12.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 236/121

A.

vzhledem k tomu, že dohoda první fáze, která prozatímně vstoupila v platnost dne 30. března 2008, obsahuje doložku o pozastavení, jež by mohla být uplatněna, pokud by do listopadu 2010 nevznikla dohoda druhé fáze,

B.

vzhledem k tomu, že dohoda první fáze představovala pouze první krok k otevření trhů EU a USA v oblasti letectví, při němž se obě strany pevně zavázaly k pokračování v jednáních o dalším zpřístupňování trhů, k maximalizaci výhod pro spotřebitele, letecké dopravce, pracovníky a společnost, k řešení problémů včetně usnadnění investic v zájmu lepšího zohlednění reality celosvětového průmyslu letecké dopravy, posílení systému transatlantické letecké dopravy a vytvoření rámce, který podnítí další země k tomu, aby otevřely své vlastní trhy s leteckými službami,

C.

vzhledem k tomu, že jednání zahájená v květnu 2008 vedla k předběžné dohodě, která byla uzavřena dne 25. března 2010,

D.

vzhledem k tomu, že otevření trhů EU a USA v oblasti letectví, které společně představují více než 60 % celosvětové letecké dopravy, by prospělo spotřebitelům na obou stranách Atlantiku, bylo by značně hospodářsky přínosné a vedlo by k vytvoření pracovních míst,

1.

bere na vědomí předběžnou dohodu ze dne 25. března 2010, která by mohla upevnit pokroky ve zpřístupňování trhu obsažené v dohodě první fáze a současně zajistit lepší spolupráci v otázkách regulace;

2.

připomíná, že řada aspektů regulace letectví, včetně omezení hluku a nočních letů, by měla být určována na místní úrovni v plném souladu se zásadou subsidiarity; žádá Evropskou komisi, aby tuto problematiku koordinovala na evropské úrovni, a brala přitom ohled na vnitrostátní právní předpisy členských států tak, aby bylo možné pokračovat v jednáních s USA a řešit také jiné otázky spojené s těmito problémy, například otázku kabotáže;

3.

s politováním konstatuje, že při odstraňování zastaralých regulačních omezení v oblasti zahraničního investování nedošlo k podstatnému pokroku a domnívá se, že tak zůstanou zachována stávající nevyvážená omezení zahraničního vlastnictví a kontroly ve Spojených státech;

4.

připomíná, že konečným cílem dohody o letecké dopravě mezi EU a USA je úplné otevření trhu bez jakýchkoli omezení z jedné či druhé strany;

5.

konstatuje, že letecké společnosti EU získají pouze omezený přístup k přepravě financované vládou USA (k programu „Fly America“), a připomíná, že vlády států EU podobná ustanovení neuplatňují;

6.

vybízí společný výbor, aby v souladu s zásadami lepší právní úpravy vypracoval další návrhy na vzájemné uznávání regulačních rozhodnutí;

7.

na vysoce prioritní místo řadí spolupráci na vývoji systémů řízení letového provozu EU a USA („SESAR“ a „Next Gen“) s cílem dosáhnout interoperability a kompatibility a přispět k omezení dopadů na životní prostředí;

8.

vítá spolupráci mezi orgány EU a USA odpovědnými za oblast bezpečnosti letectví na všech úrovních;

9.

vyjadřuje politování nad tím, že nebyly podniknuty žádné další kroky v otázce zahraničních leteckých opraven;

10.

znovu poukazuje na význam evropské černé listiny leteckých společností nesplňujících standardy a amerického systému pro kontrolu standardů leteckých společností a vyzývá obě strany, aby v této oblasti sdílely informace;

11.

zdůrazňuje, že při výměně osobních údajů mezi EU a USA by mělo být respektováno soukromí evropských a amerických občanů, v souladu s kritérii, která Evropský parlament požaduje ve svém usnesení ze dne 5. května 2010; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytně nutné dospět k celosvětovým standardům ochrany údajů a soukromí;

12.

zdůrazňuje, že Evropská unie je založena na principu právního státu a že veškeré předávání osobních údajů z EU a jejích členských států za účelem zajištění bezpečnosti by mělo probíhat podle mezinárodních dohod se statutem legislativního aktu, aby tak byla zajištěna nezbytná ochrana občanů EU, byly respektovány procesní záruky a právo na obhajobu a dodržovány vnitrostátní i evropské právní předpisy týkající se ochrany údajů;

13.

zdůrazňuje, že je důležité poskytnout občanům a leteckým společnostem EU a USA právní jistotu, jakož i vytvořit harmonizované normy pro letecké společnosti;

14.

uvědomuje si význam konzultací a spolupráce, pokud jde o bezpečnostní opatření, varuje však před nepřiměřenými nebo nekoordinovanými opatřeními, která se nezakládají na řádném posouzení rizik;

15.

znovu vyzývá Komisi a USA, aby přezkoumaly účinnost dodatečných bezpečnostních opatření přijatých od roku 2001, aby bylo možno odstranit aspekty, v nichž se překrývají, a slabá místa v bezpečnostním řetězci;

16.

obhajuje koncept „jednorázové bezpečnostní kontroly“ místo opakované kontroly cestujících a zavazadel při každém přestupu;

17.

uznává, že odvětví letectví má různé negativní dopady na životní prostředí, zejména proto, že je zdrojem hluku a přispívá ke změně klimatu, a že tyto důsledky se budou s nárůstem letecké dopravy zvětšovat;

18.

konstatuje, že pro řešení dopadů mezinárodní letecké dopravy na životní prostředí má zásadní důležitost společné prohlášení o spolupráci v oblasti životního prostředí, avšak lituje, že součástí předběžné dohody není nařízení o systému obchodování s emisními povolenkami (ETS); zdůrazňuje, že je třeba uspořádat další rozhovory s USA, aby mohly ETS vstoupit v platnost do roku 2012;

19.

vítá dohodu o vzájemné spolupráci v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví při snižování hluku a emisí letadel spolu se záměrem odpovědných orgánů EU a USA rozšířit technickou spolupráci v oblasti klimatologie, výzkumu a rozvoje technologií, účinnosti pohonných hmot, snižování emisí v letecké dopravě a vítá rovněž výměnu osvědčených postupů, pokud jde o omezování hluku, při zohlednění rozdílů v místních podmínkách;

20.

vítá, že se v dohodě uznává důležitost sociálního rozměru a ze je společnému výboru dána odpovědnost za sledování sociálních dopadů dohody a vhodnou reakci na ně v případě nutnosti;

21.

vyzývá Komisi, aby využila dohodu k prosazování dodržování příslušných mezinárodních právních předpisů v oblasti sociálních práv, a to zejména pracovních standardů obsažených v základních úmluvách Mezinárodní organizace práce (MOP 1930–1999), hlavních zásad OECD pro nadnárodní podniky (1976, revidovaných v roce 2000) a Římských úmluv o právu rozhodném pro závazkové vztahy ze smluv z roku 1980;

22.

důrazně žádá, aby se na zaměstnance přijímané nebo pracující ve členských státech vztahovaly právní předpisy Společenství v sociální oblasti, a to zejména směrnice týkající se konzultací se zaměstnanci a jejich informování (2002/14/ES, 98/59/ES a 80/987/EHS), směrnice o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví (2000/79/ES) a směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (96/71/ES);

23.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že Evropský parlament stejně jako všechny příslušné zainteresované strany budou plně informovány o činnosti společného výboru a budou s nimi vedeny konzultace o jeho činnosti;

24.

připomíná, že po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost je k uzavření mezinárodní dohody v oblasti, na niž se vztahuje řádný legislativní postup, nutný souhlas Evropského parlamentu (čl. 218 odst. 6);

25.

vítá myšlenku pravidelných schůzek mezi poslanci Evropského parlamentu a Kongresu USA, na kterých by diskutovali o všech důležitých otázkách týkajících se politiky EU a USA v oblasti letecké dopravy;

26.

žádá Evropskou komisi, aby zahájila třetí fázi jednání s cílem zahrnout do dohody do 31. prosince 2013 tyto body:

27.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Kongresu USA.