20.12.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 371/5

A.

vzhledem k tomu, že Evropská unie se výrazně angažuje v boji za zrušení trestu smrti na celém světě a usiluje o všeobecné uznání této zásady,

B.

vzhledem k tomu, že EU je předním institucionálním aktérem v boji proti trestu smrti na celém světě a tato činnost je klíčovou prioritou její vnější politiky v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že EU je i hlavním dárcem poskytujícím po celém světě pomoc organizacím občanské společnosti, které usilují o zrušení trestu smrti,

C.

vzhledem k tomu, že trest smrti je tím nejkrajnějším krutým, nelidským a ponižujícím trestem, který porušuje právo na život zakotvené ve Všeobecné deklaraci lidských práv, a že vazební podmínky osob odsouzených na smrt se rovnají mučení, což je nepřijatelné pro státy dodržující lidská práva,

D.

vzhledem k tomu, že různé studie ukázaly, že trest smrti nemá žádný vliv na vývoj počtu násilných trestných činů,

E.

vzhledem k tomu, že je prokázáno, že k trestu smrti jsou odsuzovány v první řadě znevýhodněné skupiny obyvatel,

F.

vzhledem k tomu, že ustanovení protokolů č. 6 a 13 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv zakazují členským státům Rady Evropy uplatňovat trest smrti,

G.

vzhledem k tomu, že EU usiluje o uvalení moratoria na výkon trestu smrti třetími zeměmi a, až přijde vhodná doba, jeho úplné zrušení a také o ratifikaci příslušných mezinárodních nástrojů OSN a dalších nástrojů (zejména Druhého opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, který stanoví zrušení trestu smrti),

H.

vzhledem k tomu, že trest smrti je jednou z tematických priorit pro poskytování pomoci v rámci Evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR), z něhož bylo od roku 1994 po celém světě financováno více než 30 projektů souhrnnou částkou přesahující 15 milionů EUR,

I.

vzhledem k tomu, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je k uzavírání obchodních dohod a obecně mezinárodních dohod se třetími zeměmi zapotřebí souhlasu EP,

J.

vzhledem k tomu, že statut Mezinárodní trestního soudu, jakož i Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, Zvláštního soudu pro Sierra Leone, zvláštních porot pro závažné trestné činy v Dillí a ve Východním Timoru a zvláštní soudní komory Kambodži vyhrazuje trest smrti pro válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a genocidu, které mezinárodní společenství klasifikuje jako nejzávažnější trestné činy a které jsou v soudní pravomoci těchto orgánů,

K.

vzhledem k tomu, že v letech 2007 a 2008 přijalo Valné shromáždění OSN historické rezoluce č. 62/149 a 63/168, které vyzývají k uvalení moratoria na výkon poprav na celém světě a jejichž konečným cílem je zrušení trestu smrti, a v tomto ohledu zdůrazňuje skutečnost, že počet zemí, které tyto rezoluce podporují, vzrostl a že rezoluce č. 63/168 proto byla přijata naprostou většinou členů, kdy 106 zemí bylo pro, 46 proti a 34 se zdrželo hlasování,

L.

vzhledem k tomu, že na 4. světovém kongresu proti trestu smrti, který se v únoru 2010 konal v Ženevě, byly státy, které trest smrti fakticky neuplatňují, vyzvány k jeho zrušení de jure, státy, které jej zrušily, k začlenění tématu všeobecného zrušení trestu smrti do svých mezinárodních vztahů, a mezinárodní a regionální organizace k podpoře všeobecného zrušení tohoto trestu přijetím usnesení o moratoriu na výkon poprav,

M.

vzhledem k tomu, že 154 států světa zrušilo trest smrti de jure nebo de facto, z čehož 96 států jej zrušilo za veškeré trestné činy, osm jej zachovalo pouze pro výjimečné zločiny, jako jsou například válečné zločiny, šest států uvalilo moratorium na výkon poprav a 44 států jej zrušilo de facto (tj. tyto země nejméně v posledních deseti letech nevykonaly žádnou popravu nebo mají závaznou povinnost trest smrti nepoužívat),,

N.

vzhledem k tomu, že více než 100 států, které se dosud nezřekly trestu smrti, zakázalo popravy mladistvých delikventů; zdůrazňuje však, že několik zemí i nadále popravuje dětské delikventy, což je hrubým porušením mezinárodního práva a zejména čl. 6 odst. 5 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, a že Írán zadržuje ve vazbě nejvyšší procento mladistvých,

O.

vzhledem k tomu, že v současnosti jsou po celém světě potvrzeny desítky případů evropských občanů, kteří se nacházejí v cele smrti nebo jimž hrozí poprava, a v tomto ohledu zdůrazňuje, že je naléhavě třeba upevnit a posílit evropskou reakci na možné popravy evropských občanů,

P.

vzhledem k tomu, že dne 23. března 2010 předseda Státní dumy Ruské federace Boris Gryzlov na setkání se členy monitorovací komise Parlamentního shromáždění Rady Evropy v Moskvě prohlásil, že Rusko neratifikovalo protokol č. 6 k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod týkající se trestu smrti kvůli hrozbě teroristických útoků v této zemi,

Q.

vítaje skutečnost, že kyrgyzský parlament dne 11. února 2010 ratifikoval Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o lidských a občanských právech, jehož cílem je zrušení trestu smrti, a že dne 21. května 2010 prozatímní vláda Kyrgyzstánu zveřejnila konečný návrh ústavy, který mimo jiné zakazuje trest smrti a který byl nyní schválen,

R.

vzhledem k tomu, že trest smrti i nadále uplatňuje 43 zemí světa, přičemž nejvíce poprav bylo vykonáno v Číně, Íránu a Iráku; vzhledem k tomu. že jen v Číně bylo vykonáno přibližně 5 000 poprav, což představuje 88 % všech poprav na světě; vzhledem k tomu, že v Íránu bylo popraveno nejméně 402 osob, v Iráku nejméně 77 osob a v Saudské Arábii minimálně 69 osob,

S.

vzhledem k tomu, že v Íránu se stále uděluje trest smrti ukamenováním, což je to v rozporu s Druhým opčním protokolem k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech,

T.

vzhledem k tomu, že severokorejské orgány systematicky provádí veřejné popravy a soudní systém je podřízen státu, a vzhledem k tomu, že trest smrti je udělován za celou řadu protistátních trestných činů, jejichž seznam je v trestním zákoníku pravidelně rozšiřován, a občané, včetně dětí, jsou nuceni účastnit se veřejných poprav,

U.

vzhledem k tomu, že v Japonsku jsou zadržené osoby, jejich příbuzní a právníci až do osudného dne udržováni v nevědomosti,

V.

vzhledem k tomu, že prezidentská rada Iráku nedávno schválila trest smrti v případě nejméně 900 vězňů, mezi nimiž jsou také ženy a děti,

W.

vzhledem k tomu, že Bělorusko je poslední evropskou zemí, která doposud uplatňuje trest smrti; vzhledem k tomu, že jak Parlamentní shromáždění Rady Evropy, tak Evropská unie opakovaně naléhaly na Bělorusko, aby zrušilo trest smrti; vzhledem k tomu, že podrobnosti o trestu smrti jsou v Bělorusku tajné, existují vážné pochybnosti o spravedlivém průběhu procesů, a vzhledem k tomu, že podle trestního zákoníku je poprava vykonána zastřelením a neveřejně, přičemž správa vězeňského zařízení o jejím výkonu informuje soudce, který posléze informuje příbuzné; vzhledem k tomu, že tělo popraveného není předáno příbuzným ani jim není sděleno místo, kde byl pohřben,

X.

vzhledem k tomu, že trest smrti existuje ve 35 z 50 států, které tvoří Spojené státy americké, i když ve čtyři z nich nebyla od roku 1976 vykonána žádná poprava; vzhledem k tomu, že počet poprav v roce 2009 vzrostl na 52 v důsledku ukončení faktického moratoria, které bylo v platnosti od září 2007 do května 2008, ačkoli počet trestů smrti, které byly ve Spojených státech amerických uděleny, již sedmým rokem klesá, a to na 106 případů,

Y.

vítá skutečnost, že některé státy včetně Montany, Nového Mexika, New Jersey, New Yorku, Severní Karolíny a Kentucky přijaly opatření proti trestu smrti, která zahrnují moratorium na výkon poprav nebo zrušení tohoto trestu, a zároveň odsuzuje popravy Teresy Lewisové z Virginie a Hollyho Wooda z Alabamy, které byly vykonány přes důkazy o tom, že oba dva byli mentálně zaostalí, a připomíná případy Mumii Abu-Jamala v Pennsylvánii a Troye Davise v Georgii, kteří čekají na výkon trestu smrti,

1.

opakuje, že již dlouhou dobu kategoricky nesouhlasí s trestem smrti za jakýchkoli okolností, a znovu zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti přispívá ke zvýšení lidské důstojnosti a k postupnému posilování lidských práv;

2.

odsuzuje všechny popravy bez ohledu na to, kde k nim dochází; důrazně vyzývá EU a její členské státy, aby prosazovaly uplatňování rezoluce OSN o všeobecném moratoriu na trest smrti s cílem dosáhnout jeho úplného zrušení ve všech státech, v nichž se trest smrti dosud uplatňuje; vyzývá Radu a Komisi, aby přijaly opatření s cílem postupně omezit používání tohoto trestu a zároveň trvaly na tom, aby byl vykonáván v souladu s minimálními mezinárodními normami; vyjadřuje hluboké znepokojení nad udělováním trestu smrti nezletilým osobám a duševně postiženým nebo mentálně retardovaným osobám a vyzývá k jejich okamžitému a naprostému ukončení,

3.

naléhavě vyzývá EU, aby v rámci úsilí o zrušení trestu smrti využívala všechny své dostupné nástroje v oblasti diplomacie, pomoci a spolupráce;

4.

vyzývá státy, které uplatňují trest smrti, aby uvalily okamžité moratorium na výkon poprav; dále vyzývá země, jako je Čína, Egypt, Írán, Malajsie, Súdán, Thajsko a Vietnam, aby vydaly oficiální statistiky uplatňování trestu smrti na svém území; zároveň vyzývá Severní Koreu, aby okamžitě a natrvalo zastavila veřejné popravy;

5.

vyzývá Japonsko, aby vneslo světlo do systému uplatňování trestu smrti;

6.

vybízí státy, které trest smrti nezrušily, aby dodržovaly opatření chránící práva osob, jimž hrozí trest smrti, jak stanoví ochranná opatření Ekonomické a sociální rady OSN; vyzývá Radu a Komisi, aby naléhaly na zbývající země, které dosud nepodepsaly a neratifikovaly Druhý opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, aby tak učinily, a také na členské státy, které dosud nepodepsaly protokol č. 13 k Evropské úmluvě o lidských právech o trestu smrti, aby jej podepsaly;

7.

vyzývá členské státy OBSE, zejména Spojené státy a Bělorusko, aby okamžitě uvalily moratorium na výkon poprav;

8.

vyzývá Kazachstán a Lotyšsko, aby změnily ustanovení ve svých právních předpisech, která dosud umožňují za některé trestné činy udělovat za výjimečných okolností trest smrti;

9.

důrazně vybízí členské státy EU a všechny delegace, které se v letech 2007 a 2008 podílely na rezolucích Valného shromáždění OSN, aby na 65. zasedání Valného shromáždění OSN předložily v rámci meziregionální aliance třetí rezoluci o trestu smrti, které bude prioritně požadovat:

10.

vyzývá země OBSE, aby přiměly Úřad pro demokratické instituce a lidská práva a mise OBSE, aby ve spolupráci s Radou Evropy prováděly osvětovou činnost namířenou proti používání trestu smrti, jež by byla zaměřena zejména na sdělovací prostředky, pracovníky orgánů činných v trestním řízení, tvůrce politik a širokou veřejnost;

11.

vyzývá země OBSE, v nichž se trest smrti dosud zachovává, aby s informacemi týkajícími se trestu smrti nakládaly transparentním způsobem, poskytovaly veřejnosti informace o totožnosti osob odsouzených k trestu smrti nebo popravených osob a statistické údaje o uplatňování trestu smrti v souladu s povinnostmi, jež ukládá OBSE;

12.

naléhavě vyzývá Radu a Komisi, aby zejména s ohledem na zřízení ESVČ vydaly pokyny pro komplexní a účinnou evropskou politiku v oblasti trestu smrti s ohledem na desítky potvrzených případů, kdy evropským občanům hrozí trest smrti ve třetích zemích – tyto pokyny by měly zahrnovat důrazné a posílené mechanismy, pokud jde o systém identifikace, poskytování právní pomoci, zákonné zásahy EU a diplomatických zastoupení;

13.

i nadále podporuje činnost nevládních organizací, které usilují o zrušení trestu smrti, včetně organizací jako jsou Hands Off Cain, Amnesty International, Penal Reform International, Světová koalice proti trestu smrti a Mezinárodní helsinská federace pro lidská práva, Sant’Egidio a Reprieve; vítá a podporuje doporučení týkající se nástrojů EU v boji proti trestu smrti, jež byla vypracována na 12. fóru EU a nevládních organizací o lidských právech;

14.

bere na sebe závazek sledovat otázku trestu smrti, upozorňovat příslušné orgány jednotlivých zemí na konkrétní případy a rovněž posoudit případné iniciativy a mise sloužící k tomuto účelu v zemích, v nichž se trest smrti dosud zachovává, s cílem dosáhnout toho, aby vládní orgány uvalily moratorium na výkon poprav a následně tento trest zcela zrušily;

15.

žádá Radu a Komisi, aby při uzavírání dohod se zeměmi, které dosud uplatňují trest smrti nebo nepodepsaly moratorium s cílem trest smrti zrušit, důrazně tyto země nabádaly, aby takto učinily;

16.

žádá, aby vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyně Komise a členské státy i nadále vystupovaly jednomyslně a uvědomovaly si, že hlavním politickým obsahem tohoto usnesení musí být přijetí celosvětového moratoria, které představuje zásadní krok ke zrušení trestu smrti;

17.

vyzývá zejména vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku / místopředsedkyni Komise, aby ukázala, jak velkou politickou prioritu představuje trest smrti, tím, že bude na tuto problematiku poukazovat v rámci politických kontaktů se zeměmi, které trest smrti doposud uplatňují, a také tím, že bude pravidelně vlastním jménem intervenovat za ty, kterým hrozí bezprostředně poprava;

18.

připomíná, že úplné zrušení trestu smrti zůstává i nadále jedním z hlavních cílů politiky EU v oblasti lidských práv; domnívá se, že tohoto cíle může být dosaženo pouze na základě úzké spolupráce mezi státy, vzděláváním, osvětou a účinnými a účelnými kroky;

19.

vyzývá v tomto ohledu k regionální spolupráci; upozorňuje například na to, že Mongolsko v lednu 2010 formálně uvalilo na trest smrti moratorium a v důsledku tohoto kroku nyní několik zemí, v nichž se trest smrti dosud uděluje, posuzuje ústavnost tohoto trestu;

20.

vyzývá Radu a Komisi, aby identifikovaly, jakým způsobem by bylo možné zlepšit provádění a účinnost pokynů EU týkajících se trestu smrti v rámci následujícího přezkumu politiky lidských práv, zejména s ohledem na revizi pokynů plánovou v roce 2011;

21.

vyzývá Radu a Komisi, aby Světový a Evropský den proti trestu smrti využily mimo jiné k tomu, aby poukázaly na případy Sakine Muhammadí Áštíáníové, Zahry Barhámíové, Mumii Abu-Jamala, Troye Davise, Olega Griškovcova, Andreje Burdyka, Ibráhíma Hamídího, Suliamona Olyfemiho a Siti Zainaby Binti Duhri Rupaové;

22.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států EU, generálnímu tajemníkovi OSN, předsedovi Valného shromáždění OSN a vládám členských států OSN.