[pic] | EVROPSKÁ KOMISE | V Bruselu dne 12.7.2010 KOM(2010)368 v konečném znění 2010/0207 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY …/…/EU o systémech pojištění vkladů [přepracované znění] KOM(2010) 369SEK(2010)835 SEK(2010)834 DŮVODOVÁ ZPRÁVA SOUVISLOSTI NÁVRHU Žádná banka, ať zdravá nebo v obtížích, nemá tolik likvidních prostředků, aby mohla okamžitě vyplatit všechny nebo podstatnou část vkladů. Proto jsou banky citlivé na riziko případného „runu“ na banku, kdy se vkladatelé domnívají, že jejich vklady nejsou v bezpečí a všichni naráz se je snaží vybrat. To může mít závažné dopady na celé hospodářství. Pokud i přes vysoký stupeň obezřetnostního dohledu musí být banka uzavřena, příslušný systém pojištění vkladů vyplatí vkladatelům náhradu do určité výše („limitu pojištění“), a tím uspokojí jejich potřeby. Díky systémům pojištění vkladů se vkladatelé nemusí účastnit zdlouhavých insolvenčních řízení, z nichž většinou plyne výnos, který představuje pouze zlomek původní pohledávky. Po sdělení Komise z roku 2006 o přezkumu směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů[1] ukázaly události let 2007 a 2008, že existující roztříštěná soustava systémů pojištění vkladů nesplňuje cíle stanovené směrnicí 94/19/ES, pokud jde o udržení důvěry vkladatelů a zachování finanční stability v dobách hospodářských obtíží. Zhruba čtyřicet systémů pojištění vkladů, které v současné době v EU existují a chrání různé skupiny vkladatelů a vkladů s různými limity pojištění, klade na banky různé finanční nároky, a tím omezuje výhody vnitřního trhu v neprospěch bank i vkladatelů. Navíc se ukázalo, že tyto systémy byly v době finanční tísně podfinancovány. Dne 7. října 2008 se Rada Evropské unie usnesla, že důvěru ve finanční sektor je třeba obnovit, a vyzvala Komisi, aby předložila příslušný návrh na podporu sladění systémů pojištění vkladů. To vedlo k přijetí směrnice 2009/14/ES[2]. Avšak vzhledem k tomu, že bylo nutné jednat rychle, což zabránilo vyřešení všech otevřených otázek, byla tato směrnice pouze nouzovým opatřením k udržení důvěry vkladatelů, zejména pomocí zvýšení limitu pojištění z 20 000 EUR na 100 000 EUR do konce roku 2010. Směrnice 2009/14/ES proto obsahovala ustanovení o zevrubném přezkumu všech aspektů systémů pojištění vkladů. Potřeba posílit systémy pojištění vkladů předložením vhodných návrhů právních předpisů byla znovu zdůrazněna ve sdělení Komise ze dne 4. března 2009 Urychlit oživení evropské ekonomiky [3]. Tento návrh obsahuje tyto hlavní prvky: - zjednodušení a harmonizaci, zejména pokud jde o rozsah pojištění a podmínky výplaty; - další zkrácení lhůty pro výplatu vkladatelů a lepší přístup systémů pojištění vkladů k informacím o svých členech (tj. bankách); - zdravé a důvěryhodné systémy pojištění vkladů, které mají dostatečné finanční kapacity; - výpůjční facilitu, tj. vzájemné půjčky mezi systémy za určitých okolností. Prvky přezkumu, které by podle názoru Komise neměly (či zatím neměly) být předmětem právní úpravy, jsou uvedeny ve zprávě připojené k tomuto návrhu. Zpráva a návrh jsou součástí balíku dokumentů o systémech pojištění ve finančním sektoru, který zahrnuje také přezkum systémů pro odškodnění investorů (směrnice 97/9/ES) a bílou knihu o systémech záruk v pojišťovnictví. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A EXTERNÍCH ODBORNÍKů Ve dnech 29. května až 27. července 2009 se uskutečnila veřejná konzultace. Všech 104 příspěvků a souhrnná zpráva byly v srpnu 2009[4] zveřejněny a stanoviska zúčastněných stran byla obecně vzata v úvahu. Mnoho respondentů (zejména bank a jejich sdružení, spotřebitelů a spotřebitelských sdružení, členských států a systémů pojištění vkladů) vzneslo čtyři otázky, které si proto zaslouží zvláštní pozornost: - Téměř všichni respondenti podpořili zjednodušení a harmonizaci kritérií způsobilosti pro vkladatele, což bylo také zohledněno. - Jasná většina respondentů byla proti dalšímu zkrácení lhůty pro výplatu. Mnozí zastávali názor, že předtím, než se zavede další zkrácení, měly by být nejprve posouzeny zkušenosti s novou lhůtou 4–6 týdnů podle směrnice 2009/14/ES. Komise se domnívá, že současná lhůta je příliš dlouhá na to, aby zabránila „runům“ na banku a uspokojila finanční potřeby vkladatelů. Jasná většina respondentů podpořila návrh, aby se systémy pojištění vkladů angažovaly v dřívější fázi, kdy se stane pravděpodobné, že systém pojištění vkladů bude aktivován. To bylo vzato jako zásadní argument pro zkrácení lhůty k výplatě, a promítlo se tedy do návrhu. - Velká většina respondentů se vyjádřila pro financování systémů ex ante a založení výpočtu příspěvků do těchto systémů na stupni rizika. To bylo zohledněno. - Názory na otázku, zda se má působnost směrnice vztahovat na vzájemné záruční společnosti, byly rozdílné. Jedná se o systémy, které chrání samu úvěrovou instituci a zejména zajišťují její likviditu a platební schopnost. Tyto systémy zaručují vkladatelům ve srovnání se systémem pojištění vkladů jinou ochranu. Pokud díky podpoře z tohoto vzájemného systému banka nevyhlásí úpadek a bude nepřetržitě poskytovat své služby, není nutné vkladatelům vyplácet náhrady. Naproti tomu systém pojištění vkladů je aktivován pouze v případě, že banka úpadek vyhlásí. Současný návrh se však stabilizační funkce vzájemných záručních společností nedotýká, nýbrž zlepšuje postavení vkladatelů, kterým nyní vznikne pohledávka za těmito společnostmi v případě, že nebudou moci úpadku svého člena zabránit. K přípravě návrhu byly využity výsledky externích odborných konzultací. V březnu 2009 se konal neformální kulatý stůl s odborníky[5]. Členské státy poskytly svá odborná stanoviska na třech setkáních pracovní skupiny pro systémy pojištění vkladů v červnu a listopadu 2009 a v únoru 2010. Společné výzkumné středisko Komise předložilo zprávy o limitu pojištění (2005), možné harmonizaci mechanismů financování (2006 a 2007), účinnosti systémů pojištění vkladů (2008) a možných modelech zavedení příspěvků založených na stupni rizika v celé EU (2008 a 2009)[6]. Tuto činnost podpořilo evropské fórum pojistitelů vkladů (EFDI), které v roce 2008 dokončilo několik zpráv o konkrétních otázkách[7]. Při přípravě současného návrhu byly tyto dokumenty vzaty v úvahu. Na přípravě návrhu se bezprostředně podílela také Evropská centrální banka. POSOUZENÍ DOPADů Nejvhodnějším nástrojem je směrnice pozměňující současnou směrnici. Komisi jsou známy kumulované účinky současných a budoucích legislativních opatření týkajících se bankovního sektoru. Upřednostňované varianty Bylo posouzeno celkem více než 70 různých variant politiky. Tyto hlavní varianty byly označeny za upřednostňované: - zjednodušení a harmonizace rozsahu pojištění; - zkrácení lhůty pro výplatu na sedm dní; - ukončení praktiky započítávání závazků vkladatele oproti jeho pohledávkám; - zavedení vzorového informačního sdělení, které má vkladatel podepsat, a povinného odkazu na systémy pojištění vkladů na výpisech z účtu a při propagaci; - harmonizace způsobu financování systémů pojištění vkladů; - stanovení cílové výše finančních prostředků systémů pojištění vkladů; - určení poměrného podílu ex ante a ex post příspěvků bank do systémů pojištění vkladů; - zohlednění rizika v příspěvcích bank do systémů pojištění vkladů; - omezení použití finančních prostředků systémů pojištění vkladů k řešení problémů bank v širším smyslu, ve prospěch všech věřitelů příslušné banky; - ustavení systému pojištění vkladů v hostitelské zemi jako jediného kontaktního místa pro vkladatele u poboček v jiném členském státě. Sociální dopad Tímto návrhem bude zajištěno, že v případě úpadku banky získají vkladatelé od systému pojištění vkladů do sedmi kalendářních dnů náhradu do výše 100 000 EUR. Díky tomu nebude téměř nutné, aby zasahovaly systémy sociálního zabezpečení. Zpráva o posouzení dopadů je k dispozici na internetové adrese: http://ec.europa.eu/internal_market/bank/guarantee/index_en.htm. Jeho shrnutí je připojeno k tomuto návrhu. Administrativní zátěž Z návrhu neplyne žádná významná administrativní zátěž a zjednodušují se kritéria způsobilosti pro vkladatele. Další informace obsahuje zpráva o posouzení dopadů. SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ Jelikož úpadky bank jsou nepředvídatelné, a pokud je to možné, tak se jim předchází, není možné pravidelně sledovat fungování systémů pojištění vkladů z hlediska toho, jak jsou skutečné úpadky bank řešeny. Měly by se však pravidelně provádět zátěžové testy systémů pojištění vkladů, kterými se ukáže, zda jsou schopny dodržet zákonné požadavky alespoň v případě cvičného scénáře. To by mělo být součástí srovnávacího hodnocení prováděného evropským fórem pojistitelů vkladů[8] a budoucím Evropským orgánem pro bankovnictví. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Nejvhodnějším nástrojem je směrnice pozměňující současnou směrnici. Jelikož směrnice 2009/14/ES pozměňující směrnici 94/19/ES nebyla zcela provedena, měly by být obě konsolidovány a pozměněny formou přepracovaného znění. Směrnice 94/19/ES představuje základní nástroj vytvoření jednotného trhu v oblasti činnosti úvěrových institucí z hlediska svobody usazování i volného poskytování finančních služeb. Jejím právním základem je proto čl. 57 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství, který byl nahrazen čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Ve spojení s čl. 54 prvním pododstavcem upravuje článek 53 Smlouvy o fungování Evropské unie přijímání směrnic týkajících se přístupu k činnosti společností jako úvěrové instituce a výkonu takové činnosti. Tento návrh je tedy založen na čl. 53 prvním pododstavci Smlouvy o fungování Evropské unie. Všechny prvky návrhu k tomuto cíli směřují a přispívají k jeho dosažení. V souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality uvedenou v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie nemůže být cílů navrhovaného opatření uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto lépe dosaženo na úrovni EU. Ustanovení návrhu nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro dosažení zamýšlených cílů. Pouze opatřením na úrovni EU lze zajistit, aby úvěrové instituce působící ve více než jednom členském státě podléhaly obdobným požadavkům na systémy pojištění vkladů. Budou tak zajištěny rovné podmínky, při přeshraniční činnosti se předejde neopodstatněným nákladům plynoucím z jiných regulačních požadavků a podpoří se další integrace trhu EU. Opatření na úrovni EU také zajišťuje vysokou míru finanční stability v Unii. Na úrovni členských států nelze uspokojivě dosáhnout zejména harmonizace pojistného krytí a lhůt pro výplaty, protože to znamená sladit celou řadu různých pravidel právních systémů různých členských států; lze jí tedy lépe dosáhnout na úrovni EU. To bylo potvrzeno i v současných směrnicích o systémech pojištění vkladů[9]. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU. PODROBNÉ VYSVěTLENÍ NÁVRHU Díky přepracovanému znění má směrnice lepší a komplexnější strukturu. Mnoho zastaralých odkazů bylo změněno. Díky nadpisům článků se lépe čte. Články o působnosti směrnice a řada nových definic usnadňují její pochopení. Směrnice popisuje rysy systémů pojištění vkladů a teprve poté stanoví výši pojištění. Po článcích o výplatě následují pravidla financování a pravidla informování vkladatelů. Působnost, definice a dohled (články 1 až 3) Do působnosti směrnice nyní patří všechny úvěrové instituce a všechny systémy bez rozdílu. Každá banka se musí účastnit systému pojištění vkladů; výjimky nejsou povoleny. Tím je zajištěno, aby vkladatelé vždy měli u nějakého systému pohledávku a aby všechny systémy byly dostatečně financovány. Vzájemné záruční společnosti chrání vkladatele tím, že chrání samu úvěrovou instituci (viz kapitola 2). Vzhledem k tomu, že se všechny banky nyní musí stát členem systému pojištění vkladů, mohou být vzájemné záruční společnosti uznány za systémy pojištění vkladů, a z toho důvodu musí splnit požadavky stanovené směrnicí 2006/48/ES, aby byla zajištěna soudržnost práva EU. Druhou možností je, že vzájemné systémy a systémy pojištění vkladů budou fungovat odděleně. V tomto případě je možné při stanovení příspěvků do systému pojištění vkladů zohlednit dvojí členství banky v obou systémech a dodatečnou ochrannou roli vzájemných systémů. Vklady jsou nyní definovány jasněji. Za vklady lze považovat pouze nástroje splatné v plném rozsahu, nikoli strukturované produkty, certifikáty nebo dluhopisy. To systémům pojištění vkladů zabraňuje v tom, aby vstupovaly do nepředvídatelných rizik s investičními produkty. Všechny systémy pojištění vkladů nyní musí podléhat průběžnému dohledu a musí pravidelně provádět zátěžové testy svých systémů. Systémy pojištění vkladů nyní mají právo na informace od bank v dřívější fázi, což umožňuje rychlé výplaty. Členské státy mají nyní výslovně povoleny fúze systémů pojištění vkladů. Před vyloučením úvěrové instituce ze systému pojištění vkladů jí nyní musí být dána výpovědní lhůta jeden měsíc, nikoliv dvanáct měsíců. Kritéria způsobilosti a stanovení splatné částky (články 4 až 6) Způsobilost vkladatelů byla zjednodušena a harmonizována. Většina volitelně vyloučených vkladatelů je nyní vyloučena povinně, zejména veřejné orgány a finanční instituce jakéhokoli typu. Na druhé straně jsou nyní ze zákona pojištěny vklady v jiných měnách, než jsou měny členských států EU, jakož i vklady všech nefinančních společností. Výše limitu pojištění 100 000 EUR (která má být provedena do konce roku 2010 na základě směrnice 2009/14/ES) se nemění. Členské státy však mohou rozhodnout, že vklady plynoucí z transakcí s nemovitostmi a vklady týkající se konkrétních životních událostí mohou být pojištěny nad limit 100 000 EUR, pokud je doba trvání takového pojištění omezena na 12 měsíců. Nově je stanoveno, že splatné, avšak v okamžiku úpadku nepřipsané úroky musí být vyplaceny, pokud nebude překročen limit pojištění. Vklady nyní musí být vyplaceny v měně, v níž byl veden účet. Po úpadku instituce již není povoleno započítávat pohledávky vkladatele proti jeho závazkům. Výplata (články 7 a 8) Systém pojištění vkladů nyní musí vkladatele vyplatit do jednoho týdne. Vkladatelé nemusí podávat žádost. Všechny informace jim musí být poskytnuty v úředním jazyce či úředních jazycích členského státu, kde se vklad nachází. Směrnice nyní stanoví, že nepotvrzené nebo nevyplacené pohledávky vkladatelů za systémem pojištění vkladů mohou být promlčeny, jen pokud jsou promlčeny pohledávky systému pojištění vkladů v rámci likvidačního řízení nebo řízení o reorganizaci. Aby bylo možné dodržet tak krátkou lhůtu pro výplaty, jsou příslušné orgány povinny automaticky systémy pojištění vkladů informovat, pokud se stane pravděpodobným, že banka vyhlásí úpadek. Systémy pojištění vkladů a banky si navíc musí vyměňovat informace o vkladatelích v rámci daného státu i přes hranice, aniž by byly zatíženy požadavky na zachování důvěrnosti. Úvěrové instituce rovněž musí být schopny kdykoli poskytnout souhrn vkladů každého vkladatele (ucelený přehled informací o klientovi, „single customer view“). Financování systémů pojištění vkladů a vzájemné půjčky mezi nimi (články 9 a 10) Směrnice nyní zajišťuje, aby disponibilní finanční prostředky systémů pojištění vkladů byly úměrné jejich možným závazkům. Tyto finanční prostředky jsou chráněny proti případným ztrátám tím, že je omezeno jejich investování obdobně jako v případě institucí elektronických peněz podle článku 7 směrnice 2009/110/ES[10] a SKIPCP podle článku 52 směrnice 2009/64/ES[11] vzhledem k nutnosti zachovat nízké riziko a vysokou likviditu. Financování systémů pojištění vkladů bude založeno na těchto posloupných krocích: Za prvé, po přechodném období deseti let musí mít systémy pojištění vkladů za účelem dostatečného množství finančních prostředků k dispozici sumu ve výši 1,5 % způsobilých vkladů (tato suma se nazývá „cílová výše“). Pokud se v případě úpadku banky ukáže, že jsou tyto finanční prostředky nedostatečné, musí se přistoupit k druhému a třetímu kroku. Za druhé, pokud je to nutné, musí banky uhradit mimořádné ( ex post ) příspěvky ve výši až 0,5 % způsobilých vkladů. (Pokud by tato platba banku ohrozila, mohou ji příslušné orgány v individuálním případě této povinnosti zprostit.) Prostředky uhrazené ex ante tak budou činit 75 % financování systémů pojištění vkladů a příspěvky ex post 25 %. Za třetí, vzájemná zápůjční facilita umožňuje, aby systém pojištění vkladů, kterému se nedostávají prostředky, získal půjčku od všech ostatních systémů pojištění vkladů v EU. Ty mu v případě potřeby společně musí bezodkladně půjčit nejvýše 0,5 % jeho způsobilých vkladů, a to proporcionálně výši způsobilých vkladů v každé zemi. Půjčka musí být splacena do pěti let a na její uhrazení musí systém pojištění vkladů vybrat nové příspěvky. Za účelem zajištění splacení mají systémy pojištění vkladů poskytující půjčku právo vstoupit do pohledávek vkladatelů za úvěrovou institucí, která vyhlásila úpadek a jejíž úpadek vyčerpal prostředky systému pojištění vkladů přijímajícího půjčku, a tyto pohledávky jsou v likvidačním řízení uvedené úvěrové instituce první v pořadí. Čtvrtou a poslední možností prevence dopadu na daňové poplatníky je to, že systémy pojištění vkladů musí mít ujednání o alternativních možnostech financování, přičemž platí, že tato ujednání musí být v souladu se zákazem peněžního financování stanoveným v článku 123 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento mechanismus čtyř kroků začne fungovat až za deset let. Aby byla cílová výše přizpůsobena potenciálním závazkům systémů, bude opakovaně vyvažována na základě pojištěných vkladů (tj. s ohledem na limit pojištění), aniž by však byla snížena úroveň ochrany. Prostředky systémů pojištění vkladů by v první řadě měly být používány k vyplacení vkladatelů. To však nebrání tomu, aby byly použity k řešení problémů bank v souladu s pravidly státní podpory. Avšak aby se předešlo vyčerpání prostředků ve prospěch nepojištěných věřitelů banky, musí být tento způsob použití prostředků omezen na částku, která by byla nezbytná k vyplacení pojištěných vkladů. Jelikož řešení problémů bank a vyplácení vkladatelů mají odlišné účely, měly by být prostředky systémů pojištění vkladů chráněny již při výběru příspěvků pro dosažení cílové výše, čímž se předejde tomu, aby byla ohrožena primární funkce těchto systémů, tedy vyplácení vkladů. Tímto není dotčena budoucí politika Komise týkající se fondů pro řešení problémů bank. Příspěvky do systémů pojištění vkladů založené na stupni rizika (článek 11 a přílohy I a II) Příspěvky úvěrových institucí do systémů pojištění vkladů musí být vypočítávány podle jejich rizikového profilu harmonizovaným způsobem. Příspěvky se v zásadě skládají ze složky, která není založena na stupni rizika, a ze složky, které na něm založena je. Příspěvky založené na stupni rizika budou vypočítávány podle několika ukazatelů odrážejících rizikový profil každé úvěrové instituce. Navržené ukazatele podchycují hlavní kategorie rizika běžně používané k posouzení finanční stability úvěrových institucí: kapitálovou přiměřenost, kvalitu aktiv, rentabilitu a likviditu. Údaje potřebné k výpočtu ukazatelů jsou dostupné v rámci stávajících informačních povinností. Vzhledem k rozdílům mezi bankovními sektory členských států poskytuje směrnice určitou pružnost tím, že navrhuje soubor klíčových ukazatelů (povinných pro všechny členské státy) a jiný soubor doplňkových ukazatelů (pro členské státy volitelných). Klíčové ukazatele zahrnují běžně používaná kritéria – kapitálovou přiměřenost, kvalitu aktiv, rentabilitu a likviditu. Klíčové ukazatele mají váhu 75 %, doplňkové ukazatele 25 %. Tento přístup k výpočtu příspěvků založených na stupni rizika vychází ze zpráv Komise (Společného výzkumného střediska) z let 2008 a 2009 a odráží také současné přístupy v některých členských státech[12]. Obecně směrnice vyžaduje, aby celková výše příspěvků, které má systém pojištění vkladů vybrat, byla nejdříve určena podle cílové výše finančních prostředků systému a poté by částka měla být rozdělena mezi členské banky systému podle jejich rizikového profilu. Směrnice proto zavádí stimuly pro spolehlivé řízení rizik a odrazuje od riskantního chování tím, že činí rozdíl mezi výší příspěvků placených nejméně riskujícími bankami a příspěvků placených nejvíce riskujícími bankami (nejméně riskující banky platí 75 % částky pro banku s průměrným rizikem, nejvíce riskující banky 200 % této částky). Pokud jde o složku, která není založena na stupni rizika, základem pro výpočet příspěvků je výše způsobilých vkladů , jak tomu již je ve většině členských států. Po určité době se však základem pro výpočet příspěvků ve všech členských státech stanou pojištěné vklady (tj. způsobilé vklady nepřesahující limit pojištění), protože lépe odrážejí riziko, kterému jsou systémy pojištění vkladů vystaveny. Plné harmonizace výpočtu příspěvků založených na stupni rizika by mělo být dosaženo později. Přeshraniční spolupráce (článek 12) V zájmu usnadnění výplat v přeshraničních případech vystupuje jako jediné kontaktní místo pro vkladatele u poboček v jiném členském státě systém pojištění vkladů v hostitelské zemi. To zahrnuje nejen komunikaci s vkladateli v dané zemi (role „poštovní schránky“), ale i vyplácení vkladů jménem systému pojištění vkladů domovské země (role „platebního zprostředkovatele“). Plnění tohoto úkolu usnadní dohody mezi systémy pojištění vkladů. Systémy si musí vzájemně vyměňovat příslušné informace, což usnadní vzájemné dohody. Banky, které se reorganizují tak, že zanikne jejich členství v jednom systému pojištění vkladů a vznikne členství v jiném systému pojištění vkladů, získají svůj poslední příspěvek zpět a mohou ho použít na uhrazení prvního příspěvku do nového systému. Informace pro vkladatele (článek 14 a příloha III) Vkladatelé jsou nyní lépe informováni o tom, zda jsou jejich vklady pojištěny a jak systém pojištění vkladů funguje. Za tímto účelem musí nyní vkladatelé před složením vkladu podepsat informační přehled založený na vzoru uvedeném v příloze III, který obsahuje všechny relevantní informace o pojištění vkladu příslušným systémem pojištění vkladů. Stávající vkladatelé musí být příslušně informováni na výpisech z účtu. Propagace vkladových produktů musí být omezena na věcný odkaz na pojištění v rámci systému pojištění vkladů, aby tyto systémy nebyly využívány jako marketingový argument. Systémy pojištění vkladů pravidelně zveřejňují konkrétní informace (prostředky ex ante , kapacitu ex post , výsledky pravidelných zátěžových testů), což zajišťuje průhlednost a důvěryhodnost a vede k finanční stabilitě při nevýznamných nákladech (podrobnosti viz zpráva o posouzení dopadů). Nová architektura dohledu Dne 23. září 2009 přijala Komise návrhy nařízení o zřízení Evropského systému orgánů finančního dohledu včetně vytvoření tří evropských orgánů dohledu a Evropské rady pro systémová rizika. Nový Evropský orgán pro bankovnictví by v rámci pravomocí, jež mu nařízení uděluje, měl shromažďovat informace o objemu vkladů, provádět analýzy srovnávacích hodnocení, potvrzovat, zda systém pojištění vkladů může získat půjčku od jiných systémů pojištění vkladů, a urovnávat spory mezi systémy pojištění vkladů. 2010/0207 (COD) Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY …/…/EU ze dne […] o systémech pojištění vkladů [přepracované znění] (Text s významem pro EHP) ê 94/19/EC (přizpůsobený) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o √ fungování Evropské unie Õ založení Evropského společenství, a zejména na čl. √ 53 odst. 1 Õ 57 odst. 2 první a třetí větu této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské kKomise[13], √ s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[14], Õ s ohledem na stanovisko √ evropského inspektora ochrany údajů[15] Õ Hospodářského a sociálního výboru[16], √ po předání návrhu vnitrostátním parlamentům, Õ v souladu s √ řádným legislativním Õ postupem stanoveným v článku 189b Smlouvy[17], √ vzhledem k těmto důvodům: Õ ò nový 1. Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30 května 1994* by měly být provedeny podstatné změny. Z důvodu srozumitelnosti by uvedená směrnice měla být přepracována. _____________________ * Úř. věst. L 135, 31.5.1994, s. 5. ê 94/19/EC, 1. bod odůvodnění (nový) 2. Aby se usnadnil přístup k činnosti úvěrových institucí a její výkon, je nezbytné odstranit rozdíly v právních předpisech členských států týkajících se pravidel pro systémy pojištění vkladů, jimž uvedené instituce podléhají. vzhledem k tomu, že v souladu s cíli Smlouvy je třeba podporovat harmonický rozvoj činnosti úvěrových institucí v celém Společenství odstraněním všech omezení práva usazování a volného poskytování služeb a současně posilovat stabilitu bankovní soustavy a ochranu spořitelů; ê 94/19/EC, 2. bod odůvodnění (nový) 3. Tato směrnice představuje základní nástroj vytvoření jednotného trhu v oblasti činnosti úvěrových institucí z hlediska svobody usazování i volného poskytování finančních služeb, přičemž současně posiluje stabilitu bankovní soustavy a ochranu vkladatelů. vzhledem k tomu, že při odstraňování omezení kladených na činnost úvěrových institucí je třeba pamatovat na situaci, jež by mohla nastat, kdyby se vklady u úvěrové instituce, která má pobočky v jiných členských státech, staly nedisponibilními; že je nezbytné zajistit minimální harmonizovanou úroveň ochrany vkladů pro všechny vklady ve Společenství; že tato ochrana vkladů je pro dotvoření jednotného bankovního trhu stejně zásadní jako pravidla obezřetnosti; ò nový 4. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě[18], požaduje, aby Komise v případě potřeby předložila návrhy na změny směrnice 94/19/ES. To se týká harmonizace mechanismů financování systémů pojištění vkladů, možných modelů zavedení příspěvků založených na stupni rizika, přínosů a nákladů případného zavedení společného systému pojištění vkladů pro celou Unii, dopadů rozcházející se právní úpravy vzájemného započtení a protipohledávek na efektivitu systému a harmonizace rozsahu působnosti, pokud jde o produkty a vkladatele. ê 94/19/EC, 8. bod odůvodnění (nový) 5. Směrnice 94/19/ES vycházela ze zásady minimální harmonizace. V důsledku toho byly v Unii zřízeny různé systémy pojištění vkladů s velmi odlišnými parametry. Tím došlo k narušení trhu ve vztahu k úvěrovým institucím a k omezení výhod, které vnitřní trh přináší vkladatelům. vzhledem k tomu, že se harmonizace musí omezit na hlavní prvky systémů pojištění vkladů a že musí ve velmi krátké době zajistit platby z pojištění vypočtené na základě harmonizované minimální úrovně; ò nový 6. Směrnice by měla umožnit vytvoření rovných podmínek pro úvěrové instituce, usnadnit vkladatelům pochopení rysů systémů pojištění vkladů a v zájmu finanční stability napomoci rychlému vyplacení vkladatelů z finančních prostředků zdravých a důvěryhodných systémů pojištění. Proto by ochrana vkladů měla být v co největší možné míře harmonizována a zjednodušena. ê 94/19/EC, 3. bod odůvodnění 7. Vvzhledem k tomu, že v případě uzavření úvěrové instituce, která se ocitne v platební neschopnosti, musí být vkladatelé u všech poboček nacházejících se v jiném členském státě, než ve kterém má úvěrová instituce sídlo, chráněni stejným systémem pojištění vkladů jako ostatní vkladatelé u této instituce.; ê 94/19/EC, 15. bod odůvodnění (přizpůsobený) 8. vzhledem k tomu, že tTato směrnice v zásadě požaduje po každé úvěrové instituci, aby se připojila k některému systému pojištění vkladů; že směrnice upravující přístup k činnosti úvěrových institucí, které mají sídlo ve třetí zemi, a zejména první směrnice Rady 77/780/EHS ze dne 12. prosince 1977 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu, umožňují členským státům rozhodovat o tom, zda a za jakých podmínek povolí pobočkám takových úvěrových institucí provozovat činnost na svém území; že se na tyto pobočky nevztahuje volné poskytování služeb ve smyslu čl. 59 druhého pododstavce Smlouvy, ani svoboda usazování v jiných členských státech než v těch, ve kterých jsou usazeny; že je tudíž na členském státě povolujícím tyto pobočky √ úvěrové instituce se sídlem ve třetí zemi, Õ aby rozhodl, jak uplatňovat zásady tuéto směrnicie vůči √ uvedeným Õ pobočkám, v souladu s čl. 9 odst. 1 směrnice 77/780/EHS √ a přihlédl přitom k Õ s nutnostií chránit vkladatele a udržovat integritu finančního systému.; že je Je nezbytné, aby si vkladatelé u těchto poboček byli plně vědomi úpravy pojištění vkladů, která se na ně vztahuje.; ò nový 9. Třebaže by se všechny úvěrové instituce v zásadě měly účastnit nějakého systému pojištění vkladů, je třeba uznat existenci systémů, jež chrání samu úvěrovou instituci (institucionální systémy ochrany) a především zajišťují její likviditu a platební schopnost. Tyto systémy zaručují vkladatelům ochranu nad rámec systému pojištění vkladů. Jsou-li odděleny od systémů pojištění vkladů, je třeba jejich doplňkovou ochrannou úlohu zohlednit při stanovení příspěvků jejich členů do systémů pojištění vkladů. Harmonizovaný limit pojištění by neměl mít na systémy chránící úvěrové instituce vliv, ledaže vyplácejí vkladatele. Vkladatelé by měli mít nárok vůči všem systémům, zejména pokud nelze zajistit ochranu od vzájemné záruční společnosti. Z působnosti této směrnice by tedy neměl být vyloučen žádný systém nebo režim. 10. Institucionální systémy ochrany jsou definovány v čl. 80 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (přepracované znění)[19] a mohou být příslušnými orgány uznány za systémy pojištění vkladů, pokud splňují všechna kritéria stanovená v uvedeném článku a v této směrnici. 11. V době nedávné finanční krize vedlo nekoordinované zvyšování limitů pojištění v EU k přesunu vkládaných prostředků do bank v zemích, kde bylo pojištění vkladů vyšší. Z bank tak byly v době obtížných podmínek odčerpány likvidní prostředky. V době stability mohou být rozdíly v limitech pojištění příčinou toho, že si vkladatelé zvolí nejvyšší pojištění vkladů místo nejvhodnějšího vkladového produktu. To může způsobit narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Je proto nezbytné zajistit harmonizovanou úroveň ochrany vkladů pro všechny vklady na území Unie. Určité vklady související se situací vkladatele však mohou být pojištěny na vyšší částku, avšak po omezenou dobu. ê 2009/14/EC, 4. bod odůvodnění ð nový 12. Na všechny vkladatele by se měl vztahovat stejný limit pojištění bez ohledu na to, zda je měnou členského státu euro, či nikoli, ð a bez ohledu na to, zda se banka účastní systému chránícího úvěrové instituce ï.Členské státy mimo eurozónu by měly mít možnost částky po měnovém přepočtu zaokrouhlovat, aniž by však ohrozily rovnocennou ochranu vkladatelů. ê 94/19/EC, 16. bod odůvodnění (přizpůsobený) 13. vzhledem k tomu, že by na Na jedné straně by minimální úroveň pojištění předepsaná touto směrnicí neměla ponechat bez ochrany příliš velkou část vkladů v zájmu ochrany spotřebitele i v zájmu stability finanční soustavy; že by na druhé straně nebylo vhodné stanovit ve Společenství takovou úroveň ochrany, která by v určitých případech mohla ve svém důsledku podpořit neobezřetné řízení úvěrových institucí; √ by měly být zohledněny náklady financování systémů Õ . že se zdá Zdá se být proto rozumným stanovit harmonizovanou minimální úroveň pojištění ve výši √ 100 000 EUR Õ ECU 20 000;. že může být třeba omezených přechodných opatření, jež by umožnila stávajícím systémům přizpůsobit se této částce; ê 94/19/EC, 20. bod odůvodnění (přizpůsobený) 14. vzhledem k tomu, že byla Byla zachována zásada harmonizovaného minimálního limitu na vkladatele, a ne na vklad;. že je Je proto vhodné přihlížet ke vkladům vkladatelů, kteří nejsou vedeni jako majitelé účtu anebo nejsou jedinými majiteli účtu; že z tohoto důvodu musí být limit uplatňován vůči každému identifikovatelnému vkladateli.; že by se však toto Toto opatření by se nemělo vztahovat na subjekty kolektivního investování, na které se vztahují zvláštní ochranná ustanovení, která se nevztahují na výše uvedené vklady.; ò nový 15. Členským státům by nemělo být bráněno ve zřízení systémů pro všeobecnou ochranu důchodů, které by měly fungovat odděleně od systémů pojištění vkladů. Členským státům by nemělo být bráněno v ochraně určitých vkladů ze sociálních důvodů nebo vkladů souvisejících s transakcemi s nemovitostmi pro soukromé rezidenční účely. Ve všech případech by měla být dodržena pravidla státní podpory. ê 94/19/EC, 23. bod odůvodnění (nový) ð nový 16. vzhledem k tomu, že v této směrnici ð Je ï není nezbytné harmonizovat způsoby financování systémů pojištění vkladů nebo samotných úvěrových institucí., protože na Na jedné straně náklady financování takových systémů musí v zásadě nést ð v první řadě ï samotné úvěrové instituce, a na druhé straně finanční kapacita těchto systémů musí být úměrná jejich závazkům. ð Aby bylo zajištěno, že vkladatelům ve všech členských státech bude poskytnuta obdobně vysoká úroveň ochrany a že systémy pojištění vkladů si budou vzájemně půjčovat peníze, pouze pokud příslušný systém pojištění vkladů vynaložil značné finanční úsilí, mělo by být financování systémů pojištění vkladů harmonizováno na vysoké úrovni. ï Nemělo by to však že to však nesmí ohrozit stabilitu bankovní soustavy daného členského státu.; ò nový 17. Za účelem omezení ochrany vkladů na nezbytnou míru tak, aby byla zajištěna právní jasnost a průhlednost pro vkladatele a aby se předešlo přesunu investičních rizik na systémy pojištění vkladů, měly by být určité finanční produkty investiční povahy vyloučeny z oblasti působnosti, a to především produkty, jež nejsou splatné v nominální hodnotě nebo jejichž existenci je možno prokázat pouze potvrzením. 18. Určití vkladatelé by neměli být způsobilí k ochraně vkladů, zejména veřejné orgány nebo jiné finanční instituce. V případě úpadku banky jejich omezený počet ve srovnání s počtem všech ostatních vkladatelů minimalizuje dopad na finanční stabilitu. Veřejné orgány mají také mnohem snazší přístup k úvěrům než občané. Nefinanční podniky by měly být v zásadě kryty, a to bez ohledu na jejich velikost. 19. V článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz[20] je definováno praní peněz. Tato definice by měla být základem pro vyloučení vkladatelů z plateb ze systémů pojištění vkladů. ê 94/19/EC, 4. bod odůvodnění 20. vzhledem k tomu, že nNáklady úvěrových institucí na účast v systému pojištění vkladů jsou nesrovnatelné s náklady, jež by s sebou nesl hromadný výběr bankovních vkladů nejen z úvěrové instituce, která se ocitla v nesnázích, nýbrž i z finančně zdravých institucí v důsledku ztráty důvěry vkladatelů ve spolehlivost bankovní soustavy.; ò nový 21. Je nezbytné, aby disponibilní finanční prostředky systémů pojištění vkladů dosahovaly určité cílové výše a aby bylo možné vybrat mimořádné příspěvky. Systémy pojištění vkladů by podle potřeby měly mít odpovídající ujednání o alternativních možnostech financování, které jim umožní získat krátkodobě prostředky k uspokojení pohledávek vůči nim uplatněných. 22. Finanční prostředky systémů pojištění vkladů by měly být v první řadě použity na vyplacení vkladatelů. Mohly by však být použity také k financování převodu vkladů do jiné úvěrové instituce, pokud náklady vzniklé systému pojištění vkladů nepřekročí částku pojištěných vkladů v dotyčné úvěrové instituci. Mohly by být rovněž v míře vymezené směrnicí použity k financování opatření proti úpadkům bank. Uvedená opatření by měla být v souladu s pravidly státní podpory. Tímto není dotčena budoucí politika Komise týkající se zřízení vnitrostátních fondů na řešení problémů bank. 23. V tabulce 1 uvedené v bodě 14 přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí[21] je některým položkám aktiv přiřazeno riziko. Tuto přílohu je třeba zohlednit za účelem zajištění, aby systémy pojištění vkladů investovaly pouze do nízkorizikových aktiv. 24. Příspěvky do systémů pojištění vkladů by měly přihlížet ke stupni rizika, do něhož vstupují jejich členové. Tím by se umožnilo zohlednění rizikových profilů jednotlivých bank, zajistilo spravedlivé stanovení příspěvků a poskytla motivace k méně rizikovému modelu podnikání. Tato harmonizace by byla zavedena postupně díky vyvinutí souboru klíčových ukazatelů povinných pro všechny členské státy a dalšího souboru doplňkových ukazatelů, které nejsou povinné. ê 94/19/EC, 25. bod odůvodnění (nový) ð nový 25. Ovzhledem k tomu, že ochrana vkladů je podstatnou součástí završení vnitřního trhu a nezbytným doplňkem systému dohledu nad úvěrovými institucemi, neboť vytváří solidaritu všech institucí na daném finančním trhu pro případ, že se některá z nich ocitne v platební neschopnosti., ð Proto by měly být umožněny vzájemné půjčky mezi systémy pojištění vkladů v případě potřeby. ï ê 2009/14/EC, 10. bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový 26. Lhůta k výplatě, která je v současnosti stanovena jako tříměsíční a může být prodloužena na devět měsíc √ počínaje 31. prosincem 2010 činí nejdéle šest týdnů Õ , je v rozporu s potřebou udržet důvěru vkladatelů a nenaplňuje jejich potřeby. Lhůta k výplatě by proto měla být zkrácena na ð jeden týden ï dvacet pracovních dnů. Tato lhůta by měla být prodloužena pouze za výjimečných okolností a po schválení příslušnými orgány. Dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost by Komise měla předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti a lhůtách u postupů při vyplácení náhrad, v níž posoudí, zda by bylo vhodné provést další zkrácení lhůty na deset pracovních dnů. ò nový 27. Systémy pojištění vkladů v členských státech, kde úvěrová instituce zřídila pobočky nebo kde přímo poskytuje služby, by měly informovat a vyplatit vkladatele jménem systému pojištění vkladů v členském státě, kde byla úvěrová instituce povolena. Systémy pojištění vkladů, jichž se tato situace může týkat, by měly předem uzavřít dohody, které usnadní splnění těchto úkolů. ê 94/19/EC, 21. bod odůvodnění (přizpůsobený) ð nový 28. Ivzhledem k tomu, že informovanost je nezbytnou součástí ochrany vkladatelů, a musí být proto v určitém minimálním rozsahu upravena;. ð Současní vkladatelé by proto měli být informováni o svém pojištění a příslušném systému na výpisech z účtu a případní budoucí vkladatelé prostřednictvím standardizovaného informačního přehledu, který podepíší. Obsah těchto informací by měl být pro všechny vkladatele totožný. ï Nže by však neregulované užívání odkazu na výši a rozsah určitého systému pojištění vkladů v reklamě by mohlo ohrozit stabilitu bankovní soustavy nebo důvěru vkladatelů.; že by proto členské státy měly stanovit pravidla pro omezení těchto odkazů; ð Odkaz na systém pojištění vkladů v reklamě by proto měl být omezen na krátkou věcnou informaci. Systémy chránící úvěrové instituce by měly jasně informovat vkladatele o své funkci, aniž by slibovaly neomezenou ochranu vkladů. ï ò nový 29. Na zpracování osobních údajů na základě této směrnice se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[22]. ê 94/19/EC, 24. bod odůvodnění 30. Tvzhledem k tomu, že tato směrnice nesmí vést k tomu, aby byly členské státy nebo jejich příslušné orgány činěny odpovědnými vůči vkladatelům, pokud zajistí zavedení nebo úřední uznání jednoho nebo více systémů, které pojišťují vklady nebo samotné úvěrové instituce a zajišťují náhradu vkladatelům nebo jejich ochranu za podmínek stanovených v této směrnici.; ò nový 31. Ve svém návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví ze dne 23. září 2009[23] předložila Komise návrh právní úpravy pro vytvoření Evropského systému orgánů finančního dohledu a poskytla podrobnější informace o architektuře nového rámce pro dohled včetně zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví. 32. Evropský orgán pro bankovnictví by měl respektovat dohled nad systémy pojištění vkladů vykonávaný členskými státy a přitom přispívat k dosažení cíle, kterým je usnadnění přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu při současném zajištění účinné ochrany vkladatelů. Za tímto účelem by měl tento orgán potvrzovat, zda jsou splněny podmínky pro vzájemné půjčky mezi systémy pojištění vkladů stanovené v této směrnici, a přísně v mezích stanovených touto směrnicí určit částky půjčované jednotlivými systémy, počáteční úrokovou sazbu a délku trvání půjčky. V této souvislosti by měl rovněž shromažďovat informace o systémech pojištění vkladů, zejména o objemu vkladů, které pojišťují, potvrzené příslušnými orgány. Měl by informovat ostatní systémy pojištění vkladů o jejich povinnosti poskytnout půjčku. 33. Je zapotřebí zavést účinný nástroj k zavedení harmonizovaných technických norem ve finančních službách, aby byly v celé Evropě zajištěny rovné podmínky a odpovídající ochrana vkladatelů. Tyto normy by měly být připraveny s cílem standardizovat výpočet příspěvků založených na stupni rizika. 34. V zájmu zajištění efektivního a účinného fungování systémů pojištění vkladů a vyváženého posouzení jejich situace v různých členských státech by Evropský orgán pro bankovnictví měl se závazným účinkem rozhodovat jejich vzájemné spory. 35. V souvislosti s čl. 5 odst. 5 by Komise měla mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. 36. V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii, lze cílů opatření, které má být přijato, konkrétně harmonizace pravidel týkajících se fungování systémů pojištění vkladů, dosáhnout pouze na úrovni Unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. 37. Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezit na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá z předchozích směrnic. 38. Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze IV ve vnitrostátním právu, ê 94/19/EC PŘIJALY TUTO SMĚRNICI: ò nový Článek 1Předmět a oblast působnosti 39. Tato směrnice stanoví pravidla týkající se fungování systémů pojištění vkladů. 40. Tato směrnice se vztahuje na všechny systémy pojištění vkladů vzniklé ze zákona nebo na smluvním základě a na institucionální systémy ochrany uznané za systémy pojištění vkladů. 41. Institucionální systémy ochrany definované v čl. 80 odst. 8 směrnice 2006/48/ES mohou být příslušnými orgány uznány za systémy pojištění vkladů, pokud splňují všechna kritéria stanovená v uvedeném článku a v této směrnici. 42. Institucionální systémy ochrany, které nebyly uznány podle odstavce 3 a nepojišťují vklady, nepodléhají této směrnici s výjimkou čl. 14 odst. 5 druhého pododstavce a přílohy III posledního pododstavce. ê 94/19/EC, čl. 1 bod 1 (nový) Článek 2Definice 1. Pro účely této směrnice se: a) 1. „vkladem“ rozumí jakýkoli kreditní zůstatek vzniklý z prostředků zbylých na účtu nebo z dočasných situací vyplývajících z obvyklých bankovních operací, který musí úvěrová instituce vyplatit na základě příslušných zákonných a smluvních podmínek, a každý dluh prokázaný potvrzením vystaveným úvěrovou institucí. Za vklady se považují i podíly v „building societies“ ve Spojeném království a Irsku s výjimkou podílů kapitálové povahy, na které se vztahuje článek 2. Za vklady se nepovažují dluhopisy, které splňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 4 směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)[24]. Za účelem výpočtu kreditního zůstatku použijí členské státy předpisy týkající se vzájemných pohledávek a jejich započtení v souladu se zákonnými a smluvními podmínkami platnými pro dané vklady; ò nový Nástroj se nepovažuje za vklad za žádné z těchto okolností: jeho existenci lze prokázat pouze jiným potvrzením než výpisem z účtu; jeho jistina není splatná v nominální hodnotě; jeho jistina je splatná v nominální hodnotě pouze za podmínek určité záruky nebo dohody poskytnuté úvěrovou institucí nebo třetí stranou; b) „způsobilými vklady“ rozumí vklady, jež nejsou vyloučeny z ochrany podle článku 4; c) „pojištěnými vklady“ rozumí způsobilé vklady, jež nepřevyšují limit pojištění uvedený v článku 5; ê 94/19/EC, čl. 1 bod 2 d) 2. „společným účtem“ rozumí účet otevřený na jméno dvou nebo více osob nebo účet, k němuž mají dvě nebo více osob práva, jež lze uplatňovat proti podpisu jedné nebo více z těchto osob; ê 94/19/EC, čl. 1 bod 3 e) 3. „nedisponibilním vkladem“ rozumí vklad, který je splatný a vymahatelný, ale nebyl vyplacen úvěrovou institucí podle příslušných zákonných a smluvních podmínek v případech, kdy i) příslušné orgány zjistí, že podle jejich názoru se příslušná úvěrová instituce v daném čase nezdá být schopna z důvodů přímo souvisejících s její finanční situací vyplatit vklad a v současnosti nemá vyhlídky, že tak bude moci učinit. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 1) Příslušné orgány tak učiní co nejdříve a v každém případě do pěti pracovních dnů poté, co se poprvé dozvědí, že úvěrová instituce nevyplatila vklady, jež jsou splatné a vymahatelné, nebo ê 94/19/EC, čl. 1 bod 1 (nový) ð nový ii) soudní orgán vynese z důvodů přímo souvisejících s finanční situací úvěrové instituce rozhodnutí, jehož důsledkem je pozastavení možnosti vkladatele uplatňovat vůči této instituci pohledávky, pokud toto rozhodnutí je vyneseno dříve, než dojde k výše uvedenému zjištění; f) 4. „úvěrovou institucí“ rozumí podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účetð definovaný v čl. 4 bodě 1) směrnice 2006/48/ES ï ; g) 5. „pobočkou“ rozumí provozovna bez právní subjektivity, která je součástí úvěrové instituce a která přímo provádí všechny nebo některé operace tvořící podstatu činnosti úvěrových institucí; ò nový h) „cílovou výší“ rozumí 1,5 % způsobilých vkladů, za jejichž krytí systém pojištění vkladů odpovídá; i) „disponibilními finančními prostředky“ rozumí hotovost, vklady a nízkoriziková aktiva se zbývající dobou splatnosti nejvýše 24 měsíců, jež lze proměnit na likvidní prostředky ve lhůtě nepřesahující lhůtu stanovenou v čl. 7 odst. 1; j) „nízkorizikovými aktivy“ rozumí položky aktiv spadající do jedné z kategorií vymezených v první a druhé kategorii v tabulce 1 uvedené v bodě 14 přílohy I směrnice 2006/49/ES s výjimkou ostatních kvalifikujících položek definovaných v bodě 15 uvedené přílohy; k) „domovským členským státem“ rozumí členský stát, v němž má úvěrová instituce své sídlo; l) „hostitelským členským státem“ rozumí členský stát, v němž má úvěrová instituce pobočku nebo v němž poskytuje služby; m) „příslušnými orgány“ rozumí příslušné orgány definované v čl. 4 bodě 4) směrnice 2006/48/ES; 2. Pokud tato směrnice odkazuje na [nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví], subjekty spravující systémy pojištění vkladů se považují pro účely tohoto nařízení za příslušné orgány podle čl. 2 bodu 2) [nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví]. ê 94/19/EC, článek 3 (přizpůsobený) è1 2005/1/EC, článek 2 ð nový Článek 3 Členství a dohled 43. Každý členský stát zajistí, aby byl na jeho území zaveden a úředně uznán jeden nebo více systémů pojištění vkladů. ð To nebrání fúzím systémů z různých členských států. ï S výjimkou okolností uvedených v druhém pododstavci a v odstavci 4 nesmí žŽádná úvěrová instituce nesmí povolená v tomto členském státě na základě článku 3 směrnice 77/780/EHS přijímat vklady, pokud není členem takového systému. Členský stát však může zprostit úvěrovou instituci povinnosti účasti na systému pojištění vkladů, pokud je tato úvěrová instituce účastna v systému, jenž chrání samotnou úvěrovou instituci a zvláště zajišťuje její likviditu a platební schopnost, a tím zajišťuje ochranu vkladatelů, která je alespoň rovnocenná ochraně poskytované některým systémem pojištění vkladů a která podle stanoviska příslušných orgánů splňuje tyto podmínky: – systém existuje a je úředně uznán ke dni přijetí této směrnice, – systém je určen k tomu, aby zabránil nedisponibilitě vkladů u úvěrových institucí, jež k němu patří, a musí mít k dispozici prostředky nutné k tomuto účelu, – systém nespočívá v záruce poskytnuté úvěrové instituci samotným členským státem nebo některým jeho místním nebo regionálním orgánem, – systém zajišťuje informovanost vkladatelů způsoby a za podmínek stanovených v článku 9. Členské státy, které využijí této možnosti, o tom uvědomí Komisi; zejména ji zpraví o vlastnostech ochranných systémů a o úvěrových institucích, na které se vztahují, jakož i o všech pozdějších změnách poskytnutých informací. Komise o nich uvědomí è1 Evropský bankovní výbor ⎜. 2. Pokud některá úvěrová instituce neplní povinnosti, které má jako člen systému pojištění vkladů, musí to být ohlášeno příslušným orgánům, které jí vydaly povolení a které ve spolupráci se systémem pojištění vkladů přijmou veškerá vhodná opatření, včetně uložení sankcí, aby zajistily, že úvěrová instituce své povinnosti splní. 3. Pokud tato opatření nedokáží zajistit plnění povinností úvěrovou institucí, může systém v případech, kdy vnitrostátní právní předpisy dovolují vyloučení člena, oznámit s výslovným souhlasem příslušných orgánů ve lhůtě ne kratší než ð 1 ï 12 měsíců svůj záměr vyloučit úvěrovou instituci z členství v systému. Vklady uložené před uplynutím výpovědní lhůty jsou nadále plně kryty systémem pojištění vkladů. Pokud do uplynutí výpovědní lhůty úvěrová instituce nesplní své povinnosti, může ji systém pojištění vkladů, opět po předchozím výslovném souhlasu příslušných orgánů, ð přikročí k jejímu vyloučení ï vyloučit. 4. Pokud to umožňují vnitrostátní právní předpisy a s výslovným souhlasem příslušných orgánů, které jí vydaly povolení, smí úvěrová instituce vyloučená ze systému pojištění vkladů pokračovat v přijímání vkladů, pokud před svým vyloučením zavedla alternativní pojistné uspořádání zajišťující, že vkladatelé požívají úroveň a rozsah ochrany alespoň rovnocennou těm, které poskytuje úředně uznaný systém. 5. Pokud úvěrová instituce, jejíž vyloučení je navrženo v souladu s odstavcem 3, není schopna zavést alternativní pojistné uspořádání, které splňuje podmínky stanovené v odstavci 4, odejmou jí příslušné orgány okamžitě povolení, jež jí vydaly. ê 94/19/EC, článek 5 (přizpůsobený) 4. Vklady držené ke dni, kdy je odňato povolení vydané úvěrové instituci na základě článku √ 6 směrnice 2006/48/ES Õ 3 směrnice 77/780/EHS, jsou nadále chráněny systémem pojištění vkladů. ∫ nový 5. Všechny systémy pojištění vkladů uvedené v článku 1 podléhají průběžnému dohledu příslušných orgánů ohledně dodržování této směrnice. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 6) písm. a) (nový) 6. Členské státy zajistí, aby jejich systémy pojištění vkladů pravidelně prováděly testy a aby tyto systémy byly informovány v případě, že příslušné orgány zjistí v některé úvěrové instituci problémy, jež by mohly vést k aktivaci systému pojištění vkladů. ò nový Tyto testy se provádějí nejméně jedenkrát za tři roky, nebo vyžádají-li si to okolnosti. První test bude proveden do 31. prosince 2013. Evropský orgán pro bankovnictví bude v této souvislosti pravidelně provádět srovnávací hodnocení podle článku 15 [nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví]. Při výměně informací s Evropským orgánem pro bankovnictví jsou systémy pojištění vkladů vázány profesním tajemstvím podle článku 56 uvedeného nařízení. 7. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů kdykoli na vlastní žádost obdržely od svých členů všechny informace nezbytné k přípravě vyplacení náhrad vkladatelům, včetně označení podle čl. 4 odst. 2. Informace nezbytné k provádění zátěžových testů jsou systémům pojištění vkladů předkládány průběžně. Informace jsou anonymizované. Získané informace je možné používat pouze k provádění zátěžových testů nebo k přípravě vyplacení náhrad a uchovávat nejdéle po dobu nezbytnou k těmto účelům. ê 94/19/EC, článek 2 (přizpůsobený) Článek 4Způsobilost vkladů 1. Ze systémů pojištění vkladů se vylučují jakékoli náhrady a) vkladů jiných úvěrových institucí uskutečněných jejich vlastním jménem a na vlastní účet, s výhradou čl. 68 odst. 3, b) veškerých nástrojů, na které se vztahuje definice „vlastního kapitálu“ v článku √ 57 směrnice 2006/48/ES Õ 2 směrnice Rady 89/299/EHS ze dne 17. dubna 1989 o vlastním kapitálu úvěrových institucí[25], c) vkladů vzniklých z operací, v souvislosti s nimiž byl vynesen odsuzující rozsudek za trestný čin praní peněz ve smyslu čl.ánku 1 √ písm. C) Õ směrnice Rady 91/308/EHS ze dne 10. června 1991 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz, ∫ nový d) vkladů finančních institucí ve smyslu čl. 4 bodu 5) směrnice 2006/48/ES, e) vkladů investičních podniků ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1) směrnice 2004/39/ES, f) vkladů, jejichž držitel nebyl nikdy identifikován podle čl. 3 odst. 1 směrnice 91/308/EHS, když se stanou nedisponibilními, g) vkladů pojišťoven, h) vkladů subjektů kolektivního investování, i) vkladů penzijních fondů, j) vkladů veřejných orgánů, k) dluhových cenných papírů vydaných úvěrovou institucí a závazků vzniklých z vlastních akceptací a směnek. 2. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce označovaly vklady uvedené v odstavci 1 tak, aby byla umožněna jejich okamžitá identifikace. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 3 písm. a) (přizpůsobený) Článek 5Limit pojištění 1. Členské státy zajistí, aby souhrn vkladů každého vkladatele byl pojištěn nejméně do výše √ 100 000 Õ 50000 EUR pro případ, že se tyto vklady stanou nedisponibilními. 1a. Do 31. prosince 2010 členské státy zajistí, aby výše pojištění souhrnu vkladů každého vkladatele byla stanovena na 100000 EUR pro případ, že se tyto vklady stanou nedisponibilními. Pokud Komise ve své zprávě uvedené v článku 12 dojde k závěru, že takové zvýšení a taková harmonizace nejsou vhodné a finančně únosné pro všechny členské státy jako prostředek k zajištění ochrany spotřebitele a finanční stability ve Společenství a k předcházení přeshraničním narušením mezi členskými státy, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh na změnu prvního pododstavce. ∫ nový 2. Členské státy zajistí, aby se systémy pojištění vkladů neodchýlily od limitu pojištění stanoveného v odstavci 1. Členské státy však mohou rozhodnout, že jsou pojištěny následující vklady, pokud se na náklady na související výplaty nevztahují články 9, 10 a 11: a) vklady plynoucí z transakcí s nemovitostmi pro soukromé rezidenční účely po dobu až 12 měsíců po připsání částky; b) vklady, jež plní sociální funkci vymezenou vnitrostátním právem a jsou spojeny s určitými životními událostmi, jako je svatba, rozvod, invalidita nebo úmrtí vkladatele. Pojištění trvá nejvýše 12 měsíců po příslušné události. 3. Odstavec 2 nebrání členským státům v zachování nebo zavedení systémů pojištění produktů týkajících se hmotného zajištění na stáří a důchodů, pokud tyto systémy nepojišťují pouze vklady, nýbrž nabízejí komplexní pojištění pro všechny produkty a situace, které jsou v této souvislosti relevantní. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 3 písm. a) (nový) ð nový 41b. ð Výplata vkladů se provádí v měně, v níž byl účet veden. Pokud ï Členské státy mimo eurozónu, které převádějí ð se ï částky vyjádřené v eurech uvedené v odstavciích 1 a 1a ð přepočítávají ï na ð jinou ï svou národní měnu, zajistí, aby ð odpovídají ï částky v národních měnách, které jsou vkladatelům skutečně vyplaceny, odpovídaly částkám stanoveným v této směrnici. ò nový 5. Členské státy, které přepočítávají částky vyjádřené v eurech na svou národní měnu, použijí poprvé při přepočtu směnný kurz platný ke dni vstupu této směrnice v platnost. Členské státy mohou částky po přepočtu zaokrouhlit, pokud zaokrouhlení nepřevyšuje 2 500 EUR. Aniž je dotčen předcházející pododstavec, provedou členské státy každých pět let úpravu limitů pojištění přepočtených na jinou měnu na částku uvedenou v odstavci 1. Členské státy mohou po předchozí konzultaci s Komisí provést úpravu limitů pojištění dříve, dojde-li k nepředvídaným událostem, například kolísání měny. ê 94/19/EC, čl. 7 odst. 2 (nový) 2 . Členské státy mohu stanovit, že určití vkladatelé nebo vklady jsou z pojištění vyňati nebo že jim bude poskytnut nižší limit pojištění. Tyto výjimky jsou uvedeny v příloze I. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 3) písm. b) (nový) 3. Odstavec 1a nevylučuje zachování ustanovení, která do 1. ledna 2008 stanovila pojištění některých druhů vkladů v plné výši, zejména ze sociálních důvodů. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 3) písm. c) --- ê 94/19/EC, čl. 7 odst. 5 (přizpůsobený) ð nový 6. Komise přezkoumá částku uvedenou v odstavci 1 pravidelně nejméně jednou za pět let. Pokud to uzná za vhodné, předloží Evropskému parlamentu a Radě návrh směrnice, jež upraví částku uvedenou v odstavci 1 zejména se zřetelem k vývoji v bankovnictví a k hospodářské a měnové situaci √ v Unii Õ ve Společenství. První přezkum neproběhne dříve než √ 31. prosince 2015 Õ pět let po skončení lhůty uvedené v čl. 7 odst. 1 druhém pododstavci ð , ledaže si nepředvídané události vyžádají přezkum dříve. ï ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 3) písm. d) (nový) 7. Komise může upravit částky uvedené v odstavciích 1 a 1a podle inflace v Evropské unii na základě změn v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen zveřejňovaném Komisí. Toto opatření, jež má za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímá √ podle článku 16 Õ regulativním postupem s kontrolou podle čl. 7a odst. 2. ê 94/19/EC, článek 8 (přizpůsobený) Článek 6Stanovení splatné částky 44. Limity uvedenýé v čl. 57 odst. 1, 3 a 4 se vztahujeí na souhrn vkladů u téže úvěrové instituce bez ohledu na počet těchto vkladů, jejich měnu a místo uložení √ v Unii Õ ve Společenství. 45. Při výpočtu limituů stanovenéhoých v čl. 57 odst. 1, 3 a 4 se přihlédne k podílu každého vkladatele na společném účtu. Není-li stanoveno jinak, jsou podíly jednotlivých vkladatelů na tomto účtu stejné. Členské státy mohou stanovit, že vklady na účtu, k němuž mají právo dvě nebo více osob jako společníci společnosti, členové sdružení nebo jiného obdobného seskupení bez právní subjektivity, mohou být pro účely výpočtu limituů stanovenéhoých v čl. 57 odst. 1, 3 a 4 sečteny a lze s nimi nakládat, jako by byly uloženy jediným vkladatelem. 46. Pokud vkladatel nemůže nakládat s částkami uloženými na účtu bez omezení, vztahuje se pojištění na osobu, která s nimi může bez omezení nakládat, za předpokladu, že je nebo může být zjištěna ke dni, kdy příslušné orgány učiní zjištění podle čl. 21 odst. 13 písm. e) bodu i) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 21 odst. 13 písm. e) bodu ii). Může-li více osob nakládat s vklady bez omezení, přihlédne se k podílu každé z nich podle právních předpisů upravujících správu daných částek při výpočtu limituů stanovenéhoých v čl. 57 odst. 1, 3 a 4. ò nový 47. Rozhodným dnem pro výpočet splatné částky je datum, ke kterému příslušné orgány učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu i) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu ii). K závazkům vkladatele vůči úvěrové instituci se při výpočtu splatné částky nepřihlíží. 48. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů mohly kdykoli požádat úvěrové instituce o informaci o souhrnné výši vkladů každého vkladatele. 49. Naběhlé úroky z vkladů, které ke dni, ke kterému příslušné orgány učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu i) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu ii), nebyly dosud připsány, jsou systémem pojištění vkladů nahrazovány. Limit uvedený v čl. 5 odst. 1 nesmí být překročen. Pokud se úroky odvíjejí od hodnoty jiného finančního nástroje, a není tudíž možné určit jejich výši, aniž by bylo ohroženo dodržení lhůty pro výplatu stanovené v čl. 7 odst. 1, je náhrada těchto úroků omezena na úrokovou sazbu při prodlení určenou podle vnitrostátního práva. 7. Členské státy mohou rozhodnout, že určité druhy vkladů, které plní sociální funkci vymezenou vnitrostátním právem a za něž se zaručila třetí strana v souladu s pravidly státní podpory, se nezahrnují do souhrnu vkladů téhož vkladatele u téže úvěrové instituce ve smyslu odstavce 1. V těchto případech je záruka poskytnutá třetí stranou omezena limitem pojištění stanoveným v čl. 5 odst. 1. 4. Toto ustanovení se nevztahuje na subjekty kolektivního investování. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 6) písm. a) (nový) ð nový Článek 7 Výplata 1. Systémy pojištění vkladů musí být schopny vyplatit řádně ověřené pohledávky vkladatelů týkající se nedisponibilních vkladyů do ð 7 ï dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy příslušné orgány učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu i) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu ii). Tato lhůta zahrnuje shromáždění a předání přesných údajů o vkladatelích a vkladech, které jsou nezbytné pro ověření nároků. Za zcela výjimečných okolností může systém pojištění vkladů požádat příslušné orgány o prodloužení této lhůty. Prodloužení nesmí přesáhnout deset pracovních dnů. Do 16. března 2011 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o účinnosti a lhůtách u postupů při vyplácení náhrad, v níž posoudí, zda by bylo možno provést zkrácení lhůty uvedené v prvním pododstavci na deset pracovních dnů. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 6) písm. b) 2. — ò nový Členské státy mohou rozhodnout, že na vklady uvedené v čl. 6 odst. 3 se vztahuje delší lhůta pro výplatu. Tato lhůta však nepřekročí tři měsíce ode dne, ke kterému příslušné orgány učiní zjištění podle čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu i) nebo kdy soudní orgán rozhodne ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) bodu ii). Vkladatel, který nemůže bez omezení nakládat s částkami uloženými na účtech podle čl. 6 odst. 3, obdrží výplatu ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci. Tato výplata bude zohledněna při vyplacení osob, které mohou nakládat s částkami bez omezení. 2. Vkladatelé obdrží výplatu, aniž by museli podávat žádost u systému pojištění vkladů. Za tímto účelem poskytne úvěrová instituce systému neprodleně na jeho žádost nezbytné informace o vkladech a vkladatelích. ê 94/19/EC, článek 10 (nový) ð nový 3. Uplynutí lhůt stanovených v odstavcích 1 a 2 se systém pojištění vkladů nesmí dovolávat, aby odepřel výhodu pojištění vkladateli, který nebyl schopen včas uplatnit nárok na výplatu náhrady z pojištění. 34. ð Veškerá korespondence mezi systémem pojištění vkladů a vkladatelem ï Doklady týkající se podmínek a formalit, které je třeba splnit, aby byl získán nárok na výplatu náhrady z pojištění podle odstavce 1, musí být podrobně vypracovány způsobem stanoveným vnitrostátními právními předpisy ð je vyhotovena ï v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém se nachází pojištěný vklad. ð Pokud banka přímo působí v jiném členském státě, aniž by zřídila pobočku, poskytují se informace v jazyce, který si vkladatel zvolil při otevření účtu. ï 45. Bez ohledu na lhůtu stanovenou v odstavciích 1 a 2 může systém pojištění vkladů odložit veškeré výplaty do vynesení rozsudku soudem v těch případech, kdy jsou vkladatel nebo jiná osoba, kteří mají právo na částky uložené na účtu nebo na nich mají zájem, √ obviněni Õ obžalováni z trestného činu spojeného s praním peněz, jak je vymezuje článek 1 směrnice 91/308/EHS. ê 94/19/EC, čl. 7 odst.6 Článek 8Pohledávky za systémem pojištění vkladů 1. Členské státy zajistí, aby práva vkladatelů na náhradu mohla být předmětem žaloby vkladatele proti systému pojištění vkladů. ê 94/19/EC, článek 11 ð nový 2. Aniž tím jsou dotčena jiná práva, která mohou mít podle vnitrostátních právních předpisů, ð a s výhradou odstavce 3 ï, mají systémy provádějící platby z pojištění právo vstoupit do práv vkladatelů v likvidačním řízení až do výše svých plateb. ò nový 3. Jestliže systémy pojištění vkladů postupem podle článku 10 poskytnou půjčku jinému systému, mají poměrně k zapůjčené částce právo vstoupit do práv vkladatelů v likvidačním řízení až do výše svých plateb. Toto právo nelze uplatnit před termínem splatnosti půjčky podle čl. 10 odst. 2 písm. b). Pokud likvidační řízení skončí před tímto termínem, právo vstoupit do práv se rozšiřuje na výnos z likvidace vyplacený systému přijímajícímu půjčku. Práva, na něž se vztahuje právo vstoupit do práv uvedené v tomto odstavci, jsou první v pořadí za právy vkladatelů podle odstavce 1 a před všemi ostatními právy vůči likvidovanému subjektu. 4. Členské státy mohou omezit dobu, v níž vkladatelé, jejichž vklady nebyly systémem vyplaceny nebo uznány ve lhůtě stanovené v čl. 7 odst. 1, mohou nárokovat výplatu vkladů. Tato časová lhůta se určí podle dne, k němuž mají být v likvidačním řízení podle vnitrostátního práva zapsána práva, do nichž vstoupil systém pojištění vkladů podle odstavce 2. Při určení uvedené časové lhůty přihlédnou členské státy k času, který systém pojištění vkladů potřebuje ke shromáždění příslušných pohledávek před zápisem práv. ò nový Článek 9Financování systémů pojištění vkladů 50. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů měly odpovídající systémy ke zjištění svých možných závazků. Výše disponibilních finančních prostředků systémů pojištění vkladů je úměrná těmto závazkům. Systémy pojištění vkladů získávají disponibilní finanční prostředky z pravidelných příspěvků svých členů ke 30. červnu a 30. prosinci každého roku. To nebrání doplňkovému financování z jiných zdrojů. Nesmí být požadovány jednorázové vstupní poplatky. Disponibilní finanční prostředky dosahují přinejmenším cílové výše. Pokud finanční kapacity klesnou pod cílovou výši, zahájí se opět výběr příspěvků, dokud nebude znovu dosaženo alespoň cílové výše. Pokud disponibilní finanční prostředky dosahují méně než dvě třetiny cílové výše, činí pravidelný příspěvek nejméně 0,25 % způsobilých vkladů. 51. Souhrnná výše vkladů a investic systému ve vztahu k jedinému subjektu nepřevyšuje 5 % disponibilních finančních prostředků systému. Pro výpočet tohoto limitu se společnosti, jež jsou součástí téže skupiny pro účely konsolidace účetních závěrek, jak je definována ve směrnici 83/349/EHS nebo v souladu s uznávanými mezinárodními účetními pravidly, považují za jediný subjekt. 52. Pokud disponibilní finanční prostředky systému pojištění vkladů nepostačují k vyplacení vkladatelů v případě, že se vklady stanou nedisponibilními, uhradí členové systému mimořádné příspěvky nepřevyšující 0,5 % jejich způsobilých vkladů v kalendářním roce. Tato platba se provede jeden den před lhůtou uvedenou v čl. 7 odst. 1. 53. Souhrnná výše příspěvků uvedených v odstavci 1 a 2 nesmí překročit 1 % způsobilých vkladů v kalendářním roce. Příslušné orgány mohou úvěrovou instituci zcela nebo částečně zprostit povinnosti uvedené v odstavci 2, pokud by celková výše plateb uvedených v odstavci 1 a 2 ohrozila vypořádání pohledávek jiných věřitelů za touto úvěrovou institucí. Zproštění povinnosti lze udělit nejvýše na dobu 6 měsíců, avšak může být na žádost úvěrové instituce obnoveno. 5. Finanční prostředky podle odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku jsou v první řadě použity na vyplacení vkladatelů podle této směrnice. Mohou však být použity také k financování převodu vkladů do jiné úvěrové instituce, pokud náklady vzniklé systému pojištění vkladů nepřekročí částku pojištěných vkladů v dotyčné úvěrové instituci. Systém pojištění vkladů v tomto případě do jednoho měsíce po převodu vkladů předloží Evropskému orgánu pro bankovnictví zprávu dokládající, že výše uvedený limit nebyl překročen. Členské státy mohou systémům pojištění vkladů povolit použít finanční prostředky k zabránění úpadku banky, aniž by byly omezeny na financování převodu vkladů do jiné úvěrové instituce, jsou-li splněny tyto podmínky: a) finanční prostředky systému po tomto opatření převyšují 1 % způsobilých vkladů; b) systém pojištění vkladů do jednoho měsíce po rozhodnutí o provedení tohoto opatření předloží Evropskému orgánu pro bankovnictví zprávu dokládající, že výše uvedený limit nebyl překročen. V jednotlivých případech mohou příslušné orgány na základě odůvodněné žádosti dotyčného systému pojištění vkladů povolit, aby byl procentní podíl uvedený v písmenu a) stanoven v intervalu od 0,75 do 1 %. 6. Členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů měly odpovídající ujednání o alternativních možnostech financování, které jim umožní získat krátkodobě prostředky k uspokojení pohledávek vůči nim uplatněných. 7. Členské státy měsíčně informují Evropský orgán pro bankovnictví o výši způsobilých vkladů a pojištěných vkladů na jejich území a o výši disponibilních finančních prostředků jejich systémů pojištění vkladů. Tyto informace jsou potvrzeny příslušnými orgány a spolu s potvrzením předloženy Evropskému orgánu pro bankovnictví do deseti dnů po skončení každého měsíce. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v prvním pododstavci byly zveřejněny na internetových stránkách systémů pojištění vkladů nejméně jedenkrát za rok. ò nový Článek 10Vzájemné půjčky mezi systémy pojištění vkladů 54. Systém má právo obdržet půjčku od všech ostatních systémů pojištění vkladů uvedených v čl. 1 odst. 2 na území Unie, pokud jsou splněny všechny následující podmínky: a) systém přijímající půjčku není schopen splnit své závazky podle čl. 8 odst. 1 z důvodu předchozích plateb ve smyslu čl. 9 odst. 5 prvního a druhého pododstavce; b) situace uvedená v písmenu a) tohoto pododstavce je důsledkem nedostatku disponibilních finančních prostředků uvedených v článku 9; c) systém přijímající půjčku využil mimořádných příspěvků podle čl. 9 odst. 3; d) systém přijímající půjčku se právně zaváže, že vypůjčené prostředky budou použity k úhradě pohledávek podle čl. 8 odst. 1; e) systém přijímající půjčku v daném okamžiku není vázán povinností splatit půjčku jinému systému pojištění vkladů podle tohoto článku; f) systém přijímající půjčku uvede částku požadovaných prostředků; g) celková výše půjčky nesmí překročit 0,5 % způsobilých vkladů systému přijímajícího půjčku; h) systém přijímající půjčku neprodleně informuje Evropský orgán pro bankovnictví a sdělí příčiny, proč jsou splněny výše uvedené podmínky, a částku požadovaných prostředků. Částka podle prvního pododstavce písm. f) se stanoví takto: [částka pojištěných vkladů, která má být vyplacena podle čl. 8 odst. 1] – [disponibilní finanční prostředky + nejvyšší částka mimořádných příspěvků podle čl. 9 odst. 3] Ostatní systémy pojištění vkladů vystupují jako systémy poskytující půjčku. Za tímto účelem členské státy, v nichž je zřízen více než jeden systém, určí jeden systém za systém poskytující půjčku za tento členský stát a informují o tom Evropský orgán pro bankovnictví. Členské státy mohou rozhodnout, zda a jakým způsobem obdrží systém poskytující půjčku náhradu od jiných systémů pojištění vkladů zřízených v témže členském státě. Systémy pojištění vkladů, jež jsou povinny splatit půjčku jiným systémům pojištění vkladů podle tohoto článku, neposkytují půjčky jiným systémům pojištění vkladů. 55. Na půjčku se vztahují tyto podmínky: a) každý systém půjčí částku úměrnou částce způsobilých vkladů v každém systému, přičemž se nepřihlíží k systému přijímajícím půjčku a k systémům pojištění vkladů uvedeným v písmenu a). Částky jsou vypočítány podle nejnovějších, měsíčně oznamovaných potvrzených informací uvedených v čl. 9 odst. 7; b) systém přijímající půjčku splatí půjčku nejpozději po 5 letech. Půjčku může splácet v ročních splátkách. Úroky jsou splatné až v době splacení; c) úroková sazba se rovná sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby půjčky. 56. Evropský orgán pro bankovnictví potvrdí, že požadavky podle odstavce 1 byly splněny, stanoví částky, které má zapůjčit každý systém, vypočtené podle odst. 2 písm. a) a počáteční úrokovou sazbu podle odst. 2 písm. c), jakož i dobu trvání půjčky. Evropský orgán pro bankovnictví zašle své potvrzení spolu s informacemi uvedenými v odst. 1 písm. h) systémům pojištění vkladů poskytujícím půjčku. Tyto systémy obdrží potvrzení a informace do 2 pracovních dnů. Systémy pojištění vkladů poskytující půjčku bez zbytečného odkladu, avšak nejpozději ve lhůtě dalších 2 pracovních dnů po přijetí potvrzení a informací provedou výplatu půjčky systému přijímajícímu půjčku. 57. Členské státy zajistí, aby příspěvky vybírané systémem přijímajícím půjčku byly dostatečné k co nejrychlejšímu splacení vypůjčené částky a opětovnému dosažení cílové úrovně. ò nový Článek 11Výpočet příspěvků do systémů pojištění vkladů 58. Příspěvky do systémů pojištění vkladů uvedené v článku 9 jsou stanoveny pro každého člena na základě stupně rizika, jež podstupuje. Úvěrové instituce platí nejméně 75 %, avšak nejvýše 200 % částky, kterou by musela přispět banka s průměrným rizikem. Členské státy mohou rozhodnout, že členové systémů uvedených v čl. 1 odst. 3 a 4 platí systémům pojištění vkladů nižší příspěvky, avšak nejméně 37,5 % částky, kterou by musela přispět banka s průměrným rizikem. 59. Určení stupně podstupovaného rizika a výpočet příspěvků vycházejí z prvků uvedených v příloze I a II. 60. Odstavec 2 se nevztahuje na systémy pojištění vkladů uvedené v čl. 1 odst. 2. 61. Na Komisi se přenášejí pravomoci za účelem upřesnění prvků definic a metod v příloze II části A. Návrh těchto regulačních norem se přijímá v souladu s článkem 7 až 7d [nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví]. Evropský orgán pro bankovnictví může připravit návrh regulačních norem k předložení Komisi. 62. Do 31. prosince 2012 vydá Evropský orgán pro bankovnictví pokyny k používání přílohy II části B v souladu s [článkem 8 nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví]. ê 94/19/EC, článek 4 (nový) Článek 12Spolupráce v rámci Unie 1. Systémy pojištění vkladů zavedené a úředně uznané v některém členském státě v souladu s čl. 3 odst. 1 chrání také vkladatele u poboček zřízených úvěrovými institucemi v jiných členských státech. Do 31. prosince 1999 nepřekročí úroveň ani rozsah poskytované ochrany včetně procentního podílu maximální úroveň či rozsah ochrany nabízené odpovídajícím systémem pojištění vkladů na území hostitelského členského státu. Do tohoto dne podá Komise na základě zkušeností získaných při uplatňování druhého pododstavce zprávu a zváží potřebu zachovat toto ustanovení. Předloží případně Evropskému parlamentu a Radě návrh směrnice za účelem prodloužení jeho platnosti. 2. Pokud úroveň nebo rozsah ochrany poskytované systémem pojištění vkladů hostitelského členského státu včetně procentního podílu překračuje úroveň nebo rozsah ochrany poskytované v členském státě, v němž je úvěrová instituce povolena, zajistí hostitelský členský stát, aby na jeho území existoval úředně uznaný systém pojištění vkladů, k němuž by se pobočka mohla dobrovolně připojit, aby doplnila pojištění, jež se na její vkladatele již vztahuje na základě jejího členství v systému pojištění vkladů v jejím domovském členském státě. Systém, k němuž se pobočka připojí, se musí vztahovat na kategorii institucí, ke kterým pobočka patří nebo kterým nejblíže odpovídá, v hostitelském členském státě. 3. Členské státy zajistí, aby byly stanoveny objektivní a obecně platné podmínky pro členství poboček v systému pojištění vkladů hostitelského členského státu v souladu s odstavcem 2. Přijetí do tohoto systému je podmíněno splněním přiměřených členských povinností, zejména platby všech příspěvků a ostatních poplatků. Členské státy se při provádění tohoto odstavce řídí základními zásadami uvedenými v příloze II. 4. Pokud pobočka, která využila možnosti dobrovolného členství podle odstavce 2, neplní povinnosti vyplývající z členství v systému pojištění vkladů, je to sděleno příslušným orgánům, které jí vydaly povolení, a tyto orgány ve spolupráci se systémem pojištění vkladů přijmou veškerá vhodná opatření, aby zajistily plnění uvedených povinností. Pokud tato opatření nezajistí splnění uvedených povinností pobočkou, může systém pojištění vkladů po uplynutí přiměřené, nejméně dvanáctiměsíční výpovědní lhůty a se souhlasem příslušných orgánů, které jí vydaly povolení, pobočku vyloučit. Vklady uložené přede dnem vyloučení jsou nadále kryty systémem pojištění vkladů, jehož dobrovolným členem pobočka byla, až do dne splatnosti. Vkladatelé jsou informováni o zrušení doplňkového pojištění vkladů. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 7) (přizpůsobený) Článek 12 1. Do 31. prosince 2009 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o a) harmonizaci mechanismů financování systémů pojištění vkladů, hodnotící zejména dopady stavu, kdy by v případě přeshraniční krize nedošlo k harmonizaci, s ohledem na dostupnost náhrad vkladů a na řádnou hospodářskou soutěž a přínosy a náklady takové harmonizace; b) vhodnosti a podmínkách stanovení pojištění vkladů v plné výši v některých případech dočasně zvýšených zůstatků na účtu; c) možných modelech zavedení příspěvků, jejichž výše by se odvíjela od míry rizika; d) přínosech a nákladech případného zavedení systému Společenství pro pojištění vkladů; e) dopadu rozdílnosti právních předpisů upravujících započtení na efektivitu systému a možná narušení v případě, že jsou pohledávky vkladatele započítávány proti jeho závazkům, přičemž se zohlední otázka přeshraničního ukončení činnosti; f) harmonizaci rozsahu působnosti, pokud jde o produkty a vkladatele, na něž se pojištění vkladů vztahuje, včetně specifických potřeb malých a středních podniků a místních orgánů; g) vztahu mezi systémy pojištění vkladů a alternativními způsoby výplaty náhrad vkladatelům, například mechanismy zajišťujícími výplaty náhrad v případě naléhavé potřeby. V případě potřeby předloží Komise vhodné návrhy na změnu této směrnice. 2. Členské státy informují Komisi a Evropský bankovní výbor, pokud zamýšlejí změnit rozsah působnosti nebo úroveň pojištění vkladů, a o jakýchkoli obtížích, na něž narazily při spolupráci s ostatními členskými státy. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 2) písm. a) (nový) 5. V případech uvedených v odstavcích 1 až 4 členské státy zajistí, aby systémy pojištění vkladů vzájemně spolupracovaly. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 2) písm. b) (nový) 6. Komise přezkoumá účinnost tohoto článku nejméně jednou za dva roky a případně navrhne jeho změny. ò nový 2. Vkladatelé u poboček zřízených úvěrovými institucemi v jiných členských státech nebo v členských státech, kde působí úvěrová instituce povolená v jiném členském státě, jsou jménem systému domovského členského státu vyplaceni systémem hostitelského členského státu. Domovský systém hostitelskému systému vyplacení nahradí. Systém hostitelského členského státu rovněž jménem systému domovského členského státu informuje dotčené vkladatele a je oprávněn jménem systému domovského členského státu od těchto vkladatelů přijímat korespondenci. 3. Pokud úvěrová instituce ukončí členství v jednom systému a vstoupí do členství v jiném systému, jsou tomuto druhému systému nahrazeny nebo převedeny příspěvky uhrazené během 6 měsíců předcházejících ukončení členství. To se nevztahuje na případy, kdy je úvěrová instituce vyloučena ze systému podle čl. 3 odst. 3. 4. Členské státy zajistí, aby si systémy pojištění vkladů domovského členského státu se systémy hostitelského členského státu vyměňovaly informace podle čl. 3 odst. 7. Použijí se omezení stanovená v uvedeném článku. 5. V zájmu usnadnění účinné spolupráce mezi systémy pojištění vkladů, především pokud jde o tento článek a článek 10, mají systémy pojištění vkladů, případně příslušné orgány, uzavřeny písemné dohody o spolupráci. Tyto dohody zohledňují požadavky stanovené směrnicí 95/46/ES. Evropský orgán pro bankovnictví je informován o existenci a obsahu těchto dohod. Může k těmto dohodám vydávat stanovisko podle čl. 6 odst. 2 písm. f) a článku 19 [nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví]. Pokud příslušné orgány nebo systémy pojištění vkladů nemohou dosáhnout dohody nebo pokud vznikne spor o výklad dohody, řeší vzájemné neshody Evropský orgán pro bankovnictví podle [článku 11 nařízení o Evropském orgánu pro bankovnictví]. Neexistencí uvedených dohod nejsou dotčeny pohledávky vkladatelů podle čl. 8 odst. 2 nebo úvěrových institucí podle odstavce 3 tohoto článku. ê 94/19/EC, článek 6 (přizpůsobený) ð nový Článek 13 Pobočky úvěrových institucí zřízené ve třetích zemích 63. Členské státy ověří, zda pobočky zřízené úvěrovou institucí, která má sídlo mimo √ Unii Õ Společenství, mají ð ochranu ï pojistné krytí rovnocennoué ð té ï krytí, kteroué stanoví tato směrnice. Pokud tomu tak není, mohou členské státy stanovit, s výhradou čl. √38 odst. 1 směrnice 2006/48/ES Õ 9 odst. 1 směrnice 77/780/EHS, že pobočky zřízené úvěrovou institucí, která má sídlo mimo √ Unii Õ Společenství, se musí připojit k některému systému pojištění vkladů, který působí na jejich území. 64. Úvěrová instituce, která má sídlo mimo √ Unii Õ Společenství ð a není členem systému působícího v členském státě ï, poskytuje současným a případným budoucím vkladatelům u poboček jí zřízených veškeré relevantní informace o pojištění chránícím jejich vklady. 3. Informace uvedené v odstavci 2 musí být poskytovány v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je pobočka √ zřízena Õ usazena, způsobem stanoveným vnitrostátními právními předpisy v jasné a srozumitelné formě. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 5) (nový) ð nový Článek 14 Informace pro vkladatele 1. Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce poskytly současným i případným vkladatelům informace potřebné k určení systému pojištění vkladů, jehož jsou instituce a její pobočky členy uvnitř √ Unie Õ Společenství, nebo alternativního uspořádání uvedeného v čl. 3 odst. 1 druhém pododstavci nebo v čl. 3 odst. 4. Vkladatelé musí být informováni o ustanoveních systému pojištění vkladů nebo případného alternativního uspořádání, včetně výše a rozsahu pojištění vkladů poskytovaného systémem pojištění vkladů. Není-li vklad pojištěn systémem pojištění vkladů v souladu s √ článkem 4 Õ čl. 7 odst. 2, uvědomí o tom úvěrová instituce vkladatele. 2. IVeškeré informace ð pro případné vkladatele ï musí být poskytnuty v jasné a srozumitelné formě ð před uzavřením smlouvy o vkladu a musí být případným vkladatelem podepsány. Použije se vzor v příloze III. ï 3. Informace pro současné vkladatele jsou poskytnuty na výpisech z účtu. Tyto informace obsahují potvrzení, že vklady jsou způsobilé podle čl. 2 odst. 1 a článku 4. Dále je uveden odkaz na informační přehled podle přílohy III a údaj o tom, kde ho lze získat. Může být rovněž uvedena adresa internetových stránek příslušného systému pojištění vkladů. Na žádost se poskytují informace o podmínkách náhrad a náležitostech, které je třeba splnit pro jejich získání. ê 94/19/EC, článek 9 (přizpůsobený) ð nový 4. Informace uvedené v odstavci 1 se poskytují způsobem stanoveným vnitrostátními právními předpisy v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, v němž je pobočka √ zřízena Õ usazena. 5. Členské státy stanoví pravidla omezující použití informací uvedených v odstavci 1 k reklamním účelům, aby toto použití neohrozilo stabilitu bankovní soustavy nebo důvěru vkladatelů. Členské státy mohou zejména omezit reklamu na věcný odkaz na systém, kterého se úvěrová instituce účastní ð který pojišťuje produkt, jehož se reklama týká. ï ò nový Úvěrové instituce, jež jsou členem systému uvedeného v čl. 1 odst. 3 a čl. 1 odst. 4, informují vkladatele odpovídajícím způsobem o fungování systému. Tyto informace nesmí zmiňovat neomezené pojištění vkladů. 6. Při fúzi úvěrových institucí jsou jejich vkladatelé o fúzi informováni nejméně jeden měsíc před její právní účinností. Vkladatelé jsou informováni o tom, že po té, co fúze nabude účinnosti, budou všechny jejich vklady u každé z fúzujících bank sečteny, aby bylo stanoveno jejich pojištění systémem pojištění vkladů. 7. Jestliže vkladatel používá internetové bankovnictví, jsou informace, jež mají být podle této směrnice zveřejněny, sděleny elektronickými prostředky takovým způsobem, aby upoutaly pozornost vkladatele. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 7) (přizpůsobený) Článek 12 1. Do 31. prosince 2009 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o a) harmonizaci mechanismů financování systémů pojištění vkladů, hodnotící zejména dopady stavu, kdy by v případě přeshraniční krize nedošlo k harmonizaci, s ohledem na dostupnost náhrad vkladů a na řádnou hospodářskou soutěž a přínosy a náklady takové harmonizace; b) vhodnosti a podmínkách stanovení pojištění vkladů v plné výši v některých případech dočasně zvýšených zůstatků na účtu; c) možných modelech zavedení příspěvků, jejichž výše by se odvíjela od míry rizika; d) přínosech a nákladech případného zavedení systému Společenství pro pojištění vkladů; e) dopadu rozdílnosti právních předpisů upravujících započtení na efektivitu systému a možná narušení v případě, že jsou pohledávky vkladatele započítávány proti jeho závazkům, přičemž se zohlední otázka přeshraničního ukončení činnosti; f) harmonizaci rozsahu působnosti, pokud jde o produkty a vkladatele, na něž se pojištění vkladů vztahuje, včetně specifických potřeb malých a středních podniků a místních orgánů; g) vztahu mezi systémy pojištění vkladů a alternativními způsoby výplaty náhrad vkladatelům, například mechanismy zajišťujícími výplaty náhrad v případě naléhavé potřeby. V případě potřeby předloží Komise vhodné návrhy na změnu této směrnice. 2. Členské státy informují Komisi a Evropský bankovní výbor, pokud zamýšlejí změnit rozsah působnosti nebo úroveň pojištění vkladů, a o jakýchkoli obtížích, na něž narazily při spolupráci s ostatními členskými státy. ê 94/19/EC, článek 13 (přizpůsobený) Článek 15Seznam povolených úvěrových institucí V seznamu povolených úvěrových institucí, který vypracovává podle čl. 3 odst. 7 směrnice 77/780/EHS √ článku 14 směrnice 2006/48/ES Õ, uvede Komise postavení každé úvěrové instituce s ohledem na tuto směrnici. ∫ nový Článek 16 Výkon přenesené pravomoci 65. Pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci podle čl. 5 odst. 7 se Komisi svěřují na dobu neurčitou. 66. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. 67. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným v článcích 17 a 18. Článek 17 Zrušení přenesení pravomoci 1. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesenou pravomoc uvedenou v článku 16 kdykoli zrušit. 2. Orgán, který zahájil interní postup rozhodování, zda zrušit přenesení pravomoci, se před přijetím konečného rozhodnutí snaží informovat v přiměřené lhůtě druhý orgán a Komisi o přenesených pravomocích, jež by mohly být zrušeny, včetně důvodů takového zrušení. 3. Rozhodnutí o zrušení ukončuje přenesení pravomocí vyjmenovaných v daném rozhodnutí. Nabývá účinku okamžitě nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Neovlivní platnost již platných aktů v přenesené pravomoci. Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie . Článek 18 Námitky proti aktům v přenesené pravomoci 1. Evropský parlament a Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne oznámení. Tato lhůta se z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady prodlouží o jeden měsíc. 2. Pokud po uplynutí této lhůty Evropský parlament ani Rada proti aktu v přenesené pravomoci námitky nevyslovily, bude akt zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost dnem stanoveným v tomto věstníku. Akt v přenesené pravomoci může být zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupit v platnost před uplynutím této lhůty, pokud Evropský parlament i Rada Komisi informovaly o svém záměru námitky nevyslovit. 3. Akt v přenesené pravomoci nevstoupí v platnost v případě, že proti němu Evropský parlament nebo Rada vysloví námitky. Orgán vyslovující námitky proti aktu v přenesené pravomoci vysvětlí důvody takového jednání. Článek 19 Přechodná ustanovení 68. Příspěvky do systémů pojištění vkladů uvedené v článku 9 jsou rozloženy co nejrovnoměrněji, dokud není dosaženo cílové výše uvedené v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci. 69. Vkladatele držící dluhové cenné papíry vystavené touž úvěrovou institucí a závazky vzniklé z vlastních akceptací nebo směnek, vklady, jejichž existenci je možné prokázat pouze jiným potvrzením než výpisem z účtu, vklady, jejichž jistina není splatná v nominální hodnotě nebo jejichž jistina je splatná v nominální hodnotě pouze při určité záruce nebo dohodě poskytnuté úvěrovou institucí nebo třetí stranou, je nutno informovat, že jejich vklady dále nebudou pojištěny systémem pojištění vkladů. 70. Pokud by po provedení této směrnice nebo směrnice 2009/14/ES přestaly být určité vklady zcela nebo částečně pojištěny systémem pojištění vkladů, mohou členské státy povolit, aby vklady, které byly složeny před 30. červnem 2010, byly pojištěny do 31. prosince 2014. Členské státy zajistí, aby po 31. prosinci 2014 žádný systém neposkytoval vyšší nebo obsáhlejší pojištění, než jaké je stanoveno touto směrnicí, bez ohledu na to, kdy byly vklady složeny. 71. Do 31. prosince 2015 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, a případně legislativní návrh, s cílem určit, zda by stávající systémy pojištění vkladů měly být nahrazeny jediným systémem pro celou Unii. 72. Do 31. prosince 2015 Komise s podporou [Evropského orgánu pro bankovnictví] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku v provádění této směrnice. V této právě by měla být zejména zvážena možnost určení cílové výše na základě pojištěných vkladů, aniž by se snížila ochrana vkladatelů. ê 94/19/EC, článek 14 ð nový Článek 20 Provedení 73. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí ð článkem 1, čl. 2 odst. 1 písm. a), c), d), f), h) až m), čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 3, čl. 3 odst. 5 až 7, čl. 4 odst. 1 písm. d) až k), čl. 5 odst. 2 až 5, čl. 6 odst. 4 až 7, čl. 7 odst. 1 až 3, čl. 8 odst. 2 až 4, články 9 až 11, článkem 12, čl. 13 odst. 1 až 2, čl. 14 odst. 1 až 3, čl. 14 odst. 5 až 7, článkem 19 a přílohou I až III do 31. prosince 2012 ï. Neprodleně o nich uvědomí Komisi ð sdělí Komisi jejich znění a srovnávací tabulku mezi těmito předpisy a touto směrnicí ï. Odchylně od prvního pododstavce členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 9 odst. 1 třetím pododstavcem, čl. 9 odst. 3 a článkem 10 do 31. prosince 2020. Odchylně od prvního pododstavce členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 7 odst. 1 a čl. 9 odst. 5 do 31. prosince 2013. Procentní podíl způsobilých vkladů uvedený v čl. 9 odst. 5 písm. a) se však nepoužije před 1. lednem 2014. Do 31. prosince 2017 se použije procentní podíl 0,5 %. Po tomto datu do 31. prosince 2020 se použije procentní podíl 0,75 %. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. ð Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. ï 74. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice. ò nový Článek 21Zrušení Směrnice 94/19/ES a její následné změny se zrušují s účinkem ode dne 31. prosince 2012, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic ve vnitrostátním právu a použitelnost směrnic uvedených v příloze IV. Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V. ê 94/19/EC, článek 15 (přizpůsobený) ð nový Článek 22 Vstup v platnost Tato směrnice vstupuje v platnost ð dvacátým ï dnem ð po ï vyhlášení v Úředním věstníku √ Evropské unie Õ Evropských společenství . ð Čl. 2 odst. 1 písm. b), e), g), čl. 4 odst. 1 písm. a) až c), čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 1 až 3, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 1, čl. 12 odst. 1, čl. 13 odst. 3, čl. 14 odst. 4 a články 15 až 18 se použijí ode dne 1. ledna 2013. ï ê 94/19/EC, článek 16 Článek 23 Tato směrnice je určena členským státům. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda […] […] ∫ nový PŘÍLOHA I Určení výše příspěvků založených na stupni rizika placených do systémů pojištění vkladů 75. Použijí se tyto vzorce: a) výše příspěvků člena založených na stupni rizika C i = TC * RS i b) podíl člena na riziku [pic] c) rizikově vážená výše příspěvku člena RA i = CB *[pic] kde: C i výše příspěvku i -tého člena systému pojištění vkladů TC celková výše příspěvků, které má systém vybrat RS i podíl i -tého člena na riziku RA i rizikově vážená výše příspěvku i -tého člena RA k rizikově vážené výše příspěvků každého z celkového počtu n členů CB základ pro výpočet příspěvků (tj. způsobilé vklady) β i rizikový koeficient přiřazený i -tému členovi podle přílohy II 76. Použijí se tyto vzorce: a) celkové bodové hodnocení člena [pic]= ¾[pic]+ ¼[pic] b) dílčí bodové hodnocení člena podle klíčových ukazatelů [pic]= ¼ [[pic]+[pic]+[pic]+[pic]] c) dílčí bodové hodnocení člena podle doplňkových ukazatelů [pic]=[pic][[pic]+[pic]+ … +[pic]] kde: [pic] celkové bodové hodnocení i -tého člena [pic] dílčí bodové hodnocení i -tého člena podle klíčových ukazatelů [pic] dílčí bodové hodnocení i -tého člena podle doplňkových ukazatelů [pic] proměnná vyjadřující stupeň rizika i -tého člena u jednotlivých klíčových nebo doplňkových ukazatelů uvedených v příloze II x symbol příslušného klíčového nebo doplňkového ukazatele ∫ nový PŘÍLOHA II Ukazatele, body a váhy pro výpočet příspěvků založených na stupni rizika ČÁST A Klíčové ukazatele 1. Pro výpočet příspěvků založených na stupni rizika se použijí tyto klíčové ukazatele: Kategorie rizika | Ukazatel | Poměr | Kapitálová přiměřenost | Položky kapitálu podle čl. 57 písm. a) až ca) směrnice 2006/48/ES a rizikově vážená aktiva podle článku 76 směrnice 2006/48/ES | Kapitál | Rizikově vážená aktiva | Kvalita aktiv | Nesplácené úvěry | Nesplácené úvěry | Hrubé úvěry | Rentabilita | Výnosnost aktiv | Čistý výsledek | Průměrná celková aktiva | Likvidita | Stanoví členské státy s výhradou čl. 11 odst. 4 | 2. Pro vyjádření rizikového profilu u klíčových ukazatelů se použije toto bodové hodnocení: Stupeň rizika | Kapitálová přiměřenost | Kvalita aktiv | Rentabilita | Likvidita | Velmi nízké riziko | 1 | 1 | 1 | 1 | Nízké riziko | 2 | 2 | 2 | 2 | Střední riziko | 3 | 3 | 3 | 3 | Vysoké riziko | 4 | 4 | 4 | 4 | Velmi vysoké riziko | 5 | 5 | 5 | 5 | 3. Na základě skutečných hodnot ukazatelů v dané kategorii rizika je členovi přiřazeno toto bodové hodnocení: Položka | Symbol (x) | [pic]= 1 | [pic]= 2 | [pic]= 3 | [pic]= 4 | [pic]= 5 | Kapitálová přiměřenost | CA | x > 12,3% | 12,3% ≥ x > 9,6% | 9,6% ≥ x > 8,2% | 8,2% ≥ x > 7% | x ≤ 7% | Kvalita aktiv | AQ | x ≤ 1% | 1% < x ≤ 2,1% | 2,1% < x ≤ 3,7% | 3,7% < x ≤ 6% | x > 6% | Rentabilita | P | x > 1,2% | 1,2% ≥ x > 0,9% | 0,9% ≥ x > 0,7% | 0,7% ≥ x > 0,5% | x ≤ 0,5% | Likvidita | L | Členské státy mohou stanovit prahové hodnoty pro každou proměnnou [pic]s výhradou čl. 11 odst. 4 | 4. Na základě celkového bodového hodnocení jsou členovi přiřazeny rizikové váhy (koeficient): Celkové bodové hodnocení (ρ) | 1 < ρ ≤ 1,5 | 1,5 < ρ ≤ 2,5 | 2,5 < ρ ≤ 3,5 | 3,5 < ρ ≤ 4,5 | 4,5 < ρ ≤ 5 | Rizikový koeficient (β) | 75 % | 100 % | 125 % | 150 % | 200 % | ČÁST B Doplňkové ukazatele 1. Pro výpočet příspěvků založených na stupni rizika stanoví členské státy doplňkové ukazatele. Za tímto účelem je možné použít některé nebo všechny tyto ukazatele: Kategorie rizika | Ukazatel/poměr | Definice | Kapitálová přiměřenost | Celkový kapitál | Celkový kapitál | Rizikově vážená aktiva | Přebytečný kapitál * | Přebytečný kapitál | nebo | Přebytečný kapitál | Celková aktiva | Rizikově vážená aktiva | Kvalita aktiv | Opravné položky k úvěrům | Opravné položky k úvěrům | nebo | Opravné položky k úvěrům | Čistý úrokový výnos | Provozní výsledek | Rizikově vážená aktiva | Rizikově vážená aktiva | Celková aktiva | Rentabilita | Poměr nákladů k výnosům | Provozní náklady | Provozní výnosy | Čistá marže | Čistá marže | Celkový kapitál | Likvidita | Stanoví členské státy s výhradou čl. 11 odst. 5 | * Přebytečný kapitál = kapitál – kapitál ve smyslu čl. 57 písm. a) až h) směrnice 2006/48/ES. 2. Pro vyjádření rizikového profilu u doplňkových ukazatelů se použije toto bodové hodnocení: Stupeň rizika | Kapitálová přiměřenost | Kvalita aktiv | Rentabilita | Likvidita | Velmi nízké riziko | 1 | 1 | 1 | 1 | Nízké riziko | 2 | 2 | 2 | 2 | Střední riziko | 3 | 3 | 3 | 3 | Vysoké riziko | 4 | 4 | 4 | 4 | Velmi vysoké riziko | 5 | 5 | 5 | 5 | 3. Na základě celkového bodového hodnocení jsou členovi přiřazeny rizikové váhy (koeficient): Celkové bodové hodnocení (ρ) | 1 < ρ ≤ 1,5 | 1,5 < ρ ≤ 2,5 | 2,5 < ρ ≤ 3,5 | 3,5 < ρ ≤ 4,5 | 4,5 < ρ ≤ 5 | Rizikový koeficient (β) | 75 % | 100 % | 125 % | 150 % | 200 % | ∫ nový PŘÍLOHA III Vzor informačního přehledu pro vkladatele Pokud úvěrová instituce nevyplatila splatný a vymahatelný vklad z důvodů přímo spojených s její finanční situací, vyplatí vkladatele systém pojištění vkladů. Produkt [vložte název produktu] společnosti [vložte jméno úvěrové instituce, která vede účet] je všeobecně pojištěn u příslušného systému pojištění vkladů. Výplata z pojištění činí nejvýše 100 000 EUR na banku. Je určena na základě součtu všech vkladů u téže banky. Pokud má vkladatel například na spořicím účtu 90 000 EUR a na běžném účtu 20 000 EUR, bude mu vyplaceno pouze 100 000 EUR. [Pouze je-li relevantní:] Tento postup se uplatní i v případě, že banka působí pod různými obchodními názvy. Společnost [vložte jméno úvěrové instituce, která vede účet] provozuje činnost též pod jménem [vložte jména všech ostatních poboček téže úvěrové instituce]. To znamená, že všechny vklady u jedné nebo více těchto poboček jsou v součtu pojištěny do výše 100 000 EUR. V případě společných účtů se limit 100 000 EUR vztahuje na každého vkladatele. [ Pouze je-li relevantní :] Vklady na účtu, k němuž mají právo dvě nebo více osob jako společníci společnosti, členové sdružení nebo jiného obdobného seskupení bez právní subjektivity, jsou však pro účely výpočtu limitu 100 000 EUR sečteny a nakládá se s nimi, jako by byly uloženy jediným vkladatelem.] Systémy pojištění vkladů chrání obecně všechny retailové vkladatele a podniky. Výjimky u určitých vkladů jsou uvedeny na internetových stránkách příslušného systému pojištění vkladů. Zda jsou určité produkty pojištěny, či nikoliv, vás také na vaši žádost informuje vaše banka. Pokud jsou vklady pojištěny, banka tuto skutečnost též potvrdí na výpisu z účtu. Příslušným systémem pojištění vkladů je [ vložte jméno a adresu, telefon, e-mail a internetovou adresu ]. Vyplatí vaše vklady (do výše 100 000 EUR) nejpozději do šesti týdnů; po 31. prosinci 2013 do jednoho týdne. Pokud v uvedené lhůtě výplatu neobdržíte, měli byste systém pojištění vkladů kontaktovat, neboť po určité době by mohla uplynout promlčecí lhůta pro uplatnění pohledávky. Další informace je možné získat na [vložte adresu internetových stránek příslušného systému pojištění vkladů]. [ Pouze je-li relevantní :] Váš vklad je pojištěn v rámci institucionálního systému ochrany, který [je/není uznán] za systém pojištění vkladů. Všechny banky, které jsou členy tohoto systému, se vzájemně podporují, aby předešly případnému úpadku. Pokud by však přesto k úpadku banky došlo, vaše vklady budou vyplaceny do výše 100 000 EUR. ∫ nový PŘÍLOHA IV ČÁST A Zrušené směrnice a jejich následné změny (uvedené v článku 21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES ze dne 30. května 1994 o systémech pojištění vkladů Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě ČÁST B Lhůty pro provedení (uvedené v článku 21) Směrnice | Lhůta pro provedení | 94/19/ES | 1. července 1995 | 2009/14/ES | 30. června 2009 | 2009/14/ES (čl. 1 bod 3) podbod i) druhý pododstavec, čl. 7 odst. 1a a 3 a čl. 10 odst. 1 směrnice 94/19/ES ve znění směrnice 2009/14/ES) | 31. prosince 2010 | ò nový PŘÍLOHA V Korelační tabulka Tato směrnice | Směrnice 2009/14/ES | Směrnice 94/19/ES | Článek 1 | - | - | Čl. 2 odst. 1 písm. a) | Čl. 1 bod 1 | Čl. 2 odst. 1. písm. d) | Čl. 1 bod 2 | Čl. 2 odst. 1. písm. e) | Čl. 1 bod 1) | Čl. 1 bod 3 | Čl. 2 odst. 1. písm. f) | Čl. 1 bod 4 | Čl. 2 odst. 1. písm. g) | Čl. 1 bod 5 | Čl. 3 odst. 1 | Čl. 3 odst. 1 | Čl. 3 odst. 2 | Čl. 3 odst. 2 | Čl. 3 odst. 3 | Čl. 3 odst. 3 | Čl. 3 odst. 4 | Článek 5 | Čl. 3 odst. 6 | Čl. 1 bod 6) písm. a) | Čl. 4 odst. 1 písm. a) až c) | Článek 2 | Čl. 4 odst. 1. písm. d) | Čl. 7 odst. 2, příloha I bod 1 | Čl. 4 odst. 1. písm. f) | Čl. 7 odst. 2, příloha I bod 10 | Čl. 4 odst. 1. písm. g) | Čl. 7 odst. 2, příloha I bod 2 | Čl. 4 odst. 1. písm. h) | Čl. 7 odst. 2, příloha I bod 5 | Čl. 4 odst.1 písm. i) | Čl. 7 odst. 2, příloha I bod 6 | Čl. 4 odst.1 písm. j) | Čl. 7 odst. 2, příloha I bod 3 a 4 | Čl. 4 odst.1 písm. k) | Čl. 7 odst. 2, příloha I bod 12 | Čl. 5 odst. 1 | Čl. 1 bod 3) písm. a) | Čl. 7 odst. 1 | Čl. 5 odst. 4 | Čl. 1 bod 3) písm. a) | Tato směrnice | Směrnice 2009/14/ES | Směrnice 94/19/ES | Čl. 5 odst. 6 | Čl. 7 odst. 4 a 5 | Čl. 5 odst. 7 | Čl. 1 bod 3) písm. d) | Čl. 6 odst. 1 až 3 | Článek 8 | Čl. 7 odst. 1 | Čl. 1 bod 6) písm. a) | Čl. 10 odst. 1 | Čl. 7 odst. 3 | Čl. 10 odst. 4 | Čl. 7 odst. 4 | Čl. 10 odst. 5 | Čl. 8 odst. 1 | Čl. 7 odst. 6 | Čl. 8 odst. 2 | Článek 11 | Čl. 12 odst. 1 | Čl. 4 odst. 1 | Článek 13 | Článek 6 | Čl. 14 odst. 1 až 3 | Čl. 1 bod 5) | Čl. 9 odst. 1 | Čl. 14 odst. 4 | Čl. 9 odst. 2 | Čl. 14 odst. 5 | Čl. 9 odst. 3 | Článek 15 | Článek 13 | Článek 16 až 18 | Čl. 1 bod 4) | ê 94/19/EC, příloha I (nový) PŘÍLOHA I Seznam výjimek uvedených v čl. 7 odst. 2 77. Vklady finančních institucí ve smyslu čl. 1 odst. 6 směrnice 89/646/EHS. 78. Vklady pojišťoven. 79. Vklady státu a ústředních správních orgánů. 80. Vklady krajských, regionálních, místních a obecních orgánů. 81. Vklady subjektů kolektivního investování. 82. Vklady penzijních fondů. 83. Vklady ředitelů, vedoucích pracovníků, osobně odpovědných členů úvěrové instituce, držitelů nejméně 5 % kapitálu úvěrové instituce, osob odpovědných za zákonem předepsaný audit účetních dokladů úvěrové instituce a vkladatelů podobného postavení v jiných společnostech téže skupiny. 84. Vklady blízkých příbuzných a třetích stran jednajících na účet vkladatelů uvedených pod bodem 7. 85. Vklady jiných společností téže skupiny. 86. Anonymní vklady. 87. Vklady, na které vkladatel jako jednotlivec získal od téže úvěrové instituce sazby a finanční výhody, které přispěly ke zhoršení finanční situace této instituce. 88. Dluhové cenné papíry vydané touž institucí a závazky vzniklé z vlastních akceptací a směnek. 89. Vklady v jiných měnách než: – měnách členských států, – ECU. 90. Vklady společností, které jsou tak velké, že podle článku 11 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, zakládající se na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o výročních účetních uzávěrkách některých druhů společností, nesmějí sestavovat zkrácené bilance[26]. ê 94/19/EC, příloha II (nový) PŘÍLOHA II Základní zásady Pokud pobočka žádá o vstup do systému hostitelského členského státu, aby se na ni vztahovalo doplňkové pojištění, stanoví systém hostitelského členského státu společně se systémem domovského členského státu vhodná pravidla a postupy pro výplatu náhrady vkladatelům u takové pobočky. Následující zásady se vztahují jak na vypracování těchto postupů, tak na vymezení podmínek členství pro takovou pobočku (jak je uvedeno v čl. 4 odst. 2): a) systém hostitelského členského státu si ponechává plné právo uplatňovat svá objektivní a obecně používaná pravidla na zúčastněné úvěrové instituce; může vyžadovat poskytnutí relevantních informací a ověřovat si je u příslušných orgánů domovského členského státu; b) systém hostitelského členského státu uspokojuje nároky na doplňkovou náhradu na základě prohlášení příslušných orgánů domovského členského státu, že vklady jsou nedisponibilní. Systém hostitelského členského státu si ponechává plné právo ověřovat podle svých vlastních zásad a postupů oprávnění vkladatele dříve, než vyplatí doplňkovou náhradu; c) systémy domovského členského státu a hostitelského členského státu vzájemně plně spolupracují, aby zajistily, že vkladatelé dostanou náhradu rychle a ve správné výši. Zvláště se dohodnou na tom, jak existence protipohledávky, která může vést k započtení v každém z obou systémů, ovlivní náhradu vyplacenou vkladateli každým systémem; d) systémy hostitelského členského státu mají právo uložit pobočkám účast na doplňkovém pojistném na vhodném základě, který bere na zřetel pojištění financované systémem domovského členského státu. Aby se usnadnil výpočet doplňkového pojistného, může systém hostitelského členského státu předpokládat, že jeho závazek je za všech okolností omezen na rozdíl mezi výší pojištění, které poskytuje, a výší pojištění poskytovaného domovským členským státem, bez ohledu na to, zda domovský členský stát ve skutečnosti vyplatí nějakou náhradu za vklady uložené na území hostitelského členského státu. ê 2009/14/EC, čl. 1 bod 8) ---[pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic] [1] KOM(2006) 729. [2] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/14/ES ze dne 11. března 2009, kterou se mění směrnice 94/19/ES o systémech pojištění vkladů, pokud jde o výši pojištění a lhůtu k výplatě (Úř. věst. L 68, 13.3.2009, s. 3). [3] KOM(2009) 114, s. 4. [4] Viz: http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/2009/deposit_guarantee_schemes_en.htm. [5] Viz: http://ec.europa.eu/internal_market/bank/guarantee/index_en.htm#roundtable. [6] Všechny zprávy jsou k dispozici ke stažení na adrese http://ec.europa.eu/internal_market/bank/guarantee/index_en.htm. [7] Příslušné zprávy vydané evropským fórem pojistitelů vkladů v květnu 2008 jsou k dispozici na adrese www.efdi.eu. [8] Viz www.efdi.eu. [9] 17. bod odůvodnění směrnice 2009/14/ES a (nečíslované) body odůvodnění směrnice 94/19/ES. [10] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7). [11] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32). [12] Viz zprávy SVS na internetové adrese http://ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/guarantee/risk-based-report_en.pdf a http://ec.europa.eu/internal_market/bank/docs/guarantee/2009_06_risk-based-report_en.pdf. [13] Úř. věst. C 163, 30.6.1992, s. 6 a Úř. věst. C 178, 30.6.1993, s. 14. [14] Úř. věst. […]. [15] Úř. věst. […]. [16] Úř. věst. […], s. […], Úř. věst. C 332, 16.12.1992, s. 13. [17] Úř. věst. C 115, 26.4.1993, s. 96 a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 9. března 1994 (Úř. věst. C 91, 28.3.1994). [18] Úř. věst. L 68, 13.3.2009, s. 3. [19] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 1. [20] Úř. věst. L 166, 28.6.1991, s. 77. [21] Úř. věst. L 177, 30.6.2006, s. 201. [22] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. [23] Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského orgánu pro bankovnictví, KOM(2009) 501. [24] Úř. věst. C 163, 30.6.1992, s. 6 a Úř. věst. C 178, 30.6.1993, s. 14. [25] Úř. věst. L 124, 5.5.1989, s. 16. [26] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 90/605/EHS (Úř. věst. L 317, 16.11.1990, s. 60).