15.6.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 169/58

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (dále jen „směrnice o nekalých obchodních praktikách“) (1),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (2),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (dále jen „směrnice o audiovizuálních mediálních službách“) (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (dále jen „nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“) (4),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, především její články 7 (respektování soukromého a rodinného života) a 8 (ochrana osobních údajů),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (5),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (6),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o ochraně spotřebitele (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 9. března 2010 o hodnotící zprávě o vnitřním trhu (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. ledna 2009 o provádění, uplatňování a prosazování směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a směrnice 2006/114/ES o klamavé a srovnávací reklamě (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. listopadu 2008 o hodnotící zprávě o spotřebitelských trzích (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. září 2008 o vlivu marketingu a reklamy na rovnost mužů a žen (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. ledna 2009 nazvané „Sledování spotřebitelských výsledků na jednotném trhu: druhé vydání hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích“ (KOM(2009)0025) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Druhá hodnotící zpráva o spotřebitelských trzích“ (SEK(2009)0076),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 29. března 2010 nazvaný „Hodnotící zprávy o spotřebitelských trzích – spotřebitelé ‚doma‘ na vnitřním trhu – monitorování integrace maloobchodního vnitřního trhu a vyhodnocení spotřebitelského prostředí v členských státech“(SEK(2010)0385),

—

s ohledem na zprávu o ochraně spotřebitele na vnitřním trhu, kterou Komise zveřejnila v říjnu 2008 ve zvláštním vydání Eurobarometru č. 298,

—

s ohledem na rozbor zabývající se postoji k přeshraničnímu prodeji a ochraně spotřebitele, který Komise zveřejnila v březnu 2010 v tzv. „flash“ Eurobarometru č. 282,

—

s ohledem na „Evropský přístup k mediální gramotnosti v digitálním prostředí“ (KOM(2007)0833),

—

s ohledem na obecné pokyny Komise k uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách (SEK(2009)1666),

—

s ohledem na stanovisko 2/2010 o internetové reklamě založené na chování spotřebitelů, které dne 22. června 2010 přijala pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29,

—

s ohledem na stanovisko 5/2009 o internetových sociálních sítích, které dne 12. června 2009 přijala pracovní skupina pro ochranu údajů zřízená podle článku 29,

—

s ohledem na sdělení francouzské Národní komise pro informační technologie a svobody (CNIL) ze dne 5. února 2009 nazvané „cílená reklama na internetu“,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0338/2010),

A.

vzhledem k tomu, že reklama posiluje hospodářskou soutěž a konkurenceschopnost, má tendenci omezovat zneužívání dominantního postavení a podněcuje inovace na vnitřním trhu, a že má tudíž pozitivní dopady pro spotřebitele, zejména pokud jde o rozmanitost výběru, snižování cen a poskytování informací o nových výrobcích,

B.

vzhledem k tomu, že reklama je pro dynamické a konkurenceschopné prostředí sdělovacích prostředků významným a často klíčovým zdrojem příjmů a že podporuje rozmanitý a nezávislý tisk v Evropě,

C.

vzhledem k tomu, že některé reklamní techniky nicméně mohou mít negativní vliv na vnitřní trh a spotřebitele (následkem nekalých praktik, „zamoření“ veřejného a soukromého prostoru, cíleného zaměření na osoby, překážek bránících vstupu na trh a narušování vnitřního trhu),

D.

vzhledem k tomu, že je i nadále nezbytné bojovat s nekalými obchodními praktikami v odvětví reklamy, neboť jsou i nadále časté, jak o tom svědčí zvláštní vydání Eurobarometru č. 29,

E.

vzhledem k významnému dopadu, který má vývoj komunikační technologie v oblasti reklamy, zejména prostřednictvím rozvoje internetu, sociálních sítí, fór a blogů, rostoucí mobility uživatelů a rozvoje digitálních produktů,

F.

vzhledem k tomu, že v návaznosti na určité znechucení spotřebitelů způsobené množstvím reklamních spotů se v současnosti objevuje snaha využívat nové komunikační technologie k šíření zpráv za obchodním účelem, i když tyto zprávy nebyly jako takové označeny, což znamená, že mohou klamat spotřebitele,

G.

vzhledem k tomu, že rozvoj nových reklamních praktik na internetu a prostřednictvím mobilních telefonů vede k celé řadě problémů, které je vhodné řešit s cílem zaručit vysokou úroveň ochrany uživatelů,

H.

vzhledem k tomu, že reklama na internetu má důležitou úlohu z hlediska ekonomiky, zejména prostřednictvím financování bezplatných služeb, a že se překvapivě rychle rozšířila,

I.

vzhledem k tomu, že cílená reklama (vycházející z kontextu, upravená podle uživatele a jeho chování), jež má být údajně přizpůsobená zájmům internetových uživatelů, je vážným útokem na ochranu soukromého života, pokud zahrnuje sledování jednotlivců (prostřednictvím cookies, vytváření profilů a zeměpisného zaměření) a spotřebitel k ní nedal předběžný, svobodný a výslovný souhlas,

J.

vzhledem k tomu, že upravování reklamních zpráv podle uživatele nesmí vést k rozvoji reklamy pronikající do soukromí, která porušuje právní předpisy o ochraně osobních údajů a soukromého života,

K.

vzhledem k tomu, že je třeba zvlášť chránit některé skupiny osob, které jsou považovány za obzvláště zranitelné z důvodu mentálního, fyzického nebo psychologického postižení, věku či důvěřivosti, jako jsou děti, mladiství, senioři nebo určití lidé, kteří jsou zranitelní z důvodu své sociální a finanční situace (např. příliš zadlužené osoby) a potřebují zvláštní ochranu,

L.

uznávaje, že stále není dostatek informací o konkrétních sociálně-psychologických dopadech nových, invazivních a široce rozšířených forem reklamy, zejména s ohledem na postavení osob, které si nemohou dovolit zakoupit zboží a služby, které uvedená reklama propaguje,

M.

vzhledem k tomu, že specifická povaha některých výrobků, jako jsou tabákové výrobky, alkohol, léky a on-line hazardní hry, vyžaduje přijetí vhodných právních předpisů o internetové reklamě s cílem předejít zneužívání, závislosti a padělání,

N.

vzhledem k tomu, že reklama může působit jako účinný katalyzátor při boji se stereotypy a předsudky založenými na rasismu, sexismu a xenofobii,

O.

vzhledem k tomu, že reklama často předává tendenční nebo ponižující vzkazy, které udržují stereotypní předsudky týkající se pohlaví, čímž poškozuje strategie rovnosti zaměřené na odstranění nerovností,

1.

je přesvědčen, že směrnice o nekalých obchodních praktikách tvoří zásadní právní rámec pro boj proti klamavé a agresivní reklamě v rámci vztahů mezi podniky a spotřebiteli; uznává, že ačkoli ji dosud nebylo možné komplexním způsobem vyhodnotit, jsou již nyní zjevné určité obtíže při jejím provádění a výkladu (obzvláště pokud jde o nové, invazivní formy reklamy), jak ukázaly rozsudky Soudního dvora EU, který se postavil proti určitým platným vnitrostátním opatřením, neboť překračovala rámec ustanovení uvedené směrnice o nekalých obchodních praktikách, což může zpochybňovat její účinnost;

2.

zdůrazňuje, že kvůli rozdílům ve výkladu a uplatňování na vnitrostátní úrovni nebylo dosaženo požadované míry harmonizace a že tato skutečnost způsobuje právní nejistotu a narušuje přeshraniční výměnu v rámci jednotného trhu;

3.

vyzývá Komisi, aby pravidelně aktualizovala, vyjasňovala a posilovala své obecné pokyny o provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách a aby zajistila, že budou přeloženy do všech úředních jazyků EU, a vyzývá členské státy, aby tyto pokyny co nejvíce zohledňovaly;

4.

vítá záměr Komise dokončit a v listopadu 2010 zveřejnit databázi vnitrostátních opatření přijatých v rámci provádění směrnice o nekalých obchodních praktikách, související judikatury a dalších příslušných dokumentů;

5.

připomíná, že oblast působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách se omezuje na vztahy mezi podniky a spotřebiteli, na rozdíl od směrnice o klamavé a srovnávací reklamě, která se zabývá vztahy mezi podniky; zdůrazňuje, že některé subjekty (např. nevládní organizace či zájmové skupiny) nespadají ani do působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách, ani do působnosti směrnice o klamavé a srovnávací reklamě; vyzývá proto Komisi, aby provedla zvláštní analýzu dopadu zavádějících reklamních praktik zaměřenou na tyto subjekty, na něž se zjevně nevztahuje ani jedna ze směrnic; vyzývá členské státy, aby zlepšily vzájemnou koordinaci a aby nalezly vhodné řešení pro subjekty, které byly vystaveny přeshraničním zavádějícím reklamním praktikách v rámci EU;

6.

vítá koordinované kontroly prováděné členskými státy (tzv. „sweep“); vyzývá k opakování akcí tohoto druhu a k rozšíření jejich oblasti působnosti; vyzývá Komisi, aby Parlamentu předložila zprávu o výsledcích těchto kontrol a aby případně připravila další opatření ke zdokonalení vnitřního trhu pro spotřebitele;

7.

vyzývá členské státy, aby svým příslušným orgánům poskytly finanční, lidské a technologické prostředky a zdroje nezbytné pro efektivitu jejich činnost; naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě zkušeností ze sítě pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele dále usnadňovala spolupráci mezi vnitrostátními orgány a zlepšovala účinnost kontrol, které tyto orgány provádějí;

8.

žádá Komisi, aby připravila analýzu povinností a kontrolních funkcí vnitrostátních orgánů pro ochranu spotřebitelů a aby sdílela osvědčené postupy s cílem zefektivnit jejich práci;

9.

žádá Komisi, aby rozšířila oblast působnosti nařízení (ES) č. 2006/2004 na padělání a nezákonné zboží a aby zjednodušila výměnu informací mezi členskými státy v rámci tohoto nařízení s cílem zlepšit boj proti podvodům souvisejícím s nezákonnou reklamou;

10.

považuje uplatňování samoregulace za dynamické, pružné a odpovědné doplnění platného legislativního rámce; vyzývá členské státy, které instituce samoregulace dosud nezavedly, aby na základě osvědčených postupů jiných členských států usnadnily jejich vytvoření nebo jejich oficiální uznání;

11.

upozorňuje nicméně na hranice samoregulace, která nemůže v žádném případě nahradit právní předpisy, zejména pokud jde o zavedení pravidel pro ochranu osobních údajů spotřebitelů a sankcí ukládaných v případě nedodržování těchto předpisů;

12.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vyhodnotily zavádění vnitrostátních kodexů chování ve vztahu ke sdělovacím prostředkům a novým informačním a komunikačním technologiím; vyzývá členské státy, aby zhodnotily efektivitu vnitrostátních samoregulačních orgánů.

13.

zdůrazňuje společenskou odpovědnost, která vyplývá z účinku a dosahu rozsáhlé a invazivní reklamy, a upozorňuje na úlohu reklamních společností při pěstování kultury sdíleného povědomí a odpovědnosti;

14.

vybízí ke konzultaci s různými zúčastněnými stranami zapojenými do legislativního vývoje;

15.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodným způsobem zajistily, aby média a odborníci v odvětví reklamy zaručili respektování lidské důstojnosti a aby se vyvarovali zobrazení přímo či nepřímo diskriminujících nebo stereotypizujících zobrazení podněcujících k nenávisti na základě pohlaví, původu, etnické příslušnosti, věku, náboženství či jiných přesvědčení, sexuální orientace, postižení či společenského postavení;

16.

vyzývá členské státy, které doposud neprovedly směrnici o audiovizuálních mediálních službách, aby tak bezodkladně učinily; se zájmem očekává zveřejnění zprávy Komise o uplatňování směrnice o audiovizuálních mediálních službách a zdůrazňuje, že je třeba zohlednit využívání nových technologií (např. televizní vysílání prostřednictvím IP adresy);

17.

odsuzuje skutečnost, že se na internetu rozvíjí „skrytá“ reklama, která nespadá do působnosti směrnice o nekalých obchodních praktikách (vztahy spotřebitelů se spotřebiteli), a to prostřednictvím šíření komentářů na sociálních sítích, fórech či blozích, přičemž na základě jejich obsahu lze tyto komentáře jen obtížně odlišit od pouhých domněnek; domnívá se, že existuje riziko, že se spotřebitelé nesprávně rozhodnou v domnění, že informace, o kterou se opírají, pochází z objektivního zdroje; odsuzuje případy, kdy některé podnikatelské subjekty přímo či nepřímo financují určitou činnost za účelem podpoření šíření zpráv či komentářů, které zdánlivě pocházejí od samotných spotřebitelů, ale ve skutečnosti se jedná o reklamní či komerční sdělení, a vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti zajistily řádné uplatňování směrnice o nekalých obchodních praktikách;

18.

navrhuje, aby členské státy podporovaly zavedení funkce pozorovatelů či moderátorů fór, kteří by byli poučeni o rizicích skryté reklamy, a rozvoj informačních kampaní zaměřených na varování spotřebitelů před těmito „skrytými“ formami reklamy;

19.

připomíná, že boj na evropské úrovni proti skryté reklamě má zásadní význam, pokud jde o ozdravění trhu a posílení důvěry spotřebitelů, protože „skrytá“ reklama může být pro určité podnikatele prostředkem, jak obejít pravidla hospodářské soutěže a uměle a bezplatně nadhodnotit jejich vlastní podnik či nezákonně očernit konkurenta;

20.

je znepokojen banalizací reklamy založené na chování spotřebitele a reklamních praktik pronikajících do soukromí osob (čtení obsahu elektronické pošty, využívání sociálních sítí a zeměpisné zaměřování, opětovná cílená reklama po opuštění stránek – tzv. „retargeting“), které jsou útokem na soukromí spotřebitelů;

21.

zdůrazňuje riziko, které představují společnosti, jež jsou současně poskytovateli obsahu a prodejci reklamy, neboť je možné propojit údaje sebrané v průběhu každé z těchto činností; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že budou jednotlivé úrovně sběru údajů vzájemně zcela odděleny;

22.

zdůrazňuje, že spotřebitelé musejí být jednoznačně, srozumitelně a souhrnně informováni o sběru, zpracování a využívání jejich údajů, a vyzývá inzerenty, aby společně usilovali o standardní používání uživatelsky přátelského formátu s nepovinnou účastí; konstatuje, že tyto osobní údaje by měly být získávány a používány pouze na základě výslovného souhlasu spotřebitele;

23.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby byl spotřebitel dokonale informován v případech, kdy výměnou za snížení ceny akceptuje reklamy vycházející z technik založených na chování jednotlivce;

24.

zdůrazňuje, že je třeba, aby otázky ochrany soukromí byly standardní součástí budoucích technologických řešení, která se týkají osobních údajů; je přesvědčen, že vývojáři nových technologií musí od počátku vývoje začlenit do projektu ochranu údajů a ochranu na internetu odpovídající nejvyšším standardům a zásadě „privacy by design“ (soukromí jakožto aspekt návrhu);

25.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala různé prostředky (legislativní povahy či nikoli) a vyhodnotila technické možnosti na úrovni Evropské unie umožňující účinně uplatnit následující opatření:

26.

žádá Komisi, aby do roku 2012 vypracovala podrobný rozbor dopadů klamavé a agresivní reklamy na zranitelné spotřebitele, především na děti a mladistvé, a aby zajistila řádné uplatňování příslušných právních předpisů týkajících se ochrany dětí a mladistvých;

27.

vyzývá Komisi, aby přednostně vypracovala hloubkovou studii na téma konkrétních sociálně-psychologických dopadů reklamy zohledňující nové rafinované praktiky, které jsou v reklamě využívány;

28.

zdůrazňuje, že děti a mladiství jsou obzvláště zranitelnými kategoriemi osob vzhledem k jejich značně vnímavosti a zvědavosti, nedostatečné vyzrálosti, omezené svobodné vůli a vysokému potenciálu podléhat vlivům, a to obzvláště s ohledem na nové prostředky komunikace a nové technologie;

29.

vyzývá členské státy, aby podpořily větší ochranu zranitelných spotřebitelů, jako např. dětí, aby doporučily sdělovacím prostředkům omezit televizní reklamu zaměřenou na děti během televizních pořadů, které sleduje hlavně mládež (např. vzdělávací programy určené dětem, kreslené seriály atd.), vzhledem k tomu, že podobná opatření již byla zavedena v některých členských státech;

30.

žádá, aby ve specifických oblastech zájmu všech dětí nebyly uplatňovány metody cílené reklamy;

31.

upozorňuje na náchylnost spotřebitelů k napodobování, což může vést k nevhodnému způsobu chování a postojům, násilí, napětí, zklamání, úzkosti, škodlivým závislostem (kouření, narkomanie), poruchám přijímání potravy, jako jsou mentální anorexie a bulimie, a narušení duševní rovnováhy; vyzývá všechny reklamní agentury a profesionály z odvětví médií, aby přehodnotili reklamní kampaně zobrazující extrémně hubené modely (ženy i muže) s cílem vyhnout se šíření škodlivých představ o vzhledu, tělesných nedostatcích, věku a váze a zohledňovali vliv a dopad reklamy na děti a mladé lidi;

32.

vyzývá Komisi a členské státy, aby vhodnými prostředky zajistily, aby marketing a reklama zaručovaly respektování lidské důstojnosti a nebyly diskriminační na základě pohlaví, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace;

33.

zastává názor, že reklama může účinně napadnout stereotypy a čelit jim a může představovat prostředek proti rasismu, sexismu a diskriminaci, který je v dnešních multikulturních společnostech nepostradatelný; vyzývá Komisi, členské státy a odborníky z reklamního odvětví, aby posílili činnosti v oblasti přípravy a vzdělávání, které představují způsob, jak již od mladého věku překonávat stereotypy, bojovat s diskriminací a podporovat rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá zejména členské státy, aby zavedly a rozvinuly úzkou spolupráci se stávajícími školami marketingu, komunikace a reklamy, a pomohly tak zajistit řádné vzdělání budoucích pracovníků v tomto odvětví;

34.

naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila srovnávací výzkum a dokumentaci obrazu žen v reklamním a marketingovém obsahu v členských státech a aby byly popsány osvědčené postupy pro účinnou reklamu vstřícnou k problematice rovnosti žen a mužů;

35.

naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby sladily roli spotřebitelských organizací a/nebo organizací uživatelů odpovědných za hodnocení dopadu reklamy na názory na rovnost žen a mužů i jiné oblasti a podpořily konzultace s těmito organizacemi;

36.

zdůrazňuje, že reklama často obsahuje diskriminující a/nebo nedůstojná sdělení založená na všech myslitelných formách genderových stereotypů, které brání rozvoji strategií rovnoprávnosti žen a mužů; vyzývá Komisi, členské státy, občanskou společnost a samoregulační orgány v reklamním odvětví, aby úzce spolupracovaly v boji proti těmto praktikám a zejména použily účinné nástroje tak, aby bylo zaručeno, že marketing a reklama budou respektovat lidskou důstojnost a mravnost;

37.

zdůrazňuje, že věrohodná reklama a podporování zdravých vzorů chování může pozitivně ovlivnit způsob, jakým společnost vnímá role mužů a žen, tělesný vzhled a co je považováno za normální, protože reklama na spotřební zboží je přímo propojena s tiskem, rozhlasem a televizí, je jejich nedílnou součástí a je nepřímo spojena s filmovým průmyslem a televizními seriály prostřednictvím umisťování produktů; vyzývá inzerenty, aby ve svých reklamách předávali konstruktivnější sdělení a posílili tak pozitivní roli, kterou ženy a muži hrají ve společnosti, v práci, v rodině i ve veřejném životě;

38.

zdůrazňuje, že transparentnost a informovanost spotřebitele v oblasti reklamy jsou zásadními prvky a že je nezbytné rozvíjet kritický přístup spotřebitelů ke sdělovacím prostředkům, pokud jde o kvalitu obsahu;

39.

žádá Komisi, aby:

40.

žádá Komisi, aby navrhla společné pokyny pro malé a střední podniky, a členské státy, aby vnitrostátní orgány a/nebo instituce samoregulace podněcovaly k poskytování poradenství malým a středním podnikům a k vedení informačních kampaní s cílem zvýšit povědomí těchto podniků o jejich zákonem daných povinnostech v oblasti reklamy;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.