[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 13.10.2010

KOM(2010) 577 v konečném znění

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 9 K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2010

VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮOddíl III – Komise

(předložený Komisí)

NÁVRH OPRAVNÉHO ROZPOČTU Č. 9K SOUHRNNÉMU ROZPOČTU NA ROK 2010

VÝKAZ VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮOddíl III – Komise

S ohledem na:

- Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 314 této smlouvy, ve spojení se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména s článkem 106a této smlouvy,

- nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[1], a zejména na článek 37 uvedeného nařízení,

- souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2010, jenž byl přijat dne 17. prosince 2009[2],

- opravný rozpočet č. 1/2010 přijatý dne 19. května 2010[3],

- opravný rozpočet č. 2/2010 přijatý dne 16. června 2010[4],

- opravný rozpočet č. 3/2010 (část původního návrhu opravného rozpočtu č. 2/2010[5]) přijatý dne 7. září 2010,

- opravný rozpočet č. 4/2010 (původně návrh opravného rozpočtu č. 5/2010[6]) přijatý dne 21. září 2010,

- opravný rozpočet č. 5/2010 (původně návrh opravného rozpočtu č. 7/2010[7]) přijatý dne 22. září 2010,

- návrhy opravných rozpočtů č. 2/2010[8], 3/2010[9], 6/2010[10] a 8/2010[11].

Evropská komise tímto předkládá rozpočtovému orgánu návrh opravného rozpočtu č. 9 pro rozpočet na rok 2010.

ZMĚNY VÝKAZU PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ PODLE ODDÍLŮ

Změny výkazu příjmů a výdajů podle oddílů jsou k dispozici v databázi EUR-Lex ( http://eur-lex.europa.eu/budget/www/index-en.htm ). Anglické znění změn těchto výkazů v členění podle oddílů je pro informaci připojeno jako příloha rozpočtu.

OBSAH

1. Úvod 4

2. Uvolnění prostředků z Fondu solidarity EU 4

2.1. Ostrov Madeira – Portugalsko: sesuvy půdy a záplavy 4

2.2. Francie: bouře Xynthia 5

3. Financování 7

4. Souhrnná tabulka v členění podle okruhů finančního rámce 9

1. ÚVOD

Předmětem návrhu opravného rozpočtu (NOR) č. 9 na rok 2010 jsou tato opatření:

- uvolnění 66,9 milionů EUR z Fondu solidarity EU na prostředky na závazky a platby v souvislosti s následky sesuvů půdy a rozsáhlých záplav, jež postihly portugalský ostrov Madeiru, a s následky bouře Xynthia ve Francii,

- odpovídající snížení prostředků na platby ve výši 66,9 milionů EUR z linie 06 04 14 03 – Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení – Evropská distribuční soustava větrné energie na moři.

2. UVOLNěNÍ PROSTřEDKů Z FONDU SOLIDARITY EU

2.1. Ostrov Madeira – Portugalsko: sesuvy půdy a záplavy

V únoru 2010 vyvolaly neobvyklé a mimořádně silné deště na ostrově Madeira sesuvy půdy a rozsáhlé záplavy, které způsobily škody na veřejných a soukromých infrastrukturách, podnikům a v zemědělství.

Portugalsko následně požádalo o finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie.

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002[12], a zejména s články 2, 3 a 4 uvedeného nařízení, útvary Komise tuto žádost pečlivě posoudily. Nejdůležitější skutečnosti spojené s posouzením žádosti lze shrnout takto:

1. Žádost byla Komisi předložena dne 20. dubna 2010, tedy ve lhůtě deseti týdnů po zaznamenání prvních škod dne 20. února 2010. Na žádost útvarů Komise byly dne 15. července 2010 předloženy další informace potřebné k závěrečnému posouzení žádosti.

2. Jedná se o přírodní katastrofu. Portugalské orgány odhadly celkové přímé škody na 1,080 miliardy EUR. Tato částka představuje 0,68 % hrubého národního důchodu Portugalska.

3. Jelikož odhadované celkové přímé škody překračují limit 0,6 % HND, který platí pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity ve prospěch Portugalska, splňuje daná katastrofa kritéria „závažné přírodní katastrofy“, a spadá tedy do hlavní oblasti působnosti nařízení (ES) č. 2012/2002. Z celkové přímé škody vychází výpočet finanční pomoci. Finanční pomoc lze použít pouze na financování základních záchranných opatření vymezených v článku 3 nařízení.

4. Záplavy způsobily značné škody především v oblasti vodohospodářství; podle odhadů bylo poškozeno celkem 130 km vodních cest (řek a menších vodních toků), což představuje 45 % celkových škod. Značně poškozeny byly také silnice a mosty, rozvodné sítě a infrastruktury, soukromé domy a soukromé vlastnictví, což byl případ asi 800 domů, z nichž polovina byla zcela zničena, a škodu utrpělo více než 700 osob, kterým muselo být poskytnuto dočasné ubytování. U podniků a v zemědělství byly zaznamenány přímé škody ve výši 122 milionů EUR. Důsledky záplav byly obzvláště drastické, neboť zničeno bylo především centrum Funchalu, hlavního města Madeiry, kde musí být po úklidových pracích, kdy byly odstraněny tisíce tun suti a bahna, zcela rekonstruována přístavní čtvrť. Ačkoli ostrovní charakter a odlehlá poloha Madeiry nejsou podle nařízení (ES) č. 2012/2002 samy o sobě kritériem pro „závažnou katastrofu“, nelze při posuzování hospodářských důsledků katastrofy tyto aspekty opominout.

5. Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na 165,24 milionu EUR a člení se do čtyř kategorií: a) okamžitá obnova zničené infrastruktury, b) dočasné ubytování a záchranné práce, c) ochranná zařízení a opatření na okamžitou ochranu kulturního dědictví a d) vyčištění oblastí zasažených katastrofou.

6. Postižený region je způsobilý pro financování ze strukturálních fondů (2007–2013) na základě postupného zařazování do financování. Portugalské úřady prohlásily, že zkoumají možnosti financovat část rekonstrukčních prací přesahujících záchranná opatření prostřednictvím příslušných operačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů.

7. Pokud jde o pojistné krytí způsobilých škod, portugalské úřady prohlásily, že v okamžiku podávání žádosti neměly možnost určit, zda existuje pojistné krytí způsobilých nákladů. Pokud by takové pojistné krytí existovalo, na příslušná opatření by se nevztahovalo financování z Fondu solidarity.

Závěrem se z výše uvedených důvodů navrhuje záplavy na Madeiře v únoru 2010 považovat za „závažnou katastrofu“, a tudíž vyhovět žádosti Portugalska a uvolnit prostředky z Fondu solidarity.

2.2. Francie: bouře Xynthia

V únoru 2010 zasáhla velkou část Francie bouře Xynthia, přičemž nejsilněji byl postiženo pobřeží Atlantiku, zejména departementy Charente-Maritime a Vendée. Bouře si vyžádala 53 lidských životů a 80 osob bylo zraněno. Došlo k zaplavení rozsáhlých oblastí, včetně obytných čtvrtí, a k vážnému poškození přehrad a hrází, veřejné a soukromé infrastruktury, silničních a železničních sítí, škody vznikly v zemědělství i podnikům.

Francie následně požádala o finanční pomoc z Fondu solidarity Evropské unie.

V souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002[13], a zejména s články 2, 3 a 4 uvedeného nařízení, útvary Komise tuto žádost pečlivě posoudily. Nejdůležitější skutečnosti spojené s posouzením žádosti lze shrnout takto:

8. Žádost byla Komisi předložena dne 7. května 2010, tedy ve lhůtě deseti týdnů po zaznamenání prvních škod dne 27. února 2010. Ve dnech 24. června a 20. července předložily francouzské orgány dvě doplňující dokumentace s podrobnějším hodnocením škod a posouzením hospodářských důsledků katastrofy.

9. Vzhledem k tomu, že se jedná o přírodní katastrofu, lze v daném případě použít prostředky z Fondu solidarity.

10. I když byla katastrofou postižena velká část Francie a celkové škody se odhadují na 2,4 miliardy EUR, francouzské úřady omezily svou žádost na nejsilněji zasažené oblasti dvou departementů Charente-Maritime a Vendee, které se nacházejí přímo na pobřeží Atlantiku.

11. Ve vymezené oblasti odhadují francouzské úřady celkové přímé škody způsobené katastrofou na 1 425,43 milionu EUR. Tato částka představuje 41,12 % běžného limitu pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity, který v případě Francie v roce 2010 činí 3 466,57 milionu EUR (tj. 3 miliardy EUR v cenách roku 2002). V absolutních hodnotách se jedná o druhý nejvyšší objem škod, na který kdy bylo požádáno o podporu z Fondu solidarity na tzv. regionální katastrofu.

12. Jelikož celková výše škod nedosahuje uvedeného běžného limitu, byla žádost posouzena podle kritéria tzv. „mimořádné regionální katastrofy“ ve smyslu čl. 2 odst. 2 posledního pododstavce nařízení (ES) č. 2012/2002, jenž stanoví podmínky pro uvolnění prostředků z Fondu solidarity „za výjimečných okolností“. Podle těchto kritérií může region výjimečně získat pomoc z fondu, pokud byl postižen mimořádnou katastrofou, zejména přírodní, která zasáhla podstatnou část obyvatelstva a má závažné a trvalé následky na životní podmínky a hospodářskou stabilitu regionu. Podle uvedeného nařízení je nutno klást zvláštní důraz na vzdálené nebo izolované regiony, jako jsou ostrovní a nejvzdálenější regiony vymezené v článku 349 Smlouvy o fungování EU. Vymezený region nespadá do této kategorie. Podle nařízení musí být žádosti podané na základě kritéria „mimořádné regionální katastrofy“ posouzeny „co nejpečlivěji“.

13. Nařízení (ES) č. 2012/2002 podmiňuje mimořádné uvolnění prostředků z Fondu solidarity mimo jiné tím, že katastrofou musí být postižena podstatná část obyvatelstva regionu, jehož se žádost týká. Žádost Francie se vztahuje na souvislou oblast 46 pobřežních obcí v departementech Charente-Maritime a Vendee. Kromě toho tato oblast zahrnuje také menší části obcí v městských aglomeracích La Rochelle a Rochefort. Ve vymezené oblasti žije 101 336 obyvatel, kteří byli podle žádosti bouří značně postiženi. Žádost popisuje různé způsoby, jimiž bouře obyvatelstvo zasáhla. Jedná se o škody na osobním majetku, přerušení hospodářské činnosti, přerušení rozvodných a telekomunikačních sítí, přerušení dopravního spojení atd. Mnoho domů bylo zaplaveno nebo zničeno. Došlo k přerušení železniční, silniční a trajektové přepravy a k výpadkům pevných i mobilních telefonních linek. Značně poškozeny byly přehrady, pásy pobřežní ochrany a infrastruktury. Hlášeny byly značné škody na zemědělské půdě a na produkci ústřic. Na základě předložených informací lze dospět k závěru, že tento jev postihl velkou část obyvatelstva.

14. Pokud jde o požadavek prokázat, že katastrofa měla závažné a trvalé následky na životní podmínky a hospodářskou stabilitu v regionu, uvádí žádost zejména destabilizaci zemědělského odvětví především v důsledku dlouhodobého zasolení 32 000 ha zemědělské půdy, která byla zaplavena mořskou vodou, a následných ztrát při sklizních po několik let. Velké ztráty zaznamenala rovněž nejvýznamnější produkce ústřic a mušlí ve Francii, kde je postiženo asi 1 050 chovatelů, z nichž mnohým hrozí bankrot. Hospodářsky významné odvětví cestovního ruchu doplácí na škody vzniklé na plážích, pobřežních zařízeních, kempech a zničených mobilních příbytcích k pronájmu a na snižující se počet rezervací. Celkové ztráty v odvětví cestovního ruchu zřejmě překročí roční výnosy. Poukazuje se rovněž na silný pocit nejistoty a bezmoci místního obyvatelstva vzhledem k hrozbě, kterou moře představuje, zejména tam, kde ještě nebyly zcela opraveny protipovodňové zábrany. Obnova asi 200 km protipovodňových zábran si vyžádá několikaleté rozsáhlé stavební práce. Kromě toho budou mít potřebné investice do opatření souvisejících se záplavami značný dopad na finance obcí, což bude mít negativní dopad na další služby poskytované občanům. Celkově lze říci, že následky bouře jednoznačně zasáhly hlavní odvětví regionálního hospodářství, cestovní ruch, zemědělství a produkci ústřic. I když byla dvě hospodářská střediska regionu, města La Rochelle a Rochefort, zasažena bouří jen v poměrně malé míře, mají pro hospodářství venkovských oblastí jen omezený význam a nejsou schopna zmíněné destabilizující faktory vyrovnat.

15. Náklady na opatření způsobilá pro financování podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002 se odhadují na 473 842 milionu EUR a člení se do čtyř kategorií: a) okamžitá obnova zničené infrastruktury, b) dočasné ubytování a záchranné práce, c) ochranná zařízení a d) vyčištění oblastí zasažených katastrofou.

16. Postižené regiony jsou způsobilé pro financování ze strukturálních fondů (2007–2013) v rámci cíle „regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“.

17. Francouzské úřady uvedly, že pro způsobilé náklady neexistuje pojistné krytí.

Závěrem se z výše uvedených důvodů navrhuje katastrofu způsobenou bouří Xynthia považovat za „závažnou regionální katastrofou“, a tudíž vyhovět žádosti Francie a uvolnit prostředky z Fondu solidarity.

3. Financování

Na Fond solidarity jsou vyčleněny prostředky v celkové výši 1 miliardy EUR ročně. Vzhledem k tomu, že hlavním důvodem pro zřízení fondu byla solidarita, je Komise toho názoru, že by pomoc z fondu měla být progresivní. S ohledem na dříve uplatňované postupy to znamená, že na část škody, která přesahuje limit (0,6 % hrubého národního důchodu nebo 3 miliardy EUR v cenách z roku 2002, podle toho, která částka je nižší), by měla být poskytnuta pomoc vypočítaná podle vyšší sazby než na část škody do výše limitu. Sazba používaná v minulosti při stanovování přídělů v případě závažných katastrof činila 2,5 % z celkových přímých škod do limitu, jenž pro uvolnění prostředků z fondu platí, a 6 % z celkových přímých škod, které tento limit překračují. Metodika pro výpočet pomoci z Fondu solidarity byla stanovena ve výroční zprávě Fondu solidarity (2002–2003) a schválena Radou a Evropským parlamentem.

Komise navrhuje, aby v těchto případech byly použity stejné procentní sazby a byla poskytnuta pomoc v této výši:

(v EUR) |

Přímé škody | Limitní hodnoty | Částka podle sazby 2,5 % | Částka podle sazby 6 % | Celková částka navrhované pomoci |

Záplavy v Portugalsku – na Madeiře – rok 2010 | 1 080 000 000 | 958 406 000 | 23 960 150 | 7 295 640 |

Celkem | 31 255 790 |

(v EUR) |

Přímé škody | Limitní hodnoty | Částka podle sazby 2,5 % | Částka podle sazby 6 % | Celková částka navrhované pomoci |

France – bouře Xynthia – rok 2010 | 1 425 430 000 | 3 466 573 000 | 35 635 750 | - |

Celkem | 35 635 750 |

Tato výše náhrady umožní, aby ke krytí potřeb vzniklých během posledního čtvrtletí roku zůstalo k dispozici alespoň 25 % z prostředků Fondu solidarity Evropské unie, jak vyžaduje čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 2012/2002.

S ohledem na předpokládané potřeby v rozpočtové linii 06 04 14 03 – Projekty v oblasti energetiky na podporu hospodářského oživení – Evropská distribuční soustava větrné energie na moři – lze nyní z této linie převést prostředky na platby ve výši 66 891 540 EUR do rozpočtové linie 13 06 01, kde budou použity ke krytí potřeb spojených s uvolněním prostředků z Fondu solidarity EU. Tato situace týkající se rozpočtového bodu 06 04 14 03 již byla zmíněna v informativní poznámce ve výstraze pro rozpočtové prognózy z června 2010[14] a nebude mít vliv na konečné provedení programu.

4. Souhrnná tabulka v členění podle okruhů finančního rámce

Finanční rámec Okruh/podokruh | Finanční rámec na rok 2010 | Rozpočet na rok 2010 (včetně NOR č. 1–8/2010) | NOR č. 9/2010 | Rozpočet na rok 2010 (včetně NOR č. 1–9/2010) |

|PZ |PP |PZ |PP |PZ |PP |PZ |PP | | 1. UDRŽITELNÝ RŮST | | | | | | | | | | 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost |14 167 000 000 | |14 861 853 253 |11 342 270 803 | |-66 891 540 |14 861 853 253 |11 275 379 263 | |1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost |49 388 000 000 | |49 387 592 092 |36 371 862 500 | | |49 387 592 092 |36 371 862 500 | | Celkem | 63 555 000 000 | |64 249 445 345 |47 714 133 303 | |-66 891 540 |64 249 445 345 |47 647 241 763 | | Rozpětí[15] | | |-194 445 345 | | | |-194 445 345 | | | 2. OCHRANA PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ A HOSPODAŘENÍ S NIMI | | | | | | | | | | Z toho výdaje související s trhem a přímé platby |47 146 000 000 | |43 819 801 768 |43 701 207 586 | | |43 819 801 768 |43 701 207 586 | | Celkem | 59 955 000 000 | |59 498 833 302 |58 135 640 809 | | |59 498 833 302 |58 135 640 809 | | Rozpětí | | |456 166 698 | | | |456 166 698 | | | 3. OBČANSTVÍ, SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO | | | | | | | | | | 3a. Svoboda, bezpečnost a právo |1 025 000 000 | |1 006 487 370 |738 570 370 | | |1 006 487 370 |738 570 370 | |3b. Občanství |668 000 000 | |681 022 500 |672 410 000 |+66 891 540 |+66 891 540 |747 914 040 |739 301 540 | | Celkem | 1 693 000 000 | |1 687 509 870 |1 410 980 370 |+66 891 540 |+66 891 540 |1 754 401 410 |1 477 871 910 | | Rozpětí[16] | | |18 512 630 | | | |18 512 630 | | | 4. EU JAKO GLOBÁLNÍ HRÁČ[17] |7 893 000 000 | | 8 160 182 000 |7 787 695 183 | | | 8 160 182 000 |7 787 695 183 | | Rozpětí | | | -18 300 000 | | | | -18 300 000 | | | 5. SPRÁVNÍ NÁKLADY/SPRÁVA[18] |7 882 000 000 | |7 918 504 785 |7 917 999 785 | | |7 918 504 785 |7 917 999 785 | | Rozpětí | | | 43 495 215 | | | | 43 495 215 | | | CELKEM | 140 978 000 000 |134 289 000 000 |141 514 475 302 |122 966 449 450 |+66 891 540 |0 |141 581 366 842 |122 966 449 450 | | Rozpětí | | | 518 729 198 |11 651 432 550 | | |518 729 198 |11 718 324 090 | |

[1] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[2] Úř. věst. L 64, 12.3.2010.

[3] Úř. věst. L 183, 16.7.2010.

[4] Úř. věst. L 206, 6.8.2010.

[5] KOM(2010) 108.

[6] KOM(2010) 320.

[7] KOM(2010) 383.

[8] KOM(2010) 108.

[9] KOM(2010) 149.

[10] KOM(2010) 315.

[11] KOM(2010) 533.

[12] Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

[13] Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie, Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

[14] SEK(2010) 767/2.

[15] Do výpočtu rozpětí v podokruhu 1a není zahrnut Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) (500 milionů EUR). 195 milionů EUR, jež překračují strop, je financováno uvolněním prostředků z nástroje pružnosti.

[16] Částka vyčleněná na Fond solidarity Evropské unie se v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 17. května 2006 (Úř. věst. C 139, 14.6.2006) zapíše nad rámec příslušných okruhů.

[17] Rozpětí v okruhu 4 pro rok 2010 nezohledňuje prostředky rezervy na pomoc při mimořádných událostech (248,9 milionu EUR).

[18] Ve výpočtu rozpětí v rámci stropu okruhu 5 byla zohledněna poznámka pod čarou č. 1 finančního rámce na období 2007–2013, která se týká příspěvků zaměstnanců do systému důchodového zabezpečení ve výši 80 milionů EUR.