31.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 161/95

A.

vzhledem k tomu, že Evropská rada ve dnech 19. a 20. března 2009 vyzvala členské státy, aby podporovaly partnerství mezi podniky a organizacemi, které se zabývají výzkumem, vzděláváním a odbornou přípravou,

B.

vzhledem k tomu, že komuniké z konference evropských ministrů odpovědných za vysoké školství konané ve dnech 28. a 29. dubna 2009 žádá, aby veřejné politiky „plně uznaly hodnotu různých úkolů vysokoškolského vzdělávání, které sahají od výuky a výzkumu přes zapojení do sociální soudržnosti a kulturního rozvoje až po službu celé společnosti“,

C.

vzhledem k tomu, že univerzity hrají díky své trojí úloze (vzdělání, výzkum a inovace) zásadní roli pro budoucnost Unie a pro vzdělávání jejích občanů a že úkolem vysokoškolského vzdělání je nabídnout studijní prostředí podporující samostatnost, kreativitu a optimální využívání znalostí,

D.

vzhledem k tomu, že odpovědnost za stanovení politik v oblasti vzdělávání je i nadále věcí členských států, které jsou odpovědné za organizaci, obsah a reformu svých vzdělávacích systémů,

E.

vzhledem k tomu, že rozdíly v hospodářské a sociální úrovni občanů z různých částí Evropy vyžadují, aby byly všem občanům Evropské unie poskytnovány stejné příležitosti ke vzdělání a aby byli podporováni talentovaní mladí lidé, kteří nemají finanční prostředky,

F.

vzhledem k tomu, že kvůli pokračující hospodářské krizi, která způsobuje ztráty pracovních míst, je důležitá mimořádně účinná vzájemná spolupráce institucí vysokoškolského vzdělávání a podniků,

G.

vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné provádět, koordinovat a podporovat jednotný přístup všech zemí, které se účastní Boloňského procesu, zejména v oblasti mobility studentů a plného uznávání diplomů, a že cesta k tomu vede přes náležité zhodnocení tohoto procesu, které poukáže na problémy a překážky,

H.

vzhledem k tomu, že Evropská komise bude hrát důležitou úlohu při usnadňování výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy EU a zeměmi, které s EU sousedí,

I.

vzhledem k tomu, že kvůli širokému spektru institucí vysokoškolského vzdělávání, podnikatelských kruhů a typů spolupráce je obtížné shodnout se na ideálním modelu spolupráce, který by vyhovoval profilu, prioritám a požadavkům všech institucí v Evropě; vzhledem k tomu, že nezávislost univerzit a možnost, aby si zvolily model partnerství s podniky, který nejlépe odpovídá jejich účelu, by měly zůstat zachovány za všech okolností,

J.

vzhledem k tomu, že vzdělání je úkolem společnosti jako celku, a že se tudíž stát nesmí zprostit své finančních odpovědnosti,

K.

vzhledem k tomu, že vysokoškolské vzdělání je i nadále veřejným úkolem, a že pro zajištění spravedlivého financování všech oblastí studia, např. humanitních oborů je tudíž nezbytné veřejné financování univerzit; vzhledem k tomu, že je důležité podporovat univerzity finančně (např. pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru) a přitom zaručovat jejich suverenitu a záruky kvality,

L.

vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava, jež by měly vést k osvojení základů obecné a občanské kultury, jsou vynikajícím prostředkem pomoci nedostatečně vyvinutým oblastem, aby vyrovnaly své zpoždění, a kromě vytváření pracovních míst a podpory konkurenceschopnosti mají zásadní význam pro kulturní a intelektuální pluralitu a pro občanský život,

M.

vzhledem k tomu, že spolupráci univerzit a podniků podporuje mnoho programů EU, avšak tato činnost není vždy mezi institucemi koordinována,

1.

vítá výše uvedené sdělení Komise nazvané „Nové partnerství pro modernizaci evropských univerzit: Fórum EU pro dialog mezi univerzitami a podniky“ a oblasti, na než navrhuje zaměřit budoucí spolupráci;

2.

vítá sdělení Komise, které rekapituluje první tři roky fungování fóra EU pro dialog mezi univerzitami a podniky a stanovuje budoucí úkoly, jako je podpora inovací, výzkumu a spolupráce v podnikání i lepší předávání znalostí a zvýšení přitažlivosti evropského trhu práce pro začínající mladé vědce;

3.

uznává, že úkoly uvedené ve sdělení nejsou nové a že dosud nebyly úspěšně vyřešeny; je však přesvědčen, že soustavný dialog a spolupráce na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni, včetně výměn osvědčených postupů týkajících se programů a nástrojů, jsou zásadní pro vytváření užších vazeb a partnerství mezi univerzitní a podnikatelskou obcí, a tím pro překonávání případných kulturních, institucionálních a provozních překážek mezi nimi, jakož i pro napomáhání budování společnosti založené na vědění, rozvíjení aplikovaného výzkumu a lepšímu začleňování absolventů po ukončení studia na trh práce;

4.

uznává skutečnost, že mezi evropskými univerzitami existují velké rozdíly, pokud jde o jejich velikost, zdroje, obory, způsob organizace, národnostní zastoupení a typ; je však přesvědčen, že každá z nich by mohla mít vlastní prospěch z vnitrostátní a přeshraniční spolupráce s podnikatelskými kruhy za předpokladu, že existuje jasné povědomí o současném stavu rozvoje jejích výzkumných a vzdělávacích kapacit; domnívá se, že k významné podpoře spolupráce mezi univerzitami a podniky dochází také na regionální úrovni;

5.

vítá komuniké z konference evropských ministrů odpovědných za vysoké školství konané ve dnech 28. a 29. dubna 2009, v němž je zdůrazněn jejich závazek „uskutečnit cíle evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, ve kterém je vysokoškolské vzdělávání veřejnou odpovědností a kde všechny instituce vysokoškolského vzdělávání reagují na potřeby společnosti v širokém smyslu prostřednictvím rozmanitosti jejich úkolů“;

6.

potvrzuje názor, že dialog a spolupráce mezi podniky a institucemi vysokoškolského vzdělávání by měly být prioritami i v blízké budoucnosti, stejně jako dialog a spolupráce se všemi ostatními oblastmi společnosti, aby tak všichni tito aktéři mohli čerpat z vědění v oblasti kultury, vědy a techniky vytvořeného a šířeného v rámci institucí vysokoškolského vzdělávání; zdůrazňuje, že intelektuální a finanční nezávislost institucí vysokoškolského vzdělávání vůči podnikům musí být zachována a že mezi vysokoškolským vzděláváním a podniky nesmí vzniknout vztah závislosti; zdůrazňuje, že univerzity si musí za všech okolností uchovat svou nezávislost rozhodování, pokud jde o jejich studijní programy a strukturu řízení;

7.

vyzývá členské státy, aby se odhodlaly a přijaly konkrétní opatření, pokud právní a finanční rámec stále nepodněcuje nebo dokonce odrazuje univerzity, aby se snažily spolupracovat s podniky;

8.

zdůrazňuje, že dialog mezi univerzitami a podniky by se neměl omezovat pouze na odvětví matematiky, vědy a techniky, nýbrž měl by zahrnout všechny oblasti, např. humanitní obory;

9.

považuje za nezbytné posílit jednak mezioborovost a nadoborovost vzdělávacích a výzkumných programů a jednak spolupráci mezi univerzitami, a v tomto ohledu se domnívá, že klíčový nástroj představují IKT;

10.

požaduje zlepšení práce evropských univerzit uplatňováním zásady znalostního trojúhelníku „výzkum-vzdělávání-inovace“ při současném zohlednění potřeby lepších kontaktů mezi podniky a univerzitami, jak o tom svědčí znalostní a inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT), a zároveň vybízí univerzity, aby do své hlavní oblasti činnosti v rámci svých programů výzkumu a inovace zohledňovaly hospodářské a sociální podmínky;

11.

zdůrazňuje, že prohloubením dialogu a zlepšením spolupráce mezi univerzitami a podniky vzroste potenciální prospěch pro obě strany, který nejen podnítí ekonomický růst, ale také přispěje k neustálému dalšímu rozvoji společnosti založené na vědění, a tím bude také užitečný v komplexnějším společenském smyslu;

12.

zdůrazňuje, že v této souvislosti by bylo přínosné prohloubit dialog a zlepšit spolupráci mezi univerzitami a podniky, a to stejnou měrou jak pro rozšíření dialogu a spolupráce mezi univerzitami a vnitrostátními, evropskými a mezinárodními institucemi a organizacemi občanské společnosti, tak pro zlepšení interakce mezi univerzitami a společností obecně;

13.

vyzývá státní, regionální a místní orgány, aby ve spolupráci se soukromým sektorem nadále hledaly a nacházely postupy, které posílí interakci mezi univerzitami a podniky, a aby odstraňovaly administrativní překážky, které jim v tom brání; poukazuje na to, že nařízení o strukturálních fondech poskytuje možnost financovat podpůrná opatření pro malé a střední podniky , podobně jako u „systému znalostních kupónů“, který se v současnosti používá v některých členských státech;

14.

navrhuje věnovat zvláštní pozornost přístupu malých a středních podniků k univerzitnímu vzdělávání a výzkumu, a to tak, že se zvýší veřejné financování a zároveň zjednoduší administrativní postupy;

15.

zdůrazňuje nutnost dodat prestiž a motivaci průzkumné a výzkumné práci, a to nejen v oblastech vědy a techniky, ale také v oblastech sociálních a humanitních věd, které představují zdroj cenných znalostí pro obchodní činnost na nejvyšší úrovni;

16.

podporuje úlohu výzkumných projektů malého a středního rozsahu a přiznává jim vyšší prioritu než sítím excelence založeným na velkých integrovaných projektech;

17.

vyzývá podniky a univerzity, aby spolupracovaly na nápravě nerovného zastoupení mužů a žen na některých univerzitních katedrách;

18.

připomíná význam definice celoživotního učení a mnoha koncepcí, jichž se týká, od obecného vzdělávání přes neformální a informální učení v hospodářském, sociálním, kulturním a občanském životě až po odborné vzdělávání a přípravu;

19.

zdůrazňuje, že jelikož celoživotní učení umožňuje trvalý kontakt nejen se vzděláním a odbornou přípravou, ale také s kulturou, je zásadně důležité, aby Evropská unie vybízela členské státy, aby podporovaly začlenění humanitních studií do výukových programů, a veřejné univerzity, aby tato studia zachovávaly a rozvíjely;

20.

připomíná, že jedním z nejdůležitějších úkolů je zvýšit úroveň investic do lidských zdrojů v Evropě s cílem upřednostnit nejdůležitější devizu EU – její občany, kteří se mohou přizpůsobovat stále se měnícím podmínkám na trhu práce;

21.

poukazuje na potřebu co nejlépe sladit možnosti celoživotního učení s potřebami jednotlivců, zranitelných sociálních skupin a trhu práce a zdůrazňuje, že stále se měnící povaha těchto potřeb činí z průběžného vzdělávání nevyhnutelnou nutnost, a proto věnuje zvláštní pozornost výzvám, které z toho plynou v sociální a finanční oblasti; připomíná, že „zaměstnání na celý život“ už neexistuje a že vzdělávání a rekvalifikace jsou nezbytností; připomíná, že vhodné podmínky pro kladný přístup k učení je nutno vytvářet již od dětství;

22.

zdůrazňuje, že, celoživotní učení, informace a odborná příprava nejenže poskytují obzvlášť významné dovednosti pro trh práce, ale jsou také základní podmínkou pro duševní rozvoj a rozvoj a osobní růst;

23.

zdůrazňuje, jak je důležité vytvářet a podporovat moderní metody celoživotního učení prostřednictvím internetu, a učinit tak vzdělávání přímějším a časově méně náročným, zejména pro zaměstnance podniků;

24.

vzhledem k demografickým změnám v Evropě (směrem ke stárnoucí společnosti) a měnícím se podmínkám na trhu práce způsobeným hospodářskou a sociální krizí a krizí v oblasti zaměstnanosti vyzývá univerzity, aby rozšířily přístup k učení a aby modernizovaly své studijní programy tím, že je nasměrují na nové úkoly ve snaze zlepšit schopnosti evropských zaměstnanců;

25.

vzhledem ke skutečnosti, že vzdělání je rovněž jedním z nejdůležitějších a nejúčinnějších prostředků sociálního začlenění a boje proti chudobě a nerovnostem, naléhavě vyzývá univerzity, aby rozšířily přístup k výuce a k programům mezinárodní výměny také pro zdravotně postižené osoby;

26.

připomíná význam přenosu a výměny znalostí, dovedností a zkušeností získaných dospělými, jako prostředku pro uvedení mladší generace na trh práce (např. pomocí programů mentorování);

27.

navrhuje více využívat nové metody výuky zaměřené na experimentální učení, výuku na dálku, on-line vzdělávání a jiné smíšené formy učení;

28.

zdůrazňuje, že je nutno vytvořit, podporovat a posílit lepší přístup k učení a že pro zvýšení konkurenceschopnosti Evropy a podporu růstu a zaměstnanosti v Evropě má zásadní význam průběžná odborná příprava a rekvalifikace ve všech etapách života;

29.

zdůrazňuje nezbytnost zajištění většího prostoru pro stimulování plynulé přizpůsobování se měnícímu se trhu práce – což je prioritou Evropské unie, zejména za současné recese –, a to podporou celoživotního učení, především rozvíjením dálkových kursů, které jsou zvláště přizpůsobené novým technologiím, a kursů pro osoby starší 45 let, které jsou zranitelnější a u kterých existuje větší riziko sociálního vyloučení;

30.

vybízí podniky, aby lépe motivovaly své zaměstnance ke vzdělávání, například prostřednictvím průběžného pořádání seminářů a financování postgraduálního studia;

31.

navrhuje nový přístup k vedení celoživotní dráhou, při němž by univerzity, studenti a hospodářské a sociální kruhy ve vší své rozmanitosti využívaly bližšího sledování mladých absolventů s cílem vyhodnocovat hospodářskou a sociální užitečnost vzdělávacích programů;

32.

připomíná nutnost dále zvyšovat přitažlivost a dostupnost virtuálního vyučování;

33.

připomíná, že mobilita je základem evropského vysokoškolského vzdělávání a že evropské univerzity jsou vyzývány k tomu, aby uskutečnily inovativní, dalekosáhlou a metodickou reformu studijních programů; potvrzuje, že by to mělo být politickou prioritou při novém definování hlavních cílů Boloňského procesu po roce 2010;

34.

zdůrazňuje, že mobilita mezi zeměmi a mezi univerzitami a podniky je pro dosažení užší spolupráce mezi těmito dvěma prostředími klíčová;

35.

žádá Komisi, aby navrhla právní rámec zaměřený na podporu a usnadnění mobility mezi univerzitami a podniky i mezi studenty a vysokoškolskými učiteli, který rovněž zdůrazní potřebu uznávat a potvrzovat tuto formu učení a vyučování;

36.

podporuje nejen rozvoj a šíření programů na podporu individuální mobility, jako jsou programy „Erasmus pro mladé podnikatele“ a „Erasmus pro učně“, ale ve spolupráci s různými univerzitami a za aktivní účasti podniků také organizaci postgraduálních programů „European Master of Excellence“ spojených se stipendii pro studenty a s pobídkami pro vědce; je přesvědčen, že takové programy by mohly podpořit také mobilitu, osvojování cizích jazyků a získávání multikulturních a podnikatelských zkušeností;

37.

zdůrazňuje, že je potřeba, aby instituce vysokoškolského vzdělávání rozšířily možnosti výuky dalších jazyků mimo studijní programy, vzhledem k tomu, že pro podporu a podněcování mobility a výměny studentů, výzkumných pracovníků, učitelů a zaměstnanců podniků má ovládnutí nových jazyků zásadní význam;

38.

vybízí univerzity, aby prozkoumaly nové metody spolupráce mezi veřejnými institucemi a soukromým sektorem, zejména prostřednictvím vytváření společných veřejných a soukromých fondů pro inovace s cílem zlepšit mobilitu ve všech odvětvích;

39.

zdůrazňuje význam výhod, jež studenti mohou získat osvojením dovedností v oblasti nových technologií, které zvyšují jejich šance na trhu práce;

40.

vzhledem k osvědčeným postupům uplatňovaným v oblasti vzdělávání v jiných zemích navrhuje, aby byly země, jež nejsou členy EU, vyzvány k účasti na fóru EU, aby mohly sdílet své zkušenosti a obavy a diskutovat o nich, vzhledem k tomu, že by tato diskuse měla být založena na určování cílů, terminologie a koncepcí a měla by se zaměřovat na konkrétní oblasti činnosti;

41.

zdůrazňuje nutnost náležité přípravy a vzdělávání vyučujících těch předmětů, které související s oblastí podnikání; podporuje myšlenku zařadit podnikatelskou kulturu do studijních programů (počínaje studijními programy na základním stupni vzdělávání);

42.

vybízí podnikatelské prostředí k aktivní účasti na návrhu studijních materiálů věnovaných způsobu fungování podniků, které by byly k dispozici na všech stupních vzdělávání, přičemž vzdělávací zařízení by se mohla svobodně rozhodnout, zda je využijí či nikoli, a k tomu, aby podniky pravidelně prezentovaly příležitosti zaměstnání, které mohou studentům nabídnout;

43.

vybízí podniky, aby přispěly k úpravě univerzitních programů tím, že budou iniciovat a financovat specifické kurzy s cílem seznámit studenty s úkoly podniků;

44.

žádá o provedení studie týkající se integrace vysokoškolských učitelů do podnikatelského prostředí a podnikatelů do prostředí vysokoškolského a o její podporu;

45.

zdůrazňuje význam nových technologií, které usnadňují mobilitu a spolupráci mezi podniky, studenty, vyučujícími a výzkumnými pracovníky;

46.

připomíná, že s podnikáním v ziskovém sektoru v různých formách je nutné počítat jako s jednou z profesních alternativ pro mladé absolventy a že je nezbytné, aby instituce vysokoškolského vzdělávání poskytovaly svým studentům podrobné informace o všech formách podnikání, včetně informací o sociálním a solidárním hospodářství, a aby je povzbuzovaly k zakládání svých vlastních firem;

47.

zdůrazňuje, že dialog a spolupráce mezi univerzitami a podniky by měly být založeny na reciprocitě, důvěře, vzájemném respektu a transparentnosti a měly by podporovat více podnikatelského ducha na univerzitách a podniky vycházející ze znalostí; znovu opakuje, že toho lze dosáhnout mimo jiné zaváděním „systému znalostních kupónů“, který se používá v některých členských státech a díky němuž mohou především malé a střední podniky rozšířit své výzkumné kapacity, aniž by se omezovala nezávislost, autonomie a veřejný charakter univerzit;

48.

uznává, že ve vzdělání a výzkumu je třeba přijmout víceoborový přístup ke znalostem, a je proto přesvědčen, že jak univerzity, tak podniky by mohly mít prospěch ze společného rozvoje víceoborových a mezioborových a také podnikatelských dovedností, pokud by se při koncepci studijních oborů, odborných oblastí a specializací flexibilně zohledňovaly potřeby podnikání, mimo jiné také malých a středních podniků; poukazuje na úspěšné iniciativy, jako jsou stáže pro studenty a zaměstnance, využívání podnikatelů jako hostujících vyučujících, duální kurzy a společní pracovníci působící v podnikatelské sféře i na univerzitách;

49.

zdůrazňuje, že pro rozvoj podnikavosti u studentů by všichni zúčastnění (akademičtí pracovníci, studenti a podnikatelé) měli být dobře informováni o nástrojích a mechanismech, které mohou využívat, aby rozvíjeli účelnější, účinnější a vzájemně prospěšnější spolupráci; je přesvědčen, že je podstatné jednak zlepšit odbornou přípravu vysokoškolských učitelů v této oblasti prostřednictvím opatření, jako je celoživotní učení, a jednak otevřít brány univerzit podnikům a zaměstnavatelům, aby mohli dávat podněty týkající se obsahu učiva a odborné přípravy, znalostí a schopností, které by studenti měli mít;

50.

doporučuje plně institucionálně chránit univerzitní centra pro poradenství v oblasti profesního života, pokračovat v jejich rozvoji a více je přiblížit trhu práce;

51.

zdůrazňuje, že je důležité poskytovat ve velkém rozsahu příležitosti k absolvování pracovních stáží ve společnostech, a to jako součást studia, zejména studentům vysokých škol, a odměňovat tyto stáže finančně nebo prostřednictvím Evropského systému přenosu a akumulace kreditů;

52.

žádá Komisi, aby v rámci aktivit programu Marie Curie zahájila plán evropského průmyslového doktorátu (PhD) srovnatelného se stávajícími průmyslovými doktoráty v Evropě s cílem podpořit cílený a dostupný výzkum pro evropské podniky, jakož i poskytování příspěvků evropským univerzitám komerční sférou;

53.

navrhuje, aby profesní sdružení spolupracovala s univerzitami na vypracování studijních programů, které umožní rychlé přizpůsobení studentů podnikatelskému prostředí;

54.

zdůrazňuje, že je podstatné, aby podnikatelská sféra sponzorovala univerzity, a vybízí společnosti, aby udělovaly stipendia a umožňovaly studentům získávání znalostí a dovedností, které mají podstatnou hodnotu na trhu práce;

55.

zdůrazňuje zásadní hodnotu předávání znalostí a výsledků vzešlých ze spolupráce mezi univerzitami a podniky společnosti;

56.

vybízí podniky, aby zvýšily podporu mladých talentovaných lidí v podobě stipendií;

57.

zdůrazňuje, že je potřebné, aby podniky zvýšily svou absorpční kapacitu pro využívání a uplatňování vědeckých poznatků, které vyprodukovaly univerzity, podporou interního výzkumu, celoživotního učení a dalšího vzdělávaní, aktivním informováním akademického prostředí o svých potřebách a nabízením zaměstnání absolventům doktorandského a postdoktorandského studia a výzkumným pracovníkům;

58.

zdůrazňuje poptávku výzkumných organizací po kvalifikovaných zaměstnancích, kteří jsou schopni identifikovat a řídit zdroje znalostí s komerčním potenciálem;

59.

velký význam přikládá předávání znalostí v otevřeném prostředí; uznává, že existují různé nástroje, jak toho dosáhnout, např. publikace a semináře, střediska předávání technologií, regionální spolupráce, podpora nových podniků a společností vzniklých odštěpením, kooperativní výzkum a mobilita výzkumných pracovníků; je však přesvědčen, že nesmírně důležitý je sociální a lidský rozměr spolupráce; velmi proto podporuje iniciativy, které posilují osobní kontakty mezi univerzitami a podniky, a to zejména malými a středními podniky;

60.

vítá vytvoření jednotné evropské sítě podnikatelských inkubátorů, které přebírají služby, jež v současnosti poskytují evropská informační centra a centra pro podporu inovací;

61.

považuje větší krátkodobou i dlouhodobou mobilitu výzkumných pracovníků, jak mezi státy, tak i mezi akademickou obcí a podniky, při náležitém zohlednění zásady nediskriminace, za nezbytný předpoklad lepšího předávání znalostí; v této souvislosti vyzývá členské státy a Komisi k důkladnému přezkoumání stávajícího právního a finančního rámce a k odstranění zbytečných překážek bránících mobilitě, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat uznávání akademického vzdělání a omezování byrokracie; vyzývá univerzity, aby pro své pracovníky zavedly pružnější a vícenásobné možnosti uplatnění;

62.

vybízí Komisi, aby vypracovala iniciativy pro rozvoj konkurenceschopného trhu EU s právy k duševnímu vlastnictví, který by umožnil univerzitám, veřejným výzkumným organizacím a malým a středním podnikům najít partnery a investory pro svá práva k duševnímu vlastnictví, dovednosti a znalosti; poukazuje na to, že na většině univerzit by mělo být zlepšeno odborné řízení práv k duševnímu vlastnictví;

63.

zdůrazňuje nutnost zintenzívnit úsilí na podporu vytvoření jednotného evropského patentu, který by zejména malým a středním podnikům poskytl výhodnou, účelnou, účinnou a kvalitní právní ochranu pro inovativní produkty a služby, a o vytvoření jednotného evropského systému pro řešení sporů v otázkách patentů;

64.

poukazuje na to, že společná účast univerzit a podniků v partnerstvích veřejného a soukromého sektoru, jako jsou evropské technologické platformy, společné technologické iniciativy a znalostní a inovační společenství, by mohla vést k většímu využívání hodnoty znalostí a napomoci EU řešit hlavní problémy, které před ní stojí; v této souvislosti poukazuje na stávající pokyny k iniciativě „Responsible Partnering“ („Zodpovědné partnerství“);

65.

uznává sice, že každá spolupráce vyžaduje individuální přístup a že existují různé druhy mechanismů spolupráce, je však přesvědčen, že se lze učit z úspěšných struktur, příkladů, ukázek a vzorů a že by se měly více šířit a lépe zpřístupnit příklady osvědčených postupů a případů úspěšné spolupráce; zejména zdůrazňuje nutnost zohledňovat osvědčené postupy, které uplatňují inovativní podniky, a také znalosti, které byly získány v rámci šestého rámcového programu pro výzkum týkajícího se spolupráce v doktorandském studiu;

66.

je přesvědčen, že mají-li být podporovány užší vztahy mezi podniky, výzkumem a univerzitami, musí členské státy a Komise umožnit, aby se nadace, kliniky, veřejné a soukromé univerzity společně zapojily do procesu vzdělávání a do podpory výzkumu;

67.

bere na vědomí a vítá příklady osvědčených postupů v EU a mimo ni, které ukazují hodnotu tohoto typu spolupráce pro všechny zúčastněné, a připomíná, že tyto příklady jsou nutné proto, aby pomáhaly vytvářet vhodné podmínky pro dialog a zvýšit naději na úspěch;

68.

vítá iniciativu Komise na vytvoření soupisu stávajících osvědčených postupů a vyzývá ji, aby tento soupis dala k dispozici všem zainteresovaným stranám prostřednictvím účinného šíření veškerých původních postupů;

69.

vyzývá Komisi, aby podporovala nové formy strukturovaného partnerství mezi podniky, univerzitami a jinými institucemi vzdělávání a odborné přípravy, zejména středními školami a institucemi pro odbornou přípravu, a to zejména s cílem umožnit vyučujícím, aby aktualizovali své znalosti; domnívá se, že tato partnerství mohou také počítat se zastoupením subjektů tohoto odvětví;

70.

navrhuje, aby byly zřízeny internetové stránky, na nichž by bylo možno sdílet a šířit zkušenosti, předávat informace zaměřené na sdílení osvědčených postupů a poskytovat jejich návštěvníkům inspiraci, konkrétní nástroje a mechanismy pro vypracování a provádění projektů spolupráce, a poukazuje na to, jak důležitou roli hraje využívání nových technologií při podpoře užší spolupráce mezi univerzitami a podniky;

71.

požaduje, aby byl na základě osvědčených postupů uplatňovaných v některých členských státech podpořen evropský den věnovaný mladým vynálezcům, tj. inovacím, vynálezům nebo ochranným známkám, jejichž autory jsou mladí Evropané;

72.

povzbuzuje Komisi, aby i nadále podporovala na vnitrostátní, místní a regionální úrovni dialog zaměřený na osvědčené postupy, a domnívá se, že je potřeba dbát na to, aby do tohoto dialogu byly zapojeny všechny zúčastněné strany (např. sociální partneři) a všechny formy podniků (malé a střední podniky, podniky sociální a solidární ekonomiky atd.), ale také zástupci třetích zemí (nevládní organizace atd.), s cílem upozornit na hospodářský a sociální přínos spolupráce mezi prostředím univerzit a podniků;

73.

vyzývá Komisi, aby s cílem zajistit konzistentnost kroků EU a zamezit zdvojování činnosti zřídila pracovní skupinu sestávající ze zástupců různých GŘ a aby rozvíjela synergii mezi tímto dialogem a jinými iniciativami, vzhledem k tomu, že diskuse by se měla týkat politických priorit i možností financování;

74.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských zemí.