[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 28.6.2010

KOM(2010)335 v konečném znění

.

ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Výroční zpráva za rok 2010 o politikách rozvoje a vnější pomoci Evropské unie a o jejich provádění v roce 2009 SEK(2010)773

Reakce na globální problémy

Rok 2009 byl celosvětově složitým rokem. Dopad krize v oblasti cen potravin v letech 2007–2008 zhoršila hospodářská a finanční krize, která vedla k celosvětové recesi. Evropská unie jednala rychle, aby zmírnila negativní dopady na své partnerské země. Zvýšila rovněž své úsilí o zajištění toho, aby krize nezpochybnila pokrok směrem k rozvojovým cílům tisíciletí, jehož bylo dosaženo v minulých letech.

Jednu platformu pro konkrétní opatření představoval potravinový nástroj EU, který byl zaveden koncem roku 2008 k řešení krize v oblasti cen potravin. Z částky ve výši 1 miliardy EUR přislíbené v rámci tohoto nástroje byla do konce roku 2009 přidělena částka ve výši 837 milionů EUR. Cílem tohoto nástroje je překlenout kritickou mezeru mezi mimořádnou pomocí a střednědobou až dlouhodobou rozvojovou pomocí. Hospodářská a finanční krize, která začala v druhém pololetí roku 2008, situaci zhoršila, zejména v nejchudších zemích. Odhaduje se, že v důsledku krize se do absolutní chudoby dostane 40 až 80 milionů osob v rozvojových zemích. Na základě návrhů Evropské komise předložených v dubnu 2009[1] byl schválen soubor ucelených, včasných, cílených a koordinovaných opatření. V důsledku toho byla do konce roku v rámci tzv. mechanismu FLEX pro ohrožené země přislíbena částka ve výši 215 milionů EUR s cílem pomoci 11 africkým a dvěma karibským zemím snížit nedostatek finančních prostředků v jejich státních rozpočtech na rok 2009. Do konce roku 2009 byla vyplacena částka ve výši 160 milionů EUR, přičemž zbývající částka ve výši 55 milionů EUR má být vyplacena v prvním čtvrtletí roku 2010. Přezkum strategických dokumentů jednotlivých zemí v polovině období, který se uskutečnil v roce 2009, byl proveden obzvláště včas, což EU umožnilo přizpůsobit jednotlivé programy spolupráce vyvíjející se skutečnosti.

Evropská komise hrála na různých mezinárodních fórech (zejména v rámci skupiny G8, G20 a OSN) aktivní úlohu s cílem zajistit, aby byly vzaty plně v úvahu dopady finanční a hospodářské krize na nejchudší země a aby byla přijata zvláštní opatření s cílem těmto zemím pomoci.

Rok 2009 se vyznačoval rovněž zvýšeným úsilím o řešení dopadu změny klimatu. V období do jednání o klimatu, která proběhla v prosinci 2009 v Kodani, EU prohloubila svou spolupráci a dialog s partnery z řad rozvojových zemí. Komise vydala sdělení s názvem Posílení mezinárodního financování pro změnu klimatu: evropský návrh pro kodaňskou dohodu , aby rozvojovým zemím pomohla bojovat proti změně klimatu[2]. V prosinci se EU dohodla na financování rychlého startu ve výši 2,4 miliardy EUR ročně v období 2010–2012 s cílem pomoci rozvojovým zemím přizpůsobit se změně klimatu a přejít na nízkouhlíkové strategie. Záměrem bylo rovněž připravit tyto země na větší částky financování na zmírňování a přizpůsobení, které byly přislíbeny na období po roce 2012. V roce 2009 obdržela globální aliance pro boj proti změně klimatu částku ve výši 35 milionů EUR na podporu chudých zemí, které jsou nejvíce ohroženy změnou klimatu, zejména nejméně rozvinutých zemí a malých ostrovních rozvojových států. V únoru 2009 bylo zveřejněno sdělení Strategie EU na podporu snižování rizika katastrof v rozvojových zemích[3] . Jeho cílem je zmírnění dopadu katastrof na nejzranitelnější země.

Aktivní vztahy po celém světě

V průběhu roku 2009 uspořádala Evropská unie vrcholné schůzky s hlavními globálními hráči, jako je Čína, Indie a Rusko.

V roce 2009 byly dále posilovány politické vztahy s Latinskou Amerikou. V září přijala Komise sdělení, které stanoví nový rámec politiky pro vztahy mezi EU a Latinskou Amerikou. V prosinci byla přijata latinskoamerická investiční facilita s finančními prostředky ve výši 10,8 milionu EUR s cílem přilákat další investory pro odvětví dopravy, energetiky, životního prostředí a na podporu sociálního a soukromého sektoru.

V květnu 2009 byla s africkými, karibskými a tichomořskými zeměmi (AKT) oficiálně zahájena jednání o druhé revizi dohody z Cotonou. V tomto roce byl zahájen rovněž přezkum 10. ERF v polovině období za účelem posouzení dosavadního pokroku a aktualizace strategie spolupráce a finančních částek přidělených dotčeným zemím.

V rámci společné strategie EU-Afrika se dále zlepšovaly strategické vztahy s Afrikou v zájmu společného řešení kontinentálních i celosvětových problémů. Zintenzivnil se politický dialog a vytvoření prováděcích plánů v osmi tematických partnerstvích vedlo ke konkrétnímu pokroku, který přinesl prospěch oběma kontinentům.

S ohledem na významné zapojení Jižní Afriky do řešení konfliktů v Africe zvýšily EU a Jižní Afrika v roce 2009 významně svůj dialog o mírových a bezpečnostních záležitostech.

V červnu 2009 se v Bruselu uskutečnil první summit EU-Pákistán. V listopadu 2009 dokončila EU rovněž jednání s Irákem o dohodě o partnerství a spolupráci, která má být podepsána v roce 2010 a která bude představovat vůbec první základ pro smluvní vztahy mezi EU a Irákem.

Jako součást evropské politiky sousedství (EPS) financovala investiční facilita sousedství v období 2008–2009 25 projektů v odvětví dopravy, životního prostředí a energetiky, jakož i v sociálním a soukromém sektoru, a to s granty v celkové výši 170 milionů EUR. To pomohlo uvolnit u mezinárodních finančních institucí částku na investice ve výši 7,35 miliardy EUR.

Snaha o dosažení rozvojových cílů tisíciletí

V minulých letech bylo dosaženo celkového pokroku, pokud jde o jednotlivé cíle a ukazatele rozvojových cílů tisíciletí. Tento pokrok je však nerovnoměrný a některé země a regiony, zejména v subsaharské Africe, zaostávají. Světová hospodářská krize spolu se změnou klimatu a dopady předchozích šoků souvisejících s potravinami a palivy mimoto ohrozila vyhlídky na udržitelný pokrok.

V průběhu roku 2009 vypracovala Evropská komise přípravné dokumenty v hlavních oblastech rozvojových cílů tisíciletí týkajících se lidského rozvoje, jako je zdraví, vzdělávání a rovnost žen a mužů. Přijetí těchto politik v roce 2010 bude utvářet vnitřní diskusi EU o rozvojových cílech tisíciletí a poskytne příspěvek EU k vrcholné schůzce OSN za účelem přezkumu rozvojových cílů tisíciletí, která se bude konat v září 2010. Zájmem Komise je, aby se EU dohodla na uceleném přístupu, pokud jde o způsob, jak urychlit pokrok směrem k dosažení rozvojových cílů tisíciletí do roku 2015 a jak konsolidovat přínosy tak, aby byly udržitelné. Dokumenty zahrnovaly rovněž řadu iniciativ, včetně sdělení o řádné správě v daňové oblasti v rozvojových zemích a přezkumu tematických politik v oblasti zajišťování potravin.

Prostřednictvím různých nástrojů a kanálů, včetně rozpočtové podpory, Komise podporovala zdraví, vzdělávání, zaměstnanost, sociální ochranu a kulturu v zájmu posílení vnitrostátních systémů a přizpůsobení podpory vnitrostátním politikám.

Jako člen rady Světového fondu pro boj proti AIDS, tuberkulóze a malárii (GFATM) a zástupce EU jakožto významného přispěvatele (872,5 milionu EUR od roku 2002 do roku 2009) hrála Komise v této iniciativě i nadále aktivní úlohu a aktivně se zapojila rovněž do Globální aliance pro očkování a imunizaci (GAVI). Jako stálý člen rady zrychlené iniciativy Vzdělání pro všechny se Komise zaměřila na účinnost pomoci, potřeby států s nestabilní situací a otázky správy.

Komise zdvojnásobila své úsilí s cílem dosáhnout pokroku v oblasti rozvojových cílů tisíciletí týkajících se rovnosti žen a mužů. V roce 2009 byla nestátním subjektům poskytnuta podpora na boj proti negramotnosti dospělých a na podporu vlastnění majetku ženami.

V souladu se sedmým rozvojovým cílem tisíciletí se Komise zaměřila rovněž na důležité otázky související s životním prostředím, jako je změna klimatu, rozšiřování pouští, biologická rozmanitost, rybolov a ochrana lesů. Pokračovala rovněž podpora k zvýšení schopnosti rozvojových zemí provádět mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí.

V průběhu roku Komise pokračovala ve snaze o zajištění lepší dostupnosti a vyšší kvality údajů o rozvojových cílech tisíciletí, které uchovávají rozvojové země. Byly provedeny studie těchto údajů a poskytnuta podpora na zlepšení statistické kapacity rozvojových zemí. Obrázek je mnohem optimističtější než v předchozích letech, v ukazatelích používaných k měření rozvojových cílů tisíciletí však přetrvávají významné nedostatky.

Zachování relevantnosti a soustředěnosti politik

Evropský konsenzus o rozvoji[4] poprvé stanovil společnou vizi rozvoje ze strany EU a jejích členských států. Hlavními prvky jsou: větší a lepší podpora, větší soudržnost politiky ve prospěch rozvoje a zaměření na Afriku. V roce 2009, čtyři roky po jeho přijetí, provedla Komise předběžné posouzení provádění konsenzu, které se pro všechny partnery v oblasti rozvoje stalo obecně uznávaným a cenným referenčním zdrojem.

Samotná podpora nepostačuje, aby napomohla rozvoji nejchudších zemí, a Komise se v posledních letech usilovně snažila zajistit, aby byly všechny politiky EU v souladu s její snahou o dosažení rozvojových cílů tisíciletí. Dalším a nezbytným příspěvkem k rozvoji je proto soudržnost politik ve prospěch rozvoje.

V září 2009 vydala Komise druhou důležitou zprávu zahrnující 12 oblastí politiky, které mají dopad na rozvoj. Patří k nim obchod, životní prostředí, změna klimatu, bezpečnost, zemědělství, rybolov, sociální rozměr globalizace, zaměstnanost a důstojná práce, migrace, výzkum a inovace, informační společnost, doprava a energetika. Další oblastí, v níž Komise usiluje o kladné synergie s rozvojovými cíli, je řádná správa v daňové oblasti.

Zpráva jednoznačně prokazuje silný dopad na rozvojové země, jehož EU dosáhla prostřednictvím široké škály svých politik, postupů a nástrojů. Politiky EU byly obzvláště kladné v oblasti výzkumu, životního prostředí a energetiky. V oblasti výzkumu spolupracují EU a rozvojové země v oblastech zájmu rozvojových zemí, jako je zdraví nebo zajišťování potravin. Výzkumní pracovníci z rozvojových zemí jsou vybízeni k účasti na výzkumných programech a programech mobility. V rámci politiky v oblasti životního prostředí se EU ujala vedení při ochraně lesů po celém světě. V rámci své iniciativy „vymahatelnost práva, správa a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT)“ dováží EU z partnerských zemí pouze certifikované dřevo s cílem bojovat proti nezákonné těžbě dřeva. V energetickém odvětví podnítí závazný cíl v rámci směrnice o obnovitelných zdrojích energie (20 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020) vývoz biopaliv z rozvojových zemí. Režim udržitelnosti ukládá dovozcům biopaliv povinnost dodržovat environmentální kritéria a podávat zprávy o možných negativních hospodářských a společenských dopadech ve třetích zemích.

V návaznosti na tyto zkušenosti a získané poznatky schválila[5] Rada ministrů v listopadu 2009 pět oblastí pro prioritní opatření ve stávajícím rámci 12 oblastí politiky: obchod a finance, změna klimatu, zajišťování potravin, migrace a mír a bezpečnost.

Úsilí o to, aby se vnější politiky EU více zaměřily na rozvoj, je nutno sladit s řádnými vnitrostátními politikami v rozvojových zemích. Pro EU je řádná správa zásadní v boji proti chudobě, a to zlepšením investičního prostředí a řízení veřejných financí, snížením korupce, zlepšením řádné správy v daňové oblasti a výběru daní pro rozvoj, posílením kontroly a vyvážení institucí ke zvýšení odpovědnosti a stability. Ačkoliv Komise uznává, že zlepšení demokratické správy je interním procesem každé země, je odhodlána zabývat se demokratickou správou jako zvláštní oblastí politiky i jako průřezovou otázkou týkající se všech programů a odvětví. V politických dialozích a dialozích souvisejících s lidskými právy vedených s partnerskými zeměmi Komise pravidelně nadnáší například otázku rovnosti žen a mužů a práv žen. V některých zemích podporuje Komise projekty, které se zabývají záležitostmi dětí postižených ozbrojenými konflikty a násilím na dětech. V roce 2009 byl poprvé uspořádán regionální workshop o původním obyvatelstvu, menšinách a diskriminaci na základě kast, který se zaměřil na jižní a jihovýchodní Asii. Řádná správa a dodržování lidských práv v partnerských zemích nejen zvyšuje kvalitu podpory EU, nýbrž patří rovněž k základním hodnotám EU.

Evropská podpora – větší částky, které jsou lépe využity

V roce 2009 EU (27 členských států a Evropská komise) znovu potvrdila své postavení jakožto hlavního poskytovatele rozvojové pomoci, na něhož připadá více než polovina[6] celkové oficiální rozvojové pomoci, tj. 48,2 miliardy EUR. Samotná Komise přislíbila částku ve výši 12 miliard EUR a vyplatila 10 miliard EUR.

V roce 2009 Komise nadále usilovala o zvýšení účinnosti pomoci. Stála v popředí iniciativ přijatých na fórech na vysoké úrovni týkajících se účinnosti podpory, které uspořádal Výbor pro rozvojovou pomoc / Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC). V zájmu urychlení pokroku a prokázání konkrétních výsledků před konáním příštího fóra v Soulu v roce 2011 působila Komise jako katalyzátor a koordinátor v zájmu větší součinnosti mezi členskými státy. To umožnilo, aby Rada v listopadu 2009 přijala operační rámec EU, který se zaměřuje na tři hlavní priority v oblasti účinnosti podpory, jež byly schváleny na posledním fóru v Akkře v roce 2008: omezení roztříštěnosti podpory prostřednictvím dělby práce mezi dárci, větší využívání systémů jednotlivých zemí a zvýšení kvality technické spolupráce. V této souvislosti přijala Komise v lednu 2009 ambiciózní akční plán.

Komise i nadále upřednostňuje poskytování pomoci ve formě rozpočtové podpory (viz níže) a reformovala způsob, jakým poskytuje technickou pomoc, v zájmu zajištění větší udržitelnosti jejích přínosů. Komise spolupracuje úžeji s ostatními dárci a odpovědnost za provádění některých programů podpory EU dokonce svěřuje členským státům EU. Evropská unie v mimořádném rozsahu podporu neváže, změnila svůj přístup k podmíněnosti a přijala opatření, aby byla její podpora předvídatelnější a transparentnější.

Komise úzce spolupracuje s mezinárodními organizacemi, zejména s OSN a skupinou Světové banky. V roce 2009 byly s agenturami OSN podepsány dohody s celkovou částkou ve výši 935 milionů EUR, což představuje přibližně 10 % celkových položek závazků týkajících se podpory EU. Dohody podepsané se skupinou Světové banky zahrnovaly částku ve výši 469 milionů EUR. Ačkoliv tyto finanční prostředky spravují mezinárodní organizace podle vlastních postupů, Komise ověřuje, zda jsou tyto finanční prostředky spravovány náležitě v souladu s normami a popřípadě postupy EU. V roce 2009 byly s OSN, skupinou Světové banky a Mezinárodním měnovým fondem podepsány operativní dohody, které stanoví pověření k těmto kontrolám (ověřování). Dohoda s MMF Komisi rovněž usnadňuje vzájemnou spolupráci na programech zaměřených proti praní špinavých peněz.

Pokud jde o spolupráci mezi Evropskou komisí a místními orgány, rok 2009 byl svědkem prvních fází provádění strategie, kterou Komise stanovila ve svém sdělení z roku 2008 s názvem Místní orgány: aktéři rozvoje[7] . V prosinci 2009 se v Bruselu konala první zasedání „porot pro decentralizovanou spolupráci“, na nichž se sešlo více než 300 zástupců místních orgánů z EU a rozvojových zemí. V průběhu celého roku probíhala spolupráce s nestátními subjekty, a to z hlediska jejich účasti na vymezení rozvojových strategií, i jejich úlohy jako subjektů provádějících opatření v oblasti rozvoje.

Poskytování rozpočtové podpory

Rozpočtová podpora je upřednostňovaným mechanismem poskytování pomoci ze strany Komise v souladu se zásadami větší místní odpovědnosti, podpory rozvoje kapacit v partnerských zemích, zajišťování souladu podpory s vnitrostátní politikou a snižování transakčních nákladů na poskytování podpory.

Rozpočtová podpora je mechanismem, v jehož rámci jsou finanční prostředky převáděny na vnitrostátní ministerstvo financí přijímající země za předpokladu, že jsou splněny dohodnuté podmínky pro vyplácení podpory. V roce 2009 Komise tímto způsobem přislíbila částku ve výši 2,4 miliard EUR z finančních prostředků určených na vnější spolupráci[8]. Finanční prostředky jsou poskytovány buď jako obecná rozpočtová podpora, která je určena na provádění vnitrostátní politiky/strategie v oblasti rozvoje, nebo jako odvětvová rozpočtová podpora, která má partnerské zemi pomoci dosáhnout pokroku v daném odvětví.

V roce 2009 představovaly položky závazků v rámci obecné rozpočtové podpory 35 % veškerých nových operací rozpočtové podpory a činily 869 milionů EUR. Všech 23 přijímajících zemí se nacházelo v regionu AKT. V roce 2009 se přibližně 10 % nových operací v oblasti obecné rozpočtové podpory uskutečnilo v zemích s nestabilní situací (viz rámeček).

V roce 2009 mírně vzrostlo využití odvětvové rozpočtové podpory. Celkové závazky v rámci odvětvové rozpočtové podpory činily 1,6 miliardy EUR, tj. přibližně 65 % nových operací rozpočtové podpory v roce 2009. Tato podpora byla využita prakticky u všech nových operací rozpočtové podpory mimo region AKT. V zemích sousedících s EU a v Jižní Africe se operace rozpočtové podpory soustředí na odborné vzdělávání a přípravu, reformu veřejného zdravotnictví, hospodaření s vodou a nakládání s odpadními vodami, dopravu, životní prostředí a zaměstnanost a základní vzdělávání. V Asii se veškeré závazky týkaly sociálních odvětví. V Latinské Americe patřily k hlavním odvětvím vzdělávání a sociální soudržnost. V regionu AKT se operace odvětvové rozpočtové podpory soustředily na tradiční odvětví (silnice, zdraví a vzdělávání), přičemž se objevila některá nová odvětví, například decentralizované zemědělství a rozvoj lidských zdrojů.

Na základě prezentace pro OECD/DAC nyní EU testuje novou metodiku pro hodnocení rozpočtové podpory. V průběhu roku 2009 byla pilotní hodnocení zahájena v Tunisku, Mali a Zambii. Budou-li pilotní testy kladné, bude schválená metodika zajišťující harmonizované postupy hodnocení ve všech přijímajících zemích k dispozici v polovině roku 2011.

Zeměpisná hodnocení Komise, která byla dokončena v roce 2009, prokazují, že téměř ve všech zemích a regionech měl posun směrem k rozpočtové podpoře kladný dopad například na dialog s partnerskými zeměmi, koordinaci dárců, řízení veřejných financí a politické reformy v přijímajících zemích. Tato zjištění však vycházejí z omezeného počtu případů a nelze je zevšeobecňovat.

Pro poskytování rozpočtové podpory je i nadále zásadní posilování systémů řízení veřejných financí, aby bylo zajištěno, že vlády odpovídají za využití svých rozpočtů svým vlastním daňovým poplatníkům i daňovým poplatníkům v Evropské unii. Ke stanovení základu pro měření toho, zda země dosahují v rámci svých systémů řízení veřejných financí pokroku, se používá nástroj pro diagnostiku veřejných výdajů a finanční odpovědnosti (PEFA), který Komise vyvinula spolu se Světovou bankou a některými dalšími organizacemi. Od června 2005 do konce roku 2009 bylo posouzení PEFA provedeno v 105 zemích, z toho v 62 zemích z regionu AKT. To zahrnuje téměř všechny země využívající rozpočtovou podporu, kterou financuje EU.

Ke zlepšení schopnosti zaměstnanců Komise navrhovat a provádět programy rozpočtové podpory jsou poskytovány vzdělávací kurzy. Tyto kurzy jsou obvykle dostupné pro úředníky z vlád partnerských zemí a pracovníky z jiných dárcovských organizací.

Evropská komise se domnívá, že v případě některých států s nestabilní situací v období po krizi nebo po konfliktu představuje rozpočtová podpora nejlepší způsob poskytování pomoci, ačkoli tyto země nejsou pro tuto podporu oficiálně způsobilé. Podle názoru Komise může rozpočtová podpora usnadnit stabilizaci a zamezit dalšímu zhoršování hospodářské a politické situace. Komise proto v roce 2009 vypracovala nové pokyny pro přizpůsobení kritérií týkajících se rozpočtové podpory zvláštní situaci těchto zemí. Programy rozpočtové podpory budou proto navrhovány tak, aby byla zmírněna rizika a současně zajištěno náležité využití vhodné příležitosti bezprostředně po konfliktu nebo krizi. ( Další informace viz bod 5.1.2 v úplné zprávě.

Snaha o dosažení výsledků

Komise se snaží měřit dopady svých opatření v oblasti rozvojové spolupráce. To představuje důležitou prioritu, kterou sdílí všichni dárci. Měření dopadů pomáhá nasměrovat pomoc tam, kde je nejúčinnější. Až dosud se většina dárců zaměřovala více na vstupy, rychlost a technické záležitosti a méně na výsledky, dopady a udržitelnost. Měření výsledků, dopadů a udržitelnosti projektů a programů je rozhodující pro posouzení účinků podpory, pokud jde o skutečné vymýcení chudoby.

V posledních letech Komise usiluje v praxi o zvýšení svých norem, co se týká provádění podpory, kontroly kvality, odpovědnosti a sledování výsledků. Provedla reformu svých postupů v zájmu jejich zjednodušení, většího zaměření na kvalitu a výsledky, a to v souladu s mezinárodně schválenými cíli v oblasti účinnosti podpory. Komise vyvinula rovněž dynamičtější formy partnerství s příjemci a ostatními dárci, zjednodušila své postupy a objasnila pravidla pro poskytování a provádění.

V roce 2009 se její úsilí soustředilo na:

- provedení reformy technické spolupráce Komise k zvýšení účinnosti podpory. Hlavními prvky v této fázi bylo vypracování pokynů a vytvoření systému pro sledování výsledků reformy;

- přijetí řady metodických nástrojů v roce 2009 za účelem zjednodušení a zefektivnění provádění vnější pomoci EU;

- rozvoj dovedností a schopností zaměstnanců podílejících se na poskytování vnější pomoci v ústředí a na úrovni delegací;

- revizi hlavního nástroje pro zajištění kvality, který byl zaveden ve fázi navrhování v rámci životního cyklu projektu a kterým je mechanismus vzájemného hodnocení nazývaný oQSG (skupina Úřadu na podporu kvality), jenž v roce 2009 zahrnoval téměř všechny způsobilé projekty a programy.

Komise má aktivní program hodnocení: v roce 2009 bylo zahájeno 19 nových hodnocení. Hlavními závěry vyplývajícími z dokončených hodnocení je to, že programování, provádění a účinnost jsou ve většině případů dobré. Za nejslabší prvky jsou i nadále považovány efektivnost a udržitelnost. Zásahy EU mají kladné dopady, je však nutno zvýšit odpovědnost partnerských zemí.

V roce 2009 bylo vyhotoveno celkem 1 548 zpráv v rámci monitorování zaměřeného na výsledky. Oproti roku 2008 to představuje nárůst o 24 %. Výsledky pro rok 2009 prokazují, že se v porovnání s rokem 2008 plnění projektů zlepšilo.

Komise jednala rychle s cílem reagovat na problémy vyvolané krizemi v období 2008–2009 a zajistila, aby byly dopady jejích zdrojů co nejvyšší. EU prokázala, že je schopna inovovat a přizpůsobit své nástroje v oblasti podpory novým problémům. Dynamika tohoto procesu vytvořila nové synergie a zajistila účinnější výsledky.

Komise bude pokračovat v práci na dosažení rozvojových cílů tisíciletí, jež mají být v roce 2010 podrobeny významnému mezinárodnímu přezkumu.

[pic]

[pic]

[pic]

[1] V dokumentu s názvem „Podpora rozvojových zemí při zvládání krize“.

[2] KOM/2009/475 v konečném znění ze dne 10.9.2009.

[3] KOM(2009) 84 v konečném znění ze dne 4.3.2009.

[4] Konsenzus schválili v prosinci 2005 předsedové Komise, Rady a Parlamentu.

[5] Soudržnost politik ve prospěch rozvoje: vytvoření politického rámce pro přístup Unie jako celku (KOM(2009)458 v konečném znění.

[6] Na 15 členů Výboru pro rozvojovou pomoc / Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD/DAC) z EU připadá 56 % oficiální rozvojové pomoci všech členů DAC.

[7] KOM2008(626) ze dne 8.10.2008.

[8] To zahrnuje pouze podporu, kterou řídí Úřad pro spolupráci EuropeAid.