Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke Zprávě Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Dohled nad obchodním a distribučním trhem „Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020“

Dne 5. července 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Dohled nad obchodním a distribučním trhem „Na cestě k efektivnějšímu a spravedlivějšímu vnitřnímu obchodnímu a distribučnímu trhu do roku 2020“

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 6. ledna 2011.

Na 468. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 19. a 20. ledna 2011 (jednání dne 20. ledna 2011), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 192 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.1 EHSV uznává význam odvětví maloobchodu v jednotném trhu a také jeho příspěvek pro celkovou evropskou ekonomiku. Vzhledem ke specifické povaze maloobchodu EHSV vítá holistický přístup, který zaujala Evropská komise ve zprávě o dohledu nad obchodním a distribučním trhem, a souhlasí s tím, že je třeba zabránit tomu, aby byla věnována přílišná pozornost jednotlivým pododvětvím.

1.2 EHSV lituje, že je věnováno příliš málo pozornosti malým a středním podnikům, které hrají zásadní roli, pokud jde o zaměstnanost, vytváření hodnot a život ve venkovských oblastech a centrech měst. V souladu se Small Business Act je třeba věnovat větší prioritu malým a středním podnikům a opatřením na podporu jejich rozvoje a vytváření pracovních míst.

1.3 V Evropě existuje koncentrace velkých maloobchodních řetězců, které lákají více zákazníků prostřednictvím své výhodné nabídky (5 největších potravinových řetězců představovalo v roce 2005 více než 70 % trhu). Podobně existuje vysoká koncentrace v řadě trhů výrobků, zejména pro nepostradatelné výrobky, které si obchodníci nemohou dovolit nenabízet ve svých obchodech.

1.4 Vyjednávací síla je běžnou praxí v tržním hospodářství, kterou uplatňuje každá společnost včetně zemědělců, producentů a zpracovatelů svých produktů, dodavatelů a obchodníků. EHSV je znepokojen opatřeními v některých členských státech, jejíchž cílem je kontrolovat cenovou úroveň nebo marži, což je v rozporu se zásadami volné soutěže a fungování jednotného trhu.

1.4.1 Z významných socio-politických důvodů, např. v sociální či environmentální oblasti, mohou být taková opatření nutná k zaručení sociální soudržnosti nebo ochrany životního prostředí.

1.5 Na vnitřním trhu byly zaznamenány značné cenové rozdíly mezi členskými státy pro podobné výrobky. EHSV doporučuje, aby se jakákoli studie cen zaměřila na převod cen a marží v rámci celého dodavatelského řetězce.

1.6 EHSV připomíná, že obchodní a distribuční trh – a smluvní obchodní vztahy – jsou ze své povahy vnitrostátní s různými právními, hospodářskými, politickými a kulturními charakteristikami. EHSV uznává význam potravinového řetězce a vyzývá, aby byly analyzovány a patřičně řešeny evidentně nekalé praktiky vyskytující se v celém potravinovém řetězci.

1.7 Konkrétněji EHSV vyzývá Komisi, aby prostudovala, jak jsou „nekalé smluvní vztahy“ řešeny na vnitrostátní úrovni, včetně jejich kontroly. Dále EHSV připomíná, že za časů krize je důležité zajistit řádné vymáhání stávajících právních předpisů, a to je v odpovědnosti členských států, a zdůrazňuje, kde je nezbytné přijmout opatření a jaká je nejvhodnější úroveň pro jeho provádění, v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality.

1.8 Pracovní místa v odvětví maloobchodu jsou důležitým aspektem a bývají často také vstupní branou na trh práce pro mnoho mladých osob s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Maloobchod rovněž nabízí řadu příležitostí pro podnikatele.

1.9 EHSV vyzývá Komisi, aby podpořila propagaci samostatně výdělečné činnosti, podnikání a rozvoj dovedností jakožto prostředků k řešení krize a usnadnění vstupu nebo opětovného vstupu občanů na trh práce.

1.10 Komise správně stanovuje oblasti pro prioritní opatření. EHSV dále vyzývá ke včasnému přijetí návrhů a naléhá na Evropskou komisi, aby urychlila svůj proces rozhodování v oblasti, jež si žádá naléhavé, praktické a konkrétní opatření. Obnovené fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce by se především mělo stát hlavní osou pro nové a vznikající zemědělsko-potravinářské politiky včetně vyváženějších vztahů v celém dodavatelském řetězci.

1.11 Kromě toho EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala uplatňování směrnice o službách a přijala vůči dotyčným členským státům příslušná opatření. EHSV rovněž naléhá na Komisi, aby přijala opatření týkající se mezibankovních poplatků působících jako skrytá daň pro spotřebitele.

2.1 Evropská komise uznává, že odvětví maloobchodu hraje v jednotném trhu důležitou roli. Jeho hospodářský význam pro Evropskou unii (4,2 % HDP EU, 17,4 milionu zaměstnanců a 20 % evropských malých a středních podniků a úzká provázanost s mnoha trhy) tedy vysvětluje, proč se prováděné sledování trhu zaměřilo na maloobchod.

2.2 Zpráva o dohledu nad obchodním a distribučním trhem a pracovní dokument útvarů Komise, jenž ji doprovází, poskytuje analýzu problémů, které z pohledu jednotného trhu ovlivňují výkonnost odvětví obchodu a distribuce v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí. Zpráva a pracovní dokument útvarů Komise se tak zabývají výkonností tohoto odvětví, posledními trendy a dopadem modernizace na jiné konkurenty. Zjišťují problémy, které ovlivňují výkonnost obchodníků také z hlediska jejich partnerů na trzích, jež mu předcházejí nebo na něj navazují.

2.3 Analýza tohoto odvětví provedená ve zprávě je založena na analýze interakce obchodníků s dodavateli (předcházející trhy) a spotřebiteli (navazující trhy). V rámci této analýzy Komise uznává složitost interakcí, které musí obchodníci vytvořit, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé naleznou ten správný produkt na správném místě ve správnou dobu a za nejlepší cenu.

2.4 Ve zprávě zní, že Komise stanoví opatření ke zlepšení fungování vnitřního trhu pro maloobchod na základě konzultace, s cílem napomoci obchodníkům co nejlépe využít jednotného trhu a zlepšit jejich hospodářskou, sociální a environmentální výkonnost.

3.1 Prostřednictvím této zprávy Evropská komise uznává význam odvětví maloobchodu na jednotném trhu a jeho příspěvek k růstu, zaměstnanosti a udržitelnosti. Jelikož vnímání tohoto odvětví je často založeno na zjednodušené představě obchodníků nakupujících od zemědělců a prodávajících spotřebitelům, přístup, který je zaujat v této zprávě, nastiňuje složitost dodavatelského řetězce a interakce obchodníků s jejich partnery. Dále napomáhá vysvětlit, jak obchodníci vykonávají své úkoly, aby dodali spotřebitelům správný výrobek na správné místo, ve správnou dobu a za nejlepší cenu, a jak čelí případným výzvám.

3.2 Zpráva uznává úlohu, kterou v posledních 50 letech hrála modernizace v odvětví maloobchodu, jelikož přispěla k boji proti inflaci a přinesla širší nabídku spotřebitelům. Intenzivnější hospodářská soutěž a konsolidace maloobchodu vedly k nižším cenám, větším možnostem výběru pro spotřebitele a poměrně nižším maržím (na rozdíl od jiných odvětví včetně výroby) s dopadem na konkurenty, místní orgány, zemědělce, dodavatele, zaměstnance atd.

3.3 EHSV lituje, že zpráva se možná až příliš zaměřuje na maloobchod s potravinami, a tím dále nevyzdvihuje význam malých a středních podniků (více než 95 % společností a 11 milionů pracovníků působících v maloobchodu), jejich specifických potřeb a potíží včetně poprodejních služeb, jejich úlohy pro život v centrech měst, venkovských oblastech nebo předměstských oblastech, jejich závislosti na velkých výrobcích a konkurenci s dodavateli, kteří vytvářejí svoji vlastní distribuční síť.

3.4 Zpráva rovněž neuznává význam družstevního podnikatelského modelu, především v maloobchodu s potravinami prostřednictvím spotřebitelských družstev.

3.5 Zpráva analyzuje výkonnost odvětví maloobchodu ve vztahu k cílům veřejné politiky – přístupnost a cenová dostupnost. V praxi však obchodníci provozují svou činnost ve vysoce konkurenčním prostředí, v němž se společnosti snaží přilákat zákazníky a nabídnout jim dobrou hodnotu za vynaložené prostředky. Rozhodnutí, jež činí obchodníci ohledně zřízení pobočky a poskytování služeb, tedy spíše reagují na dynamiku trhu, nežli na cíle veřejné politiky. Srovnání výkonnosti obchodníků s cíli veřejné politiky přehlíží skutečnost, že maloobchod je obchodní činností, která musí zůstat zisková, aby přežila v tržním hospodářství. Podobné závěry by mohly být vyvozeny i z jakékoli další tržní činnosti.

3.6 Poptávka spotřebitelů se stala náročnější a nelze jí považovat za homogenní. Tato skutečnost spolu s významem hospodářské soutěže v obchodu vysvětluje složitost tržních sil a také to, proč ve skutečnosti spolu existují různé formy maloobchodu s různými poprodejními službami. To znamená, že menší formy mohou být úspěšné, pokud poskytnou určitým zákazníkům určitou službu. Více než 11 milionů Evropanů pracuje v malých a středních podnicích zaměřených na maloobchod. Je proto klíčové, aby byl dále podněcován rozvoj malých a středních podniků, zejména prostřednictvím lepšího regulačního prostředí a nižší administrativní zátěže.

4.1 Efektivnější a spravedlivější vnitřní obchodní a distribuční trh pro spotřebitele

4.1.1 Hlavní činností obchodníků je poskytnout spotřebitelům široké spektrum výrobků za nejlepší cenu při splnění požadavků na kvalitu a bezpečnost. Modernizace odvětví maloobchodu je za posledních 20 let charakterizována rychle probíhající koncentrací do velkých obchodních řetězců nadnárodního charakteru, jež působí v různých zemích EU i třetích zemích a přinášejí saturaci trhů v EU, integraci informačních a komunikačních technologií a globalizaci, expanzi na jiné trhy a přístup k širšímu výběru výrobků za nižší cenu pro spotřebitele (cenová dostupnost).

4.1.2 EHSV a Komise souhlasí, že nevyváženost, pokud jde o přístup k nákupním centrům a nutnost zachovat dynamiku venkovských oblastí, jsou klíčové otázky, kterými je třeba se zabývat. Obchodníci zřizují pobočky v centrech měst nebo v nákupních centrech v příměstských oblastech, a proto je třeba zajistit, aby byla centra města i nadále dostupná pro zásobování. Stále větší počet lidí žijících ve venkovských oblastech musí pro svůj každodenní nákup použít automobil, což má jednak dopad na životní prostředí a což také znamená, že ti, kteří si nemohou auto dovolit nebo kteří neumějí řídit, mají omezený přístup k maloobchodním službám.

4.1.3 Rozhodnutí obchodníků týkající se zřízení pobočky je založeno na řadě faktorů, přičemž jedním z nejdůležitějších je nutnost maximalizovat počet nakupujících („foot flow“). Tento faktor sám o sobě znamená, že řídce osídlené oblasti budou méně výhodné pro zřizování poboček oproti prodejním místům v centru měst nebo v nově budovaných obchodních zónách v okrajových částech měst. Otázka přístupnosti by tedy měla být řešena na základě důkladného porozumění prostředí, ve kterém obchodníci působí.

4.1.4 Potíže pro spotřebitele související s přístupem k širšímu výběru obchodů závisí na ekonomických a neekonomických faktorech, jako je např. regulační prostředí, včetně městského plánování a přístupu obchodníků na trhy s nemovitostmi. Mohou souviset s místními nařízeními, jež představují překážky pro vstup některých druhů činností či některých druhů obchodů, anebo se schvalovacími postupy, které navzdory směrnici o službách mohou být přiliž složité a ponechávat příliš velký prostor příslušným orgánům. Kromě toho nařízení vyhrazující prodej zdravotnických výrobků za přepážkou některým monopolním společnostem omezují hospodářskou soutěž, a tedy přístup spotřebitelů k lékům za rozumnou cenu.

4.1.5 V důsledku modernizace, větší hospodářské soutěže a globalizace během posledních 20 let měli lidé s nižšími příjmy značný prospěch z přístupu k širšímu výběru výrobků a lepším cenám. Rozvoj soukromých značek, jež jsou v průměru o 30 % levnější nežli značkové výrobky, hrál v tomto procesu významnou roli.

4.1.6 Kvůli maloobchodnímu podnikatelskému modelu odrážejí maloobchodní ceny provozní náklady s relativně malou marží v porovnání s jinými odvětvími, jež jsou založena na větších maržích. EHSV je znepokojen opatřeními v některých zemích, která jsou určena na kontrolu cenových úrovní nebo marží. Vzhledem k významu této socio-politické oblasti mohou být taková opatření nutná k zajištění sociální soudržnosti a předcházení chudobě.

4.1.7 Na vnitřním trhu byly zaznamenány značné cenové rozdíly mezi členskými státy pro podobné výrobky. EHSV doporučuje, aby se jakákoli studie cen zaměřila na převod cen a marží v rámci celého dodavatelského řetězce. EHSV dále souhlasí s Komisí, že vytváření ceny je ovlivněno různými faktory. Kromě provozních nákladů tyto faktory zahrnují rozdíly v průměrném příjmu domácností, DPH, náklady na dopravu, náklady na pronájem, náklady na platy, regulační rámec, míru hospodářské soutěže nebo obchodní praktiky jako teritoriální omezení nabídky a nedovolené postupy, k nimž dochází v celém dodavatelském řetězci. EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala dopady těchto praktik a přijala opatření pro zajištění toho, že zásobování bude možné i v dalších členských státech, aby mohli mít spotřebitelé užitek z nižších cen, lepšího výběru, vyšší kvality, alternativních výrobků atd.

4.1.8 EHSV konstatuje, že ze spotřebitelských průzkumů vyplynulo, že je nutné rozvíjet zdroje srovnatelných a nezávislých informací o obchodních nabídkách.

4.1.9 EHSV souhlasí, že elektronický obchod by mohl hrát důležitou roli při zvyšování hospodářské soutěže v některých oblastech, což by napomohlo snížení cen, a je znepokojen pomalým zaváděním elektronického obchodu, zejména pro přeshraniční transakce. EHSV konstatuje, že jednou z překážek pro rozvoj přeshraničních transakcí elektronického obchodu, zejména pro malé střední podniky, je nedostatek společných předpisů pro ochranu spotřebitele v Evropě, a naléhá na evropské instituce, aby urychleně přijaly směrnici o digitálních právech spotřebitele na základě „cílené úplné harmonizace“ v nejpokročilejší formě. Tato směrnice by neměla členským státům bránit v tom, aby zachovaly nebo zavedly přísnější opatření na ochranu spotřebitelů, v souladu s čl. 169 odst. 4 SFEU.

4.2 Efektivnější a spravedlivější vnitřní obchodní a distribuční trh pro obchodníky

4.2.1 EHSV souhlasí s tvrzením, že „efektivnější a spravedlivější vnitřní obchodní a distribuční trh v EU musí umožnit konkurenceschopným obchodníkům jakékoli velikosti spoluexistovat na trhu a rozvíjet svou činnost“.

4.2.2 Poloha je rozhodujícím činitelem pro otevření nové prodejny a existují případy, kdy obchodníci musí čekat několik let, nežli budou moci otevřít novou prodejnu v dané oblasti a vytvořit pracovní místa. Obtížný vstup na trh a přístup k trhu s nemovitostmi byly určeny jako potenciální překážky pro rozvoj maloobchodu a měly by být dále analyzovány. Tato analýza by měla být provedena na základě snadno dostupných informací a měla by zohledňovat hledisko spotřebitele (volba místa pro nákup), aspekty politiky hospodářské soutěže, subsidiaritu a proporcionalitu.

4.2.3 Cílem směrnice o službách, kterou měly uplatňovat všechny členské státy k 31. prosinci 2009, bylo odstranit řadu diskriminačních praktik souvisejících s udělením povolení ke zřízení pobočky. V praxi se však vytvořily nové překážky a existují případy, kdy nařízení týkající se městského plánování jsou zneužita ke kontrole hospodářské soutěže a upřednostňují vytváření některých forem obchodování či podniků. EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala uplatňování směrnice o službách a přijala vůči dotyčným členským státům příslušná opatření.

4.2.4 Dalším problémem, se kterým se setkávají obchodníci, je neexistence transparentního a konkurenceschopného vnitřního trhu pro platby. Stávající praktiky karetních systémů narušují hospodářskou soutěž a jsou v rozporu s jednou ze základních zásad vnitřního trhu. Mezibankovní poplatky působí jako skrytá daň pro obchodníky, zejména pro ty nejmenší. Pokud budou jádrem systému SEPA mezibankovní poplatky, povede to k zániku levných a efektivních národních systémů debetních karet. V důsledku toho se trh s kartami ztenčí na duopol, což povede ke zvýšení mezibankovních poplatků v neprospěch spotřebitelů. EHSV vyzývá Komisi, aby přijala opatření týkající se mezibankovních poplatků působících jako skrytá daň pro spotřebitele.

4.3 Efektivnější a spravedlivější vnitřní obchodní a distribuční trh pro dodavatele

4.3.1 Jakožto poskytovatelé služeb poskytují obchodníci svým dodavatelům přístup ke své distribuční síti, ať už se jedná o jeden obchod či o celou EU. Služby zahrnují například specifické umístění na policích, činnosti související s marketingem a s logistikou atd. Každá takováto služba něco stojí a často má formu poplatků.

4.3.2 Maloobchod je pouze jedním z několika distribučních kanálů, které mají dodavatelé k dispozici. Bez maloobchodníků by pouze několik dodavatelů bylo schopno vybudovat rozsáhlé distribuční sítě a spotřebitelé by na to doplatili menším výběrem a vyššími cenami. Nicméně v dodavatelském řetězci jsou důležité všechny jeho články, protože bez surovin by neexistovalo zpracování produktů a bez zpracování by nebyl možný jejich prodej. Proto jako EHSV žádáme, aby EU vytvořila mechanismy potřebné k nastolení skutečné rovnováhy v rámci prodejního a distribučního řetězce.

4.3.3 V Evropě existuje koncentrace velkých maloobchodních řetězců, které lákají více zákazníků prostřednictvím své výhodné nabídky (5 největších potravinových řetězců představovalo v roce 2005 více než 70 % trhu). Podobně existuje vysoká koncentrace v řadě trhů výrobků, zejména pro nepostradatelné výrobky, které si obchodníci nemohou dovolit nenabízet ve svých obchodech. Velká konkurence mezi obchodníky má za následek napětí v dodavatelském řetězci ohledně snížení cen a marží. Vyjednávací síla je běžnou praxí v otevřeném tržním hospodářství, kterou využívá každá společnost včetně obchodníků a jejich dodavatelů. Zneužívání těchto postupů je však nutné v každém případě vymýtit. Obchodníci, včetně těch velkých, nemají žádnou vyjednávací pozici s výrobci „nepostradatelných“ produktů, ať se jedná o velké či malé dodavatele. Podobně malí a středně velcí dodavatelé nemají žádnou vyjednávací pozici vůči velkým obchodníkům v případě některých kategorií výrobků. Uvádí se, že operátoři v dodavatelském řetězci si nemohou stěžovat z obavy z odvetných opatření. EHSV podněcuje malé obchodníky, aby společně vytvořili nákupní aliance, a zvýšili tak svou vyjednávací pozici vůči svým dodavatelům, získali lepší podmínky a poskytli zákazníkům lepší služby. Případy zneužití vyjednávací pozice by měly být odsouzeny a EHSV vyzývá k řádnému posílení pravidel hospodářské soutěže pro všechny subjekty dodavatelského řetězce.

4.3.4 Evropský hospodářský a sociální výbor přijal dvě stanoviska týkající se fungování potravinového řetězce (1) a doporučuje, aby byl na úrovni členských států zaveden kodex zásad a jmenován prostředník, který v případě potřeby zasáhne. Evropský parlament, španělské předsednictví Evropské unie a Evropská komise (2) přijaly několik doporučení pro lepší fungování potravinového řetězce. EHSV rovněž vítá zahájení činnosti fóra na vysoké úrovni (3) pro lepší fungování potravinového řetězce, jež zavádí platformu zúčastněných stran pro smluvní podmínky mezi podniky během celého potravinového řetězce.

4.3.5 EHSV připomíná, že obchodní a distribuční trh – a smluvní obchodní vztahy – jsou ze své povahy vnitrostátní s různými právními, hospodářskými, politickými a kulturními charakteristikami. Obchodní vztahy jsou obvykle řešeny na vnitrostátní úrovni prostřednictvím nařízení, judikaturou a/nebo zásadami správné praxe. Mnoho členských států se pokusilo řadů praktik regulovat. V mnoha případech však tyto pokusy vedly k vytvoření nových překážek, jež omezují schopnost zahraničních podniků usadit se v dané zemi, což je v rozporu se zásadami vnitřního trhu. EHSV vyzývá, aby byly analyzovány a patřičně řešeny evidentně nekalé praktiky vyskytující se v celém dodavatelském řetězci. EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby prostudovala, jak jsou „nekalé smluvní vztahy“ řešeny na vnitrostátní úrovni, včetně jejich kontroly. Takováto studie by vyzdvihla efektivitu vnitrostátních praktik a zdůraznila, zda je nezbytné přijmout opatření a jaká je nejvhodnější úroveň pro jeho provádění, v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality. Dále EHSV připomíná, že za časů krize je důležité zajistit řádné vymáhání stávajících právních předpisů, a to je v odpovědnosti členských států.

4.3.6 Pro zajištění volby spotřebitele, zachování své individuality a posílení svého místního image vyvinuli obchodníci produkty pod privátní značkou, za kterou nesou odpovědnost výrobce. Úspěšnost těchto produktů je založena na kladném přijetí ze strany spotřebitelů (až 80 % evropských spotřebitelů (4), kteří považují tyto značky supermarketů za dobrou alternativu k jiným značkám.

4.3.7 Privátní značky jsou rozvíjeny ve spolupráci s jejich dodavateli, což jsou ve velké většině případů malé a střední podniky. Evropská komise uznává, že tato partnerství založená na poddodavatelském vztahu se často ukazují být nejstabilnějšími a nejpevnějšími. Dodavatelé mají užitek ze spotřebitelských dat, pobídek pro další inovaci a z přístupu k většímu trhu. Nicméně byly vyjádřeny obavy ohledně dopadu těchto značek na inovace, hospodářskou soutěž, rozvoj malých a středních podniků a volbu spotřebitele. EHSV vyzývá Komisi, aby prozkoumala dopad výrobků vlastních značek na dodavatele, hospodářskou soutěž, inovaci a volbu spotřebitele.

4.4 Efektivnější a spravedlivější vnitřní obchodní a distribuční trh pro zaměstnance

4.4.1 Pracovní místa v odvětví maloobchodu jsou důležitým aspektem a bývají často také vstupní branou na trh práce pro mnoho mladých osob s nízkou nebo žádnou kvalifikací. Odvětví maloobchodu je ve velké míře závislé na flexibilních pracovních vzorech, aby se přizpůsobilo poptávce zákazníků během celého dne, týdne či ročních období. Ostrá cenová konkurence je zdrojem tlaků na pružnou pracovní dobu zaměstnanců, neboť ta se stala neslučitelnou s organizováním jejich soukromého života. Proto by v právních předpisech a při kolektivním vyjednávání měla být stanovena flexibilita, jež by byla slučitelná jak s organizačními potřebami podniku, tak s potřebami osob, aby byla dosažena skutečná rovnováha mezi jejich soukromým a pracovním životem. V tomto ohledu je zapojení žen do maloobchodu větší než ve všech jiných odvětvích. Rovněž je důležitá práce na částečný úvazek. Maloobchod také nabízí mnoho příležitostí pro podnikatele.

4.4.2 EHSV vyzývá Komisi, aby podpořila propagaci samostatně výdělečné činnosti, podnikání a rozvoj dovedností jakožto prostředků k řešení krize a usnadnění vstupu nebo opětovného vstupu občanů na trh práce. EHSV vybízí podniky v tomto odvětví, aby uplatňovaly vnitrostátní a unijní předpisy v oblasti rovných příležitostí a rovného postavení žen a mužů, aby byl podpořen rozvoj kvality a počtu pracovních míst pro ženy v tomto odvětví.

4.4.3 Současná finanční krize a pokles spotřeby vedly ve všech evropských zemích k ukončení, reorganizaci, slučování a převzetí obchodních aktivit. Riziko, že některé osoby budou dlouhou dobu nezaměstnané, je tedy nadále vysoké. EHSV vyzývá Komisi, aby podpořila propagaci samostatné výdělečné činnosti a rozvoj odborných dovedností pracovníků jakožto prostředků k řešení krize a umožnění opětovného vstupu občanů na trh práce.

4.4.4 V obchodě existuje dlouhá tradice kolektivního vyjednávání na evropské i vnitrostátní úrovni. Rozdíly mezi zeměmi vycházejí z různých kultur a tradicí pracovních vztahů a jakékoli navrhované opatření v této oblasti by mělo dodržovat zásadu subsidiarity. EHSV vyzývá členské státy a kandidátské země, aby posílily sociální dialog mezi partnery a rozvíjely systém pracovně-právních vztahů v odvětví.

4.4.5 Nenahlášená práce a neformální ekonomika jsou závažným problémem, který by měl být urychleně řešen, neboť jednak vytváří nekalou hospodářskou soutěž mezi podniky kvůli daňovým únikům a neplacení příspěvků, a jednak má negativní dopady na pracovní podmínky zaměstnanců, zejména co se týče bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na zjednodušení a snížení administrativní zátěže, zejména pro malé a mikro podniky, a aby dále zvyšovaly povědomí o přínosech řádné práce.

4.4.6 EHSV vyzývá k otevřené diskusi se sociálními partnery o koncesích a naléhá na členské státy, aby posílily opatření pro boj proti neformální ekonomice, jelikož ta vytváří další diskriminaci a nekalou soutěž v neprospěch malých a středních podniků.

4.4.7 Modernizace, technologický rozvoj a větší využívání IKT v maloobchodu vedlo k většímu nesouladu mezi kvalifikačními požadavky společností a zaměstnanců v maloobchodu. EHSV upozorňuje Komisi, že je nutné lépe vybavit pracovníky dovednostmi po celou jejich profesní dráhu/pracovní život. V tomto ohledu EHSV rovněž vyzývá sociální partnery působící v odvětví obchodu, aby prohloubili svou stávající spolupráci při zabývání se nesouladem mezi kvalifikačními požadavky společností a zaměstnanců, a to tak, že určí odvětvová řešení a prostředky na předvídání a řízení dopadu nových technologií na dovednosti a zaměstnanost.

4.4.8 Sociální odpovědnost podniků má v odvětví maloobchodu dlouhou tradici. Po mnoho let obchodní společnosti iniciovaly a prováděly široké spektrum odpovědných postupů. Tyto postupy pokrývají nejen sociální a environmentální otázky, ale také další oblasti, jako je zdraví, bezpečnost výrobků a otázky týkající se dodavatelského řetězce nebo zapojení na místní úrovni.

4.4.9 EHSV souhlasí s Komisí, že je třeba řešit otázku cenové konkurence, která vytváří značné tlaky na mzdové náklady a na pracovní dobu zaměstnanců. Proto EHSV navrhuje Komisi, aby vypracovala zvláštní studii o dopadu otevírací doby obchodů (i v neděli) na místní hospodářský a sociální rozvoj, na úroveň služeb poskytovaných spotřebitelům a na kvalitu života pracovníků.

4.4.10 V odvětví přetrvává nekalá hospodářská soutěž a sociální dumping mezi podniky bez ohledu na jejich velikost, neboť pracovní právo a kolektivní vyjednávání, které se v jednotlivých zemích liší, vytvářejí různé investiční politiky a různé hospodářské a sociální modely. EHSV vyzývá sociální partnery, aby v rámci evropského sociálního dialogu zahájili diskusi s cílem určit osvědčené postupy, aby se přispělo k hospodářské, sociální a územní soudržnosti a byly odstraněny překážky bránící harmonickému rozvoji a řádné hospodářské soutěži v tomto odvětví v Evropě. Komise by měla tuto iniciativu podporovat a podniknout příslušné kroky k zamezení takovému jednání, které brání uskutečnění a řádnému fungování spravedlivého a účinného vnitřního trhu podporujícího rozvoj.

4.4.11 Finanční spoluúčast zaměstnanců hraje v odvětví maloobchodu stále větší roli, zejména u větších evropských maloobchodníků, což umožňuje zaměstnancům mít větší vliv na kvalitu práce, motivaci a pracovní podmínky. Komise by měla tento nástroj přezkoumat v rámci monitorování tohoto odvětví.

4.5 Efektivnější a spravedlivější vnitřní obchodní a distribuční trh pro budoucí generace

4.5.1 EHSV uznává význam odvětví maloobchodu při podpoře udržitelnějších spotřebních a výrobních vzorců v EU. Připomíná, že přímý dopad činností maloobchodu jako takových je přeceňován, avšak nepřímo, jakožto nejužší vazba mezi spotřebiteli a výrobci může odvětví maloobchodu výrazně napomoci. EHSV vítá Maloobchodní fórum, jehož úlohou je u určitých otázek sdílet osvědčené postupy mezi obchodníky a mezi maloobchodem a zúčastněnými stranami. EHSV rovněž uznává činnost kulatého stolu Udržitelná spotřeba a výroba.

4.5.2 EHSV upozorňuje Komisi, že je potřeba zajistit konsistenci při tvorbě politik, pokud jde o environmentální cíle a ostatní cíle politik, jako je např. vnitřní trh. Během posledních let docházelo k rozporům a je stále běžnější, že základní principy vnitřního trhu jsou narušovány z důvodů ochrany životního prostředí. Dále EHSV varuje před případným přenesením pravomocí z výrobce na obchodníky.

V Bruselu dne 20. ledna 2011.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Staffan NILSSON

(1) NAT/460: Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě, zpravodaj pan Narro a spoluzpravodaj pan Kapuvari; CCMI/050: Velké maloobchodní řetězce: vývoj a dopad, zpravodajka paní Sharma.

(2) KOM(2009) 591 sdělení Komise „Lepší fungování potravinového řetězce v Evropě“.

(3) Rozhodnutí Komise ze dne 30. července 2010, kterým se zřizuje fórum na vysoké úrovni pro lepší fungování potravinového řetězce (2010/C 210/03).

(4) Studie, kterou vypracoval AC Nielsen „Postoje spotřebitelů vůči privátním značkám“ („consumer attitudes towards private labels“) 2005.