Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Přístup spotřebitelů a rodin k úvěru – případy zneužití (stanovisko z vlastní iniciativy)

Dne 16. července 2009 se Evropský hospodářský a sociální výbor, v souladu s čl. 29 odst. 2 Jednacího řádu, rozhodl vypracovat stanovisko z vlastní iniciativy ve věci

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 30. března 2010.

Na 462. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 28. a 29. dubna 2010 (jednání dne 28. dubna), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 75 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 1 člen se zdržel hlasování.

1.1 EHSV se domnívá, že vytvoření jednotného, transparentního a uceleného regulačního rámce pro problematiku přístupu k úvěrům má strategický význam.

1.2 EHSV žádá Evropskou komisi, aby prozkoumala nejlepší způsob odstranění nedostatků stávajícího regulačního rámce, především v souvislosti s nabízenými úvěrovými produkty, klamavou reklamou, transparentními podmínkami, zprostředkovateli úvěrů, informačními asymetriemi a finanční gramotností dotčených stran.

1.3 EHSV vyzývá členské státy, aby zřídily orgány pro dohled nad nekalými obchodními praktikami, které by měly zvláštní pravomoci v oblasti úvěrů.

1.4 Výbor doporučuje rozšířit evropský systém rychlého varování (RAPEX) na uvádění škodlivých finančních a úvěrových produktů na evropský finanční a úvěrový trh.

1.5 EHSV vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby provedly podrobnější analýzu nelegálních a/nebo zločineckých praktik v oblasti úvěrů, především co se týče kořistnických a lichvářských praktik a specifických iniciativ v rámci evropského prostoru práva.

1.6 Výbor doporučuje stanovit definici zvláštní evropské oblasti, která by zahrnovala různé typy zprostředkovatelů úvěrů a určovala jejich definice, požadavky na ně a jejich povinnosti při chování bez ohledu na produkt uvedený na trh a na hlavní či vedlejší charakteristiky činnosti spojené s poskytováním úvěrů.

1.7 Výbor doporučuje zvláštní úpravu pro dohled nad činnostmi, praktikami a chováním těch, kdo zprostředkováním úvěrů doplňují další činnosti jiné povahy, například obchodní zástupci.

1.8 EHSV požaduje, aby povinnost zprostředkovatelů financí a úvěrů zaregistrovat se do evropské sítě vnitrostátních registrů byla stanovena na základě evropských profesních, obezřetnostních a etických norem chování i pravidel Společenství pro vyloučení subjektů, které svým nelegálním jednáním či zneužíváním poškozují spotřebitele.

1.9 Výbor považuje za důležité, aby byla prozkoumána možnost rozšířit vhodnými změnami a přizpůsobeními právní předpisy Společenství v oblasti odpovědnosti stanovené směrnicí 85/374/EHS a jejími následnými změnami.

1.10 EHSV doporučuje zavedení vhodných škál „certifikovaných“ či „standardizovaných“ úvěrových produktů na evropském trhu jako doplňku ke stávající nabídce, aby byla podpořena větší transparentnost a spravedlivá soutěž jak mezi praktikami, tak i mezi nabízenými produkty spotřebitelských úvěrů.

1.11 EHSV považuje za nezbytné provést evropskou informační a vzdělávací kampaň pro spotřebitele, jejich sdružení a odborníky, kteří jim jsou nápomocni, na téma práva spotřebitelů v oblasti úvěrů a finančních služeb a posílit evropské sítě pro soudní a mimosoudní mechanismy řešení sporů (Alternativní řešení sporů – ADR) (1).

1.12 EHSV se domnívá, že je důležité po dohodě s veřejnými orgány vytvořit a podporovat sítě občanské společnosti pro průzkum, případů sociálního vyloučení a chudoby související s úvěry a předlužením, pomoc v těchto případech a dohled nad nimi.

1.13 EHSV zejména doporučuje zavést na evropské úrovni společné postupy pro řešení případů předlužení, na jejichž základě musí být rovněž zmobilizována veřejná podpora a/nebo pomoc.

1.14 EHSV doporučuje, aby Komise provedla oficiální studii, aby se zjistilo, zda a za jakých podmínek by bylo možné zavést kompletní evropské předpisy o lichvě a upevnit společné základní zásady a prvky vhodné k určení rozpětí sazeb, ve kterém by se na evropské úrovni jednalo o lichvu.

1.15 EHSV doporučuje zavést společné postupy na podporu vnitrostátních systémů boje proti lichvě, jež budou koordinovány na základě evropského právního rámce.

1.16 EHSV požaduje, aby se vydávání kreditních karet řídilo přísnými předpisy Společenství– tj. aby se staly povinnými dohody mezi vlastníky a vydavateli kreditních karet týkající se limitní částky – a předešlo se tak kořistnickým praktikám vedoucím k předlužení.

1.17 Předpisy Společenství musí zaručit úplnou a transparentní ochranu při využívání údajů poskytovaných klienty v celé EU, zejména v souvislosti se vztahy po internetu.

1.18 EHSV považuje za strategické informování spotřebitelů a jejich osvětu, a to i na základě vzdělávacích forem a postupů uplatňovaných již od základní školy, a doporučuje propagovat a podporovat iniciativy občanské společnosti v oblasti transparentního a srozumitelného informování.

1.19 EHSV doporučuje zkrátit lhůtu pro přezkoumání účinnosti směrnice 2008/48/ES (které je poprvé naplánováno do 12. června 2013) a zkrátit období přezkoumávání z pěti let na tři roky.

2.1 Vzhledem k celosvětové finanční krizi se snahy soustředily především na obnovení stability a likvidity finančních trhů a teprve poté na posílení jejich stability a obnovy jejich regulační struktury, aby se v budoucnosti zamezilo dalšímu selhání trhu.

2.2 Tato činnost pokračuje a musí být zintenzivněna, EHSV nicméně je přesvědčen, že by se veškerá energie měla nyní věnovat cíli obnovit důvěru evropských spotřebitelů ve finanční systém a jejich jistotu ohledně přístupu k různým formám úvěru.

2.3 Finanční krize totiž způsobila následnou hospodářskou krizi, která má nyní za následek značné ztráty v oblasti pracovních míst, hospodářských aktivit a příjmů jednotlivců i rodin.

2.4 V této souvislosti dochází k šíření jevu sociálního a finančního vyloučení a chudoby (2).

2.5 Úvěr je pro spotřebitele a pro rodiny důležitým nástrojem, který jim umožňuje nést výdaje nutné k normálnímu a řádnému živobytí. V tomto smyslu je tedy přístup k úvěru za rozumné ceny základním nástrojem sociálního začleňování.

2.6 Úvěr však nesmí být považován za náhražku či doplněk příjmů spotřebitelů a rodin, ani by jako takový neměl být podporován.

2.7 Největší výzvou hospodářské, daňové a sociální politiky je zajistit zodpovědný přístup k úvěrům bez vytváření závislosti.

2.8 K dosažení tohoto cíle je nezbytný právní rámec určený k zamezení nezodpovědnému poskytování úvěru a přijímání půjček a k boji proti veškerým formám nevyváženého předávání informací mezi poskytovateli a spotřebiteli.

3.1 Toto stanovisko pojednává o zneužívání při poskytování úvěru a o nezákonných situacích, do nichž se spotřebitelé mohou dostat a které umožňují stále častější výskyt sociálního vyloučení a chudoby. Nezabývá se specifickými otázkami, které byly předmětem jiných stanovisek EHSV.

3.2 Cílem stanoviska je tedy prozkoumat stávající právní rámec, aby bylo možné určit existující nedostatky, které umožňují vznik případů zneužití, a navrhnout evropským i vnitrostátním veřejným orgánům možná řešení. Kromě toho se toto stanovisko nechce vyhnout ani prvnímu zkoumání nelegálních praktik, které za současné situace do tohoto právního rámce nespadají. Jedná se o méně známé jevy, jejichž řešení je složité a které jsou provázeny zneužitím a často jsou jeho důsledkem. V neposlední řadě se ve stanovisku naznačuje potenciální úloha občanské společnosti při řešení určených problémů.

3.3 Komise nedávno v průběhu veřejného slyšení (3) uznala, že finanční krize ukázala škody, které může nezodpovědné jednání při poskytování a přijímání půjček způsobit spotřebitelům, úvěrovým institucím, finančnímu systému a hospodářství obecně. Jsme rozhodnuti se z potenciálních chyb poučit, abychom zajistili, že poskytování a přijímání půjček bude probíhat zodpovědně (Charlie McCreevy, komisař pro vnitřní trh a služby). Při téže příležitosti Komise upřesnila, že je naší povinností nezavírat oči před zvrácenými mechanismy, jejichž výsledkem je nezodpovědné jednání při poskytování a přijímání půjček, které finančně poškozuje velký počet našich občanů (Meglena Kuneva, komisařka pro ochranu spotřebitele).

3.4 Účelem stanoviska je však i přispět ke zlepšení fungování jednotného trhu na základě posouzení, jaká řešení je možné navrhnout na úrovni Společenství a jaká řešení (která by nicméně byla součástí společného rámce) by mohla být přijata na úrovni jednotlivých členských států. EHSV se totiž domnívá, že problémy nadnárodního charakteru musí být řešeny na této úrovni, aby se zamezilo roztříštěnosti jednotného trhu.

4.1 Smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou na evropské úrovni právně upraveny ve směrnici 2008/48/ES. Směrnice o smlouvách o spotřebitelském úvěru je maximálně harmonizovaným předpisem, tzn. že členské státy si nemohou ponechat nebo zavést vnitrostátní předpisy, které by se od ní odchylovaly, i když by spotřebitelům poskytovaly větší ochranu. Směrnice stanoví obecný rámec pro práva spotřebitelů v oblasti spotřebitelských úvěrů, nevztahuje se však na hypoteční úvěry.

4.2 Směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu tento rámec doplňuje tím, že stanoví obecný rámec definic nekalých obchodních praktik a sankcí na ně uvalovaných. Co se týče „finančních služeb“, je tato směrnice minimálním harmonizovaným předpisem, který členským státům umožňuje zavést restriktivnější či přísnější pravidla na ochranu spotřebitelů.

4.3 U hypotečních úvěrů neexistuje právní úprava na evropské úrovni, vnitrostátní právní předpisy se liší v závislosti na různých kulturách a domácích trzích. Existuje nicméně evropský kodex osvědčených postupů pro předsmluvní informace určené spotřebitelům a evropský standardizovaný informační přehled (ESIS). Tento kodex je však pouze dobrovolný a jeho uplatňování je velmi omezené.

4.4 EHSV uznává, že stávající pravidla umožňují celou řadu potenciálních řešení v boji proti nezákonnému jednání při poskytování úvěrů. Přesto je však třeba odstranit přetrvávající nedostatky na evropské úrovni a vnitrostátní a evropské orgány mají před sebou ještě hodně práce, a to i v souvislosti s uplatňováním systémů sankcí.

4.5 EHSV nicméně zdůrazňuje, že finanční krize dosáhla tak vysoké úrovně i kvůli obchodním tlakům, kterým byli vystaveni zaměstnanci úvěrového a finančního sektoru. Uskutečňování stále vyšších prodejních cílů nezávisle na tom, zda produkty vyhovují potřebám spotřebitelů, vedlo k nezdravému šíření škodlivých produktů jak v portfoliu podniků, tak i spotřebitelů a – v některých případech – i místních orgánů.

4.6 EHSV se domnívá, že tento jev se objevil i v důsledku systémů pobídek a bonusů pro vysoké manažery, jejichž příjmy v některých případech vzrostly neúměrným způsobem. Rozdíl v ročních platech zaměstnanců a generálního ředitele jedné z velkých finančních institucí se dokonce vyšplhal k poměru 1:400. Nehledě na veškeré úsilí a okázalá prohlášení hlav států a předsedů vlád v EU EHSV konstatuje, že v tomto ohledu dosud nebyla přijata žádná účinná a konkrétní opatření.

4.7 Ve stávajícím právním rámci pro úvěrové smlouvy především není zakotvena povinnost uzpůsobovat nabídku potřebám spotřebitelů. Článek 8 směrnice 2008/48/ES správně ukládá povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele. Čl. 5 odst. 6 pouze stanoví, že věřitelé poskytnou spotřebiteli náležité vysvětlení, aby byl schopen posoudit vhodnost navrženého úvěru, a to případně vysvětlením předsmluvních informací, základních charakteristik nabízených produktů a jejich možných konkrétních dopadů na spotřebitele, a dává členským státům určitý prostor v praktickém uplatňování, ale neobsahuje pravidla pro uzpůsobení produktu potřebám.

4.8 Neexistence těchto pravidel umožnila, že došlo ke zneužití v případě, kdy produkty nabízené spotřebitelům někdy nevyhovují jejich potřebám. Je tomu tak u nabídek pouze jednoho druhu úvěru nebo neuváženého nabízení kreditních/debetních karet pro účely nákupu výrobků v některých obchodních domech (u obchodních zástupců).

4.9 EHSV v této souvislosti zdůrazňuje potřebu jasně rozlišovat mezi nabídkou kreditních karet a nabídkou komerčních produktů a propagací s nimi spojenou.

4.10 V souvislosti s informacemi uváděnými v reklamě Výbor podotýká, že ve stávající právní úpravě jsou sice uvedeny povinnosti týkající se standardních informací potřebných k přijímání úvěrových smluv (směrnice 2008/48/ES, článek 4 a n.), nicméně chybí konkrétní povinnosti týkající se klamavých a agresivních praktik či obecně praktik vedoucích k předlužení (4).

4.11 EHSV si je vědom skutečnosti, že v tržní ekonomice by se mělo přenechat volné ruce trhu, aby nalezla kvantitativní i kvalitativní rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Když však trh v nalezení vhodného řešení selže, musí zasáhnout veřejné orgány, které jsou odpovědné za zajištění odpovídající reakce na sociální potřeby.

4.12 Výbor se domnívá, že možnou reakcí by mohlo být zavedení vhodných škál „certifikovaných“ či „standardizovaných“ úvěrových produktů na evropském trhu. Takové produkty mohou doplnit stávající nabídku a spotřebitelé by tak měli možnost lépe si zvolit produkt, který jim bude nejlépe vyhovovat a bude uzpůsoben jejich potřebám (5).

4.13 EHSV tedy považuje za nezbytné, aby Komise zdokonalila právní a procedurální základy pro zavedení vyšší transparentnosti na evropském trhu prostřednictvím „certifikovaných“ či „standardizovaných“ úvěrových produktů a pro spuštění evropského systému rychlého varování s cílem monitorovat uvádění škodlivých finančních a úvěrových produktů na evropský finanční a úvěrový trh.

4.14 Na druhé straně by bylo důležité rozšířit odpovědnost poskytovatelů úvěrů tak, aby byl omezen počet produktů, které nevyhovují potřebám spotřebitelů. EHSV se domnívá, že za tímto účelem je nezbytné zavést na evropské úrovni společné postupy pro řešení případů předlužení, v jejichž důsledku musí být rovněž zmobilizována podpora a/nebo pomoc osobám, které se dostaly do situace předlužení i kvůli zneužívání ze strany poskytovatelů úvěrů.

4.15 Další případ, který evropské právní předpisy neřeší, je lichva. V některých členských státech (Španělsko, Francie, Itálie, Portugalsko) je lichva právně upravena, ne však ve všech.

4.16 Nedávné studie (6) navíc ukázaly, že právní úprava lichvy může mít pozitivní dopad na boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě, i na boj proti zneužívání.

4.17 EHSV se domnívá, že by Komise měla provést oficiální studii, aby se zjistilo, zda a za jakých podmínek by bylo možné zavést kompletní evropské předpisy o lichvě. EHSV se především domnívá, že by bylo vhodné upevnit stanovení společných základních zásad a prvků vhodných k určení rozpětí sazeb, ve kterém by se na evropské úrovni jednalo o lichvu.

4.18 V zájmu rozšíření a zhodnocení mnohaletých zkušeností z některých členských států považuje EHSV za vhodné připravit evropský právní rámec podpory vnitrostátních systémů boje proti lichvě a pomoci osobám, které se staly oběťmi lichvy.

4.19 EHSV zdůrazňuje, že k většině případů zneužití v úvěrové oblasti dochází ve vztazích mezi zprostředkovateli (úvěrů) a spotřebiteli.

4.20 Za tímto účelem Evropský parlament požadoval (7) rámec Společenství pro objasnění a harmonizaci odpovědností a povinností zprostředkovatelů úvěrů v souladu se zásadou „stejná činnost, stejná rizika, stejná pravidla“, aby byla zaručena ochrana spotřebitelů a zamezilo se netransparentním prodejním praktikám a nevhodným formám reklamy, které poškozují zejména zranitelnější a méně informované skupiny spotřebitelů. EHSV tento záměr podporuje a domnívá se, že by pomohl vyčistit trh nabídky a důrazněji bojovat proti zneužitím, nezodpovědnému zprostředkovávání úvěrů a lichvářským praktikám, které jsou trestné.

4.21 EHSV se domnívá, že vytvoření registru zprostředkovatelů úvěrů (se závaznými kritérii pro zápis), kontrola svěřená orgánům složeným z bankovních asociací, zprostředkovatelů financí či makléřů a sdružení spotřebitelů pod dohledem orgánů pro dohled a uvádění důvodů pro vyloučení, zrušení, vymazání a společné a nerozdílné odpovědnosti v případech škod shledaných soudem by mohlo zajistit transparentnost, spolehlivost a profesionalitu.

4.22 Jevy jako SMS půjčky pro mladé lidi, „snadné“ půjčky po telefonu, půjčky před výplatou či neuvážené nabízení kreditních/debetních karet jsou pozadím pro zneužívání. Je třeba proti nim bojovat všemi prostředky. Pro takové případy nabízí směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách nejrůznější řešení problémů spojených s nezodpovědným poskytováním úvěrů, která by bylo možné uzpůsobit a začlenit do předpisů o smlouvách o spotřebitelském úvěru.

4.22.1 EHSV žádá, aby byly vydány přísné předpisy pro finanční společnosti vydávající kreditní karty, které se budou týkat speciálních nabídek, maximálního celkového zadlužení, věku potenciálního vlastníka a transparentních výpisů z účtu, a předešlo se tak kořistnickým praktikám vedoucím k předlužení.

4.22.2 Zejména limitní částky na kreditních kartách by měly být stanoveny po dohodě s vlastníkem. K jakémukoliv dalšímu zvýšení těchto částek by mělo dojít pouze po přímé dohodě mezi vlastníkem a vydavatelem kreditní karty.

4.23 Právní předpisy nicméně musí být uplatňovány důsledněji, aby byly účinné (8). Vzhledem k nové situaci, která nastala v důsledku celosvětové finanční krize, EHSV zdůrazňuje nutnost zkrátit lhůtu pro přezkoumání účinnosti směrnice 2008/48/ES (které je poprvé naplánováno do 12. června 2013) a zkrátit období přezkoumávání z pěti let na tři roky. Zejména v souvislosti s nekalými obchodními praktikami při poskytování úvěru považuje EHSV za důležité zřídit na úrovni členských států orgán dohledu nad trhem, který bude mít odpovídající a konkrétní pravomoci a technické zdroje pro oblast úvěrů.

4.23.1 EHSV zejména požaduje pevnější regulační rámec k zaručení úplné a transparentní ochrany při využívání údajů poskytovaných klienty, zejména údajů poskytovaných po internetu a elektronickou poštou.

4.24 EHSV se domnívá, že přes výhrady vyjádřené v jeho předchozích stanoviscích k tomuto tématu (9) by v případě hypotečních úvěrů bylo vhodné posoudit, zda by bylo možné (i když s opatrností vyjádřenou v předchozích stanoviscích Výboru) rozšířit závaznou oblast působnosti zprostředkovatelů hypotečních úvěrů i na ESIS a údaje o úrokových sazbách, tak jak je tomu ve směrnici o spotřebitelských úvěrech, což by umožnilo lepší integraci evropského trhu s hypotečními úvěry a komplexní ochranu spotřebitelů a rodin.

4.25 Co se týče poradenství v oblasti spotřebitelského úvěru, zasazuje se EHSV za podporu organizací občanské společnosti, především organizací spotřebitelů, s cílem rozvíjet poradenskou činnost, díky níž by žadatelé o úvěr měli objektivní, transparentní a fundované informace o přiměřenosti nabízených produktů jejich konkrétním potřebám.

4.26 EHSV zdůrazňuje, že úvěrové poradenství by mělo být právně podchyceno, aby byla zajištěna zejména vysoká úroveň transparentnosti a nezávislosti na půjčovatelích i na zprostředkovatelích.

4.27 K řešení těchto problémů považuje EHSV za nezbytný harmonizovaný a jednotný regulační rámec na úrovni Evropské unie, který bude obsahovat zásady a pravidla pro veškeré úvěrové produkty.

5.1 EHSV je toho názoru, že je zároveň třeba řešit problémy celé rozsáhlé oblasti, která se skrývá za fiktivními zprostředkovatelskými a finančními společnostmi a projevuje se jednak kořistnickými a lichvářskými praktikami, a jednak zločineckými praktikami v oblasti úrokových sazeb a různými formami vydírání. Bez jakýchkoli nároků na vyčerpávající či úplný výčet uvádí EHSV následující příklady:

5.3 Výbor se domnívá, že větší pravděpodobnost častějšího poskytování nestandardních úvěrů tkví v tom, že mnoho rodin a spotřebitelů je vyloučeno z regulérního trhu s úvěry, a to i z důvodu nezodpovědného poskytování úvěrů, které je přivedlo do situace závislosti a mimořádné zranitelnosti.

5.4 EHSV uznává, že problémy spojené s nízkým příjmem rodin a s různými formami spotřebitelských pobídek – které jsou jednou z mnoha příčin zranitelnosti, jež spotřebitele a rodiny nutí uchylovat se k nelegálním půjčkám a k paralelním peněžním trhům – nelze řešit pouze prostřednictvím regulace v oblasti úvěrů.

5.5 Na druhé straně mají zneužití a/nebo nelegální praktiky v oblasti úvěrů velmi často povahu trestných činů, a proto by měly být upraveny prostřednictvím zvláštních iniciativ trestního práva v rámci evropského prostoru práva uplatňovaných policejními orgány. Plný výkon rozsudků vnitrostátních soudů v celé Unii týkajících se zadržení majetku získaného lichvou a vydíráním by mohl být významným přínosem k boji proti těmto jevům (10).

5.6 Výbor zdůrazňuje, že v tomto ohledu nejsou k dispozici dostatečné údaje o celém území Unie, které by umožnily lepší poznání tohoto jevu na evropské úrovni v celém jeho rozsahu, a proto doporučuje Komisi, aby spolu s členskými státy provedla podrobnou komparativní analýzu těchto případů.

6.1 Občanská společnost, zejména sdružení spotřebitelů a také charitativní organizace musí zastávat významnou úlohu při určování problémů spojených s nelegálními praktikami a/nebo zneužíváním při poskytování úvěrů spotřebitelům a rodinám, při zkoumání těchto problémů a dohledu nad nimi.

6.2 EHSV se proto domnívá, že je důležité po dohodě s veřejnými orgány vytvořit nebo podpořit sítě občanské společnosti pro průzkum případů sociálního vyloučení a chudoby související s úvěry a předlužením, pomoc v těchto případech a dohled nad nimi. Tyto sítě, jejichž součástí je i harmonizovaný systém stížností, hrají klíčovou roli ve výměně informací a osvědčených postupů.

6.3 Výbor konstatuje, že osvědčené postupy v této oblasti již existují, například „podporovaný sociální úvěr“ nebo evropská síť pro finanční začlenění EFIN, a že je třeba tyto osvědčené postupy podporovat a šířit v celé Unii.

6.4 EHSV se domnívá, že informování a vzdělávání spotřebitelů – i na základě vzdělávacích forem a postupů uplatňovaných již od základní školy – patří k činnostem, v nichž členské státy a občanská společnost vynikají (11). Tyto činnosti jsou důležité pro rozvoj finanční gramotnosti na evropské úrovni v celé Unii.

6.5 EHSV považuje za důležité tyto aktivity podporovat a rozvíjet, ale zdůrazňuje, že informovat o produktech je povinností poskytovatelů úvěrů a vzdělávat patří mezi úkoly veřejných orgánů. Kromě toho se EHSV domnívá, že iniciativy občanské společnosti na poli transparentních a srozumitelných informací a na poli vzdělávání budou účinné jen tehdy, budou-li součástí jednotného regulačního, všezahrnujícího rámce.

6.6 EHSV uspořádal v Bruselu dne 28. ledna 2010 veřejné slyšení s kvalifikovanými zástupci občanské společnosti na národní a evropské úrovni, na kterém byla zdůrazněna potřeba toho, aby zneužívání a nelegální praktiky byly podrobeny evropské kontrole, a to jak pomocí tvorby právních předpisů a pomoci obětem, tak pomocí politik vzdělávání, školení a informování všech zainteresovaných stran.

6.7 Pro podporu sociálně tržního hospodářství v oblasti úvěrů považuje EHSV za důležité zakládat a rozvíjet podniky sociální ekonomiky, jako jsou družstevní banky (12). Veřejné orgány jsou také odpovědné za podporu a propagaci zakládání a fungování tohoto druhu podniků (13).

V Bruselu dne 28. dubna 2010.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI

(1) Systém FIN-NET (Financial Dispute Resolution Network – Síť pro řešení finančních sporů).

(2) Viz Druhý společný posudek Výboru pro sociální ochranu a Evropské komise týkající se sociálních dopadů hospodářské krize a politických opatření – hlavní zjištění, SPC/2009/11/13 FINAL, Eurobarometer survey on poverty and social exclusion 2009 – 2010, European Year for Combating Poverty and Social Exclusion [není k dispozici v češtině], sdělení Komise Společná zpráva o sociální ochraně a sociálním začlenění, http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=757&langId=en.

(3) Veřejné slyšení na téma Zodpovědné poskytování a přijímání půjček, Brusel, 3. září 2009.

(4) Vhodná definice „klamavých praktik“ (článek 6) či „agresivních praktik“ (článek 8) existuje naopak ve směrnici 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům.

(5) K tomu viz: DIN ISO 22222 (Personal financial planning - Requirements for personal financial planners (ISO 22222:2005)), UNI ISO 22222 (Pianificazione finanziaria, economica e patrimoniale personale), AENOR UNE 165001:2002 (Ethics - Requirements For Ethical And Socially Responsible Financial Tools); viz též ECO/266 Sociálně odpovědné finanční produkty.

(6) Viz Usura - Rapporto finale dell'Osservatorio socioeconomico sulla criminalità (Lichva – závěrečná zpráva socioekonomického střediska pro sledování kriminality), CNEL, Řím, 2008.

(7) Usnesení EP ze dne 5. června 2008 – Odvětvové šetření v oblasti retailového bankovnictví.

(8) Členské státy musí přizpůsobit své právní předpisy předpisům Společenství do 12. června 2010.

(10) „Tváří v tvář nyní již globálním jevům mohou vlády a instituce klidně nadále předstírat, že si nejsou ničeho vědomy, nebo uvažovat o řešeních pouze pro svoji zemi. Kdyby však vzaly na vědomí pobídku k hledání uprchlíků, kterou poskytlo zavedení ‚evropského zatykače‘, bylo by možné začít společně a rychle připravovat balíček policejních a soudních nástrojů a základní trestní zákon společný pro všechny členské státy, počínaje odškodněním za zločiny spáchané mafií.“ (viz F. Forgione, Mafia export, 2009, Milán).

(11) UNI (návrh normy „Educazione finanziaria del cittadino - requisiti del servizio“), leden 2010.

(12) Viz Resilience of the Cooperative Business Model in Times of Crisis, MOP 2009.