[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 9.3.2010

KOM(2010) 76 v konečném znění

2010/0044 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“

{SEK(2010) 197}{SEK(2010) 198}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. ÚVOD

Tento návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady vyzývá k zavedení označení „evropské dědictví“, jehož obecným cílem je posilovat pocit sounáležitosti evropských občanů s Evropskou unií na základě společných historických prvků a společného kulturního dědictví, oceňovat význam rozmanitosti a upevňovat mezikulturní dialog. Za tímto účelem uvedené označení usiluje o posilování hodnoty a profilu pamětihodností, které hrály klíčovou roli v dějinách Evropské unie a při jejím budování, a o zlepšení povědomí evropských občanů o budování Evropy, jakož i o jejich společném, a přesto rozmanitém kulturním dědictví, zejména ve vztahu k demokratickým hodnotám a lidským právům, na kterých je proces evropské integrace založen. Tím by označení „evropské dědictví“ rovněž pomáhalo přiblížit občany k Evropě.

Přidaná hodnota označení „evropské dědictví“ v porovnání s jinými iniciativami v oblasti kulturního dědictví, jako je seznam světového dědictví UNESCO a „evropské kulturní trasy” Rady Evropy, je následující. Za prvé, tato iniciativa bude spíše než z estetické stránky pamětihodností vycházet z evropských příběhů, které se k nim váží, a z jejich symbolického významu pro Evropu. Za druhé, pozornost nebude zaměřena na ochranu pamětihodností, ale na jejich propagaci a přístup k nim, což mimo jiné obnáší odpovídajícím způsobem vysvětlovat evropský význam těchto pamětihodností a pořádat vzdělávací aktivity se zvláštním zaměřením na mládež. Za třetí, bude kladen důraz na podporu kontaktů mezi pamětihodnostmi označenými jako evropské dědictví za účelem sdílení osvědčených postupů a realizace společných projektů.

Návrh je odpovědí na závěry, které přijala Rada ministrů Evropské unie dne 20. listopadu 2008 a v nichž vyzývá Evropskou komisi, aby jí předložila „odpovídající návrh na zavedení označení ‚evropské dědictví‘ v rámci Evropské unie, v němž budou upřesněny praktické postupy realizace tohoto projektu.“

2. SOUVISLOSTI

PůVODNÍ KONCEP t označení „evropské dědictví“ vznikl v roce 2005 jako jedna z reakcí na odstup, který existuje mezi Evropskou unií a jejími občany. Tento odstup do značné míry souvisí s nedostatečnou znalostí dějin Evropy, role Evropské unie a hodnot, ze kterých vychází.

Tento projekt původně zahájilo několik evropských států v dubnu 2006 na mezivládní úrovni. Jeho cílem bylo posílit pocit sounáležitosti evropských občanů s Evropou a podpořit vědomí evropské identity prostřednictvím lepší znalosti společné evropské historie a společného dědictví, zejména mezi mládeží. Doposud bylo označení uděleno celkem 64 pamětihodnostem, které se nacházejí v 17 členských státech Evropské unie a ve Švýcarsku. Ukázalo se však, že po praktické stránce má projekt určité nedostatky, a proto se mu nepodařilo plně využít svého potenciálu. Proto členské státy po vzoru projektu „Evropská hlavní města kultury“ požádaly v závěrech Rady z listopadu 2008 Evropskou komisi, aby ze současného mezivládního projektu označení „evropské dědictví“ učinila formální opatření Evropské unie s cílem zlepšit jeho fungování a zabezpečit jeho dlouhodobou úspěšnost.

Očekává se, že účast Evropské unie na projektu označení „evropské dědictví“ posílí koordinaci mezi členskými státy, a přispěje tím k vytvoření a řádnému uplatňování společných, jasných a transparentních kritérií výběru, jakož i nových postupů výběru a monitorování pro uvedené označení, čímž zajistí, že příslušné pamětihodnosti budou vybírány tak, aby odpovídaly daným cílům. Dále se očekává, že opatření Evropské unie přinese zvýšení počtu členských států podílejících se na iniciativě a vyřešení problémů souvisejících se současným rotujícím sekretariátem.

Evropský parlament podpořil zavedení označení „evropské dědictví“ nejprve ve svém usnesení ze dne 29. listopadu 2007 o Obnovené politice Evropské unie v oblasti cestovního ruchu: Vstříc silnějšímu partnerství pro evropský cestovní ruch (2006/2129(INI)), ve kterém navrhuje, „aby byl podporován vznik označení ‚evropské dědictví‘, zaměřeného na zdůrazňování evropského rozměru památek a památníků EU,“ a následně ve svém usnesení ze dne 10. dubna 2008 o evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (2007/2211(INI)), v němž zdůrazňuje, „že by mělo být zavedeno označení evropského dědictví, které by pomohlo zdůraznit evropský rozměr kulturních statků, památek a památných a vzpomínkových míst, jež nesou svědectví o evropských dějinách a dědictví“.

3. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů

Na základě závěrů Rady a v souladu s příslušnými postupy zahájila Evropská komise posouzení dopadů, jehož součástí byla i veřejná konzultace. Cílem tohoto posouzení dopadů bylo určit, zda je opatření Evropské unie v této oblasti skutečně odůvodněné, zda může opravdu znamenat pro označení „evropské dědictví“ přidanou hodnotu, a pokud ano, jakou podobu by mělo mít. Návrh zprávy o posouzení dopadů byl projednán s výborem pro posouzení dopadů na zasedání dne 25. listopadu 2009. Po tomto zasedání bylo na základě stanoviska výboru pro posouzení dopadů ve zprávě provedeno několik změn. Konečná zpráva o posouzení dopadů byla spolu se stanoviskem výboru pro posouzení dopadů zveřejněna na internetové stránce [http://ec.europa.eu/governance/impact/ia_carried_out/ia_carried_out_en.htm].

3.1 Konzultace zúčastněných stran

Konzultační proces započal v březnu 2009 a probíhal v několika etapách. Zahrnoval internetovou konzultaci, konzultační setkání, které bylo přístupné veřejnosti a zúčastněným stranám, a setkání s odborníky jmenovanými 27 členskými státy. Podrobné výsledky různých částí konzultace jsou součástí zprávy o posouzení dopadů a při přípravě návrhu byly náležitě zohledněny.

3.2 Očekávané dopady

Analýza různých dopadů prokázala, že primární přímé účinky označení „evropské dědictví“ by byly sociální nebo společenské. Mezi těmito účinky by bylo zlepšení přístupu k pamětihodnostem, jež jsou kulturním dědictvím, zejména pro mládež, zesílení zájmu o společné evropské dědictví a povědomí o něm, lepší porozumění evropské kulturní rozmanitosti, upevnění mezikulturního dialogu a větší pocit sounáležitosti s Evropskou unií.

Rovněž lze očekávat ekonomické přínosy, protože označení „evropské dědictví“ může mít příznivé účinky na místní cestovní ruch, včetně počtu lidí zaměstnaných v tomto odvětví. Vliv na počet návštěvníků pamětihodnosti však bude do značné míry záviset na kvalitě a důvěryhodnosti, kterých označení dosáhne, a tedy i na prestiži, kterou si během let vybuduje.

3.3 Volba nástroje

V rámci posouzení dopadů pro označení „evropské dědictví“ byly prověřeny tři koncepční možnosti. První možností bylo zachovat označení jako mezivládní iniciativu bez jakéhokoli opatření Evropské unie. Druhou možností bylo zachovat označení jako mezivládní iniciativu, ale s finanční podporou z rozpočtu Evropské unie. Třetí možností bylo rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady učinit z označení iniciativu Evropské unie jako u projektu „Evropská hlavní města kultury“ v roce 1999. Tato poslední možnost obsahovala tři dílčí řešení podle různých postupů výběru: výběr prováděný členskými státy na základě společných evropských kritérií, výběr prováděný pouze na evropské úrovni bez ohledu na zemi původu pamětihodností, a předběžný výběr na vnitrostátní úrovni s následným konečným výběrem na evropské úrovni.

Možnosti, které by předpokládaly výraznou finanční podporu za účelem rozvoje příslušných pamětihodností, byly z další analýzy vyloučeny, protože členské státy se v průběhu konzultací jasně shodly na tom, že by nová iniciativa měla mít omezený dopad jak na rozpočet Evropské unie, tak na vnitrostátní rozpočty.

Porovnání zmíněných tří možností ukázalo, že by přeměna označení „evropské dědictví“ na iniciativu Evropské unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady znamenala jasnou přidanou hodnotu a přínos, kterého by členské státy nemohly dosáhnout samy, a to ani v případě finanční podpory z Evropské unie. Srovnání také prokázalo, že nejvhodnějším postupem výběru pro udělování označení je kombinovaný výběr na vnitrostátní a evropské úrovni.

4. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

4.1 Právní základ

Právním základem pro označení „evropské dědictví“ je článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tento článek pověřuje Evropskou unii, aby „přispívala k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovala jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovala společné kulturní dědictví“. Evropská unie rovněž povzbuzuje „spolupráci mezi členskými státy“ v oblasti kultury a „v případě potřeby podporuje a doplňuje jejich činnost“.

4.2 Zásada subsidiarity

Tento návrh je vypracován v souladu se zásadou subsidiarity. Účast členských států bude dobrovolná a zapojení Evropské unie do projektu označení „evropské dědictví“ se zcela v souladu s článkem 167 Smlouvy zaměří na posilování koordinace mezi členskými státy a na podporu jejich činnosti tím, že napomůže vytvoření a správnému uplatňování nových jasných a transparentních společných kritérií výběru i nových postupů výběru a monitorování. Posouzení dopadů také ukázalo, že opatření Evropské unie přinese výhody, kterých by nemohlo být dosaženo, pokud by členské státy jednaly samostatně.

4.3 Zásada proporcionality

Navržený postup bude mít velmi omezený dopad jak na rozpočet Evropské unie, tak na vnitrostátní rozpočty. Pro správní orgány, které jej mají provádět, z něj nevyplývají žádná nepřiměřená organizační omezení.

4.4 Osnova návrhu

4.4.1 Cíle

Záměrem mezivládního projektu označení „evropské dědictví“ bylo přispět k přiblížení občanů k Evropě. Jedná se o široké a složité téma, které se různé iniciativy Evropské unie v oblasti komunikace, vzdělávání, kultury nebo občanství snaží řešit vzájemně se doplňujícími způsoby. Aby zohlednila tento širší proces i zvláštní přínos, který pro něj označení „evropské dědictví“ může mít, navrhuje Komise pro obnovené označení „evropské dědictví“ tři úrovně cílů.

Obecnými cíli bude posílit u evropských občanů pocit sounáležitosti s Evropskou unií na základě společných prvků historie a kulturního dědictví, jakož i na základě oceňování významu rozmanitosti, a upevnit mezikulturní dialog. Tyto cíle odrážejí celkovou ambici označení „evropské dědictví“ a propojují je s širšími politikami a cíli Evropské unie.

Dílčími cíli označení bude posílit hodnotu a profilu pamětihodností, které hrály klíčovou roli v dějinách Evropské unie a při jejím budování, a zlepšit povědomí evropských občanů o budování Evropy, jakož i o jejich společném, a přesto rozmanitém kulturním dědictví, zejména ve vztahu k demokratickým hodnotám a lidským právům, na kterých je proces evropské integrace založen. To je nejvyšší úroveň dopadu, kterou může označení „evropské dědictví“ dosáhnout samo o sobě.

Na nižší úrovni bude stanoven soubor konkrétních cílů, které se budou vztahovat k očekávaným přímým zlepšením, která by pamětihodnosti měly přinést – jednotlivě i společně – v souvislosti se svými činnostmi spojenými s udělením označení „evropské dědictví“, nebo která by měla přinést nová praktická opatření.

4.4.2 Účast na opatření

Vzhledem k povaze označení „evropské dědictví“ a jeho cílům Komise navrhuje, že by toto opatření mělo být zahájeno za účasti všech 27 členských států. Účast členských států by měla být dobrovolná. V případě potřeby by se v budoucích hodnoceních projektu označení „evropské dědictví“ mohlo přezkoumat, zde je vhodné rozšířit tuto iniciativu na třetí země, které se účastní programu Kultura.

4.4.3 Postup výběru

Posouzení dopadů pro označení „evropské dědictví“ ukázalo, že jedním z hlavních nedostatků současné mezivládní iniciativy je to, že pamětihodnosti jsou zúčastněnými zeměmi vybírány nezávisle, bez orgánu dohledu na evropské úrovni. Tento postup ponechává příliš velký prostor pro odlišné interpretace a v důsledku toho příslušná kritéria nebyla jednotlivými zeměmi uplatňována stejnoměrně, což dosud bránilo dosažení celkové koherence a kvality označení.

Proto je zapotřebí zavést nový postup výběru, který bude kombinovat vnitrostátní a evropskou úroveň. Komise navrhuje, že by v první etapě měl proběhnout předběžný výběr pamětihodností na úrovni členského státu a poté by se v druhé etapě měl konečný výběr uskutečnit na úrovni Evropské unie s pomocí komise nezávislých odborníků. To by zaručilo důkladné uplatňování kritérií i náležité zdůraznění evropského rozměru při současném zachování spravedlivého rozložení pamětihodností po celé Evropské unii.

Komise nezávislých odborníků by měla být tvořena 12 členy jmenovanými Evropským parlamentem, Radou a Komisí po vzoru poroty projektu „evropské hlavní město kultury“. Tito odborníci by měli mít značné zkušenosti a odborné znalosti v oblasti kultury, kulturního dědictví, evropských dějin nebo dalších oborů souvisejících s cíli označení „evropské dědictví“.

Komise navrhuje, že by měl každý členský stát dostat možnost předběžného výběru nejvýše dvou pamětihodností v každém roce, kdy se výběr provádí. To by mělo pomoci, aby byl zachován přiměřený počet pamětihodností, a zároveň umožnit členským státům určitou flexibilitu vzhledem k tomu, že některé z nich mají více potenciálních pamětihodností než jiné.

Komise nezávislých odborníků by měla mít pak v každém roce provádění výběru možnost vybrat mezi předběžně vybranými pamětihodnostmi nejvýše jednu pamětihodnost v každém členském státě. Navrhuje se dávat přednost pamětihodnostem se silným nadnárodním rozměrem. Tím by měl být zachován určitý prvek soutěžení mezi pamětihodnostmi na úrovni Evropské unie, což by pomohlo zaručit obecnou kvalitu pamětihodností a tím i důvěryhodnost a prestiž této iniciativy.

Komise nakonec navrhuje, aby byl po třech po sobě jdoucích letech věnovaných výběru nových pamětihodností čtvrtý rok vyhrazen pro monitorování. To by mělo pomoci udržet administrativní zátěž pro členské státy i Komisi v rozumných mezích. Navrhovaný postup je znázorněn v časovém rozvrhu v příloze.

4.4.4 Monitorování a odebírání označení

Označení by mělo být udělováno v zásadě natrvalo, protože symbolická hodnota vybraných pamětihodností se nebude snižovat a také za účelem motivace k dlouhodobému přístupu a investování do rozvoje vybraných pamětihodností. Aby však kvalita a důvěryhodnost byly dlouhodobě zachovány, je zapotřebí důkladný systém monitorování, který zaručí, že pamětihodnosti nesoucí označení evropské dědictví plní závazky přijaté ve fázi podání žádosti. Komise navrhuje, aby toto monitorování bylo odpovědností členských států, které by jednou za 4 roky měly podávat zprávu evropské komisi odborníků. Pro případ, že by určité pamětihodnosti přestaly plnit své závazky, by měla existovat možnost označení odebrat.

4.4.5 Praktická opatření

Komise by měla podporou uvedeného opatření zajistit vyšší stabilitu, než je možné za současného uspořádání, a umožnit rozšíření příslušných odborných znalostí. Toto řešení by umožnilo vycházet ze stávajících zkušeností s jinými projekty, jakými jsou například „Evropské hlavní město kultury“ nebo cena Evropské unie za kulturní dědictví Europa Nostra. To by si však vyžádalo další zdroje (jeden správce a jeden asistent). Aby praktická opatření zůstala co nejjednodušší a nejflexibilnější, bylo by možné určité správní úkony zajišťovat externě prostřednictvím nabídkových řízení.

4.4.6 Hodnocení

Pravidelné hodnocení opatření pro označení „evropské dědictví“ je zásadní pro zajištění efektivity a důvěryhodnosti iniciativy. Při tomto hodnocení by bylo nutné přezkoumat postupy související s prováděním opatření i skutečný celkový kumulativní dopad označení „evropské dědictví“. Účelem by mělo být rozpoznat oblasti, v nichž opatření funguje dobře, zda by mělo pokračovat i nadále, kde je prostor pro zlepšení, a zejména jak lze nejlépe takového zlepšení v budoucnu dosáhnout. Podkladem pro toto hodnocení by samozřejmě byly i údaje ze zmíněného monitorování pamětihodností označených jako evropské dědictví. Hodnocení by mělo formu externího hodnocení jednou za 6 let a zodpovídala by za něj Komise.

4.4.7 Přechodná ustanovení

Je zapotřebí přijmout přechodná opatření, která vymezí status pamětihodností, kterým již bylo označení „evropské dědictví“ uděleno v rámci mezivládní iniciativy. Pro zajištění celkové koherence iniciativy by tyto pamětihodnosti musely být znovu zhodnoceny podle nových kritérií. Komise za účelem zajištění rovných podmínek pro všechny členské státy navrhuje, aby státy, které se mezivládní iniciativy neúčastnily, dostaly příležitost navrhnout první soubor pamětihodností ještě před zahájením řádného postupu výběru.

5. ZDROJE

Roční prostředky na označení „evropské dědictví“ budou schvalovány rozpočtovým orgánem v souladu s limity víceletého finančního rámce. Tyto prostředky budou pokrývat následující náklady: náklady na evropskou komisi odborníků, na zviditelnění iniciativy na evropské úrovni, na některé činnosti týkající se budování sítí mezi pamětihodnostmi a na lidské zdroje v rámci Evropské komise potřebné pro podporu opatření. Přiložený legislativní finanční výkaz uvádí podrobnosti pro období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013, které spadá do současného víceletého finančního rámce.

2010/0044 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 167 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů[1],

poté, co postoupily návrh vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1. Cílem Smlouvy je stále užší svazek evropských národů a zejména článek 167 ukládá Evropské unii, aby přispívala k rozkvětu kultur členských států a přitom respektovala jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovala společné kulturní dědictví.

2. Lepší pochopení a oceňování významu společného, a přesto rozmanitého dědictví, zejména mezi mládeží, přispěje k posílení pocitu sounáležitosti s Evropskou unií a k upevnění mezikulturního dialogu. Proto je důležité podporovat lepší přístup ke kulturnímu dědictví a zdůrazňovat jeho evropský rozměr.

3. Smlouva rovněž zavádí občanství Unie, které doplňuje státní občanství příslušných členských států a které je důležitým prvkem ochrany a posílení procesu evropské integrace. Aby občané mohli evropskou integraci plně podporovat, je třeba klást větší důraz na jejich společné hodnoty, dějiny a kulturu jako na klíčové prvky jejich členství ve společnosti založené na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv, na kulturní rozmanitosti, toleranci a solidaritě.

4. V dubnu roku 2006 zahájilo několik členských států v Granadě mezivládní projekt označení „evropské dědictví“.

5. Rada Evropské unie přijala dne 20. listopadu 2008[2] závěry s cílem změnit mezivládní projekt označení „evropské dědictví“ na opatření Evropské unie a vyzvala Komisi, aby jí předložila odpovídající návrh na zavedení označení „evropské dědictví“ Evropské unie, v němž budou upřesněny praktické postupy realizace tohoto projektu.

6. Veřejná konzultace a posouzení dopadů provedené Komisí potvrdily, že mezivládní projekt označení „evropské dědictví“ je cenná iniciativa, ale že je zapotřebí tento projekt dále rozvinout, aby byl plně využit jeho potenciál, a potvrdily, že zapojení Evropské unie může označení „evropské dědictví“ jednoznačně přinést přidanou hodnotu a kvalitativní posun vpřed.

7. Projekt označení „evropské dědictví“ by měl usilovat o synergie a možnost vzájemně se doplňovat s dalšími iniciativami, jako je seznam světového dědictví UNESCO a „evropské kulturní trasy“ Rady Evropy. Přidaná hodnota nového označení „evropské dědictví“ by měla být založena na přínosu vybraných pamětihodností pro evropské dějiny a kulturu, na jasném vzdělávacím rozměru, který osloví občany včetně mládeže, a na budování sítí mezi pamětihodnostmi, které umožní výměnu zkušeností a osvědčených postupů. Iniciativa by měla být zaměřena hlavně na propagaci pamětihodností a přístup k nim a na kvalitu poskytovaných vysvětlení a navrhovaných činností, nikoli na ochranu pamětihodností, která by měla být zaručena stávajícími režimy ochrany.

8. Kromě posilování pocitu sounáležitosti evropských občanů s Evropskou unií a podněcování mezikulturního dialogu by opatření Unie pro označení „evropské dědictví“ také mohlo přispívat ke zvyšování hodnoty a profilu kulturního dědictví, k posílení úlohy kulturního dědictví v hospodářském a udržitelném rozvoji regionů, zejména prostřednictvím cestovního ruchu zaměřeného na kulturu, k posilování synergií mezi kulturním dědictvím a soudobou tvorbou a tvořivostí, k usnadnění sdílení zkušeností a osvědčených postupů po celé Evropě a obecněji k podpoře demokratických hodnot a lidských práv, na kterých je založen proces evropské integrace.

9. Tyto cíle jsou plně v souladu s cíli evropského programu pro kulturu, mezi něž patří i podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu a podpora kultury jako katalyzátoru tvořivosti[3].

10. Je velmi důležité, aby nové označení „evropské dědictví“ bylo udělováno na základě společných, jasných a transparentních kritérií a postupů.

11. Správní opatření pro označení „evropské dědictví“ by měla zůstat jednoduchá a flexibilní, v souladu se zásadou subsidiarity.

12. Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nelze v uspokojivé míře dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich tedy zejména z důvodu potřeby nových společných, jasných a transparentních kritérií a postupů pro označení „evropské dědictví“, jakož i silnější koordinace mezi členskými státy, lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v témže článku toto rozhodnutí nepřekračuje míru nezbytnou k dosažení těchto cílů.

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí zavádí opatření Evropské unie nazvané Označení „evropské dědictví“.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se výrazem „pamětihodnosti“ rozumějí památky, přírodní nebo městské pamětihodnosti, kulturní krajiny, památná místa, kulturní statky a objekty a nehmotné dědictví, které se váže k určitému místu, včetně současného dědictví.

Článek 3

Cíle

1. Obecným cílem opatření je přispívat k:

- posilování pocitu sounáležitosti evropských občanů s Evropskou unií na základě společných historických prvků a společného kulturního dědictví a na oceňování významu rozmanitosti,

- upevňování mezikulturního dialogu.

2. Dílčí cíle opatření jsou:

- posílit hodnotu a profil pamětihodností, které hrály klíčovou roli v dějinách Evropské unie a při jejím budování,

- zlepšit povědomí evropských občanů o budování Evropy, jakož i o jejich společném, a přesto rozmanitém kulturním dědictví, zejména ve vztahu k demokratickým hodnotám a lidským právům, na kterých je proces evropské integrace založen.

3. Konkrétní cíle opatření jsou tyto:

- posilovat evropský význam pamětihodností,

- zvyšovat povědomí mladých lidí o jejich společném kulturním dědictví,

- usnadňovat sdílení zkušeností a výměnu osvědčených postupů po celé Evropě,

- zlepšovat přístup k místům kulturního dědictví pro veškerou veřejnost, zejména pro mládež,

- upevňovat mezikulturní dialog, zejména mezi mládeží, prostřednictvím vzdělávání v oblasti umění, kultury a historie,

- podporovat synergie mezi kulturním dědictvím a soudobou tvorbou a tvořivostí,

- přispívat k atraktivnosti a udržitelnému rozvoji příslušných regionů.

Článek 4

Účast na opatření

Opatření se mohou účastnit členské státy Evropské unie. Tato účast je dobrovolná.

Článek 5

Komplementarita s dalšími iniciativami

Komise a členské státy zajistí, aby se opatření Označení „evropské dědictví“ vzájemně doplňovalo s dalšími iniciativami v oblasti kulturního dědictví, jako je seznam světového dědictví UNESCO a „evropské kulturní trasy“ Rady Evropy.

Článek 6

Přístup k opatření

Označení „evropské dědictví“ mohou získat pamětihodnosti, jak jsou vymezeny v článku 2.

Článek 7

Kritéria

Udělení označení „evropské dědictví“ vychází z následujících kritérií:

13. Kandidátské pamětihodnosti musí mít symbolickou hodnotu pro Evropu a musí platit, že v minulosti hrály klíčovou úlohu v dějinách Evropské unie a při jejím budování. Kandidátské pamětihodnosti proto musí odůvodnit:

14. svůj přeshraniční nebo celoevropský charakter – minulý a současný vliv a přitažlivost kandidátské pamětihodnosti musí přesahovat státní hranice členského státu,

15. a/nebo své místo a úlohu v evropské historii a při evropské integraci a svou spojitost s klíčovými evropskými událostmi nebo osobnostmi, jakož i s kulturními, uměleckými, politickými, sociálními, vědeckými, technickými nebo průmyslovými hnutími,

16. a/nebo své místo a úlohu v rozvíjení a propagaci společných hodnot, které jsou základem evropské integrace, jako je svoboda, demokracie, dodržování lidských práv, kulturní rozmanitost, tolerance a solidarita.

17. Kandidátské pamětihodnosti musí předložit projekt, který zdůrazňuje jejich evropský rozměr a v němž se zaváží ke všem následujícím prvkům:

18. zvyšovat povědomí o významu pamětihodnosti pro Evropu, zejména prostřednictvím vhodných informačních činností, systému označování a školení personálu,

19. pořádat vzdělávací aktivity určené především pro mládež, zvyšující porozumění společné historii Evropy a společnému, a přesto rozmanitému evropskému dědictví a posilující pocit příslušnosti ke společnému prostoru,

20. podporovat mnohojazyčnost používáním několika jazyků Evropské unie,

21. účastnit se činností sítí pamětihodností, kterým bylo uděleno označení „evropské dědictví“, za účelem výměny zkušeností a realizace společných projektů,

22. zvyšovat profil a přitažlivost pamětihodnosti v celoevropském měřítku, například prostřednictvím využívání moderní techniky,

23. Pořádání uměleckých a kulturních aktivit (například různých akcí, festivalů, pobytových programů), které podporují mobilitu evropských umělců a sbírek, podněcují mezikulturní dialog a povzbuzují vazby mezi kulturním dědictvím a soudobou tvorbou a tvořivostí je vítáno, kdykoli to umožní konkrétní povaha pamětihodnosti.

24. Kandidátské pamětihodnosti předloží plán řízení, v němž se zaváží ke všem následujícím prvkům:

25. zajišťovat řádnou správu pamětihodnosti,

26. zajišťovat ochranu pamětihodnosti a její zachování pro budoucí generace v souladu s příslušnými režimy ochrany,

27. zajišťovat kvalitu přijímání návštěvníků, například kvalitu historických prezentací, informací pro návštěvníky, systému značení apod.,

28. zajišťovat přístup pro co nejširší veřejnost, například prostřednictvím určitých úprav pamětihodnosti nebo prostřednictvím školení personálu,

29. věnovat zvláštní pozornost návštěvníkům z řad mládeže, a to zejména tím, že jim bude umožněn přístup za výhodnějších podmínek,

30. propagovat pamětihodnosti jako turistické destinace,

31. vytvořit ucelenou a komplexní komunikační strategii s důrazem na význam pamětihodnosti pro Evropu,

32. zajišťovat, aby byl plán řízení co nejšetrnější k životnímu prostředí, s cílem omezit možné negativní dopady cestovního ruchu.

Článek 8

Evropská komise nezávislých odborníků

1. Zřizuje se evropská komise nezávislých odborníků (dále jen „komise odborníků“), která bude provádět výběr a monitorování na evropské úrovni. Komise odborníků zajistí jednotné uplatňování zmíněných kritérií ve všech členských státech účastnících se opatření.

2. Komise odborníků má 12 členů. Čtyři z těchto členů jmenuje Evropský parlament, čtyři Rada a čtyři Komise. Komise odborníků určí svého předsedu.

3. Členové komise odborníků musí být nezávislí odborníci. Tito odborníci musí mít značné zkušenosti a odborné znalosti v oblasti kultury, kulturního dědictví, evropských dějin nebo dalších oborů souvisejících s cíli označení „evropské dědictví“.

4. Členové komise odborníků jsou jmenováni na tři roky. Odchylně od tohoto ustanovení budou v prvním roce platnosti tohoto rozhodnutí Komisí jmenováni čtyři odborníci na jeden rok, Evropským parlamentem čtyři odborníci na dva roky a Radou čtyři odborníci na tři roky.

5. Pokud vyjde najevo střet zájmů některého z členů komise odborníků, pokud jde o určitou pamětihodnost, nezúčastní se tento člen hodnocení uvedené pamětihodnosti.

6. Všechny zprávy, doporučení a oznámení komise odborníků se budou zveřejňovat.

Článek 9

Formulář žádosti

Aby byly postupy co nejúčelnější a nejjednodušší, vypracuje Komise společný formulář žádosti vycházející z kritérií výběru a všechny kandidátské pamětihodnosti jej budou používat. Při výběru budou brány v úvahu pouze žádosti předložené na tomto oficiálním formuláři žádosti.

Článek 10

Předběžný výběr na vnitrostátní úrovni

1. Za předběžný výběr pamětihodností za účelem udělení označení „evropské dědictví“ zodpovídají členské státy.

2. Každý členský stát dostane možnost provést předběžný výběr nejvýše dvou pamětihodností za rok v souladu s časovým rozvrhem v příloze. V letech vyhrazených pro monitorování se výběr neuskuteční.

3. Každý členský stát stanoví své vlastní postupy a svůj vlastní časový rozvrh pro předběžný výběr pamětihodností v souladu se zásadou subsidiarity a zajistí, aby správní opatření zůstala co nejjednodušší a nejflexibilnější. O výsledcích předběžného výběru však uvědomí Komisi nejpozději dne 31. ledna roku konání výběrového řízení.

4. Předběžný výběr se bude zakládat na kritériích stanovených v článku 7 a použije se při něm formulář žádosti zmíněný v článku 9.

Článek 11

Konečný výběr na úrovni Unie

1. Za konečný výběr pamětihodností za účelem udělení označení „evropské dědictví“ zodpovídá Komise a bude jej provádět komise odborníků.

2. Komise odborníků vyhodnotí žádosti předběžně vybraných pamětihodností a vybere nejvýše jednu pamětihodnost z každého členského státu. V případě potřeby si může vyžádat další informace a také může zorganizovat návštěvy příslušných pamětihodností.

3. Konečný výběr se bude zakládat na kritériích stanovených v článku 7 a použije se při něm formulář žádosti zmíněný v článku 9.

4. Komise odborníků vydá zprávu o předběžně vybraných pamětihodnostech nejpozději dne 31. října roku konání výběrového řízení. Tato zpráva bude obsahovat doporučení pro udělení označení „evropské dědictví“ a odůvodnění pro pamětihodnosti, které nebyly ponechány na konečném seznamu.

5. Kandidátské pamětihodnosti, které nebyly ponechány na konečném seznamu, se mohou podáním nové žádosti znovu přihlásit do předběžného výběru na vnitrostátní úrovni v dalších letech.

Článek 12

Nadnárodní pamětihodnosti

1. Pro účely tohoto rozhodnutí se za „nadnárodní pamětihodnost“ považuje:

- několik pamětihodností ležících v různých členských státech, jež se spojily kolem jednoho určitého tématu s cílem podat jednu společnou žádost,

- jedna určitá pamětihodnost, která leží na území alespoň dvou různých členských států.

2. Žádosti pro nadnárodní pamětihodnosti se budou řídit stejným postupem jako žádosti pro jiné pamětihodnosti. Budou předběžně vybrány jedním z dotčených členských států v rámci zmíněného limitu nejvýše dvou pamětihodností, jak je stanoven v článku 10, a po poradě a dohodě všech dotčených členských států budou navrženy jménem těchto členských států.

3. Pokud určitá nadnárodní pamětihodnost splní všechna kritéria stanovená v článku 7, bude této pamětihodnosti při konečném výběru dána přednost.

Článek 13

Určení

1. Komise oficiálně určí pamětihodnosti, kterým se uděluje označení „evropské dědictví“, v průběhu roku následujícího po konání výběrového řízení, a to na základě doporučení komise odborníků. Komise uvědomí Evropský parlament a Radu.

2. Označení „evropské dědictví“ bude pamětihodnostem uděleno v zásadě natrvalo za podmínek stanovených v článcích 14 a 15 a v závislosti na tom, zda opatření bude pokračovat.

Článek 14

Monitorování

1. Každá pamětihodnost, které bylo uděleno označení „evropské dědictví“, bude pravidelně monitorována, aby se zaručilo, že nadále splňuje daná kritéria a dodržuje všechny závazky, které přijala ve své žádosti.

2. Za monitorování všech pamětihodností ležících na území určitého členského státu zodpovídá příslušný členský stát. Tento členský stát bude shromažďovat všechny potřebné informace a jednou za čtyři roky vypracuje podrobnou zprávu, v souladu s časovým rozvrhem v příloze.

3. Tato zpráva bude zaslána Komisi a předložena k přezkoumání komisi odborníků nejpozději dne 31. ledna roku, kdy probíhá monitorování.

4. Nejpozději dne 31. října roku, kdy probíhá monitorování, vydá komise odborníků zprávu o stavu pamětihodností označených jako evropské dědictví v příslušném členském státě, která bude v případě potřeby obsahovat doporučení, k nimž je nutno přihlédnout v dalším období monitorování.

5. Komise stanoví pro členské státy společné ukazatele, aby zajistila jednotný přístup k monitorování.

Článek 15

Odebrání označení

1. Pokud komise odborníků zaznamená, že určitá pamětihodnost již neplní kritéria označení „evropské dědictví“ nebo že již nedodržuje všechny závazky, které přijala ve své žádosti, zahájí dialog s dotčeným členským státem prostřednictvím Komise, s cílem pomoci provést u dané pamětihodnosti nezbytné změny.

2. Pokud po uplynutí lhůty 18 měsíců od zahájení dialogu nebyly u pamětihodnosti nezbytné změny provedeny, oznámí to komise odborníků Komisi. Toto oznámení musí doprovázet odůvodnění, jakož i doporučení, jak situaci zlepšit.

3. Pokud nebyla doporučení provedena ani po uplynutí nové lhůty 18 měsíců, komise odborníků doporučí odebrat dotyčné pamětihodnosti označení „evropské dědictví“.

4. Komise přijme konečné rozhodnutí o odebrání označení „evropské dědictví“. Komise uvědomí Evropský parlament a Radu.

5. Oznámení a doporučení komise odborníků se zveřejňují.

Článek 16

Praktická opatření

1. Komise provádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“. Zejména:

- zajišťuje celkovou koherenci a kvalitu opatření,

- zajišťuje koordinaci mezi členskými státy a komisí odborníků,

- stanoví obecné zásady pro postup výběru a monitorování a vypracuje formulář žádosti,

- poskytuje podporu evropské komisi nezávislých odborníků.

2. Komise zodpovídá za informování o označení „evropské dědictví“ a jeho zviditelnění na úrovni Unie, zejména prostřednictvím vytvoření a správy zvláštních internetových stránek.

3. Komise podporuje činnosti zaměřené na vytváření sítí pamětihodností označených jako evropské dědictví.

4. Činnosti podle odstavců 2 a 3, jakož i náklady na komisi odborníků budou financovány prostřednictvím finančního rámce stanoveného v článku 19.

Článek 17

Hodnocení

1. Komise zajistí externí a nezávislé hodnocení opatření pro označení „evropské dědictví“. Toto hodnocení proběhne jednou za šest let v souladu s časovým rozvrhem stanoveným v příloze a přezkoumá všechny aspekty včetně účinnosti procesů souvisejících s prováděním opatření, počtu pamětihodností, účinků opatření a toho, jak by bylo možné je zlepšít, a zda by mělo opatření Označení „evropské dědictví“ pokračovat.

2. Komise předloží zprávu o tomto hodnocení Evropskému parlamentu a Radě do šesti měsíců od jeho dokončení.

Článek 18

Přechodná ustanovení

1. Pamětihodnosti, kterým již bylo označení uděleno v rámci mezivládního projektu označení „evropské dědictví“ a které leží v členských státech, budou posouzeny v roce [rok následující po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost].

Pro tyto pamětihodnosti musí být předložena nová žádost na základě nových kritérií a postupů stanovených v článcích 6 až 9 a dotyčné členské státy tuto žádost předají Komisi nejpozději dne 31. ledna roku [příslušný rok].

Nové žádosti posoudí komise odborníků.

Pokud jedna z pamětihodností navržených určitým členským státem nesplní kritéria nebo pokud budou zapotřebí další informace, komise odborníků zahájí dialog s příslušným členským státem prostřednictvím Komise s cílem přezkoumat, zda lze žádost zlepšit před přijetím konečného rozhodnutí. V případě potřeby lze zorganizovat návštěvy příslušných pamětihodností.

Komise odborníků vydá o pamětihodnostech zprávu s doporučením pro udělení označení „evropské dědictví“ do konce roku [příslušný rok], nejsou-li od příslušného členského státu zapotřebí další vysvětlení.

Komise potom oficiálně určí příslušné pamětihodnosti.

Označení „evropské dědictví“ bude pamětihodnostem, na něž se vztahuje tento odstavec, uděleno v zásadě natrvalo za podmínek stanovených v článcích 14 a 15 a v závislosti na tom, zda opatření bude pokračovat

Kandidátské pamětihodnosti, které nebyly ponechány na konečném seznamu, se mohou podáním nové žádosti znovu přihlásit do předběžného výběru na vnitrostátní úrovni v dalších letech.

2. Členské státy, které se neúčastnily mezivládního projektu označení „evropské dědictví“, budou mít možnost navrhnout nejvýše čtyři pamětihodnosti na udělení označení „evropské dědictví“ v roce [druhý rok po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost].

Pro tyto pamětihodnosti se musí podat žádost na základě kritérií a postupů stanovených v článcích 6 až 9 a dotyčné členské státy tuto žádost předají Komisi nejpozději dne 31. ledna roku [příslušný rok].

Nové žádosti posoudí komise odborníků. Pokud jedna z pamětihodností navržených určitým členským státem nesplní kritéria nebo pokud budou zapotřebí další informace, komise odborníků zahájí dialog s příslušným členským státem prostřednictvím Komise s cílem přezkoumat, zda lze žádost zlepšit před přijetím konečného rozhodnutí. V případě potřeby lze zorganizovat návštěvy příslušných pamětihodností.

Komise odborníků vydá o pamětihodnostech zprávu s doporučením pro udělení označení „evropské dědictví“ do konce roku [příslušný rok], nejsou-li od příslušného členského státu zapotřebí další vysvětlení.

Komise potom oficiálně určí příslušné pamětihodnosti.

Označení „evropské dědictví“ bude pamětihodnostem, na něž se vztahuje tento odstavec, uděleno v zásadě natrvalo za podmínek stanovených v článcích 14 a 15 a v závislosti na tom, zda opatření bude pokračovat

Kandidátské pamětihodnosti, které nebyly ponechány na konečném seznamu, se mohou podáním nové žádosti znovu přihlásit do předběžného výběru na vnitrostátní úrovni v dalších letech.

3. Postupy výběru a monitorování pro označení „evropské dědictví“ stanovené v článcích 6 až 15 budou zahájeny v roce [třetí rok po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost].

Článek 19

Finanční ustanovení

1. Finanční rámec pro provádění opatření v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 je stanoven na 1 350 000 EUR.

2. Roční prostředky schvaluje rozpočtový orgán v souladu s limity víceletého finančního rámce.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

ČASOVÝ ROZVRH

Časový rozvrh pro Označení „evropské dědictví“

[Rok n] | Přijetí rozhodnutí Přípravné práce |

[Rok n+1] | Nové hodnocení pamětihodností, kterým již bylo označení „evropské dědictví“ uděleno v rámci mezivládní iniciativy |

[Rok n+2] | První předložení pamětihodností členskými státy, které se neúčastnily mezivládní iniciativy |

[Rok n+3] | Výběr |

[Rok n+4] | Monitorování |

[Rok n+5] | Výběr |

[Rok n+6] | Výběr Hodnocení Označení „evropské dědictví“ |

[Rok n+7] | Výběr |

[Rok n+8] | Monitorování |

[Rok n+9] | Výběr |

[Rok n+10] | Výběr |

[Rok n+11] | Výběr |

[Rok n+12] | Monitorování Hodnocení Označení „evropské dědictví“ |

… | … |

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „Evropské dědictví“

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast politiky: Vzdělávání a kultura

Aktivita: Rozvoj kulturní spolupráce v Evropě

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1 Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc) (ex – linie B.A) včetně okruhů:

15 04 50 Označení „Evropské dědictví“

3.2 Doba trvání akce a finančního dopadu:

Právní základ pro označení „Evropské dědictví“ nemá žádné pevné časové omezení.

Návrh bude mít dopad na rozpočet EU od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013.

3.3 Rozpočtové charakteristiky:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

15 04 50 | Nepov | Rozl[4] | ANO | NE | NE | č. 3b |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1 Finanční zdroje

4.1.1 Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | oddíl č. | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | Celkem |

Provozní výdaje[5] |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 0,350 | 1,000 | 1,350 |

Položky plateb (PP) | b | 0,250 | 0,800 | 0,300 | 1,350 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky[6] |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 0,350 | 1,000 | 1,350 |

Položky plateb | b+c | 0,250 | 0,800 | 0,300 | 1,350 |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,122 | 0,244 | 0,244 | 0,610 |

Administrativní náklady kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,003 | 0,006 | 0,006 | 0,015 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 0,125 | 0,600 | 1,250 | 1,975 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 0,125 | 0,500 | 1,050 | 0,300 | 1,975 |

Spoluúčast

Nevztahuje se na tento návrh

4.1.2 Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

X Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

Částka 350 000 EUR bude přidělena v roce 2012 přesunem z finančního rámce programu Kultura (Okruh 15 04 44 Kultura)

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[7] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3 Finanční dopady na straně příjmů

X Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy.

( Návrh má finanční dopady na příjmy s následujícím účinkem:

4.2 Lidské zdroje – pracovníci na plný úvazek (včetně úředníků, dočasných zaměstnanců a externích pracovníků) – viz podrobnosti v bodě 8.2.1.

Roční potřeba | 2011 | 2012 | 2013 |

Celkový objem lidských zdrojů | 1 | 2 | 2 |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1 Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Viz oddíl 1 důvodové zprávy a oddíl 2 posouzení dopadů.

5.2 Přidaná hodnota zásahu ze strany Evropské unie, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Viz bod 3.2 důvodové zprávy a bod 2.3 posouzení dopadů. Mezi návrhem a programem Kultura existují synergie.

5.3 Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

Cíle označení „Evropské dědictví“ (viz článek 3 návrhu rozhodnutí a oddíl 3 posouzení dopadů) přímo souvisejí se solidaritou jakožto strategickým cílem Komise, především vzhledem k jejich přínosu pro hospodářskou a sociální soudržnost a pro ochranu a posilování našich společných hodnot. Označení „Evropské dědictví“ rovněž souvisí s prosperitou jakožto strategickým cílem Komise prostřednictvím jeho konkrétního cíle přispívat k atraktivnosti a udržitelnému rozvoji příslušných regionů.

Za účelem hodnocení výsledků označení „Evropské dědictví“ budou vymezeny klíčové ukazatele v sociální a hospodářské oblasti a v oblasti ochrany životního prostředí. Sociálními ukazateli mohou být například:

- údaje, z nichž vyplývá, že se zvýšil zájem o kulturní dědictví,

- údaje vyjadřující, že se zvýšilo oceňování významu společných evropských dějin,

- počet aktivit pro mládež organizovaných pamětihodnostmi,

- společné projekty pamětihodností označených jako evropské dědictví,

- počet uskutečněných kulturních aktivit,

- počet aktivit zvyšujících povědomí o demokratických hodnotách nebo lidských právech.

Hospodářskými ukazateli mohou být například:

- zvýšení počtu návštěvníků,

- počet vytvořených pracovních míst v přímé či nepřímé souvislosti s opatřením,

- počet zachovaných pracovních míst,

- počet partnerských projektů mezi pamětihodnostmi označenými jako evropské dědictví a kulturními a tvůrčími odvětvími,

- počet partnerských projektů mezi pamětihodnostmi označenými jako evropské dědictví a činnostmi místních podniků,

- pákový efekt investic do kulturního dědictví na soukromé i veřejné zdroje.

Ukazateli v oblasti životního prostředí mohou být například:

- počet plánů udržitelného řízení přijatých pamětihodnostmi,

- zlepšený přístup k pamětihodnostem díky udržitelné dopravě,

- environmentální podmínky pro krajinu a historické pamětihodnosti.

5.4 Způsob provádění (orientační)

X Centralizované řízení

X přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátního veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou

( Sdílené nebo decentralizované řízení

( spolu s členskými státy

( spolu s třetími zeměmi

( Společné řízení s mezinárodními organizacemi (uveďte s kterými)

Příslušné poznámky:

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1 Monitorovací systém

Rámec pro monitorování a hodnocení projektu označení „Evropské dědictví“ bude tvořen dvěma prvky, které je nutno rozlišovat: monitorování označených pamětihodností a hodnocení opatření pro označení „Evropské dědictví“ jako celku.

Cílem monitorování pamětihodností bude ověřit, zda pamětihodnosti označené jako evropské dědictví plní závazky, které přislíbily plnit, když se přihlásily a byly vybrány, a mohou proto nadále nést toto označení. Komise stanoví soubor ukazatelů, k nimž je třeba přihlížet. Za toto monitorování budou zodpovídat členské státy, které budou podávat zprávy evropské komisi odborníků, jež poté provede hodnocení a v případě potřeby navrhne odebrání označení. Podkladem pro hodnocení projektu označení „Evropské dědictví“ jako celku budou údaje z monitorování označených pamětihodností. Další podrobnosti o monitorovacím systému viz články 14 a 15 návrhu rozhodnutí.

6.2 Hodnocení

6.2.1 Hodnocení předem (ex-ante):

Viz posouzení dopadů.

6.2.2 Opatření přijatá po předběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti):

Nevztahuje se na tento návrh.

6.2.3 Podmínky a periodicita budoucího hodnocení:

Při hodnocení projektu označení „Evropské dědictví“ bude nutné zaměřit se jak na zkoumání procesů spojených s fungováním opatření, tak na kumulativní dopad označení „Evropské dědictví“ jako celku. Cílem bude rozpoznat oblasti, v nichž program funguje dobře, kde existuje prostor pro zlepšení, a zejména jak by se takového zlepšení dalo v budoucnu dosáhnout.

Jak je uvedeno v článku 17 návrhu rozhodnutí, hodnocení bude probíhat ve formě externího hodnocení jednou za 6 let a zodpovídat za něj bude Komise.

7. Opatření proti podvodům

Komise musí zajistit, aby v případě provádění opatření financovaných v rámci tohoto rozhodnutí byly finanční zájmy Evropské unie chráněny pomocí uplatnění preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, pomocí účinných kontrol a navracení neoprávněně vyplacených částek a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 a (Euratom, ES) č. 2185/96 a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999.

U opatření Evropské unie financovaných v rámci tohoto rozhodnutí se nesrovnalostí podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 rozumí jakékoli porušení právního předpisu Evropské unie nebo jakékoli neplnění smluvních závazků vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie nebo rozpočty Společenstvím spravované, a to formou neoprávněného výdaje.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1 Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

(Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy) | Druh výstupu | Prům. nákl. | 2012 | 2013 | CELKEM |

2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[8] (15 01 01) | A*/AD | 1 | 1 | 1 |

B*, C*/AST | 1 | 1 |

Zaměstnanci financovaní[9] podle čl. 15 01 02 |

Ostatní zaměstnanci [10] financovaní podle čl. 15 01 04/05 |

CELKEM | 1 | 2 | 2 |

8.2.2 Popis úkolů, které vyplývají z akce

AD: řízení, monitorování a hodnocení provádění akce, zajišťování podpory komise nezávislých odborníků, organizace zasedání této komise a zastupování Komise na nich, zajištění úlohy sekretariátu na těchto zasedáních, sledování procesu přijímání rozhodnutí týkajících se výběru a monitorování pamětihodností, navazování a udržování pravidelných styků a výměn s jinými evropskými institucemi, členskými státy, pamětihodnostmi označenými jako evropské dědictví nebo mezinárodními organizacemi, koordinace sítě pamětihodností označených jako evropské dědictví, organizace zasedání této sítě a zastupování Komise na nich, komunikační činnosti související s akcí, zahajování, řízení a monitorování výzev k předkládání nabídek.

AST: zajišťování provozní podpory pro AD při jeho úkolech, pomoc při přípravě komunikačních činností, pomoc při organizaci zasedání, pomoc při přípravě výzev k předkládání nabídek, zajišťování podpory správy smluv.

Akce bude muset být v zásadě připravena v roce 2011, včetně zejména zřízení všech struktur (evropská komise nezávislých odborníků, národní koordinátoři atd.), přípravy jednacích řádů, obecných zásad a formulářů žádostí, jakož i přípravy prvních výzev k předkládání nabídek, aby první výběrové řízení mohlo být zahájeno ihned na začátku roku 2012.

8.2.3 Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR

X Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování)

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku

8.2.4 Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

Nevztahuje se na tento návrh.

8.2.5 Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů | 2011 | 2012 | 2013 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (15 01 01) | 0,122 | 0,244 | 0,244 |

Zaměstnanci financovaní dle čl. 15 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (nezahrnuté do referenční částky) | 0,122 | 0,244 | 0,244 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci

122 000 EUR na pracovní místo ročně (standardní náklady na pracovní místo, jak jsou uvedeny v pokynech pro navrhování legislativního finančního výkazu)

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku 15 01 02

Nevztahuje se na tento návrh.

Potřeby lidských zdrojů budou pokryty z finančních zdrojů již přidělených na řízení této akce a/nebo přerozdělených v rámci GŘ, s případným doplněním o dodatečné prostředky, které mohou být poskytnuty řídícímu generálnímu ředitelství v rámci ročního řízení přidělování prostředků s ohledem na rozpočtová omezení.

8.2.6 Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

2011 | 2012 | 2013 | CELKEM |

15 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,003 | 0,006 | 0,006 | 0,015 |

15 01 02 11 02 – Schůze a konference |

15 01 02 11 03 – Výbory |

15 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

15 01 02 11 05 - Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (15 01 02 11) |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,003 | 0,006 | 0,006 | 0,015 |

Výpočet - Ostatní administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky

2011: 3 služební cesty v rámci Evropské unie ročně = 3 x 1000 EUR

2012 a 2013: 6 služebních cest v rámci Evropské unie ročně = 6 x 1000 EUR

Potřeby správních položek budou pokryty z finančních zdrojů již přidělených na řízení této akce a/nebo přerozdělených v rámci GŘ, s případným doplněním o dodatečné prostředky, které mohou být poskytnuty řídícímu generálnímu ředitelství v rámci ročního řízení přidělování prostředků s ohledem na rozpočtová omezení.

[1] Úř. věst. C , , s. .

[2] Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 11.

[3] KOM(2007) 242 – dokument 9496/07.

[4] Rozlišené položky

[5] Výdaje, které nespadají pod kapitolu 15 01 příslušné hlavy 15.

[6] Výdaje v rámci článku 15 01 04 hlavy 15.

[7] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[8] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[9] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce.

[10] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky.