Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2010/C 299/05

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet prohlášení o námitce do šesti měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„KOŁOCZ ŚLĄSKI“/„KOŁACZ ŚLĄSKI“

č. ES: PL-PGI-0005-0728-20.11.2008

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Kołocz śląski“/„kołacz śląski“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Polsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

„Kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ má obdélníkový tvar a je asi 3,5 cm (± 0,5 cm) vysoký. „Kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ o rozměru 40 × 60 cm (± 5 cm) váží zhruba 5–6 kg.

„Kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ se vyrábí v těchto podobách:

Horní vrstva produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ je tvořena drobenkovým posypem.

Vrstva kynutého koláče má smetanovou barvu, barva náplně se však liší v závislosti na použité surovině:

Vnější vrstva produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ má typicky zlatou barvu a je poprášena moučkovým cukrem.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Pro výrobu produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ se používají tyto suroviny:

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti;

Následující kroky při produkci se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

„Kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ může být prodáván bez obalu nebo bez etikety. Prodejní místa jsou identifikována označením nesoucím jednu z variant názvu produktu: „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“. Pokud je používán obal, na etiketě produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ je uveden název v jedné z registrovaných variant, logo chráněného zeměpisného označení nebo pojem „chráněné zeměpisné označení“ nebo zkratka „CHZO“.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Opolské vojvodství, jak je definováno správními hranicemi, a tyto okresy ve Slezském vojvodství:

Będziński, Bielski, město Bielsko-Biała, Bieruńsko-Lędziński, město Bytom, město Chorzów, Cieszyński, Gliwicki, město Gliwice, město Jastrzębie-Zdrój, město Katowice, Lubliniecki, Mikołowski, město Mysłowice, město Piekary Śląskie, Pszczyński, Raciborski, město Ruda Śląska, Rybnicki, město Rybnik, město Siemianowice Śląskie, město Świętochłowice, Tarnogórski, město Tychy, Wodzisławski, město Zabrze a město Żory.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Produkt „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ je jedním ze svatebních koláčů, které se tradičně pečou a jedí již od 10. století. Připisovala se mu kouzelná moc, a proto musel být pečen za dodržení příslušných podmínek – pekly ho ženy speciálně vyškolené v tomto umění, které nesměly například dovolit, aby se do místnosti dostal průvan. Muži nesměli během pečení vstupovat do kuchyně.

Popularita produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ během staletí narůstala tím, jak začal být spojován s oslavami. Drahý svatební koláč „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ měl zaručit, že novomanželé budou obdařeni dětmi. Postupem doby se stal více každodenním výrobkem, ale jeho role jako slavnostního koláče je i nadále důležitá. Ve Slezsku je vysoce ceněnou tradicí, která pochází z 18. století, že hosté na svatební hostině obdrží „výslužku“, označovanou jako „roznáška“ nebo „balíček“ v severní části opolské oblasti nebo jako „dáreček“ nebo „dárek“ v jižním Slezsku. Během času se ve Slezsku stal populárním zvyk „roznášet koláč“. Je zvykem darovat „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ svatebním hostům tři až čtyři dny před obřadem.

5.2   Specifičnost produktu:

Specifické rozlišující rysy produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ se vyvinuly během mnoha let tradice jeho pečení:

„Kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ se připravuje ve čtyřech variantách, které se vžily během mnoha let tradičního pečení: bez náplně, nebo s tvarohovou, makovou nebo jablečnou náplní.

Dalším specifickým rysem, který odlišuje produkt „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ od podobných výrobků, je jeho obdélníkový tvar – v ostatních regionech Polska je pečivo „kołacz“ kulaté. Samotný název produktu „kołocz/kołacz“ se v polštině vztahuje na slavnostní pečivo a je odvozený od slova koło (což znamená „kolo“), které popisuje jeho tvar.

Drobenkový posyp produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ je charakteristický máslovou vůní, za kterou vděčí velkému množství másla, jež se na jeho výrobu používá, a má hutnější konzistenci a je hrubší než posypy používané v jiných částech země.

Specifické vlastnosti produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ nejsou založeny pouze na starobylých tradicích nebo smyslových vlastnostech, ale také na jeho symbolické hodnotě jako slavnostního pečiva, jak je ve Slezsku i nyní vnímán.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Souvislost mezi produktem „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ a zeměpisnou oblastí je založena na specifických vlastnostech produktu popsaných v bodě 5.2 a na jeho pověsti popsané níže.

Obyvatelé Slezska, hraničního regionu, si obzvláště váží svých tradic a cení si své kulturní dědictví. „Kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ má ve Slezsku dlouhou tradici jako sváteční pečivo, které se jí zejména při svatbách, o čemž svědčí mimo jiné i legenda, podle které v dávných dobách skřítci žijící v údolí Nisy naučili chytrou malou holčičku, jak dělat „kołacz“, a ta poté tuto dovednost předala lidem žijícím ve Slezsku.

Svou pověst si „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ vydobil již nejméně před 100 lety. Recept na „dobrý „kołocz śląski“ s drobenkovým posypem, císařův oblíbený koláč“, lze najít v kuchařce Illustriertes Kochbuch, vydané ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1913. Recept na „kołocz śląski“ s drobenkovým posypem je také obsažen v knize Grundrezepte als Schlüssel zur Kochkunst z roku 1931. Čítanka Deutsches Lesebuch für Volksschulen, 3. und 4. Schuljahr, vydaná ve Vratislavi v roce 1937, obsahuje báseň nazvanou „Streuselkuchen“ (polsky kołocz z posypką, koláč s drobenkou), kterou lze přeložit následujícím způsobem: „Kołocz s mákem, tvarohem nebo jablkem/Kołocz śląski s drobenkovým posypem/Není nic tak dobrého/Na celém širém světě/(…)“. Na „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ jako na jednu z nejdůležitějších součástí slezské kultury odkazují také současné prameny, jako např. knihy Kuchnia śląska – jodło, historia, kultura, gwara, vydaná v roce 2003, nebo Polskie kuchnie regionalne z roku 2007.

Dobré jméno produktu „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ dosvědčují i mnohá ocenění a vyznamenání, které mu byly uděleny: Tradycyjny Produkt Opolszczyzny 2007 (Tradiční výrobek z Opolské oblasti pro rok 2007), Opolska Marka 2007 a zvláštní vyznamenání za propagaci tradičních výrobků z Opolské oblasti v roce 2007. V roce 2006 se „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ dostal až do celostátního finále soutěže Nasze Kulinarne Dziedzictwo (Naše kulinářské dědictví) a v roce 2008 vyhrál ve stejné soutěži třetí místo.

„Kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ je stále známější i mimo svůj region a mimo Polsko a jeho pověst v Opolské oblasti a Horním Slezsku je taková, že si bez něj nikdo neumí slezskou kuchyni představit.

V dávných dobách „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ pekly zejména hospodyně doma, ale nyní se peče v pekárnách. Tvoří základní součást regionálních slavností a společenských událostí. Při slavnostních událostech se sní velké množství pečiva „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“ dokonce i v relativně malých oblastech.

V různých částech zeměpisné oblasti se také konají akce oslavující „kołocz śląski“ nebo „kołacz śląski“. Například největší událostí spojenou s pečivem „kołacz“ vůbec, která přilákala deset až dvacet tisíc lidí, byl pokus o překonání Guinnessova světového rekordu ve městě Opole v srpnu 2008, kdy kołacz upečený pro tuto příležitost byl 136,6 metru dlouhý a vážil kolem 1 500 kg. Zástupci sdružení se účastní přehlídek a veletrhů, z nichž největší zahrnují Polagra v Poznani, Zelený týden v Berlíně a Agribex v Bruselu, stejně jako místních přehlídek a veletrhů.

Produkt se také často objevuje v médiích, jako např. v programu stanice TVP1 Dzień dobry w sobotę a v novinových článcích, např. Śląski kołocz – opolski produkt (Nowa Trybuna Opolska, 5.11.2007), Wybierz współczesną ikonę Śląska (Gazeta Wyborcza, 16.2.2007) a Kołocz jest śląski? (Gazeta Wyborcza, 3.8.2007).

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006)

http://www.minrol.gov.pl/index.php?/pol/Jakosc-zywnosci/Produkty-regionalne-i-tradycyjne/Wnioski-przeslane-do-UE-od-kwietnia-2006-roku

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.