Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Posílení sociálního postavení romských občanů v Evropě a jejich začleňování“ (průzkumné stanovisko)

Dopisem ze dne 15. listopadu 2010 požádal pan velvyslanec Péter GYÖRKÖS jménem maďarského předsednictví a v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie Evropský hospodářský a sociální výbor o vypracování průzkumného stanoviska k tématu

Posílení sociálního postavení romských občanů v Evropě a jejich začleňování

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 27. května 2011.

Na 472. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. června 2011 (jednání dne 16. června 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 138 hlasy pro, 3 hlasy byly proti a nikdo se nezdržel hlasování.

1.1 maximálně vítá a oceňuje veškeré úsilí, které Evropská unie až doposud vyvinula za účelem snížení segregace Romů (1) a prosazení jejich sociálního začleňování, a to prostřednictvím ustanovení a regulačních aktů, které vypracovaly její orgány, vytvořením struktur pro spolupráci a také zpřístupněním strukturálních fondů a jiných finančních nástrojů;

1.2 mimoto upozorňuje na skutečnost, že celkově toto úsilí nedokázalo rozhodujícím způsobem zabránit v diskriminaci, jíž trpí značná část Romů, ani zlepšit jejich kvalitu života a jejich životní příležitosti, a dodává že jejich situace se v určitých ohledech ještě více zhoršila;

1.3 zdůrazňuje, že tuto problematickou situaci je možné změnit jedině prostřednictvím integrované, koordinované a soudržné celoevropské strategie a stejně tak prostřednictvím jasného systémového akčního programu zasahujícího do všech politik a prováděného na vnitrostátní úrovni. Tato opatření by měla dotčeným jednotlivcům a jejich komunitám zajistit schopnost a možnost rozhodovat o vlastním osudu (posílení postavení) a skutečně se realizovat na úrovni místních orgánů (subsidiarita);

1.4 vítá tedy návrhy obsažené ve sdělení Evropské komise (2) Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 a přikládá velký význam jejich provádění jak na úrovni Unie, tak na úrovni členských států. Přeje si být partnerem angažovaným v tomto rámci;

1.5 zároveň se domnívá, že tato dlouho očekávaná strategie není schopná dostatečně reagovat na očekávání, jež vzbudila; mohla být ambicióznější, konkrétnější a lépe strukturovaná;

1.6 domnívá se, že následující body mohly být členským státům navrženy jakožto tři pilíře možné a uskutečnitelné politiky začleňování Romů, která by jednoznačně, ale nikoli výlučně odrážela povahu problémů a strategické osy pro jejich řešení. Tyto pilíře by měly být uplatňovány koordinovaně:

1.7 vyzd-vihuje nutnost zapojit zástupce místní občanské společnosti, vědecké odborníky a sociální partnery do konzultace, formulování a provádění politiky a dále zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby byli zástupci a členové romských komunit aktivně zapojeni do procesu plánování a provádění na každé úrovni (EU, vnitrostátní, regionální a místní) – v souladu se záměrem, který sleduje přijaté sdělení Evropské komise;

1.8 zdůrazňuje, že je třeba rázným způsobem prosazovat obecný zájem, a proto trvá na nutnosti programování a systematického provádění, dále zdůrazňuje koordinaci politik, důležitost vytváření politik na místní úrovni, zásadní povahu různých přístupů založených na skutečných potřebách, předkládání faktických informací a stejně tak nepřetržitou systematizaci důsledného hodnocení;

1.9 upozorňuje Radu na to, že je třeba nalézt řešení, aby bylo těm Romům, kterým z jakéhokoli důvodu nebylo uděleno občanství, osvědčení o něm vráceno, jelikož je zárukou nediskriminačního přístupu k evropskému občanství, přičemž by tato nespravedlnost měla zůstat prioritou agendy, dokud nebude vyřešena;

2.1 schvaluje analýzu, již Evropská komise představila ve své zprávě o Romech v Evropě (3), a stejně tak návrhy začleněné v jejím sdělení nazvaném Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě (4);

2.2 podporuje stanovisko Výboru regionů k tématu Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě (5), podle něhož je třeba uznat zvláštní strategický význam místních orgánů a komunit, podporovat je a provádět integrovanou regionální politiku;

2.3 znovu opakuje návrh, který již předložil ve svém průzkumném stanovisku k tématu Integrace menšin – Romové (6), zejména ohledně rozšíření stávajících procesů v rámci otevřené metody koordinace, a stejně tak jasný postoj, který zaujal ve svém usnesení k situaci Romů v Evropské unii (7), v němž potvrzuje svou vůli chránit základní práva všech evropských občanů a ve všech zemích potlačovat veškeré formy diskriminace, rasismu a xenofobie vůči národnostním menšinám;

2.4 znovu připomíná své stanovisko k tématu Integrace a sociální agenda, v němž uvádí, že je nezbytné zintenzivnit boj s diskriminací rozpracováním stávajících legislativních nástrojů a posílením veřejných politik a integračních sociálních závazků (8);

2.5 v zásadě souhlasí s analýzou a návrhy, které předložil Evropský Parlament ve své zprávě o strategii EU pro začleňování Romů (9);

2.6 naprosto souhlasí s hodnotami zákazu diskriminace a začlenění vyloučených osob, jež jsou formulovány v Lisabonské strategii a Listině základních práv EU, a s těmito hodnotami se ztotožňuje;

2.7 souhlasí se společnými základními zásadami – které jsou od nynějška široce přijímané –vymezenými v rámci spolupráce v Integrované evropské platformě pro začleňování Romů a upozorňuje na jejich uplatňování na úrovni členských států (10);

2.8 maximálně oceňuje zpřístupnění strukturálních fondů a dalších vnitrostátních, regionálních a místních finančních nástrojů (11) za účelem provádění politik začleňování romských občanů a navrhuje, aby v zájmu posílení jejich sociálního postavení bylo financování těchto politik zaručeno prostřednictvím upravených postupů. Rovněž by měla být k dispozici vhodná technická pomoc, jež zohlední různorodost této problematiky, jako např. přístup ke zdravotní péči, k odborné přípravě, k zaměstnání a bydlení;

2.9 vítá návrhy obsažené v dokumentu Evropské komise Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 a přikládá velký význam jejich provádění jak na úrovni Unie, tak na úrovni členských států. Přeje si být partnerem angažovaným v tomto rámci;

2.10 domnívá se však, že tento dlouho očekávaný dokument nesplnil v plném rozsahu očekávání, která vzbudil. EHSV se domnívá, že soubor cílů musí být lépe definován a musí být explicitnější s ohledem na úkoly, které jsou před námi, a zdůrazňuje význam otevřené celoevropské společenské diskuse na toto téma. EHSV zdůrazňuje, že předpokladem úspěchu je zavedení mechanismů hodnocení a ukazatelů výkonnosti. Z tohoto důvodu jsou pro něj obzvláště důležité závěry, které Rada přijala v květnu a které má Evropská rada schválit v červnu, a to jak z hlediska sociálního, tak operativního;

2.11 konstatuje, že diskriminace vůči Romům a jejich vyloučení má významný sociální dopad a doprovází ji nezanedbatelné veřejné výdaje, zatímco jejich začlenění může nepochybně být hospodářským zájmem (12);

2.12 je nakloněn významným činnostem prováděným v rámci sítě EURoma a podlí se na nich, totéž se týká Desetiletí začleňování Romů, evropského summitu o začleňování Romů, summitu o rovných příležitostech, integrované evropské platformy pro začleňování Romů, Evropské platformy pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení a stejně tak dalších případů spolupráce, kdy jsou zastupovány zájmy občanské společnosti v širším slova smyslu;

2.13 zdůrazňuje, že Evropská unie a její instituce již vyvinuly podstatné úsilí, pokud jde o právní úpravu, hlavní směry a financování s cílem vypracovat, přijmout a provádět politiky začleňování zaměřené na Romy;

2.14 se znepokojením však zdůrazňuje, že celkově toto úsilí nedokázalo rozhodujícím způsobem zabránit v diskriminaci, jíž trpí značná část Romů, a zlepšit jejich kvalitu života a jejich životní příležitosti, a že jejich situace se mimoto v určitých ohledech ještě více zhoršila. Je třeba konstatovat, že i když je velká většina Romů občany Unie majícími stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní občané členských států, stávají se oběťmi závažné a trvalé diskriminace na trhu práce, v oblasti vzdělávání, bydlení, zdravotní péče, v oblasti přístupu k veřejným službám a jejich volného pohybu;

2.15 je si vědom, že romské skupiny se nachází ve velmi odlišných situacích. Mnoho z nich je totiž dobře začleněno v prostředí, v němž žijí, nezávisle na tom, zda se jedná o městské či venkovské prostředí, naproti tomu jiní žijí v chudobě a extrémní bídě a zažívají trvalé sociální vyloučení. Malá část z nich vede kočovný způsob života, který je jim vlastní a který pobuřuje jejich okolí;

2.16 zastává názor, že je velice důležité zlepšovat sociálního postavení občanů žijících v chudobě a majících zkušenosti s diskriminací. Plnohodnotné sebeurčení je podmíněno možností svobodné volby. Provádění politik začleňování obecně předpokládá existenci jednoho rozhodujícího faktoru: aby jednotlivci měli sílu, nástroje a schopnost utvářet svůj vlastní život. Z tohoto důvodu je třeba, aby tato politika jako celek a také její jednotlivé oblasti činnosti příznivě přispívaly k rozvoji schopnosti dotčených osob rozhodovat o vlastním osudu – v rámci právního státu;

2.17 je přesvědčen, že není nutné přiznávat Romům zvláštní práva, ale je třeba plně respektovat jejich evropské občanství a zároveň jim všem zajistit základní práva EU a občanská práva, dohlížet na jejich dodržování a postihovat veškerá porušení týkající se těchto práv, především pak v případech, kdy osoby odpovědné za prosazování práva přistupují k nerovnému zacházení a diskriminaci;

2.18 poznamenává, že ženy, děti, starší osoby a zdravotně postižené osoby mezi Romy trpí nepřiměřeně výrazným sociálním vyloučením a že sociální a hospodářská krize tyto negativní jevy pouze posiluje;

2.19 je přesvědčen, že tuto problematickou situaci lze změnit pouze prostřednictvím integrovaného, koordinovaného a soudržného strategického programu a prostřednictvím jasného systémového přístupu zasahujícího do všech politik; Výbor je potěšen, že orgány a instituce EU (včetně EHSV) spojily své síly s maďarskou vládou, která zajišťuje předsednictví Rady, aby stanovily obecné podmínky nezbytné pro vyřešení tohoto problému, a doporučuje, aby byla v průběhu polského předsednictví uspořádána ministerská konference za účelem projednání zkušeností a dosažených výsledků.

3.1 konstatuje, že podle tradičních přístupů se vymezení cílové skupiny Romů zakládá na mínění většiny společnosti ohledně toho, co je Rom. Tento úhel pohledu může být užitečný např. z hlediska výzkumu a může být účinný při hodnocení povahy sociálního vyloučení, ale jakýkoli způsob identifikace, který se opírá o vnější znaky rasové příslušnosti, je v rozporu se základními lidskými právy, a zejména s právem určit si vlastní identitu, a je neproduktivní a politicky neobhajitelný;

3.2 oproti tradičním přístupům doporučuje, aby členské státy respektovaly zásadní hodnoty přijaté rámcové strategie a zároveň splňovaly požadavek „jednoznačného, ale ne výlučného zaměření“, který patří mezi deset základních zásad přijatých v rámci platformy pro začleňování Romů. V souladu se čtyřmi oblastmi činnosti zdůrazněnými ve sdělení Komise (vzdělávání, zaměstnanost, zdraví a bydlení) by měly zohlednit tři politická a strategická hlediska, jež odhalují povahu problémů a možnosti postupu a představují soubor tří pilířů možné a uskutečnitelné politiky začleňování Romů:

3.3 politika začleňování bez rasové a etnické diskriminace – univerzální přístup, eliminace sociálních dysfunkcí a snižování extrémní chudoby a bídy:

3.4 politika na podporu zlepšení postavení těch, kteří se považují za členy jakékoli romské komunity, a zdůraznění sociálního začlenění, kterého dosáhli;

3.5.1 Cílovou skupinu strategie proti rasismu tvoří celá společnost. Její politickou činnost podněcuje přesvědčení, podle něhož musí lidé v dynamickém světě, který se rozvíjí, je spravedlivý a humánní, především získat své místo ve společnosti na základě svých schopností a vloh. Jejich možnosti dosáhnout v životě pokroku nemusí nutně vycházet z výhod či nevýhod, jež získali při svém narození. Stejně tak by neměli trpět negativními dopady vyloučení, jehož jsou oběťmi. Zděděné a neměnné charakteristiky, jako je pohlaví, původ či náboženské vyznání, nemohou být důvodem k diskriminaci. Nejmocnějším nástrojem pro převedení těchto zásad do reality jsou antidiskriminační právní předpisy. Mělo by k tomu přispívat rovněž úplné provádění evropských právních přepisů zaměřených proti diskriminaci na vnitrostátní úrovni, v různých oblastech činnosti a v rámci regulačních systémů. Síla těchto právních předpisů však nespočívá výhradně v sankcích a jejich odrazujícím účinku, ale ve skutečnosti v tom, že občané, kteří ctí zákony a představují většinu demokratické společnosti, se snaží žít v souladu s duchem a literou zákona;

3.5.2 Vzhledem k tomu, že je obtížnější „odrazovat“ lidi nebo „vyvracet“ jejich předsudky a jejich rasistické smýšlení prostřednictvím racionální argumentace, protirasistické politiky jsou založeny zejména na modelech chování a schématech komunikace, které šíří pozitivní postoj vůči modelům nenásilné komunikace, modelům spolupráce a řešení problémů, které se zakládá na racionálních zájmech. Tyto politiky na druhou stranu odsuzují formy chování založené na předsudcích a nenávisti, jež jsou agresivní a rasistické. V tomto ohledu osoby, které významně ovlivňují veřejné mínění, zejména politická a mediální elita, nesou zcela zvláštní odpovědnost.

3.6.1 EU dosáhla v průběhu dvou posledních desetiletí významného pokroku v různých oblastech činnosti, pokud jde o objektivní hodnocení sociálního vyloučení a boje proti vyloučení a začlenění výsledků tohoto hodnocení do sociálních politik. Existence údajů je nezbytnou podmínkou pro uplatnění a hodnocení odpovídajících oblastí činnosti. Navzdory úsilí, jež bylo až doposud vyvíjeno, je zde stále zoufalý nedostatek údajů jak ohledně celé populace, tak v otázce cílových skupin. S ohledem na cíle strategie je důležité, aby bylo dosaženo pokroku v následujících oblastech:

3.6.2 Politika začleňování bez rasové a etnické diskriminace: Při dalším rozvoji metod hodnocení různých forem chudoby a nedostatku je třeba vyvinout úsilí za účelem měření koncentrace vyloučení a zviditelnění účinků opatření zavedených na základě dotčených politik. Výbor doporučuje, aby Eurostat a statistické úřady členských států přidaly k ukazatelům vyloučení také ukazatele extrémní chudoby a extrémního vyloučení a aby vypracovaly zásady pro metodu statistického měření a zpracování údajů, která umožní posoudit extrémní chudobu a nouzi.

3.6.3 Na tomto základě je vhodné, aby členské státy v rámci svých strategií určily územní jednotky (aglomerace, chudinské čtvrti, okrajové čtvrti, tábory, izolované čtvrti, venkovské osady atd.), které jsou charakterizovány obzvláště vysokou úrovní koncentrace forem vyloučení a extrémního vyloučení v obydlené oblasti nezávisle na skutečnosti, zda veřejnost považuje či nepovažuje tyto oblasti za oblasti obydlené Romy. Výbor doporučuje, aby členské státy sestavily strategie územního plánování, jejichž cílem bude odstranit tyto oblasti nebo je učinit obyvatelnými, a aby zavedly mechanismy založené na empirických důkazech, které jsou nezbytné pro monitorování těchto strategií.

3.6.4 Politika na podporu zlepšení postavení Romů: Existenci znevýhodnění lze prokázat pouze tehdy, jestliže osoby hlásící se ke své etnické identitě samy požádají o to, aby byly v rámci této menšiny zapsány do veřejných registrů. V případě, že taková žádost není učiněna, je naopak nutné kategoricky a rezolutně zakázat, aby byla ve vnitrostátních registrech uvedena jakákoli zmínka týkající se „menšiny“ založená na rasovém původu. Vzhledem k zvláště citlivé povaze údajů ohledně etnických menšin je třeba všemi prostředky zajistit jednak maximální ochranu osobních údajů, ale také maximální zveřejňování souhrnných údajů týkajících se menšin.

3.6.5 Kromě snižování případů vyloučení, omezování chudoby a zmírňování jejich extrémních forem Výbor zároveň navrhuje, aby byly podporovány programy v oblasti jazykovědy, kultury, vzdělávání a programy EU, jejichž cílem je rozvíjet romskou komunitu a které budou skutečně určeny romským spoluobčanům.

3.6.6 Protirasistická politika: Na základě šetření prováděného na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni je třeba umožnit monitorování vývoje předsudků ohledně Romů, jejich výskyt v různých skupinách obyvatelstva a dopad politik na vývoj etnických a rasistických předsudků. Je nezbytné zavést programy na zvyšování povědomí společnosti, jejichž cílem je bojovat proti postojům zastávajícím vyloučení některých osob a proti rasistickým předsudkům, jež lze mezi obyvatelstvem pozorovat. Kromě toho bude vhodné pravidelně tyto programy kontrolovat.

3.6.7 Důrazně doporučujeme, aby byly monitorovány nejen tendence týkající se předsudků a rasismu, ale také pozitivní dopady a sociální výhody veřejných a občanských iniciativ, osvědčené postupy zaměřené na snižování předsudků vůči Romům a xenofobie a zlepšování vzájemné mezikulturní integrace.

3.7 Hlediska obecného zájmu při provádění opatření na vnitrostátní úrovni

3.7.1 Celistvost: Výbor upozorňuje na skutečnost, že je nezbytné vyvíjet opatření, jejichž cílem je posílení pozitivní role Romů ve společnosti, zlepšit jejich životní podmínky, zvýšit míru jejich integrace, a to ve velmi různých oblastech činnosti. Tato opatření musí patřit mezi systematické politiky. Aby bylo možné toho dosáhnout, je třeba jednak vzájemně skloubit jednotlivé prvky oblastí činnosti a jednak uspořádat meziodvětvové vazby řádné správy věcí veřejných a na závěr přistoupit k systematickému provádění opatření na politické úrovni. K tomu je nezbytné, aby všichni, kdo provádějí daná opatření, zaujali jednotný a koordinovaný přístup.

3.7.2 Každý prvek programů je důsledně spojen (soudržnost) s ostatními prvky a všechny musí být propojeny navzájem (výsledná povaha). Třetím zásadním hlediskem provádění opatření je chronologické plánování a stanovení priorit (postupné kroky), to znamená, že dosažení reálných cílů je možné pouze tehdy, postupuje-li se v dobře koncipovaných fázích, prostřednictvím na sebe navazujících opatření. Pro to je nutné disponovat koordinačním a dobře fungujícím orgánem, kterému budou uděleny odpovídající pravomoci.

3.7.3 Plánování a uplatňování politik začleňování musí být vždy prováděno s ohledem na skutečné potřeby, a to diferencovaně a pružně, což rovněž vytváří možnosti působit tak, aby byly optimálně zohledněny místní (regionální) zvláštnosti. Strategie týkající se integrace by měly být plánovány a prováděny jako obousměrný proces na základě vzájemného úsilí a vlivu a jejich cílem by měl být vzájemný prospěch pro všechny.

3.7.4 Nezbytnou podmínkou využívání nabídkových řízení a fondů EU je zjednodušení podmínek pro nabídková řízení a oznamovací povinnost. Pečlivě plánované provádění by se mělo řádně zaměřit na budování kapacit, patřičnou koordinaci a podporu související politické vůle. Rovněž je důležité zapojení zástupců zainteresovaných stran do postupu plánování.

3.7.5 Provádění založené na konkrétních údajích – ukazatelích: Veřejné politiky musí jasně a prokazatelně demonstrovat svoji účinnost, to znamená, že musí být účinné z hlediska původně stanoveného cíle. Daná politika totiž nesmí způsobovat škody a přinášet rizika, která by byla vyšší než rizika, před nimiž má chránit, a nesmí být ani zbytečně nákladná. Proto bylo vyvinuto podstatné úsilí – avšak nedostatečné – aby byla tato politika založena především na konkrétních údajích. V oblasti začleňování Romů je obzvláště důležité, aby bylo možné ohodnotit dané programy, ale také tuto politiku jako celek. Proto je třeba jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU podporovat kulturu hodnocení, posilování jejího systému požadavků, standardizované zavádění vhodných socioekonomických ukazatelů výkonnosti a sociální statistiky, jež budou vždy použity na náležitou cílovou skupinu. Dále je třeba podporovat vytvoření institucionální struktury hodnocení založeného na vědeckých údajích. V tomto ohledu je třeba zajistit různé odpovídající zdroje.

3.7.6 EHSV podporuje provádění sdělení Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 a provádění vnitrostátních politik, které přispívají k tomuto začleňování, a přeje si podílet se na monitorování a hodnocení těchto politik na základě mandátu občanské společnosti, kterým disponuje, a přitom vychází ze skutečných vazeb, jež ho spojují s organizacemi občanské společnosti členských států. Má v úmyslu začlenit se do jednání mezi orgány EU a organizovanou občanskou společností a podílet se jakožto aktivní partner na evropské platformě pro začleňování Romů a stejně tak na dalších formách strukturovaného dialogu.

3.7.7 Účast a zastoupení: Politika začleňování se ani teoreticky, ani prakticky neobejde bez intenzivní účasti zainteresovaných stran. Proto je nutné přestat používat autoritářské postupy, které omezují práva. Spíše je vhodné zajistit co nejrůznorodější a nejsilnější účast romských místních organizací, zástupců místní společnosti, vědeckých odborníků a sociálních partnerů na rozhodovacím procesu a při provádění a monitorování opatření, jak je jasně stanoveno ve sdělení Komise a dalších relevantních dokumentech. V cílových oblastech mají pozitivní opatření zaručující politickou účast obzvláště znevýhodněných skupin (ženy, svobodné matky s dětmi, osoby hovořící jiným mateřským jazykem, zdravotně postižení atd.) zásadní význam.

3.7.8 Platnost, spolehlivost a účinnost politik je významným způsobem spojena s otázkou, zda se na nich podílí jejich primární adresáti a zda se jim přizpůsobují. Proto je třeba zapojit zástupce romské komunity do sestavování a provádění politik týkajících se začleňování Romů, a to jak na evropské a vnitrostátní úrovni, tak také samozřejmě na místní úrovni (začleňování prostřednictvím účasti).

3.7.9 Sociální vyloučení a jeho extrémní formy často souvisí – v jednotlivých členských státech je to různé – s chováním, způsoby života či zvyky, jež se vymykají společenským normám, jimiž se řídí většinová společnost (cestování, zvláštní činnosti, jako je sběr použitého zboží a jeho prodej, zvláštní řemesla). Těmto zvláštnostem je třeba věnovat při sestavování vnitrostátních strategií zvláštní pozornost. Dochází však také k tomu, že etnickým skupinám je přisuzováno vyloženě delikventní a zločinecké chování. Cílem, který by měl definovat specifický začleňující charakter vnitrostátních strategií, a zároveň zvláštní výzvou, s níž se musí vypořádat, je zajištění pokojné koexistence protikladných kulturních norem, přitom je nutné nepřetržitě usilovat o to, aby bylo napětí a nepřátelství pramenící z odlišných postojů a zvyků udržováno v mezích právního rámce, který je třeba respektovat. Za tímto účelem je důležité zajistit otevřený prostor pro komunikaci a postupy, které jsou přístupné také pro primárně zainteresované strany, v nichž budou hrát prvořadou roli odborníci na interkulturalismus – mezi něž patří osoby cikánského původu a cikánské identity – a sociální pracovníci, a to jak na úrovni veřejných služeb, tak na úrovni programů EU (mediace, prevence, služby, jejichž cílem je sbližování skupin atd.), jak bylo uvedeno ve sdělení Komise.

3.8.1 EHSV se domnívá, že na základě konvergence úsilí svých institucí, vlád členských států a místních orgánů a komunit se EU v současnosti může nacházet v historickém okamžiku. Konečně totiž bude moci být vypracována politika zaměřená na nejvíce sociálně vyloučenou a znevýhodněnou etnickou skupinu EU, která bude založená na společném přístupu a nepovede k nákladným neúspěchům, ale zajisté k inteligentním a lidským výsledkům. Výbor plně podporuje tento proces a stejně tak jeho konkretizaci.

V Bruselu dne 16. června 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(1) Tento dokument vychází z definice uvedené ve stanovisku VR k tématu Sociální a ekonomická integrace Romů v Evropě (Úř. věst. C 42, 10.2.2011, s. 23): „(…) označení ‚Rom‘ používané v tomto stanovisku je zastřešující pojem, který zahrnuje i další skupiny obyvatel, které mají podobné kulturní charakteristiky a jsou v evropské společnosti marginalizovány a sociálně vyloučeny (Sinti, Gipsy, Travellers, Kalè, Camminanti, Ashkali atd.)“.

(10) Zdůrazňujeme zejména následující zásady: „jednoznačné, ale ne výlučné zaměření“, „mezikulturní přístup“ a „usilování o začlenění Romů do většinové společnosti“.

(11) Evropský sociální fond, Evropský fond pro regionální rozvoj, nástroj předvstupní pomoci (NPP), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova / Světová banka, Rozvojový program OSN.

(12) „Převážná většina Romů v produktivním věku nemá dostatečné vzdělání pro úspěšné zapojení na trhu práce. (…) V důsledku toho ztrácejí evropské země stovky miliónů euro ročně z důvodu snížené produktivity a fiskálních příspěvků vládám. (…) Roční fiskální zisk z odstranění rozdílu v zaměstnanosti je mnohem vyšší, než celkové náklady na investice do veřejného vzdělávání pro všechny romské děti. (…) Podíl Romů v populaci v produktivním věku poroste s rychlým stárnutím většinové populace ve střední a východní Evropě. Rovné zapojení Romů na pracovním trhu je nezbytné k tomu, abychom mohli čelit zvyšujícím se národním výdajům na důchody, zdravotnictví a dalším nákladům stárnoucí populace.“„Ekonomické náklady na exkluzi Romů“, Světová banka, 2010.

(13) Tato část obsahuje doporučení ohledně všech politik jako celku nebo ohledně jejich kontextu, z důvodu stručnosti se však nemůže podrobně zabývat otázkami, které se týkají každé politiky.