Návrh rozhodnutí Rady o podpisu dohody mezi Evropskou unií a vládou Brazilské federativní republiky o bezpečnosti civilního letectví /* KOM/2010/0268 konecném znení - NLE 2010/0144 */
[pic] | EVROPSKÁ KOMISE | V Bruselu dne 21.5.2010 KOM(2010)268 v konečném znění 2010/0144 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu dohody mezi Evropskou unií a vládou Brazilské federativní republiky o bezpečnosti civilního letectví DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Úvod 1.1. Komise požádala Radu dne 4. srpna 2009 o zmocnění k vedení vyjednávání s Brazilskou federativní republikou o vzájemném uznávání certifikačních nálezů v oblasti bezpečnosti civilního letectví a slučitelnosti s životním prostředím[1]. 1.2. Rada toto zmocnění udělila dne 9. října 2009 a uložila Komisi vést uvedená jednání v souladu se souborem směrnic pro jednání a jmenovala zvláštní výbor, aby jí byl v tomto úkolu nápomocen. 1.3. Zmocnění udělené Komisi předpokládalo, že se dohoda o vzájemném uznávání nálezů zaměří především na certifikaci výrobků, částí a zařízení letecké techniky. Zmocnění také potvrdilo, že po procesu budování důvěry se dohoda může vztahovat i na schvalování organizací a personálu podílejících se na údržbě uvedených výrobků, částí a zařízení letecké techniky a dohled nad nimi. Z tohoto důvodu by dohoda mezi EU a Brazilskou federativní republikou měla zajistit, aby: a) výrobkům zkonstruovaným, vyrobeným, upraveným nebo opraveným pod regulační kontrolou jedné strany byla snadno vystavena nezbytná schválení pro registraci nebo provoz pod regulační kontrolou druhé strany; b) letadla zaregistrovaná nebo provozovaná pod regulační kontrolou jedné strany mohla být udržována organizacemi pod regulační kontrolou druhé strany. 1.4. Primárními cíli uvedené dohody by bylo usnadnit obchod zbožím a službami v rozsahu, na který se dohoda vztahuje, omezit v nejvyšší možné míře dvojí provádění hodnocení, zkoušek a kontrol na významné regulatorní rozdíly a spoléhat se na certifikační systém každé ze stran při kontrole souladu s požadavky druhé strany. 1.5. K dosažení těchto cílů byly ve směrnicích pro jednání vytyčeny tyto prostředky: - postupné sbližování požadavků a regulačních procesů obou stran, - udržování důvěry v certifikační systémy obou stran vycházející ze zkušeností získaných ze spolupráce mezi Úřadem pro civilní letectví (ANAC) Brazilské federativní republiky a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví, aby příslušné orgány všech členských států mohly provádět jménem úřadu ANAC úkoly, které musejí provést v rámci provádění nařízení (ES) č. 216/2008, - umožnění kterékoli straně, aby se ujistila, že orgány podílející se na regulačním procesu druhé strany jsou schopny uspokojivým způsobem provádět hodnocení souladu a regulační dohled v míře nezbytné pro vydávání jejích vlastních schválení, - posilování spolupráce zabezpečováním pravidelných konzultací stran a zajištění, aby dohoda uspokojivě fungovala, zejména zaváděním vhodných mechanismů spolupráce při vzájemném ověřování trvající připravenosti a schopnosti regulačních orgánů, které se podílejí na provádění dohody, - vytvoření systému průběžného sledování fungování dohody, a zejména jejích příloh, jež jsou její nedílnou součástí, a umožnění, aby dohoda byla účinně spravována společným výborem složeným ze zástupců obou stran, jemuž je uloženo nacházet a navrhovat včasná řešení všech problémů vyvstávajících v souvislosti s prováděním dohody. 2. Proces vyjednávání 2.1. Vyjednávání s Brazílií se soustřeďovalo na to, jak umožnit vzájemné uznávání schválení osvědčujících letovou způsobilost letadel, částí a zařízení do letadel zabudovaných, a dále schválení certifikujících organizace, které se podílejí na konstrukci, výrobě a údržbě letadel. Tato schválení by vydávala každá ze stran při uplatňování určitých postupů týkajících se letové způsobilosti a údržby. Během jednání se obě strany rozhodly stanovit podrobnosti těchto postupů v samostatných přílohách dohody. 2.2. V rámci vyjednávání, která byla zahájena ve dnech 14. a 15. prosince 2009 v Bruselu, a jako součást procesu budování důvěry, provedla EASA ve dnech 22. až 26. února 2010 inspekční prohlídku úřadu ANAC a brazilského leteckého průmyslu. Mezi hlavní oblasti bezpečnosti, na které se prohlídka zaměřila, patřily schvalování návrhů, schvalování osvědčení a povolení výroby. Kromě toho prohlídka zahrnovala obecné posouzení systému schvalování údržby používaného v Brazilské federativní republice. Součástí inspekční prohlídky bylo i posouzení na základě návštěvy brazilského leteckého průmyslu, jakým způsobem úřad ANAC provádí nad brazilským leteckým průmyslem dohled. Inspekční prohlídka splnila svůj cíl, neboť poskytla lepší představu o organizaci a fungování úřadu ANAC i o brazilském regulačním rámci týkajícím se bezpečnosti civilního letectví včetně certifikačních činností týkajících se konstrukce, výroby a údržby výrobku a schvalování organizací. Z inspekční prohlídky vyplývá, že brazilský systém poskytuje stejnou nezávislou úroveň ověřování souladu, jaká je dána evropskými právními předpisy (nařízení 216/2008 a 1702/2003) prostřednictvím přímého zapojení úřadu ANAC a využívání systému „jmenovaných osob“ (podobného systému používanému v USA) v oblasti konstrukce a výroby. V oblasti údržby prohlídka ukázala, že certifikační zvyklosti a postupy poskytují důkaz o shodě s požadavky právních předpisů, které jsou ekvivalentní požadavkům obsaženým v evropských právních předpisech (nařízení č. 2042/2003). Nicméně z prohlídky také vyplynulo, že další budování důvěry umožní lepší pochopení dohledu nad organizacemi provádějícími údržbu schválenými úřadem ANAC. 2.3. Znění předlohy dohody a dvou příloh o certifikaci letové způsobilosti a o údržbě byla schválena dne 2. března 2010 v Riu de Janeiru ad referendum . 3. Právní základ dohody 3.1. Podle judikatury Evropského soudního dvora spadá odstraňování technických překážek obchodu zbožím do oblasti společné obchodní politiky ve smyslu definice čl. 207 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), a tudíž do výlučné pravomoci Evropské unie[2]. 3.2. Kromě toho s nabytím platnosti nařízení (ES) č. 1592/2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA) v září 2002 dosáhla Evropská unie vnitřní harmonizace v oblastech, na které se toto nařízení vztahuje, tj.: prvotní a trvající letové způsobilosti (včetně údržby) a slučitelnosti výrobků letecké techniky s životním prostředím. Tyto předpisy jsou nahrazeny nařízením (ES) č. 216/2008[3]. Nařízení je doplněno souborem prováděcích opatření (nařízení Komise č. 1702/2003 a č. 2042/2003), kterými se stanovují požadavky a postupy závazné pro žadatele, držitele osvědčení a úřady pro zajištění toho, aby byly vždy respektovány zásadní požadavky a cíle základního nařízení. Tyto právní předpisy Evropské unie jsou navrženou dohodou dotčeny ve smyslu rozsudku ve věci ERTA. 3.3. Komise se tudíž domnívá, že Evropská unie má výlučnou pravomoc k uzavření dohody na základě čl. 207 odst. 4 a čl. 100 odst. 2 SFEU. 4. Struktura dohody 4.1. Sjednaná dohoda vychází převážně ze struktury „klasické“ dohody v oblasti bezpečnosti letectví, tzv. „BASA“ ( Bilateral Aviation Safety Agreements ), jak jsou nazývány stávající dvoustranné dohody o bezpečnosti letectví mezi členskými státy a třetími zeměmi. Stejně jako v případě dohod BASA je i tato dohoda založena na vzájemné důvěře v systém druhé strany a na srovnávání rozdílů v regulaci. Stanoví tudíž povinnosti a metody spolupráce mezi orgánem vyvážející a dovážející země, takže orgán dovážející země může vystavit své vlastní osvědčení pro výrobek, část nebo zařízení letecké techniky, aniž duplicitně opakuje veškerá hodnocení provedená orgánem vyvážející země, a dále stanoví postupy řešení sporů pro účely pozměnění dohody. 4.2. Způsoby, jak toho dosáhnout, tj. jak spolupracovat a vzájemně uznávat certifikační nálezy druhé strany v oblasti letové způsobilosti a údržby (metody, rozsah s ohledem na výrobky nebo služby, rozdíly v regulaci nazývané v odborném jazyce také „zvláštními podmínkami“), jsou uvedeny v přílohách dohody. Na počátku jednání se obě strany dohodly, že zvláštní postupy umožňující oběma stranám vzájemně uznávat certifikační nálezy v obou oblastech – certifikace konstrukčních a výrobních organizací a schválení organizací údržby – budou stanoveny v přílohách, které budou pro obě strany stejně závazné a stanou se nedílnou součástí dohody. 4.3. Předloha dohody stranám umožňuje, aby zvážily způsoby dalšího zlepšení fungování dohody a vydaly doporučení týkající se změn, včetně připojení nových příloh dohody, a to prostřednictvím společného výboru. Ponechává stranám možnost výběru způsobu změny dohody a jejích příloh stejným postupem pro provádění změn, který končí posledním oznámením jedné strany druhé straně, že byly dokončeny její vnitřní postupy pro vstup schválené změny v platnost. Zejména v případě, týkají-li se úpravy změn stávajících příloh nebo připojení nových příloh, mohou strany souhlasit se změnou dohody prostou výměnou diplomatických nót mezi stranami. 4.4. Předloha dohody dále představuje čistý přínos pro Evropskou unii, jelikož zavede vzájemné uznávání certifikačních nálezů ve všech oblastech letové způsobilosti pro všechny členské státy. Je nutno uvést, že v současnosti má pouze šest členských států uzavřenu dvoustrannou dohodu s Brazílií týkající se certifikace výrobků. Transport Brazil doposud k vydávání vlastních schválení uznával rovněž nálezy evropských správních orgánů, zejména pokud jich bylo dosaženo pod záštitou JAA. Podobně JAA provedla audit brazilského systému a dohodla se s brazilskou státní správou na „smlouvách o externím zadávání“ uvádějících podrobně procesy, jež je nutno dodržovat, aby JAA mohla doporučit uznávání brazilských nálezů orgány, které jsou členy JAA. Stejný přístup se uplatňuje v případě schválení organizací údržby, kde existuje pouze šest formálních dohod. Rovněž v této oblasti bylo mezi Transport Brazil a JAA uzavřeno ujednání o „externím zadávání“ umožňující uznávání brazilských opravárenských subjektů (organizací údržby) pod dohledem brazilské státní správy ze strany orgánů, které jsou jejími členy. V současnosti neexistují žádná ujednání týkající se certifikace ochrany životního prostředí pro výrobky letecké techniky. 5. Obsah dohody 5.1. Jednoznačná práva a povinnosti stran 5.1.1. Dohoda nenavrhuje jít nad rámec toho, co je přípustné podle platné právní úpravy kterékoli ze stran. Platnou právní úpravou pro Evropskou uniii je nařízení (ES) č. 216/2008 a jeho prováděcí opatření včetně všech jejich změn. Znění předlohy plně odráží systém Evropské unie, jelikož stanoví jednoznačně oddělení úkolů při certifikaci výrobků a součástí letecké techniky a organizací podílejících se na návrhu a výrobě uvedených výrobků a součástí. 5.1.2. Pokud jde o údržbu, zatímco postup kvalifikace pracovníků úřadu ANAC byl shledán jako vyčerpávající, některé postupy týkající se odborné přípravy je ještě nutno plně zavést. Obdobně je dohled nad organizacemi údržby vykonáván prostřednictvím rozsáhlého ročního auditu dvěma auditory úřadu ANAC, kteří využívají podrobné kontrolní seznamy. Jelikož ANAC a EASA zahájily spolupráci v oblasti údržby za účelem poskytnutí plného ujištění o brazilském systému dohledu a udržení důvěry v uvedený systém teprve nedávno, dohoda navrhuje přistoupit k úplnému uznání certifikace a dohledu prováděného úřadem ANAC teprve tehdy, až se prokáže schopnost zajistit dohled nad organizacemi údržby. Jakmile se uvedená schopnost prokáže, navrhuje se, aby stejně jako v případě dvoustranné dohody mezi Evropskou unií a Kanadou o bezpečnosti civilního letectví mohl úřad ANAC vydávat schválení jménem EASA organizacím údržby v Brazílii, které provádějí údržbu na letadlech a dílech navržených v ES, aniž by agentura musela vydávat svá vlastní osvědčení/schválení na základě osvědčení/schválení vydaných úřadem ANAC. To je v souladu s evropskými právními požadavky stanovenými v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008, které předpokládá, že v rámci mezinárodní dohody „mohou“ být osvědčení vydávána agenturou EASA nebo orgány členských států na základě osvědčení vydaných orgány třetí země. 5.1.3. Komise se domnívá, že ustanovení čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 216/2008 nebrání Evropské unii uzavřít mezinárodní dohodu, podle níž jsou osvědčení vydaná příslušným orgánem třetí země automaticky platná v Evropské unii. S ohledem na výše uvedené stanoví dohoda v oblasti údržby tato přechodná opatření na budování důvěry: - Strany souhlasí s tím, že pro účely postupu údržby je shoda s platnými právními předpisy týkajícími se údržby jedné strany a s regulačními požadavky stanovenými v dodatku B1 rovnocenná shodě s platnými právními předpisy druhé strany. - Strany souhlasí s tím, že pro účely postupu údržby poskytují certifikační zvyklosti a postupy příslušných orgánů každé ze stran rovnocenné prokázání shody s výše uvedenými požadavky. - Strany souhlasí s tím, že pro účely postupu údržby se příslušné normy stran týkající se vydávání oprávnění personálu údržby považují za rovnocenné. 5.2. Jednoznačné prostředky k dosažení cílů mandátu 5.2.1. Předloha stanoví, že každá ze stran uznává nálezy druhé strany o shodě jakožto výsledek předepsaných postupů druhé strany, pokud jsou takové nálezy učiněny v souladu s ustanoveními příloh – čl. 3 odst. 1. 5.2.2. Předloha uznává právo regulačních orgánů obou stran vydávat osvědčení potvrzující shodu se systémem druhé strany jménem této druhé strany – čl. 3 odst. 1. 5.2.3. Předloha dohody zajišťuje zachování vzájemné důvěry pomocí vhodného mechanismu – stanoví zavedení systému trvalé spolupráce a konzultací, a to posílenou spoluprací v rámci auditů, inspekcí, včasným oznamováním a konzultacemi ve všech záležitostech spadajících do její působnosti – článek 8 o vzájemné spolupráci, pomoci a transparentnosti. 5.3. Intenzivnější spolupráce v politice bezpečnosti prostřednictvím transparentnosti a výměny informací týkajících se bezpečnosti 5.3.1. Předloha dohody poskytuje stranám možnost úzce spolupracovat v oblasti svých politik bezpečnosti a proaktivně koordinovat své politiky a iniciativy týkající se bezpečnosti. Pro dosažení uvedeného cíle se navrhuje výměna informací a dat a vypracování společných programů za účelem zvýšení schopnosti předvídat a předcházet potenciálním rizikům hrozícím v civilním letectví nebo je zmírňovat s cílem zavést systém dohledu pro všechna letadla provozovaná na jejich územích. 5.3.2. Dohoda zabezpečuje utajení dat a ochranu citlivých (vlastnických) informací a poskytuje oběma stranám tyto možnosti (článek 8a): a) poskytnout si navzájem, na základě žádosti a včas, informace a pomoc týkající se nehod, incidentů nebo událostí souvisejících se záležitostmi, na které se dohoda vztahuje, a b) vyměňovat si další informace o bezpečnosti týkající se provozu letadel a výsledků činností dohledu včetně prohlídek na odbavovací ploše u letadel využívajících letiště obou stran v souladu s postupy vypracovanými úřadem ANAC a agenturou EASA. 5.4. Pravidelné konzultace a rychlé řešení sporů 5.4.1. Předloha dohody má zajistit její každodenní bezproblémové fungování tak, aby bylo možno co nejrychleji vyřešit technické problémy vyplývající z jejího provádění. Za tímto účelem se zřizuje společný výbor stran a dále jeho podvýbory – společný odvětvový výbor pro certifikaci a společný odvětvový výbor pro údržbu –, které jsou odpovědné společnému výboru stran a sledují uplatňování příloh. Společný výbor i jeho podvýbory plní funkce v oblasti konzultací a zprostředkování pro zajištění bezproblémového fungování dohody tím, že slouží jako místo pro řešení rozporů mezi stranami – článek 9 (společný výbor) a bod 2.2 přílohy 1 týkající se certifikace a bod 4.2 přílohy 2 týkající se údržby. 5.4.2. Společný výbor je pověřen projednáváním změn dohody a jejích příloh a doporučováním těchto změn stranám a vypracováním pracovních postupů pro spolupráci v oblasti regulace a transparentnost pro všechny činnosti, kterými se nezabývají podvýbory. Takto lze konstruktivně projednat záležitosti v oblastech, na něž se nevztahují obě přílohy, nýbrž právo Evropské unie (např. provoz letadel, průkazy nebo syntetická výcviková zařízení) s cílem připravit půdu pro budoucí změny dohody. 5.4.3. Konzultace si lze vyžádat kdykoli – článek 15. Strany by však měly vynaložit veškeré úsilí ve snaze řešit technické problémy na nejnižší možné úrovni, než přerostou ve „spory“. 5.5. Udržování vysoké míry vzájemné důvěry v systémy obou stran 5.5.1. K udržení vysoké míry důvěry v prvotní a trvalé certifikační systémy letové způsobilosti obou stran přebírají Evropská unie a Brazílie některé povinnosti, a to: - oznámit druhé straně totožnost „příslušného orgánu“. Pro Evropskou unii to znamená oznámit brazilské straně, že vnitrostátní letecký úřad byl úspěšně prověřen (ze strany EASA) a že tento audit prokazuje, že uvedený úřad splňuje zcela právní předpisy Evropské unie, je obeznámen s požadavky brazilských právních předpisů v příslušných oblastech a je schopen plnit povinnosti týkající se certifikace a údržby vyplývající z příloh – čl. 5 odst. 2 a 3, - prostřednictvím pravidelných auditů zajistit, aby vnitrostátní letecké úřady, které byly druhé straně oznámeny jako „příslušné orgány“, byly nadále schopny plnit své povinnosti vyplývající z dohody a jejích příloh – čl. 5 odst. 4 a 5, - spolupracovat při zajišťování kvality a vzájemně umožňovat účast druhé strany při normalizačních inspekcích a vzájemném posuzování shody (orgány a podniky) – čl. 5 odst. 6 a čl. 8 odst. 5; - vyměňovat si bezpečnostní údaje – dostupné údaje o nehodách, incidentech nebo událostech – čl. 8 odst. 4, a zajišťovat odpovídající důvěrnost údajů při výměně informací – článek 11; - vzájemně si oznamovat všechny platné požadavky a konzultovat změny v regulaci a organizační změny již v počátečních fázích – článek 8. 5.6. Přísná bezpečnostní opatření 5.6.1. Znění předlohy dohody má stranám poskytnout nezbytnou flexibilitu pro okamžité reagování na bezpečnostní problémy nebo pro nastavení vyšší úrovně ochrany, kterou pokládají za odpovídající pro zajištění bezpečnosti – článek 6. Aby mohly obě strany řešit takové situace, aniž by byla vystavována riziku platnost dohody, předpokládají se zvláštní postupy. 5.6.2. Pokud by však strany nebyly schopny konkrétní situaci uspokojivě vyřešit, stanoví znění předlohy dohody nejdříve možnost pozastavit uznávání nálezů napadeného příslušného orgánu – článek 6 a 10 – a poté prostředky a postupy, jimiž je třeba se řídit při ukončení platnosti dohody, ať její části či v plném rozsahu – čl. 16 odst. 3. 2010/0144 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu dohody mezi Evropskou unií a vládou Brazilské federativní republiky o bezpečnosti civilního letectví RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 a čl. 207 odst. 4 ve spojení s čl. 218 odst. 5 a odst. 6 písm. a) a čl. 218 odst. 8 prvním pododstavcem, s ohledem na návrh Komise[4], vzhledem k těmto důvodům: (1) Komise jménem Evropské unie sjednala dohodu o bezpečnosti civilního letectví s Brazilskou federativní republikou v souladu s rozhodnutím Rady č. 13850/09 ze dne 9. října 2009, kterým se Komise zmocňuje k zahájení jednání. (2) Dohoda sjednaná Komisí by měla být podepsána s výhradou jejího pozdějšího uzavření. (3) Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby jejich dvoustranné dohody s Brazílií týkající se téže záležitosti byly ukončeny ke dni vstupu této dohody v platnost, ROZHODLA TAKTO: Jediný článek Podpis dohody mezi Evropskou unií a Brazilskou federativní republikou o bezpečnosti civilního letectví (dále jen „dohoda“) se schvaluje jménem Unie s výhradou rozhodnutí Rady o uzavření dohody. Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu zmocněnou nebo osoby zmocněné podepsat dohodu jménem Unie, s výhradou jejího uzavření. Znění dohody je připojeno k tomuto rozhodnutí. V Bruselu dne […]. Za Radu předseda/předsedkyně [1] Doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se Komise zmocňuje k vyjednání dvoustranné dohody mezi Evropskou unií a Brazílií o vzájemném uznávání certifikačních nálezů v oblasti bezpečnosti civilního letectví a slučitelnosti s životním prostředím, SEK(2009) 1097 v konečném znění ze dne 3.8.2009. [2] Stanovisko 1/94, WTO, Sb. rozh. 1994, s. I-5267, bod 33. Dohody o vzájemném uznávání produktů se podle této judikatury obecně uzavírají na základě článku 133 Smlouvy o ES. Viz např. rozhodnutí Rady 1999/78/ES ze dne 22. června 1998 o uzavření Dohody o vzájemném uznávání mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, Úř. věst. L 31, 4.2.1999. [3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670/EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES, Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1. [4] Úř. věst. C , , s. .