16.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 341/48

A.

vzhledem k tomu, že nově zvolený Evropský parlament je odhodlán prosazovat přistoupení Chorvatska k Evropské unii,

B.

vzhledem k tomu, že úspěšné přistoupení Chorvatska by bylo pozitivním podnětem procesu evropské integrace v ostatních zemích západního Balkánu a že vyhlídka na členství v EU je silným motivačním faktorem pro politické a hospodářské reformy a upevňování míru a stability,

C.

vzhledem k tomu, že Chorvatsko i nadále dosahovalo pokroku prakticky ve všech oblastech, a to i přes devítiměsíční stagnaci přístupových jednání a v situaci celosvětové hospodářské krize,

D.

vzhledem k tomu, že v přístupových jednáních nastalo z důvodu sporu o hranici se Slovinskem zpoždění oproti plánovanému průběhu a že orientační plán Komise směřující k uzavření jednání o technických otázkách do konce roku 2009 se nepodařilo splnit,

E.

vzhledem k tomu, že dohoda předsedů vlád Slovinska a Chorvatska ze dne 11. září 2009 o způsobu řešení sporu obou zemí o hranice se stala impulzem k otevření všech zbývajících kapitol a k rychlému pokroku v přístupových jednáních,

F.

vzhledem k tomu, že slovinsko-chorvatská dohoda vzešlá z arbitrážního řízení, která byla podepsána za přítomnosti předsednictví EU dne 4. listopadu 2009, položila základy pro úplné vyřešení sporu obou zemí o hranici v ovzduší vzájemné důvěry poté, co bude ukončen proces ratifikace dohody,

G.

vzhledem k tomu, že jednání s Chorvatskem mohou být ukončena v roce 2010, pokud Chorvatsko prokáže mimo jiné své úsilí, tj. mimo jiné posílí veřejnou správu, bude rozhodněji pokračovat v reformě soudnictví, bude důrazně bojovat proti korupci a organizované trestné činnosti, zajistí trvalou možnost navracení uprchlíků a poskytne Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) veškerou spolupráci pro přístup k dokumentům, o které požádal pro účely soudního stíhání válečných zločinů,

H.

vzhledem k tomu, že dne 7. července 2009 byla jmenována nová předsedkyně vlády, která je pevně rozhodnuta pokračovat v odhodlaném úsilí Chorvatska o přistoupení k EU a v programu reforem, včetně hospodářské reformy a boje proti organizované trestné činnosti a korupci; vzhledem k tomu, že místopředseda vlády pro hospodářskou politiku odstoupil; vzhledem k tomu, že byl rovněž zbaven imunity bývalý ministr obrany na znamení polického odhodlání vlády postupovat v případě veškerých obvinění z korupce transparentním způsobem,

1.

oceňuje Chorvatsko za jeho trvalé pokroky při plnění kritérií, kterými se řídí přistoupení k Unii, a povinností spojených s členstvím v Unii; všímá si jednotného úsilí Chorvatska při přijímání potřebných právních předpisů, při provádění acquis a uskutečňování reforem;

2.

vítá obnovu jednání mezi EU a Chorvatskem, která byla déle než devět měsíců blokována, k níž došlo dne 2. října 2009; domnívá se, že jednání musí probíhat hladce, se záměrem je ukončit v roce 2010, jestliže Chorvatsko splní všechna kritéria pro zahájení a ukončení jednání;

3.

věří, že Chorvatsko splní a zvládne značné úkoly, které zbývají, pokud jde o kritéria vytyčená v jednotlivých kapitolách jednání; poukazuje na to, že země nadále pokračuje ve svém reformním úsilí, zejména pokud jde o soudnictví a veřejnou správu, boj proti korupci a organizované trestné činnosti, prosazování práv menšin včetně navracení uprchlíků, musí nadále pokračovat v soudním stíhání válečných zločinů a poskytovat ICTY přístup k dokumentům; domnívá se, že Chorvatsko musí také vyvinout značné další úsilí při dokončování restrukturalizace loděnic;

4.

je znepokojen tím, že i přes širokou podporu, kterou má přistoupení k EU mezi politickými stranami, snižuje se podpora, kterou členství v EU vyjadřuje veřejnost; poznamenává, že průzkumy naznačují, že chorvatská veřejnost i nadále nejeví žádné velké nadšení z EU, podle jejich údajů je pouze třetina obyvatel toho názoru, že Chorvatsko bude mít z přistoupení k EU prospěch; vybízí chorvatské orgány a občanskou společnost, aby podněcovaly více veřejných diskusí o členství v EU a o důsledcích přistoupení k Unii; vyzývá vládu a občanskou společnost, aby spojily své síly za účelem zlepšení sociálních reforem a urychlení provádění reforem v oblasti soudnictví, veřejné správy, životního prostředí a hospodářské politiky;

5.

Bere na vědomí činnost odcházejícího prezidenta Stjepana Mesiće a zvolení nového prezidenta Iva Josipoviće;

6.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo v plnění programu reforem veřejné správy na období 2008–2011 a při pokračování v této činnosti s jednoznačným odhodláním ze strany vlády;

7.

vítá účast Chorvatska v operacích a misích Evropské bezpečnostní a obranné politiky (EBOP) a také jeho připojení k prohlášením, společným postojům a stanoviskům týkajícím se společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) pokaždé, když je k tomu vyzváno;

8.

zdůrazňuje však, že přetrvávají závažné nedostatky ve správních postupech a v řízení a v administrativních kapacitách příslušných institucí; domnívá se, že by měla být věnována obecnější politická pozornost posilování státní služby; poznamenává, že proces odpolitizování veřejné správy je stále teprve v raném stadiu a že dosud není dokončen právní rámec pro vytvoření profesionální a efektivní státní služby; poukazuje na to, že je zapotřebí nový platový systém a je třeba ve větší míře delegovat rozhodovací pravomoci z manažerské úrovně na úroveň státního úředníka;

9.

poznamenává, že i když je politická vůle bojovat proti korupci na všech úrovních a existují příslušné právní předpisy pro boj s korupcí, je korupce i nadále velmi rozšířená a administrativní kapacity státních orgánů, včetně policie a orgánů činných v trestním řízení, jsou stále nedostatečné; naléhavě vyzývá příslušné orgány, aby důsledně řešily případy korupce, neboť se týkají téměř všech složek společnosti, ekonomiky a vládních struktur, včetně souboru institucí působících primárně v oblastech zdravotnictví, soudnictví, místní samosprávy, územního plánování a stavebnictví a podnikání; je zvláště znepokojen případy nemístného politického ovlivňování v oblasti soudnictví; těší jej zjištění, že se zvýšilo úsilí předsedkyně vlády a vlády samotné ve věci boje s korupcí ve společnostech ve vlastnictví státu, domnívá se však, že je nutno dělat více pro pěstování kultury politické odpovědnosti, pokud jde o korupci, do níž jsou zapleteni politikové;

10.

vítá výrazné legislativní a institucionální změny provedené s cílem bojovat proti organizované trestné činnosti a je potěšen novými opatřeními proti mafii, která zintenzivňují spolupráci mezi orgány odpovídajícími za bezpečnost; je zejména spokojen s velmi dobrou spoluprací s bosenskými a srbskými orgány činnými v trestním řízení;

11.

je potěšen legislativními kroky a kroky směřujícími k budování institucí v klíčové oblasti reformy soudnictví a s uspokojením konstatuje, že se v soudnictví zlepšuje účinnost a transparentnost a snižuje se zahlcenost množstvím případů;

12.

upozorňuje však, že i přes dosažený pokrok je třeba rozhodnějších kroků při reformování soudnictví, které i nadále trpí mj. obrovskou zahlceností případy a neúměrnou délkou soudních řízení; poukazuje na to, že je třeba výrazně zapracovat na posilování nezávislosti soudní moci, na vytvoření transparentnějšího postupu výběru soudců a státních zástupců a účinnějším vymáhání soudních rozsudků; domnívá se, že ke splnění těchto úkolů je třeba dalšího úsilí, také proto, aby občané neztratili důvěru ve fungování soudnictví a v právní stát; podporuje legislativní iniciativy ministerstva spravedlnosti, které mají za cíl zdokonalit postup nominace, výběru a kariérního postupu soudců na základě profesních předpokladů a zásluh;

13.

bere na vědomí prohlášení žalobce ICTY v Radě bezpečnosti OSN dne 3. prosince 2009 a vybízí Chorvatsko, aby s ICTY plně spolupracovalo; zdůrazňuje, že žalobce, ačkoli ve svém prohlášení ocenil, že Chorvatsko nadále odpovídajícím způsobem reaguje na většinu žádostí o pomoc ze strany ICTY, zopakoval, že jedna věc zůstala nevyřešena, a to pokrok v hledání chybějících klíčových vojenských dokumentů souvisejících s operací Bouře v roce 1995, které mají být použity při soudu s některými generály; přeje si úspěch nově vytvořené meziagenturní pracovní skupiny, již tvoří představitelé různých státních orgánů a agentur, při provádění tohoto vyšetřování; domnívá se, že pokud to bude třeba, může vyšetřování dodat další podnět třetí strana; vyzývá Radu, aby co nejdříve rozhodla o otevření kapitoly 23 týkající se soudnictví a základních práv; vybízí Chorvatsko, aby potlačovalo beztrestnost pachatelů válečných zločinů a aby učinilo další pokrok pro zajištění nestrannosti při souzení válečných zločinů v příslušných státech;

14.

s potěšením konstatuje, že Chorvatsko nadále zlepšuje svou bilanci, pokud jde o vyvážené a spravedlivé stíhání válečných zločinů, a že v průběhu tohoto roku bylo obžalováno a postaveno před soud několik Chorvatů obviněných z válečných zločinů; vítá pokyny týkající se válečných zločinů, které vydal nejvyšší státní zástupce všem svým úřadům a které mají zajistit jednotný postup bez ohledu na státní příslušnost obviněného; poznamenává však, že mnoho obžalovaných souzených během tohoto roku za válečné zločiny bylo souzeno v nepřítomnosti a že stále přetrvávají určité obavy, mj. pokud jde o průběh řízení v jednotlivých případech; zdůrazňuje případ, při němž vysoce postavený odsouzený válečný zločinec a zároveň poslanec chorvatského parlamentu dokázal uprchnout a najít útočiště v sousední zemi;

15.

konstatuje, že problémem i nadále zůstává navracení majetku zabraného za 2. světové války a za komunistického režimu, je ovšem třeba uznat, že bylo dosaženo pokroku ve snaze o navrácení zabraného soukromého majetku jeho právoplatným vlastníkům, zejména pokud jde o zabranou zemědělskou půdu;

16.

je spokojen se stavem svobody sdělovacích prostředků, ale poznamenává také, že i nadále se ve sdělovacích prostředcích v určité míře uplatňuje politický a obchodní vliv; naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby důrazně zakročily proti výhrůžkám na adresu reportérů zabývajících se válečnými zločiny a případy korupce a organizované trestné činnosti, protože se již vyskytly případy zastrašování novinářů;

17.

je potěšen, že frekvence a závažnost násilných incidentů směřujících proti etnickým Srbům se snížila, policejní vyšetřování se zdokonalilo a proces usmiřování mezi etnickými Chorvaty a etnickými Srby je úspěšný; vítá skutečnost, že navrhované změny v ústavě mají uznat všechny skupiny menšin v Chorvatsku a že se zlepšila práva menšin v oblasti vzdělávání; zejména je potěšen zjištěním, jaký pokrok nastal v inkluzívním vzdělávání Romů; vyzývá však chorvatské orgány, aby pokračovaly v úsilí o potírání diskriminace Romů a etnických Srbů, především v soudním systému, při přístupu k zaměstnání a k bydlení; nadále vybízí Chorvatsko, aby stále jednalo v duchu tolerance a přijalo vhodná opatření na ochranu těch, kteří mohou stále ještě být obětí výhrůžek nebo zastrašování;

18.

vybízí Chorvatsko, aby pokračovalo ve svém úsilí o podporu kulturní rozmanitosti;

19.

vítá celkový pokrok dosažený v oblasti navracení uprchlíků a zdůrazňuje vrcholný význam návratu a opětovného začlenění uprchlíků, včetně rekonstrukce a opětovného získání bydlení, náročného provádění programů bydlení pro bývalé držitele nájemních práv a kroků, které musí být učiněny pro řešení problému uznání nároků na důchod; bere na vědomí, že provádění programu bydlení z roku 2009 je ze strany Chorvatska stále v časném stadiu vzhledem k vlivu světové hospodářské krize a k rozpočtovým restrikcím a že v programu bude třeba pokračovat v roce 2010 a možná i nadále, což vyžaduje trvalý závazek ze strany příslušných orgánů; zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité vytvořit podmínky pro udržitelnost v oblastech návratu; vyzývá chorvatskou vládu, aby svou imigrační a azylovou politiku harmonizovala se standardy EU;

20.

vyzývá vládu, aby poskytla školení v oblasti soudnictví týkající se provádění předpisů o rovnosti žen a mužů a předpisů proti diskriminaci; bere na vědomí, že dosud žádné soudní rozhodnutí nebylo založeno na některém z těchto předpisů; ačkoli vítá jmenování ženy do funkce předsedkyně vlády, vyzývá k aktivnějšímu prosazování účasti žen v politice, neboť zaznamenává, že podíl žen ve všech místních vládních orgánech se v letošních místních volbách snížil (např. počet žen ve funkci „županů“ poklesl ze tří na jednu); zdůrazňuje potřebu zvýšit úsilí za účelem podpory obětí rodinného násilí; zaznamenává pokrok, jehož Chorvatsko dosáhlo v oblasti předpisů týkajících se zločinů z nenávisti a vybízí vládu, aby vyvinula další úsilí s cílem zajistit vhodný právní rámec a aby také předcházela diskriminaci sexuálních menšin, včetně vyšetřování zločinů z nenávisti a vyhrožování;

21.

vyjadřuje své znepokojení nad záští vůči lesbické, homosexuální, bisexuální a transsexuální menšině v Chorvatsku, již nejnověji prokázaly homofobní útoky na účastníky pochodu Gay Pride v Záhřebu; naléhavě vyzývá chorvatské orgány, aby odsuzovaly a postihovaly politickou nenávist a násilí proti jakékoli menšině; vyzývá chorvatskou vládu, aby prováděla a posilovala antidiskriminační právní předpisy;

22.

upozorňuje na potřebu řešit nedostatky, pokud jde o osoby se zdravotním postižením, zejména zacelením stávajících mezer v právních předpisech, ve tvorbě politiky a v poskytování služeb pro zdravotně postižené, zejména pro mentálně postižené;

23.

je potěšen zjištěním, že se Chorvatsko postupně vzpamatovává z hospodářské krize a že ekonomické vyhlídky jsou poměrně pozitivní, a to i přes rostoucí nezaměstnanost; konstatuje, že byla zachována makroekonomická stabilita, nynější prognózy očekávají menší schodek běžného účtu, zmenšila se vnější nerovnováha a bankovnictví zůstalo v dobrém stavu; také konstatuje, že vyhlídka na přistoupení k EU pomohla investorům uchovat si důvěru k chorvatské ekonomice a zajistila zakotvení hospodářských politik v nedávném bouřlivém období;

24.

vyzývá však vládu, aby řešila existující strukturální slabiny ekonomiky, které vyžadují hlubší a rychlejší strukturální reformy jako předpoklad pro trvalý hospodářský růst; naléhavě vyzývá stát, aby snížil svou silnou přerozdělovací roli a dále omezil zásahy státu do ekonomiky, aby stimuloval zaměstnanost oživením poněkud strnulého trhu práce, aby odstraňoval administrativní překážky pro podniky a přestal dotovat ztrátová odvětví;

25.

s potěšením konstatuje, že Chorvatsko zlepšilo svou schopnost vzít na sebe povinnosti spojené s členstvím v EU a ve většině oblastí dosáhlo uspokojivého stupně sladění s acquis communautaire; vybízí však chorvatské orgány, aby dále posilovaly administrativní struktury a institucionální kapacity potřebné pro řádné uplatňování acquis, aby mohla země po přistoupení v maximální míře těžit z výhod členství v EU;

26.

vybízí Chorvatsko, aby pokročilo s privatizací, dokončilo program drobné privatizace, mj. v odvětví cestovního ruchu, aby pokročilo v restrukturalizaci citlivých odvětví, jako je zemědělství, a podporovalo zapojení soukromého sektoru do budování infrastruktury na celostátní, regionální a místní úrovni;

27.

bere na vědomí pokrok dosažený mj. v nabídkových řízeních na prodej loděnic, které jsou v obtížné situaci, vyzývá však chorvatské orgány, aby pokračovaly v úsilí nutném k dokončení restrukturalizace loďařského průmyslu;

28.

je spokojen s tím, že bylo vytvořeno potřebné institucionální zázemí v oblasti veřejných zakázek, a díky tomu bude řízení politiky zadávání veřejných zakázek jednotnější a koordinovanější; naléhavě však vyzývá chorvatské orgány, aby dále zvyšovaly kapacity subjektů zadávajících veřejné zakázky, aby byly právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek uplatňovány účinně a transparentně a aby se výrazně snížilo riziko nesrovnalostí, včetně podvodů, vzhledem k tomu, že postupy zadávání veřejných zakázek jsou i nadále významným zdrojem korupce; vyzývá chorvatské orgány, aby učinily kroky ke zlepšení kontroly příprav a vlastního plnění zakázek;

29.

s uspokojením konstatuje, že dobrého celkového pokroku bylo dosaženo v oblasti finanční kontroly, zejména pokud jde o právní předpisy upravující vnitřní finanční kontrolu, přičemž upozorňuje na nutnost dosáhnout většího pokroku v oblasti externího auditu mj. posílením právního rámce zajišťujícího nezávislost nejvyššího kontrolního úřadu; poukazuje na to, že transparentnost veřejných financí má klíčovou důležitost v boji proti korupci a při zlepšování účinnosti veřejných služeb, neboť usnadňuje kontrolu nad orgány veřejné moci, což má zase pozitivní dopad na jejich odpovědnost vůči občanům;

30.

vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při provádění jednotlivých složek předvstupního nástroje (IPA), které připravují zemi na čerpání strukturálních fondů; vyzývá nicméně chorvatské orgány, aby výrazně zvýšily administrativní kapacity existujících struktur IPA, aby se podařilo splnit regulační a provozní požadavky politiky soudržnosti EU a byla zaručena absorpční kapacita těchto struktur, zejména prostřednictvím plánování národního strategického referenčního rámce a operačních programů pro strukturální fondy;

31.

vyzývá chorvatské orgány, aby rozvíjely přeshraniční projekty spolupráce, jejichž cílem je dosáhnout sociální, hospodářské a územní soudržnosti a zvýšit životní úroveň obyvatelstva, které sídlí v příhraničních oblastech;

32.

je spokojen s úspěchy a pokrokem dosaženým v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o kvalitu ovzduší, změnu klimatu, kontrolu v oblasti průmyslového znečišťování a řízení rizik; naléhavě vyzývá Chorvatsko, aby posílilo své administrativní kapacity na celostátní a místní úrovni; vyzývá nejen k formálnímu provedení ve vnitrostátním právu, ale též k řádnému uplatňování acquis EU v oblasti ochrany přírody a vodohospodářství;

33.

poukazuje na nutnost podporovat investice do energetické infrastruktury za účelem zvýšení bezpečnosti a rozmanitosti dodávek energie a energetické účinnosti; zdůrazňuje velký potenciál této země, pokud jde o obnovitelnou a zejména sluneční energii, a v tomto ohledu vyzývá chorvatské orgány, aby zavedly právní předpisy, které usnadní rozvoj trhu s obnovitelnou energií;

34.

vybízí Chorvatsko, aby pokračovalo v úsilí o nastolení a udržování dobrých sousedských vztahů, aby i nadále bylo důležitým a proaktivním podporovatelem regionální spolupráce na všech úrovních a aby hrálo v regionu pozitivní úlohu; vyzývá nicméně naléhavě chorvatskou vládu a vlády sousedních zemí, aby zintenzívnily vzájemný dialog s cílem nalézt definitivní řešení řady dosud neuzavřených dvoustranných otázek, zejména pokud jde o přesné vymezení hranic, pohřešované osoby, navracení majetku a návrat uprchlíků a vydávání občanů v případě válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

35.

připomíná dohodu, které v rámci arbitráže dosáhli slovinský předseda vlády a chorvatská předsedkyně vlády jako řešení jejich sporu o hranici; vítá ratifikaci dohody chorvatským parlamentem a doufá, že totéž učiní ve velmi blízké době také slovinský parlament; v tomto ohledu žádá Komisi, aby sestavila seznam členů rozhodčího soudu, v němž budou pouze vysoce kvalifikovaní profesionálové s právnickým vzděláním a pokud možno se zkušenostmi s arbitrážním řízením;

36.

vyzývá chorvatskou vládu a všechny chorvatské politické síly, aby jednaly konstruktivně s cílem posílit bosenskou suverenitu a usnadnit probíhající proces ústavní reformy;

37.

vyzývá chorvatskou vládu, aby přezkoumala svou politiku týkající se dvojího občanství, zejména s ohledem na chorvatské občany se stálým bydlištěm v Bosně a Hercegovině; vyzývá chorvatskou vládu, aby pro tyto občany nalezly spravedlivé a trvalé řešení;

38.

zdůrazňuje, že v souladu s klíčovou prioritou přístupového partnerství je třeba zvýšit úsilí o vyřešení všech přetrvávajících sporů o hranice, které má Chorvatsko se sousedními zeměmi; vítá v této souvislosti pokrok dosažený při jednání s Černou Horou a vybízí vlády Chorvatska, Srbska a Bosny a Hercegoviny, aby pokračovaly ve dvoustranných rozhovorech o vymezení hranic;

39.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě a parlamentu Chorvatska.