20.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 150/1

STANOVISKO EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY

ze dne 16. února 2011

o reformě správy ekonomických záležitostí v Evropské unii

(CON/2011/13)

2011/C 150/01

Úvod a právní základ

Dne 29. listopadu 2010 obdržela Evropská centrální banka (ECB) od Rady žádost o stanovisko k těmto návrhům (dále jen „návrhy Komise“):

1)

návrh nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (dále jen „navrhované nařízení o postupu při nadměrném schodku“) (1);

2)

návrh směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (dále jen „navrhovaná směrnice o rozpočtových rámcích“) (2);

3)

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (dále jen „navrhované nařízení o prosazování rozpočtového dohledu“) (3);

4)

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (dále jen „navrhované nařízení o nadměrné nerovnováze“) (4);

5)

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (dále jen „navrhované nařízení o rozpočtovém dohledu“) (5);

6)

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (dále jen „navrhované nařízení o makroekonomickém dohledu“) (6).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko k navrhovanému nařízení o postupu při nadměrném schodku je založena na druhém pododstavci čl. 126 odst. 14 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť prosazování postupu při nadměrném schodku má význam při plnění prvořadého cíle Evropského systému centrálních bank (ESCB) udržovat cenovou stabilitu podle čl. 127 odst. 1 a čl. 282 odst. 2 Smlouvy a článku 2 statutu Evropského systému centrálních bank (dále jen „statut ESCB“).

Pravomoc ECB zaujmout stanovisko k navrhované směrnici o rozpočtových rámcích, navrhovanému nařízení o prosazování rozpočtového dohledu, navrhovanému nařízení o nadměrné nerovnováze, navrhovanému nařízení o rozpočtovém dohledu a navrhovanému nařízení o makroekonomickém dohledu je založena na první odrážce čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy a na první odrážce čl. 4 písm. a) statutu, neboť tyto návrhy mají rovněž význam při plnění shora uvedeného prvořadého cíle ESCB.

V souladu s čl. 17.5 první větou jednacího řádu Evropské centrální banky přijala toto stanovisko se zohledněním připomínek Generální rady Rada guvernérů.

Obecné připomínky

1.

Stávající krize velmi jasně ukazuje, že provedení ambiciózní reformy rámce pro správu ekonomických záležitostí je ve zcela zásadním zájmu Evropské unie, členských států a zejména eurozóny.

2.

Ve svém dokumentu ze dne 10. června 2010 s názvem „Reinforcing economic governance in the euro area“ („Posílení správy ekonomických záležitostí v eurozóně“) ECB navrhla posílit správu záležitostí a donucovací struktury v oblasti hospodářských a rozpočtových politik eurozóny. ECB rovněž navrhla, aby se uplatňování této úpravy selektivně rozšířilo na všechny členské státy EU.

3.

ECB poznamenává, že zpráva pracovní skupiny Evropské rady o posílení správy ekonomických záležitostí v EU ze dne 21. října 2010 (dále jen „zpráva pracovní skupiny“) obsahuje řadu dodatečných doporučení k návrhům Komise. Ačkoli byla ECB součástí této pracovní skupiny, ne se všemi částmi její zprávy souhlasí.

4.

Návrhy Komise představují významné rozšíření a posílení rámce pro hospodářský a rozpočtový dohled v EU a do určité míry zlepšují donucovací postupy v eurozóně. Nepředstavují však takový zásadní posun v oblasti dohledu v eurozóně, který ECB považuje za nezbytný k zajištění její stability a plynulého fungování. Obdobně zaznělo i v úvodním příspěvku k tiskové konferenci po zasedání Rady guvernérů ECB dne 4. listopadu 2010, že zpráva pracovní skupiny představuje posílení stávajícího rámce pro rozpočtový a makroekonomický dohled v Evropské unii, Rada guvernérů však má za to, že zpráva pracovní skupiny nepřináší pro eurozónu nezbytný zásadní posun, po kterém Rada guvernérů volá.

5.

S cílem předložit řadu připomínek k návrhům Komise, které by se zaměřily na prvky, jež ECB považuje za nezbytné k dosažení zásadního posunu ve správě ekonomických záležitostí eurozóny, se toto stanovisko opírá o shora uvedený dokument ECB „Posílení správy ekonomických záležitostí v eurozóně“, o účast ECB v pracovní skupině a o stanovisko ECB ke zprávě pracovní skupiny. Žádná z těchto připomínek nevyvolává nutnost změny Smlouvy.

6.

V tomto směru ECB poznamenává, že se návrhy Komise po svém přijetí stanou základním nástrojem, který EU a členským státům uloží povinnost provádět zdravou hospodářskou a rozpočtovou politiku. V případě eurozóny je další posílení úměrné zvýšenému stupni integrace mezi členskými státy eurozóny odůvodněné o to více. Stávající krize dostatečně ukazuje, že nezdravá hospodářská a rozpočtová politika v některých členských státech eurozóny a veškerá z toho vyplývající finanční nestabilita mohou rovněž přímo zapříčinit potíže pro ostatní členské státy eurozóny. ECB proto vyzývá legislativní orgány EU a členské státy, aby využily probíhajícího legislativního procesu k posílení úpravy týkající se správy ekonomických záležitostí na maximum, jež dovolují stávající Smlouvy. EU by kromě toho měla v určité době zvážit reformu Smlouvy v zájmu dalšího posílení správy ekonomických záležitostí.

7.

Základním nedostatkem, který ECB v návrzích Komise spatřuje, je nedostatečná automatičnost. ECB uznává, že návrhy Komise představují relativní zvýšení automatičnosti ve srovnání se současným stavem zejména tím, že Komise Radě namísto doporučení předkládá návrhy, a tím, že se v Radě zavádí hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou. ECB si je rovněž vědoma skutečnosti, že Rada postupuje na základě svého uvážení podle článku 121 Smlouvy, pokud jde o dohled nad hospodářskou a rozpočtovou politikou, a podle článku 126 Smlouvy, pokud jde o postup při nadměrném schodku. V tomto ohledu ECB navrhuje, aby legislativní orgány EU zvážily zrušení změn Paktu o stabilitě a růstu zavedených v roce 2005 (7), které zvýšily volnost členských států, pokud jde o plnění povinností z Paktu plynoucích.

8.

Kromě shora uvedeného zvýšení automatičnosti může Rada v každém případě vydat formální prohlášení, v němž uvede, že Rada ve všech řízeních, jež jsou obsažena v návrzích Komise, bude zpravidla hlasovat pro pokračování řízení, pokud to navrhuje či doporučuje Komise ve svém příslušném návrhu či doporučení, a pokud se nebude tímto pravidlem řídit, uvede Rada důvody, proč se od tohoto pravidla odklonila. Nepokračování v řízení tedy bude představovat výjimku, kterou Rada bude muset odůvodnit. Zatímco prohlášení nejsou závazná, takovýto závazek by byl pro Radu vodítkem při jejím uvážení v rámci jednotlivých řízení, a přispěl by tak k jejich posílení. Toto prohlášení by se stalo součástí rámce pro správu ekonomických záležitostí v EU.

9.

ECB má za to, že toto prohlášení by bylo nezanedbatelným prvkem při plynulém fungování správy ekonomických záležitostí EU. Pokud by Rada toto prohlášení nepodporovala, doporučuje ECB jako alternativu prohlášení Euroskupiny, která zahrnuje 17 členských států eurozóny, že bude zpravidla hlasovat pro pokračování řízení s tím, že veškeré odchylky je třeba odůvodnit.

10.

V návrzích Komise je kromě toho několik prvků, které vykazují nedostatečný stupeň automatičnosti a které je třeba znovu zvážit:

a)

navrhované nařízení o rozpočtovém dohledu umožňuje, aby se členské státy odchýlily od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu. S ohledem na prvořadný význam udržitelnosti veřejných financí ECB tyto únikové doložky nedoporučuje. Pokud by tyto doložky měly být zachovány, doporučuje ECB, aby se jejich použití výslovně vázalo na podmínku, že nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí;

b)

navrhované nařízení o prosazování rozpočtového dohledu stanoví, že povinnost složit úročené vklady a neúročené vklady, jakož i pokuty, které uloží, Rada přezkoumá z důvodu mimořádných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu. Tyto revizní možnosti by měly být zrušeny, neboť bez jakéhokoli zvláštního odůvodnění zřejmě přispívají jen k prodlužování řízení a dodatečné práci Komise, když Komise a Rada dané okolnosti a argumenty dotčeného členského státu zvážily už před uložením finančních opatření ze strany Rady;

c)

v obecnější rovině by rámec pro správu ekonomických záležitostí neměl Komisi ukládat povinnosti, které by omezovaly její způsobilost doporučovat či navrhovat pokračování řízení. Zejména by měla být vypuštěna povinnost Komise zohlednit jednání s Radou jakožto podmínka pro pokračování všech řízení ze strany Komise.

11.

ECB kromě toho doporučuje zvýšit automatičnost doplněním hlasování obrácenou kvalifikovanou většinou v Radě, kdykoli je to možné, jako například v případě stanovisek Rady o programech stability a konvergenčních programech na základě čl. 121 odst. 3 Smlouvy, a zakotvením procesních kroků, které urychlí řízení tím, že zvýší tlak na členské státy, které nedodržují pravidla. V posledně uvedeném smyslu umožňuje čl. 121 odst. 4 Smlouvy zvýšení automatičnosti řízení obsaženého v navrhovaném nařízení o rozpočtovém dohledu. Uplatňování čl. 126 odst. 8 Smlouvy by mohlo být krokem v rámci postupu při nadměrném schodku, při kterém členský stát musí prokázat, že přijal účinná opatření, aby zamezil uplatnění sankcí.

12.

Do navrhovaného nařízení o rozpočtovém dohledu a nařízení o postupu při nadměrném schodku by měla být zakotvena dodatečná politická opatření a opatření směřující k zachování dobrého jména včetně povinnosti členských států podávat zprávy a zpráv podávaných Radou Evropské radě. Kromě toho by Komise ve spolupráci s ECB, považuje-li to tato za vhodné tam, kde jsou dotčeny členské státy eurozóny nebo členské státy, které se účastní ERM II, měla vysílat do členských států, které neplní doporučení Rady, mise.

13.

ECB se rovněž obává, že zohledňování rozhodujících faktorů při posuzování souladu s referenční hodnotou pro poměr veřejného dluhu je příliš mírné. Zatímco při přípravě zprávy o existenci nadměrného poměru dluhu by Komise měla zohlednit všechny rozhodující faktory a měl by být zvláště zohledněn účinek záruk vydaných členskými státy v rámci Evropského nástroje finanční stability, popřípadě budoucího Evropského mechanismu stability (ESM), měly by se všechny tyto faktory zohlednit jen v případě, že poměr veřejného dluhu podle prognóz Komise v tříletém horizontu klesá. Žádné rozhodující pozitivní faktory by nikdy neměly vést k závěru, že členský stát nemá nadměrný poměr dluhu, pokud jeho poměr dluhu přesahuje referenční hodnotu a předpokládá se jeho zvýšení.

14.

Zavedení větší volnosti při posuzování schodků v rámci postupu při nadměrném schodku, zejména když se při poměru dluhu menším než referenční hodnota 60 % hrubého domácího produktu (HDP) bere v úvahu celá řada rozhodujících faktorů, je v rozporu se zpřísněním pravidel. Bez ohledu na to, zda je poměr dluhu vyšší či nižší než referenční hodnota 60 % HDP, měly by být rozhodující faktory při posuzování nadměrnosti schodku zohledněny jen v případech, kdy se poměr schodku před zohledněním těchto faktorů podle stávajících pravidel blíží referenční hodnotě 3 % HDP a překročení této referenční hodnoty je dočasné. Závěrem je třeba poznamenat, že doporučená číselná hodnota pro posouzení změn v poměru dluhu by se měla začít uplatňovat bezodkladně poté, co nařízení vstoupí v platnost.

15.

Pokud se týká nařízení o rozpočtovém dohledu, doporučuje ECB následující: a) dostatečné dosahování střednědobých cílů bylo mělo být hodnoceno na základě celkového posouzení, v němž je referenční hodnotou strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o diskreční opatření na straně příjmů; b) tempo růstu veřejných výdajů by za normálních okolností nemělo přesáhnout předpokládané referenční střednědobé tempo potenciálního růstu hrubého domácího produktu (HDP); c) předpokládané střednědobé tempo potenciálního růstu HDP by se mělo vypočítávat podle jednotné metodiky, kterou používá Komise; d) měl by se zohlednit dopad struktury hospodářského růstu na růst příjmů. Bude zapotřebí upravit definice k provedení těchto prvků v Kodexu chování (8).

16.

ECB velmi vítá zavedení makroekonomického dohledu, jímž se uzavírá významná mezera uvnitř rámce pro správu ekonomických záležitostí. Toto nové řízení by se mělo zaměřit na členské státy eurozóny, které trpí trvalou ztrátu konkurenceschopnosti a které mají velké schodky běžného účtu. Měly by být rovněž zohledněny účinky odrazů v eurozóně a zvláštní požadavky na zajištění jejího plynulého fungování. S ohledem na možný proměnlivý charakter krize v průběhu času se může vyvíjet seznam ukazatelů, které se mají používat v souvislosti s řízením, aniž by se přitom ztrácel ze zřetele hlavní cíl řízení – předcházet situacím, které způsobují rizika pro hospodářskou, rozpočtovou a finanční stabilitu v eurozóně a v EU.

17.

Vymezením pojmu „nerovnováha“ by oblast použitelnosti řízení měla obsáhnout otevřený seznam situací, jimž by se mělo tímto řízením předcházet. Preventivní povahu řízení by posílilo zavedení pojmu „zranitelnost“, který by označoval situaci, kdy se členský stát nachází v možných obtížích, které náležitě pokrývá spolehlivý makroekonomický dohled v hospodářské a měnové unii. Mělo by být rovněž vyjasněno, že doporučení vydaná na základě tohoto řízení by měla být v souladu s jinými řízeními na základě článků 121, 126 a 136 Smlouvy a že toto řízení řádně zohledňuje závazky z dohod o ERM II. Pokud se týká odkazů na Evropskou radu pro systémová rizika (ESRB) v rámci makroekonomického dohledu, ačkoli její nezávislost nebude zohledněním jejích varování a doporučení v tomto řízení dotčena, doporučuje ECB vložit odkaz na nutnost dodržování režimu důvěrnosti ESRB.

18.

Makroekonomický dohled by měl být kromě toho vymezen transparentními a účinnými spouštěcími mechanismy. Posouzení makroekonomické nerovnováhy a doporučení učinit nápravná opatření by měla být všeobecně zveřejněna ve všech fázích řízení. Zvýšená automatičnost a odstupňované finanční sankce by měly být zavedeny též v navrhovaném nařízení o nadměrné nerovnováze, zejména v návaznosti na první nesplnění doporučení Rady členským státem, po němž by Rada již měla uložit povinnost složit úročený vklad, aniž by bylo zapotřebí opakovaného nesplnění. Opakované nesplnění by pak mělo být sankcionováno formou pokuty.

19.

Pokud jde o úroky z neúročených vkladů a pokuty uložené členským státům eurozóny na základě návrhů Komise, měly by připadnout do ESM, který má vzniknout v roce 2013, s přiměřeným přechodným řešením do doby jeho vzniku.

20.

Řízení obsažená v návrzích Komise by měla být uplatňována a vynucována uceleným způsobem. To by mělo být umožněno tím, že při přijímání a uplatňování následných nařízení by se mělo v nejvyšší možné míře usilovat o jednoduchost, transparentnost a předvídatelnost. Měl by být omezen prostor pro odlišné výklady či spory ohledně otázek týkajících se měření a mělo by se předcházet byrokratickým postupům.

21.

ECB navrhuje, aby byly mise Komise v rámci rozpočtového a makroekonomického dohledu a v rámci postupu při nadměrném schodku uskutečňovány ve spolupráci s ECB, považuje-li to tato za vhodné v případě misí do členských států, jejichž měnou je euro, a v případě členských států, které se účastní ERM II. Účast ECB v misích do Řecka a Irska se ukázala být užitečná. ECB tuto účast bere jako svůj příspěvek k hospodářským politikám a tento příspěvek poskytne, aniž by byla dotčena její nezávislost při plnění úkolů ECB uvedených ve Smlouvě.

22.

ECB rovněž spatřuje nezbytnost zřídit poradní orgán složený z uznávaných odborníků v oblasti hospodářských a fiskálních záležitostí za účelem přípravy nezávislé výroční zprávy pro unijní instituce o tom, jak Rada a Komise včetně Eurostatu plní své povinnosti na základě článků 121 a 126 Smlouvy a na základě řízení uvedených v návrzích Komise. Pokud to kapacita tohoto orgánu dovolí a aniž by při tom byl dotčen hlavní úkol tohoto orgánu spočívající v přípravě takové zprávy, měl by tento orgán rovněž poskytovat analýzy určitých hospodářských či rozpočtových otázek na základě žádosti Evropské rady, Rady nebo Komise. Úkoly tohoto orgánu by neměly zasahovat do pravomocí Komise. Členové tohoto orgánu by měli být zcela nezávislí. Bude nezbytné, aby legislativní orgány EU zakotvily administrativně-právní postavení a charakteristiku tohoto orgánu včetně jeho hmotných a lidských zdrojů. Tento orgán by měl být zřízen navrhovaným nařízením o rozpočtovém dohledu a v jiných návrzích Komise by se na něj mělo odkazovat.

23.

Pokud se týká navrhované směrnice o rozpočtových rámcích, ačkoli ECB souhlasí s výběrem směrnice jako vhodného právního nástroje, poznamenává, že účel a povaha této směrnice by vyžadovaly provedení do vnitrostátních právních předpisů, které bude co možná nejblíže znění směrnice. To platí zejména o členských státech eurozóny. ECB by v tomto směru uvítala politické prohlášení Euroskupiny ohledně jednotného provedení směrnice do vnitrostátních právních předpisů; takové prohlášení by se mohlo odrazit v bodech odůvodnění.

24.

ECB má rovněž za to, že všechny členské státy by měly být v každém případě povinny zajistit nezávislé sledování, analýzu a validaci klíčových prvků svých rozpočtových rámců. Pro členské státy eurozóny by měla být zavedena zvláštní kapitola, v níž se pro ně formou směrnice stanoví za povinné ty prvky, které byly označeny jako žádoucí v závěrech Rady ze dne 17. května 2010 a ve zprávě pracovní skupiny, s tím, že členské státy mimo eurozónu by tyto prvky mohly převést do svých právních řádů dobrovolně, což ECB velmi doporučuje. Mezi žádoucími prvky by se ve směrnici mělo přednostně objevit vytvoření nezávislých fiskálních rad, přičemž je třeba řádně uvážit, zda by se ve směrnici neměl zavést přístup „odshora dolů“, tedy vytvoření předběžné dohody o celkové úrovni výdajů, které se následně ve formě výdajových podílů přidělují jednotlivým ministerstvům či vládním agenturám.

25.

Žádné z těchto opatření by členským státům nemělo bránit v přijímání přísnějších rozpočtových rámců, a to například zavedením pravidel, která zakazují strukturální schodek veřejných financí nad určitou prahovou hodnotu HDP. Legislativní orgány EU by měly současně zvážit, zda do směrnice či jiných právních předpisů nezavedou povinnost členských států přijímat právní předpisy s jasnými rámci pro přijímání půjček s přesnými definicemi a omezeními, neboť by to přispělo k posílení právní jistoty.

26.

ECB kromě toho doporučuje zdůraznit význam transparentních vnitrostátních prognóz a metodik pro jejich přípravu. Prognózy Komise musí současně hrát ústřední roli při srovnávání vnitrostátních prognóz.

27.

Pokud se týká účinnosti směrnice, měla by směrnice výslovně odkazovat na důsledky, které mají vnitrostátní orgány nést za nedodržení numerických fiskálních pravidel, včetně nefinančních opatření i finančních sankcí na vnitrostátní úrovni. Měla by být zavedena povinnost ve střednědobém výhledu splatit dluh, který je vyšší než částky přípustné na základě fiskálního rámce. Je-li jich vůbec třeba, měly by být přísně vymezeny zvláštní okolnosti, za nichž je dočasné nedodržování pravidel dovoleno. ECB se dále domnívá, že s ohledem na předpokládané datum vstupu ESM v platnost v roce 2013 by se konečné datum lhůty pro provedení směrnice do vnitrostátních právních řádů mělo změnit z 31. prosince 2013 na 31. prosince 2012.

28.

Pokud se týká statistiky obsažené ve směrnici, podporuje ECB zvýšení míry včasnosti a spolehlivosti ročních a čtvrtletních vládních účtů, které se vykazují Komisi podle nařízení (ES) č. 2223/96 ze dne 25. června 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve Společenství (9). Podporou zavádění veřejných účetních systémů na základě časového rozlišení, které jsou propojeny s národními účty, jež vycházejí z ESA 95, může směrnice přispět k současnému zvýšení míry včasnosti a spolehlivosti účtů vládních institucí. V zájmu zajištění harmonizovaného zachycování a měření vládních transakcí by účetní systémy měly vycházet z mezinárodně uznávaných účetních standardů pro veřejný sektor.

29.

Pokud se týká statistiky v budoucích právních předpisech, ECB vychází z toho, že podle zprávy pracovní skupiny je třeba legislativních kroků ze strany EU, aby se „Kodex evropské statistiky“ stal právně závazným, zatímco v mezidobí se urychluje úplné provádění kodexu, zejména pokud jde o kvalitu a zmocnění ke shromažďování údajů. Kromě toho by měla být dále posílena pravomoc Eurostatu při posuzování a sledování oznámení v rámci postupu při nadměrném schodku se zaměřením na proaktivní opatření ke zvýšení kvality vládní statistiky.

30.

Závěrem ECB upozorňuje, že návrhy Komise, a zejména reformy týkající se eurozóny, budou znamenat zvýšené pracovní zatížení na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní, což si vyžádá přidělení odpovídajících lidských a hmotných zdrojů.

Pozměňovací návrhy

Konkrétní pozměňovací návrhy k těm návrhům Komise, které ECB doporučuje změnit, jsou spolu s příslušným odůvodněním uvedeny v příloze.

Při přijetí navrhovaných nařízení a navrhované směrnice bude v jejich právních východiscích třeba zohlednit předložení tohoto stanoviska.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 16. února 2011.

prezident ECB

Jean-Claude TRICHET

(1)  KOM(2010) 522.

(2)  KOM(2010) 523.

(3)  KOM(2010) 524.

(4)  KOM(2010) 525.

(5)  KOM(2010) 526.

(6)  KOM(2010) 527.

(7)  Nařízení Rady (ES) č. 1055/2005 ze dne 27. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 1) a nařízení Rady (ES) č. 1056/2005 ze dne 27. června 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 174, 7.7.2005, s. 5).

(8)  Dokument „Specifications on the implementation of the Stability and Growth Pact and Guidelines on the format and content of stability and convergence programmes“ schválený Radou ECOFIN dne 7. září 2010.

(9)  Úř. věst. L 310, 30.11.1996, s. 1.

PŘÍLOHA

Pozměňovací návrhy k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku

(KOM(2010) 522)

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (1)

Změna č. 1

Nové body odůvodnění

„(7)

Zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria dluhu a postup tohoto zjišťování by se neměly orientovat výhradně na nedodržení číselné doporučené hodnoty, ale měly by vždy zohledňovat všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy.

(8)

Při zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria schodku a postupu tohoto zjišťování je třeba zohlednit všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, pokud poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu nepřekračuje referenční hodnotu.

(9)

Ve zprávě Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy by měla být přiměřeně zohledněna kvalita vnitrostátního fiskálního rámce, neboť právě on hraje rozhodující úlohu při podpoře fiskální konsolidace a udržitelných veřejných financí.

(10)

Aby bylo možno sledovat dodržování doporučení a výzev Rady k nápravě nadměrného schodku, je třeba, aby v nich byly uvedeny roční rozpočtové cíle, které jsou v souladu s požadovaným fiskálním zlepšením po očištění od cyklických vlivů a bez jednorázových a dočasných opatření.

(11)

Účinnost opatření bude možné lépe posoudit, bude-li referenční hodnotou dodržení cílů celkových veřejných výdajů v kombinaci s prováděním plánovaných specifických opatření na straně příjmů.

(12)

Při posuzování toho, zda by měla být prodloužena lhůta pro nápravu nadměrného schodku, je třeba zvláště zohlednit všeobecný závažný hospodářský útlum.“

„(7)

Zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria dluhu a postup tohoto zjišťování by se měly orientovat na nedodržení číselné doporučené hodnoty, a měly by zohledňovat všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva Komise podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud se poměr veřejného dluhu v horizontu tří let podle prognóz Komise snižuje.

(8)

Při zjišťování existence nadměrného schodku na základě kritéria schodku a postupu tohoto zjišťování je třeba zohlednit všechny rozhodující faktory, jimiž se zabývá zpráva podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy, pouze pokud se poměr schodku blíží referenční hodnotě a překročení referenční hodnoty je dočasné.

(9)

Aby bylo možno sledovat dodržování doporučení a výzev Rady k nápravě nadměrného schodku, mohly by být roční rozpočtové cíle, pro požadované fiskální zlepšení po očištění od cyklických vlivů a bez jednorázových a dočasných opatření. doplněny o další specifikace v souladu s těmito strukturálními cíli.

(10)

Účinnost opatření by se měla posuzovat na základě požadovaných zlepšení strukturálního salda a toto posouzení by mohlo být doplněno referenční hodnotou, kterou bude dodržení cílů celkových veřejných výdajů v kombinaci s prováděním plánovaných specifických opatření na straně příjmů.

“

Odůvodnění

Již body odůvodnění by měly vyjasnit, že zvýšení volnosti má být ve zpřísněném Paktu o stabilitě a růstu odmítnuto. Provedené změny jsou podrobně vysvětleny v obecných připomínkách a v následujícím textu tohoto stanoviska.

Změna č. 1a

Čl. 1 odst. 2 písm. b) navrhovaného nařízení

(Čl. 2 odst. 1a (nový) nařízení (ES) č. 1467/97)

„1a.   Pokud dojde k překročení refereční hodnoty, je třeba považovat poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) v souladu s čl. 126 odst. 2 písm. b) Smlouvy za dostatečně se snižující a uspokojivým tempem se blížící k referenční hodnotě, jestliže se rozdíl vzhledem k referenční hodnotě snížoval za předchozí tři roky tempem řádově jedné dvacetiny za rok. Při uplatňování tohoto ukazatele je třeba během tří let od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost – bude vloženo] zohledňovat jeho retrospektivní charakter.“

„1a.   Pokud dojde k překročení referenční hodnoty, je třeba považovat poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) v souladu s čl. 126 odst. 2 písm. b) Smlouvy za dostatečně se snižující a uspokojivým tempem se blížící k referenční hodnotě, jestliže se rozdíl vzhledem k referenční hodnotě snižoval za předchozí tři roky tempem řádově jedné dvacetiny za rok. “

Odůvodnění

ECB se vyslovuje pro používání doporučené číselné hodnoty k posouzení změn poměru dluhu ihned ode dne, kdy nařízení vstoupí v platnost.

Změna č. 2

Čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení

(Čl. 2 odst. 3 a odst. 3a (nový) nařízení (ES) č. 1467/97)

„3.   Při vypracování zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy přihlédne Komise ke všem rozhodujícím faktorům stanoveným v uvedeném článku. Zpráva musí náležitě odrážet vývoj střednědobé hospodářské situace (zejména potenciální růst, převládající cyklické podmínky, inflaci, nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu) a vývoj střednědobé rozpočtové situace (zejména úsilí o fiskální konsolidaci v období konjunktury, veřejné investice, provádění politik souvisejících se společnou strategií růstu pro Unii a celkové zdraví veřejných financí, zejména soulad se směrnicí Rady […] o požadavcích na rozpočtové rámce členských států). Zpráva rovněž v případě potřeby analyzuje vývoj střednědobého stavu zadlužení (zejména náležitě odráží rizikové faktory včetně struktury splatnosti dluhu a měnové denominace dluhu, vnitřní dynamiku dluhu, kumulované rezervy a další státní aktiva; záruky, zejména v souvislosti s finančním sektorem; explicitní i implicitní závazky v důsledku stárnutí obyvatelstva a soukromého zadlužení, pokud by to eventuálně mohlo znamenat implicitní závazek pro vládu). Komise dále věnuje patřičnou pozornost všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotyčného členského státu rozhodující pro celkové kvalitativní posouzení překročení doporučené hodnoty a které členský stát sdělil Komisi a Radě. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost finančním příspěvkům na podporu mezinárodní solidarity a dosažení cílů politiky Unie, včetně finanční stability.

4.   Komise a Rada provedou vyrovnané celkové hodnocení všech rozhodujících faktorů, konkrétně do jaké míry působí při posuzování souladu s kritérii schodku a/nebo dluhu jako negativní nebo pozitivní.

Pokud při hodnocení souladu s kritérii schodku překročí poměr veřejného dluhu k HDP referenční hodnotu, budou tyto faktory zohledněny v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 4, 5 a 6 Smlouvy pouze v případě, že jsou úplně splněny dvě současně platné zásadní podmínky, a to že předtím, než jsou tyto rozhodující faktory zohledněny, zůstává schodek veřejných financí blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné.“

„3.   Při vypracování zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy přihlédne Komise ke všem rozhodujícím faktorům stanoveným v uvedeném článku. Zpráva musí náležitě odrážet vývoj střednědobé hospodářské situace (zejména potenciální růst, převládající cyklické podmínky, inflaci ) a vývoj střednědobé rozpočtové situace (zejména úsilí o fiskální konsolidaci v období konjunktury, veřejné investice, provádění politik souvisejících se společnou strategií růstu pro Unii a celkové zdraví veřejných financí, zejména soulad se směrnicí Rady […] o požadavcích na rozpočtové rámce členských států). Zpráva rovněž v případě potřeby analyzuje vývoj střednědobého stavu zadlužení (zejména náležitě odráží rizikové faktory včetně struktury splatnosti dluhu a měnové denominace dluhu, vnitřní dynamiku dluhu, kumulované rezervy a další státní aktiva; záruky, zejména v souvislosti s finančním sektorem; explicitní i implicitní závazky v důsledku stárnutí obyvatelstva a soukromého zadlužení, pokud by to eventuálně mohlo znamenat implicitní závazek pro vládu). Komise dále věnuje patřičnou pozornost všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotyčného členského státu rozhodující pro celkové kvalitativní posouzení překročení doporučené hodnoty a které členský stát sdělil Komisi a Radě. V tomto ohledu je třeba věnovat zvláštní pozornost finančním příspěvkům na podporu mezinárodní solidarity a dosažení cílů politiky Unie, včetně finanční stability.

Při vypracování zprávy může Komise od dotyčného členského státu vyžadovat dodatečné informace.

[…]

3a.   Při hodnocení souladu s kritériem dluhu budou tyto rozhodující faktory zohledněny v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 4, 5 a 6 Smlouvy jen v případě, že poměr veřejného dluhu v tříletém horizontu podle prognóz Komise klesá.

4.   Komise a Rada provedou vyrovnané celkové hodnocení všech rozhodujících faktorů, konkrétně do jaké míry působí při posuzování souladu s kritérii schodku a/nebo dluhu jako negativní nebo pozitivní.

Při hodnocení souladu s kritérii schodku , budou tyto faktory zohledněny v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku podle čl. 126 odst. 4, 5 a 6 Smlouvy pouze v případě, že jsou úplně splněny dvě současně platné zásadní podmínky, a to že předtím, než jsou tyto rozhodující faktory zohledněny, zůstává schodek veřejných financí blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné.“

Odůvodnění

Zpráva Komise v čl. 2 odst. 3, který odkazuje na čl. 126 odst. 3 Smlouvy, zřejmě mimo jiné zohledňuje „nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu“, která je předmětem jiného návrhu (KOM(2010) 525). ECB je pro logickou a rozumnou koexistenci různých řízení. Odkaz na „nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu“ může být matoucí, neboť budí dojem, že předmět právní úpravy obsažené v KOM(2010) 522 a KOM(2010) 525 je v podstatě shodný.

Dodatečný zpravodajský požadavek má být pro členský stát pobídkou k plnění povinností s ohledem na skutečnost, že Komise musí připravit zprávu o existenci nadměrného schodku nebo nadměrného poměru dluhu. Při souladu s referenčními hodnotami není podávání dodatečných zpráv zapotřebí.

Zatímco Komise při přípravě zprávy o existenci nadměrného poměru dluhu zohlední všechny rozhodující faktory, tyto faktory se zohlední, pouze pokud poměr veřejného dluhu klesá. Žádný pozitivní rozhodující faktor by nikdy neměl vést k hodnocení, že členský stát nemá nadměrný poměr dluhu, pokud poměr jeho dluhu překračuje referenční hodnotu a zvyšuje se.

Konečně je třeba uvést, že zásada „blízkosti a dočasnosti“ by v případě kritéria schodku měla být dodržována bez ohledu na poměr dluhu.

Změna č. 3

Čl. 1 odst. 3 písm. d) navrhovaného nařízení

(Čl. 3 odst. 4a nařízení (ES) č. 1467/97)

„4a.   Ve lhůtě nejvýše šesti měsíců stanovené v odstavci 4 podá dotčený členský stát Komisi a Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy. Zpráva obsahuje cíle veřejných výdajů a diskrečních opatření na straně příjmů, které jsou v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy, a rovněž informace o přijatých opatřeních a charakteru předpokládaných opatření potřebných pro dosažení těchto cílů. Tato zpráva se zveřejní.

5.   Pokud byla v souladu s doporučením podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy přijata účinná opatření a pokud po přijetí uvedeného doporučení nastanou nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidovaného doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení může být v tomto revidovaném doporučení zejména prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku zpravidla o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz v doporučení posoudí, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. Rada může rovněž na doporučení Komise rozhodnout, že přijme revidované doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy v případě všeobecného prudkého hospodářského propadu.“

„4a.   Ve lhůtě nejvýše šesti měsíců stanovené v odstavci 4 podá dotčený členský stát Komisi a Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy. Zpráva obsahuje cíle veřejných výdajů a diskrečních opatření na straně příjmů, které jsou v souladu s doporučením Rady podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy, a rovněž informace o přijatých opatřeních a charakteru předpokládaných opatření potřebných pro dosažení těchto cílů. Tato zpráva se zveřejní. Komise může členský stát požádat o podání dodatečné zprávy.

5.   Pokud byla v souladu s doporučením podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy přijata účinná opatření a pokud po přijetí uvedeného doporučení nastanou nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidovaného doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení může být v tomto revidovaném doporučení zejména prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz v doporučení posoudí, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. “

Odůvodnění

Podání dodatečné zprávy je nástroj, kterým Komise členské státy pobízí k plnění povinností. Nutnost výslovně předvídat přijetí revidovaného doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy není zřejmá.

Změna č. 4

Čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1467/97

[Žádný stávající text.]

„(1)   […] Rada současně na návrh Komise okamžitě předloží formální zprávu Evropské radě.“

Odůvodnění

Toto je doplňující prvek řízení, který by měl dotčený členský stát pobízet k plnění povinností.

Změna č. 5

Čl. 1 odst. 5 písm. b) navrhovaného nařízení

(Čl. 5 odst. 1a nařízení (ES) č. 1467/97 )

„1a.   Po výzvě Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy podá dotyčný členský stát Komisi a Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na výzvu Rady. Aby mohla Rada v případě potřeby přijmout rozhodnutí podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, obsahuje zpráva cíle veřejných výdajů a diskrečních opatření na straně příjmů a rovněž informace o opatřeních přijatých v reakci na konkrétní doporučení Rady. Tato zpráva se zveřejní.

2.   Pokud byla v souladu s výzvou podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy přijata účinná opatření a pokud po přijetí výzvy nastanou nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidované výzvy podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení může být v této revidované výzvě zejména prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku zpravidla o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz ve výzvě posoudí, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. Rada může rovněž na doporučení Komise rozhodnout, že přijme revidovanou výzvu podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy v případě všeobecného prudkého hospodářského propadu.“

„1a.   Po výzvě Rady podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy podá dotyčný členský stát Komisi a Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na výzvu Rady. Aby mohla Rada v případě potřeby přijmout rozhodnutí podle čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, obsahuje zpráva cíle veřejných výdajů a diskrečních opatření na straně příjmů a rovněž informace o opatřeních přijatých v reakci na konkrétní doporučení Rady. Tato zpráva se zveřejní. Komise sleduje a hodnotí nápravná opatření, která byla přijata s cílem řešit nadměrný schodek, a to prostřednictvím mise vyslané do dotčeného členského státu, uskutečněné ve spolupráci s ECB, pokud to tato považuje za vhodné v případě zúčastněných členských států a členských států, které se účastní mechanismu směnných kurzů (ERM II), a o výsledku mise vypracuje Komise zprávu Radě. Tuto zprávu lze zveřejnit.

2.   Pokud byla v souladu s výzvou podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy přijata účinná opatření a pokud po přijetí výzvy nastanou nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance, může Rada na doporučení Komise rozhodnout o přijetí revidované výzvy podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy. S ohledem na rozhodující faktory uvedené v čl. 2 odst. 3 tohoto nařízení může být v této revidované výzvě zejména prodloužena lhůta pro odstranění nadměrného schodku o jeden rok. Rada na základě hospodářských prognóz ve výzvě posoudí, zda existují nepředvídané nepříznivé hospodářské okolnosti mající zásadní negativní důsledky pro veřejné finance. “

Odůvodnění

Mise Komise do dotčeného členského státu, uskutečňované ve spolupráci s ECB v případech, kde to tato považuje za vhodné u členských států eurozóny a členských států, které se účastní ERM II, by měly přispět k dosažení cílů navrhovaného nařízení a měly by významně odradit členské státy, které neplní své povinnosti.

Nutnost výslovně předvídat přijetí revidovaného oznámení podle čl. 126 odst. 9 Smlouvy není zřejmá.

Změna č. 6

Čl. 1 odst. 14 navrhovaného nařízení

(Článek 16 nařízení (ES) č. 1467/97)

„Pokuty uvedené v článku 12 tohoto nařízení představují jiné příjmy uvedené v článku 311 Smlouvy a rozdělují se mezi zúčastněné členské státy, u kterých není zjištěn nadměrný schodek podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy a které nepodléhají postupu při nadměrné nerovnováze ve smyslu nařízení (EU) č. […/…], v poměru k jejich podílu na celkovém hrubém národním důchodu (HND) těchto způsobilých členských států.“

„Pokuty uvedené v článku 12 tohoto nařízení připadají do Evropského mechanismu stability..“

Odůvodnění

Pokuty, které členské státy eurozóny platí v rámci dohledu, by měly plynout do budoucího ESM. Do doby, než bude v souladu se závěry Evropské rady ze dne 16. a 17. prosince 2010 zřízen ESM, bude třeba zavést příslušná přechodná ustanovení (příjemci pokut budou Evropský mechanismus finanční stabilizace a/nebo Evropský nástroj finanční stability).

Důvodem, pro který by tyto pokuty měly plynout do ESM, je, že neplnění povinností vyplývajících pro členské státy z návrhů Komise má spojitost s nutností zřídit ESM. Pokuty odvozené od navrhovaného balíčku úprav v oblasti správy ekonomických záležitostí by tedy měly plynout do ESM.

Jak je uvedeno v tomto stanovisku, mělo by se toto řešení, bude-li přijato, obdobně vztahovat i na všechny postupy, které jsou posilovány či vytvářeny na základě návrhů Komise.

Ve všech nařízeních, jež jsou posilována či zaváděna na základě návrhů Komise, by mělo být v bodech odůvodnění v duchu shora uvedených závěrů vysvětleno, proč mají úroky a jiné finanční sankce připadat do ESM: je dána spojitost mezi neplněním povinností členských států v oblasti správy ekonomických záležitostí a nutností zřídit ESM.


Pozměňovací návrhy k návrhu směrnice Rady o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

(KOM(2010) 523)

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (2)

Změna č. 1

Bod odůvodnění č. 7 navrhované směrnice

„(7)

Neobjektivní a nereálné makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou výrazným způsobem bránit účinnosti fiskálního plánování, a tím i narušit rozpočtovou kázeň, zatímco transparentnost a validace prognostických metodik může značně zvýšit kvalitu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování.“

„(7)

Neobjektivní a nereálné makroekonomické a rozpočtové prognózy mohou výrazným způsobem bránit účinnosti fiskálního plánování, a tím i narušit rozpočtovou kázeň, zatímco transparentnost a validace prognostických metodik by měly značně zvýšit kvalitu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování.“

Odůvodnění

Transparentnost a validace prognostických metodik jsou klíčovými nástroji pro kvalitu prognóz.

Změna č. 2

Bod odůvodnění č. 8 navrhované směrnice

„(8)

Pro zajištění, že se při provádění rozpočtové politiky používají realistické prognózy, má zásadní význam transparentnost, která vyžaduje veřejnou dostupnost metodik, předpokladů a parametrů, na nichž jsou oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy založeny.“

„(8)

Pro zajištění, že se při provádění rozpočtové politiky používají realistické prognózy, má zásadní význam transparentnost, která vyžaduje zveřejnění, a tedy veřejnou dostupnost nejen dostatečně podrobných oficiálních makroekonomických a rozpočtových prognóz, ale i metodik, předpokladů a parametrů, na nichž jsou tyto prognózy založeny.“

Odůvodnění

Navrhovaná změna posiluje zásadní úlohu, transparentnost a podrobné vymezení prognóz.

Změna č. 3

Bod odůvodnění č. 12 navrhované směrnice

„(12)

Vzhledem k tomu, že rozpočtové rámce členských států založené na pravidlech prokazatelně účinně posilují rozpočtovou kázeň, musí se rámec zesíleného rozpočtového dohledu Unie opírat o přísná vnitrostátní fiskální pravidla, která jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie. Přísná fiskální pravidla by měla obsahovat jasně definované cíle a mechanismy účinného a včasného monitorování. Politické zkušenosti kromě toho ukázaly, že aby numerická pravidla fungovala účinně, musí z jejich nedodržování vyplývat důsledky, i když například jen za cenu ztráty dobrého jména.“

„(12)

Vzhledem k tomu, že rozpočtové rámce členských států založené na pravidlech prokazatelně účinně posilují rozpočtovou kázeň, musí se rámec zesíleného rozpočtového dohledu Unie opírat o přísná vnitrostátní fiskální pravidla, která jsou v souladu s rozpočtovými cíli na úrovni Unie. Přísná fiskální pravidla by měla obsahovat jasně definované cíle a mechanismy účinného a včasného monitorování. Politické zkušenosti kromě toho ukázaly, že mají-li numerická fiskální pravidla fungovat účinně, musí z jejich nedodržování vyplývat důsledky, mezi něž by měly patřit ztráta dobrého jména, politické důsledky a finanční náklady. Standardním důsledkem je včasné splacení dodatečného dluhu.“

Odůvodnění

Důvěryhodnost fiskálního rámce se zvyšuje, pokud se v navrhované směrnici, a tudíž ve vnitrostátních právních předpisech výslovně určí důsledky nedodržování pravidel, které zahrnují nefinanční i finanční důsledky. Povinnost včas splatit dluh, který přesahuje povolený fiskální rámec, je mocným nástrojem k předcházení porušování pravidel.

Změna č. 4

Nový bod odůvodnění č. 12a navrhované směrnice

Text neexistuje

„(12a)

Rozsah zvláštních okolností, za nichž je dovoleno dočasné nedodržení numerických fiskálních pravidel, by měl být omezen. Měla by být splněna přísná kritéria, pokud jde o možný dopad nedodržování pravidel na rozpočet, a z toho vyplývající odpovědnost. Musí být zajištěno splacení dodatečného dluhu v přiměřené lhůtě.“

Odůvodnění

Zatímco výslovné důsledky nedodržování pravidel se pro zajištění účinnosti považují za nezbytné, případy zvláštních okolností, za nichž je dovoleno dočasné nedodržení numerických fiskálních pravidel, by měly být početně omezeny, čímž se posílí obecné uplatňování důsledků nedodržování pravidel. Navrhovaný nový bod odůvodnění zdůrazňuje omezenou povahu výjimky upravené v čl. 6 písm. d) navrhované směrnice. Výjimky by měly splňovat přísná kritéria a jejich podmínkou by mělo být splacení dluhu.

Změna č. 5

Bod odůvodnění č. 13 navrhované směrnice

„(13)

Členské státy by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a v příznivých dobách by se mělo zvyšovat úsilí o fiskální konsolidaci. K plnění těchto cílů jsou zapotřebí jasně vymezená numerická fiskální pravidla.“

„(13)

Členské státy by se měly vyvarovat procyklických fiskálních politik a v příznivých dobách by se mělo zvyšovat úsilí o fiskální konsolidaci. K plnění těchto cílů jsou zapotřebí jasně vymezená numerická fiskální pravidla. Cílem těchto numerických fiskálních pravidel by mělo být posílení kontroly vládních výdajů a ministerstvům financí by tato pravidla měla poskytnout nástroje k omezení výdajů v zájmu udržení schodků pod kontrolou.“

Odůvodnění

Účel zavedení numerických fiskálních pravidel, tj. posílení kontroly vládních výdajů, by měl být jasně stanoven přímo v pravidlech a ministerstvům financí by měly být poskytnuty vhodné nástroje.

Změna č. 6

Bod odůvodnění č. 18 navrhované směrnice

„(18)

Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně zahrnovat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by se měla věnovat zvláštní pozornost operacím prováděným mimorozpočtovými fondy a subjekty, které mají okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států.“

„(18)

Aby rozpočtové rámce účinně podporovaly rozpočtovou kázeň a udržitelnost veřejných financí, měly by komplexně zahrnovat veškeré veřejné finance. Z toho důvodu by měly být transparentním způsobem oznamovány operace prováděné mimorozpočtovými fondy a subjekty, u nichž je pravděpodobné, že budou mít okamžitý nebo střednědobý dopad na rozpočtové pozice členských států. Jejich očekávaný nebo možný dopad na rozpočtové zůstatky a dluh vládních institucí by měl být výslovně řešen ve střednědobých rozpočtových rámcích.“

Odůvodnění

Navrhovaná změna posiluje účinnost napojením na střednědobý rozpočtový rámec a zajišťuje zvýšené sledování institucí mimo vládní sektor, jimž může být nutné poskytnout kapitálové injekce.

Změna č. 7

Nový bod odůvodnění č. 18a navrhované směrnice

Text neexistuje

„(18a)

Účel a povaha směrnice vyžadují provedení do vnitrostátních právních předpisů, které je co možná nejblíže znění směrnice. Ačkoli to platí o všech členských státech, platí to zejména o těch členských státech, jejichž měnou je euro. (Bere se v úvahu dohoda Euroskupiny ze dne …, že všechny členské státy, jejichž měnou je euro, se zavazují provést směrnici do vnitrostátních právních předpisů v tomto duchu).“

Odůvodnění

Závazek provést směrnici do vnitrostátních právních předpisů v úzké návaznosti na směrnici, zejména v členských státech eurozóny, zvýší účinek směrnice.

Změna č. 8

Nový bod odůvodnění č. 18b navrhované směrnice

Text neexistuje.

„(18b)

Je třeba, aby členské státy, jejichž měnou je euro, do svých vnitrostátních rozpočtových rámců implementovaly další prvky, které doplňují prvky obsažené v této směrnici pro všechny členské státy. Kapitola se zvláštními ustanoveními pro členské státy, jejichž měnou je euro, vymezuje tyto dva prvky: jedním je zřízení nezávislých fiskálních rad, jejichž úkolem je provádění nezávislého sledování, analýz, hodnocení a prognóz, a druhým je provádění rozpočtových postupů „odshora dolů“. Zatímco zřízení rad by mělo být povinné, členské státy by měly náležitě zvážit, zda budou provádět rozpočtové postupy „odshora dolů“. Členské státy, jejichž měnou není euro, mohou dobrovolně zakotvit několik těchto dodatečných prvků či všechny tyto prvky do svých vnitrostátních rozpočtových rámců. Měly by obzvláště zvážit, zda do těchto rámců nezakotví nezávislé fiskální rady.“

Odůvodnění

Prvky, které zpráva pracovní skupiny a Rada ve svých závěrech v této věci z května 2010 považovaly za žádoucí, by měly být pro členské státy eurozóny stanoveny jako povinné.

Změna č. 9

Článek 1 navrhované směrnice

„Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se vlastností rozpočtových rámců členských států, které jsou potřebné k zajištění účinnosti postupu při nadměrném schodku.“

„Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se vlastností rozpočtových rámců členských států, které jsou potřebné k zajištění plnění povinnosti členských států zabránit vzniku nadměrného schodku veřejných financí ve smyslu čl. 126 odst. 1 Smlouvy.“

Odůvodnění

Navrhovaná směrnice by neměla výslovně odkazovat na postup při nadměrném schodku, ale spíše na potřebu zamezit vzniku nadměrného schodku, neboť směrnice se po svém provedení v členských státech stane nástrojem k posílení plnění povinností podle článků 121 a 126 Smlouvy členskými státy.

Změna č. 10

Čl. 2 písm. f) navrhované směrnice

„f)

opatření pro analýzu za účelem zvýšení transparentnosti prvků rozpočtového procesu, včetně mimo jiné mandátu nezávislých vnitrostátních rozpočtových úřadů nebo orgánů činných v oblasti rozpočtové politiky;“

„f)

opatření pro nezávislé sledování, analýzu, hodnocení a validaci za účelem zvýšení transparentnosti prvků rozpočtového procesu, včetně mimo jiné mandátu nezávislých vnitrostátních rozpočtových úřadů nebo orgánů činných v oblasti rozpočtové politiky;“

Odůvodnění

Tato opatření by se měla týkat nejen analýzy, ale i sledování, hodnocení a validace rozpočtových postupů a měla by zajišťovat, aby tyto činnosti byly prováděny nezávisle.

Změna č. 11

Čl. 3 odst. 1 navrhované směrnice

„1.   Pokud jde o vnitrostátní systémy veřejných účtů, v členských státech fungují systémy veřejných účtů, které komplexně a jednotně pokrývají všechny subsektory vládních institucí podle nařízení (ES) č. 2223/96 (ESA 95) a obsahují informace potřebné k sestavení údajů na základě systému ESA 95. Uvedené systémy veřejných účtů podléhají vnitřní kontrole a auditu.“

„1.   S cílem zajistit včasné a přesné vykazování ročních a čtvrtletních údajů o vládních institucích, které vycházejí z ESA, jak to vyžaduje program pro přenos údajů v rámci ESA, fungují v členských státech systémy veřejných účtů, které používají mezinárodně uznávané účetní standardy pro veřejný sektor na bázi časového rozlišení, které komplexně a jednotně pokrývají všechny subsektory vládních institucí podle nařízení (ES) č. 2223/96 (ESA 95) . Uvedené systémy podléhají nezávislé kontrole a auditu.“

Odůvodnění

V zájmu zvýšení včasnosti a přesnosti vykazování údajů vládních institucí Komisi je žádoucí, aby členské státy urychlily provádění veřejných účetních systémů pro subjekty ze sektoru vládních institucí, které vykazují údaje na bázi časového rozlišení v souladu s mezinárodně uznávanými účetními standardy pro veřejný sektor. To by umožnilo snadné převádění těchto údajů do národních účtů vycházejících z ESA 95. Veřejné účetní systémy by měly podléhat nezávislé kontrole a auditu.

Změna č. 12

Čl. 3 odst. 2 navrhované směrnice

„2.   Členské státy zajistí, aby fiskální údaje ze všech subsektorů vládních institucí byly včas a pravidelně veřejně dostupné. Členské státy zejména zveřejní:

a)

před koncem následujícího měsíce fiskální údaje na hotovostní bázi vykazované měsíčně za vládní instituce, v členění podle jednotlivých subsektorů,

b)

podrobnou srovnávací tabulku obsahující prvky převodu údajů na hotovostní bázi na údaje podle systému ESA 95.“

„   

“

Odůvodnění

ECB souhlasí, že je třeba mít včas k dispozici fiskální údaje, a vyslovuje se tedy pro dřívější termíny pro vykazování čtvrtletních účtů vládních institucí vycházejících z ESA na základě nového programu pro přenos údajů v rámci ESA. Uložením povinnosti všem členským státům vykazovat dodatečné měsíční údaje o hotovosti a podrobné srovnávací tabulky by se nepřiměřeně zvýšila zpravodajská zátěž, zejména vzhledem k tomu, že údaje o hotovosti a údaje vycházejících z ESA 95 nejsou jednoduše porovnatelné. Jelikož čl. 3 odst. 2 nekonkretizuje ani obsah fiskálních údajů ani pravidla pro validaci, dodatečná zpravodajská zátěž by byla nepřiměřená přidané hodnotě, kterou by přispěla k evropské správě hospodářských záležitostí, a mohla by dokonce znamenat riziko odchýlení zpravodajských zdrojů od zvyšování kvality evropské statistiky sektoru vládních institucí.

Změna č. 13

Čl. 4 odst. 1 navrhované směrnice

„1.   Členské státy zajistí, aby fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři, který podrobně uvádí odchylky od nejpravděpodobnějšího makrofiskálního scénáře. Při přípravě makroekonomických a rozpočtových prognóz se adekvátně zohledňují prognózy Komise. Jsou vysvětleny rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise.“

„1.   Členské státy zajistí, aby fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři, který podrobně uvádí odchylky od nejpravděpodobnějšího makrofiskálního scénáře. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se porovnávají s prognózami Komise. Jsou vysvětleny rozdíly mezi zvoleným makrofiskálním scénářem a prognózou Komise.“

Odůvodnění

Navrhovaná změna snižuje prvek nejistoty, pokud jde o povinnost zohledňovat prognózy Komise.

Změna č. 14

Čl. 4 odst. 4 navrhované směrnice

„4.   Členské státy zajistí pravidelnou kontrolu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování, včetně hodnocení ex post. Výsledky této kontroly se zveřejní.“

„4.   Členské státy zajistí pravidelnou kontrolu makroekonomických a rozpočtových prognóz pro fiskální plánování, včetně hodnocení ex post. Výsledky této nezávislé kontroly se zveřejní.”

Odůvodnění

Kontroly by měly být prováděny nezávisle.

Změna č. 15

Článek 6 navrhované směrnice

„Aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy o rámci rozpočtového dohledu Unie, numerická fiskální pravidla obsahují specifikace následujících prvků:

a)

stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;

b)

účinného a včasného dohledu nad dodržováním pravidel, například nezávislými vnitrostátními rozpočtovými úřady nebo orgány činnými v oblasti rozpočtové politiky;

c)

důsledků v případě nedodržení pravidel;

d)

únikových doložek, které stanoví omezený počet zvláštních okolností, za nichž je povoleno dočasné nedodržování pravidel.“

„Aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy o rámci rozpočtového dohledu Unie, numerická fiskální pravidla obsahují specifikace následujících prvků:

a)

stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;

b)

účinného a včasného dohledu nad dodržováním pravidel, například nezávislými vnitrostátními rozpočtovými úřady nebo orgány činnými v oblasti rozpočtové politiky;

c)

důsledků v případě nedodržení pravidel, jež zahrnují čistě politické důsledky a finanční náklady pro orgány odpovědné za nedodržování pravidel, mezi něž patří uložení včasného splacení dodatečného dluhu;

d)

případných únikových doložek, které stanoví omezený počet zvláštních okolností, za nichž je povoleno dočasné nedodržování pravidel.“

Odůvodnění

Důvěryhodnost fiskálního rámce zvyšuje, jsou-li ve směrnici, a tudíž ve vnitrostátních právních předpisech výslovně stanoveny důsledky nedodržení pravidel včetně nefinančních i finančních důsledků. Únikové doložky by se neměly vyžadovat; jsou-li však stanoveny, měly by být omezeny co do rozsahu a trvání. Vedle jiných důsledků by splacení dodatečného dluhu mělo být povinným nástrojem.

Změna č. 16

Čl. 8 odst. 2 písm. a) navrhované směrnice

„a)

komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů týkajících se schodku veřejných financí, dluhu a jakéhokoli jiného souhrnného fiskálního ukazatele, přičemž je třeba zajistit jejich soulad se všemi platnými fiskálními pravidly stanovenými v kapitole IV,“

„a)

komplexních a transparentních víceletých rozpočtových cílů týkajících se schodku veřejných financí, dluhu, výdajů a jakéhokoli jiného souhrnného fiskálního ukazatele, přičemž je třeba zajistit jejich soulad se všemi platnými fiskálními pravidly stanovenými v kapitole IV,“

Odůvodnění

Jelikož vývoj v oblasti výdajů bude posuzován podle změněného nařízení (EU) č. 1466/97, měly by být výdaje na vnitrostátní úrovni výslovně zmíněny jako rozpočtový cíl.

Změna č. 17

Čl. 12 odst. 1 navrhované směrnice

„1.   Numerická fiskální pravidla platí pro všechny subsektory vládních institucí.“

„1.   Vytvoří se a zavedou numerická fiskální pravidla, která zajistí, aby fiskální cíle platily pro všechny subsektory vládních institucí a byly v souladu s povinnostmi členských států na základě Paktu o stabilitě a růstu.“

Odůvodnění

Navrhovaná změna objasňuje, že numerická fiskální pravidla by měla platit pro všechny subsektory vládních institucí a měla by být v souladu s Paktem o růstu a stabilitě.

Změna č. 18

Nová kapitola VIA „Zvláštní ustanovení pro členské státy, jejichž měnou je euro“

Nový článek 13b navrhované směrnice

Text neexistuje

„1.   Kromě povinností, které stanoví tato směrnice, a aniž by tyto povinnosti byly dotčeny, členské státy, jejichž měnou je euro, zřídí ve svých rozpočtových rámcích nezávislou fiskální radu, jejímž úkolem je provádět nezávislé sledování, analýzy, hodnocení a prognózy ve všech oblastech vnitrostátní fiskální politiky, jež mohou mít dopad na to, jak členské státy, jejichž měnou je euro, plní povinnosti vyplývající z článků 121 a 126 Smlouvy a z právních předpisů a opatření přijatých na základě některého z těchto článků či na základě článku 136 smlouvy.

Tyto členské státy náležitě zváží použití přístupu „odshora dolů“, což je rozpočtový přístup, který začíná předběžnou dohodou o celkové úrovni výdajů, jež se ve formě výdajových podílů následně přidělují jednotlivým ministerstvům či vládním agenturám, čímž se podporuje dodržování výdajových omezení.

2.   Kromě povinností, které stanoví tato směrnice, a aniž by byly tyto povinnosti dotčeny, členské státy, jejichž měnou není euro, rovněž mohou do svých rozpočtových rámců dobrovolně zakotvit některé či všechny shora uvedené prvky, a to zejména zřízení nezávislých fiskálních rad.“

Odůvodnění

Kromě minimálních požadavků na vnitrostátní rozpočtové rámce by pro členské státy eurozóny měly být jako povinné určeny prvky, které zpráva pracovní skupiny a Rada ve svých závěrech ze dne 17. května 2010 považovaly za žádoucí, a mělo by se výslovně poukázat na možnost zakotvení těchto žádoucích prvků rovněž členskými státy mimo eurozónu.

Změna č. 19

První pododstavec čl. 14 odst. 1 navrhované směrnice

„1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2013. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.“

„1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 2012. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí.“

Odůvodnění

Jelikož vnitrostátní řízení vedoucí ke schválení ESM by měla být dokončena do 1. ledna 2013, měla by tato směrnice být provedena do uvedeného data.


Pozměňovací návrhy k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně

(KOM(2010) 524)

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (3)

Změna č. 1

Bod odůvodnění č. 5

„(5)

Sankce pro členské státy, jejichž měnou je euro, v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by měly motivovat k obezřetné fiskální politice. Tato politika by měla zajistit, aby tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nepřekročilo obezřetně plánované střednědobé tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP), ledaže by překročení výdajů bylo vyrovnáno zvýšením veřejných příjmů nebo diskreční snížení příjmů snížením výdajů.“

„(5)

Sankce pro členské státy, jejichž měnou je euro, v rámci preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu by měly motivovat k dodržování cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle.. “

Odůvodnění

Jasný odkaz na cestu k postupnému dosažení střednědobého cíle je vhodnější než odkaz na obezřetnou fiskální politiku.

Změna č. 2

Bod odůvodnění č. 11 navrhovaného nařízení

„(11)

Rada by měla mít možnost snížit nebo zrušit sankce uložené členskému státu, jehož měnou je euro, na základě návrhu Komise vycházejícího z odůvodněné žádosti dotyčného členského státu. V rámci nápravné složky Paktu o stabilitě a růstu by Komise také měla mít možnost navrhnout snížení nebo zrušení sankce na základě mimořádných hospodářských okolností.“

„

“

Odůvodnění

Jak je uvedeno v odstavci 10 tohoto stanoviska, doporučuje ECB tato omezení automatičnosti vypustit.

Změna č. 3

Bod odůvodnění č. 12 navrhovaného nařízení

„(12)

Neúročený vklad by měl být uvolněn po nápravě nadměrného schodku a úrok z tohoto vkladu a vybrané pokuty by měly být rozděleny mezi členské státy, jejichž měnou je euro a které nemají nadměrný schodek a není s nimi veden postup při nadměrné nerovnováze.“

„(12)

Neúročený vklad by měl být uvolněn po nápravě nadměrného schodku a úrok z tohoto vkladu a vybrané pokuty by měly připadnout do Evropského mechanismu stability.“

Odůvodnění

Viz níže navrhovaná změna článku 7.

Změna č. 4

Čl. 3 odst. 1 a 4 navrhovaného nařízení

„1.

Jestliže Rada podá členskému státu doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy k přijetí nezbytných nápravných opatření v případě trvalého nebo zvláště závažného a významného odchýlení od obezřetné fiskální politiky ve smyslu čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97, uloží na návrh Komise členskému státu povinnost složit úročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 Smlouvy.

[…]

4.

Odchylně od odstavce 2 může Komise na základě odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí doporučení Rady podle odstavce 1 navrhnout snížení výše úročeného vkladu nebo jeho zrušení.“

„1.

Jestliže Rada podá členskému státu doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy k přijetí nezbytných nápravných opatření v případě zaznamenaného významného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle ve smyslu čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97, uloží na návrh Komise členskému státu povinnost složit úročený vklad. Rozhodnutí se považuje za Radou přijaté, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 Smlouvy.

[…]

 “

Odůvodnění

ECB doporučuje nahradit abstraktní pojmy pojmy jednoznačně měřitelnými.

ECB doporučuje z řízení vypustit dodatečné kroky, jež přezkoumávají kroky, které již byly podniknuty po dostatečném projednání, neboť omezují stupeň automatičnosti.

Změna č. 5

Čl. 4 odst. 4 navrhovaného nařízení

„4.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise na základě mimořádných hospodářských okolností nebo odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy navrhnout snížení výše neúročeného vkladu nebo jeho zrušení.“

„   “

Odůvodnění

ECB navrhuje tento odstavec vypustit, neboť snižuje automatičnost.

Změna č. 6

Čl. 5 odst. 4 navrhovaného nařízení

„4.   Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může Komise na základě mimořádných hospodářských okolností nebo odůvodněné žádosti dotyčného členského státu zaslané Komisi do deseti dnů od přijetí rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 8 Smlouvy navrhnout snížení nebo zrušení pokuty.“

„   “

Odůvodnění

Viz odůvodnění předchozí změny.

Změna č. 7

Článek 7 navrhovaného nařízení

„Úroky plynoucí Komisi z vkladů složených podle článku 4 a pokuty vybrané podle článku 5 představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy a rozdělují se mezi členské státy, jejichž měnou je euro, které nemají nadměrný schodek stanovený v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy a s nimiž není veden postup při nadměrné nerovnováze ve smyslu nařízení (EU) č. […/…], poměrně jejich podílu na hrubém národním důchodu těchto způsobilých členských států.“

„Úroky plynoucí Komisi z vkladů složených podle článku 4 a pokuty vybrané podle článku 5 představují jiné příjmy ve smyslu článku 311 Smlouvy a připadají do Evropského mechanismu stability..“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 6 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97.


Pozměňovací návrhy k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně

(KOM(2010) 525)

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (4)

Změna č. 1

Nový bod odůvodnění č. 6a navrhovaného nařízení

Text neexistuje

„(6a)

Mělo by být zavedeno stupňování sankcí, při kterém by Rada uložila povinnost složit úročený vklad již při nesplnění příslušné lhůty stanovené Radou s tím, že při nesplnění dvou příslušných lhůt by uložila pokutu.“

Odůvodnění

Uložení povinnosti složit úročený vklad při prvním relevantním neplnění ze strany členského státu by mělo usnadnit uložení pokut v případě opakovaného nesplnění příslušných lhůt.

Změna č. 2

Bod odůvodnění č. 12 navrhovaného nařízení

„(12)

Vybrané pokuty by měly být rozděleny mezi členské státy, jejichž měnou je euro a jež nepodléhají postupu při nadměrné nerovnováze ani nemají nadměrný schodek.“

„(12)

Vybrané pokuty by měly připadnout do Evropského mechanismu stability..“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 6 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97.

Změna č. 3

Čl. 1 odst. 1 navrhovaného nařízení

„1.   Tímto nařízením se stanoví systém pokut pro účinnou nápravu makroekonomické nerovnováhy v eurozóně.“

„1.   Tímto nařízením se stanoví systém sankcí pro účinnou nápravu makroekonomické nerovnováhy v eurozóně.“

Odůvodnění

Má-li navrhované nařízení obsahovat nejen pokuty, ale i úročené vklady, mělo by odkazovat na systém sankcí.

Změna č. 4

Článek 2 navrhovaného nařízení

„Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. […/…].

Kromě toho se použije tato definice:

„výjimečnými hospodářskými okolnostmi“ se rozumí okolnosti, kdy se překročení referenční hodnoty schodku veřejných financí považuje za výjimečné ve smyslu čl. 126 odst. 2 písm. a) druhé odrážky Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (5).

„Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. […/…].

 (6).

Odůvodnění

Viz návrhy ECB obsažené ve změně č. 5 k článku 3 navrhovaného nařízení a příslušné odůvodnění. S ohledem na navrhované změny článku 3 není třeba „výjimečné hospodářské okolnosti“ definovat.

Změna č. 5

Článek 3 navrhovaného nařízení

„1.   Rada na základě návrhu Komise uloží roční pokutu, jestliže:

1)

byly v souladu s čl. 7 odst. 2 a čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. […/…] dvakrát po sobě stanoveny lhůty a Rada poté dospěje v souladu s čl. 10 odst. 4 uvedeného nařízení k závěru, že dotčený členský stát stále nepřijal doporučená nápravná opatření, nebo jestliže

2)

byly v souladu s čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. […/…] dvakrát po sobě stanoveny lhůty a Rada poté dospěje v souladu s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení k závěru, že dotčený členský stát opět předložil nedostatečný plán nápravných opatření.

Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada do deseti dnů od přijetí návrhu Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 Smlouvy.

2.   Roční pokuta navržená Komisí činí 0,1 % HDP dotčeného členského státu v předcházejícím roce.

3.   Odchylně od odstavce 2 může Komise z důvodů výjimečných hospodářských okolností nebo na základě odůvodněné žádosti dotčeného členského státu podané Komisi do deseti dnů od přijetí závěrů Rady uvedených v odstavci 1 navrhnout snížení výše pokuty nebo její zrušení.

4.   Uhradí-li členský stát roční pokutu za daný kalendářní rok a Rada poté dospěje v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. […/…] k závěru, že členský stát přijal doporučená nápravná opatření v průběhu daného roku, vrátí se pokuta uhrazená za daný rok členskému státu poměrným dílem.“

„1.   Rada na základě návrhu Komise uloží povinnost složit úročený vklad, jestliže

1)

byla v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. […/…] stanovena lhůta a Rada poté dospěje v souladu s čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení k závěru, že dotčený členský stát stále nepřijal doporučená nápravná opatření, nebo jestliže

2)

byla v souladu s čl. 8 odst. 1 nebo 2 nařízení (EU) č. […/…] stanovena lhůta a Rada poté dospěje v souladu s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení k závěru, že dotčený členský stát opět předložil nedostatečný plán nápravných opatření.

Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada do deseti dnů od přijetí návrhu Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Rada může návrh změnit v souladu s čl. 293 odst. 1 Smlouvy.

2.   Úročený vklad navržený Komisí činí 0,2 % HDP dotčeného členského státu v předcházejícím roce.

   

4.   Složí-li členský stát úročený vklad za daný kalendářní rok a Rada poté dospěje v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. […/…] k závěru, že členský stát přijal doporučená nápravná opatření v průběhu daného roku, vrátí se vklad uhrazený za daný rok spolu s úroky členskému státu .

5.   Rada na základě návrhu Komise uloží roční pokutu, jestliže:

1)

byly v souladu s čl. 7 odst. 2 nebo čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. […/…] dvakrát po sobě stanoveny lhůty a Rada poté dospěje v souladu s čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení k závěru, že dotčený členský stát stále nepřijal doporučená nápravná opatření; nebo

2)

byly v souladu s čl. 8 odst. 1 nebo 2 nařízení (EU) č. […/…] dvakrát po sobě stanoveny lhůty a Rada poté dospěje v souladu s čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení k závěru, že dotčený členský stát opět předložil nedostatečný plán nápravných opatření.

6.   Uhradí-li členský stát pokutu za daný kalendářní rok a Rada poté dospěje v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) č. […/…] k závěru, že členský stát přijal doporučená nápravná opatření v průběhu daného roku, vrátí se pokuta uhrazená za daný rok členskému státu poměrným dílem.

7.   Pokuta za příslušný rok činí 0,2 % HDP členského státu v předcházejícím roce.“

Odůvodnění

ECB doporučuje, aby pro uložení povinnosti složit vklad stačilo nedodržení jediné lhůty, což by umožnilo více odstupňovat sankční režim, neboť pokuty by pak mohly být ukládány na základě opakovaného neplnění. ECB kromě toho navrhuje vypustit možnosti přezkumu, které prodlužují řízení a snižují automatičnost.

Změna č. 6

Článek 4 navrhovaného nařízení

„Pokuty vybrané v souladu s článkem 3 tohoto nařízení představují jiné příjmy uvedené v článku 311 Smlouvy a rozdělí se mezi členské státy, jejichž měnou je euro, jež nejsou předmětem postupu při nadměrné nerovnováze ve smyslu nařízení (EU) č. […/…] a jež nemají nadměrný schodek určený v souladu s čl. 126 odst. 6 Smlouvy, v poměru k jejich podílu na celkovém hrubém národním důchodu (HND) způsobilých členských států.“

„Pokuty vybrané v souladu s článkem 3 tohoto nařízení představují jiné příjmy uvedené v článku 311 Smlouvy a připadají do Evropského mechanismu stability.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 6 k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97.


Pozměňovací návrhy k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik

(KOM(2010) 526)

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (7)

Změna č. 1

Bod odůvodnění č. 7

„(7)

Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej je třeba začít účinně uplatňovat upřesněním zásad obezřetné fiskální politiky.“

Odůvodnění

ECB nevidí důvod pro používání konceptu obezřetné fiskální politiky.

Změna č. 2

Bod odůvodnění č. 9 navrhovaného nařízení

„(9)

Tvorba obezřetné fiskální politiky znamená, že tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nepřesáhne obezřetně stanovené střednědobé tempo růstu HDP, nárůst přesahující tuto normu je kompenzován diskrečním navýšením veřejných příjmů a diskreční snížení příjmů je kompenzováno snížením výdajů.“

„(9)

Dostatečnost pokroku při sledování střednědobého rozpočtového cíle by se měla hodnotit na základě celkového posouzení, v němž je referenční hodnotou strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o plánovaná diskreční opatření na straně příjmů. V tomto ohledu a za předpokladu, že je dosahováno střednědobého cíle, by tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nemělopřesahovat referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP, zatímco nárůst výdajů přesahující tuto normu by měl být kompenzován diskrečním navýšením veřejných příjmů a diskreční snížení příjmů by mělo být kompenzováno snížením výdajů. Předpokládané střednědobé tempo potenciálního růstu HDP by se mělo vypočítávat podle jednotné metodiky, kterou používá Komise. Dopad struktury růstu na růst příjmů by se měl považovat za prostředek, který má zabránit spoléhání se na růst příjmů závislý na určité struktuře růstu členského státu, neboť ta se může měnit.“

Odůvodnění

ECB doporučuje, aby namísto abstraktních pojmů byla používána jednoznačná kritéria. Struktura růstu může mít významný dopad na růst veřejných příjmů, což by se mělo v tomto pravidle zohlednit.

Změna č. 3

Bod odůvodnění č. 10 navrhovaného nařízení

„(10)

Dočasný odklon od obezřetné fiskální politiky by měl být umožněn v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu, kdy je nutné podpořit hospodářskou obnovu.“

Odůvodnění

S ohledem na zásadní význam udržitelnosti veřejných financí ECB doporučuje tuto širokou únikovou doložku vypustit.

Změna č. 4

Bod odůvodnění č. 11 navrhovaného nařízení

„(11)

V případě výrazného odklonu od obezřetné fiskální politiky by dotyčný členský stát měl dostat varování a v případě, že tento výrazný odklon pokračuje nebo je obzvláště vážný, by měl dotyčný členský stát obdržet doporučení, aby provedl potřebná nápravná opatření.“

„(11)

V případě výrazného odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle může Komise požadovat, aby členský stát podal dodatečnou zprávu a současně by dotyčný členský stát měl dostat varování a dále by měl členský stát obdržet doporučení Rady, aby ve stanovené lhůtě provedl potřebná nápravná opatření.

Dotyčný členský stát by měl o provedeném opatření podat zprávu Radě. Pokud dotyčný členský stát vhodné opatření ve lhůtě stanovené Radou nepřijme, měla by Rada přijmout doporučení a podat zprávu Evropské radě.“

Odůvodnění

Podávání zpráv obsažené v navrhované změně by zvýšilo tlak na členské státy, které neplní své povinnosti.

Změna č. 5

Nový bod odůvodnění č. 11a navrhovaného nařízení

Text neexistuje.

„(11a)

Měl by být zřízen poradní orgán složený z uznávaných odborníků v oblasti hospodářských a fiskálních záležitostí, který by každoročně vypracoval nezávislou zprávu pro unijní instituce o tom, jak Komise a Rada plní své povinnosti podle článku 121 a 126 Smlouvy a podle nařízení (ES) č. 1466/97, (podle nařízení (ES) č. 1467/97 a podle těchto nařízení: nařízení (EU) č. […/…] o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně; nařízení (EU) č. […/…] o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy veurozóně; nařízení (EU) č. […/…] o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy). Pokud to kapacita tohoto orgánu dovolí, měl by tento orgán na základě žádosti Komise, Rady nebo Evropské rady rovněž poskytovat analýzy určitých hospodářských či rozpočtových otázek. Tento orgán by neměl zasahovat do pravomocí Komise. Členové tohoto poradního orgánu by měli být zcela nezávislí.“

Odůvodnění

ECB má za to, že tento poradní orgán by přispěl k tomu, aby Rada a Komise plnily své povinnosti vyplývající ze Smlouvy a z řízení obsažených v návrzích Komise. Tento orgán by měl být zřízen na základě tohoto nařízení a ostatní nařízení uvedená v návrzích Komise by na toto nařízení měla zpětně odkazovat. Aniž by byl dotčen jeho hlavní úkol a pokud to jeho zdroje dovolí, mohly by od tohoto orgánu vyžadovat zvláštní analýzu Evropská rada, Rada nebo Evropská komise. Mělo by se též doplnit upřesnění, že úkoly tohoto orgánu by neměly zasahovat do pravomocí Komise.

Změna č. 6

Bod odůvodnění č. 12 navrhovaného nařízení

„(12)

Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měl by být na základě článku 136 Smlouvy zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k dlouhotrvajícímu a výraznému odklonu od obezřetné fiskální politiky.“

„(12)

Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měl by být na základě článku 136 Smlouvy zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k dlouhotrvajícímu a výraznému odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle.“

Odůvodnění

Oproti širšímu pojmu obezřetné fiskální politiky ECB upřednostňuje jednoznačný odkaz na výrazný odklon od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

Změna č. 7

Čl. 1 odst. 2 písm. c) navrhovaného nařízení

(Čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97)

„3.   Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.“

„3.   Informace o vývoji salda veřejných financí a poměru veřejného dluhu, růstu veřejných výdajů, plánovaném vývoji růstu veřejných příjmů při zachování stávající politiky, přiměřeně kvantifikovaných plánovaných diskrečních opatřeních na straně příjmů a o hlavních hospodářských předpokladech uvedených v odst. 2 písm. a) a b) se předkládají každoročně a zahrnují předcházející rok, běžný rok a nejméně tři následující roky.“

Odůvodnění

Je třeba zavést přísnější požadavek kvantifikace diskrečních opatření na straně příjmů.

Změna č. 8

Čl. 1 odst. 4 navrhovaného nařízení

(Čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97)

„1.   […]

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada přezkoumá, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které vykazují vysokou míru zadlužení nebo nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, případně obojí, Rada přezkoumá, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. Rada bere v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší.

[…]

Obezřetně plánovaný střednědobý růst by měl být posuzován na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován.

[…]

Rada dále přezkoumá, zda obsah stabilizačního programu usnadňuje dosažení trvalé konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.

V obdobích všeobecného závažného hospodářského útlumu může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty obezřetné fiskální politiky uvedené ve čtvrtém pododstavci.“

„1.   […]

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada přezkoumá, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího meziročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které vykazují jednu nebo více z následujících situací: i) míru veřejného zadlužení, která přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP, ii) zřetelná rizika, pokud jde o udržitelnost veřejných financí, iii) nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, , Rada přezkoumá, zda je meziroční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření podstatně vyšší než 0,5 % HDP. Rada bere v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohlední se dopad struktury růstu na růst příjmů.

[…]

Referenční střednědobá míra potenciálního růstu HDP by měla být posuzována na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizována.

[…]

Rada dále přezkoumá, zda obsah stabilizačního programu usnadňuje udržení trvalé konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.

Odůvodnění

Kromě jasných technických poznámek možnost odchylky od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle na základě „všeobecného závažného hospodářského útlumu” znamená, že na cestu k postupnému dosažení tohoto cíle, která je již založena na abstraktním pojmu „obezřetné fiskální politiky“, by se vztahovala další úniková doložka, což by podkopávalo udržitelnost veřejných financí.

Změna č. 9

Čl. 1 odst. 5 navrhovaného nařízení

(Čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1466/97)

„2.   V případě závažného odchýlení od obezřetné fiskální politiky uvedené v čl. 5 odst. 1 čtvrtém pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku může Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy dotyčnému členskému státu zaslat varování.

Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: překročení růstu výdajů splňujícího pravidla obezřetné fiskální politiky, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech.

[…]

3.   V případě, že výrazné odchýlení od obezřetné fiskální politiky trvá nebo je obzvláště závažné, Rada na základě doporučení Komise dotyčnému členskému státu zašle doporučení, aby učinil nezbytné úpravy. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.“

(pořadí prvního a druhého pododstavce čl. 6 odst. 2 obráceno)

„2.   Zaznamenané odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) meziroční zlepšení strukturálního salda nesplňuje požadavky podle druhého pododstavce čl. 5 odst. 1 nebo b) překročení růstu výdajů nad referenční střednědobou míru potenciálního růstu HDP, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový negativní dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,25 % HDP v jediném roce . Zohlední se dopad struktury růstu na růst příjmů.

V případě zaznamenaného závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedené v čl. 5 odst. 1 čtvrtém pododstavci tohoto nařízení může Komise od dotyčného členského státu vyžadovat podání dodatečné zprávy a v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy dotyčnému členskému státu zaslat varování.

Ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise přijala varování, přijme Rada na základě doporučení Komise podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy doporučení ohledně politických opatření, v němž stanoví lhůtu pro řešení odchylky.

Dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy podá Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na uvedené doporučení.

Pokud dotyčný členský stát nepřijme přiměřené opatření do pěti měsíců ode dne přijetí doporučení Radou podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy, Rada okamžitě přijme doporučení, a to na základě doporučení Komise podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy, a podá zprávu Evropské radě. Po přijetí posledně uvedeného doporučení Rady může Komise, ve spolupráci s ECB, považuje-li to tato za vhodné, vyslat do členského státu misi za účelem monitorování. Komise podá Radě zprávu o výsledku této mise a může rozhodnout, že se její závěry zveřejní.

Lhůta v délce pěti měsíců se zkrátí na tři měsíce, pokud se Komise ve svém doporučení Radě uvedeném v druhém pododstavci tohoto ustanovení domnívá, že situace je obzvláště vážná a odůvodňuje bezodkladný zásah.

[…]

   “

Odůvodnění

V zájmu zefektivnění řízení by řízení mělo být upraveno a měly by být zavedeny nové kroky včetně možnosti vysílání misí.

Změna č. 10

Čl. 1 odst. 8 navrhovaného nařízení

(Čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1466/97)

„1.   […]

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle bere Rada v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. U členských států, které vykazují vysokou míru zadlužení nebo nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu, případně obojí, Rada přezkoumá, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. U členských států ERM2 Rada přezkoumá, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu.

[…]

Obezřetně plánovaný střednědobý růst by měl být posuzován na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizován.

[…]

Rada dále přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu usnadňuje užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotyčného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie. U členských států ERM2 navíc Rada přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.

V obdobích všeobecného závažného hospodářského útlumu může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty obezřetné fiskální politiky uvedené ve čtvrtém pododstavci.“

„1.   […]

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle bere Rada v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. U členských států, které vykazují míru veřejného zadlužení, která přesahuje referenční hodnotu 60 % HDP, nebo zřetelná rizika, pokud jde o udržitelnost veřejných financí, , Rada přezkoumá, zda je meziroční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření podstatně vyšší než 0,5 % HDP. U členských států ERM2 Rada přezkoumá, zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího meziročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. Zohlední se dopad struktury růstu na růst příjmů.

[…]

Referenční střednědobá míra potenciálního růstu HDP by měla být posuzována na základě projekcí na období deseti let a pravidelně aktualizována.

[…]

Rada dále přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu usnadňuje dosažení udržitelné konvergence, užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotyčného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie. U členských států ERM2 navíc Rada přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.

“

Odůvodnění

Viz odůvodnění předcházejících navrhovaných změn tohoto nařízení.

Změna č. 11

Čl. 1 odst. 9 navrhovaného nařízení

(Čl. 10 odst. 2 nařízení (ES) č. 1466/97)

„2.   […]

Odchýlení od obezřetné fiskální politiky se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: překročení růstu výdajů splňujícího pravidla obezřetné fiskální politiky, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech.

[…]

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu v případě všeobecného závažného hospodářského útlumu.”

„2.   […]

Zaznamenané odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle se považuje za závažné, pokud jsou splněny tyto podmínky: a) meziroční zlepšení strukturálního salda nesplňuje požadavky podle druhého pododstavce čl. 9 odst. 1 nebo b) překročení růstu výdajů nad referenční střednědobou míru potenciálního růstu HDP, které není kompenzováno diskrečními opatřeními zvyšujícími příjmy; případně diskreční opatření snižující příjmy, která nejsou kompenzována snižováním výdajů; odchýlení má celkový negativní dopad na saldo veřejných financí ve výši nejméně 0,25 % HDP v jediném roce . Zohlední se dopad struktury růstu na růst příjmů.

[…]

V případě zaznamenaného závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle uvedené v čl. 9 odst. 1 čtvrtém pododstavci tohoto nařízení může Komise od členského státu vyžadovat podání dodatečné zprávy a v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy dotyčnému členskému státu zaslat varování.

Ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy Komise přijala varování, Rada na základě doporučení Komise podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy přijme doporučení ohledně politických opatření, v němž stanoví lhůtu pro vyřešení odchylky.

Dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy podá Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na uvedené doporučení.

Pokud dotyčný členský stát nepřijme přiměřené opatření do pěti měsíců ode dne přijetí doporučení Radou podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy, Rada na základě doporučení Komise podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy okamžitě přijme doporučení a podá zprávu Evropské radě. Po přijetí posledně uvedeného doporučení Rady může Komise ve spolupráci s ECB, považuje-li to tato za vhodné u členských států, které se účastní ERM2, vyslat do členského státu misi za účelem monitorování. Komise podá Radě zprávu o výsledku této mise a může rozhodnout, že se její závěry zveřejní.

Lhůta v délce pěti měsíců se zkrátí na tři měsíce, pokud se Komise ve svém doporučení Radě uvedeném v druhém pododstavci tohoto ustanovení domnívá, že situace je obzvláště vážná a odůvodňuje bezodkladný zásah.“

Odůvodnění

Navrhovaná změna objasňuje odchylku a vymezuje jednotlivé kroky řízení.

Změna č. 12

Článek 11 nařízení (ES) č. 1466/97 – nový odstavec 2

Text neexistuje.

„2.   Zřizuje se poradní orgán složený z uznávaných odborníků v oblasti hospodářských a fiskálních záležitostí.

Poradní orgán vydává každoroční veřejnou zprávu o tom, jak Komise a Rada plní své povinnosti podle článku 121 a 126 Smlouvy a podle nařízení (ES) č. 1466/97, podle nařízení (ES) č. 1467/97 a podle těchto nařízení: nařízení (EU) č. […/…] o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně; nařízení (EU) č. […/…] o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně; nařízení (EU) č. […/…] o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy.

Na žádost Komise, Rady nebo Evropské rady tento orgán rovněž poskytuje analýzy určitých hospodářských či rozpočtových otázek. Členové tohoto poradního orgánu jsou při plnění svých úkolů nezávislí.“

Odůvodnění

Viz shora uvedené odůvodnění změny č. 5 ohledně navrhovaného nového bodu odůvodnění č. 11a.


Pozměnovací návrhy k nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy

(KOM(2010) 527)

Text navrhovaný Komisí

Změny navrhované ECB (8)

Změna č. 1

Bod odůvodnění č. 3 navrhovaného nařízení

„(3)

Zejména dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a pomoci postiženým členským státům navrhnout plán nápravných opatření, dříve než dojde k zakořenění rozdílů. Takové rozšíření rámce hospodářského dohledu by mělo probíhat současně s prohlubujícím se fiskálním dohledem.“

„(3)

Zejména dohled nad hospodářskými politikami členských států by měl být rozšířen nad rámec rozpočtového dohledu s cílem zabránit nadměrné makroekonomické nerovnováze a zranitelnosti a pomoci postiženým členským státům navrhnout plán nápravných opatření, dříve než dojde k zakořenění rozdílů. Takové rozšíření rámce hospodářského dohledu by mělo probíhat současně s prohlubujícím se fiskálním dohledem.“

Odůvodnění

Preventivní povaha tohoto řízení by se zvýšila tím, že se kromě výrazu „nerovnováha“ zavede výraz „zranitelnost“, a to s ohledem na množství situací, na které by se v rámci spolehlivé makroekonomické správy záležitostí mělo toto řízení vztahovat, avšak které zcela nespadají pod pojem „nerovnováha“, jak je v současnosti chápán.

Změna č. 2

Bod odůvodnění č. 4 navrhovaného nařízení

„(4)

Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu řešit, je zapotřebí postup podrobně stanovený právními předpisy.“

„(4)

Aby bylo možné pomoci tuto nerovnováhu a zranitelnost řešit, je zapotřebí postup podrobně stanovený právními předpisy.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1.

Změna č. 3

Bod odůvodnění č. 5 navrhovaného nařízení

„(5)

Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 Smlouvy je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy.”

„(5)

Mnohostranný dohled uvedený v čl. 121 odst. 3 a 4 Smlouvy je vhodné doplnit o zvláštní pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy. Makroekonomická nerovnováha nastává, pokud se v členském státě vyskytnou situace jako například velké schodky bežného účtu, značná ztráta konkurenceschopnosti, velká a neobvyklá zvýšení cen aktiv, vysoká úroveň či značné zhoršení vnějšího zadlužení, zadlužení veřejného či soukromého sektoru nebo značné riziko výskytu těchto skutečností. Makroekonomická zranitelnost nastává, pokud se v členském státě vyskytne situace, kterou by náležitě pokryl spolehlivý makroekonomický dohled v hospodářské a měnové unii.”

Odůvodnění

Navrhovaný bod odůvodnění by měl pomoci upřesnit vymezení situací, na které se má uvedené řízení vztahovat.

Změna č. 4

Bod odůvodnění č. 6 navrhovaného nařízení

„(6)

Tento postup by se měl opírat o mechanismus včasného varování, který včas odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu v kombinaci s ekonomickým úsudkem.“

„(6)

Tento postup by se měl opírat o mechanismus včasného varování, který včas odhalí vznikající makroekonomickou nerovnováhu a zranitelnost. Měl by být založen na využití orientačního a transparentního srovnávacího přehledu v kombinaci s ekonomickým úsudkem.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1.

Změna č. 5

Bod odůvodnění č. 7 navrhovaného nařízení

„(7)

Srovnávací přehled by měl sestávat z omezeného množství hospodářských a finančních ukazatelů relevantních pro odhalování makroekonomické nerovnováhy s příslušnými orientačními prahovými hodnotami. Složení srovnávacího přehledu tabulky se může postupem času měnit, mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou stabilitu či větší dostupnosti příslušných statistik.“

„(7)

Srovnávací přehled by měl sestávat z omezeného množství hospodářských a finančních ukazatelů relevantních pro odhalování makroekonomické nerovnováhy a zranitelnosti s příslušnými orientačními prahovými hodnotami. Složení srovnávacího přehledu tabulky se může postupem času měnit, mimo jiné v důsledku nově vznikajících hrozeb pro makroekonomickou stabilitu či větší dostupnosti příslušných statistik. S cílem zohlednit zvláštní prvky měnové unie a příslušné hospodářské okolnosti by srovnávací přehled ukazatelů měl být rozlišen pro členské státy, jejichž měnou je euro, a členské státy, jejichž měnou není euro. Toto rozlišení může být odůvodněno rovněž v zájmu zohlednění případů, kdy všechny členské státy, jejichž měnou je euro, mají lepší nebo včasnější statistiku.“

Odůvodnění

Body odůvodnění by měly objasnit rozlišení členských států eurozóny a nečlenských států eurozóny v souvislosti s tímto řízením.

Změna č. 6

Bod odůvodnění č. 8 navrhovaného nařízení

„(8)

Překročení jedné nebo více orientačních prahových hodnot nemusí nutně znamenat, že vznikla makroekonomická nerovnováha, jelikož hospodářské politiky by měly zohledňovat vnitřní propojení mezi makroekonomickými proměnnými. Ekonomický úsudek by měl zajistit, že budou dány do souvislostí všechny informace bez ohledu na to, zda se jedná o údaje obsažené ve srovnávacím přehledu či nikoli, a stanou se součástí souhrnné analýzy.“

„(8)

Překročení jedné nebo více orientačních prahových hodnot nemusí nutně znamenat, že vznikla makroekonomická nerovnováha a zranitelnost, jelikož hospodářské politiky by měly zohledňovat vnitřní propojení mezi makroekonomickými proměnnými. Ekonomický úsudek by měl zajistit, že budou dány do souvislostí všechny informace bez ohledu na to, zda se jedná o údaje obsažené ve srovnávacím přehledu či nikoli, a stanou se součástí souhrnné analýzy.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1.

Změna č. 7

Bod odůvodnění č. 9 navrhovaného nařízení

„(9)

Na základě postupu při mnohostranném dohledu a varovného mechanismu by Komise měla určit členské státy, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum. Hloubkový přezkum by měl zahrnovat podrobnou analýzu zdrojů nerovnováhy v členském státě, který je přezkoumáván. Měl by být projednán v Radě a v rámci Euroskupiny, pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro.“

„(9)

Na základě postupu při mnohostranném dohledu a varovného mechanismu by Komise měla určit členské státy, u nichž by měl být proveden hloubkový přezkum. Hloubkový přezkum by měl zahrnovat podrobnou analýzu zdrojů nerovnováhy a zranitelnosti v členském státě, který je přezkoumáván. Měl by zahrnovat kontrolní misi Komise do dotčeného členského státu, která se uskutečňuje ve spolupráci s ECB, považuje-li to tato za vhodné v případech, kdy se mise týká členských států, jejichž měnou je euro, nebo členských států, které se účastní mechanismu směnných kurzů (ERM II). Měl by být projednán v Radě a v rámci Euroskupiny, pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro.“

Odůvodnění

S ohledem na jejich význam by mise do členských států měly být zmíněny již v bodech odůvodnění.

Změna č. 8

Bod odůvodnění č. 10 navrhovaného nařízení

„(10)

Postup monitorování a nápravy nepříznivé makroekonomické nerovnováhy s preventivními a nápravnými prvky bude vyžadovat posílené kontrolní nástroje vycházející z nástrojů používaných v rámci postupu při mnohostranném dohledu. Může se jednat například o posílené kontrolní mise prováděné Komisí v členských státech a další podávání zpráv členským státem v případě vážné nerovnováhy nebo nerovnováhy ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie.”

„(10)

Postup monitorování a nápravy nepříznivé makroekonomické nerovnováhy a zranitelnosti s preventivními a nápravnými prvky bude vyžadovat posílené kontrolní nástroje vycházející z nástrojů používaných v rámci postupu při mnohostranném dohledu. Mělo by se jednat například o posílené kontrolní mise prováděné v členských státech Komisí ve spolupráci s ECB, považuje-li to tato za vhodné v případech, kdy se mise týkají členských států, jejichž měnou je euro, nebo členských států, které se účastní ERM II, a další podávání zpráv členským státem v případě vážné nerovnováhy nebo zranitelnosti nebo nerovnováhy ohrožující řádné fungování hospodářské a měnové unie či zranitelnosti, která by ji mohla ohrozit.”

Odůvodnění

Navrhovaná změna odráží potřebu Komise spolupracovat s ECB, považuje-li to tato za vhodné.

Změna č. 9

Bod odůvodnění č. 11 navrhovaného nařízení

„(11)

Při posuzování nerovnováhy by měla být zohledněna její závažnost, míra, v níž je považována za neudržitelnou, a její případné negativní hospodářské a finanční odrazy v ostatních členských státech. Rovněž je třeba brát v úvahu schopnost hospodářské korekce a výsledky dotčeného členského státu, pokud jde o zajištění souladu s dřívějšími doporučeními vydanými na základě tohoto nařízení a dalšími doporučeními vydanými na základě článku 121 Smlouvy v rámci mnohostranného dohledu, zejména hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.“

„(11)

Při posuzování nerovnováhy a zranitelnosti by měla být zohledněna její závažnost, míra, v níž je považována za neudržitelnou, a její případné negativní hospodářské a finanční odrazy v ostatních členských státech. S ohledem na nerovnováhu a zranitelnost a velký rozsah nutných změn je potřeba politického zásahu obzvláště naléhavá v členských státech, které trvale vykazují velký schodek bežného účtu a velkou ztrátu konkurenceschopnosti. Rovněž je třeba brát v úvahu schopnost hospodářské korekce a výsledky dotčeného členského státu, pokud jde o zajištění souladu s dřívějšími doporučeními vydanými na základě tohoto nařízení a dalšími doporučeními vydanými na základě článku 121 Smlouvy v rámci mnohostranného dohledu, zejména hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie.“

Odůvodnění

Body odůvodnění by měly označovat, na co se řízení zaměřuje, jakož i velikost úsilí, které by bylo třeba vyvinout v souvislosti se závěry řízení.

Změna č. 10

Bod odůvodnění č. 12 navrhovaného nařízení

„(12)

Pokud je zjištěna makroekonomická nerovnováha, dotčenému členskému státu by měla být určena doporučení týkající se vhodných politických opatření. Politická opatření dotčeného členského státu, jejichž cílem je odstranění nerovnováhy, by měla být přijata včas a měla by využívat veškeré dostupné politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů. Opatření by měla být přizpůsobená konkrétním podmínkám dotčeného členského státu a měla by se vztahovat na hlavní oblasti hospodářské politiky, případně včetně fiskální a mzdové politiky, trhů práce, trhů produktů a služeb a regulace finančního sektoru.“

„(12)

Pokud je zjištěna makroekonomická nerovnováha či zranitelnost, dotčenému členskému státu by měla být určena doporučení týkající se vhodných politických opatření. Politická opatření dotčeného členského státu, jejichž cílem je odstranění nerovnováhy a zranitelnosti, by měla být přijata včas a měla by využívat veškeré dostupné politické nástroje pod kontrolou veřejných orgánů. Opatření by měla být přizpůsobená konkrétním podmínkám dotčeného členského státu a měla by se vztahovat na hlavní oblasti hospodářské politiky, případně včetně fiskální a mzdové politiky, trhů práce, trhů produktů a služeb a regulace finančního sektoru.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1.

Změna č. 11

Nový bod odůvodnění č. 12a navrhovaného nařízení

Text neexistuje.

„(12a)

Měl by být zajištěn soulad s doporučeními a závazky, které vyplývají ze všech postupů upravených články 121, 126 nebo 136 Smlouvy. Při uplatňování tohoto nařízení by se měly náležitě zohledňovat závazky z dohod o ERM II.“

Odůvodnění

Je zásadní, aby různá řízení upravená v návrzích Komise byla prováděna logicky, rozumně a konzistentně. Zejména makroekonomický dohled by měl být v souladu s výsledky jiných řízení. Při používání tohoto řízení by se měly zohlednit závazky z dohod o ERM II. Jelikož se na všechny prvky, které jsou součástí řízení ohledně ERM II, vztahuje důvěrnost v zájmu zachování jednoty řízení a usnadnění tvorby konsenzu, nemohou být tyto prvky součástí dohledu.

Změna č. 12

Bod odůvodnění č. 13 navrhovaného nařízení

„(13)

Včasná varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika určená členským státům nebo Unii se týkají rizik makrofinanční povahy. Mohou si rovněž vyžádat přijetí vhodných návazných opatření v souvislosti s dohledem nad nerovnováhou.“

„(13)

Varování a doporučení Evropské rady pro systémová rizika určená členským státům nebo Unii se týkají rizik makrofinanční povahy. Mohou si rovněž vyžádat přijetí vhodných návazných opatření v souvislosti s dohledem nad nerovnováhou a zranitelností. Při zohledňování těchto varování a doporučení pro účely tohoto nařízení by měl být přísně dodržován režim důvěrnosti Evropské rady pro systémová rizika.”

Odůvodnění

Zatímco použití varování a doporučení ESRB v souvislosti s navrhovaným nařízením by rozhodně nemělo zpochybňovat nezávislost ESRB, je důležité zdůraznit, že tato varování a doporučení lze používat jen za předpokladu, že je přísně dodržován režim důvěrnosti ESRB. To se odráží ve znění navrhované změny článku 5 (viz změna č. 20). ESRB vydává „varování“, nikoli „včasná varování“.

Změna č. 13

Bod odůvodnění č. 14 navrhovaného nařízení

„(14)

Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení v souladu s nařízením (EU) č. […/…] (9) v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření.

„(14)

Pokud je zjištěna vážná makroekonomická nerovnováha či zranitelnost, , která ohrožuje řádné fungování hospodářské a měnové unie, měl by být zahájen postup při nadměrné nerovnováze, který může zahrnovat vydání doporučení členskému státu, požadavky na posílený dohled a monitorování, a pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, možnost vynucení v souladu s nařízením (EU) č. […/…] (10) v případě přetrvávajícího nesplnění povinnosti přijmout nápravná opatření.

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1. Ohrožení hospodářské a měnové unie je již součástí definice nerovnováhy.

Změna č. 14

Bod odůvodnění č. 16 navrhovaného nařízení

„(16)

Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,“

„(16)

Protože účinného rámce pro odhalování a prevenci makroekonomické nerovnováhy a zranitelnosti nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy z důvodu hlubokých vzájemných obchodních a finančních vazeb mezi členskými státy a případů, kdy se vnitrostátní hospodářské politiky jednotlivých členských států odrážejí v Unii a eurozóně jako celku, a může jej být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v tomtéž článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1.

Změna č. 15

Článek 1 navrhovaného nařízení

„Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy v Unii.“

„Toto nařízení stanoví podrobná pravidla pro odhalování, prevenci a nápravu makroekonomické nerovnováhy a zranitelnosti v Unii.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1

Změna č. 16

Článek 2 navrhovaného nařízení

„Pro účely tohoto nařízení se:

a)

„nerovnováhou“ rozumí makroekonomický vývoj, který nepříznivě ovlivňuje, nebo má potenciál nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství členského státu nebo hospodářské a měnové unie nebo Unie jako celku,

b)

„nadměrnou nerovnováhou“ rozumí vážná nerovnováha, včetně nerovnováhy, která ohrožuje řádné fungování hospodářské a měnové unie.“

„Pro účely tohoto nařízení se:

a)

„nerovnováhou“ rozumí makroekonomický vývoj, který nepříznivě ovlivňuje, nebo má potenciál nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství členského státu nebo hospodářské a měnové unie nebo Unie jako celku z důvodu výskytu situace, jakou jsou například velké schodky běžného účtu, značná ztráta konkurenceschopnosti, velká a neobvyklá zvýšení cen aktiv, vysoká úroveň vnějšího zadlužení, zadlužení veřejného či soukromého sektoru, zhoršení tohoto zadlužení nebo značné riziko výskytu těchto situací.

aa)

„zranitelností“ rozumí situace, kdy se členský stát ocitne v možných obtížích, které by náležitě pokryl spolehlivý makroekonomický dohled v hospodářské a měnové unii.

b)

„nadměrnou nerovnováhou“ rozumí nerovnováha, , která ohrožuje řádné fungování hospodářské a měnové unie.“

Odůvodnění

Uvedením konkrétních situací, na které se má řízení vztahovat, se do řízení vnáší jednoznačnost a právní jistota. Riziko vzniku některé z těchto situací by mělo být podnětem k zahájení řízení.

Změna č. 17

Nadpis kapitoly II navrhovaného nařízení

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1

Změna č. 18

Článek 3 navrhovaného nařízení

„1.   Komise po konzultaci s členskými státy vypracuje orientační srovnávací přehled, který je nástrojem usnadňujícím včasné zjištění a monitorování nerovnováhy.

2.   Srovnávací přehled tvoří řada makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy. Komise může pro tyto ukazatele stanovit orientační dolní či horní prahové hodnoty představující varovnou úroveň. Prahové hodnoty platné pro členské státy, jejichž měnou je euro, se mohou lišit od prahových hodnot platných pro ostatní členské státy.

3.   Seznam ukazatelů, které mají být zahrnuty do srovnávacího přehledu, a prahové hodnoty pro ukazatele se zveřejňují.

4.   Komise provádí pravidelné hodnocení přiměřenosti srovnávacího přehledu, včetně složení ukazatelů, stanovených prahových hodnot a používané metodiky, a upraví jej, bude-li to nutné k zachování či posílení jeho schopnosti odhalit vznikající nerovnováhu a monitorovat její vývoj. Změny provedené v podkladové metodice a složení srovnávacího přehledu a souvisejících prahových hodnotách se zveřejňují.“

„1.   Komise po konzultaci s členskými státy vypracuje orientační srovnávací přehled, který je nástrojem usnadňujícím včasné zjištění a monitorování nerovnováhy a zranitelnosti.

2.   Srovnávací přehled tvoří řada makroekonomických a makrofinančních ukazatelů pro členské státy. Komise může pro tyto ukazatele stanovit orientační prahové hodnoty představující varovnou úroveň. Prahové hodnoty a ukazatele obsažené ve srovnávacím přehledu platné pro členské státy, jejichž měnou je euro, se mohou lišit od prahových hodnot platných pro ostatní členské státy.

3.   Zvolí se takové ukazatele, které zachycují vývoj krátkodobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti členského státu a stav zadlužení. Podrobnosti týkající se ukazatelů, zahrnutí jiných ukazatelů a použitelné prahové hodnoty se stanoví podle odstavce 1. Seznam ukazatelů, které mají být zahrnuty do srovnávacího přehledu, a prahové hodnoty pro ukazatele se zveřejňují.

4.   Komise provádí pravidelné hodnocení přiměřenosti srovnávacího přehledu, včetně složení ukazatelů, stanovených prahových hodnot a používané metodiky, a upraví jej, bude-li to nutné k zachování či posílení jeho schopnosti odhalit vznikající nerovnováhu a zranitelnost a monitorovat jejich vývoj. Změny provedené v podkladové metodice a složení srovnávacího přehledu a souvisejících prahových hodnotách se zveřejňují.“

Odůvodnění

Navrhovaná změna má za cíl dosáhnout větší jistoty, ale současně i vyšší pružnosti.

Změna č. 19

Čl. 4 odst. 2 a 3 navrhovaného nařízení

„2.   Zveřejněný aktualizovaný srovnávací přehled doprovází zpráva Komise obsahující hospodářské a finanční hodnocení uvádějící pohyb ukazatelů do souvislostí, přičemž v případě potřeby vychází z jakýchkoli dalších hospodářských a finančních ukazatelů relevantních pro odhalení nerovnováhy. Zpráva rovněž uvádí, zda překročení dolních či horních prahových hodnot v jednom nebo více členských státech svědčí o možném vzniku nerovnováhy.

3.   Zpráva určí členské státy, o nichž se Komise domnívá, že jsou postiženy nerovnováhou či u nich existuje riziko vzniku nerovnováhy.“

„2.   Zveřejněný aktualizovaný srovnávací přehled doprovází zpráva Komise obsahující hospodářské a finanční hodnocení uvádějící pohyb ukazatelů do souvislostí, přičemž v případě potřeby vychází z jakýchkoli dalších hospodářských a finančních ukazatelů relevantních pro odhalení nerovnováhy a zranitelnosti. Zpráva rovněž uvádí, zda překročení prahových hodnot v jednom nebo více členských státech svědčí o možném vzniku nerovnováhy a zranitelnosti.

3.   Zpráva určí členské státy, o nichž se Komise domnívá, že jsou postiženy nerovnováhou a zranitelností či u nich existuje riziko vzniku nerovnováhy a zranitelnosti.“

Odůvodnění

Viz odůvodnění změny č. 1.

Změna č. 20

Článek 5 navrhovaného nařízení

„1.   S ohledem na diskuse vedené v Radě a Euroskupině podle čl. 4 odst. 4 Komise připraví hloubkový přezkum pro každý členský stát, o němž se domnívá, že je postižen nerovnováhou nebo u něj existuje riziko vzniku nerovnováhy. Součástí tohoto posouzení je hodnocení toho, zda je daný členský stát postižen nerovnováhou a zda tato nerovnováha představuje nadměrnou nerovnováhu.

2.   Hloubkový přezkum se zveřejňuje. Zohledňuje zejména:

a)

podle potřeby, zda členský stát, který je předmětem přezkumu, přijal vhodná opatření v reakci na doporučení či výzvy Rady přijaté v souladu s články 121 a 126 Smlouvy a podle článků 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení;

b)

politické záměry členského státu, který je předmětem přezkumu, jak je odráží jeho program stability nebo konvergenční program a národní program reforem;

c)

veškerá včasná varování či doporučení Evropské rady pro systémová rizika, která se vztahují k členskému státu, který je předmětem přezkumu.“

„1.   S ohledem na diskuse vedené v Radě a Euroskupině podle čl. 4 odst. 4 Komise připraví hloubkový přezkum pro každý členský stát, o němž se domnívá, že je postižen nerovnováhou nebo u něj existuje riziko vzniku nerovnováhy. Součástí tohoto posouzení je hodnocení toho, zda je daný členský stát postižen nerovnováhou a zranitelností a zda tato nerovnováha a zranitelnost představuje nadměrnou nerovnováhu a zranitelnost. Hloubkový přezkum zahrnuje kontrolní misi Komise do dotčeného členského státu, která se uskutečňuje ve spolupráci s ECB, považuje-li to tato za vhodné v případech, kdy se mise týká dotčeného členského státu, který je členským státem, jehož měnou je euro, nebo členským státem, který se účastní ERM II.

2.   Hloubkový přezkum se zveřejňuje. Zohledňuje zejména:

a)

podle potřeby, zda členský stát, který je předmětem přezkumu, přijal vhodná opatření v reakci na doporučení či výzvy Rady přijaté v souladu s články 121 a 126 Smlouvy a podle článků 6, 7, 8 a 10 tohoto nařízení;

b)

politické záměry členského státu, který je předmětem přezkumu, jak je odráží jeho program stability nebo konvergenční program a národní program reforem;

c)

veškerá varování či doporučení Evropské rady pro systémová rizika, která se týkají systémového rizika a která jsou určena či se vztahují k členskému státu, který je předmětem přezkumu, pokud je dodržován režim důvěrnosti Evropské rady pro systémová rizika.“

Odůvodnění

Měla by být zakotvena nezbytnost misí a upraveno jejich složení.

Viz odůvodnění nezbytnosti navrhované změny, pokud jde o režim důvěrnosti ESRB, ve změně č. 12. Písmeno c) by namísto na „včasná varování“ mělo odkazovat na „varování“.

Změna č. 21

Čl. 6 odst. 1 a 3 navrhovaného nařízení

„1.

Pokud na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 tohoto nařízení dospěje Komise k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou, informuje o tom Radu. Rada může na základě doporučení Komise určit dotčenému členskému státu nezbytná doporučení v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 Smlouvy.

[…]

3.

Rada tato doporučení každoročně přezkoumává a může je v případě potřeby v souladu s odstavcem 1 změnit.“

„1.

Pokud na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 tohoto nařízení dospěje Komise k závěru, že se členský stát potýká s nerovnováhou či zranitelností, informuje o tom Radu, a má-li tento závěr význam pro Euroskupinu, informuje též ji. Rada může na základě doporučení Komise určit dotčenému členskému státu nezbytná doporučení v souladu s postupem stanoveným v čl. 121 odst. 2 Smlouvy. Doporučení jsou v souladu s doporučeními Rady a všemi platnými závazky dotčených členských států na základě jiného dohledu vykonávaného podle článku 121 a 126 Smlouvy nebo na základě postupů zavedených podle článku 136 Smlouvy. Náležitě se zohlední závazky z dohod o ERM II.

[…]

3.

Rada tato doporučení alespoň jednouročně přezkoumává a může je v případě potřeby v souladu s odstavcem 1 změnit. Základem tohoto přezkumu je hloubkový přezkum prováděný Komisí ve smyslu článku 5.“

Odůvodnění

Řízení obsažená v návrzích Komise musí být ve vzájemném souladu. Intervaly misí musí být pružné. Pro změnu ze strany Rady je třeba hloubkový přezkum Komise.

Změna č. 22

Článek 7 navrhovaného nařízení

„1.   Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou, informuje o tom Radu.

2.   Rada může na základě doporučení Komise přijmout doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy obsahující prohlášení o existenci nadměrné nerovnováhy a doporučující dotčenému členskému státu, aby přijal nápravná opatření. Uvedená doporučení specifikují povahu nerovnováhy a podrobný popis nápravných opatření, která je třeba přijmout, a lhůtu, v níž musí dotčený členský stát tato nápravná opatření přijmout. Rada může svá doporučení zveřejnit, jak stanoví čl. 121 odst. 4 Smlouvy.“

„1.   Pokud Komise na základě svého hloubkového přezkumu uvedeného v článku 5 dospěje k závěru, že se dotčený členský stát potýká s nadměrnou nerovnováhou či zranitelností, informuje o tom Radu a, má-li tento závěr význam pro Euroskupinu, informuje též ji.

2.   Rada může na základě doporučení Komise přijmout doporučení v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy obsahující prohlášení o existenci nadměrné nerovnováhy a doporučující dotčenému členskému státu, aby přijal nápravná opatření. Uvedená doporučení specifikují povahu nerovnováhy či zranitelnosti a podrobný popis nápravných opatření, která je třeba přijmout, a lhůtu, v níž musí dotčený členský stát tato nápravná opatření přijmout. Rada může svá doporučení zveřejnit, jak stanoví čl. 121 odst. 4 Smlouvy.“

Odůvodnění

Viz změna č. 1.

Změna č. 23

Čl. 8 odst. 1 a 2 navrhovaného nařízení

„1.   Každý členský stát, u něhož je zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží Radě a Komisi plán nápravných opatření ve lhůtě stanovené v doporučeních v souladu s článkem 7. Plán nápravných opatření stanoví specifická a konkrétní politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a obsahuje harmonogram plán pro jejich provedení.

2.   Rada tento plán nápravných opatření na základě zprávy Komise do dvou měsíců od jeho předložení posoudí. Pokud je považován za dostačující, Rada přijme na základě návrhu Komise stanovisko, kterým plán schválí. Pokud jsou přijatá či plánovaná opatření uvedená v plánu nápravných opatření nebo harmonogram jejich provedení považovány za nedostačující k provedení doporučení, Radana základě návrhu Komise vyzve členský stát, aby v nově stanovené lhůtě svůj plán nápravných opatření změnil. Pozměněný plán nápravných opatření se přezkoumá v souladu s postupem uvedeným v tomto odstavci.“

„1.   Každý členský stát, u něhož je zahájen postup při nadměrné nerovnováze, předloží Radě a Komisi plán nápravných opatření ve lhůtě stanovené v doporučeních v souladu s článkem 7, avšak nejvýše ve lhůtě dvou měsíců ode dne přijetí doporučení. Plán nápravných opatření stanoví specifická a konkrétní politická opatření, která dotčený členský stát provedl či plánuje provést, a obsahuje harmonogram pro jejich provedení.

2.   Rada tento plán nápravných opatření na základě zprávy Komise do dvou měsíců od jeho předložení posoudí. Pokud je považován za dostačující, Rada přijme na základě návrhu Komise stanovisko, kterým plán schválí. Pokud jsou přijatá či plánovaná opatření uvedená v plánu nápravných opatření nebo harmonogram jejich provedení považovány za nedostačující k provedení doporučení, Rada na základě návrhu Komise vyzve členský stát, aby v nově stanovené lhůtě, která může činit nejvýše dva měsíce, svůj plán nápravných opatření změnil. Pozměněný plán nápravných opatření se přezkoumá v souladu s postupem uvedeným v tomto odstavci.“

Odůvodnění

Zatímco si je ECB vědoma omezeného časového období, které předpokládá lhůta, již navrhuje, považuje úsilí k udržení hybnosti řízení a dalšímu pokračování řízení za potřebné, přičemž je ovšem třeba zajistit, aby to nemělo vliv na kvalitu a proveditelnost opatření obsažených v plánu nápravných opatření.

Změna č. 24

Čl. 9 odst. 3 navrhovaného nařízení

„3.   Komise může v dotčeném členském státě provádět kontrolní mise za účelem monitorování provádění plánu nápravných opatření.“

„3.   Komise v dotčeném členském státě provede kontrolní mise za účelem monitorování provádění plánu nápravných opatření, a to ve spolupráci s ECB, považuje-li to tato za vhodné a týká-li se mise členského státu, jehož měnou je euro, nebo členského státu, který se účastní ERM II.”

Odůvodnění

Je třeba zakotvit spolupráci Komise s ECB tam, kde to tato považuje za vhodné.

Změna č. 25

Čl. 10 odst. 4 navrhovaného nařízení

„(4)   V případě, že Rada dospěje k závěru, že členský stát doporučená nápravná opatření nepřijal, vydá na základě doporučení Komise revidovaná doporučení podle článku 7, jež stanoví novou lhůtu pro přijetí nápravných opatření, v níž bude provedeno nové posouzení v souladu s tímto článkem.“

„(4)   V případě, že Rada dospěje k závěru, že členský stát doporučená nápravná opatření nepřijal, vydá na základě doporučení Komise revidovaná doporučení podle článku 7, jež stanoví novou lhůtu pro přijetí nápravných opatření, v níž bude provedeno nové posouzení v souladu s tímto článkem. Rada a Euroskupina, pokud se jí to týká, rovněž zašlou formální zprávu Evropské radě a Evropskému parlamentu.”

Odůvodnění

Tyto zprávy zlepší dané řízení.

Změna č. 26

Článek 11 navrhovaného nařízení

„Postup při nadměrné nerovnováze se ukončí, jakmile Rada na základě doporučení Komise konstatuje, že členský stát již není postižen nadměrnou nerovnováhou.“

„Postup při nadměrné nerovnováze se ukončí, jakmile Rada na základě doporučení Komise rozhodne, že členský stát již není postižen nadměrnou nerovnováhou či zranitelností.“

Odůvodnění

Pokud Rada zahajuje řízení o nadměrné nerovnováze vydáním doporučení, mělo by být řízení ukončeno právním aktem podobného druhu, např. doporučením či rozhodnutím, které je závazné jako celek nebo které zavazuje své adresáty.

(1)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(2)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(3)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(4)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(5)  Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.“

(6)  

(7)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(8)  Tučným písmem je vyznačen nový text, který ECB navrhuje vložit. Přeškrtnut je text, který ECB navrhuje vypustit.

(9)  Úř. věst. L […], […], […].“

(10)  Úř. věst. L […], […], […].“