3.4.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 99/118

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Číně a Tibetu, a zejména na usnesení ze dne 10. dubna 2008 o Tibetu (1),

—

s ohledem na čl. 122 odst. 5 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dodržování lidských práv, svoboda identity, kultury a náboženství je základní zásadou Evropské unie a prioritou její zahraniční politiky,

B.

vzhledem k tomu, že Čínská lidová republika vyjádřila přání, aby vztahy mezi všemi 56 etnickými menšinami byly harmonické,

C.

vzhledem k tomu, že dne 19. října 2010 pochodovalo přibližně 1 000 studentů z řad etnických Tibeťanů přes Tongren (jinak také Rebkong) a poklidně protestovalo proti plánu zavést mandarinskou čínštinu jako hlavní vyučovací jazyk ve školách v této oblasti; vzhledem k tomu, že se dne 23. října 2010 protesty rozšířily do provincie Čching-chaj a do Pekingu, kde 400 tibetských studentů univerzity Minsu uspořádalo demonstraci,

D.

vzhledem k tomu, že tibetština, která je jedním ze čtyř nejstarších a nejpůvodnějších asijských jazyků, je základním kamenem tibetské identity, kultury a náboženství a spolu s celou tibetskou kulturou představuje také nenahraditelnou součást světového dědictví, vzhledem k tomu, že tibetština je jakožto svědectví historicky bohaté civilizace základní a nenahraditelnou součástí tibetské identity, kultury a náboženství,

E.

vzhledem k tomu, že jazyky vyjadřují sociální a kulturní postoje jednotlivých společenství, a vzhledem k tomu, že sdílený jazyk společenství je klíčovým kulturním činitelem a že jazyky zprostředkovávají velmi specifické sociální a kulturní chování a způsoby myšlení,

F.

vzhledem k tomu, že bylo stanoveno, že dvojjazyčné vzdělávání založené na mateřštině je nejúčinnější cestou k úspěšné dvojjazyčnosti Tibeťanů a že tento „model 1 dvojjazyčného vzdělávání“ vedl v celé oblasti Tibetu dlouhodobě k nejvyšší úspěšnosti při přijímání tibetských středoškolských studentů na vysoké školy,

G.

vzhledem k tomu, že na základních, středních a vysokých školách ve všech oblastech spadajících do Tibetské autonomní oblasti je tibetština postupně nahrazována čínštinou a úřední dokumenty nejsou v tibetštině obvykle dostupné,

H.

vzhledem k tomu, že změny vzdělávací politiky by omezily používání tibetštiny ve školách, protože všechny učebnice a předměty, s výjimkou tibetského a anglického jazyka, by byly v mandarinské čínštině,

I.

vzhledem k tomu, že Čínská lidová republika (ČLR) spolu se 142 dalšími zeměmi odhlasovala dne 13. září 2007 přijetí Deklarace OSN o právech původních obyvatel, v jejímž článku 14 se stanovuje, že „původní národy mají právo zřizovat a kontrolovat své vzdělávací systémy a instituce poskytující vzdělávání ve svých jazycích, a to způsobem, který odpovídá jejich kulturním metodám výuky a učení“,

J.

vzhledem k tomu, že kvůli dominanci čínštiny vzrůstá úzkost absolventů vysokých škol v tibetských oblastech ohledně možností zaměstnání, protože podle petice, kterou podepsali učitelé i studenti, většina tibetských studentů nikdy nebyla v čínsky mluvícím prostředí, a nejsou tedy schopni komunikovat čínsky,

1.

odsuzuje stále tvrdší zákroky proti výkonu kulturních, jazykových, náboženských a ostatních základních svobod Tibeťanů a připomíná, že je třeba zachovat a chránit specifickou kulturní, náboženskou a národní identitu šesti milionů Tibeťanů a řešit obavy z potlačování a vytěsňování tibetštiny, která je základem tibetské identity;

2.

připomíná obavy ze snah o znehodnocení tibetštiny a zdůrazňuje, že pro úspěšné dvojjazyčné vzdělávání musí být tibetština domácím jazykem;

3.

vyzývá čínské orgány, aby uplatňovaly článek 4 ústavy Čínské lidové republiky a článek 10 zákona o národní autonomii regionů, které zaručují „svobodu všech národů používat a rozvíjet své vlastní mluvené a psané jazyky“;

4.

naléhavě vyzývá čínské orgány, aby podporovaly skutečnou politiku dvojjazyčnosti, v jejímž rámci bude možné vyučovat všechny předměty včetně matematiky a přírodních věd v tibetštině, posílit výuku čínštiny a poskytnout místním orgánům a společenstvím možnost rozhodovat o vyučovacím jazyku;

5.

domnívá se, že každá etnická menšina má právo zachovat svůj vlastní jazyk a písemnictví; domnívá se, že spravedlivý dvojjazyčný vzdělávací systém napomůže k lepší spolupráci a porozumění, když se Tibeťané budou učit čínsky a Chanové žijící v tibetských oblastech budou současně vybízeni k tomu, aby se učili tibetsky;

6.

zdůrazňuje, že zavedením čínštiny jako hlavního vzdělávacího jazyka by výrazně utrpěla kvalita vzdělávání naprosté většiny tibetských středoškolských studentů, a proto by bylo nejvhodnější, aby školní předměty byly vyučovány pouze v tibetštině, která je jejich mateřským jazykem;

7.

vyzývá čínské orgány, aby vyvinuly veškeré úsilí ke zmírnění jazykového a kulturního znevýhodnění, jemuž Tibeťané čelí při hledání zaměstnání ve městech, avšak způsobem, který neohrozí tibetský jazyk a kulturu;

8.

vyzývá Evropskou komisi, vysokou představitelku / místopředsedkyni a členské státy, aby za prvé zajistily, že bude dodržováno právo studentů na poklidné vyjádření svého názoru a že čínské orgány budou své rozhořčení vyjadřovat účinným a vhodným způsobem, a za druhé, aby byly v souladu se zákonem o etnické autonomii regionů řádně uplatňovány předpisy z roku 2002 „o studiu, používání a rozvoji tibetštiny“;

9.

žádá Komisi, aby předložila zprávu o využití finančních prostředků požadovaných na podporu tibetské občanské společnosti v Číně a v exilu v rámci rozpočtu na rok 2009 (1 milion EUR), a zdůrazňuje, že je třeba zachovat tibetskou kulturu, zejména v exilu;

10.

znovu vyzývá Čínu, aby ratifikovala Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, a lituje diskriminačního zacházení s etnickými a náboženskými menšinami, k němuž v Číně často dochází;

11.

žádá čínské úřady, aby umožnily zahraničním sdělovacím prostředkům přístup do Tibetu, včetně území mimo Tibetskou autonomní oblast, a aby zrušily systém zvláštních povolení;

12.

vyzývá diplomatické zástupce EU v Pekingu, aby tuto oblast navštívili a předložili Radě a vysoké představitelce / místopředsedkyni zprávu o stávající situaci v oblasti vzdělávání a používaného jazyka;

13.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise / vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, vládě a parlamentu Čínské lidové republiky a Jeho Svatosti dalajlamovi.