[pic] | EVROPSKÁ KOMISE | V Bruselu dne 3.3.2010 KOM(2010) 72 v konečném znění 2010/0048 (APP) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2007–2013 DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“) uvádí, že víceletý finanční rámec se stanoví jednomyslně přijatým nařízením Rady. Finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby a stanoví jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu (článek 312). Praxe, kdy je přijímán víceletý finanční rámec a ustanovení o spolupráci mezi orgány a rozpočtové kázni, byla zavedena před více než 20 lety, kdy byl první finanční rámec stanoven v rámci interinstitucionální dohody[1]. Díky tomuto kroku došlo k významnému zlepšení a zjednodušení průběhu ročního rozpočtového procesu a spolupráce mezi orgány, a v důsledku toho také ke zvýšení rozpočtové disciplíny. Smlouva tedy uznává význam finančního rámce jakožto těžiště struktury rozpočtu Evropské unie a zavádí tuto úspěšnou praxi také do systému práva Evropské unie. Na stávajícím víceletém finančním rámci na období 2007–2013 se orgány dohodly v květnu 2006 a je stanoven v rámci interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[2] (dále jen „stávající interinstitucionální dohoda“). Příslušná ustanovení stávající interinstitucionální dohody je třeba kodifikovat v podobě nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec (dále jen „nařízení o víceletém finančním rámci“). Tato kodifikace představuje sladění ustanovení stávající interinstitucionální dohody s požadavky Smlouvy. Toto sladění však musí přihlížet ke změně nástroje: místo interinstitucionální dohody půjde o nařízení. Převést všechna ustanovení stávající interinstitucionální dohody do nařízení o víceletém finančním rámci však není možné ani proveditelné. Stávající interinstitucionální dohoda obsahuje ustanovení týkající se finančního rámce, nástrojů, které nejsou ve finančním rámci zahrnuty, sestavování rozpočtu a spolupráce mezi orgány a řádného finančního řízení. Některá ustanovení stávající interinstitucionální dohody se vstupem Lisabonské smlouvy zastarala, mnohá budou začleněna do nařízení o víceletém finančním rámci, a některá pak do finančního nařízení. Nová interinstitucionální dohoda je stále nezbytná pro ta ustanovení, která se do žádného z těchto dvou nařízení nehodí. Tento přístup podporuje Smlouva, která uznává význam dobré interinstitucionální spolupráce a stanoví (v článku 295), že „ Evropský parlament, Rada a Komise se navzájem konzultují a vzájemnou dohodou upravují způsoby své spolupráce. Za tímto účelem mohou v souladu se Smlouvami uzavírat interinstitucionální dohody, které mohou mít závaznou povahu.“ Tím je potvrzena a doporučena praxe, kdy jsou ustanovení týkající se spolupráce mezi orgány uvedena v interinstitucionální dohodě. Strukturu právních nástrojů, jimiž se řídí rozpočet EU, doplňuje finanční nařízení. Podle Smlouvy finanční nařízení obsahuje „finanční pravidla stanovící zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu…“. Znění tohoto ustanovení se ve srovnání se Niceskou smlouvou nezměnilo, pouze postup přijímání byl změněn na běžný legislativní postup (tj. postup spolurozhodování). S přihlédnutím ke všem relevantním ustanovením a požadavkům Smlouvy je převedení ustanovení stávající interinstitucionální dohody do příslušných následných právních nástrojů založeno na této logice: 1. Mnohá ze stávajících ustanovení se v důsledku Lisabonské smlouvy stávají zastaralými : - ustanovení týkající se rozlišování mezi povinnými a nepovinnými výdaji a maximální míry zvýšení. Podobně je zastaralá klasifikace výdajů (nyní obsažena v příloze III stávající interinstitucionální dohody), - významné části spolupráce mezi orgány v oblasti rozpočtu jsou zastaralé v důsledku změn rozpočtového procesu zavedeného Lisabonskou smlouvou (neexistence druhého čtení, dohodovací výbor ve lhůtě dvaceti jednoho dne, možnost, aby Komise měnila návrh rozpočtu až do zasedání dohodovacího výrobu atd.) 2. Body přímo spojené s finančním rámcem jsou obsaženy v nařízení o víceletém finančním rámci , tj. všechny aspekty týkající se každoročních úprav finančního rámce, revize finančního rámce, úpravy finančního rámce v důsledku rozšíření, doba platnosti rámce a důsledky jeho neexistence, a příloha I stanoví stropy pro jednotlivé okruhy na každý rok platnosti rámce. 3. Některá stávající ustanovení by měla být začleněna do finančního nařízení či jeho prováděcích pravidel spíše než do nařízení o víceletém rámci nebo interinstitucionální dohody (např. ustanovení o finančních výkazech by měla být konsolidována ve finančním nařízení). 4. Zbývající ustanovení – především otázky týkající se pouze spolupráce mezi orgány upravené podle požadavků Smlouvy – jsou začleněna v nové interinstitucionální dohodě . Tím je zajištěna náležitá rovnováha mezi oběma složkami rozpočtového orgánu i dostatečná pružnost k zavedení nového rozpočtového procesu, a zároveň jsou splněny požadavky Smlouvy. V zájmu ucelenosti se návrh nařízení o víceletém finančním rámci a interinstitucionální dohoda o spolupráci v rozpočtových záležitostech (dále jen „nová interinstitucionální dohoda“) předkládají společně. Tyto předpisy se vzájemně doplňují. Jednat by se o nich mělo jako o jednom souboru opatření a stejným způsobem by mělo dojít k dohodě. Tato důvodová zpráva se týká obou návrhů a vysvětluje, jak byla ustanovení stávající interinstitucionální dohody provedena v uvedených dvou nových nástrojích. Pro úplný přehled tato důvodová zpráva zahrnuje také ustanovení stávající interinstitucionální dohody, která mají být začleněna do finančního nařízení. 2. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 2.1. Nařízení o víceletém finančním rámci Článek 1 Znění článku 1 přejímá první větu bodu 9 stávající interinstitucionální dohody. Odkazuje na přílohu, která stanoví vlastní finanční rámec. Finanční rámec se nezměnil; odpovídá finančnímu rámci v podobě revidované pro druhou fázi Plánu evropské hospodářské obnovy, přijaté Evropským parlamentem a Radou dne 17. prosince 2009[3]. Druhý bod odůvodnění jasně uvádí, že nařízení zapracovává víceletý finanční rámec stanovený stávající interinstitucionální dohodou. Druhá věta bodu 9 stávající interinstitucionální dohody („[Finanční rámec] představuje referenční rámec pro interinstitucionální rozpočtovou kázeň.“) a bod 10 se stávají zastaralými v důsledku Smlouvy, neboť ta již uvádí účel finančního rámce. Ustanovení bodu 11 stávající interinstitucionální dohody jsou začleněna do bodů odůvodnění 3, 5 a 6. Článek 2 Čl. 2 odst. 1 opakuje znění bodu 12 stávající interinstitucionální dohody. Definuje roční stropy výdajů a stanoví povinnost orgánů respektovat tyto stropy během rozpočtového procesu v souladu s ustanoveními Smlouvy. První část druhé věty bodu 12 se vynechává, neboť je zastaralá. Stanovovat zvláštní pravidla pro případy, kdy se nařízení mění, není potřeba. Orgány musí dodržet v určitou dobu platné stropy. Odstavec 2 zavádí možnost překročit stropy, je-li to nezbytné z důvodu mobilizace nástrojů, které nejsou ve finančním rámci zahrnuty. Rezerva na pomoc při mimořádných událostech, fond solidarity, nástroj pružnosti a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci jsou nyní definovány v bodech 25 až 28 stávající interinstitucionální dohody. Nejsou zahrnuty do finančního rámce a zajišťují, aby financování v případě potřeby za mimořádných okolností mohlo překročit stropy finančního rámce. Tyto nástroje zvyšují flexibilitu finančního rámce a jsou mobilizovány společně oběma složkami rozpočtového orgánu. Aby bylo možno zachovat současnou míru pružnosti a úlohu orgánů při mobilizaci těchto nástrojů, zahrnují se do nové interinstitucionální dohody ustanovení, jimiž se tyto nástroje řídí. To v maximálním rozsahu zachovává stávající praxi. Článek 3 Tento článek přejímá znění bodu 15 stávající interinstitucionální dohody, a to s výjimkou odkazu na pravidla hlasování, jež jsou stanovena v bodu 3 stávající interinstitucionální dohody. Dodržování stropů vlastních zdrojů musí být zajištěno pro každý rok. Pokud by stropy prostředků na platby znamenaly sazbu odvodu vlastních zdrojů, musí být stropy finančního rámce upraveny. Je začleněn odkaz na rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom, který stanoví stropy pro vlastní zdroje i pro prostředky na závazky. Článek 4 Přejímá znění bodu 16 stávající interinstitucionální dohody a stanoví pravidla pro každoroční technické úpravy finančního rámce. Termín „obě složky rozpočtového orgánu“ se v celém textu nahrazuje termínem „Evropský parlament a Rada“. Článek 5 Tento článek přejímá text bodu 17 stávající interinstitucionální dohody. Znění bylo jen mírně upraveno s cílem nahradit odkaz na stávající interinstitucionální dohodu odkazem na období, kdy došlo k dohodě o částkách prostředků přidělených pro politiku soudržnosti. Úprava částek prostředků přidělených pro politiku soudržnosti bude provedena v rámci technické úpravy na rok 2011, která má být předložena v dubnu 2010. Článek 6 Znění tohoto článku, který stanoví pravidla pro úpravy související s prováděním, odpovídá bodu 18 stávající interinstitucionální dohody, s výjimkou odkazu na pravidla hlasování, která jsou stanovena v bodu 3 stávající interinstitucionální dohody. Článek 7 Tento článek, který stanoví pravidla pro úpravy související s nadměrným schodkem veřejných financí, přejímá text bodu 20 stávající interinstitucionální dohody. Článek 8 Znění tohoto článku odpovídá bodům 21 až 23 stávající interinstitucionální dohody. Revize finančního rámce se přijímají podle týchž pravidel jako vlastní nařízení. V zájmu zachování současné míry pružnosti finančního rámce, pokud jde o revize do 0,03 % HND, stanoví odstavec 3, že finanční rámec může být v případě potřeby do 0,03 % upraven v rámci každoročního rozpočtového procesu. Nemění se tím současná praxe, kdy rozhodnutí revizích do téhož stropu přijímal Evropský parlament společně s Radou, přičemž Rada rozhodovala kvalifikovanou většinou. Článek 9 Tento článek, který stanoví pravidla pro úpravy související s revizí Smlouvy, přejímá text bodu 4 stávající interinstitucionální dohody. Článek 10 Znění tohoto článku, který stanoví pravidla pro úpravy v důsledku rozšíření, přejímá text bodu 29 stávající interinstitucionální dohody, kromě odkazu na pravidla hlasování, která jsou stanovena v bodu 3 stávající interinstitucionální dohody. Článek 11 Smlouva v čl. 312 odst. 3 druhém pododstavci stanoví, že „Finanční rámec stanoví jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu“. Článek 11 stanoví obecné zásady pro spolupráci mezi orgány během rozpočtovém procesu. Podrobnosti spolupráce orgánů v průběhu rozpočtového procesu jsou zahrnuty do nové interinstitucionální dohody založené na článku 295 Smlouvy, čímž je zajištěno, aby byla nezbytná pružnost pro nový rozpočtový proces rozvíjena v praxi. Článek 12 Financování společné zahraniční a bezpečností politiky má v průběhu rozpočtového procesu zvláštní místo. V zájmu zachování stávající rovnováhy a hladkého průběhu rozpočtového procesu jsou do nařízení o víceletém finančním rámci začleněna základní pravidla (částka zapsaná do jedné rozpočtové kapitoly má pokrýt skutečné předvídatelné potřeby, žádná částka se nezapisuje jako rezerva) a dohodnutá částka na financování společné zahraniční a bezpečností politiky (beze změny). Znění odpovídá části textu druhého pododstavce a první větě posledního pododstavce bodu 42 stávající interinstitucionální dohody. Ostatní ustanovení bodů 42 a 43 stávající interinstitucionální dohody jsou uvedena v bodech 18 a 19 nové interinstitucionální dohody. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku bude odpovědný za vypracování prognózy pro návrh rozpočtu v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Text byl změněn tak, aby odrážel skutečnost, že se úlohy Rady nebo předsednictví Rady, jak je uvedena ve stávající interinstitucionální dohodě, ujímá vysoký představitel. Článek 13 Článek 13 odpovídá znění bodu 30 stávající interinstitucionální dohody o době platnosti finančního rámce a o důsledcích jeho neexistence. Povinnost Komise předložit návrh nového finančního rámce do července 2011 je zachována. Znění bodu 30 druhého pododstavce je poněkud upraveno tak, aby bylo v souladu se zněním čl. 312 odst. 4 Smlouvy. Článek 14 Závěrečný článek nařízení o víceletém finančním rámci stanoví datum, kdy nařízení vstupuje v platnost. Nová interinstitucionální dohoda by měla vstoupit v platnost v týž den. Oba nástroje se týkají období 2007–2013. Roky před vstupem nařízení v platnost jsou zahrnuty proto, že se návrhy týkají sladění stávající interinstitucionální dohody s požadavky nové Smlouvy. 2.2. Interinstitucionální dohoda o spolupráci v rozpočtových záležitostech Návrh interinstitucionální dohody o spolupráci v rozpočtových záležitostech (dále jen „nová interinstitucionální dohoda“) zahrnuje všechna ustanovení interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení („stávající interinstitucionální dohoda“), která nejsou a) přímo spjata s vlastním finančním rámcem a jako taková nejsou začleněna do nařízení o víceletém finančním rámci, b) zastaralá v důsledku Smlouvy, c) navržena k začlenění do finančního nařízení. Základní logikou je pokud možno zachovat pravidla, která jsou platná v současné době a která se ukázala jako účinná, a udržet rovnováhu pravomocí a zapojení orgánů v rozpočtovém procesu. Úvod – body 1 až 6 nové interinstitucionální dohody Úvodní část nové interinstitucionální dohody přejímá znění bodů 1 až 8 stávající interinstitucionální dohody, a to vyjma bodu 4, který byl převeden do nařízení o víceletém finančním rámci (článek 11), a bodu 7, který je zastaralý. V bodu 1 byl jakožto právní základ interinstitucionální dohody doplněn odkaz na článek 295 Smlouvy. V bodu 3 byl začleněn odkaz na nařízení o víceletém finančním rámci a na finanční nařízení. Odkaz na čl. 272 odst. 9 Smlouvy o založení Evropského společenství je zastaralý a byl zrušen. Pravidla hlasování pro rozhodovací postupy stanovená v interinstitucionální dohodě jsou zachována beze změn (tj. Rada kvalifikovanou většinou a Evropský parlament prostou většinou svých členů a třípětinovou většinou odevzdaných hlasů). Struktura interinstitucionální dohody sestávající ze tří částí byla zachována a je popsána v bodě 5. Část I zahrnuje některá doplňující ustanovení k finančnímu rámci, a zejména ustanovení týkající se nástrojů mimo finanční rámec. Část II, již doplňuje příloha, obsahuje ustanovení o interinstitucionální spolupráci upravená podle nového rozpočtového procesu. Zahrnuje pravidla pro začleňování částek do legislativních aktů, ustanovení o financování společné zahraniční a bezpečností politiky a o dohodách o rybolovu. Část III přejímá všechna ustanovení části III stávající interinstitucionální dohody, která zůstávají platná. Bod 6 stanoví datum vstupu nové interinstitucionální dohody v platnost, které bude stejné jako datum vstupu v platnost nařízení o víceletém finančním rámci. Nová interinstitucionální dohoda v tu chvíli nahradí stávající interinstitucionální dohodu. Část I – ustanovení týkající se finančního rámce a zvláštních nástrojů, které nejsou zahrnuty do finančního rámce A. Ustanovení týkající se finančního rámce Bod 7 nové interinstitucionální dohody přejímá znění posledního pododstavce bodu 11 stávající interinstitucionální dohody. Týká se údajů o operacích nezahrnutých do souhrnného rozpočtu (tj. Evropský rozvojový fond) a o vývoji různých kategorií vlastních zdrojů. Toto ustanovení není přímo spojeno s finančním rámcem a jako takové do nařízení o víceletém finančním rámci nepatří. Praxe poskytování těchto údajů se zachovává, ale navrhuje se, aby již nebyly předkládány při technické úpravě finančního rámce, nýbrž v dokumentech doplňujících návrh rozpočtu, kam logicky patří. Doba předložení údajů zůstává prakticky stejná (konec dubna / počátek května). Bod 8 nové interinstitucionální dohody se týká rozpětí pod příslušnými stropy. Nařízení o víceletém finančním rámci stanoví stropy pro všechny okruhy, které musí být, jak požaduje Smlouva, během každého ročního rozpočtového procesu dodrženy. Praxe za účelem zajištění pokud možno dostatečného rozpětí pod příslušnými stropy by však měla být zachována. Představuje totiž prvek interinstitucionální spolupráce a dobré vůle orgánů v rozpočtovém procesu a jako taková do interinstitucionální dohody patří. Toto ustanovení je zachováno beze změn. Bod 9 nové interinstitucionální dohody přejímá text bodu 19 stávající interinstitucionální dohody, který se týká aktualizace prognóz prostředků na platby po roce 2013. Opět platí, že jelikož tím není přímo ovlivněn stávající finanční rámec, je vhodné jej zachovat v nové interinstitucionální dohodě. B. Ustanovení týkající se zvláštních nástrojů nezahrnutých do finančního rámce Stávající nástroje, které nejsou zahrnuty do finančního rámce (rezerva na pomoc při mimořádných událostech, fond solidarity, nástroj pružnosti a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci) jsou v interinstitucionální dohodě zachovány. Nařízení o víceletém finančním rámci v článku 2 uvádí možnost tyto nástroje mobilizovat, pokud je to nezbytné, nad stropy stanovené finančním rámcem. Ustanovení týkající se cílů a účelu nástrojů a částek jsou zachována stejná jako ve stávající interinstitucionální dohodě, podobně jako úloha orgánů při jejich mobilizaci, tj. společné rozhodování orgánů podle pravidel hlasování uvedených v bodě 3. Navrhované rozdělení ustanovení týkajících se nástrojů nezahrnutých do finančního rámce má zachovat současnou praxi. Nicméně některá ustanovení o mobilizaci uvedených nástrojů zastarala právě v důsledku vlastní praxe. Současná interinstitucionální dohoda požaduje třístranné rozhovory, které musí být zahájeny pokaždé, když Komise navrhne jeden z uvedených nástrojů mobilizovat. Ve skutečnosti se třístrannému rozhovoru často předchází, jelikož obě složky rozpočtového orgánu jsou obvykle schopny dohodnout se na návrhu Komise, aniž by byl formální třístranný rozhovor nezbytný. Navrhuje se proto přiblížit text skutečné praxi. Povinnost zahájit třístranný rozhovor při každém předložení návrhu na uvolnění prostředků se nahrazuje povinností zahájit třístranný dialog pouze v případě neshody. Pokud jde o nástroj pružnosti, navrhuje se úprava týkající se předložení návrhu na využití nástroje. Stávající spojení s „rozpočtovými nástroji“ a povinnost zahrnout návrh do [předběžného] návrhu rozpočtu (viz bod 27 čtvrtý pododstavec stávající interinstitucionální dohody) není potřebný a mohl by být kontraproduktivní (v budoucnosti by například mohl být předkládán přímo v rámci dohodovacího řízení). Zjednodušené znění by umožnilo předložit návrh na využití nástroje pružnosti v průběhu zasedání dohodovacího výboru, který by mohl pomoci nalézt kompromisní řešení pro roční rozpočet. Tento postup je již nyní zavedenou praxí. Část II – zdokonalení spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu A. Postup spolupráce mezi orgány Ustanovení týkající se spolupráce mezi orgány byly výrazně změněny, aby bylo dosaženo souladu s novým rozpočtovým procesem zavedeným Smlouvou. Tato ustanovení byla rozdělena mezi hlavní text a přílohu II stávající interinstitucionální dohody. Nyní se však navrhuje uvést všechna ustanovení o interinstitucionální spolupráci v jedné příloze. Tato nová příloha obsahuje ustanovení týkající se stávajícího procesu, která zůstávají platná (např. znění bodů 32 a 33 stávající interinstitucionální dohody – převedené jako body 3 až 6 přílohy nové interinstitucionální dohody), a zároveň zavádí nová pravidla, jež jsou nezbytná pro fungování nového rozpočtového procesu a dohodovacího výboru. Popis zásad spolupráce pokrývá také pragmatický harmonogram. Rovněž byla začleněna dohodnutá ustanovení týkající se opravných rozpočtů v prohlášení uvedených tří orgánů z listopadu 2009 o přechodných opatřeních. Uvedená nová příloha tedy nahradí prohlášení o přechodných opatřeních pro pragmatický harmonogram a opravné rozpočty. B. Začleňování finančních ustanovení do legislativních aktů Ustanovení bodů 37 a 38 stávající interinstitucionální dohody jsou bez zásadních změn přejata v textu bodů 15 a 16 nové interinstitucionální dohody. Došlo pouze ke změnám, jejichž cílem je nahradit odkaz na postup spolurozhodování odkazem na běžný legislativní postup a dále odkaz na Smlouvu o ES odkazem na Smlouvu o fungování EU. C. Výdaje související s dohodami o rybolovu Navrhuje se sladit ustanovení stávající interinstitucionální dohody týkající se výdajů souvisejících s dohodami o rybolovu s novými rozpočtovými pravidly. Navrhovaná změna ve znění odráží ty části stávajícího textu, které jsou stále relevantní, a které souvisejí čistě s dobrou spoluprací a informováním orgánů o vývoji. Nové znění je obsaženo v hlavní části nové interinstitucionální dohody a nahrazuje přílohu IV stávající interinstitucionální dohody. D. Financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky Všechna ustanovení bodů 42 a 43 stávající interinstitucionální dohody (s výjimkou ustanovení začleněných do článku 12 nařízení o víceletém finančním rámci) jsou v nové interinstitucionální dohodě zachována (body 18 a 19). Předsednictví Rady nebo Rada se nahrazují vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a druhé čtení v Radě dohodovacím výborem. Část III – Řádné finanční řízení finančních prostředků EU Tato část přejímá text stejné části stávající interinstitucionální dohody, s výjimkou bodů 45 a 47, které jsou zastaralé. Ustanovení bodu 44 budou začleněna do finančního nařízení a do příslušných základních aktů týkajících se strukturálních fondů a fondů soudržnosti. A. Finanční plán Ustanovení týkající se finančního plánu odpovídají znění bodu 46 stávající interinstitucionální dohody, přičemž byly provedeny pouze dvě drobné změny, a to zrušení odkazu na „předběžný“ návrh rozpočtu a nahrazení odkazu na přílohu II část D pro stropy u pilotních projektů a přípravných akcí odkazem na článek 32 prováděcích pravidel finančního nařízení. B. Agentury a evropské školy Zatímco první část je identická s bodem 47 stávající interinstitucionální dohody, navrhuje se začlenit do druhé části ustanovení, na nichž se tři orgány společně dohodly dne 12. listopadu 2009 a jež se týkají provádění tohoto procesu s cílem zachovat jeden soubor pravidel pro spolupráci v rozpočtové oblasti v této interinstitucionální dohodě. C. Nové finanční nástroje Ustanovení týkající se nových finanční nástrojů (bod 49 stávající interinstitucionální dohody) se přebírají, přičemž jedinou změnou je zrušení odkazu na „předběžný“ návrh rozpočtu. 2.3. Finanční předpisy Některá ustanovení stávající interinstitucionální dohody jsou již začleněna do finančního nařízení nebo jeho prováděcích pravidel nebo by bylo logické je tam zařadit. Týká se to následujících ustanovení stávající interinstitucionální dohody: - Bod 14 stávající interinstitucionální dohody bude začleněn do finančního nařízení (nový článek 47b), jelikož se týká jak rozpočtu, tak víceletého finančního rámce. Do nařízení o víceletém finančním rámci začleněn není, protože článek 310 Smlouvy o fungování EU předpokládá toto ustanovení pro rozpočtovou disciplínu v souvislosti s víceletým finančním rámcem. Je proto důležité použít stejnou vazbu na rozpočet, jako tomu bylo v případě stávající interinstitucionální dohody. - Ustanoveními týkajícími se finančních výkazů (bod 39) se zabývá článek 28 finančního nařízení a článek 22 jeho prováděcích pravidel. - Druhá část bodu 40 („se obě složky rozpočtového orgánu zavazují, že dodrží přidělení položek závazků stanovené příslušnými základními legislativními akty pro strukturální opatření, rozvoj venkova a Evropský fond pro rybolov“) – toto ustanovení bude začleněno do nového článku 155a finančního nařízení (v části II – zvláštní ustanovení), který se týká konkrétně strukturálních operací, rozvoje venkova a Evropského rybářského fondu. - Stropy pro přípravné akce a pilotní projekty, nyní zahrnuté do přílohy II části D stávající interinstitucionální dohody, nejsou zahrnuty do nové interinstitucionální dohody, jelikož jsou již stanoveny v článku 32 prováděcích pravidel finančního nařízení. - Nová ustanovení zavedená článkem 317 Smlouvy o fungování Evropské unie, týkající se povinnosti kontroly a auditu při plnění rozpočtu stanovené pro členské státy, společně s bodem 44 stávající interinstitucionální dohody vyžadují hloubkovou analýzu, a budou proto navrženy u příležitosti tříletého přezkumu finančního nařízení. - Bod 45 stávající interinstitucionální dohody, který stanoví pravidla pro přezkum finančního nařízení, je zastaralý. Pravidla pro přijetí finančního nařízení jsou uvedena ve Smlouvě. 2010/0048 (APP) Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2007–2013 RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 312 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise[4], s ohledem na souhlas Evropského parlamentu[5], v souladu se zvláštním legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Víceletý finanční rámec a související ustanovení byly od roku 1988 stanovovány v interinstitucionálních dohodách. Víceletý finanční rámec na období 2007–2013 byl stanoven interinstitucionální dohodou mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[6] ze dne 17. května 2006. S ohledem na tuto praxi článek 312 Smlouvy uvádí, že víceletý finanční rámec má být stanoven formou nařízení. Je proto nezbytné začlenit příslušná ustanovení z interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 do nařízení. (2) Do tohoto nařízení je dále nutné začlenit víceletý finanční rámec stanovený interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006. (3) Víceletý finanční rámec by měl stanovit stropy pro závazky a platby. Tyto stropy by měly dodržet stropy závazků a vlastních zdrojů stanovené v rozhodnutí Rady 2007/436/ES, Euratom ze dne 7. června 2007 o systému vlastních zdrojů Evropských společenství[7]. Částky výdajů z hlediska prostředků na závazky by měly být stanoveny pro každý rok období 2007–2013 a pro každý okruh a podokruh. Celkové roční výdaje by rovněž měly být stanoveny v prostředcích na závazky a prostředcích na platby. (4) Zvláštní nástroje, jako je rezerva na pomoc při mimořádných událostech, fond solidarity, nástroj pružnosti a Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jsou nezbytné k tomu, aby byla Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti, a pro financování jasně vymezených výdajů, které by nebylo možno financovat v rámci dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve finančním rámci. Je proto nezbytné stanovit možnost zapsat do rozpočtu prostředky na závazky přesahující stropy stanovené ve finančním rámci, pokud je nezbytné využít zvláštních nástrojů. (5) Finanční rámec by měl být stanoven na základě cen z roku 2004. Rovněž by měla být stanovena pravidla pro technické úpravy finančního rámce za účelem přepočtu stropů a zbývajících rozpětí v běžných cenách. (6) Finanční rámec by neměl brát v úvahu položky v rozpočtu financované příjmy vyčleněnými na konkrétní účely ve smyslu článku 18 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[8]. (7) Stropy prostředků na závazky pro okruh 1b Soudržnost pro růst a zaměstnanost a soubor metod pro stanovení přídělů pro jednotlivé země byly dohodnuty na zasedání Evropské rady ve dnech 15.–16. prosince 2005. Odhady hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) použité ke stanovení přídělů pro jednotlivé země byly založeny na statistice zveřejněné v dubnu 2005, jak je uvedeno v bodu 41 konečného návrhu na finanční výhled na období 2007–2013 připojeného k závěrům Evropské rady přijatým na zasedání ve dnech 15.–16. prosince 2005. Bod 42 uvedeného dokumentu stanoví, že v roce 2010 je třeba příděly pro jednotlivé země upravit, pokud se bude skutečný kumulovaný růst HDP za období 2007–2009 lišit od prognózy použité v roce 2005 o více než +/−5 %. (8) Je třeba stanovit pravidla pro další situace, které mohou vyžadovat úpravy finančního rámce. Tyto úpravy mohou souviset s plněním rozpočtu, nadměrným schodkem veřejných financí, revizí Smlouvy nebo rozšířeními. (9) Je nezbytné stanovit revize finančního rámce pro případ nepředvídaných okolností, které v rámci stanovených stropů finančního rámce nelze financovat. Komise by v návrhu na revizi měla zkoumat možnosti přerozdělení v rámci okruhů nebo mezi nimi a případného vyrovnání zvýšení stropu u jednoho okruhu snížením stropu u jiného. Pružnost finančního rámce umožňující reagovat na nepředvídané okolnosti by měla být zajištěna zavedením možnosti upravit během rozpočtového procesu finanční rámec v rámci rozpětí pro nepředvídané výdaje až do výše 0,03 % HDP Unie. (10) Je nezbytné stanovit obecná pravidla pro spolupráci mezi orgány během rozpočtovém procesu. (11) Pro hladký průběh rozpočtového procesu je nezbytné stanovit základní pravidla pro sestavování rozpočtu výdajů na společnou zahraniční a bezpečností politiku a celkovou částku pro období, na něž se finanční rámec vztahuje. (12) Podrobná pravidla týkající se spolupráce mezi orgány během rozpočtového procesu a sestavování rozpočtu výdajů na společnou zahraniční a bezpečností politiku jsou stanoveny v interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech ze dne […] 2010[9]. (13) Komise by měla předložit návrh nového víceletého finančního rámce do července 2011, aby orgánům umožnila jeho přijetí v dostatečném časovém předstihu před začátkem následujícího finančního rámce. Finanční rámec stanovený v tomto nařízení by měl být nadále použitelný, není-li nový rámec přijat před koncem období finančního rámce stanoveného v tomto nařízení, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Víceletý finanční rámec Víceletý finanční rámec na období 2007–2013 (dále jen „víceletý finanční rámec“) je obsažen v příloze. Článek 2 Dodržování stropů finančního rámce 1. Každá z absolutních částek stanovených ve finančním rámci představuje roční strop výdajů souhrnného rozpočtu Evropské unie. Evropský parlament, Rada a Komise dodržují roční stropy výdajů stanovené ve finančním rámci během každého rozpočtového procesu a při plnění rozpočtu v daném rozpočtovém roce. 2. Prostředky na závazky mohou být zapsány do rozpočtu nad stropy příslušných okruhů stanovených ve finančním rámci, pokud je nezbytné využít prostředky z rezervy na pomoc při mimořádných událostech, fondu solidarity, nástroje pružnosti nebo Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 [10] , nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 927/2006 [11] a interinstitucionální dohodou ze dne […] 2010. Článek 3 Dodržování stropu vlastních zdrojů 1. Pro každý rok, na který se finanční rámec vztahuje, nesmí být celková výše požadovaných prostředků na platby po roční úpravě a s ohledem na všechny další úpravy nebo revize taková, aby znamenala sazbu odvodu vlastních zdrojů přesahující strop vlastních zdrojů stanovený v rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom. 2. Je-li to nezbytné, stropy stanovené ve finančním rámci se sníží s cílem zajistit dodržení stropu vlastních zdrojů stanoveného v rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom. Článek 4 Technické úpravy 1. Komise každý rok v předstihu před rozpočtovým procesem pro rok n + 1 provede tyto technické úpravy finančního rámce: a) přecenění stropů a celkových částek prostředků na závazky a prostředků na platby v cenách roku n + 1; b) výpočet dostupného rozpětí v mezích stropu vlastních zdrojů stanoveného v rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom. 2. Komise provede technické úpravy uvedené v odstavci 1 na základě pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 % ročně. 3. Výsledky technických úprav uvedených v odstavci 1 a podkladové ekonomické prognózy se sdělují Evropskému parlamentu a Radě. 4. V souvislosti s dotčeným rokem nesmí být provedeny žádné další technické úpravy ani během roku, ani v podobě dodatečných korekcí v následujících letech. Článek 5 Úpravy přídělů na politiku soudržnosti 1. Je-li zjištěno, že se souhrnný hrubý domácí produkt („HDP“) členského státu v období 2007–2009 odchyluje o více než +/–5 % od souhrnného HDP předpokládaného v roce 2005 při stanovování přídělů na politiku soudržnosti pro členské státy na období 2007–2013 , Komise dotčenému členskému státu pro dané období ve svých technických úpravách na rok 2011 upraví výši částek přidělených z fondů pro podporu soudržnosti. 2. Celkový čistý dopad těchto úprav podle odstavce 1, kladný nebo záporný, nesmí překročit 3 miliardy EUR. U kladného čistého účinku jsou celkové dodatečné zdroje omezeny na úroveň nevyčerpaných finančních prostředků určených na výdaje ve vztahu ke stropům stanoveným v podokruhu 1b na období 2007–2010. Požadované úpravy se rozloží rovnoměrně na roky 2011–2013 a příslušné stropy finančního rámce se odpovídajícím způsobem změní. Článek 6 Úpravy související s prováděním Současně se sdělením výsledků technických úprav finančního rámce předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě návrhy na úpravy celkových prostředků na platby, které považuje za nezbytné z hlediska provádění, aby zajistila řádný vývoj vzhledem k prostředkům na závazky. Rozhodnutí o uvedených návrzích se přijímají do 1. května roku n. Článek 7 Úpravy související s nadměrným schodkem veřejných financí Jestliže se v rámci postupu při nadměrném schodku veřejných financí zruší pozastavení rozpočtových závazků Fondu soudržnosti, rozhodne Rada na návrh Komise a v souladu s příslušným základním legislativním aktem o převodu pozastavených závazků do dalších let. Pozastavené závazky z roku n nelze znovu zapsat do rozpočtu po roce n + 2. Článek 8 Revize finančního rámce 1. V případě nepředvídaných okolností může být finanční rámec na návrh Komise revidován při dodržení stropu vlastních zdrojů stanoveného v rozhodnutí 2007/436/ES, Euratom. 2. Každý návrh na revizi podle odstavce 1 musí být zpravidla předložen a přijat před začátkem rozpočtového procesu pro daný rozpočtový rok nebo pro první z daných rozpočtových let. 3. Každé přizpůsobení finančního rámce až do 0,03 % hrubého národního produktu Unie v rámci rozpětí pro nepředvídané výdaje může přijmout společně Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu. 4. Každý návrh revize finančního rámce zkoumá možnosti přerozdělení výdajů mezi programy spadajícími do okruhu dotčeného revizí, přičemž zvláštní zřetel se bere na očekávané nevyužití prostředků. Cílem je, pokud je to proveditelné, aby byla podstatná částka, vyjádřená absolutní hodnotou a jako procento plánovaného nového výdaje, v mezích stropu pro příslušný okruh. 5. Každý návrh na revizi finančního rámce zkoumá možnost pro vyrovnání každého zvýšení stropu pro jeden okruh snížením stropu pro jiný okruh. 6. Každá revize zachovává náležitý vztah mezi závazky a platbami. Článek 9 Úpravy finančního rámce v případě revize Smlouvy Dojde-li během platnosti finančního rámce k revizi Smlouvy, která by měla rozpočtový dopad, finanční rámec se odpovídajícím způsobem upraví. Článek 10 Úprava finančního rámce v případě rozšíření Přistoupí-li k Unii v období, na které se vztahuje finanční rámec, nové členské státy, upraví se finanční rámec na návrh Komise tak, aby byly zohledněny požadavky na výdaje vyplývající z výsledků přístupových jednání. Článek 11 Spolupráce mezi orgány během rozpočtovém procesu Evropský parlament, Rada a Komise (dále jen „orgány“) přijmou veškerá opatření, aby každoroční rozpočtový proces usnadnily. Orgány v průběhu tohoto procesu spolupracují v dobré víře s cílem sblížit co nejvíce své postoje. Orgány spolupracují prostřednictvím příslušných interinstitucionálních kontaktů s cílem sledovat postup práce a analyzovat míru shody ve všech stadiích procesu. Orgány zajistí co nejlepší koordinaci svých pracovních harmonogramů s cílem umožnit, aby jednání probíhala koherentně a směřovala k přijetí rozpočtu. Ve všech stádiích procesu a na různých úrovních zastoupení se mohou v závislosti na povaze očekávané diskuse konat třístranné rozhovory. Každý orgán v souladu se svým jednacím řádem určí své zástupce na každou schůzi, definuje svůj mandát pro jednání a o opatřeních přijatých pro účely setkání včas informuje ostatní orgány. Článek 12 Financování společné zahraniční a bezpečnostní politiky Celková částka operativních výdajů společné zahraniční a bezpečnostní politiky (dále jen „SZBP“) se zapisuje v plném rozsahu do jediné kapitoly rozpočtu nazvané SZBP. Tato částka pokrývá skutečné předvídatelné potřeby, posuzované při sestavování návrhu rozpočtu na základě prognóz vypracovávaných každoročně vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, a přiměřené rozpětí pro nepředvídané akce. Žádná částka nesmí být zapsána jako rezerva. Na období 2007–2013 musí být pro SZBP k dispozici částka ve výši nejméně 1 740 milionů EUR. Článek 13 Důsledky neexistence finančního rámce Komise předloží před 1. červencem 2011 návrh na nový víceletý finanční rámec. Nebude-li do 31. prosince 2013 přijato nové nařízení Rady, kterým se stanoví nový víceletý finanční rámec, zůstanou v platnosti stropy platné pro poslední rok stávajícího finanční rámce a další ustanovení tohoto nařízení, dokud nebude přijato nové nařízení, kterým se stanoví nový finanční rámec. Přistoupí-li k Unii po roce 2013 nové členské státy a bude-li to třeba, upraví se rozšířený finanční rámec tak, aby zohledňoval výsledky přístupových jednání. Článek 14 Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne Za Radu předseda/předsedkyně PŘÍLOHA [pic] [1] Interinstitucionální dohoda o rozpočtové kázni a zdokonalení rozpočtového procesu, podepsána Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 29. června 1988 (Úř. věst. L 185, 15.7.1988, s. 33). [2] Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1). [3] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady ze dne 17. prosince 2009, kterým se mění interinstitucionální dohoda ze dne 17. května 2006 o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, pokud jde o víceletý finanční rámec: financování projektů v oblasti energetiky v souvislosti s Plánem evropské hospodářské obnovy (Úř. věst. L 347, 24.12.2009, s. 26). [4] Úř. věst. C , , s. . [5] Úř. věst. C , , s. . [6] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. [7] Úř. věst. L 163, 23.6.2007, s. 17. [8] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. [9] Úř. věst. C… [10] Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3. [11] Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1.