V Bruselu dne 24.9.2010 KOM(2010) 501 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ První zpráva o účincích reformy programu POSEI z roku 2006 OBSAH ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ První zpráva o účincích reformy programu POSEI z roku 2006 1 ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ První zpráva o účincích reformy programu POSEI z roku 2006 1 1. Úvod 1 2. Vývoj a hlavní prvky režimu 1 3. Právní východiska zprávy 1 4. Účinky reformy z roku 2006 1 4.1. Přístup využívající programy a partnerství 1 4.2. Zvláštní režim zásobování 1 4.2.1. Zajištění zásobování nezbytnými produkty 1 4.2.2. Náhrada dodatečných nákladů 1 4.2.3. Přínos pro konečného uživatele 1 4.2.4. Opětovné zasílání zpracovaných produktů a narušení obchodu 1 4.2.5. Zachování a rozvoj zemědělských činností 1 4.3. Podpora místní produkce 1 4.3.1. Zachování a rozvoj místní zemědělské produkce 1 4.3.2. Jakostní produkce 1 5. Finanční plnění 1 6. Audit provádění režimu POSEI po roce 2006 1 7. Relevantní vývoj související s obchodem po zavedení reformy v roce 2006 1 7.1. Dohody o hospodářském partnerství (EPA) 1 7.2. WTO a dvoustranné obchodní dohody 1 8. Návrhy na zlepšení 1 8.1. Navrhované změny právních předpisů EU 1 8.2. Doporučení členským státům 1 9. Závěry 1 SEK(2010) 1093 ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ První zpráva o účincích reformy programu POSEI z roku 2006 Úvod V článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se uznává složitost strukturální, sociální a hospodářské situace nejvzdálenějších regionů (NR). Vede k tomu jejich odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje rozvoj těchto regionů. V současné době je v článku 349 SFEU uvedeno devět regionů patřících třem členským státům: - v případě Francie: Guadeloupe, Francouzská Guyana, Martinik, Réunion, Saint-Barthélemy a Saint-Martin; - portugalské ostrovy Azory a Madeira; a - španělské Kanárské ostrovy. S ohledem na zvláštní charakter a omezení těchto regionů je třeba přijmout zvláštní opatření. Jejich cílem by zejména mělo být stanovení podmínek, za jakých se na tyto regiony vztahují Smlouvy, včetně společných politik. Pokud jde o společnou zemědělskou politiku (SZP), na NR se vztahuje specifický režim zaměřený na podporu místní produkce a dodávání nezbytných produktů: režim POSEI ( Programmes d‘Options Spécifiques à l‘Eloignement et l‘Insularité) . VÝVOJ A HLAVNÍ PRVKY REžIMU Poprvé byla možnost vytvoření specifických programů pro NR zmíněna v usnesení Evropského parlamentu z roku 1987 o francouzských DOM[1]. Bylo v něm uvedeno, že „vzhledem k vážnosti situace panující na těchto územích je vhodné a nutné podporovat hospodářský a sociální vývoj v několika odvětvích“. Zvláštní opatření týkající se zemědělství v NR byla zavedena v roce 1991 pro francouzské DOM (POSEIDOM)[2] a v roce 1992 pro Kanárské ostrovy (POSEICAN)[3], Azory a Madeiru (POSEIMA)[4]. Za tímto účelem byly vytvořeny hlavní nástroje režimu POSEI: a) zvláštní režim zásobování (ZRZ) zaměřený na omezení nákladů na zásobování produkty určenými pro každodenní spotřebu nebo pro výrobu určitých nezbytných potravin, který v rámci místních potřeb stanovuje osvobození od cla pro produkty dovážené přímo ze třetích zemí nebo podporu pro produkty pocházející z ostatních oblastí Společenství; b) opatření na podporu místní produkce (PMP) zaměřená na zachování nebo rozvoj určitých produktů, která podporují výrobu, zpracování a/nebo uvádění těchto produktů na trh nebo strukturování příslušných odvětví; c) doprovodná opatření: – zvláštní ustanovení přizpůsobující SZP specifickým podmínkám NR; – výjimky použitelné pro strukturální opatření; – grafický symbol, který by pomohl rozšířit povědomí o produktech z NR; – veterinární a rostlinolékařská opatření. Program POSEI byl reformován v roce 2001[5]. Tato reforma změnila ZRZ v tom smyslu, že zavedla „předběžný odhad dodávek“ – seznamy produktů, na něž se vztahuje ZRZ – a jiný způsob výpočtu podpory ZRZ, který vychází ze „zvýšených nákladů“ vyplývajících z odlehlosti, ostrovní povahy a malé rozlohy NR, a nikoli z vývozní náhrady. Byla také vytvořena nová opatření PMP a změněna opatření stávající a režim byl přizpůsoben s ohledem na nové nařízení o rozvoji venkova[6]. V roce 2006 byl režim POSEI reformován znovu, zejména v důsledku následujícího: 1) uveřejnění sdělení Komise KOM(2004)343[7], kterým se přijímá strategie pro NR zaměřená na lepší rozčlenění fondů EU ve prospěch NR a na vytvoření nástrojů ad-hoc ; 2) reforma SZP z roku 2003 (nařízení Rady (ES) č. 1782/2003[8] o režimech přímých podpor pro zemědělce), která znamenala změnu zaměření SZP a otevřela cestu k reformě společné organizace trhů (CMO), které se týká režim POSEI; 3) uznání skutečnosti, že nepružné řízení programů [KOM (2004)0687] způsobilo, že nebylo možné odhad dodávek a opatření PMP rychle přizpůsobit potřebám dané oblasti, a zabránilo jakémukoli využití spoluúčasti. Tyto tři předchozí předpisy tedy nahradil jediný: nařízení Rady (ES) č. 247/2006[9], kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie. Reforma z roku 2006 nezměnila hlavní cíle a nástroje režimu. Její hlavní nový přínos spočívá v tom, že přijala přístup využívající programy a že na členské státy přesunula odpovědnost za vytváření, upravování, řízení a monitorování programů přizpůsobených místním potřebám. Hlavním cílem těchto změn bylo zvýšit pružnost řízení ZRZ a PMP a zjednodušit postupy potřebné pro jejich pozměňování. Nařízení Rady (ES) č. 247/2006 bylo po přijetí několikrát upraveno, aby zohlednilo reformy z roku 2006 týkající se cukru a banánů, kontrolu stavu SZP (do režimu POSEI se přesunul rozpočet odpovídající opatřením přímé podpory, která byla dříve vedena podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003) a jiné přesuny přímých podpor v letech 2007 a 2008[10]. Tyto změny vedly k postupnému zvýšení prostředků přidělených na POSEI, jak je znázorněno v této tabulce (článek 23 nařízení Rady (ES) č. 247/2006): PT | 77,9 | 86,98 | 87,08 | 87,18 | 106,21 | ES | 127,3 | 268,4 | 268,4 | 268,4 | 268,42 | CELKEM |331,8 |617,98 |624,88 |628,58 |653,04 | |Programy POSEI jsou dnes ekvivalentem prvního pilíře SZP pro NR. Právní východiska zprávy Podle čl. 28 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 247/2006 „Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2009 a následně každých pět let obecnou zprávu, případně s odpovídajícími návrhy, o dopadu opatření vyplývajících z tohoto nařízení”. Vzhledem k tomu, že reforma POSEI byla provedena později, než se původně předpokládalo (v období od konce roku 2006 do poloviny roku 2007), první zpráva podle výše uvedeného ustanovení se předkládá v průběhu roku 2010, aby bylo možné shromáždit více údajů potřebných ke zhodnocení počátečních účinků této reformy. Tato zpráva zejména zohledňuje finanční plnění programů do finančního roku 2009, údaje týkající se trhů do roku 2009 a studii, kterou pro Komisi vypracovali konzultanti společnosti Oréade–Brèche, jež hodnotila opatření provedená v rámci režimu POSEI od roku 2001 (dále jen „hodnotící studie“) a byla uveřejněna v únoru 2010 na: http://ec.europa.eu/agriculture/eval/reports/posei/index_fr.htm Účinky reformy z roku 2006 Přístup využívající programy a partnerství Členské státy i hospodářské subjekty přivítaly, že vnitrostátní a regionální orgány získaly větší odpovědnost a pravomoci při určování svého programu a že zúčastněné subjekty se mají podílet na vytváření opatření. Velmi pozitivně je hodnoceno zejména zvýšení pružnosti v procesu postupného přizpůsobování programů skutečným místním potřebám formou ročních úprav. V kontextu nestabilní situace těchto regionů způsobené jejich specifickými tržními a klimatickými riziky to umožňuje rychle uzpůsobit opatření týkající se podpory skutečným požadavkům každé oblasti. Z hodnotící studie vyplývá, že reforma zlepšila správní účinnost (díky vyššímu rozpočtu se podařilo dosáhnout úspor z objemu). Zapojení partnerství ve větší míře však neumožnilo odlehčit administrativní zátěž: přístup využívající programy představuje zátěž pro vnitrostátní/regionální orgány i pro útvary Komise. Zvláštní režim zásobování Zajištění zásobování nezbytnými produkty Z hodnotící studie vyplývá, že ZRZ dobře pokrývá poptávku po produktech vybraných členskými státy / NR a hraje v tomto ohledu důležitou roli, neboť a) zajišťuje stálé dodávky díky vytvářeným zásobám; b) rozvíjí hospodářskou soutěž s podobnými dováženými produkty, což má vliv na stálost cen; c) zachovává místní strukturu produkce, neboť ? podporuje ziskovost místního chovu dobytka, ? zajišťuje životaschopnost místního zemědělsko-potravinářského průmyslu. Náhrada dodatečných nákladů Každý členský stát si zvolil jiný přístup ke stanovování dodatečných nákladů. V hodnotící studii se dospělo k závěru, že ZRZ umožňuje uhradit členským státům náklady na dodávky všech vybraných produktů. Zejména v důsledku kolísání nákladů na dopravu nemůže rozpočet ZRZ, který je omezen danými ročními stropy, pokrýt stejnou část dodatečných nákladů každý rok. Přínos pro konečného uživatele Hodnotící studie odhalila, že konečný uživatel mohl těžit z výhod, jak by bylo vhodné, pouze v některých případech. V jiných případech to lze těžko zjistit. Je obecně těžké ověřit, zda výhoda poskytnutá ZRZ přinesla náležitý prospěch i konečnému uživateli, zejména pokud jde o produkty zapojené do zpracovatelského řetězce. Toto ověřování má provádět příslušný členský stát, který zavádí systémy monitorování. Opětovné zasílání zpracovaných produktů a narušení obchodu Jak je uvedeno ve čtvrtém bodě odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 247/2006, množství, na která se vztahuje zvláštní režim zásobování, jsou omezena potřebami zásobování NR, aby se nenarušilo řádné fungování vnitřního trhu či se nevyvolal odklon obchodu s dotyčnými produkty. Zasílat nebo vyvážet tyto produktů z NR je tedy zakázáno. Zasílat nebo vyvážet tyto produkty je však povoleno, pokud je zisk plynoucí ze ZRZ vrácen, nebo aby byl v případě zpracovaných produktů umožněn regionální obchod či tradiční obchodní tok, jak stanoví článek 4 výše uvedeného nařízení. Tato tradiční množství byla stanovena na základě průměrných obchodních toků mezi léty 1989 a 1991, tj. před začátkem režimu POSEI. Komise se domnívá, že není třeba přehodnocovat tradiční množství. Takové přehodnocení by bylo v rozporu s cílem režimu omezit dodávky pouze na místní potřeby a mohlo by vést k narušení obchodu. Mezi NR je nicméně nutno obchodování s produkty zpracovanými v rámci ZRZ podporovat. Zachování a rozvoj zemědělských činností ZRZ hraje klíčovou úlohu v zachování místních struktur produkce, neboť: - podporuje ziskovost místního chovu dobytka; - zajišťuje životaschopnost místního zemědělsko-potravinářského průmyslu. V důsledku toho ZRZ vytváří další místní pracovní příležitosti v zemědělství a v zemědělsko-potravinářském průmyslu. Objem podpory vyhrazený na zásobování některými produkty v určitých NR (např. maso a mléčné výrobky na Kanárských ostrovech a na Madeiře) na druhou stranu konkuruje místní produkci týchž produktů, která se takto může jen těžko rozvíjet. Členský stát je odpovědný za lepší rozdělování finančních prostředků tak, aby měla místní produkce přednost. Podpora místní produkce Zachování a rozvoj místní zemědělské produkce Režim POSEI má zásadní význam přinejmenším pro omezení úpadku zemědělských činností také proto, že je přizpůsoben specifickým podmínkám NR. Hodnotící studie dokládá, že přispívá k zachování většiny druhů produkce a dokonce k rozvoji některých z nich. Ziskovost a konkurenceschopnost řady odvětví podporovaných režimem POSEI se zvýšila také díky doplňkovým opatřením pro rozvoj venkova. Od zavedení reformy POSEI vzrostly příjmy prakticky všech producentů. V celosvětovém měřítku byla opatření programu POSEI velmi účinná pro odvětví vývozu banánů v regionech, kde je jejich produkce největší (Kanárské ostrovy, Guadeloupe a Martinik), a pro odvětví cukru (Guadeloupe, Martinik a Réunion), jimž se dostává podpory ve značné míře, ale které také vykazují dobré výsledky, co se týče zachování objemu produkce a příjmů, na což poukazuje hodnotící studie. V odvětví živočišné výroby na Réunionu a na Azorech byla zaznamenána vyšší produkce masa a mléka . Odvětví masa a mléka však nedosahují stejně pozitivních výsledků ve všech NR. Konkrétně na Madeiře a Kanárských ostrovech nejsou zvláště úspěšná. Problémy byly také pozorovány v odvětvích ovoce a zeleniny ve francouzských departementech, kam podpora proniká pouze omezeně v důsledku povinnosti producentů vytvářet sdružení, aby obdrželi podporu (zejména v Guyaně); dalšími produkty v tomto odvětví určenými pro vývoz, které se potýkají s potížemi, jsou ananasy na Azorech a rajčata na Kanárských ostrovech. V odvětví banánů byl zaznamenán důležitý pokrok, co se týče vyšší ziskovosti, účinků na produktivitu a podmínek produkce z hlediska jakosti a ochrany životního prostředí. V odvětví cukru ve francouzských departementech umožňuje podpora vyvážit účinky reformy odvětví cukru z roku 2006, aby se zachovala přijatelná výše cen pro producenty, životaschopnost odvětví zpracovávajících cukr, a tedy rovné podmínky hospodářské soutěže na trhu EU. Na Azorech se nicméně odvětví cukru potýká s potížemi, přestože v rámci režimu POSEI obdrželo podporu. Ke zmírnění těchto potíží přijali zákonodárci v květnu roku 2010 legislativní návrh. Jakostní produkce Režim POSEI, spolu s programy rozvoje venkova (RDP), představuje velmi přínosný nástroj na podporu jakostní místní produkce, která může konkurovat dováženým produktům, jenž již nejsou jedinou možnou volbou na místních trzích. Logo, které mohou na základě schválení příslušnými vnitrostátními orgány používat místní vyvážející producenti, přispívá k označení jakosti produkce z nejvzdálenějších regionů v EU. Finanční plnění Údaje o finančním plnění programů POSEI mezi léty 2006 až 2008 (finanční roky 2007–2009) jsou uvedeny v příloze I. Tyto údaje ukazují, že využívání finančních prostředků POSEI se v daném období zvyšovalo. Přidělené finanční prostředky v posledních letech vyčerpala konkrétně některá opatření. Zejména je to zjevné u opatření na podporu diverzifikace v odvětvích živočišné výroby a zeleniny ve francouzských DOM, ve kterých došlo v posledních letech k nečekanému rozvoji. Nedostatek prostředků vedl francouzské úřady k zavedení „stabilizátorů“ (poměrné snížení podpory závisející na rozpočtovém schodku). Tuto situaci vyřešilo schválení dalšího vnitrostátního financování od roku 2010. Je též patrné, že roční rozpočet ZRZ je skoro ve všech NR téměř zcela naplněn. Roční výše přidělených prostředků v rámci ZRZ byla pro každý členský stát pevně stanovena v letech 2005–2006 na základě předchozího plnění v období 2001–2003. V rámci každého programu lze situaci zlepšit přerozdělením dostupného rozpočtu mezi opatření, ve kterých je ještě prostor pro financování. Článek 16 nařízení Rady (ES) č. 247/2006 kromě toho umožňuje členským státům poskytnout dodatečné financování opatření PMP. Stropy stanovené v čl. 23 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 247/2006 však způsobují, pokud jde o ZRZ, jistou nepružnost. Navrhuje se tedy umožnit pružnější přerozdělení finančních prostředků mezi PMP a ZRZ v rámci přiděleného rozpočtu (viz bod 8.1). Audit provádění režimu POSEI po roce 2006 Útvary Komise pro audit provedly v roce 2008 šetření účetních závěrek na Azorách, Madeiře a Réunionu, v letech 2008 a 2009 na Kanárských ostrovech a v roce 2009 na Martiniku a Guadeloupe. Situace zjištěná při těchto auditech je obecně výrazně lepší než při auditech prováděných v dřívějších letech, ačkoliv byly zaznamenány určité nedostatky, co se týče vyměřování banánových plantáží v rámci programu POSEI na Kanárských ostrovech, což však ještě zbývá plně prošetřit s ohledem na účetní závěrky. Relevantní vývoj související s obchodem po zavedení reformy v roce 2006 Dohody o hospodářském partnerství (EPA) Od 1. ledna 2008 dohody EPA umožnily řadě afrických, karibských a tichomořských zemí (AKT) přístup bez cel a kvót na trh EU. Řada zemí AKT produkuje vývozní komodity, které také tvoří velkou část vývozu NR, jako jsou banány, cukr, rýže, maso a jiné ovoce a zelenina. Nejdůležitějšími komoditami z hlediska NR jsou cukr a banány. Co se týče banánů, Komise provedla před reformou společné organizace trhu (CMO) s banány v roce 2006 posouzení dopadů. Toto posouzení zohlednilo pravděpodobné důsledky dohod EPA a vedlo k přesunutí většího rozpočtu z CMO v oblasti banánů do režimu POSEI. Dovoz banánů ze zemí AKT do EU se každoročně zvyšoval, a to o téměř 10 % v roce 2008 a o další 4 % v roce 2009. Po značném propadu produkce na Martiniku a Guadeloupe v důsledku hurikánu Dean v srpnu 2007 (viz příloha III) se produkce NR opět zvýšila, o 2,7 % v roce 2008 a o 7,4 % v roce 2009. Pro cukr zavedly dohody EPA od 1.října 2009 dovoz bez cel a kvót, s dočasným bezpečnostním opatřením do roku 2015 pro země AKT, které nejsou zároveň nejméně rozvinutými zeměmi (NRZ). To může vést k vyššímu dovozu ze zemí AKT – ať již jsou to NRZ, či nikoli. V krátkodobém horizontu však není pravděpodobné, že by tento dovoz dosáhl objemu 3,5 milionu tun předpokládaného v rámci reformy odvětví cukru z roku 2006. Dohody EPA samy zatím neměly žádný přímý vliv na odvětví cukru v NR. WTO a dvoustranné obchodní dohody EU nedávno uzavřela vícestranné a dvoustranné dohody, které mění preferované sazby dovozního cla pro určité komodity. Tyto změny mohou ovlivnit schopnost producentů z NR konkurovat na trhu EU. Mezi dotčené produkty může nejspíše patřit rum, některé druhy ovoce a zeleniny, třtinový cukr a zpracovávané produkty obsahující velká množství zcela získaného třtinového cukru. Pokud jde o banány , EU parafovala dne 15. prosince 2009 dohodu s producenty z Latinské Ameriky, také známými jako producenti v rámci doložky nejvyšších výhod. Podle této dohody by se měla sazba dovozního cla EU postupně snižovat z 176 EUR/tunu na 114 EUR za sedm až devět let. EU se také dohodla na dalším snížení svých cel z banánů na 75 EUR/tunu do roku 2020 ve dvou dvoustranných dohodách, které uzavřela v první polovině roku 2010, jednu s Kolumbií a s Peru a druhou se zeměmi Střední Ameriky. Další země vyvážející velké množství banánů, Ekvádor, projevila zájem připojit se k dohodě EU s Kolumbií a Peru. Po ukončení zvláštního rámce pomoci (SFA) tradičním dodavatelům banánů zemí AKT, který fungoval od roku 1999 do roku 2008 s rozpočtem 375 milionu EUR ve prospěch tradičních zemí AKT vyvážejících banány, navrhla Komise uvolnit v období 2010–2013 až 200 milionů EUR ve prospěch hlavních zemí AKT vyvážejících banány (doprovodná opatření týkající se banánů – BAM), aby jim pomohla v potřebném procesu přizpůsobení se. Reforma CMO v oblasti banánů z roku 2006 již do značné míry zohlednila pro producenty z NR účinky nového obchodního prostředí. Posouzení dopadů provedené před touto reformou se zabývalo možnými důsledky snížení celních sazeb srovnatelného s tím, které bylo dohodnuto v nedávné době. Vzhledem ke skutečnosti, že režim POSEI zajišťuje, že producenti banánů obdrží plnou částku, pro kterou jsou způsobilí, i když nedosáhnou plně odpovídající úrovně produkce, posouzení ukázalo, že změny dovozních celních sazeb EU budou mít na produkci EU pouze omezený dopad, pokud budou v rámci určitých hranic (viz příloha IV). V souvislosti s reformou týkající se produkce banánů byla částka přesunutá do režimu POSEI vypočítána na základě nejpříznivějšího průměru podpory vyplácené producentům banánů v letech 2000–2002 zvýšeného o 8,4 %, aby bylo možné zohlednit určitou proměnlivost trhu s banány ve scénáři dalšího uvolnění. Rozpočet určený na podporu produkce banánů se ve skutečnosti zvyšoval ještě více – přibližně o 47 % – , když vycházel z průměrné výše podpory vyplácené v letech 2002 až 2006. Vzhledem k vývoji trhu v poslední době však Komise pozorně sleduje dopad vícestranných obchodních dohod a případně přijme příslušná opatření k jeho zmírnění. Co se týče cukru , možné snížení dovozních cel a/nebo zavedení nových kvót celních sazeb na základě probíhajících vícestranných rozhovorů v kole jednání v Dohá by mohlo vést k příliš vysokému objemu dodávek a případně ovlivnit ceny cukru v EU. Podle nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 musí Komise zachovat strukturální rovnováhu trhu na cenové úrovni blízké referenční ceně. Pro řešení takové situace je dostupných několik tržních opatření, jako je stažení nebo soukromé skladování. Tato opatření mají vliv na produkci cukru podléhajícího kvótám. Dopad těchto opatření by však měl být pouze omezený, neboť NR produkují méně cukru, než jaké jsou jejich přidělené kvóty. Návrhy na zlepšení Navrhované změny právních předpisů EU Vzhledem k vývoji daného režimu v posledních letech a k nedávnému vstupu Lisabonské smlouvy v platnost se navrhuje přepracovat nařízení Rady (ES) č. 247/2006 , aby se aktualizovala a zjednodušila některá ustanovení a nařízení se sladilo s novými požadavky Smlouvy o fungování Evropské unie. Zejména se navrhuje změnit čl. 4 odst. 2, aby zahrnoval možnost volného obchodování se zpracovanými produkty ZRZ v rámci francouzských DOM (viz. bod 4.2.4) . Navrhuje se také změnit čl. 23 odst. 3 , aby se zvýšily maximální roční stropy ZRZ pro Francii a Portugalsko – v rámci stávajících přidělených finančních prostředků –, a zmírnil se tak tlak ze strany finančních rámců vyhrazených pro ZRZ, a do předběžného odhadu dodávek potřebných NR by se mohly zahrnout další produkty, aniž by se zvýšil celkový rozpočet (viz bod 5). Komise také zamýšlí změnit článek 49 nařízení Komise (ES) č. 793/2006 , aby se snížila správní zátěž a aby členské státy měly více času na zjištění skutečných potřeb a dokončení strategického přístupu pro následující rok (viz bod 4.1). Změna bude spočívat v posunutí lhůty pro předkládání úprav ročního programu na následující rok Komisi z 1. srpna na 30. září. Tyto úpravy posoudí útvary Komise a GŘ AGRI je schválí dopisem, pokud nebudou vyžadovat větší změny, jako zavedení nového opatření (kapitoly) do programu. V takovém případě budou změny předloženy do 1. srpna a schváleny rozhodnutím Komise. Doporučení členským státům V členských státech probíhá proces zavádění příslušných kontrolních systémů umožňujících ověřit, že výhody plynoucí ze ZRZ přinášejí náležitý prospěch i konečnému uživateli (bod 4.2.3). Členské státy se vyzývají, aby dané systémy rychle uvedly do praxe a podaly o tom zprávu Komisi. Členským státům se doporučuje, aby upravily objem podpory ZRZ určené na produkty, které jsou také produkovány v daném místě , aby tak měl přednost rozvoj místní produkce (bod 4.2.5). Členským státům se doporučuje analyzovat do hloubky příčiny malé úspěšnosti opatření, která nedosáhnou stanovených cílů (bod 4.3.1), a navrhnout lepší strategii podpory v jejich programech. Pružnost v rámci řízení vlastních programů, která byla v rámci reformy přidělena členským státům, může být velmi účinná při řešení některých konkrétních situací. Pokud chtějí členské státy pomoci odvětvím, která se potýkají s potížemi, mohou přerozdělit finanční rámec POSEI v rámci programu a dokonce přidělit dodatečnou podporu, rovněž díky pružnějším ustanovením týkajícím se státní podpory, která se plánují pro NR (bod 5). V souvislosti s těmito strategickými možnostmi by členské státy měly dávat přednost opatřením, která přispívají k zachování a tvorbě místních pracovních příležitostí. Členské státy se vyzývají k pravidelnému podávání zpráv vycházejících z klíčových ukazatelů , které stanovují útvary Komise, aby se mohlo provádět celkové hodnocení vývoje režimu POSEI v průběhu let. Nakonec je třeba zdůraznit, že počáteční vymezení programů POSEI vyžadovalo zapojení všech zúčastněných subjektů – a totéž by mělo platit také pro roční úpravy těchto programů. Díky plánované změně článku 49 nařízení Komise (ES) č. 793/2006, která by prodloužila lhůtu pro předložení daných úprav (bod 8.1), bude více času pro konzultování dotčených hospodářských subjektů. Závěry V prvních letech provádění byl režim POSEI úspěšný v tom, jak využíval programy (což je jednoznačně pružnější přístup bližší místním potřebám), jak zajišťoval zásobování nezbytnými produkty omezováním dodatečných nákladů na jejich dodávky, jak podporoval příjmy zemědělců v NR a jak zajišťoval rozvoj určitých zemědělských odvětví. Komise na základě stávající analýzy a situace zastává názor, že finanční rámec přidělený režimu POSEI umožnil splnění širokých cílů režimu. V provádění režimu POSEI hrají klíčovou roli členské státy. Členské státy by měly zvážit cílenější přerozdělení použitelných prostředků, aby podpořily nově vznikající odvětví a oblasti produkce, které měly více potíží než ostatní. Komise i členské státy musí i nadále vyvíjet úsilí, aby dosáhly co nejlepšího provádění režimu a zejména cílů soběstačnosti v oblasti potravin a diverzifikace oproti tradičním odvětvím produkce určené pro vývoz, aby se zajistila životaschopnost zemědělských činností i v případě krizí trhu týkajících se určitých oblastí. Dalšími zásadními cíli, o jejichž dosažení je třeba usilovat, je zachování a pokud možno zvýšení počtu pracovních příležitostí v zemědělství, jakost produkce a ochrana životního prostředí. [1] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. května 1987. [2] Nařízení Rady (EHS) č. 3763/91, Úř. věst. L 356, 24.12.1991, s. 1 . [3] Nařízení Rady (EHS) č. 1601/92, Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 13 . [4] Nařízení Rady (EHS) č. 1600/92, Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 1 . [5] Nařízení Rady (ES) č. 1452/2001 (POSEIDOM), 1453/2001 (POSEIMA) a 1454/2001 (POSEICAN) ze dne 28. června 2001, Úř. věst. L 198, 21.7.2001, s. 11 . [6] Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80 . [7] Revidováno a posíleno sdělením Komise KOM(2008) 642. [8] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1 . [9] Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1 . [10] – Nařízení Rady (ES) č. 318/2006, Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 1 ( reforma týkající se cukru). – Nařízení Rady (ES) č. 2013/2006, Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 13 (reforma týkající se banánů). – Nařízení Komise (ES) č. 1276/2007, Úř. věst. L 284, 30.10.2007, s. 11 (rozpočtové stropy pro rok 2007). – Nařízení Komise (ES) č. 674/2008, Úř. věst. L 189, 17.7.2008, s. 5 (rozpočtové stropy pro rok 2008). – Nařízení Rady (ES) č. 73/2009, Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16 (kontrola stavu).