12.8.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 236/17

A.

vzhledem k tomu, že i když derivátové nástroje hrají velmi významnou úlohu při přenosu finančních rizik v rámci hospodářství, značně se liší v závislosti na typu produktu a třídě podkladových aktiv, pokud jde o rizika, způsoby fungování a účastníky trhu; vzhledem k tomu, že neexistence transparentnosti a regulace na trhu s deriváty prohloubila stávající finanční krizi,

B.

vzhledem k tomu, že je nutné, aby společnosti i v budoucnu mohly řídit rizika spojená s jejich obchody cíleně v rámci vlastní odpovědnosti a za přijatelné ceny, a vzhledem k tomu, že by podniky měly, při zohlednění zvláštností malých a středních podniků, nést odpovědnost za rizika spojená s dvoustrannými deriváty,

C.

vzhledem k tomu, že v posledních deseti letech došlo k několikanásobnému zvýšení objemu celosvětově obchodovaných derivátů, a tím k podstatnému oddělení hospodářské činnosti od produktů finančního trhu,

D.

vzhledem k tomu, že by měl být vytvořen základ pro mezinárodní spolupráci s cílem spravovat deriváty obchodované na mezinárodní úrovni, aby bylo dosaženo ujednání o sdílení mezinárodních standardů a informací přinejmenším mezi centrálními zúčtovacími místy,

E.

vhledem k tomu, že na konci června 2009 množství všech typů smluv o mimoburzovních derivátech teoreticky činilo 605 bilionů dolarů, hrubá tržní hodnota, která je měřítkem tržního rizika, činila 25 bilionů dolarů a hrubé úvěrové expozice, jež zohledňují dvoustranné dohody o započtení, činily 3,7 bilionu dolarů; vzhledem k tomu, že v souvislosti s příliš velkým pákovým efektem, podkapitalizovaným bankovním systémem a se ztrátami vyplývajícími ze strukturovaných finančních aktiv přispěly mimoburzovní deriváty k tomu, že mezi významnými účastníky trhu vznikla vzájemná závislost, a to i v případě, že jsou regulovanými subjekty,

F.

vzhledem ke skutečnosti, že výrazný nárůst obchodovaných objemů, k němuž v uplynulých letech došlo, vedl k většímu přebírání rizika bez skutečných investic do pokladového nástroje, a tím k výrazným pákovým efektům,

G.

vzhledem k tomu, že mimoburzovní deriváty jsou stále komplikovanější a že riziko selhání protistrany nebylo vždy správně vyhodnoceno a oceněno, a vzhledem k tomu, že organizace trhu s deriváty vykazuje významné nedostatky a netransparentnost, což vyžaduje další standardizaci v oblasti právních podmínek a ekonomických cílů nástrojů,

H.

vzhledem k tomu, že regulace centrálních zúčtovacích míst musí zajistit nediskriminační přístup k obchodním místům, aby se zajistilo spravedlivé a účinné fungování trhů,

I.

vzhledem k tomu, že při mimoburzovních operacích není zjišťována totožnost dotčených účastníků/stran a velikost jejich expozice,

J.

vzhledem k tomu, že mnoho trhů s mimoburzovními deriváty, zejména trh se swapy úvěrového selhání, vykazuje vysokou míru koncentrace, neboť na nich působí několik velkých společností, jež těmto trhům dominují,

K.

vzhledem k tomu, že nedávné události týkající se swapů úvěrového selhání na státní dluhy (tzv. sovereign credit default swaps) používané finančními spekulanty vedly k neodůvodněně vysoké úrovni rozpětí úrokových sazeb několika států; vzhledem k tomu, že tyto události a praktiky zdůraznily potřebu větší transparentnosti trhu a posílení evropské regulace v oblasti obchodování se swapy úvěrového selhání, zejména těmi, jež jsou spojeny se státním dluhem,

L.

vzhledem k tomu, že mají-li registry transakcí hrát ústřední úlohu při zajišťování transparentnosti pro orgány dohledu na trzích s deriváty, musí mít k příslušným údajům registrů tyto orgány dohledu neomezený přístup, a registry musí sjednotit údaje o pozicích a obchodu na globálním základě podle třídy aktiv,

M.

vzhledem k tomu, že Parlament vítá změnu v přístupu Komise a její příklon k větší regulaci trhů s mimoburzovními deriváty, a upouští tak od převládajícího názoru, že v případě derivátů není třeba žádná další regulace, a to zejména proto, že je používají odborníci a znalci; vyzývá proto, aby budoucí právní předpisy zajišťovaly nejen transparentnost trhů s deriváty, ale také jejich řádnou regulaci,

N.

vzhledem k tomu, že Evropa musí vytvořit komplexní zajišťovací strategii pro trhy s deriváty, jež musí zohlednit specifickou situaci podniků jako koncových uživatelů oproti situaci hlavních účastníků trhu a finančních institucí,

O.

vzhledem k tomu, že s většinou derivátů, které používají jako koncoví uživatelé nefinanční instituce, je spojeno omezené systémové riziko, které na sebe berou příslušné subjekty jednotlivě; a vzhledem k tomu, že nefinanční instituce jsou podniky, které nespadají do oblasti působnosti směrnice o trzích finančních nástrojů, jako jsou např. letecké společnosti, výrobci automobilů a obchodníci s komoditami, a které nevytvořily systémové riziko na finanční trzích a ani nebyly touto finanční krizí přímo zasaženy,

P.

vzhledem k tomu že odolné trhy s deriváty vyžadují komplexní zajišťovací politiku zahrnující centrální i dvoustranné zúčtování,

Q.

vzhledem k tomu, že nefinanční podniky střední a malé velikosti, které využívají derivátové nástroje výhradně v rámci zajišťování svého rizika při provozování jejich hlavní podnikatelské činnosti, by měly být osvobozeny od zúčtovacích a zajišťovacích povinností týkajících se kapitálu, a to jestliže míra, v které používají určité deriváty, nevytváří systémové riziko (za podmínky, že Komise tuto výjimku pravidelně kontroluje) a jestliže jsou objem a povaha transakcí úměrné a příslušné reálným rizikům, kterým koncoví uživatelé čelí; vzhledem ke skutečnosti, že i v případě smluv připravených pro konkrétní situaci je nutné zajistit minimální standardy týkající se zejména zajištění derivátů a kapitálových požadavků,

R.

vzhledem k tomu, že mimoburzovní derivátové produkty vyžadují přiměřenou regulaci, jestliže jsou používány nefinančními koncovými uživateli, a vzhledem k tomu, že registrům transakcí musí být přinejmenším předávány podrobné údaje o transakcích,

S.

vzhledem k tomu, že swapy úvěrového selhání, jež jsou produkty finančního pojištění, jsou v současné době obchodovány bez jakékoli náležité regulace,

T.

vzhledem k doporučení výboru CESR a skupiny ERGEG Evropské komisi ohledně třetího energetického balíčku (ref.: CESR/08-739, E08-FIS-07-04), podle nějž by měl být vytvořen individuálně uzpůsobený rámec integrity trhu a transparentnosti pro trh s elektřinou a plynem,

U.

vzhledem k tomu, že veškerá avizovaná opatření budou zahrnovat úzkou a globální spolupráci se členy skupiny G20 a úřady USA, a to s cílem zabránit, tam, kde je to možné, regulačním arbitrážím mezi zeměmi a podporovat výměnu informací,

V.

vzhledem k tomu, že systémové riziko spojené se zúčtovacími místy, vyžaduje silné standardy v oblasti regulace a dohledu a neomezený přístup regulačních orgánů k informacím o transakcích v reálném čase,

W.

vzhledem k tomu, že by ceny derivátů měly být přiměřené riziku a že náklady na budoucí infrastrukturu trhu by měli nést účastníci trhu,

X.

vzhledem k tomu, že nedávná navýšení výnosů státních dluhopisů některých zemí eurozóny na neudržitelnou míru odhalila problematické ekonomické pobídky spojené se smlouvami na swapy úvěrového selhání na státní dluhy, a jasně ukázala, že je třeba posílit finanční stabilitu a transparentnost trhu, a to formou požadavku, aby měly regulační orgány a orgány dohledu neomezený přístup k informacím a aby bylo zakázáno obchodování se swapy úvěrového selhání na státní dluhy,

Y.

konstatuje, že veškeré transakce s derivátními produkty denominovanými v měně EU, které se týkají subjektů EU a jejichž stranou je finanční instituce z EU, by měly být v případě jejich způsobilosti zúčtovávány ve zúčtovacích místech a oznámeny registrům, přičemž tato místa a registry jsou umístěny, povoleny a kontrolovány v EU a vztahuje se na ně evropská právní úprava o ochraně údajů; konstatuje, že nový připravovaný systém regulace by měl stanovit jednoznačná kritéria pro posouzení rovnocennosti centrálních zúčtovacích míst a registrů umístěných ve třetích zemích v případě obchodů, které nebyly zúčtovány či oznámeny v EU,

1.

vítá iniciativu Komise vytvořit pro deriváty, a zejména mimoburzovní deriváty, lepší systém regulace ve snaze omezit dopady rizik vznikajících na trzích s mimoburzovními deriváty na stabilitu všech finančních trhů, a podporuje požadavky, aby se právně standardizovaly smlouvy o derivátech (mimo jiné prostřednictvím regulačních pobídek v rámci směrnice o kapitálových požadavcích týkajících se operačních rizik), používání registrů transakcí a centrální uchovávání údajů, posílení pozice centrálních zúčtovacích míst a jejich používání a využívání organizovaných obchodních míst;

2.

vítá nedávnou práci fóra regulačních orgánů pro mimoburzovní deriváty, jež byla reakcí na výzvu států G20 k přijetí dalších opatření ke zvýšení transparentnosti a odolnosti trhů s mimoburzovními deriváty;

3.

vyzývá k větší transparentnosti, pokud jde o předobchodní transakce u všech nástrojů, jež splňují podmínky pro rozsáhlé využívání organizovaných obchodních míst, jakož i pro vyšší transparentnost obchodu po jeho uskutečnění prostřednictvím podávání zpráv o veškerých transakcích registrům, což bude přínosem jak pro regulační orgány, tak pro investory;

4.

podporuje požadavek, aby bylo v případě všech způsobilých derivátů povinně zavedeno zúčtování mezi finančními institucemi v rámci centrálního zúčtovacího místa ve snaze dosáhnout lepšího vyhodnocení rizika selhání protistrany, a podporuje cíl, aby se v budoucnu obchodovalo s co největším množstvím způsobilých derivátových produktů na organizovaných trzích; vyzývá k vytvoření pobídek, které by podněcovaly k tomu, aby byly způsobilé derivátové produkty obchodovány na obchodních místech, která jsou regulována směrnicí MiFID, tzn. na regulovaných trzích a v rámci mnohostranných obchodních systémů; konstatuje, že jedním z kritérií pro způsobilost ke zúčtování musí být likvidita;

5.

požaduje, aby v budoucnu cena derivátů ve větší míře odpovídala příslušnému riziku a aby náklady na budoucí infrastrukturu trhu nesli účastníci trhu, nikoli daňoví poplatníci;

6.

domnívá se, že pro zajištění zvláštních rizik jsou potřebné individuálně dohodnuté deriváty a staví se proto proti povinné standardizaci všech derivátů;

7.

vyzývá Komisi, aby uplatnila diferencovaný přístup k mnoha různým typům derivátových produktů, které jsou k dispozici, a zohlednila přitom odlišné rizikové profily, rozsah využívání pro účely zajištění a jejich úlohu ve finanční krizi;

8.

konstatuje, že pokud jde o nařízení, je třeba rozlišovat mezi deriváty, které jsou používány jako nástroje pro řízení rizika pro účely zajištění, kterým je uživatel vystaven, a deriváty, které se používají pouze za účelem spekulací, a věří, že toto rozlišení znemožňuje nedostatek informací a konkrétních údajů týkajících se mimoburzovních transakcí;

9.

vyzývá Komisi, aby se zabývala možnostmi výrazného snížení celkového objemu derivátů tak, aby byl tento objem přiměřený pokladovým cenným papírům, s cílem zabránit zkreslení signálů o ceně, omezit riziko pro integritu trhu a snížit systémové riziko;

10.

považuje za důležité věnovat zvláštní pozornost podnikovým derivátům, jejichž protistranou je finanční instituce, aby se zabránilo zneužívání takových smluv nikoli jako nástrojů proti podnikovému riziku, ale jako nástrojů finančního trhu;

11.

požaduje posílení řízení rizik a transparentnosti, které jsou rozhodujícími nástroji pro zajištění větší bezpečnosti na finančních trzích, aniž by se přitom přehlížela osobní odpovědnost jednotlivců za vystavování se riziku;

12.

konstatuje, že pro zajištění rizik specifických pro společnosti je nezbytná existence derivátů šitých na míru, aby je bylo možné využít jako účinné a individuálním požadavkům přizpůsobené nástroje řízení rizik;

13.

vyzývá Komisi, aby posílila dvoustranné standardy řízení rizik jakožto součást nadcházejících právních předpisů o centrálním zúčtování;

14.

je toho názoru, že riziko selhání protistrany lze omezit pomocí zúčtování, zajištění prostřednictvím úpravy požadavků na vlastní kapitál a dalších regulačních nástrojů; podporuje záměr Komise navrhnout vyšší požadavky na vlastní kapitál finančních společností v případě dvoustranných smluv o derivátech, jež jsou nezpůsobilé k centrálnímu zúčtování, na základě přístupu úměrnosti rizika a při zohlednění účinků započtení, zajištění, počáteční marže, denního rebalancování portfolia, denního dozajištění, automatizovaných pohybů kolaterálu a jiných technik dvoustranného řízení rizika protistrany při snižování rizika protistrany;

15.

požaduje, aby deriváty, jež nesplňují požadavky IFRS 39 a nebyly tudíž ohodnoceny auditorem, jako deriváty způsobilé k centrálnímu zúčtování v centrálním zúčtovacím místě, byly určeny Komisí, jakmile překročí prahovou hodnotu; požaduje dále, aby byly pro účely lepšího rozlišení prováděny kontroly, jež budou spočívat v předložení nezávislého hodnocení smlouvy o mimoburzovním derivátu, jež vypracuje auditor s cílem potvrdit, zda může jiná společnost, jež není finanční společností, pokračovat v uzavírání dvoustranných smluv;

16.

vyzývá Komisi, aby významnou úlohu při schvalování evropských zúčtovacích míst přidělila Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA), a domnívá se, že by bylo užitečné, aby na tato místa dohlížel tentýž orgán, neboť dojde ke sloučení odborných dovedností v oblasti dohledu v rámci jednoho orgánu a riziko spojené s centrálními zúčtovacími místy bude přeshraniční;

17.

je přesvědčen, že přístup centrálních zúčtovacích míst k penězům centrální banky přispívá účinným způsobem k bezpečnosti a integritě zúčtování;

18.

trvá na tom, že centrální zúčtovací místa nesmějí být zcela organizována jejich uživateli, že jejich systémy řízení rizik nesmějí mezi sebou vzájemně soutěžit a že musí být stanovena regulační opatření pro zúčtování nákladů; vyzývá Komisi, aby se těmito problémy zabývala ve svém legislativním návrhu a stanovila předpisy pro řízení a správu zúčtovacích středisek s ohledem, mimo jiné, na nezávislost ředitelů, členství a přísný dohled regulačních orgánů;

19.

připomíná, že společné technické standardy týkající se otázek, jako je výpočet marže a jako jsou protokoly o výměně informací, budou tvořit významnou součást zajištění spravedlivého a nediskriminačního přístupu schválených obchodních míst k centrálním zúčtovacím místům; dále připomíná, že Komise musí bedlivě sledovat případný vývoj technických rozdílů, diskriminačních praktik a překážek bránicích rozvoji činnosti, jež škodí hospodářské soutěži;

20.

požaduje pravidla, kterými se budou řídit centrální zúčtovací místa, pokud jde o obchodní činnost a přístup, aby se zajistil nediskriminační přístup k obchodním systémům, přičemž je třeba se zabývat otázkami jako diskriminující postupy při stanovování cen;

21.

podporuje zavedení registrů pro všechny derivátové pozice, nejlépe rozlišené podle třídy aktiv, které by byly regulovány a dozorovány pod vedením Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy; požaduje zavedení závazných procesních pravidel s cílem zabránit narušování hospodářské soutěže a zajistit jednotný výklad v členských státech, a dále požaduje, aby orgán ESMA měl nejvyšší rozhodovací pravomoci v rámci sporů; žádá Komisi, aby zajistila, aby vnitrostátní orgány dohledu měly přístup k údajům v registrech v reálném čase, jež se týkají účastníků trhu, kteří působí v rámci jejich územní působnosti, a k údajům, které se týkají potenciálního systémového rizika, k jehož vzniku může na území, jež spadá do jejich pravomoci, vzniknout, a také přístup k souhrnný údajům v registrech, včetně těch, které jsou umístěny v registrech v třetích zemích; konstatuje, že ceny za služby poskytované registry by měly být stanoveny transparentním způsobem s ohledem na jejich využití;

22.

vyzývá Komisi, aby pro všechny derivátové produkty vypracovala normy týkající se hlášení, jež budou odpovídat normám vypracovaným na mezinárodní úrovni, a zajistila jejich předávání centrálním registrům transakcí, centrálním zúčtovacím místům, burzám a finančním institucím, a v případě potřeby zpřístupnila tyto údaje orgánu ESMA, vnitrostátním regulačním orgánům a Evropskému výboru pro systémová rizika;

23.

vyzývá Komisi, aby navrhla opatření, která zajistí, aby regulační orgány byly schopny stanovovat limity pro pozice s cílem čelit nepřiměřenému kolísání cen a spekulativním bublinám;

24.

žádá Komisi, aby zejména zajistila, aby zhodnocení všech derivátů, s nimiž se neobchoduje na burze, bylo provedeno nezávislým a transparentním způsobem ve snaze zabránit střetu zájmů;

25.

považuje za nutné podrobně objasnit veškeré technické detaily, které budou nezbytné, za úzké spolupráce s vnitrostátními regulačními orgány, zejména pokud jde o standardy a rozlišení produktů finančního a nefinančního trhu, a vítá skutečnost, že Komise již začala s plněním tohoto úkolu; vyzývá Komisi, aby hned v ranné stádiu zapojila do procesu Radu a Parlament;

26.

podporuje záměr Komise zřídit centrální zúčtovací místa na základě dohodnutých evropských standardů, jež by podléhala kontrole orgánu ESMA; a požaduje, aby klíčoví účastníci trhu neměli možnost ovlivňovat správu a řízení rizik centrálních zúčtovacích míst, měli by však mít zastoupení v radě pro řízení rizik; je toho názoru, že by měl být navíc navržen mechanismus, který by přispíval účinným způsobem v procesu řízení rizik;

27.

trvá na nutnosti existence regulačních standardů, aby se zajistila odolnost centrálních zúčtovacích míst vůči širšímu okruhu rizik, včetně krachu více účastníků najednou, náhlých prodejů finančních zdrojů a prudkého snížení likvidity trhu;

28.

je toho názoru, že o definici různých tříd derivátů, zřizování centrálních zúčtovacích míst, registrech transparentnosti, kapitálových požadavcích, zřizování nezávislých obchodních míst nebo využití již funkčních burz, stanovení výjimek pro malé a střední podniky a všech technických podrobnostech by se mělo rozhodovat v úzké spolupráci s vnitrostátními regulačními orgány, mezinárodními institucemi a budoucím orgánem dohledu;

29.

požaduje proto jasná pravidla jednání a nezbytné závazné standardy pro zřizování centrálních zúčtovacích míst (zapojení uživatelů), a rozhodovací postupy a systémy řízení rizika, které centrální zúčtovací místa používají; podporuje záměr Komise předložit nařízení, kterým se bude řídit zřizování zúčtovacích míst;

30.

podporuje záměr Komise zavést výjimky a nižší kapitálové požadavky v případě dvoustranných derivátů malých a středních podniků, je-li související obchodní riziko zajištěno, deriváty nemají v rozvaze MSP velký význam a pozice zajištěná deriváty nepředstavuje systémové riziko;

31.

žádá, aby swapy úvěrového selhání prioritně podléhaly nezávislému centrálnímu zúčtování a aby bylo co nejvíce derivátů zúčtováno centrálně přes centrální zúčtovací místo; domnívá se, že jednotlivé typy derivátů s kumulativním rizikem by měly být v případě potřeby schváleny pouze za určitých podmínek či dokonce jednotlivě případ od případu zakázány; je toho názoru, že zejména by měl být vyžadován dostatečný kapitál a rezervy pro krytí swapů úvěrového selhání v případě úvěrové události;

32.

vyzývá Komisi, aby neprodleně a důkladně prozkoumala míru koncentrace na trzích s deriváty OTC, a zejména ve swapech úvěrového selhání s cílem zajistit, aby neexistovalo žádné riziko manipulace trhu nebo střetu zájmů;

33.

vyzývá Evropskou komisi, aby předložila příslušné legislativní návrhy na regulaci finančních transakcí zahrnujících prodej nekrytých derivátů s cílem zajistit finanční stabilitu a transparentnost cen; je toho názoru, že do té doby by swapy úvěrového selhání měly být zpracovávány evropským centrálním zúčtovacím místem, aby se zmírnilo riziko protistrany, zvýšila transparentnost a snížilo celkové riziko;

34.

žádá, aby byla ochrana zajišťovaná swapy úvěrového selhání splatná až po předložení a prokázání podkladové dluhopisové expozice a aby byla omezena na výši této expozice;

35.

domnívá se, že veškeré finanční deriváty, jež se týkají veřejných financí v EU (včetně státního dluhu členských států a rozvahy orgánů místní státní správy), musí být standardizovány a musí být s nimi obchodováno na burze nebo prostřednictvím jiných regulovaných obchodních platforem s cílem podpořit transparentnost trhů s deriváty v zájmu veřejnosti;

36.

požaduje zákaz obchodování se swapy úvěrového selhání bez podkladových úvěrů, jež jsou čistě spekulativními obchody sázejícími na úvěrové selhání, čímž způsobují umělý nárůst cen pojištění úvěrového selhání, a v důsledku toho vedou ke zvýšení systémových rizik prostřednictvím skutečného úvěrového selhání; požaduje minimálně stanovení delší doby držení v případě krátkých prodejů cenných papírů a derivátů; vybízí Komisi, aby přezkoumala horní limity týkající se rizika pro deriváty, a zejména pro swapy úvěrového selhání, a aby je konzultovala s mezinárodními partnery;

37.

domnívá se, že by Komise měla přezkoumat využívání limitů pozic ve snaze bojovat proti manipulaci s trhem, zejména v okamžiku, kdy se blíží skončení platnosti smlouvy („squeezes“ a „corners“); konstatuje, že by na limity pozic mělo být nahlíženo spíše jako na dynamické než absolutní nástroje regulace a že by měly být v případě potřeby používány vnitrostátními orgány dohledu v souladu s pokyny stanovenými orgánem ESMA;

38.

žádá, aby byly veškeré derivátové pozice finančních i jiných než finančních institucí, jež překračují určitý práh stanovený orgánem ESMA, centrálně zúčtovávány centrálním zúčtovacím místem;

39.

požaduje, aby plánovaná regulace derivátů zahrnovala předpisy, jež se vztahují na zákaz čistě spekulativního obchodování s komoditami a zemědělskými produkty, a zavedení přísných limitů pozic zejména s ohledem na jejich případný dopad na ceny základních potravin v rozvojových zemích a povolenek na emise skleníkových plynů; žádá, aby byly orgánu ESMA a příslušným orgánům uděleny pravomoci, které jim umožní řešit účinným způsobem problémy na trzích s deriváty, např. dočasný zákaz krátkého prodeje nekrytých swapů úvěrového selhání nebo požadování fyzického připsání derivátů a stanovení limitů pozic s cílem zabránit nežádoucí koncentraci prodejců v některých segmentech trhu;

40.

žádá, aby se jakýkoli budoucí legislativní návrh týkající se trhů s deriváty řídil funkčním přístupem, při němž podobné činnosti podléhají týmž nebo podobným pravidlům;

41.

zdůrazňuje nutnost evropské regulace derivátů a vyzývá Komisi, aby v co největším rozsahu koordinovala svá opatření s partnery Evropy s cílem dosáhnout regulace, která je v mezinárodním měřítku v maximální možné míře konzistentní a mezinárodně koordinovaná; zdůrazňuje význam zabránění regulační arbitráži prostřednictvím nepřiměřené koordinace;

42.

žádá, aby byly podpořeny iniciativy odvětví a byla uznána jejich hodnota, neboť v některých případech mohou být tyto iniciativy stejně vhodné jako legislativní opatření nebo mohou taková opatření doplňovat;

43.

žádá, aby byl v rámci Evropy uplatňován soudržný přístup s cílem zužitkovat co nejlépe sílu jednotlivých finančních center a využít příležitosti, kterou poskytla hospodářská krize, další integraci a rozvoji účinného evropského finančního trhu;

44.

vítá úmysl Komise předložit legislativní návrhy týkající se zúčtovacích míst a registru transakcí už v polovině roku 2010 a včas prodiskutovat technické detaily se všemi institucemi a orgány na úrovni jednotlivých členských států i EU, a zejména se zákonodárným orgány Radou a Parlamentem;

45.

vítá záměr Komise předložit legislativní návrhy týkající se swapů úvěrového selhání;

46.

zdůrazňuje význam pravidelného hodnocení účinnosti budoucích právních předpisů, a to za spolupráce veškerých účastníků trhu, a případného přijetí těchto regulačních opatření;

47.

žádá, aby toto usnesení bylo provedeno co nejdříve;

48.

konstatuje, že v případě obchodování s komoditami a zemědělskými produkty, ale také s povolenkami na emise skleníkových plynů je nutné zajistit, aby trh fungoval transparentně a aby se zabránilo spekulacím; požaduje v této souvislosti přezkum horních limitů týkajících se rizika pro jednotlivé produkty;

49.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komise, Radě, vnitrostátním regulačním orgánům a Evropské centrální bance.