Závěrečná zpráva úředníka pro slyšení (1)

Věc COMP/39.530 – Microsoft (vázaný prodej)

2010/C 36/05

Návrh rozhodnutí předložený Komisi podle článku 9 nařízení (ES) č. 1/2003 (2) se týká společnosti Microsoft Corporation („Microsoft“) a domnělého vázaného prodeje jejího internetového prohlížeče Internet Explorer a dominantního klientského operačního systému Windows („Windows“) pro osobní počítače („PC“).

Původem tohoto případu je stížnost, kterou Komise obdržela koncem roku 2007. Komise zahájila řízení a vydala prohlášení o námitkách, v němž vyjádřila své obavy z narušení hospodářské soutěže. Prohlášení o námitkách bylo společnosti Microsoft doručeno dne 15. ledna 2009. Toto prohlášení představuje předběžné posouzení ve smyslu čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003.

Krátce po doručení prohlášení o námitkách získala společnost Microsoft dopisem ze dne 26. ledna 2009 přístup ke spisu. Později byly několikrát zpřístupněny informace, které byly na počátku předběžně označeny jako důvěrné. Jelikož musela společnost Microsoft věnovat více času získání a přezkumu odůvodnění žádosti o důvěrné nakládání s informacemi, rozsáhlé korespondenci s Komisí a vzhledem k potřebě společnosti Microsoft přezkoumat a v případě potřeby vzít dodatečné informace v úvahu, poskytl jsem jí omezené prodloužení lhůty o týden.

Po zahájení řízení se čtyři společnosti (Google Inc., McAfee Inc., Mozilla, Symantec Corporation) a osm sdružení ucházelo o statut dotčené třetí osoby a bylo jim vyhověno (Association for Competitive Technology, Computing Technology Industry Association, European Committee for Interoperable Systems, Free Software Foundation Europe e.V., International Association of Microsoft Certified Partners, Software & Information Industry Association, Pan-European ICT & eBusiness Network for SMEs, UFC Que Choisir). Jedno sdružení nebylo k řízení připuštěno, neboť nemohlo prokázat, že otázky vznesené v této věci jsou dostatečně úzce spojené s všeobecnými cíli sledovanými tímto sdružením (3).

Ve své odpovědi na prohlášení o námitkách společnost Microsoft požádala o ústní slyšení, které bylo následně stanoveno na 3., 4. a 5. června 2009. Společnost Microsoft nicméně později odmítla být slyšena v tyto dny a dne 15. května 2009 požádala o odložení ústního slyšení údajně s cílem umožnit účast vyšším úředníkům Komise a také aby jí bylo poskytnuto více času na přezkoumání a zodpovězení jakékoli písemné připomínky, kterou by stěžovatel a třetí strany mohly zaslat.

Vzhledem k ubezpečení poskytnutému společnosti Microsoft o přítomnosti vyšších úředníků na ústním slyšení a také o včasném poskytnutí připomínek třetích stran jsem dne 18. května 2009 žádost společnosti Microsoft o odložení ústního slyšení zamítl. Společnost Microsoft byla ve stejném dopise vyzvána, aby své stanovisko přehodnotila a potvrdila svoji žádost o ústní slyšení. Odpověděla dne 19. května 2009, že není schopna navrhovaná data přijmout. Proto jsem žádost o ústní slyšení považoval za staženou.

Dodatečná fakta získaná Komisí po vydání prohlášení o námitkách byla společnosti Microsoft předložena formou dopisu o skutečnostech ze dne 24. července 2009. Stejného dne byl opět umožněn přístup ke spisu.

V říjnu 2009 předložila společnost Microsoft Komisi závazky, přičemž nadále nesouhlasila s jejími předběžnými zjištěními uvedenými v prohlášení o námitkách.

Klíčové závazky byly tyto:

Všechny závazky byly dne 9. října 2009 zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 27 odst. 4 nařízení (ES) č. 1/2003 (4) a zúčastněné třetí strany byly vyzvány, aby předložily svoje připomínky k těmto závazkům do jednoho měsíce od jejich zveřejnění.

Po seznámení se s připomínkami společnost Microsoft svoje závazky upravila.

Komise nyní dospěla k závěru, že vzhledem k upraveným závazkům, jež společnost Microsoft navrhuje, neexistují žádné důvody pro zásah z její strany, a aniž by byla dotčena ustanovení čl. 9 odst. 2, řízení by mělo být uzavřeno.

Společnost Microsoft předložila dne 30. listopadu 2009 Komisi prohlášení, že má dostatečný přístup k informacím ve spisu Komise, které považuje za nezbytné k navržení závazků s cílem rozptýlit obavy vyjádřené Komisí.

S ohledem na výše uvedené se domnívám, že právo na slyšení bylo v tomto případě dodrženo.

(1)  Podle článků 15 a 16 rozhodnutí Komise (2001/462/ES, ESUO) ze dne 23. května 2001 o mandátu úředníků pro slyšení v určitých řízeních ve věcech hospodářské soutěže – Úř. věst. L 162, 19.6.2001, s. 21.

(2)  Všechny níže uvedené odkazy na články a kapitoly se vztahují na nařízení (ES) č. 1/2003.

(3)  Ohledně požadavku, aby sdružení prokázalo, že ono nebo jeho členové mají dostatečný zájem ve věci předtím, než mohou být připuštěni jako třetí strana viz Rozhodnutí předsedy Soudního dvora ze dne 5. února 2009 ve věci C-550/07, Akzo Nobel Chemicals Ltd a Akcros Chemicals Ltd.

(4)  Úř. věst. C 242, 9.10.2009, s. 20.