12.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 236/79

A.

každoroční bezplatné celkové vzhledem k tomu, že světová ekonomika se nyní nachází v recesi, která je nejzávažnější od doby Velké hospodářské krize a má nepříznivé sociální důsledky nejen na celou EU, ale i na okolní svět; vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize v Evropě má negativní dopad zvláště na ženy, které jsou více vystaveny nejistotě v zaměstnání, více vystaveny propouštění a méně chráněny systémy sociálního zabezpečení, a že této situaci Rada, Komise a členské státy dosud nevěnovaly zaslouženou pozornost,

B.

vzhledem k tomu, že první vlna krize zvláště postihla finanční odvětví a také stavební a automobilový průmysl, kde dominují muži, a proto jí byla věnována zvýšená pozornost, zatímco druhá vlna krize postihla stejnou měrou maloobchod, sektor služeb obecně a turistický ruch, kde nejčastěji převládají ženy; proto je třeba se ve vnitrostátních plánech obnovy a v Plánu evropské hospodářské obnovy zabývat dopady a řešením hospodářské a sociální krize z pohledu rovnosti žen a mužů,

C.

vzhledem k tomu, že přední ekonomové upozorňují na to, že snížená úvěrová schopnost bank, která recesi spustila, byla téměř doslova katastrofou způsobenou muži, vzhledem k tomu, že o reakci na úrovni států i na mezinárodní úrovni – která dostatečně nezahrnuje aspekt rovnosti žen a mužů – také rozhodují hlavně muži; vzhledem k tomu, že je důležité, aby ženy, které mají obecně vyšší vzdělání než muži, byly plně zapojeny do rozhodovacího procesu v politické, hospodářské a finanční oblasti, stejně jako do dohod sociálních partnerů,

D.

vzhledem k tomu, že podle nedávných studií se pouze 5 % žen účastní rozhodovacího procesu ve finančních institucích Unie, že všichni guvernéři centrálních bank všech 27 členských států jsou muži, a vzhledem k tomu, že podle výzkumů mají ženy jiný styl řízení, který se vyznačuje snahou vyhnout se riziku a větším zaměřením na dlouhodobou perspektivu,

E.

vzhledem k tomu, že účast žen na rozhodování je určujícím znakem rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že počet žen ve vedoucích pozicích v podnicích a na vysokých školách zůstává na stejné úrovni a počet žen v politice a ve vědě se zvyšuje jen pomalu,

F.

vzhledem k tomu, že ženy v roce 2006 tvořily 59 % absolventů prvního stupně univerzitního studia; vzhledem k tomu, že podíl žen na doktorátech klesl na 43 % a je nejnižší na úrovni řádných profesorů; vzhledem k tomu, že pouze 15 % řádných profesorů stupně A jsou ženy,

G.

vzhledem k tomu, že počet žen v podnikání, řízení a na právnických fakultách je vyšší než podíl mužů, avšak ženy jsou v menšině na odpovědných pracovních místech v podnicích; vzhledem k nízkému počtu žen, které mají vysokoškolské vzdělání v oboru informatiky, techniky nebo fyziky, což má za následek nízké zastoupení žen v soukromém sektoru, který je pro hospodářskou obnovu určující,

H.

vzhledem k tomu, že oslabení ekonomiky ovlivní pravděpodobně více ženy než muže; vzhledem k tomu, že existuje riziko, že nynější recese pozastaví rozvoj, či dokonce zvrátí pokrok, což bude mít dlouhodobé důsledky na systémy sociální ochrany, sociální začlenění a demografii,

I.

vzhledem k tomu, že byla zrušena nebo pozastavena opatření související s rovností žen a mužů a že případné budoucí škrty ve veřejných rozpočtech budou mít negativní dopad na zaměstnanost žen a na podporu rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že se zvyšuje důležitost řádného provádění výše uvedené směrnice č. 2006/54/ES,

J.

vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů má velmi důležitý kladný dopad na produktivitu a na hospodářský růst a že účast žen na trhu práce znamená četné sociální a ekonomické výhody,

K.

vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů v EU27 je nadále velmi vysoký za posledních 35 let, kdy začala být prováděna směrnice č. 75/117/EHS (8), a vzhledem k tomu, že v roce 2010 vzrostl v EU průměrně na 18 % a v některých členských státech na více než 30 %; vzhledem k tomu, že tento rozdíl je větší v soukromém než ve veřejném sektoru, neboť odráží stávající rozdíly na trhu práce, které se v praxi dotýkají především žen,

L.

vzhledem k tomu, že by hospodářského poklesu nemělo být využito k pomalejšímu provádění politik souladu a ke škrtům v rozpočtech pro péči a dovolené, což by mělo nepříznivý dopad zejména na uplatnění žen na trhu práce; vzhledem k tomu, že musí být věnována zvláštní pozornost nezbytnosti sladit rodinné a pracovní povinnosti v neúplných a početných rodinách,

M.

vzhledem k tomu, že podle Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek ženy tráví třikrát více času než muži péčí o děti a závislé příbuzné a činnostmi spojenými s chodem domácnosti; vzhledem k tomu, že rozdělení rodinných a domácích povinností mezi muže a ženy, v neposlední řadě díky využívání rodičovské a otcovské dovolené, je základním předpokladem pro podporu rovnosti pohlaví a pro dosažení tohoto cíle; vzhledem k tomu, že nezapočítávání mateřské a rodičovské dovolené do celkové odpracované doby diskriminuje a znevýhodňuje ženy na trhu práce,

N.

vzhledem k tomu, že švédské předsednictví Rady ve svých závěrech ze dne 30. listopadu 2009 (9) požádalo členské státy a Komisi, aby byl ve strategii EU 2020 posílen aspekt rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že tento požadavek nebyl zapracován do konzultačního dokumentu Komise týkajícího se strategie EU 2020, který se ani jednou nezmiňuje o problematice rovnosti žen a mužů; dále vzhledem k tomu, že je nezbytně důležité začlenit aspekt rovnosti žen a mužů do nové finanční a hospodářské struktury a politiky a zajistit, aby byly plány obnovy a strukturální programy zhodnoceny z hlediska genderových dopadů a aby do nich byl zapracován genderový aspekt,

O.

vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit úsilí v oblasti začlenění hlediska rovnosti pohlaví do veřejných politik,

P.

vzhledem k tomu, že lidé, kteří jsou již vystaveni riziku chudoby a z nichž většinu tvoří ženy, především pak migrující pracovnice a příslušníci menšin, jsou zranitelnější zvláště v době hospodářské recese; vzhledem k tomu, že je nyní naléhavě nutné vyvinout úsilí a najít úplné řešení umožňující vymýtit chudobu, jak odsouhlasila Evropská rada již v roce 2000 v Lisabonu; vzhledem k tomu, že by měla být zvláštní pozornost věnována ochraně skupin lidí, které se nacházejí v nevýhodném postavení z více hledisek, zejména Romů, a zajištění jejich začlenění do společnosti,

Q.

vzhledem k tomu, že nejlepší obrana před chudobou a sociálním vyloučením a odrazový můstek k finanční a psychické nezávislosti je kvalitní zaměstnání na plný úvazek zaručující práva; vzhledem k tomu, že v rámci řešení všeobecné přístupnosti kvalitních veřejných služeb je nezbytně nutné vytvořit a zavést politiky, které reagují na potřeby žen i mužů a zajišťují mimo jiné přístup ke kvalitním, dostupným a přístupným službám péče o dětí, péče o starší osoby a další závislé osoby,

R.

vzhledem k tomu, že kromě zajištěného respektování odlišností a kulturní rozmanitosti se sociální vyloučení snižuje díky vypracování politik, které usnadňují přístup žen patřících ke konkrétním kulturním nebo menšinovým skupinám na pracovní trh, a to ve prospěch sociální soudržnosti, která sama představuje hybnou páku hospodářského růstu,

S.

vzhledem k tomu, že domácí násilí, jehož oběťmi jsou hlavně ženy, je jevem rozšířeným ve všech zemích a ve všech společenských třídách; vzhledem k tomu, že z výzkumů vyplývá, že muži, kteří v důsledku hospodářské krize přijdou o zaměstnání a majetek, častěji páchají násilí na ženách; vzhledem k tomu, že ekonomický tlak nezřídka vede k častějšímu, agresivnějšímu a nebezpečnějšímu týrání; vzhledem k tomu, že domácí násilí stojí EU každoročně kolem 16 milionů EUR,

T.

vzhledem k tomu, že zaměstnanost je klíčovým faktorem sociálního začleňování; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout rozsáhlé konkrétně zaměřené úsilí s cílem vymýtit chudobu v kontextu rostoucí nerovnosti příjmů, chudoby a hospodářské a finanční krize,

1.

poukazuje na to, že rovnost zacházení mezi ženami a muži je jedním z cílů EU, a tudíž i jedním z hlavních principů jakékoli politické reakce na hospodářskou a finanční krizi a přechod k období po krizi;

2.

zdůrazňuje zjištění Komise, že v důsledku nynější krize existují obavy, že je ohroženo dosažení cílů v oblasti rovnosti žen a mužů a že v důsledku recese se mohou týkat zejména žen;

3.

zdůrazňuje, že je třeba zabránit tomu, aby současná finanční a hospodářská krize a budoucí hospodářské problémy ohrozily výsledky dosažené v oblasti rovnosti žen a mužů a aby recese sloužila, jak se již děje v některých členských státech, jako záminka pro omezení opatření v oblasti rovnosti žen a mužů;

4.

zdůrazňuje, že politiky v oblasti rovnosti musí být považovány za součást řešení pro východisko z krize, pro využití nadání a schopností veškerého obyvatelstva a jejich rentabilitu a pro dosažení konkurenceschopnějšího hospodářství do budoucna;

5.

zdůrazňuje, že zapojení žen do trhu práce, k němuž dochází v posledních desetiletích, znamená nejen větší přímý dopad krize na samotné ženy, ale také na domácnosti, jejichž příjmy budou v případě ztráty zaměstnání žen výrazně postiženy; žádá orgány Evropské unie a členské státy, aby zohlednily skryté náklady krize, včetně často přehlížených odlišných důsledků pro ženy a muže;

6.

upozorňuje, že zkušenost z předcházejících krizí ukázala, že zaměstnanost mužů se obecně obnovuje rychleji než zaměstnanost žen;

7.

zdůrazňuje, že makroekonomické politiky jsou spojeny převážně s větší profesní segregací žen, destabilizací zaměstnanosti žen z důvodu subdodávek, zvýšením rozdílů v odměňování mužů a žen, snížením dostupnosti zdravotní péče a vzdělání pro ženy, větší nerovností v přístupu k úvěrům, pozemkům a majetku a prohloubením feminizace chudoby;

8.

připomíná, že přetrvávají rozdíly v odměňování žen a mužů a že je zde nebezpečí, že se tyto rozdíly budou v důsledku hospodářské a finanční krize zvětšovat; vyzývá evropské orgány a členské státy, aby stanovily jasné cíle a navrhly závazná opatření pro boj s rozdíly v odměňování;

9.

naléhavě vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh na revizi stávajících právních předpisů týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (výše uvedená směrnice 75/117/EHS), jak Evropský parlament požadoval již v roce 2008; vítá nedávnou iniciativu Komise zlepšit předpisy o sankcích v případě porušení práva na stejnou odměnu, zajistit, aby byly odrazující a přiměřené (např. přísnější sankce v případě opakovaného porušení);

10.

poukazuje na skutečnost, že za veřejné výdaje v oblasti zdraví nesou odpovědnost jednotlivé členské státy a jejich vnitrostátní parlamenty nebo místní orgány;

11.

s politováním konstatuje, že mnoho žen již práci ztratilo a další ženy ztrátu zaměstnání očekávají, a to zejména ženy pracující v odvětví maloobchodu, služeb a cestovního ruchu a dále ženy zaměstnané na částečný úvazek a na nejistých pracovních místech; poukazuje na skutečnost, že se zároveň očekává, že v důsledku snížení nabídky mikroúvěrů se sníží příjmy žen samostatně výdělečně činných, zejména žen pracujících v zemědělských a venkovských odvětvích; zdůrazňuje, že lze očekávat, že nezaměstnanost žen poroste nerovnoměrně vzhledem k avizovaným rozpočtovým škrtům ve veřejném sektoru a k nepřiměřenému zastoupení žen na pracovních pozicích ve školství, zdravotnictví a sociálních službách;

12.

zdůrazňuje kladný vliv rovnosti žen a mužů na hospodářský růst; v této souvislosti upozorňuje, že podle výpočtů některých studií by se HDP zvýšil o 30 %, pokud by zaměstnanost, zaměstnanost na částečný úvazek a produktivita žen byla shodná s muži;

13.

uznává, že nedávná ztráta zaměstnání pomohla mnoha ženám vytvořit vlastní podniky; vyzývá Komisi, aby předložila právní předpisy konkrétně určené pro malé a střední podniky s cílem dosáhnout cíle, který si stanovila, a to omezit administrativní náklady podniků do roku 2012 o 25 % a přispět tak k podpoře této podnikavosti;

14.

vítá statistické údaje Eurostatu členěné podle pohlaví; domnívá se však, že je třeba věnovat větší pozornost nezaměstnanosti u částečných úvazků (tato oblast není často do statistik nezaměstnanosti zahrnována); poukazuje na to, že je pravděpodobné, že dlouhodobá nezaměstnanost, nízké mzdy a krátká průměrná pracovní doba budou mít závažné důsledky zejména na příjmy, sociální dávky a dlouhodobě i na důchody žen;

15.

vyzývá Komisi, aby vypracovala studii na úrovni Unie týkající se vztahu mezi počtem žen ve správních a dozorčích radách podniků a finančními výsledky společností a aby přitom vzala v úvahu studii společnosti Catalyst Inc. z roku 2007, která obsahovala závěr, že podniky, kde jsou ve správních a dozorčích radách tři a více žen, mají o 83 % vyšší výnos z akcií a o 73 % vyšší výnos z prodeje;

16.

zdůrazňuje, že krize dolehne nejsilněji na zranitelné skupiny žen: ženy s postižením, přistěhovalkyně, příslušnice etnických menšin, ženy s nízkou kvalifikací, dlouhodobě nezaměstnané ženy či samostatně žijící ženy bez prostředků, ženy pečující o závislé osoby atd.;

17.

zdůrazňuje, že krize postihla podobným způsobem i migrující pracovníky a jejich rodiny v původním místě bydliště; konstatuje, že jsou často podhodnocené údaje o migraci žen, a tím i dopad na rodiny životně závislé na jejich příjmech, takže ženy mohou být v případě návratu domů společností a svými rodinami zavrženy, a mohou se tak dostat do ještě více ohroženého postavení;

18.

zdůrazňuje a vítá skutečnost, že pro provedení zásahů a řešení situace je potřeba chápat krizi v souvislostech a uvědomit si, že neexistuje pouze jediné „univerzální“ řešení; zdůrazňuje, že recese může být zároveň jedinečnou příležitostí pro zapracování hlediska rovnosti žen a mužů do hospodářských a sociálních politik a pro vytváření společnosti, v níž bude větší rovnováha mezi ženami a muži;

19.

zdůrazňuje, že je nezbytné bojovat se stereotypy ve všech oblastech a obdobích života, vzhledem k tomu, že tyto stereotypy ovlivňující volby, které ženy činí v oblasti vzdělání, odborné přípravy, zaměstnání, rozdělení odpovědnosti v domácnosti a rodině, účasti ve veřejném životě a v zastoupení na rozhodujících pozicích, i jejich volby na trhu práce, jsou jednou z nejvíce zakořeněných příčin nerovnosti mezi ženami a muži;

20.

s politováním konstatuje, že v politických reakcích na krizi, včetně balíčků pro hospodářskou obnovu, nebyl zohledněn, zanalyzován a napraven dopad krize na ženy; lituje, že v období po Lisabonské strategii v podstatě není zohledněna rovnost žen a mužů; vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby do nařízení týkajících se makroekonomiky a zaměstnanosti a do strategie EU 2020 zapracovaly rovnost žen a mužů s konkrétními cíli a aby do všech politik zavedly sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů;

21.

domnívá se, že ačkoli v roce 2010 se zaměstnanost žen v EU přibližuje k dosažení cíle 60 %, je třeba stanovit náročnější cíl 75 % do roku 2020; zdůrazňuje také, že je třeba do roku 2020 snížit rozdíl v odměňování na 0–5 % a přijmout přístup s nulovou tolerancí pomocí uplatňování sankcí;

22.

vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby učinily nezbytné kroky pro prosazování hlediska rovnosti pohlaví ve všech politikách Společenství a aby zrevidovaly stávající právní předpisy tak, aby zajistily, že se bude řádně uplatňovat rovnost pohlaví a že v případě potřeby bude možné uplatňovat opatření pozitivní diskriminace;

23.

žádá Radu, Komisi, členské státy a zejména zvláštní výbor Parlamentu pro finanční, hospodářskou a sociální krizi (CRIS), aby zajistily posouzení plánů obnovy a plánů strukturálních změn z hlediska dopadu na ženy a muže (hodnocení ex-post, pokud nebylo provedeno ex-ante) a zapracování aspektu rovnosti žen, včetně statistických údajů členěných podle pohlaví, do těchto plánů;

24.

naléhavě žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily, že regrese a finanční škrty se nedotknou politik a fungování systémů zaměřených na dosažení rovnosti žen a mužů na všech úrovních ve vládním i nevládním sektoru; s politováním konstatuje, že k těmto finančním škrtům již v některých zemích došlo;

25.

žádá Radu, Komisi a členské státy, aby provedly analýzu negativních dopadů snížení veřejných výdajů a sociálních dávek a podnikly kroky pro jejich zmírnění, a to zejména v případě škrtů ve veřejných výdajích na místní úrovni, s cílem zajistit, aby na ženách neleželo nepoměrně větší břemeno péče (o děti, staré lidi a závislé osoby);

26.

poukazuje na to, že v důsledku chybějící politiky péče a související infrastruktury se zvýšil počet přistěhovalkyň pracujících jako pomocnice v domácnosti, které pokryly jejich nedostatek v domácnostech, které však nemohou využívat systémy sociální a pracovní ochrany a podpory; žádá členské státy, aby neprodleně bojovaly proti ilegální práci a zahrnuly legální migrující pracovníky do systémů sociálního a zdravotního zabezpečení;

27.

vyzývá členské státy, aby vytvořily dostupné, přístupné a kvalitní služby péče o děti a další závislé osoby v souladu s evropskými cíli a aby zajistily dostupnost těchto služeb tak, aby byly slučitelné s pracovní dobou žen a mužů pracujících na plný úvazek; naléhavě vybízí Komisi a členské státy, aby plně využily potenciál strukturálních fondů a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a aby usnadnily přístup k financování kvalitních služeb; naléhavě žádá Komisi, aby navrhla směrnici o otcovských dovolených, dovolených v případě osvojení a dovolených za účelem péče o rodinné příslušníky;

28.

upozorňuje na to, že v době hospodářských potíží je častěji pácháno násilí na ženách i mužích; vybízí proto členské státy, aby využívaly vnitrostátní právní předpisy proti všem formám násilí na základě pohlaví, a vítá iniciativu španělského předsednictví zaměřenou na vytvoření střediska pro sledování násilí na ženách; stejně tak vítá iniciativu skupiny členských států týkající se zastřešujícího nástroje na ochranu obětí (evropský příkaz na ochranu obětí);

29.

vyzývá členské státy, aby podpořily, zejména prostřednictvím vzdělávacích kampaní, zvyšování kolektivního povědomí o násilí páchaném na ženách; připomíná, že výchova a zvyšování povědomí mladých lidí jsou pro boj s tímto jevem rozhodující;

30.

žádá evropské orgány, členské státy a místní a regionální orgány, aby přijaly účinná opatření, především prostřednictvím právních předpisů, na podporu vyváženějšího zastoupení žen a mužů na odpovědných pracovních pozicích v podnicích a v politických orgánech, včetně správních rad podniků a ve veřejných institucích, správních orgánech a organizacích na místní, regionální, národní a evropské úrovni, které by měly sloužit jako příklad; a žádá proto, aby byly stanoveny závazné cíle pro zajištění rovného zastoupení žen a mužů;

31.

zdůrazňuje, že v současné době jsou ženy málo zastoupeny v oblasti finančního rozhodování: ženy jsou v podstatě jednou ze skupin, které jsou v současnosti vyloučené z finančního rozhodování a jež jsou nepříznivě postiženy finančním rizikem; žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily větší účast žen na všech úrovních rozhodovacího procesu, zejména v oblasti tvorby rozpočtu a mechanismů řízení evropských finančních systémů včetně Evropské centrální banky; zdůrazňuje v této souvislosti, že je nutné podporovat finanční gramotnost dívek a žen;

32.

vyjadřuje potěšení nad rozhodnutím norské vlády zvýšit počet žen ve správních radách veřejných akciových společností tak, aby ženy představovaly nejméně 40 % členů, což umožnilo zvýšit počet žen ve vedení podniků až na současných 41 %; vyzývá Komisi a členské státy, aby norskou iniciativu považovaly za kladný příklad a postupovaly stejným způsobem u podniků kotovaných na burze;

33.

souhlasí s potřebou zvyšování počtu žen ve správních radách veřejných akciových společností, ale zdůrazňuje, že by národní vlády měly přijímat takové kroky, které odpovídají jejich vlastním potřebám;

34.

poukazuje na to, že investice do sociální infrastruktury jsou příležitostí modernizovat Evropu a podpořit rovnost žen a mužů, tyto investice lze považovat za strategii souběžnou s investicemi do zelených technologií, které modernizují fyzickou infrastrukturu; domnívá se, že rovnost žen a mužů by proto měla být politickou prioritou a základním nástrojem;

35.

konstatuje, že s ohledem na strategii EU 2020 je klíčová takzvaná „zelená ekonomika“; vyzdvihuje skutečnost, že „zelená pracovní místa“ mají potenciál stát se klíčovou oblastí růstu budoucího trhu práce v Evropě, že dnes více než 20 milionů pracovních míst v Evropské unii lze považovat za „zelená“ a že na základě nejnovějších zjištění existuje v odvětví obnovitelné energie potenciál zdvojnásobení počtu pracovních míst do roku 2020 až na 2,8 milionů;

36.

poukazuje na to, že ekologická přeměna hospodářství a přechod na nízkouhlíkové hospodářství vytvoří obrovskou poptávku po kvalifikovaných pracovnících; konstatuje, že zastoupení žen pracujících v odvětví obnovitelné energie, a zejména na vědecky a technologicky náročných pozicích, je velmi nedostatečné; žádá Radu, Komisi a členské státy, aby zajistily, že pracující ženy budou více zapojeny do vzdělávacích projektů a programů ekologické transformace, tzn. v odvětví obnovitelné energie a na vědecky a technologicky náročných pozicích; vyzývá členské státy, aby podpořily přítomnost žen v místních podnikatelských iniciativách v těchto oblastech tím, že jim prostřednictvím šíření informací a pořádáním vzdělávacích seminářů usnadní přístup k dostupným evropským strukturálním fondům;

37.

vybízí zaměstnavatele v členských státech, aby vytvářeli více příležitostí pro ženy pracující v oblasti nových technologií s cílem posílit odvětví vyspělých technologií v souladu s cíli EU 2020;

38.

vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby prosazovaly plné využití evropských strukturálních fondů na vnitrostátní úrovni, které by umožnilo řešit dopady recese prostřednictvím rekvalifikačních programů a zvýšení kvalifikace na základě článku 16 obecného nařízení (10) a článku 6 nařízení týkajícího se Evropského sociálního fondu (11) i Evropského fondu pro regionální rozvoj (12);

39.

požaduje, aby bylo změněno nařízení o FEADER tak, aby bylo možné podniknout proaktivní opatření ve prospěch žen během příštího programovacího období na léta 2014 až 2020, jak tomu bylo v předchozích obdobích, avšak nikoli v tomto programovacím období, neboť takové opatření by mělo velmi kladné dopady na zaměstnanost žen na venkově;

40.

žádá členské státy, aby vytvořily mechanismy pro řízení rovnosti žen a mužů tak, aby zahrnovaly odborné posouzení problematiky rovnosti žen a mužů v rámci vládních útvarů a dalších orgánů, které provádějí opatření v rámci Fondu soudržnosti a strukturálních fondů a podporují ženské organizace a sítě;

41.

vybízí Evropský institut pro rovnost žen a mužů, aby provedl analýzu dopadu hospodářské a finanční krize na rovnost žen a mužů; domnívá se, že toto posouzení dopadu by mělo být provedeno za pomoci přesných ukazatelů a zohlednit specifické okolnosti krize; žádá ostatní evropské orgány, jako je Evropská nadace pro zlepšování životních a pracovních podmínek, aby ve své další práci průběžně navrhovaly odpovědi na otázky spojené s problematikou rovnosti žen a mužů;

42.

zdůrazňuje, že je třeba vyvíjet programy a finanční pobídky na podporu a prosazování účasti žen v malých a středních podnicích;

43.

žádá Radu, Komisi a členské státy, aby uznaly a podpořily přínos, který může mít občanská společnost při řešení finanční a ekonomické krize, zejména v souvislosti s Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení;

44.

vyzývá předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám členských států, sociálním partnerům a příslušným nevládním organizacím.