[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 16.8.2010

KOM(2010) 434 v konečném znění

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

o provádění polského vnitrostátního akčního plánu v rámci nařízení Rady (ES) č. 338/2008 ze dne 14. dubna 2008, kterým se upravují kvóty přidělené Polsku pro lov tresky obecné v Baltském moři (subdivize 25–32, vody ES) na období od roku 2008 do roku 2011

OBSAH

1. Úvod 3

2. Vnitrostátní akční plán týkající se kontroly 3

2.1. Právní rámec 3

2.2. Jediný orgán 3

2.3. Prosazování právních předpisů a inspekce 4

2.4. Správní kontrola 4

3. Vnitrostátní akční plán týkající se přestavby loďstva v Baltském moři 5

3.1. Vývoj polského rybářského loďstva 5

3.2. Snížení počtu zvláštních povolení k rybolovu tresky obecné 6

3.3. Veřejná podpora v případě trvalého zastavení rybolovných činností 6

3.4. Modernizační opatření (přechod do odvětví lovu pelagických druhů) 7

3.5. Veřejná podpora v případě dočasného zastavení rybolovných činností 7

4. Závěr a doporučení 8

Úvod

Podle čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 338/2008 ze dne 14. dubna 2008, kterým se upravují kvóty přidělené Polsku pro lov tresky obecné v Baltském moři (subdivize 25–32, vody ES) na období od roku 2008 do roku 2011, Komise každoročně hodnotí provádění polských vnitrostátních akčních plánů týkajících se kontroly a přestavby loďstva a podává o provádění těchto plánů zprávu Radě. První zpráva byla Radě předložena dne 18. listopadu 2008. Vnitrostátní akční plán týkající se kontroly je navržen tak, aby se vyřešily stávající problémy s kontrolou a prosazováním předpisů a aby se komplexně řešily příčiny nezákonného rybolovu a porušování právních předpisů EU pro lov tresky obecné v Baltském moři. Obsah plánu byl projednán a schválen polskými orgány a útvary Komise na zasedání o polském režimu kontroly rybolovu v souvislosti s finanční podporou pro kontrolu rybolovu, které se konalo ve Varšavě dne 18. března 2008. Vnitrostátní akční plán týkající se kontroly je uveden ve schváleném záznamu tohoto zasedání.

Vnitrostátní akční plán pro přestavbu baltského loďstva, který se rovněž vztahuje na období let 2008 až 2011, byl navržen tak, aby určil opatření, která je nutné přijmout v zájmu dosažení udržitelného čerpání kvót pro odlovy tresky obecné udělených Polsku s ohledem na zachování zdrojů i na hospodářské hledisko jako součást operačního programu spolufinancovaného na období let 2007–2013 Evropským rybářským fondem. V návaznosti na jednání mezi Komisí a polskými orgány přijalo Polsko v dubnu 2008 vnitrostátní plán pro přestavbu baltského loďstva a v lednu 2009 plán na úpravu intenzity rybolovu (FEAP).

Jak je stanoveno v čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 338/2008, Polsko oba plány přijalo a provádí je. V souladu s plány zaslalo Polsko Komisi zprávy o provádění. Tyto informace spolu s informacemi shromážděnými inspektory Komise podporují hodnocení uvedené v této zprávě. Zpráva je rozdělena na dvě části: akční plán týkající se kontroly a akční plán týkající se přestavby loďstva.

VNITROSTÁTNÍ AKčNÍ PLÁN TÝKAJÍCÍ SE KONTROLY

Vnitrostátní akční plán týkající se kontroly stanoví harmonogram pro postupné zlepšování polského režimu kontroly rybolovu v průběhu dvou let. V rámci plánu předloží Polsko Komisi každého půl roku zprávu o pokroku u každého bodu plánu. V roce 2009 předložilo Polsko zprávu o inspekci dne 2. dubna a třetí zprávu o pokroku dne 14. července.

Právní rámec

V roce 2008 zahájily zákonodárné orgány proces přijímaní nových vnitrostátních předpisů, které řeší nedostatky režimu kontroly a prosazování právních předpisů (jak je uvedeno v akčním plánu), navržením nového zákona o rybářství a nového zákona o trhu v oblasti rybolovu. Tyto zákony však dosud nebyly přijaty. Nový zákon o organizaci trhu v oblasti rybolovu je v současné době před Ústavním soudem a návrh nového zákona o rybolovu čeká v současné době na projednání v parlamentu.

Jediný orgán

Na ministerstvu zemědělství a rozvoje venkova bylo v roce 2008 vytvořeno místo náměstka ředitele pro kontrolu rybolovu a nový náměstek byl pověřen, aby jednal jako jediný orgán a koordinoval sledování, kontrolu a dohled na vnitrostátní a mezinárodní úrovni. Toto místo bylo obsazeno a je plně funkční.

Jediný orgán je kromě jiných úkolů odpovědný za vypracování ročního vnitrostátního programu kontroly, který stanoví strategii, priority a cíle. Jediný orgán předsedá měsíčním setkáním koordinační rady inspektorů.

Prosazování právních předpisů a inspekce

Vedle některých pozitivních strukturálních zlepšení, která byla v Polsku provedena v roce 2008 s cílem vyřešit potíže spojené s kontrolou a prosazováním právních předpisů, jsou ve zprávě Komise za rok 2008 uvedeny některé nedořešené obtíže.

V roce 2009 byla zaznamenána další zlepšení:

- Nové hlídkové plavidlo je plně funkční.

- Byl zaveden požadavek provést inspekci u 100 % vykládek tresky obecné namísto hodnotícího kritéria ve výši 20 %.

- Všem polským rybářským inspektorům byla vydána příručka týkající se inspekcí.

- Kontrolní orgány byly vybaveny přenosnými vahami.

I přes stanovení hodnotícího kritéria ve výši 100 % pro inspekce vykládek tresky obecné nejsou priority a strategie inspekcí založeny na komplexní analýze rizik. Koncentrace inspekčních zdrojů může omezit kontrolu a inspekce v jiných oblastech, než jsou oblasti vykládek tresky obecné. Další subjekty účastnící se rybolovu a činností po vykládce, jako jsou kupující, prodávající a zpracovatelé, nepodléhají tudíž účinnému režimu kontroly. To může být jeden z faktorů, které ovlivnily přečerpání kvóty pro sledě obecného v západní části Baltského moře na rok 2009 o 17,4 %.

Polské orgány informovaly Komisi, že do listopadu 2009 budou regionální kontrolní orgány vybaveny přenosnými počítači, které jim umožní přístup do systému sledování plavidel (VMS).

V oblasti vývoje informačního systému pro rybolov byl však zaznamenán pouze omezený pokrok. V rámci memoranda o porozumění bylo nutné do druhého čtvrtletí roku 2009 zavést a inspektorům v přístavech a na moři zpřístupnit elektronický systém umožňující on-line přístup k údajům systému sledování plavidel (VMS), hlášením o intenzitě rybolovu, hlášením o úlovcích, předběžným oznámením a vstupním/výstupním zprávám. Koncem roku 2009 byla Komise informována, že byl zprovozněn pouze přístup do systému sledování plavidel.

Správní kontrola

Hlavní překážkou pokroku v této oblasti je stagnace ve vývoji právního rámce a při provádění informačního systému pro rybolov. Důsledky jsou následující:

- Není k dispozici on-line přístup k inspekčním činnostem a není možná ani výměna informací o inspekčních činnostech mezi místní, regionální a centrální úrovní.

- Dosud nebyl sestaven zvláštní tým pro analýzu údajů odpovědný za sledování rybářských plavidel v reálném čase a analýzu rizik rybářských plavidel.

- Subjekty účastnící se činností po vykládce, jako jsou kupující, prodávající a zpracovatelé, nepodléhají až do přijetí nového zákona o trhu v oblasti rybolovu účinnému režimu kontroly.

VNITROSTÁTNÍ AKčNÍ PLÁN TÝKAJÍCÍ SE PřESTAVBY LOďSTVA V BALTSKÉM MOřI

V dubnu 2008 přijalo Polsko vnitrostátní akční plán týkající se přestavby loďstva v Baltském moři. V návaznosti na tento akční plán a v souladu s článkem 22 nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu přijalo Polsko v lednu 2009 po jednání s Evropskou komisí plán úpravy intenzity rybolovu (FEAP). Plán FEAP aktualizuje popis prvků obsažených v akčním plánu, stanoví ambicióznější cíle pro snížení kapacity loďstva lovícího populace tresky obecné a přidává nové položky, jako je zavedení vlastnických práv a doprovodných kontrolních opatření.

Vývoj polského rybářského loďstva

Níže uvedená tabulka ukazuje celkové snížení kapacity rybářského loďstva v Baltském moři vyjádřené v počtu plavidel, GT a kW v období mezi 1. březnem 2008 a 1. prosincem 2009.

Tabulka 1 : Polské rybářské loďstvo v období 1. 3. 2008–1. 12. 2009[1]

Plavidla podle LOA* | Počet plavidel | Kapacita v kW | Kapacita v GT |

Délka plavidla | Počet plavidel | kW | GT |

0–8 m | 2 | 44 | 4 |

8–9,99 m | 5 | 275 | 27 |

10–11,99 m | 2 | 114 | 20 |

12–14,99 m | 3 | 342 | 67 |

15–18,49 m | 22 | 2 723 | 824 |

18,5–20,49 m |

20,5–25,49 m | 13 | 3 470 | 1 255 |

25,5 m a více | 19 | 8 421 | 3 178 |

Celkem | 66 | 15 388 | 5 375 |

Modernizační opatření (přechod do odvětví lovu pelagických druhů)

Plán pro přestavbu loďstva zajišťuje modernizaci rybářských plavidel o délce větší než 24 m a také jejich přechod do odvětví lovu pelagických druhů do konce roku 2011 (podle plánu FEAP se jedná o 51 plavidel). Do začátku listopadu 2009 bylo přijato celkem 40 žádostí o spolufinancování modernizace plavidel z ERF; do konce ledna 2010 bylo podepsáno 20 smluv o modernizaci plavidel s podporou ERF.

Tento segment loďstva představuje významnou část loďstva lovícího populace tresky obecné z hlediska kapacity vyjádřené v kW a GT. Trvalý přechod těchto plavidel do odvětví lovu pelagických druhů musí být v souladu s rybolovnými právy, stavem pelagických populací a očekávaným vývojem systému řízení těchto populací.

Veřejná podpora v případě dočasného zastavení rybolovných činností

V souladu s vnitrostátním plánem na přestavbu loďstva v Baltském moři a s cílem zmírnit nepříznivé sociálně-ekonomické dopady snižování počtu zvláštních povolení pro lov tresky obecné bylo rozhodnuto, že části rybářského loďstva, která nezískala povolení k rybolovu tresky obecné na rok 2009 (ale měla ho v roce 2008), by měla být poskytnuta náhrada za dočasné odstavení z rybolovných činností. Tato náhrada se poskytuje snižujícímu se počtu rybářských plavidel, kterým byl nejpozději do konce roku 2011 zakázán rybolov tresky obecné. V listopadu 2009 bylo přijato celkem 258 rozhodnutí o poskytnutí příspěvku.

Snížení počtu povolení k rybolovu tresky obecné v kombinaci s větší kontrolou vykládek má za následek přiměřenější čerpání kvóty pro tresku obecnou v průběhu celého roku a zlepšení v oblasti dodržování předpisů polskými rybáři.

Proces přestavby loďstva není však zdaleka dokončen, přestože podpora z ERF byla využita podle plánu. Z (přibližně) 450 plavidel, která tvoří polské loďstvo, byla více než polovina nucena v období let 2009–2011 zastavit rybolov, a to díky podpoře v případě dočasného zastavení rybolovu. V důsledku toho můžeme očekávat, že po uplynutí této doby bude asi 200 plavidel připraveno znovu se rybolovu tresky obecné účastnit.

Závěr a doporučení

V průběhu dvou let učinilo Polsko jasný pokrok v oblasti zlepšování efektivity řízení rybolovu v Baltském moři, a to zejména ve vztahu k provádění plánovaných opatření ERF na podporu dočasného a trvalého zastavení rybolovných činností.

Snížení počtu povolení k rybolovu tresky obecné v kombinaci s větší kontrolou vykládek má za následek přiměřenější čerpání kvóty pro tresku obecnou v průběhu celého roku a zlepšení v oblasti dodržování předpisů polskými rybáři.

Přes počáteční zpoždění zahájení režimu pro trvalé vyřazení plavidel z provozu, spolufinancovaného z Evropského rybářského fondu, je nyní proces trvalého zastavení rybolovných činností s podporou ERF na dobré cestě a dosavadní výsledky jsou obecně v souladu s cíli. Tento proces by však měl být posílen s cílem upravit velikost loďstva lovícího populace tresky obecné tak, aby odpovídala rybolovným právům.

Má-li restrukturalizace vnitrostátního systému v rámci kontroly a řízení loďstva podle vnitrostátního akčního plánu a vnitrostátního plánu týkajícího se přestavby loďstva přinést co nejvíce výhod, je nutné, aby byla všechna nezbytná opatření přijata včas. Prováděné reformy pokrývají pouze část vnitrostátního akčního plánu a zaznamenané zlepšení nemůže zatím zaručit plnou spolehlivost režimu kontroly. Kromě toho nebyla zatím v nezbytné míře napravena strukturální nerovnováha polského loďstva a vzhledem k nedostatku údajů nelze hodnotit její dopad na loviště tresky obecné.

Je nezbytné, aby Polsko přijalo veškerá nezbytná opatření v souladu s předem určeným plánem. Zvláštní pozornost je třeba věnovat těmto otázkám:

- Je nutné přijmout právní rámec za účelem úplného provedení právních předpisů EU do vnitrostátního právního řádu.

- Údaje o intenzitě rybolovu musejí být řádně předány Komisi.

- Je nutné rozvíjet kulturu dodržování předpisů vybudovanou na ekonomicky životaschopném rybolovu a řešit otázku nadměrné kapacity, aby nezákonný rybolov již nebyl ani ziskový ani tolerovaný. Měl by být přezkoumán systém odrazování od porušování předpisů a současně by se mělo zajistit, aby sankce byly úměrné povaze přestupku tak, aby osoby porušující předpisy byly připraveny o ekonomický prospěch.

- Nadále je třeba přijmout vhodná opatření k zajištění účinného a efektivního režimu kontroly a prosazování právních předpisů, a to zejména:

- V rámci režimu inspekce a inspekčních postupů je nutné zajistit, aby byla v návaznosti na inspekce přijata vhodná opatření.

- Všechna rybářská odvětví, včetně odvětví činností po vykládce, by měla podléhat inspekci a kontrole a odpovídajícím způsobem by také měly být přidělovány prostředky.

- Je nezbytné modernizovat informační systém pro rybolov, aby splňoval požadavky právních předpisů EU.

- Měl by být sestaven zvláštní tým pro analýzu údajů odpovědný za sledování rybářských plavidel v reálném čase a analýzu rizik rybářských plavidel.

Komise vyzývá Polsko, aby určilo vhodná nápravná opatření a ihned přistoupilo k jejich provádění v souladu s memorandem o porozumění. Seznam nápravných opatření by měl být do 1. listopadu 2010 písemně předložen Komisi.

Zároveň si Komise vyhrazuje právo vykonávat své pravomoci strážkyně Smluv EU.

[1] Údaje vychází z rejstříku rybářského loďstva Společenství. Data zvolená pro porovnání odpovídají datům z polských přehledů.

[2] Čerpání kvóty pro odlovy tresky obecné ve východní části Baltského moře Polskem dosáhlo v roce 2009 úrovně 97,3 %.

[3] Údaje vychází z informací poskytnutých polským odborem rybolovu na zasedání monitorovacího výboru pro operační program ERF, které se konalo ve Varšavě dne 27. ledna 2010.