Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost“

Dne 16. prosince 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení: evropský rámec pro sociální a územní soudržnost

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 27. května 2011.

Na 472. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. června 2011 (jednání dne 15. června), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 147 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 2 členové se zdrželi hlasování.

Stanovisko EHSV ke sdělení Evropská platforma pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení je v souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Stanovisko zdůrazňuje nový holistický přístup, který jej úzce propojuje s ostatními stěžejními iniciativami a pěti hlavními cíli EU. Podtrhuje rovněž nezbytnost souladu mezi úrovní EU a vnitrostátními politikami, jakož i zapojení a klíčovou úlohu nevládních zainteresovaných stran. (1)

„Lidé žijí v chudobě, jestliže jejich příjmy a prostředky jsou natolik nedostatečné, že jim brání dosáhnout životní úrovně, která se ve společnosti, v níž žijí, považuje za přijatelnou. Kvůli své chudobě se mohou setkávat s četnými znevýhodněními od nezaměstnanosti, nízkých příjmů, špatných podmínek bydlení, nedostatečné zdravotní péče po překážky v oblasti celoživotního učení, kultury, sportu a rekreace. Často je jim znemožněna účasti na činnostech (hospodářských, sociálních a kulturních), které jsou pro ostatní občany standardem, jsou z těchto činností vylučováni a jejich přístup k základním právům může být omezen.“ (2)

2.1 Více než 80 milionů lidí v EU žije pod hranicí chudoby (3), více než 50 % z nich tvoří ženy a 20 milionů z nich jsou děti. Vedle důležitých statistických údajů o hmotné chudobě musí být uznána rovněž existence chudoby nehmotné, jako je např. negramotnost. Současná hospodářská krize nejtvrdším způsobem zasáhla nejzranitelnější a nejvíce znevýhodněné členy naší společnosti.

2.2 Evropská komise umístila snížení chudoby do jádra svého programu pro hospodářství, zaměstnanost a sociální oblast – strategie Evropa 2020 (4). Hlavy států a předsedové vlád dosáhli politické dohody týkající se společného cíle vymanit v příštím desetiletí alespoň 20 milionů lidí z chudoby a sociálního vyloučení. Stěžejní iniciativa platformy pro boj proti chudobě tvoří nedílnou součást strategie společně s hlavním směrem č. 10, který podpoří podíl každého členského státu na řešení chudoby a sociálního vyloučení v rámci národních programů reforem.

2.3 Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení upozornil na to, že hlediska problému vypořádání se s chudobou jsou složitá a vícerozměrná a že je naléhavě potřeba bojovat proti chudobě i navzdory hospodářské krizi a úsporným opatřením.

2.4 Mladí lidé, migranti a pracovníci s nízkou kvalifikací čelí zvyšující se nezaměstnanosti. Tzv. pracující chudí, kteří si nedokáží vydělat dostatek peněz, aby pokryli své každodenní potřeby, a také starší lidé a rodiny s omezenými příjmy čelí rostoucí materiální deprivaci, která zasahuje 8 % Evropanů, a v některých členských státech tento podíl dosahuje až 30 % (5).

2.5 Evropská rada se dohodla, že hlavní cíl v oblasti snižování chudoby v souvislosti se strategií Evropa 2020 by měl být založen na třech ukazatelích: míře ohrožení chudobou, závažné materiální deprivaci a procentním podílu osob žijících v domácnostech, jejichž členové jsou nezaměstnaní. Cíle snížení chudoby by měly být propojeny s místními a regionálními prioritami.

3.1 Navrhovaná platforma je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ v rámci strategie Evropa 2020, která zahrnuje tři priority, jež mají zajistit vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti:

3.2 Cílem platformy je vytvořit společný závazek členských států, evropských orgánů a hlavních zainteresovaných stran v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a to stanovením dynamického rámce pro opatření, která se týkají sociální a územní soudržnosti, aby se tak v celé EU zajistilo rovnoměrnější sdílení přínosů vyplývající z pracovních míst, růstu a sociálního začlenění.

3.3 Aby bylo možné toho dosáhnout, Komise vymezila následující oblasti, v nichž je potřeba podniknout kroky:

4.1 Chudoba je v Evropě 21. století nepřijatelná a představuje porušení lidských práv. EHSV vítá závazek týkající se snižování chudoby a cíl vymanit alespoň 20 milionů lidí z chudoby (6), dále vítá zřízení platformy i opatření na snížení chudoby, z nichž mnohá odrážejí předchozí stanoviska EHSV. Vyzývá však, aby byla přijata konkrétnější opatření pro vypořádání se s příčinami a stejně tak s důsledky chudoby a pro uplatňování lidských práv.

4.2 Hospodářské, finanční a sociální politiky na úrovni EU a reálné situace na úrovni členských států v současnosti nejsou v souladu. EHSV zdůrazňuje význam soudržného a integrovaného přístupu, a zejména se obává, aby politiky EU zaměřené na správu ekonomických záležitostí, růst a zaměstnanost nezvyšovaly v situaci krize riziko chudoby. EHSV vyzývá k účinnému posouzení sociálního dopadu těchto opatření, o němž by se mělo plně diskutovat.

4.3 Při vypracování stanoviska EHSV zohlednil i další dopady chudoby: chudoba zvyšuje ekonomickou a sociální migraci a na úrovni jednotlivých členských států má negativní vliv na amortizaci investic do lidského kapitálu. Chudí občané, kteří nemají mnoho možností bránit své zájmy, by se mohli ocitnout v ještě horší situaci, pokud při plánování hospodářských, daňových, sociálních, zdravotních a vzdělávacích reforem usilujících o snížení veřejných výdajů nebude brán zřetel na jejich ochranu. Zvyšování počtu osob, které se dostávají pod hranici chudoby, by mohlo ještě umocnit potřebu přerozdělovat veřejné finance.

5.1.1 EHSV uznává význam opatření na zvyšování zaměstnanosti a vytváření pracovních míst, zdůrazňuje však, že zásadní význam má posilování sociální ochrany, nikoliv omezování sociální péče nebo vyvíjení tlaku na snižování mezd, jež neúměrně postihují nejchudší osoby.

5.1.2 Systémy sociální ochrany snižují riziko chudoby o jednu třetinu (7) a jsou životně důležité pro zajištění lidských práv. Působí jako automatické hospodářské stabilizátory, jež zmírňují chudobu a podporují hospodářskou a sociální soudržnost, podporují růst a jsou zásadně důležité pro to, aby byl evropský projekt podpořen ze strany veřejného mínění (8).

5.1.3 EHSV podporuje zájem Komise na zajištění udržitelnosti systémů sociální ochrany a důchodových systémů členských států s cílem zaručit přiměřený příjem v průběhu celého života, a to i ve stáří (9).

5.2.1 Aby bylo možné vypořádat se s překážkami, s nimiž se setkávají osoby postižené chudobou, je třeba klást trvalý a koordinovaný důraz na integrovanou strategii aktivního začleňování, která zahrnuje tři pilíře – trh práce přístupný všem, přístup ke kvalitním službám a podporu přiměřeného příjmu (10).

5.2.2 EHSV schvaluje silný důraz, který je prostřednictvím udržitelného růstu kladen v rámci boje proti chudobě jak na její prevenci, tak na její vymýcení. Zásadní jsou kvalitní pracovní místa i moderní, účinné systémy sociální ochrany ve spojení s řešením nerovností v příjmu, blahobytu a přístupu ke službám. Výroční zpráva Komise o pokroku (2011) zdůraznila skutečnost, že „udržitelného růstu nemůže být dosaženo, pokud se výhody z něj plynoucí nebudou šířit do celé společnosti“, jakož i „slučitelnost růstu a sociální soudržnosti“ (11).

5.2.3 Ačkoli je zásadně důležité zavést politiky na úrovni EU, je třeba posílit úlohu členských států, a zejména regionálních a místních orgánů, aby se zajistilo dosažení požadované změny. EHSV by v této věci rád spolupracoval s Výborem regionů.

5.2.4 EHSV zdůrazňuje rozhodující úlohu, již by měli hrát sociální partneři a organizace sociální ekonomiky včetně družstev ve vytváření trhu práce přístupného všem a v podpoře spravedlivějšího rozdělování příjmů jako zásadní příspěvek k uplatňování strategie Evropa 2020.

5.2.5 EHSV vyzývá, aby byl kladen silnější důraz na vytváření kvalitních udržitelných pracovních míst a opatření na odstranění chudoby pracujících, která se budou týkat životního minima, dobrých pracovních podmínek a minimalizace chudoby při přechodu mezi závislostí na sociálním zabezpečení a prací.

5.2.6 V rámci strategie aktivního začleňování EU je třeba přijmout konkrétní kroky na vytvoření pracovního trhu otevřeného všem (12) s cílem překonat překážky v přístupu na trh, jimž čelí zvláštní skupiny zahrnující mladé a starší lidi, etnické menšiny včetně Romů, dále skupiny zahrnující migranty, ženy, rodiče samoživitele a osoby se zdravotním postižením (13).

5.2.7 EHSV podtrhuje význam legální práce pro všechny a je znepokojen dopadem, jejž má nenahlášená práce, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem na udržitelné financování systémů sociální ochrany a na zaměstnanost a sociální práva. Na úrovni EU je nezbytné zajistit integrovaný postup a balíček různých sankcí a účinných kontrol a poskytovat pobídky k legální práci.

5.2.8 EHSV vyzývá k sestavení podrobného plánu provádění strategií aktivního začleňování na místní úrovni. Podporuje výzvu Evropského parlamentu adresovanou Komisi, aby se zabývala dopadem legislativního návrhu, který se týká zavedení přiměřeného minimálního příjmu ve výši alespoň 60 % mediánového příjmu v každém členském státě.

5.2.9 EHSV naléhavě vyzývá, aby byly shromažďovány srovnatelné údaje a používány lepší ukazatele, které by odrážely sociální a hospodářské přínosy odstraňování chudoby a také náklady vzniklé v případě nečinnosti.

5.3.1 EHSV se domnívá, že při hledání účinných řešení a při monitorování provádění programu, který stanoví platforma, je zásadní zapojení příslušných zainteresovaných stran do pravidelného strukturovaného dialogu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

5.3.2 EHSV vítá návrh Komise spolupracovat s orgány EU, lidmi, kteří zažívají chudobu, nevládními organizacemi, organizacemi sociální ekonomiky, sociálními partnery a dalšími aktéry z občanské společnosti na každoroční konferenci s cílem posoudit pokrok dosažený v rámci výše zmíněného strukturovaného dialogu na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni. Tato spolupráce musí zahrnovat přezkum sociálního dopadu roční analýzy růstu a dosaženého pokroku.

5.3.3 EHSV si přeje, aby byla posílena úloha, již může hrát Evropský parlament v zajišťování provádění programu platformy v členských státech. To je v souladu s návrhy, které byly předloženy při příležitosti konání Agory občanů Evropského parlamentu.

5.3.4 EHSV důrazně podporuje návrh uvedený ve stěžejní platformě týkající se nezávazných obecných zásad pro zapojení zainteresovaných stran na úrovni EU a v národních programech reforem.

5.3.5 EHSV by měl být aktivním partnerem při plnění cílů platformy a měl by hrát klíčovou roli při slučování zájmů sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. To může zahrnovat:

5.4.1 EHSV vítá důraz kladený na činnost platformy, pokud jde o nediskriminaci, rovnost a integraci, aby bylo zajištěno začlenění osob se zdravotním postižením nebo psychickými problémy, mladých lidí, starších lidí a osob z komunit migrantů a menšinových etnických komunit, včetně Romů, a dále rozvoj rovnosti žen a mužů (14). EHSV zdůrazňuje nutnost začlenění průřezového odkazu na základní lidská práva a konkrétních návrhů k uplatňování horizontálních sociálních doložek v článcích 5, 8, 9 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie.

5.4.2 EHSV podporuje skutečnost, že mezi priority byly zařazeny boj proti vyloučení v oblasti bydlení a bezdomovectví, energetické chudobě a vyloučení z finančních služeb. EHSV zdůrazňuje význam podpory cenově dostupného přístupu ke kvalitním službám, a to včetně informačních technologií. Tyto priority je třeba rozvíjet prostřednictvím národních strategií sociální ochrany a sociálního začleňování jakožto součást posílené sociální OMK.

5.4.3 EHSV zdůrazňuje, že je nezbytné investovat do lidského kapitálu, a podtrhuje význam vzdělávání a odborné přípravy, pokud jde o pracovní kvalifikaci, osobní rozvoj a sociální začlenění. Mělo by to zahrnovat období raného dětství, školní docházku, další vzdělávání, odborné vzdělávání a školení na pracovišti jakožto součást celoživotního učení pro všechny.

5.4.4 Zprávy OECD a Komise zdůrazňují narůstající nerovnosti v rozdělení příjmů a bohatství a také nerovný přístup ke službám, včetně zdravotní péče, ve členských státech a mezi nimi. Chudoba je navíc jedním z klíčových sociálních určovatelů špatného zdravotního stavu, a politika EU by měla odrážet morální odpovědnost za záchranu životů. Přesvědčivé důkazy zdůrazňují, že společnosti s větší rovnoprávností jsou na tom téměř vždy lépe. Platforma musí upřednostňovat rozvíjení integrovaných strategií a konkrétních opatření na překlenutí těchto mezer, aby bylo možné vytvářet spravedlivější společnost (15).

5.4.5 EHSV podporuje návrh Komise na sestavení komplexního doporučení k dětské chudobě, které by mělo přispívat k „předcházení dětské chudobě a jejímu zmírňování zajištěním odpovídajícího příjmu rodiny, investováním do péče a vzdělávání, obzvláště v raném věku, a v souladu se základními právy a s Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte zlepšovat postavení dětí“. Toto je třeba rozvíjet společně se soudržným přístupem k rodinné politice. Je třeba začlenit sem trvalé monitorování, výměnu poznatků, výzkum a vzájemná hodnocení, aby bylo možné přispět k dosažení cílů v oblasti chudoby stanovených ve strategii Evropa 2020 (16).

5.5 Využití finančních prostředků EU pro účely splnění cílů v oblasti sociálního začleňování a soudržnosti

5.5.1 EHSV důrazně vítá návrhy ohledně účinnějšího využívání strukturálních fondů ke snižování chudoby a k podpoře sociální soudržnosti, zdůrazňuje však nutnost navýšit dostupné finanční prostředky, a to zejména pro znevýhodněné komunity. Je zásadně důležité investovat do vytváření kvalitních pracovních míst a do účinných způsobů podpory přístupu vyloučených skupin k takovým místům, a to i prostřednictvím sociální ekonomiky. Finanční prostředky by měly rovněž umožnit zlepšený přístup ke kvalitním službám, mimo jiné k bydlení.

5.5.2 EHSV vítá návrhy na zjednodušení přístupu ke strukturálním fondům pro místní organizace, zejména prostřednictvím globálních grantů, technické pomoci a budování kapacit, zdůrazňuje však, že je nezbytné:

Komise by v tomto případě měla poskytovat poradenství, podporovat vzájemné učení a monitorovat výsledky a zejména pak vyvodit závěry z využívání strukturálních fondů během krize.

5.5.3 EHSV navrhuje, aby byly programy EU, např. PROGRESS, využívány k financování rozvoje národních platforem za účelem účinného zapojování zainteresovaných stran do evropské platformy a lepšího plnění jejích priorit.

5.6.1 EHSV vítá uznání úlohy sociální ekonomiky a nevládních organizací při provádění strategií na vypořádání se s chudobou, podporu vytváření pracovních míst a rozvoj služeb, které kreativně odpovídají na potřeby komunity. Podtrhuje rovněž společnou odpovědnost všech účastníků, včetně malých a středních podniků a podnikatelů, za spolupráci na hledání účinných řešení.

5.6.2 Dobrovolnická činnost zaujímá významnou úlohu v rozvoji komunit, získávání dovedností, poskytování informálního i neformálního vzdělávání a posilování kapacit jednotlivců. EHSV velmi podporuje přínosy dobrovolnické činnosti, pokud tato činnost není překážkou pro placené zaměstnání nebo veřejné služby.

5.6.3 EHSV vítá zvýšenou podporu pro sociální inovace založené na důkazech, podtrhuje však význam zachování a rozvíjení stávajících osvědčených postupů a vyzývá k jejich trvalému financování.

5.7.1 Národní plány reforem a stanovení vnitrostátních cílů představují klíčové prvky pro rozvinutí strategie Evropa 2020 a pro uplatňování politik zaměřených na omezování problémů týkajících se chudoby. Je však zásadní zdůraznit tento postup v rámci posílené sociální otevřené metody koordinace, jež je založena na integrovaných národních strategiích, aby tak mohl být stanoven silnější základ, na němž lze postavit dosažení požadovaných sociálních cílů, a objasnit tak její vazbu na Evropskou platformu pro boj proti chudobě.

5.7.2 Ve svém stanovisku o OMK a sociální doložce EHSV uvítal horizontální sociální doložku, posouzení sociálních dopadů a posílenou sociální OMK jakožto nástroje pro zajištění integrovaného přístupu a zohlednění sociálních cílů. EHSV vyzývá, aby byl tento postup více zviditelněn a učiněn transparentnějším a aby se do této záležitosti zapojily klíčové instituce EU a zainteresované strany, a zdůrazňuje význam vytváření strategií pro sociální ochranu a sociální začleňování na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

V Bruselu dne 15. června 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(1) Věta přidána podle doporučení Řídícího výboru EHSV pro strategii Evropa 2020.

(2) Společná zpráva Evropské komise a Evropské rady o sociálním začlenění, březen 2004.

(3) Riziko chudoby je stanoveno na 60 % národního mediánového disponibilního příjmu po sociálních transferech, které jsou konkrétně stanoveny každým členským státem.

(4) Aktualizace (z roku 2010) společného posudku Výboru pro sociální ochranu a Evropské komise týkající se sociálních dopadů hospodářské krize a politických opatření (listopad 2010). KOM(2010) 2020 – Evropa 2020 – Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění.

(5) O materiální deprivaci se hovoří, jestliže daní lidé trpí alespoň čtyřmi z devíti deprivací. Nemohou: si dovolit platit nájem nebo účty za domácnost, svůj domov přiměřeně vytápět, dovolit si neočekávané výdaje, obden jíst ryby, maso nebo ekvivalent proteinů, strávit jednou za rok týden dovolené mimo domov, pořídit si automobil, automatickou pračku, barevnou televizi nebo telefon.

(7) Zpráva Výboru pro sociální ochranu o posouzení sociálního rozměru strategie Evropa 2020 (únor 2011).

(10) Doporučení Komise o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce (2008/867/ES).

(11) Viz Zpráva o pokroku strategie Evropa 2020 – příloha I Roční analýzy růstu, KOM(2011) 11, odstavec 2.5.

(12) EKOS / Business Europe et al.: Rámcová dohoda o trzích práce přístupných všem (březen 2010).

(14) Viz zpráva EHSV adresovaná Evropské radě z června 2010, která zdůrazňuje význam řešení nerovností a boje proti diskriminaci.

(15) OECD (2008): Growing unequal: income distribution and poverty in OECD countries. EU Commission DG Research 2010 Why socio-economic inequalities increase: facts and policy papers in Europe (Stále větší rozdíly: distribuce příjmů a chudoba v zemích OECD. Generální ředitelství pro výzkum Evropské komise, 2010, Proč se socioekonomické nerovnosti zvětšují: fakta a politické odpovědi v Evropě), EUR 24 471.