumné stanovisko).

Specializovaná sekce „Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost“, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 22. června 2011.

Na 473. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 13. a 14. července 2011 (jednání dne 13. července), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 136 hlasy pro, 2 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Nerovný přístup k informačním a komunikačním technologiím vyplývá z nerovnosti v oblasti ekonomické a sociální. Je proto nutné posílit růst a zaměstnanost a úspěšně vystoupit z krize.

1.2   Aby VŠICHNI občané mohli kriticky přistupovat k obsahu všech mediálních nástrojů, je třeba, aby 1) byli připojeni, 2) věděli, jak se zařízením pracovat, 3) ovládali technologii, 4) byli školeni k tomu, jak ji používat, 5) byli zapojeni do informační společnosti.

1.3   Začleňování do informační společnosti musí být pojato celostně a musí pomocí digitálních technologií zaručovat emancipaci všech bez ohledu na jejich postavení ve společnosti. EHSV má za to, že by Unie a členské státy měly zajišťovat přístupnost digitálních technologií prostřednictvím celoživotního učení v této oblasti za účelem výkonu povolání nebo pro vlastní potřebu, a v oblasti občanství.

1.4   Přístup k infrastruktuře a k příslušným nástrojům je třeba chápat jako základní právo.

1.5   EHSV by si přál, aby evropské, vnitrostátní i místní orgány využívaly stávající struktury dialogu k setkávání se zástupci organizované občanské společnosti s cílem lépe vymezit skutečné potřeby.

1.6   Kvalita, inovace, transparentnost a přístupnost, které lze očekávat od služeb obecného hospodářského zájmu, od správních orgánů v Evropě a v členských státech, jsou samým základem začleňování do informační společnosti.

1.7   Jelikož se problematika počítačů týká společnosti ve velké míře (1) a 30 % domácností dosud nemělo v roce 2010 internetové připojení, (2) EHSV je toho názoru, že úlohou Unie musí být stimulovat a vést, aby občanům poskytla rovnost příležitostí, a v této oblasti by již mohla poskytnout členským státům harmonizovaný přístup zahrnující požadavek ochrany, bezpečnosti metod a dat. Podporuje koordinaci mezi Unií a členskými státy v zájmu:

1.8   Obecně se EHSV domnívá, že je třeba:

1.8.1   z hlediska financování opatření:

1.8.2   z hlediska získávání dovedností:

1.8.3   z hlediska zajištění větší jistoty zranitelným skupinám, pokud jde o IKT:

1.8.4   z hlediska přístupu k zaměstnání:

1.8.5   V oblasti vzdělávání podporujícího začlenění všech občanů EHSV žádá, aby se EU zavázala podniknout tyto kroky:

2.   Souvislosti

2.1   Cílem strategie EU 2020 je inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, s cílem překonat krizi. Digitální agenda pro Evropu (4) označuje jako překážky nízkou počítačovou gramotnost, nízkou důvěru v sítě, počítačovou kriminalitu a nevyužité příležitosti k řešení společenských problémů.

2.2   EHSV považuje tento cíl za naprosto zásadní. Žádný občan by neměl být vyloučen z informační společnosti, přičemž začlenění by mu mělo především poskytnout prostředky k osobnímu rozvoji, k účasti na společenském životě a k emancipaci (5).

3.   Definice

3.1   Začlenění do informační společnosti

Podle prohlášení z Rigy (6) se začleňování do informační společnosti týká jak informační technologie, tak jejich využívání za účelem dosažení obecnějších cílů začleňování zapojením všech jednotlivců i společenství do všech oblastí informační společnosti.

3.2   Příjemci opatření

Občané jsou rozděleni do kategorií, aby je bylo možné identifikovat pro účely přidělování podpory. Začleňování do informační společnosti by se však mělo týkat všech. Z pohledu jednotlivce toto začleňování začíná tím, že lidé nejsou nestigmatizování zařazováním do „škatulek“, na úrovni sociální se jedná o uplatňování společného přístupu a na úrovni podniků a obchodu jde o „design pro všechny“ od fáze vývoje až po vyřazení z používání.

3.3   Počítačová gramotnost

Počítačová kultura je v první řadě prostředkem, nástrojem, bez něhož by nebylo možné využívat toho, co dříve byla kultura v širokém slova smyslu, chápaná jako vazba mezi občany. Bez tohoto nástroje se snižují možnosti vycházet vstříc druhým lidem a dalším znalostem.

Kultura (gramotnost), dovednosti a začlenění jsou navzájem neoddělitelné a odpovídají celostní a nediskriminační definici začleňování do informační společnosti pro všechny.

3.3.1   Začlenění předpokládá splnění těchto podmínek:

3.3.2   Mezi osoby vyloučené z informační společnosti patří senioři, osoby s postižením, některé pečující osoby, osoby s nízkým příjmem a s nízkým vzděláním, a to v různé míře – například mezi „seniory“ jsou i vzdělaní uživatelé internetu, kteří ho využívají od té doby, co se objevil, a kteří v některých členských státech představují významnou hnací sílu hospodářství. EHSV má za to, že je třeba zajisti prostřednictvím IKT emancipaci všech občanů, bez ohledu na jejich postavení ve společnosti, a to jak prostřednictvím cílených opatření, tak prostřednictvím obecných ekonomičtějších opatření pro všechny, více podporujících integraci.

3.3.3   EHSV se domnívá, že začleňování do informační společnosti zdaleka není stabilní a lineární. Technologie se neustále vyvíjejí, jistota zaměstnání se snižuje, práce je flexibilnější a profesní dráha roztříštěnější. Vyloučení z informační společnosti často souvisí s několika příčinami, které se překrývají. Základem začlenění je vzdělávání a aktualizace znalostí.

3.3.4   Zasaženy jsou i podniky, které mají finanční problémy a chybějí jim dovednosti nebo čas. Začleňování do informační společnosti musí být podle EHSV plánováno s ohledem na budoucnost, aby vývoj v oblasti IKT držel krok s vývojem příčin vyloučení.

3.4   Elektronické dovednosti odborníků

Celoživotní vzdělávání hraje zásadní úlohu. Poté, co dosažení kvalifikace v oblasti digitálních technologií (7) zaznamenalo u mladé generace velký rozmach, trpí nyní tyto obory nedostatkem viditelnosti a snižuje se i finanční ohodnocení. Je nezbytně nutné opět zvýšit motivaci odborníků větší prestiží, vyšším ohodnocením a lepšími pracovními podmínkami, abychom vyřešili nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a odpovídající odborné přípravy a začlenili skupiny, které mají problémy. Odborníci v oblasti digitálních technologií přivádějí i uživatele.

4.   Prostředky

4.1   Univerzální přístup

4.1.1   Aby se vyrovnaly rozdíly v přístupu k IKT a podpořilo se začleňování, zavedla Unie v roce 2002 univerzální službu a práva uživatelů týkající se sítí a služeb elektronických komunikací. (8) Žádost o připojení k veřejné komunikační síti předpokládá dostatečnou přenosovou rychlost, aby byl přístup k internetu funkční a cenově dostupný. Nejedná se o likvidaci trhu nebo spravedlivé hospodářské soutěže, ale o nastolení rovnováhy mezi ekonomickými cíli a naléhavými sociálními potřebami, které je třeba řešit. Jak EHSV již několikrát připomněl, trh není cílem sám o sobě, ale je prostředkem ke zkvalitňování života občanů.

4.1.2   Kvalita, inovace, transparentnost a přístupnost, které lze očekávat od služeb obecného zájmu v Evropě a v členských státech, jsou hlavním základem začleňování do informační společnosti. Jde především o dlouhodobou sociální efektivitu, která je hlavním předpokladem pro dosažení dobrých výsledků v oblasti začleňování. V tom tkví základní paradox začlenění do informační společnosti: sociální efektivita služeb obecného zájmu a sociálních služeb obecného zájmu zasazených do kontextu a veřejná činnost vyvíjená dlouhodobě budou zásadními prvky úspěchu začleňování, i když se jedná o oblast, kde má rychlost zásadní význam. Úkolem veřejných orgánů je snažit se tento paradox vyřešit.

4.2   Rovný přístup pro všechny

4.2.1   V zájmu zaručení univerzální služby je třeba urychleně dokončit pokrytí celého území Evropy sítěmi, rozvoj vysokorychlostního širokopásmového připojení a využití digitální dividendy. (9)

4.2.2   Je patrné, že nerovnost v přístupu k IKT a jejich využívání přetrvává a odráží dříve existující nerovnost ekonomickou a sociální. Do informační společnosti jsou většinou zapojeni ti občané, kteří mají prostředky na zajištění potřebné logistiky a dovedností.

5.   Osvojování základních počítačových dovedností

Rozvoj počítačové gramotnosti

Cílové skupiny k IKT přivede kombinace tří faktorů – jsou to: potřeba + zájem + prostředky (finanční a další).

5.1   Senioři

5.1.1   Příslušníci nejstarší generace (10), která je stále početnější, využívají IKT nejméně.

5.1.2   Pro osoby, které žijí samy, mohou IKT představovat životně důležité spojení se světem. Např. rozšíření cenově dostupných telefonických/pohotovostních služeb aktivovaných pouhým stisknutím tlačítka může být hlavním cílem sociálních služeb obecného zájmu, který je pro občany záchranou v krizových situacích. Stále větší úlohu bude hrát také elektronické zdravotnictví (11). Všechny zásady, které je podle EHSV třeba ve vztahu k uživatelům IKT dodržovat, jsou univerzální povahy a lze je uplatnit i v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb.

5.1.3   Rok 2012, který bude „Rokem aktivního stárnutí“, a jeho partneři v oblasti inovace musejí EU využít ke zdůraznění toho, že IKT hrají důležitou úlohu ve vytváření vazeb mezi generacemi (výuka) a nejstarší občany chrání před izolací a zajišťují jim pohodlnější život.

5.2   Osoby s postižením

IKT mohou usnadnit zapojení osob s postižením do chodu společnosti stejně jako ostatní. (12) Jde tu o totéž jako u ostatních skupin: vymezení cílů, podpora odborné přípravy, dostupnost uzpůsobeného vybavení a programů, dostupné a snadno ovladatelné přístroje a zejména inteligentní přenosové systémy (13). Úloha počítačové gramotnosti jakožto „služby obecného zájmu“ je u osob s postižením o to zjevnější. Podpora pro všechny skupiny postižení může vést k lepšímu sociálnímu začleňování. Je třeba uvědomit si význam nevládních organizací a koordinovat jejich činnost s činností veřejných orgánů. Vhodnějším přístupem, než je specializovaná koncepce zaměřená pouze na osoby s postižením, je univerzální koncepce, která v co největší míře bere v úvahu potřeby všech typů uživatelů.

5.3   Osoby s nízkými příjmy

5.3.1   Nerovný přístup k digitálním technologiím vyplývá z nerovnosti v oblasti ekonomické a sociální – mezi muži a ženami, mezi domácnostmi a matkami samoživitelkami, mezi městy a venkovskými nebo ostrovními oblastmi, mezi bohatými zeměmi a zeměmi méně rozvinutými. Aby bylo možné začlenit co nejvíce občanů do informační společnosti, je nutné tyto rozdíly překonat.

5.3.1.1   Ještě horší je situace přistěhovalců a příslušníků menšin. Nejsou vyvíjeny počítačové programy, které by je zajímaly.

5.3.2   EHSV se domnívá, že možnost hledat zaměstnání a komunikovat by jim poskytlo zavedení bezplatného veřejného internetového přístupu na frekventovaných místech ve městech a přístup k otevřeným datům 2.0 a otevřeným zdrojům. Pevné připojení by nadále hrálo významnou úlohu jako výuková pomůcka. Tohoto úkolu by se měly společně ujmout veřejné orgány, operátoři a sdružení.

5.3.3   Přístup k infrastruktuře a k příslušným nástrojům je třeba chápat jako základní právo – vzdělávání i předávání vědomostí a zkušeností mají pro počítačovou gramotnost velký význam v každém věku a v každé životní situaci.

5.4   Osoby s nízkým vzděláním

5.4.1   EHSV se domnívá, že u těchto osob je třeba vzbudit zájem o IKT prostřednictvím zvláštní podpory, počínaje používáním telefonu a médií.

5.4.2   Aby je technologie neodradily, je vhodné využívat lektory a začínat od zábavné stránky technologie. EHSV má za to, že dětem se špatnými školními výsledky by mohl při dohánění vrstevníků pomoci „smart phone“, který lze považovat za tužku nové doby. Přístup k základnímu vzdělání by mohl začínat u vzdělávacích her podobných hrám rozvíjejícím myšlení, a to jak pro děti, tak pro dospělé, a to s pomocí programů umožňujících budování dovedností.

5.4.3   Aby oblast digitálních technologií v Unii podporovala začleňování, je nutné, aby internet byl obohacen o kulturu. Kultura je tím, co Evropané považují za svůj nejdůležitější společný rys. EU musí tuto kulturní rozmanitost využívat ve všech svých iniciativách souvisejících s digitální agendou (14). Digitalizace kulturních děl usnadňuje znevýhodněným skupinám přístup ke znalostem, které jsou součástí výbavy potřebné k integraci do společnosti a k osobnímu rozvoji, a to především v mateřštině.

5.5   Menšiny

5.5.1   EHSV si přeje, aby možnost začlenit se do informační společnosti získaly i tyto skupiny, ať už z řad přistěhovalců, či nikoli, například Romové. Tyto skupiny nejsou negramotné, nesdílí však jazyk a kulturu země, ve které žijí. Nemají snadný přístup k počítačovému vybavení. Nejméně informované a nejvíce znevýhodněné jsou často ženy.

5.5.2   Příkladem nástroje, který by mohl sloužit jako základ pro vývoj sociálních aplikací, pomocí nichž by se občané EU a osoby zde žijící mohly učit, čímž by měly přístup k elektronickému učení, je vícejazyčná on-line aplikace IMI (15), kterou využívají vnitrostátní orgány EU k usnadnění komunikace.

5.5.3   Pro všechny tyto skupiny vyjmenované v části 5 mohou mít nenahraditelnou úlohu také sociální sítě, pokud je tato úloha dobře zvládnuta. I internetové kavárny, které mají pro mladé lidi svůj význam v tom, že rozvíjejí jejich zájem o počítače a počítačové dovednosti, by také mohly být cenově dostupnější např. tím, že by místní orgány vydávaly poukázky na základě zvýhodněné sazby.

5.6   I podniky

5.6.1   Vyloučeny z informační společnosti mohou být i malé a střední podniky, pokud nepůsobí přímo v oblasti digitálních technologií. Řízení podniků, jejich procesy i zaměstnance může negativně ovlivnit nedostatek času na zaškolování, zatížení tradicemi, finanční problémy nebo zastaralý přístup ke správě informačních technologií. Často tak například nemohou využívat technologie typu „cloud computing“ (16), která nabízí řešení správy informačních technologií. Protože to může mít vliv na produktivitu těchto podniků, je třeba hledat prostředky pro jejich začleňování do informační společnosti.

6.   Rozvíjení počítačových dovedností všech občanů v zájmu řešení sociálních a společenských výzev

6.1   Vzdělávání a „odborná příprava“  (17)

6.1.1   Základy pro budoucí začlenění se pokládají již v předškolním věku. Pokud budou mít ve všech školách všechny děti včetně dětí s postižením, osamělých dětí a dětí ze znevýhodněných rodin rovný přístup k počítačovému vzdělání podporujícímu začleňování, budou v dospělosti díky nabytým počítačovým dovednostem samostatnější. Rozšíření vzdělávacích her, počítačů typu tablet a digitálních knih pod dohledem učitelů a využívání sociálních sítí by mohlo umožnit začlenění žáků, kteří mají největší potíže, díky novým formám učení, jež nabízejí.

6.1.2   Získávání kvalifikací a diplomů i výběr zaměstnání v oblasti počítačů by se měly opírat o evropský referenční rámec odborné přípravy, především v nových oblastech zaměstnání, spojených s informační společností. Některá povolání vznikají rekvalifikací z povolání již existujících, jiná nikoli. Mohl by být zaveden otevřený evropský katalog „digitálních dovedností“, v němž by byly stanoveny podmínky pro udělování evropských diplomů, což by podporovalo mobilitu zájemců. EHSV se domnívá, že opatření umožňující evropským studentům získat vysoký socioprofesní status by měla omezit ztrátu jejich zájmu o počítačové obory.

6.1.3   Evropskou podporu je třeba přizpůsobit všem druhům vyučování v oblasti informatiky na celostátní, regionální a místní úrovni a musí být zahrnuta rovněž odborná příprava rodičů a učitelů, jejichž pracovní podmínky musí být upraveny.

6.2   Celoživotní vzdělávání, „celoživotní elektronické učení“

6.2.1   Některých skupin se týkají cílené kampaně. U osob vyloučených z informační společnosti je důležité předávání experimentálních znalostí a vedle teoretické přípravy přispívají k rozvoji potenciálu a k začleňování také participativní metody. To je zvláště důležité v případě nezaměstnaných. Lidé v produktivním věku, senioři i lidé sociálně vyloučení, kteří chtějí pracovat, potřebují, aby byli zaměstnatelní a dokázali se začlenit do společnosti.

6.2.2   Opatření pro podniky

Založení podniku by mohlo být v budoucnu podmíněno získáním „pasu IKT v ekonomice“ po absolvování standardního školení v oblasti informačních a komunikačních technologií se zaměřením na podnikání.

Prostřednictvím interních dohod by se mělo rozšířit interní školení zaměstnanců podniků v oblasti informačních a komunikačních technologií, jelikož se podílí na začleňování do informační společnosti, umožňuje zaměstnancům setrvat déle v zaměstnání a napomáhá zvyšování produktivity podniku.

6.2.3   Opatření pro veřejné orgány

Politiky rozvoje digitálních technologií na státní i místní úrovni je třeba od počátku pojímat jako politiky, které podporují začleňování a nepřipouštějí diskriminaci.

Čerpání strukturálních fondů: orgány musejí samy určit, které inovační aktivity mají pro společnost jako celek význam a lze je podpořit, aby mohly být všem zúčastněným nabízeny za výhodnější cenu.

EU a členské státy by měly navrhnout evropský rámec rozvoje profesní kvalifikace v oborech informačních technologií.

6.3   Práce na obsahu

6.3.1   Význam obsahu je takový, že není možné ponechat vymezování odborné přípravy, vzdělávání a kultury na tržních mechanismech.

6.3.2   Veřejné orgány by měly určovat základní obsah, podporovat dálkové kurzy odborné přípravy a spolu s Unií stanovit kritéria pro udělování diplomů uznávaných v celé EU. Aby se zjistilo, jaké jsou skutečné potřeby, je třeba naslouchat uživatelům.

6.3.3   Přizpůsobivý obsah a multimédia jsou nezbytné pro to, aby se uživatelům počítačového prostředí zajistilo kontinuum („vzdělaný“ internet), přičemž je třeba zajistit přístupnost pro osoby s postižením.

6.3.4   Občané ze zemí, jejichž jazyky se mimo tyto země mluví velmi zřídka, nemají vůči možnostem internetu rovné podmínky. Unie a členské státy by měly dbát na respektování jejich kultury a na šíření skutečných obsahů v jejich jazyce.

6.3.5   Obsah sociálních sítí vytvářejí uživatelé. Tímto nástrojem lze přilákat všechny uživatele, kteří mají s informačními technologiemi problémy, přičemž je třeba dodržovat jejich práva jakožto uživatelů.

7.   Větší bezpečnost pro větší důvěru

7.1   Práva uživatelů

7.1.1   EHSV si přeje, aby byla přijata opatření, která zajistí důvěru a bezpečnost všech občanů, počítačového prostředí a internetových transakcí, jak předpokládá 7. rámcový program (21) výzkumu a vývoje.

7.1.2   Bylo by vhodné zvážit možnost, jak do internetových stránek zabudovat prvky, které mohou uživatelům připomenout jednoduché instrukce, jež je třeba dodržovat za účelem ochrany. (22) Velký význam pro osvětu zaměřenou na získání reflexů pro bezpečné užívání digitálních technologií mezi mládeží, která je také zranitelnou skupinou, může mít také zařazení publikací, jako je eYou Guide – vaše práva na internetu (23), kterou vydala Evropská komise, do výuky od druhého stupně základní školy.

7.1.3   EHSV má za to, že by občané měli být lépe informováni o úloze evropského inspektora ochrany údajů, kterou upravuje článek 16 SFEU, i o úloze skupiny G29.

7.1.4   EHSV si přeje, aby byli občané lépe chráněni vytvořením evropských právních předpisů (24) v souladu se zásadami Listiny základních práv, aby byla zaručena tato práva:

7.1.5   Připomíná také, že již existuje řada národních i mezinárodních listin práv (25) spotřebitelů, které se zabývají ochranou práv uživatelů digitálních technologií. Evropský parlament takovou listinu také požaduje. Výbor si přeje, aby se rychle rozběhl dialog se spotřebitelskými organizacemi i evropskými sociálními partery o kodexu EU upravujícího on-line práva, jehož přípravu oznámila Komise ve sdělení o digitální agendě (26).

7.2   Evropský parlament si přeje, aby byla zavedena „pátá svoboda umožňující volný pohyb obsahu a znalostí na sítích“. EHSV se domnívá, že by měla být zajištěna bezpečnost uživatelů a ochrana duševního vlastnictví. Stejně tak je třeba chránit ekonomické a průmyslové údaje. Technologie „grid“ a „cloud computing“, které zároveň aktivují několik subjektů v oblasti digitálních technologií, také vyžadují zvláštní metody ochrany, které musejí být k dispozici podnikům, především mikropodnikům.

7.3   Zrychlení elektronizace veřejné správy (27) v zájmu zjednodušení administrativních postupů by mohlo zároveň přispět k jejich větší bezpečnosti, především v případě seniorů, ovšem pod podmínkou, že elektronizace demokracie bude podporovat začleňování, ale nebude ohrožovat demokracii jako takovou a že bude muset podléhat výše uvedeným zásadám.

8.   Tvorba pracovních míst

8.1   Začleňování do informační společnosti by také mělo umožňovat zvýšení počtu zaměstnaných a větší růst. Krize, demografická situace, a nárůst nezaměstnanosti a nejistoty nenapomáhají rozvoji schopností z pohledu zaměstnanců ani z pohledu zaměstnavatelů. Opatření namířená proti nejistotě zaměstnání a izolaci jsou jednou z podmínek pro to, aby lidé mohli získávat kvalifikaci, zvláště v oblasti digitálních technologií, a měli tak přístup na pracovní trh podporující začleňování (28), protože rozdíly mezi kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky jsou stále větší. Je nezbytně nutná koordinace sociálního dialogu, především odvětvového (29), s veřejnými politikami, aby znevýhodněné skupiny měly větší možnost získat kvalifikaci v oblasti digitálních technologií a na základě toho najít zaměstnání.

8.2   Skupiny, které se vzdělávají v oblasti digitálních technologií, aby se vrátily na pracovní trh, zajímají nová povolání. Pracovní úřady ve členských státech by měly být schopny tato povolání v různých oblastech zviditelnit, aby mohla být uznána Unií.

8.3   Je potřeba aktualizovat orgány inspekce práce ve všech členských státech.

8.4   Zařazení problematiky začleňování do informační společnosti do všech politik EU a synergie mezi opatřeními na evropské úrovni budou klíčem k úspěchu v této oblasti. Většina počítačového vybavení, které koncoví uživatelé vlastní, se do EU dováží a Evropané o charakteristikách jejich výroby nic nevědí. Přístupnost pro občana závisí především na technologii použité u vybavení, které má doma, především v případě znevýhodněných skupin a zvláště u seniorů a osob s postižením. Je tedy třeba podporovat maximálně přístupný design a funkce i programy s obsahem šitým na míru, které by napomáhaly rozvíjení počítačové gramotnosti a začleňování do informační společnosti, a to podle evropských přístupů respektujících zároveň světové standardy. Zároveň je třeba vložit příslušná ustanovení do obchodních dohod.

8.5   To vyžaduje investice ve všech oblastech, především pak do služeb orientovaných na veřejnost. Pokud to neudělá EU, udělají to jiní a evropské podniky přijdou o trhy a o pracovní místa. Současným cílem EU je investovat 3 % HDP do výzkumu a vývoje. EHSV se domnívá, že je naléhavě nutné skutečně tak učinit. Všechny znevýhodněné skupiny čekají na výsledky.

9.   Financování opatření

9.1   Je třeba vytvářet takové politiky, aby se lidé, kteří jsou dnes do informační společnosti začleněni, později nedostali na její okraj. Rozpočty na řešení této výzvy, která je pro EU zásadní, se musejí plánovat dlouhodobě, a to od samého počátku (výzkum, vývoj, inovace) až po konec řetězce (koncoví uživatelé), přičemž je zapotřebí finančních rezerv, které pomohou překonat dopady krizí. Tam, kde vnitrostátní rozpočty již neposkytují prostor z důvodu rozpočtových škrtů snižujících výdaje, hraje každé procento navíc velkou roli.

9.2   Začlenění pro všechny skupiny vyloučené z informační společnosti lze rozvíjet vytvořením strukturovaného evropského trhu vhodnými podpůrnými službami, případně v podobě pracovní skupiny, kde by se projevily úspory z rozsahu.

9.3   Financování se týká úplného pokrytí území EU sítěmi, výzkumu a technologických inovací, obsahu, sociálních inovací pro skupiny vyloučené z informační společnosti, elektronického učení, vzniku pracovních míst na základě získávání nových dovedností, aktivit občanské společnosti, podniků a veřejných orgánů na úrovni státní, územní a místní.

9.4   Kombinace různých druhů podpory by měla pomoci překonat též kombinované příčiny vyloučení a pokrývat náklady na energii, prostory, určování obsahu, vývoj uzpůsobeného vybavení, vymezení specifického vzdělávání.

9.5   Opatření spojená se začleňováním do informační společnosti (řízení, opatření, kontrola) by podle EHSV měla být uvedena ve výroční zprávě Komise a mělo by se o nich diskutovat se sociálními partnery. Je také třeba šířit co nejvíce informací o opatřeních, jež mají občany nasměrovat k možnostem začleňování do informační společnosti.

9.5.1   Územní a místní subjekty, které provádějí státní politiky v praxi, by měly 1) zařadit začleňování do informační společnosti mezi priority své agendy a využívat ESF, 2) upozorňovat vedoucí představitele na potřeby sociálních skupin, které mají na starosti, v oblasti digitálních technologií, 3) provádět osvětu mezi cílovými skupinami místními prostředky, např. místním televizním vysíláním, 4) diskutovat s těmito skupinami o jejich potřebách prostřednictvím setkání se zástupci organizované občanské společnosti.

9.5.1.1   EHSV nesouhlasí s tím, že sociální a občanský dialog na evropské ani státní úrovni není dostatečně strukturovaný v oblasti začleňování do informační společnosti, jež má rozsáhlý dopad na způsob života, ačkoli znevýhodněné skupiny potřebují dlouhodobá opatření, ucelenost, záruky a decentralizovaná opatření.

9.6   Podniky musí mít možnost rozvíjet se prostřednictvím digitálních technologií a měly by vývojáře a konstruktéry upozorňovat na své potřeby a na to, aby zohledňovali nejrůznější postižení (design pro všechny, včetně přístupnosti informačních a komunikačních technologií).

9.7   Způsoby financování

9.7.1   Evropský sociální fond (ESF): Komise (klíčová opatření 11 a 12) v období 2014–2020 plánuje přidělování prostředků na cíle začleňování členským státům prostřednictvím ESF. EHSV se domnívá, že je také třeba hledat všechny možné synergie mezi rozpočtovými liniemi.

9.7.1.1   EHSV se ptá, zda je v případě takovéto výzvy pro budoucnost vhodné používat u přidělování prostředků ze strukturálních fondů zásadu adicionality, když se řada veřejných orgánů potýká s rozpočtovými problémy, ale překlenutí digitální propasti již nepočká. Proto si přeje, aby byly prostudovány možnosti přímého přidělování.

9.7.2   Rovněž navrhuje, aby byly v zájmu začleňování do informační společnosti prozkoumány možnosti těchto nových metod financování:

9.7.3   V každém případě bude nutná kontrola (32) využívání prostředků, aby podpora byla účinná. Do různých podob kontroly budou muset být zapojeni sociální partneři. Pro ESF již existují kontrolní výbory. Nové způsoby sledování konečných nákladů hrazených daňovými poplatníky i uživateli, vycházející z pravidel pro služby obecného zájmu, služby obecného hospodářského zájmu a sociální služby obecného zájmu, by bylo vhodné vyvinout i u partnerství veřejného a soukromého sektoru, které je ve vhodném evropském rámci možné. Vhodný evropský rámec je však v tomto případě nutností. (33)

9.7.4   EHSV se domnívá, že nestačí rozšířit přístup a přizpůsobit rychlost přenosu univerzální služby technologickému vývoji, a opakuje své předchozí doporučení (stanovisko CESE 1915/2008), podle něhož je třeba:

(1)  Úř. věst. C 116, 20.4.2001, s. 30; Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 60 a s. 63; Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 92; Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 84; Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 69; Úř. věst. C 255, 22.9.2010, s. 116; Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 72; Úř. věst. C 54, 19.2.2011, s. 58; Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 44 a s. 58; Úř. věst. C 218, 23.072011, s. 130.

(2)  Viz Eurostat-STAT10/193, 14.12.2010.

(3)  V angličtině se pro tuto metodu používá název edutainement.

(4)  KOM(2010) 245 v konečném znění/2; Úř. věst. C 54,19.2.2011.

(5)  EU, ministerské prohlášení, Malmö, Švédsko, 18.11.2009.

(6)  EU, ministerské prohlášení „Informační a komunikační technologie a společnost podporující začlenění“, Riga, Lotyšsko dne 11.06.2006, s. 4.

(7)  Podle mezinárodně působící ekonomické školy INSEAD, „The Business School for the World“, citované A. Richierem z GŘ pro podniky a průmysl na slyšení dne 28.3.2011.

(8)  Směrnice 2002/22/ES.

(9)  Úř. věst. C 94, 18.4.2002; Úř. věst. C 110, 9.5.2006; Úř. věst. C 175, 27.7.2007; Úř. věst. C 224, 30.8.2008; Úř. věst. C 175, 28.7.2009; Úř. věst. C 128, 18.5.2010; Úř. věst. C 44, 11.2.2011; Úř. věst. C 54, 19.2.2011; Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 53.

(10)  Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 17; Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 115; Úř. věst. C 74, 23.3.2005, s. 44.

(11)  Úř. věst. C 317, 23.12.2009, s. 84.

Viz EHTEL, European Health Telematics Association.

(12)  KOM(2010) 636 v konečném znění – Úmluva OSN o osobách s postižením, 22.1.2010.

(13)  Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 85.

(14)  Úmluva UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20.10.2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007; usnesení EP ze dne 5.5.2010 Nová digitální agenda pro Evropu: 2015.eu.

(15)  IMI, KOM(2011) 75 v konečném znění, dne 21.2.2011 – Spolupráce a Evropa/Hospodářský rozvoj a zaměstnanost, www.ec.europa.eu/imi-net.

(16)  Cloud computing: používání informačních technologií k dodávání zboží, služeb a řízení v reálném čase prostřednictvím internetu, a to v rámci podniku (soukromě) nebo veřejně, případě v kombinaci (hybridně). Stanovisko CESE (TEN/452), připravuje se.

(17)  E-learning: využívání nových technologií, multimédií a internetu ke zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy prostřednictvím vzdáleného přístupu ke zdrojům a službám a také prostřednictvím spolupráce a výměny znalostí a zkušeností. (definice Evropské komise – iniciativa e-Learning).

(18)  CESE Úř. věst. C 218, 23.07.2011, s. 130.

(19)  Úř. věst. C 107, 6.4.2011, s. 58 a KOM(2010) 521 v konečném znění.

(20)  Alex Türk, předseda Národní komise pro informatiku a svobodu (la Commission Nationale Informatique et Libertés) ve Francii, „La vie privée en péril, des citoyens sous contrôle“ (Soukromý život v nebezpečí, občané pod kontrolou), vydavatelství O. Jacob, 2011; činnost pracovní skupiny G29 sdružující zástupce všech nezávislých orgánů pověřených ochranou celostátních údajů (článek 29, směrnice za dne 24.10.1995.

(21)  7. rámcový program výzkumu a vývoje na období 2007–2013 - rozhodnutí ES 1982/2006 ze dne 18.12.2006.

(22)  Stanovisko 5/2009 skupiny G29 k sociálním sítím na internetu, 12.6.2009, kap. 5 odst. 8: vytvoření automaticky nastavených technologií pro respektování soukromí.

(23)  www.ec.europa.eu/eyouguide.

(24)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu: 2015.eu, bod 29: „řada členských států dosud neratifikovala Úmluvu Rady Evropy o kyberkriminalitě.“

(25)  Dokument č. 3708 INFOSOC, březen 2008 – Charta práv spotřebitelů v digitálním světě.

(26)  KOM(2010) 245 v konečném znění, opatření 4.

(27)  Prohlášení z Malmö, 2009.

(28)  Rámcová dohoda mezi ETUC-BUSINESS.EUROPE, CEEP a UEAPME, 2010.

(29)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (2008/C/111/01).

(30)  Konzultace probíhá do 2.5.2011.

(31)  EP, zpráva paní Podimatové o zdanění finančních transakcí: 529 hlasů pro, 127 hlasů proti, 18 se zdrželo hlasování (8. a 9.3.2011).

(32)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 8.

(33)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 72.

(34)  Úř. věst. C 175, 28.7.2009, s. 8.