[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 18.11.2010

KOM(2010) 650 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o opatřeních následujících po udělení absolutorií za rozpočtový rok 2008 (shrnutí) {SEK(2010) 1437}{SEK(2010) 1438}

PREAMBULE

Toto je zpráva Komise pro Evropský parlament (dále jen „EP“) a Radu o opatřeních následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2008[1] podle čl. 319 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, článku 147 finančního nařízení a čl. 119 odst. 5 finančního nařízení pro Evropské rozvojové fondy (ERF). Tato zpráva se zveřejňuje ve všech úředních jazycích Evropské unie v této zkrácené podobě.

Odpovědi Komise na jednotlivé konkrétní požadavky Parlamentu a Rady jsou k dispozici ve dvou pracovních dokumentech útvarů Komise[2]. Členění této souhrnné zprávy i pracovních dokumentů se v maximální možné míře přidržuje členění usnesení, v nichž jsou obsaženy žádosti Evropského parlamentu a Rady. Pracovní dokumenty útvarů Komise obsahují u každé žádosti křížové odkazy na příslušný odstavec (odstavce) v dokumentech Evropského parlamentu nebo Rady.

V rozhodnutích o udělení absolutoria za souhrnný rozpočet, ERF a agentury nalezla Komise celkem 238 žádostí Evropského parlamentu určených Komisi. U 108 těchto žádostí Komise souhlasí s přijetím opatření, která požadoval Parlament. Komise se domnívá, že v případě 120 žádostí byla požadovaná opatření již provedena nebo se uskutečňují, ačkoli v některých případech bude zapotřebí výsledky těchto opatření posoudit. Z důvodů souvisejících se stávajícím právním rámcem nebo jejími institucionálními výsadami nemůže Komise přijmout 10 žádostí[3].

Komise rovněž nalezla 126 žádostí Rady určených Komisi. U 61 těchto žádostí Komise souhlasí s přijetím opatření, která požadovala Rada. Komise se domnívá, že v případě dalších 63 žádostí byla požadovaná opatření již provedena nebo se uskutečňují, ačkoli v některých případech bude zapotřebí výsledky těchto opatření posoudit. Z důvodů souvisejících se stávajícím právním rámcem nebo jejími institucionálními výsadami nemůže Komise přijmout dvě žádosti[4].

Odpovědi Komise na žádosti Evropského parlamentu a Rady, které se týkaly řady zvláštních zpráv zveřejněných Účetním dvorem, jsou uvedeny v pracovních dokumentech útvarů Komise.

Co se týká žádostí uvedených v usneseních o jednotlivých agenturách, řeší většinu nadnesených horizontálních otázek interinstitucionální pracovní skupina pro agentury. Předpokládá se, že tato pracovní skupina poskytne své závěry do konce roku 2011. Odpovědi Komise na žádosti týkající se agentur adresované Komisi jsou uvedeny v pracovních dokumentech útvarů Komise.

SHRNUTÍ ODPOVĚDÍ KOMISE NA ŽÁDOSTI UVEDENÉ V USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY O UDĚLENÍ ABSOLUTORIA ZA ROK 2008

A) HORIZONTÁLNÍ OTÁZKY

Míra chyb v prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti se v posledních letech snižuje díky společnému postupu Komise. V některých oblastech (zejména v oblasti politiky soudržnosti) je míra chyb i nadále příliš vysoká. Komise se zavazuje, že se v zájmu dalšího snížení míry chyb maximálně zasadí o nastavení podmínek tak, aby bylo do roku 2014 začleněno do „zelené klasifikace“ Evropského účetního dvora dalších 20 % rozpočtu. V tomto ohledu je však třeba poznamenat, že jakýkoli vývoj bude záviset na celé řadě faktorů, zejména na dopadu probíhajících opatření k posílení plánů kontrolních systémů, dopadu právních předpisů z období 2007–2013 a seskupování politik ve výroční zprávě Účetního dvora.

V květnu 2010 předložil komisař Šemeta Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu svou agendu o udělení absolutoria a auditu. Tato agenda stanoví prioritní opatření pro mandát Komise (do roku 2014) a zahrnuje zejména opatření vedoucí ke zjednodušení právních předpisů, založení evropských svěřeneckých fondů, prohlášení řídících subjektů členských států o věrohodnosti, spolupráci s nejvyššími kontrolními orgány a vnitrostátními parlamenty a rázná opatření týkající se zpětně získaných částek a finančních oprav.

Komise plně usiluje o navrhování dalšího zjednodušování výdajových režimů všude tam, kde to bude možné, s cílem snížit riziko chyb. Je si však vědoma skutečnosti, že zjednodušení podmínek způsobilosti, zaměření výdajů na konkrétní cíle a udržení míry chyb pod hodnotou 2 % jsou někdy protichůdné cíle, které je nutno vzájemně pečlivě vyvážit. Komise již k tomu položila základy ve svém návrhu na tříletý přezkum finančního nařízení, který by měl umožnit lepší přizpůsobování pravidel potřebám příjemců a zdůraznit význam výstupů i vstupů programů na základě širšího využívání zjednodušených nákladů. Do konce roku 2010 přijme Komise v rámci opatření o udělení absolutorií a auditech sdělení definující obecné zásady přípravy právních předpisů po roce 2013, včetně zásady rovnováhy mezi požadavky na kontrolu, podmínkami způsobilosti a rizikem vhodného zabezpečení zákonnosti, řádného rozpočtového řízení a cílenosti výdajů.

Zásadní součástí těchto opatření je koncepce přijatelného rizika výskytu chyb vzhledem k tomu, že zohledňuje riziko vyplývající z legislativních požadavků i náklady na kontrolu a navrhuje míru přijatelného rizika z hlediska efektivního řízení nákladů. Dne 26. května 2010 přijala Komise sdělení „Více či méně kontrol?: Rovnováha mezi administrativními náklady a rizikem chyb[5]. Toto sdělení navrhovalo míru přijatelného rizika ve středu intervalu od 2 % do 5 % („žlutá“ zóna) u rozvoje venkova, výzkumu, energie a dopravy.

Ačkoli je zjednodušení důležité, potrvá u všech schválených zjednodušení určitý čas, než se promítnou do roční míry chyb v prohlášení o věrohodnosti; v některých oblastech, jako je například rozvoj venkova, dokonce nebude postačovat snížení míry chyb pod práh významnosti, aniž by zároveň došlo k ohrožení cílů politik. Jako příklad lze uvést případná zjednodušení právních předpisů po roce 2013, která se u rozsáhlejších víceletých programů promítnou nejdříve do ročního prohlášení o věrohodnosti za rok 2015 (udělení absolutoria v roce 2017). Z tohoto důvodu je nutné nastavit míru přijatelného rizika výskytu chyb tak, aby odrážela předpisy platné v dané době a stanovila vhodné měřítko nákladově efektivních kontrol (jakoukoli stanovenou míru lze upravit s ohledem na zjednodušení v budoucnosti).

Komise předloží návrhy přijatelného rizika výskytu chyb pro další významné politické oblasti – pro oblast „Správní výdaje“ do konce roku 2010, pro oblast „Vnější pomoc, rozvoj a rozšíření“ počátkem roku 2011 a pro ostatní oblasti včetně oblasti „Soudržnost“ bude návrhy předkládat postupně v průběhu roku 2011. Připomíná, že rozhodnutí o konkrétní míře přijatelného rizika je úlohou legislativního orgánu vzhledem k tomu, že Komise jako kontrolovaný subjekt toto rozhodnutí přijmout nemůže.

Spolehlivost účetní závěrky

Komise pokračovala v realizaci projektu kvality účetnictví, který dosáhl zlepšení kvality podkladových účetních údajů použitých při přípravě účetní závěrky za rok 2009. Stávající místní aplikace finančního řízení se již nacházejí v procesu potvrzování platnosti, jehož cílem je zajistit jejich soulad s centrálním účetním systémem. Útvary účetního Komise rovněž průběžně sledují uplatňování zásad uzávěrky u všech generálních ředitelství.

Systém důchodového zabezpečení Evropských společenství je definován ve služebním řádu. Když Komise v roce 2003 předložila návrh, kterým se mění služební řád, byla věnována náležitá pozornost (podpořená komplexní pojistněmatematickou studií) vytvoření penzijního fondu. Tato analýza však nevyzněla ve prospěch uvedené změny. Zvláštní obavy vzbuzovaly zejména počáteční zřizovací náklady a rizika ztrát fondu vzhledem k investičnímu klimatu a politice. Komise se domnívá, že hypotézy a podmínky této analýzy se nezměnily, a proto její závěry zůstávají v platnosti.

Rozpočtové řízení

Komise přijala několik opatření s cílem zajistit realistickou tvorbu rozpočtu počínaje fází návrhu rozpočtu předloženého Komisí. Patří mezi ně trvalá snaha o zlepšení odhadů výdajů členských států v oblasti soudržnosti a transparentní podávání zpráv o mírách plnění vypočtených z původního rozpočtu a z konečného rozpočtu jednotlivých kapitol finančního rámce.

Nařízení o strukturálních fondech omezují úhrady před uzávěrkou na 95 % příspěvku EU a poskytují členským státům na předložení konečných žádostí o příspěvek lhůtu 15 měsíců po skončení období způsobilosti. To znamená, že tato nařízení omezují položku nerealizovaných závazků ( reste à liquider – RAL) za období 2000–2006. Platby před uzávěrkou pro toto období budou dle předpokladu zahájeny v roce 2010 a budou pokračovat v roce 2011.

Co se týká období 2007–2013, Komise očekává, že několik málo zbývajících postupů hodnocení souladu řídicích a kontrolních systémů v členských státech bude dokončeno do konce roku 2010[6].

Zpětné získávání prostředků a pozastavení plateb

Komise zahrnula podrobnější informace o zpětném získávání neoprávněně vyplacených prostředků do poznámek k účetní závěrce za rok 2009. V oblasti soudržnosti se údaje za rok 2009 předložené Komisi v první polovině roku 2010 výrazně zlepšily. V rámci svého akčního plánu na rok 2008 na posílení své kontrolní úlohy v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření provedla Komise audit vnitrostátních systémů z hlediska zrušení financování a navracení částek v 19 členských státech. Zbývající audity budou provedeny v roce 2010. Na období 2007–2013 existuje standardní informační postup pro předkládání výkazů o zpětně získaných částkách, což by mělo zlepšit kvalitu informací. Členské státy jsou rovněž povinny rozlišovat opravy vyplývající z jejich vlastních kontrol a opravy vyplývající z auditů subjektů EU.

V rámci akčního plánu na posílení své kontrolní úlohy v rámci sdíleného řízení strukturálních opatření revidovala Komise svá vnitřní pravidla a fungování a urychlila postupy při pozastavování plateb a finančních opravách v případě zjištění závažných nesrovnalostí a systémových nedostatků při provádění programů. Jak vyplývá ze zprávy o dopadu přijaté dne 17. února 2010[7], přijala Komise v roce 2008 deset a v roce 2009 sedm rozhodnutí o pozastavení. Komise navíc neváhá v případě potřeby využít novou možnost regulačního rámce na období 2007–2013, který jí umožňuje v případě zjištění systémových nedostatků okamžitě přerušit jednotlivé platby ještě před zahájením postupu při pozastavení. Celková hodnota finančních oprav v těchto oblastech se v letech 2008 a 2009 rovnala 3,8 miliardy EUR oproti přibližně 3,6 miliardy EUR v letech 2000–2007.

Úplné informace o zpětně získaných částkách od konečných příjemců a o finančních opravách uložených členským státům jsou již k dispozici v případě zemědělství.

Roční shrnutí a prohlášení o vnitrostátní správě

Ve svém návrhu tříleté revize finančního nařízení posílila Komise právní základ ročních shrnutí tím, že navrhla u všech oblastí politik, kde je uplatňováno sdílené řízení fondů EU, předkládat každoroční prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti řídícími subjekty akreditovanými v členských státech spolu s výrokem nezávislého auditora (jak již tomu je u zemědělství a rozvoje venkova). Úkolem výroku auditora je pomoci zlepšit kvalitu předkládaných údajů. Komise zároveň do konce roku 2010 provede vyhodnocení ročních shrnutí po třech letech existence.

Komise se domnívá, že prohlášení řídících subjektů navrhovaná u revize finančního nařízení jsou vhodnějším způsobem, jak získat ujištění členských států o věrohodnosti, než vnitrostátní prohlášení vydaná na politické úrovni. Komise však bude i nadále podněcovat členské státy k tomu, aby o veškerých finančních prostředcích EU, které obdrží, poskytovaly dobrovolná politická prohlášení o věrohodnosti, jež dokládají kontroly a umožňují posoudit efektivitu jejich řídicích a kontrolních systémů. Do konce roku 2010 rovněž vydá analýzu rysů dobrovolných vnitrostátních prohlášení s přidanou hodnotou.

Systém vnitřní kontroly Komise

Komise přijala opatření vedoucí k dalšímu zvyšování kvality výročních zpráv o činnosti a zejména předložených odůvodnění a důkazů, ze kterých poskytnuté prohlášení o věrohodnosti vychází. Pokyny pro výroční zprávy o činnosti za rok 2009 byly zásadně přepracovány, bylo zřízeno zvláštní kontaktní místo („ helpdesk ”) a bylo poskytnuto více školení. Komise zdokonalila svůj systém vzájemného hodnocení, jehož cílem je podnítit její útvary k efektivnímu řešení zjištěných nedostatků.

Výroční zprávy o činnosti za rok 2009 vykazují výrazné zlepšení napříč celou Komisí, a to jak z hlediska kvality důkazních informací poskytnutých na podporu věrohodnosti, tak z hlediska srozumitelnosti zpráv. Útvary Komise již ve svých zprávách poskytují jednoznačné informace o účinnosti svých systémů vnitřní kontroly i systémů svých prováděcích partnerů, zjištěných nedostatcích a probíhajících nápravných opatřeních. Útvarům Komise je doporučeno, aby přijímaly akční plány na odstranění příčin výhrad uvedených ve výročních zprávách o činnosti a pravidelně sledovaly dosažený pokrok.

Zpráva „Shrnutí výsledků práce Komise” řeší klíčové otázky řízení uvedené ve výročních zprávách o činnosti a stanovuje směr činností. Informuje rovněž o pokroku dosaženém při řešení hlavních průřezových otázek týkajících se řízení a uvádí přehled výhrad za posledních pět let.

Komise se domnívá, že zavedený systém dosáhl plné funkčnosti a že celkově poskytuje Komisi i ostatním institucím jasnou představu o účinnosti jejích systémů vnitřní kontroly

Interinstitucionální diskuse o stávajícím systému postupu při udělení absolutoria

Komise souhlasí, že zorganizuje širokou diskusi mezi zúčastněnými stranami, a doufá, že rozpočtový orgán na tuto diskusi v roce 2011 poskytne nezbytný rozpočet. Tato konference, plánovaná na duben 2011, by se měla stát příležitostí k dohodě o novém partnerství a definování rolí a úkolů jednotlivých stran s cílem stanovit podmínky dalších zlepšení prohlášení o věrohodnosti.

Politická a administrativní odpovědnost Komise

Předseda Komise oznámil ve svých politických pokynech revizi kodexu chování komisařů.

Co se týká zveřejnění příjemců prostředků EU, Komise a správní orgány členských států tyto informace veřejnosti již poskytují. V roce 2010 Komise dále zdokonalila své internetové stránky[8] „Systém finanční transparentnosti”, na kterých poskytuje informace o příjemcích centrálně řízených prostředků EU s cílem zajistit zveřejnění příjemců veřejných zakázek financovaných ze správního rozpočtu. Komise rovněž zveřejňuje informace o členech skupin odborníků v rejstříku skupin odborníků zřízeném Komisí a zajišťuje zveřejňování seznamu zvláštních poradců a jejich životopisů na portálu Komise „Europa”.

Co se týká informací o nevládních organizacích, zahájila Komise postupné provádění projektu, jehož cílem je zavést členění těchto organizací v centrální databázi právnických osob Komise na ziskové a neziskové. První fáze se zaměřuje na právnické osoby v členských státech, které tvoří převážnou většinu registrovaných subjektů. Komise se zaměří na dosahování tohoto cíle počínaje rokem 2011.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF)

Co se týká reformy úřadu OLAF, Komise doufá, že v závislosti na výsledcích interinstitucionálního dialogu bude schopna předložit pozměněný návrh do konce roku 2010 a že bude možné uzavřít legislativní proces do konce roku 2011.

Co se týká jmenování nového generálního ředitele, po vyhlášení výběrového řízení schválila Komise užší výběr vhodných kandidátů. Podle nařízení 1073/1999 bude nezbytné získat k užšímu výběru schválenému Komisí příznivé stanovisko dozorčího výboru. Následně byl seznam vhodných kandidátů předán ke konzultaci Evropskému parlamentu a Radě. Komise se zavázala, že bude plně dodržovat ustanovení článku 12 nařízení 1073/1999 o jmenování generálního ředitele a do výběru v jeho rané fázi zapojí Evropský parlament a Radu.

b) Odvětvové otázky

Vlastní zdroje

Co se týká tradičních vlastních zdrojů, bude Komise i nadále ověřovat, že členské státy správně vedou oddělené účty B. Jakékoli zjištěné nedostatky budou řešeny s příslušnými členskými státy, kterým budou poskytnuty veškeré nezbytné pokyny. V příslušných případech budou přijata opatření s cílem zpětně získat jakékoli dlužné částky vlastních zdrojů nebo úroků.

Co se týká vlastních zdrojů založených na DPH, zavedla Komise řídicí schůzky, které jsou účinným a účelným nástrojem pro řešení výhrad vyžadujících zvláštní pozornost. Počet dlouhodobě nevyřízených výhrad se snížil z 35 na 12. Zároveň bylo přijato opatření, jehož cílem je zlepšit celkový profil stáří výhrad vzhledem k tomu, že 63 % všech současných výhrad bylo podáno v roce 2008 nebo později.

Co se týká vlastních zdrojů z hrubého národního důchodu (dále jen „HND“), Komise vytvořila a uplatňuje úplný společný rámec potvrzování HND založený na ověřování a zdokonalování zdrojů statistických informací a statistických metod, které členské státy používají k výpočtu svých údajů o HND. Komise navíc od roku 2007 používá přímé ověřování, zavedla zvláštní pravidla, která schválil výbor pro HND, a přímé ověřování již použila téměř u všech členských států. Komise pokračuje v práci na problematice vnitrostátních systémů dohledu a kontroly národních účtů ve spolupráci s výborem pro HND.

Co se týká Řecka, jsou současné hodnoty údajů o HND použité pro výpočet a příspěvky do vlastních zdrojů včetně údajů poskytnutých v letech 2008 a 2009 v souladu s výsledky důkladného ověření, které Komise provedla v roce 2007. Důkladná analýza potenciálního dopadu otázek vyplývajících ze zprávy KOM(2010) 0001 o statistice schodku veřejných financí a veřejného dluhu navíc neodhalila významný dopad na úroveň HDP/HND.

Zemědělství a přírodní zdroje

Požadavky na kontrolu v členských státech v oblasti výdajů na zemědělství provedenou v rámci sdíleného řízení zohledňují základní zásady práva EU, jimiž jsou zásady užitečného účinku, rovnocennosti, loajální spolupráce a proporcionality. Příkladem proporcionality je zvyšování procenta přímých žádostí o podporu, které mají členské státy kontrolovat, v případě, že je v prvotním 5% vzorku kontrol zjištěna vysoká míra nesrovnalostí. Pokud byly v minulosti zjištěny významné nedostatky, byly dotčené členské státy požádány o zavedení podrobných akčních plánů v úzké spolupráci s Komisí. Komise pečlivě sleduje provádění těchto akčních plánů včetně akčních plánů Bulharska a Rumunska z roku 2009, jejichž cílem je řešit nedostatky zjištěné v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému v těchto členských státech.

Neustálé zlepšování integrovaného administrativního a kontrolního systému potvrzují výsledky auditů shody, které Komise provedla v uplynulých letech v členských státech, jakož i nízká míra chyb uvedená v kontrolních statistikách, jež Komisi poskytují členské státy a jež jsou do značné míry ověřeny a schváleny certifikačními orgány. Veškeré zjištěné nedostatky jsou sledovány prostřednictvím postupů schvalování souladu s cílem zajistit dostatečné pokrytí rizika pro rozpočet EU.

Co se týká rozvoje venkova, zejména agroenvironmentálních opatření, přijala Komise několik kroků s cílem zjednodušit stávající pravidla a zajistit účinné a účelné provádění kontrolních pravidel. V poslední době posílila Komise svou auditní činnost v této oblasti a vytvořila pracovní skupinu, jejímž cílem je sledovat vysokou míru chyb oznámených některými členskými státy v roce 2009 v oblasti opatření pro rozvoj venkova v rámci osy 2. Nařízení Komise (ES) 1975/2006 bude v průběhu roku 2010 přepracováno za účelem dalšího zjednodušení a vyjasnění některých pravidel.

Soudržnost, zaměstnanost a sociální věci

Výroční zpráva Účetního dvora za rok 2008 vychází pouze ze vzorku výdajů za období 2000–2006. Z tohoto důvodu byl přijat předpoklad, že daná situace je v souladu s předchozími výročními zprávami. Pro období 2000–2006 opraví Komise nedostatky zjištěné v průběhu provádění a zajistí pečlivý postup uzavření.

U programů na období 2007–2013 se Komise domnívá, že v důsledku posílení právního rámce došlo ke zlepšení řídicích a kontrolních systémů. Zjednodušující opatření přijatá v letech 2008–2009 by měla vést ke snížení míry chyb u průběžných plateb. První účinky tohoto posílení kontrolního rámce by měly být dle předpokladu patrné na konci roku 2010 na základě výsledků auditů Společenství a předložení výsledků auditů ročních statistických vzorků výdajů vykázaných v rámci programů na období 2007–2013 za rok 2009 v prosinci 2010 (a poté v prosinci každého roku) kontrolními orgány členských států.

Indikátorem výsledků posíleného kontrolního rámce je audit vzorku projektů za období 2007–2013 provedený Komisí, která při něm použila obdobnou metodiku jako Účetní dvůr. Jak je uvedeno ve zprávě Komise o dopadu ze dne 17. února 2010[9], vyplývá z prvních předběžných výsledků tohoto6 šetření (které vycházejí z plateb provedených do května 2009) zřetelný pokles odhadované míry chyb, což naznačuje, že přijatá opatření jsou vyhovující. Tento výsledek je však třeba vykládat obezřetně, neboť vychází z údajů získaných pouze od 15 členských států a ne všechny členské státy v době přípravy studie poskytly informace o svých výdajích, včetně některých zemí, kde v minulosti došlo k většině významných chyb.

Vnitřní politiky včetně výzkumu

Kontroly prováděné v oblasti výzkumu včetně strategie auditu, důsledného uplatňování jeho výsledků a korekce systematických zjištění auditu o neauditované smlouvy (extrapolace) zajišťují přísnou kontrolu uplatňovaných nákladů, což vede k postupnému snižování míry chyb. Kromě toho se Komise zavázala k tomu, že zajistí jednotný výklad a uplatňování pravidel a postupů.

Komise přijala sdělení o zjednodušení rámcových programů pro výzkum[10] s cílem zahájit diskusi o snižování složitosti pravidel, která je hlavním zdrojem chyb. Komise se domnívá, že taková diskuse může vyústit v konkrétní návrhy, které pak mohou být provedeny osmým rámcovým programem.

V oblasti vzdělávání zaslala Komise v prosinci 2009 vnitrostátním orgánům aktualizované pokyny týkající se provádění sekundárních kontrol. Posílila rovněž své návštěvy na místě zaměřené na existenci a provádění řídicích postupů a kontrol, jak je popisují členské státy.

Podrobné odpovědi Komise na žádosti v dalších zvláštních oblastech v rámci vnitřních politik jsou uvedeny v pracovních dokumentech.

Vnější akce včetně evropských rozvojových fondů (ERF) a rozšíření

Komise bude i nadále zlepšovat své systémy dohledu a kontroly včetně zlepšování strategie auditu a plánování. Úřad EuropeAid provedl významná zlepšení své auditní metodiky a nástrojů IT (CRIS).

Komise plně podporuje žádosti Účetního dvora o předkládání nezbytných podpůrných podkladů ze strany organizací OSN. Tato zásada je jasně stanovena ve finanční a správní rámcové dohodě (dále jen „FAFA“). Přijetí standardních zadávacích podmínek ověřovacích misí v dubnu 2009 zlepšilo spolupráci mezi agenturami OSN a EU a pomohlo zajistit účinnější spolupráci OSN s Účetním dvorem. Komise i nadále pracuje na zlepšení systému a v dubnu 2010 se dohodla s OSN o zpřístupňování dodatečných informací včetně výpisů ze zpráv o interním a externím auditu na vyžádání.

V rámci tříleté revize finančního nařízení Komise navrhla, aby mohla zakládat a spravovat svěřenecké fondy pro vnější akce, z nichž by byla financována opatření v případě mimořádných událostí, krizová opatření po odeznění těchto událostí a tematicky zaměřené akce.

Komise reviduje své pokyny pro rozpočtovou podporu, které mají být podle plánu dokončeny do konce roku 2010. V rámci této revize je věnována zvláštní pozornost systémům dohledu a kontroly. Kromě toho bude posíleno rovněž sledování a předkládání výročních zpráv o dodržování kritérií způsobilosti. Projekty budování kapacit v rámci operací rozpočtové podpory podléhají stejným systémům dohledu a kontroly jako všechny ostatní projekty včetně auditů. Podrobnější informace o této žádosti a dalších žádostech týkajících se ERF jsou uvedeny v pracovních dokumentech útvarů Komise.

Opatření přijatá ke zlepšení dostupných informací o nevládních organizacích jsou vysvětlena výše v oddíle Horizontální otázky.

Řada zlepšení v oblasti řízení předvstupní pomoci, jejichž cílem je zvýšit účinnost a dopad finanční pomoci a lépe propojit finanční pomoc s politickými prioritami, se již nachází ve fázi realizace.

Co se týká Rumunska a Bulharska[11], vypracovává Komise pravidelně v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování zprávy o pokroku reformy soudnictví, boje proti korupci a v případě Bulharska i boje proti organizované trestné činnosti. Poslední soubor zpráv byl přijat dne 20. července 2010.

Administrativní výdaje

Co se týká informačního systému pro individuální nároky (dále jen „IRIS“), Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků (dále jen „PMO“) již zahájil testování přepracovaných modulů řízení individuálních nároků. Vypracovaný rozsáhlý program testování zohledňuje dřívější zkušenosti. Úřad PMO rovněž posílil své vnitřní kontrolní postupy s cílem řešit nedostatky týkající se převodu získaných důchodových nároků zjištěné Účetním dvorem.

* * *

[1] Absolutorium udělené za souhrnný rozpočet na rok 2008, absolutorium udělené za ERF za rok 2008, absolutorium udělené pro agentury za rok 2008.

[2] Pracovní dokumenty útvarů Komise, které jsou přiloženy ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě o opatřeních následujících po rozhodnutích o udělení absolutorií za rok 2008.

[3] Viz žádosti 12, 38, 39, 42, 50, 56, 66, 67, 85, 108, 109, 176 a 198.

[4] Viz žádosti 83 a 120.

[5] KOM(2010) 261

[6] Od 1. října 2010 zůstává dokončit 5 postupů hodnocení souladu u EFRR a jeden u ESF.

[7] KOM(2010) 52

[8] Viz http://ec.europa.eu/beneficiaries/fts/index_en.htm

[9] KOM(2010) 52

[10] KOM(2010) 0187

[11] V usnesení Evropského parlamentu jsou připomínky týkající se Rumunska a Bulharska uvedeny pod titulem Vnější akce (odstavce 249–257).