Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k „návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti“

Dne 2. března 2011 se Rada, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o používání údajů ze jmenné evidence cestujících pro prevenci odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti

Dne 14. března 2011 předsednictvo Výboru pověřilo specializovanou sekci Zaměstnanost, sociální věci, občanství přípravou podkladů Výboru na toto téma.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval pana RODRÍGUEZE GARCÍA-CARO hlavním zpravodajem na 471. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 4. a 5. května 2011 (jednání dne 5. května 2011), a přijal následující stanovisko 80 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

1.1 Evropský hospodářský a sociální výbor vítá s výhradami uvedenými v tomto stanovisku návrh směrnice a vyjadřuje obavy, neboť opakovaný nesoulad mezi bezpečností a svobodou, nebo konkrétněji mezi zlepšením bezpečnosti a omezením práv občanů týkajících se ochrany jejich osobních údajů, nesmí být v rozporu s obecnými zásadami obsaženými v základních právech osob.

1.2 EHSV souhlasí s obecným postojem evropského inspektora ochrany údajů, pracovní skupiny pro ochranu údajů zřízené podle článku 29, Agentury pro lidská práva a Evropského parlamentu. Výbor se dále domnívá, že v návrhu není dostatečně odůvodněna nutnost používat obecnou formou a bez rozdílu údaje jmenné evidence cestujících všech občanů, kteří se účastní mezinárodních letů, a v důsledku toho považujeme za nepřiměřené opatření, které má být přijato.

1.3 EHSV podporuje zejména připomínku evropského inspektora ochrany údajů, kterou vyjádřil ve svém posledním stanovisku k návrhu, neprovádět systematické a nerozlišované využívání údajů jmenné evidence cestujících a používat je na základě jednotlivých případů.

1.4 EHSV se domnívá, že možnost vytvořit jednu centrální složku pro informace o cestujících místo navrhované decentralizované varianty v jednotlivých členských státech může být pro letecké společnosti a samotné členské státy méně finančně nákladná a může umožnit lepší dohled a kontrolu osobních údajů obsažených ve jmenné evidenci cestujících tím, že nebude docházet k jejich opakovanému předávání.

2.1 Tento návrh směrnice má za cíl upravovat předávání údajů jmenné evidence cestujících na mezinárodních letech na území členských států a z tohoto území leteckými dopravci, zpracování těchto údajů členskými státy a vzájemné výměny mezi nimi a s třetími zeměmi. Cílem návrhu je harmonizovat ustanovení členských států v oblasti ochrany údajů za účelem používat údaje jmenné evidence cestujících v boji proti teroristickým trestným činům (1) a závažné trestné činnosti (2), podle definic uvedených v právních předpisech Unie.

2.2 Návrh obsahuje vymezení způsobů, jakým může být jmenná evidence cestujících používána členskými státy, prvků údajů, které je třeba shromažďovat, účelů, k nimž smějí být tyto informace používány, sdělování údajů mezi složkami pro informace o cestujících členských států a technických podmínek tohoto sdělování. Za tímto účelem byl zvolen systém pro decentralizované shromažďování a zpracování údajů členskými státy.

3.1 Evropský hospodářský a sociální výbor je jako legitimní zástupce organizované občanské společnosti vhodným zástupcem pro poskytnutí názoru této občanské společnosti. V tomto smyslu vítá, že Rada vydala k tomuto návrhu nepovinnou žádost o vypracování stanoviska EHSV.

3.2 Návrh směrnice, která je předmětem stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru, lze označit jako harmonizaci a priori právních předpisů členských států v této oblasti, neboť většina z nich žádné specifické předpisy pro používání údajů jmenné evidence cestujících za účely uvedenými v návrhu nemá. V tomto smyslu považuje Výbor za vhodné vytvořit společný právní rámec, jemuž by se přizpůsobily právní předpisy členských států tak, aby záruky a bezpečnost v ochraně těchto údajů pro občany byly jednotné v celé EU.

3.3 Vzhledem k návrhu se jedná o předpis, který umožňuje zpracovávat a analyzovat širokou škálu údajů miliónů občanů, kteří nikdy žádný z trestných činů uvedených ve směrnici nespáchali a ani nikdy nespáchají. Naopak budou využívány údaje naprosto normálních občanů za účelem zajištění nebezpečných kriminálních živlů. Výbor se domnívá, že se jedná o nesoulad mezi bezpečností a svobodou nebo konkrétněji mezi zlepšením bezpečnosti a omezováním práv občanů týkajících se osobních údajů.

3.4 Vzhledem k dlouhé době, během níž byla směrnice připravována, mohli významní aktéři vyjádřit mnoho různých odborných názorů v této oblasti. Od roku 2007, v němž Komise schválila návrh rámcového rozhodnutí Rady o používání údajů jmenné evidence cestujících, které předcházelo návrhu směrnice, se k návrhu vyjádřili evropský inspektor ochrany údajů (3), který mimo jiné v březnu tohoto roku vydal své stanovisko k tomuto novému textu, pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29, která se také vyjádřila v dubnu tohoto roku (4), Agentura pro lidská práva a Evropský parlament, který v souvislosti s návrhem z roku 2007 vydal příslušné usnesení (5), a který se prostřednictvím stávajícího návrhu účastní legislativního vypracování v souladu se SFEU.

3.5 EHSV souhlasí s obecným názorem všech odborných subjektů. Dále se domnívá, že v návrhu není dostatečně odůvodněna nutnost používat obecnou formou a bez rozdílu údaje jmenné evidence cestujících všech občanů, kteří se účastní mezinárodních letů, a proto považujeme za nepřiměřené opatření, které má být přijato, tím spíše když se v odůvodnění a obsahu návrhu uvádí: „… na úrovni EU, nejsou k dispozici podrobné statistiky ohledně rozsahu, v jakém tyto údaje pomáhají při prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání závažné trestné činnosti a terorismu“ (6). Z tohoto důvodu podporujeme zejména připomínku evropského inspektora ochrany údajů neprovádět systematické a nerozlišované používání údajů jmenné evidence cestujících a používat je na základě jednotlivých případů.

3.6 V souladu s výše uvedeným a v rámci soudržnosti s předchozími stanovisky EHSV je třeba připomenout a začlenit do stávajícího stanoviska následující doporučení schválené ve stanovisku ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům (7): „Bezpečnostní politiky nesmějí narušovat základní hodnoty (lidská práva a svobody) a demokratické zásady (právní stát) sdílené celou EU. Svoboda osob nesmí být omezována cílem bezpečnosti společnosti a státu. Některé politické návrhy opakují chybu z minulosti: zvýšení bezpečnosti obětovat svobodu“.

3.7 Závěrečný text schválený v legislativním procesu by měl zaručit maximální důvěrnost a ochranu údajů osobního charakteru obsažených ve jmenné evidenci cestujících, dodržovat zásady obsažené v rámcovém rozhodnutí Rady 2008/977/SVV o ochraně osobních údajů v rámci policejní a soudní spolupráce v trestních věcech (8) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES týkající se ochrany fyzických osob, pokud jde o zpracování osobních údajů a volný pohyb těchto údajů (9). Výjimečnost předpisů nesmí být v žádném případě v rozporu s obecnými zásadami týkajícími se základních práv osob.

3.8 Návrh směrnice však představuje výjimečné použití údajů osobního charakteru a proto se EHSV domnívá, že předpisy pro výjimečné okolnosti, jež jsou obsaženy v článcích 6 a 7, by měly být maximálně omezeny za účelem zamezení zneužití těchto výjimek, žádost poskytnutí údajů mimo obecný rozsah předpisů obsažených v článcích 4 a 5 návrhu musí být vždy odůvodněná.

3.9 Za účelem zajistit, aby údaje byly použity výjimečně po účely uvedené v návrhu směrnice a aby bylo možné kdykoliv zjistit, kdo má přístup k databázi údajů jmenné evidence cestujících či k údajům již použitým, měla by být v návrhu směrnice uvedena povinnost zavést systém sledovatelnosti, který umožní identifikaci pověřené osoby či orgánu, který měl přístup k údajům a jejich zpracovávání či nakládání s nimi.

V globalizovaném světě není pochopitelný obsah bodu odůvodnění (18) návrhu, pouze v případě, že by byl v kontextu odůvodnění volby přijaté v článku 3, kterou je přijetí decentralizovaného modelu. EHSV se domnívá, že tento model může vést ke zvýšení nákladů leteckých společností, protože budou muset předávat údaje subjektům všech států, v nichž bude mít mezinárodní let mezipřistání. Umožní také, aby osobní údaje byly zpracovány a předávány mnoha subjekty. Zdá se, že tento systém není zcela slučitelný s kritérii účinnosti a efektivnosti, která by měla být jedním z hlavních cílů.

EHSV navrhuje doplnit nakonec odstavce 1 větu „… a sdělí to letecké společnosti, aby je již nepředávala“. Výbor se totiž domnívá, že při zjištění nesrovnalostí je třeba okamžitě udělit pokyny za účelem nápravy.

EHSV se domnívá, že existuje nesoulad mezi formulacemi obou článků. V čl. 4 odst. 4 se uvádí, že složka pro informace o cestujících jednoho členského státu bude předávat zpracovávané údaje příslušnému orgánů případ od případu. Nicméně v čl. 5 odst. 4 se uvádí, že údaje jmenné evidence cestujících a výsledky zpracování těchto údajů získaných složkou pro informace o cestujících bude možné znovu zpracovávat příslušným orgánem. Výbor se domnívá, že tento rozpor by měl být odstraněn či vhodně vysvětlen, aby nedával prostor k interpretaci.

V souladu s připomínkou k čl. 4 odst. 1 se EHSV domnívá, že tento systém předávání údajů různým složkám pro informace o cestujících zvyšuje administrativní zátěž leteckých společností, přičemž se usiluje právě o její snížení, a zvyšuje také náklady na provozování, což by se mohlo dotknout spotřebitelů tím, že se náklady projeví v konečné ceně letenky.

Z hlediska bezpečnosti a ochrany osobních údajů občanů se EHSV domnívá, že předávání „jakýmikoliv jinými vhodnými prostředky“ v případě, že dojde k selhání elektronických médií při zasílání, není nejvhodnějším způsobem. Žádáme, aby byly podrobněji uvedeny prostředky použitelné pro zasílání.

Výbor se domnívá, že začátek odstavce by byl účinnější, pokud vyškrtneme slovo „mohou“, aby provádění článku nezáleželo na rozhodnutí členského státu. Text by měl znít následovně: „Členské státy umožní leteckým dopravcům …“.

EHSV se domnívá, že odstavec 4 článku 6 a celý článek 7 obsahují řadu na sebe navazujících výjimek, jejichž rozsah se stupňuje a končí předáváním údajů případ od případu, o němž se mluví v čl. 4 odst. 4 a umožňuje se téměř obecné předávání, v jehož rámci mají všichni právo předávat a získávat informace z údajů jmenné evidence cestujících. Článek 7 je souhrnem výjimek z předpisu.

Abychom se nedostali až do nejvyššího stádia výjimky spočívajícího v předávání údajů třetím zemím, které je zároveň mohou předat dalším třetím zemím, by mělo být v tomto článku ustanoveno, že toto předávání proběhne až poté, co údaje zpracovala složka pro informace o cestujících či příslušný orgán členského státu, který je předá třetí zemi a vždy případ od případu.

Ze stejného důvodu jako v čl. 4 odst. 1 EHSV navrhuje doplnit nakonec odstavce 1 větu „a sdělí to letecké společnosti, aby je již nepředávala“.

Systém sledovatelnosti navržený EHSV v čl. 3 odst. 9 tohoto stanoviska může být z logických důvodů projednán v tomto odstavci, aby bylo zaznamenáno, kdo má po celou dobu přístup k informacím.

V Bruselu dne 5. května 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(7) Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě - Prostor svobody, bezpečnosti a práva ve službách občanům, Úř. věst. C 128, 18.5.2010, s. 80.