[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 16.12.2010

KOM(2010) 763 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

První průběžné hodnocení společného programu Asistované žití v domácím prostředí (AAL)

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

První průběžné hodnocení společného programu Asistované žití v domácím prostředí (AAL)

Úvod

Evropská unie uznala informační a komunikační technologie (IKT) jako klíčový faktor pro řešení problémů, které představuje demografické stárnutí, jak bylo poprvé uvedeno ve sdělení Komise „Důstojné stáří v informační společnosti“ (2007).[1] Poskytla zejména finanční podporu pro výzkum, vývoj a inovace v této oblasti. Sdělení Komise „Digitální agenda pro Evropu“ (2010)[2] posiluje závazek Unie využívat IKT k aktivnímu, nezávislému a zdravému stárnutí.

Účast EU ve společném programu Asistované žití v domácím prostředí (AAL) je základním kamenem tohoto závazku. Společný program AAL byl vytvořen dvaceti členskými státy EU a třemi přidruženými zeměmi v roce 2008. Evropská unie se rozhodla spojit podporu zúčastněných zemí s financováním ze sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, na základě článku 185 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), dříve článku 169 Smlouvy o ES.[3]

Společný program AAL se zaměřuje na aplikovaný výzkum výrobků a služeb založených na IKT pro starší občany s dobou uvedení na trh dva až tři roky. Země účastnící se společného programu AAL jsou jeho hlavními vlastníky. Program provádějí prostřednictvím neziskového Sdružení pro asistované žití v domácím prostředí, které je řízeno valnou hromadou s provozní podporou ústřední řídící jednotky. Evropská komise má ve valné hromadě status pozorovatele a právo vetovat roční pracovní program. Dále je stranou rámcových a ročních smluv uzavřených se Sdružením pro asistované žití v domácím prostředí týkajících se finančního příspěvku EU.

Rozhodnutí o finanční účasti Společenství na společném programu AAL z roku 2008 požadovalo průběžné hodnocení do doku 2010, které bylo provedeno nezávislou skupinou odborníků na vysoké úrovni vedenou bývalou evropskou komisařkou Meglenou Kunevovou. Zjištění skupiny vycházela z rozsáhlé podkladové dokumentace, případových studií, statistických informací o společném programu AAL, přibližně 40 pohovorů se zúčastněnými stranami a on-line konzultace.

Skupina vypracovala obecný pokyn k inovacím a demografickému stárnutí a poskytla zvláštní doporučení pro společný program AAL. Většina těchto doporučení je určena státům, které se účastní společného programu AAL, některá jsou však určena také institucím EU a širšímu společenství zúčastněných stran (organizacím seniorů, průmyslu a poskytovatelům služeb, regionálním orgánům).

Toto sdělení analyzuje klíčová doporučení skupiny a případně navrhuje akce, které má Evropská komise provést ve spolupráci s ostatními institucemi EU a zúčastněnými stranami a prostřednictvím své úlohy ve společném programu AAL.

ŘEšENÍ OTÁZKY DEMOGRAFICKÉHO STÁRNUTÍ V SOUVISLOSTECH IKT

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O STÁRNUTÍ OBYVATELSTVA EVROPY JSOU DOBřE ZNÁMY. Poukazují na významnou změnu, jíž prochází společnost a hospodářství a na kterou není EU dosud dobře připravena: předpokládá se, že nebudou-li přijata opatření k řešení tohoto problému, budou do roku 2020 v oblasti péče a zdraví chybět až dva miliony pracovních míst, což způsobí, že 15 % nezbytné práce v odvětví všeobecné zdravotní péče nebude pokryto[4]; poměr počtu lidí ve věku nad 65 let k počtu pracujících lidí (ve věku 15–64 let) klesne z přibližně 1:4 v roce 2008 na 1:3 v roce 2020 a 1:2 v roce 2050, což vyvolá tlak na mezigenerační solidaritu[5] a zvyšující se náklady spojené se stárnutím budou mít významný dopad na veřejné finance[6]. Lidé ve věku nad 50 let mají sice odhadovaný disponibilní příjem a majetek ve výši přibližně 3 triliony a příjmy důchodců se zvyšují[7], existují však velké nerovnosti a 19 % starší generace je ohroženo chudobou, přičemž toto číslo se rychle zvyšuje zejména v zemích EU-10[8].

Tento demografický problém lze řešit pouze soudržnou kombinací sociální, hospodářské, zdravotní, inovační a digitální politiky[9]. Budeme-li jednat dnes, můžeme dosáhnout velkého trojnásobného vítězství z hlediska lepší kvality života, nákladů na péči, které budou udržitelné pro společnost jako celek, a nových pracovních míst a obchodních příležitostí díky rostoucí „stříbrné ekonomice“. Demografické stárnutí bylo v rámci strategie Evropa 2020[10] označeno za výzvu i příležitost pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Její stěžejní iniciativy „Digitální agenda pro Evropu“ i „Unie inovací“[11] se obě přednostně zabývají demografickým stárnutím.

Digitální agenda se zaměřuje na inovativní služby, výrobky a procesy založené na IKT. Stěžejní iniciativa Unie inovací vyhlašuje Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, v němž mají hrát digitální řešení důležitou úlohu. Transformační povaha IKT umožňuje inovace v organizaci péče, například tím, že pečovatelům dává možnost trávit více času se staršími klienty díky zvýšené efektivitě a omezení byrokracie v oblasti péče, řešení ke zlepšení pracovních podmínek a spokojenosti neformálních pečovatelů, vlastní organizace životního stylu a péče o zdraví, přizpůsobení pracovišť fenoménu stárnutí a pokračující aktivní zapojení starších osob do ekonomiky a společnosti. Stále více případových studií vykazuje omezení a pozdější nástup institucionální péče o 10–30%, vysokou úroveň spokojenosti uživatelů a více než 10% nárůst podnikání v této oblasti ročně.[12]

Řešení pro asistované žití zahrnují dobře známé výrobky, jako jsou například přívěsky, které spustí volání o pomoc, nebo zařízení připomínající, že je čas užít lék, až po modernější řešení, např. inteligentní životní prostor , která odhalují a kompenzují problémy, jež mohou přijít s věkem, jako je například ztráta paměti, bloudění, zdravotní stav; inteligentní výrobky , např. podlahy opatřené čidlem nebo obuv vybavená ovladačem k zaznamenávání nebo prevenci pádů; digitální informační služby , například monitorování bezpečnosti a zdraví a systém tísňového volání (telecare) nebo televize s připojením na internet pro volný čas, zábavu, výuku, cvičení rovnováhy nebo paměti, poradenství v oblasti životního stylu a videospojení s rodinou. Moderní výzkum zkoumá například robotovou techniku pro pomoc s těžkými domácími pracemi nebo se podílí na návrhu zařízení pro sociální komunikaci starších osob.

ZJIšTěNÍ A DOPORUčENÍ SKUPINY ODBORNÍKů, POKUD JDE O INOVACE A DEMOGRAFICKÉ STÁRNUTÍ

Skupina byla požádána, aby posoudila plnění společného programu AAL a přitom se zaměřila také na společný program AAL v širších souvislostech inovací a demografického stárnutí. V souvislosti s tímto druhým úkolem skupina doporučuje aktivní podporu posílené a obnovené vize stárnutí , která považuje trvalé zapojení starších občanů do společnosti a ekonomiky za příležitost pro Evropskou unii[13]. Prioritou této vize je umožnit starším lidem i nadále žít aktivně a nezávisle v prostředí, které jim nejvíce vyhovuje, tak dlouho, jak jen to bude možné, a starat se o svou vlastní spokojenost a zdraví.

Komise podporuje toto doporučení, které vyžaduje lepší koordinaci mezi technologickými, sociálními a obchodními inovacemi, například při kombinování odborné a neformální péče poskytované rodinou a komunitou; vytváření flexibilních pracovišť vybavených IKT a zavádění přizpůsobených pracovních režimů pro pečovatele, kteří zároveň aktivně pracují; uzavírání smluv mezi veřejným a soukromým sektorem pro životaschopné podnikání v oblasti zdravotní a sociální péče s ověřenou kvalitou a všeobecnou působností.

Skupina odborníků také vyzývá k rychlému vytvoření dynamického trhu v oblasti IKT a stárnutí schopného poskytovat inovativní výrobky a služby a ke spojování činností v oblasti výzkumu, trhu a využívání těchto výrobků a služeb v zájmu dosažení vysoké účinnosti.

Komise toto rozhodnutí podporuje a zároveň spolu se skupinou zdůrazňuje, že je nutné neprodleně řešit významné překážky, mezi které patří:

- roztříštěnost trhu a nedostatek úspor z rozsahu : velká část péče o starší osoby je lokální a vyžaduje lokálně přizpůsobené inovace. Úkolem je zamezit roztříštěnosti, kdy kvalita služeb není optimální;

- nedostatek finančních prostředků na inovace a investice do dalšího rozvoje pilotních projektů : je třeba přesvědčit komerční investory, aby posílili své závazky na základě dlouhodobějších sociálních a společenských cílů, a rovněž financovat expanzi malých a středních podniků na větší trhy;

- nejistota plateb: Evropa má mnoho různých způsobů financování zdravotní a sociální péče, na nichž se podílejí veřejný sektor, soukromý sektor i občané a které často nejsou přizpůsobené tak, aby podporovaly inovativní řešení založená na IKT pro aktivní stárnutí a nezávislé žití.

Skupina odborníků doporučuje vytvářet partnerství , která posílí vazby a vzájemné působení mezi výzkumem a vývojem, inovacemi, účastníky trhu, regulačními orgány a koncovými uživateli, jež umožní tyto překážky řešit. Komise má za to, že Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí je důležitým krokem tímto směrem. Dalším povzbudivým krokem k řešení některých investičních otázek je vytvoření Investičního fóra AAL, k němuž došlo v letošním roce.

Skupina také zdůrazňuje, že je nanejvýš důležité zajistit co nejlepší provozní výkonnost na základě užší spolupráce mezi zúčastněnými stranami, jež umožní řešit vysokou míru roztříštěnosti, decentralizace a účast velkého množství různých subjektů a jednat rychle a účinně, což je vzhledem k naléhavosti demografického stárnutí nezbytné. Proto má zásadní význam silné provozní řízení společných činností . Komise tato doporučení, která by měla být vodítkem pro další rozvoj společného programu AAL a jiných činností v oblasti inovací a demografického stárnutí, podporuje.

Doporučení skupiny vztahující se ke společnému programu AAL

Skupina hodnotila společný program AAL v pěti oblastech:

- v oblasti pokroku dosaženého v plnění cílů,

- úrovně finančních příspěvků zúčastněných států,

- plnění společného programu AAL jako hybné síly integrace vnitrostátních programů,

- provozní výkonnosti,

- evropské přidané hodnoty.

Větší část doporučení skupiny se týká přímo zúčastněných států. Některá doporučení se týkají zapojení Komise do programu. Ta jsou zahrnuta do každé z níže uvedených oblastí hodnocení.

Celkové hodnocení skupiny je jednoznačně pozitivní, pokud jde o význam a výsledky společného programu AAL, i když je program v provozu pouze dva roky a projekty dosud nebyly ukončeny. Skupina má za to, že společný program AAL může poskytnout velmi důležitá řešení problému demografického stárnutí a zároveň být úspěšným příkladem použití článku 185 SFEU pro spolupráci v oblasti inovativního výzkumu mezi členskými státy s podporou EU. Skupina také ocenila vstřícný finanční příspěvek zúčastněných zemí, který výrazně překročil zákonem požadovaném minimum (finanční příspěvek zúčastněných států převýšil požadované minimum o 30 % v rámci první výzvy a o 50 % v rámci druhé výzvy), a silnou účast malých a středních podniků, která výrazně překročila 40 %. Komise konstatuje, že společný program AAL řeší společenský problém, který je předmětem širokého zájmu, vzájemnými a vyváženými výhodami spojeného úsilí a rozhodnutím přijatým na základě společného programu AAL, které stanoví jasná pravidla a podněty pro tuto spolupráci.

Skupina však také doporučuje, aby společný program AAL svou činnost bezodkladně zintenzivnil. Komise toto doporučení důrazně podporuje a naléhá na zúčastněné státy, aby mu věnovaly velkou a okamžitou pozornost.

Pokrok v plnění cílů společného programu AAL

Klíčové cíle společného programu AAL zahrnují: i) umožnění vzniku výrobků, služeb a systémů založených na IKT pro zajištění důstojného stáří, ii) vytvoření vhodného orgánu pro výzkum, vývoj a inovace a iii) zlepšení podmínek pro průmyslové využití.

Skupina odborníků dospěla k závěru, že společný program AAL kladně přispívá k naplnění prvního a druhého cíle, zejména pokud jde o podmínky pro účast průmyslu (jak dokládá vysoká účast malých a středních podniků, tj. 40 %). Skupina však doporučuje vynaložit více úsilí na zlepšení skutečného využití výsledků. Zúčastněným státům rovněž doporučila posílit navazující práci v oblastech, jako je inovace služeb, a přihlédnout k širšímu praktickému využití.

Komise souhlasí se skupinou, pokud jde o podstatný a viditelný pokrok společného programu AAL v plnění cílů. Souhlasí také s doporučením skupiny, že využití výsledků by měla být věnována větší pozornost. Akce, které má Komise v úmyslu realizovat (se zúčastněnými stranami), podpoří propojení mezi společným programem AAL a nástroji pro zavádění výsledků, zejména programem pro konkurenceschopnost a inovace, a zároveň poskytnou průkazné informace a analýzu trhu a dopadu a prozkoumají nové nástroje financování pro zavádění a přijímání výsledků[14]. Komise má rovněž v úmyslu zajistit, aby tyto akce byly přínosem pro související práci v oznámeném Evropském partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí a tuto práci podpořily.

Komise bude se společným programem AAL spolupracovat na vývoji a sdílení metriky hodnocení dopadů mezi společným programem AAL a programem pro konkurenceschopnost a inovace (2011).

Komise zahájí studii sledování trhu a obchodních modelů v oblasti IKT pro zajištění důstojného stáří, která se bude také zabývat prací na obchodních modelech projektů společného programu AAL (2011).

Komise společně s Evropskou investiční bankou a společným programem AAL mobilizuje nebo zřídí vhodné způsoby financování , aby překlenula investiční mezeru, pokud jde o zavádění a přijímání výsledků ve velkém měřítku, s odvoláním na investiční režim JESSICA a nástroj technické pomoci ELENA[15] (2010–2011).

Komise společnému programu AAL navrhne, aby i nadále podporoval Investiční fórum AAL a otevřel jej novátorům a inovacím ze sedmého rámcového programu a programu na podporu politiky IKT rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (rok 2011 a následující období).

Úroveň finančních příspěvků zúčastněných zemí

Skupina dospěla k závěru, že úroveň vnitrostátních finančních příspěvků je velkým úspěchem společného programu AAL. Celkově se společné financování projektů ze samostatných vnitrostátních zdrojů považuje za úspěšné. Skupina však vyjádřila obavy týkající se toho, jak je pro účastníky složité vypořádat se s různorodostí vnitrostátních předpisů a rovněž s různými platebními režimy, které někdy ovlivňují fungování projektů. Skupina navíc doporučila zajistit dostatečné zdroje pro vnitrostátní kontaktní místa, aby mohla odpovídajícím způsobem plnit jim svěřené úkoly.

Komise tato zjištění a doporučení podporuje a vyzývá zúčastněné státy, aby řešily otázku včasných plateb partnerům v projektu ze svého vlastního státního rozpočtu jako základní faktor úspěchu.

Komise bude i nadále sledovat klíčovou metriku finanční výkonnosti (doba do platby, doba do uzavření smlouvy) v rámci svých každoročních přezkumů společného programu AAL a případně přijme opatření nezbytná zejména k zajištění včasných plateb (od roku 2010).

Plnění společného programu AAL pro integraci vnitrostátních programů

Skupina zjistila, že společný program AAL je důležitým nástrojem pro integraci vnitrostátního úsilí a vytváření součinnosti, zejména pokud jde o integraci v oblasti vědy a řízení. Odlišná pravidla způsobilosti pro financování v zúčastněných zemích však komplikují utváření mezinárodních sdružení a efektivní účast všech příslušných zúčastněných stran. Skupina doporučuje tuto důležitou otázku řešit.

Komise s tímto doporučením souhlasí a vyzývá zúčastněné státy, aby integrační cíl společného programu AAL co nejvíce zohlednily lepší harmonizací a zjednodušením pravidel způsobilosti pro financování a sladěním postupů týkajících se financování a vyplácení částek.

Komise bude ve spolupráci se státy, které se účastní společného programu AAL, analyzovat přístupy k financování za účelem vzájemné výměny postupů a jako vstup pro dlouhodobější budoucnost společného programu AAL (2011).

Provozní výkonnost společného programu AAL

Skupina zjistila, že první dvě výzvy k předkládání návrhů v rámci společného programu AAL byly provedeny úspěšně. Doporučuje však, aby byl nejvyšší význam připisován posilování a zlepšování činností ústřední řídící jednotky. Rovněž požaduje, aby společný program AAL rozšířil příležitosti pro vstup koncových uživatelů do programu a projektů tak, že je zapojí do dřívějších fází, zvýší jejich způsobilost pro vnitrostátní financování a zajistí jejich zastoupení v poradním výboru společného programu AAL.

Komise tato doporučení podporuje a naléhá na zúčastněné státy, aby činnosti programu více podporovaly přidělováním personálních a finančních zdrojů, případně včetně intenzivnějšího společného financování činností programu.

Komise také souhlasí se skupinou, že jako nástroj při zlepšování řízení a činnosti společného programu AAL může sloužit výměna zkušeností a součinnost se souvisejícími programy podle článku 185, jako jsou například Eurostars, EMPR a Bonus-169.

Komise umožní výměnu postupů podle článku 185 při provádění souvisejících programů formou výměny provozních zkušeností a možné další spolupráce.

Evropsk ý přínos společného programu AAL

Skupina zjistila, že společný program AAL již jasně prokázal, že se stal evropským přínosem, pokud jde o dosaženou rovnováhu mezi evropskými snahami a vnitrostátními potřebami a vstupy a rozvoj osvědčených postupů. Současné evropské snahy o řešení a odstraňování překážek v realizaci řešení AAL by však měly být posíleny v rámci spolupráce všech zúčastněných stran. Skupina důrazně doporučuje, aby společný program AAL pokračoval i po skončení sedmého rámcového programu jako dlouhodobá investice. Skupina rovněž doporučuje institucím Evropské unie, aby zlepšily a posílily propojení mezi společným programem AAL a programy a iniciativami na úrovni EU, jako je například program spolupráce sedmého rámcového programu a program pro konkurenceschopnost a inovace.

Komise s těmito zjištěními a doporučeními souhlasí. Evropský rozměr programu je zásadní a dlouhodobá perspektiva je pro realizaci všech přínosů společného programu AAL nezbytná. Komise má proto v úmyslu prověřit možnost pokračování společného programu AAL po skončení sedmého rámcového programu s přihlédnutím k reakci Rady a Evropského parlamentu na výsledky a doporučení hodnocení společného programu AAL.

Z dlouhodobějšího hlediska (po roce 2013) bude posouzeno několik možností v úzké konzultaci s vlastníky společného programu AAL. V souvislosti se vznikem Evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí by se toto posouzení mělo zabývat dosažením souladu mezi státy, které se účastní společného programu AAL, a stranami zainteresovanými na Evropském partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, pokud jde o cíle, oblasti činnosti, finanční a jiné závazky. Posouzení se bude také zabývat posíleným společným financováním projektů a společnou podporou činností programu z dlouhodobějšího hlediska.

Z krátkodobějšího hlediska (2011–2012) mohou být akce společného programu AAL významným přínosem pro Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Zahrnují aktivní zapojení stran zainteresovaných na společném programu AAL do rozvoje partnerství samého (s využitím zkušeností s vlastnickým modelem společného programu AAL), šíření výsledků projektů společného programu AAL, mechanismy k překlenutí prostoru mezi výzkumem a trhem, jako je například výše zmíněné Investiční fórum, a sladění akcí pro další rozvoj spolupráce s regiony.

Komise také přihlédne k přínosu , který může společný program AAL mít pro Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (2010–2012).

Komise provede posouzení dopadů, pokud jde o možnosti pokračování společného programu AAL po skončení sedmého rámcového programu, aniž by byly dotčeny přípravy osmého rámcového programu a finanční perspektivy EU, a s přihlédnutím k vývoji Evropského partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí (2012).

Existuje několik iniciativ v oblasti výzkumu a inovací, se kterými by měla být dále posilována nebo navázána součinnost. Moderní výzkumný program IKT sedmého rámcového programu a program na podporu politiky IKT programu pro konkurenceschopnost a inovace, jež se zabývaly validací inovací, jsou partnerské programy, které společnému programu AAL předcházely nebo na něj navazovaly. Evropa má v oblasti IKT pro zajištění důstojného stáří díky těmto vzájemně propojeným programům, které společně pokrývají významnou část „řetězce“ výzkumu a inovací, jedinečnou celosvětovou sílu.

Řada členských států připravuje iniciativu společného plánování[16] „Delší a lepší život“, která se zabývá sladěním celé řady výzkumných disciplín (značně nad rámec IKT a technologií). Společný program AAL může poskytnout realizační rámec pro mezioborový výzkum iniciativy společného plánování týkající se stárnutí a doplnit výzkumný program iniciativy společného plánování o zkušenosti uživatelů s IKT a sdílet výzkumné metody, jako je například celoživotní přístup ke stárnutí.

Závěrem skupina doporučila, aby byla společnému programu AAL poskytnuta udržitelná politická podpora a aby tento program pokračoval a byl rozšiřován v rámci celkového soudržného přístupu k demografickému stárnutí, jakož i k výzkumu a inovacím a akcím iniciativy Digitální agenda v této oblasti.

Komise bude podporovat plánování rozvoje a konzultací v oblasti technologií a poskytne poradenství s cílem lépe propojit sedmý rámcový program, společný program AAL a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace v oblasti IKT pro zajištění důstojného stáří (2011).

Komise se bude zabývat možnou součinností společného programu AAL a iniciativy společného plánování „Delší a lepší život“ v doporučení týkajícím se iniciativy společného plánování (2011).

Komise společnému programu AAL navrhne, aby konferencí AAL přispěl k iniciativě 2012 – rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity , pro lepší viditelnost a posílení závazku mezi celou řadou subjektů (2012).

Komise posoudí přiměřenost „akčního plánu pro informační a komunikační technologie a stárnutí“ v rámci iniciativy Digitální agenda (2012).

5. ZÁVěRY

Evropská komise vítá toto průběžné hodnocení společného programu AAL. Na jedné straně poskytuje příležitost posílit společné akce s členskými státy a jinými zúčastněnými stranami v Evropě s cílem řešit hrozící demografické změny prostřednictvím inovací a IKT, jakožto důležitý prvek provádění stěžejních iniciativ Digitální agenda pro Evropu a Unie inovací. V této souvislosti je průběžné hodnocení společného programu AAL aktuálním přínosem pro další rozvoj pilotního projektu Evropské partnerství pro inovace v oblasti aktivního a zdravého stárnutí. Na druhé straně umožňuje poučit se z fungování tohoto nástroje na základě článku 185 SFEU, jakožto důležitý prostředek pro budování Evropského výzkumného prostoru.

Evropský parlament a Rada se vyzývají, aby poskytly své stanovisko ke zprávě a její analýze a doporučením a podporovaly provádění navržených opatření.

[1] KOM(2007) 332 v konečném znění, 14. června 2007.

[2] KOM(2010) 245 v konečném znění/2, 19. května 2010.

[3] Rozhodnutí č. 742/2008/ES, 9. července 2008.

[4] Předběžné vlastní odhady Evropské komise na základě údajů EUROSTAT a OECD.

[5] SEK(2008) 2911.

[6] KOM(2009) 545, 17. září 2009.

[7] Iniciativa evropských regionů Síť stříbrné ekonomiky.

[8] Průběžná společná zpráva Výboru pro hospodářskou politiku a Výboru pro sociální ochranu o důchodech, 28. května 2010.

[9] KOM(2006) 571, KOM(2009) 180, Zpráva o stárnutí populace za rok 2009 – řada European Economy (Evropské hospodářství).

[10] KOM(2010) 2020, 3. března 2010.

[11] KOM(2010) 1161, 6. října 2010.

[12] Akční plán pro informační a komunikační technologie a stárnutí (2007), vedoucí tržní iniciativa elektronického zdravotnictví (2007), program IKT sedmého rámcového programu, program na podporu politiky IKT rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace, pracovní program společného programu AAL (www.aal-europe.eu).

[13] Tento přístup ke stárnutí se odráží také v závěrech Rady o aktivním stárnutí, 7. června 2010.

[14] V rámci možností pravidel pro státní podporu.

[15] Režim JESSICA se týká udržitelného rozvoje měst a nástroj ELENA udržitelné energie na místní úrovni, www.eib.org.

[16] KOM(2008) 468, Cesta ke společnému plánování ve výzkumu.