12.11.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 308/129

I.

V souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) provedl Účetní dvůr audit

II.

Podle článků 310 až 325 Smlouvy o fungování Evropské unie a finančního nařízení odpovídá za vypracování a věrnou prezentaci roční účetní závěrky Evropské unie a za legalitu a správnost operací, na nichž se tato účetní závěrka zakládá, vedení (3):

III.

Účetní dvůr je na základě svého auditu povinen předložit Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a správnosti uskutečněných operací. Účetní dvůr provedl audit v souladu s mezinárodními účetními standardy a etickými kodexy IFAC a mezinárodními standardy nejvyšších kontrolních institucí INTOSAI, a to v míře, v níž jsou tyto v kontextu Evropské unie relevantní. Tyto standardy vyžadují, aby byl audit naplánován a proveden s cílem získat přiměřenou jistotu, že roční účetní závěrka Evropské unie je prosta významných nesprávností a že operace, na nichž se zakládá, jsou legální a správné.

IV.

Audit zahrnuje provedení postupů, kterými se získávají důkazní informace o částkách a údajích uvedených v konsolidované účetní závěrce a o legalitě a správnosti operací, na nichž se tato účetní závěrka zakládá. Zvolené postupy závisí na úsudku auditora, včetně posouzení rizika významných nesprávností v konsolidované účetní závěrce a rizika, že uskutečněné operace nejsou ve významné míře, ať z důvodu podvodu nebo chyby, v souladu s požadavky právního rámce Evropské unie. Při posuzování těchto rizik zkoumá auditor vnitřní kontrolu, která se vztahuje k přípravě a věrné prezentaci konsolidované účetní závěrky, a zavedené systémy dohledu a kontroly, jež slouží k zajištění legality a správnosti uskutečněných operací, aby pak mohl navrhnout auditní postupy, jež jsou za daných okolností přiměřené. Při auditu se rovněž hodnotí vhodnost používaných účetních metod a přiměřenost provedených účetních odhadů a také celková prezentace konsolidované účetní závěrky a výročních zpráv o činnosti.

V.

V souvislosti s příjmy vychází Účetní dvůr při auditu vlastních zdrojů odvozených z daně z přidané hodnoty (DPH) a z hrubého národního důchodu (HND) z makroekonomických souhrnných ukazatelů, jež pro Komisi připravily členské státy, a pak posuzuje systémy, které Komise používá pro zpracování údajů až do okamžiku, kdy jsou tyto údaje zahrnuty do konečné účetní závěrky a kdy jsou příspěvky členských států přijaty. U tradičních vlastních zdrojů zkoumá Účetní dvůr účty celních orgánů a analyzuje tok cel a poplatků pod celním dohledem do okamžiku, kdy jsou zaznamenány v konečné účetní závěrce a kdy je obdrží Komise.

VI.

Účetní dvůr konstatuje, že získané důkazní informace jsou dostatečné a přiměřené a že je na jejich základě schopen vydat prohlášení o věrohodnosti.

VII.

Účetní dvůr je toho názoru, že roční účetní závěrka Evropské unie ve všech významných ohledech (7) věrně zobrazuje finanční situaci Evropské unie k 31. prosinci 2009 a výsledky jejich činností a peněžní toky za daný rok v souladu s ustanoveními finančního nařízení a s účetními pravidly, která přijal účetní Komise.

VIII.

Aniž by zpochybňoval výrok vyjádřený v bodě VII, Účetní dvůr konstatuje, že je stále třeba zabývat se řešením nedostatků v účetních systémech některých generálních ředitelství Komise (zejména účtování o předběžném financování a souvisejícím oddělení účetních období a fakturách/žádostech o proplacení nákladů).

IX.

Dle názoru Účetního dvora jsou „příjmy“, závazky u všech skupin politik a platby, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2009 u skupin politik „hospodářské a finanční věci“ a „správní a jiné výdaje“, ve všech významných ohledech legální a správné.

X.

Dle názoru Účetního dvora jsou platby, na nichž se zakládá účetní závěrka za rozpočtový rok 2009 ve vztahu ke skupině politik „zemědělství a přírodní zdroje“, „soudržnost“, „výzkum, energie a doprava“, „vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ a „vzdělávání a občanství“, významně zatíženy chybami. Systémy dohledu a kontroly jsou, pokud jde o prevenci nebo zjišťování a nápravu proplácení nadhodnocených nebo nezpůsobilých výdajů, částečně účelné.