[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 4.6.2010

KOM(2010)292 v konečném znění

ZPRÁVA PRO EVROPSKÝ VÝBOR PRO CENNÉ PAPÍRY A EVROPSKÝ PARLAMENT

o sbližování mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a všeobecně uznávaných účetních zásad (GAAP) jednotlivých třetích zemí

SEK(2010)681 final

ZPRÁVA PRO EVROPSKÝ VÝBOR PRO CENNÉ PAPÍRY A EVROPSKÝ PARLAMENT

o sbližování mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a všeobecně uznávaných účetních zásad (GAAP) jednotlivých třetích zemí

ÚVOD A PRÁVNÍ ZÁKLADY

Ode dne 1. ledna 2005 musí společnosti kotované na regulovaném trhu kterékoli členského státu používat při sestavování svých konsolidovaných účetních závěrek IFRS přijaté EU[1]. Nařízení o prospektech[2] a směrnice o průhlednosti[3] rozšiřují požadavek na sestavování finančních zpráv na základě IFRS nebo na základě vnitrostátních účetních standardů určitých třetích zemí, které jsou rovnocenné s těmito standardy, na emitenty ze třetích zemí, kteří předkládají v EU veřejné nabídky cenných papírů, a emitenty, s jejichž cennými papíry se obchoduje na regulovaném trhu EU.

V prosinci 2007 zavedla Komise mechanismus[4] k určování rovnocennosti všeobecně uznávaných účetních zásad (GAAP). V prosinci 2008 přijala Komise rozhodnutí[5] a nařízení[6], které jako rovnocenné s IFRIS stanoví GAAP USA a japonské GAAP a dočasně přijímají v rámci EU účetní závěrky vypracované v souladu se zásadami GAAP Číny, Kanady, Indie a Jižní Koreje, a to nejpozději do 31. prosince 2011.

V této souvislosti právní předpisy EU[7] vyžadují, aby Evropská komise pravidelně informovala Evropský výbor pro cenné papíry (ESC) a Evropský parlament (EP) o pokroku, jehož tyto země dosáhly s ohledem na své příslušné programy.

V první zprávě z července 2007 Komise informovala o příslušných harmonogramech, které stanovily vnitrostátní orgány určitých třetích zemí s ohledem na sbližování svých vnitrostátních GAAP s IFRS[8]. Ve druhé zprávě z dubna 2008 Komise přezkoumala skutečný pokrok, jehož dosáhly třetí země, pokud jde za prvé o jejich programy sbližování a za druhé o vyloučení případných pravidel týkajících se požadavků na uvádění v soulad, jež se vztahují na emitenty Společenství kotované v jurisdikcích těchto třetích zemí.

V této zprávě Komise předkládá aktuální informace o úsilí těchto zemí při přechodu na IFRS. Komise přitom požádala Evropský výbor regulátorů trhů s cennými papíry (CESR), aby jí poskytl aktuální informace o vývoji v oblasti přechodu na IFRS v zemích, kterým bylo nedávno ze strany EU poskytnuto přechodné období (Čína, Kanada, Indie a Jižní Korea), s využitím například veřejně dostupných informací nebo písemných údajů získaných od regulátorů dotčených třetích zemí. Zvláštní pozornost bylo nutno věnovat praktickému uplatňování v podstatě konvergovaných čínských účetních standardů pro obchodní podniky (ASBE), a to na základě dostupných zpráv.

Tato zpráva představuje rovněž nejnovější vývoj v zemích, které jsou uznány jako rovnocenné, například ve Spojených státech amerických a Japonsku, jakož i vývoj v řadě dalších velkých ekonomik, jako je Argentina, Brazílie, Mexiko, Rusko a Tchaj-wan. Řada jurisdikcí, například Austrálie, Hongkong, Nový Zéland, Singapur, Jižní Afrika, již IFRS plně přijala nebo zavedla, není proto zapotřebí rozhodnutí Evropské komise o rovnocennosti.

VÝVOJ V ZEMÍCH, KTERÉ JSOU UZNÁNY JAKO ROVNOCENNÉ

Dne 12. prosince 2008 přijala Komise rozhodnutí Komise[9] a nařízení Komise[10], které stanoví, že GAAP USA a Japonska jsou rovnocenné s IFRS pro používání v rámci Společenství. Tento oddíl představuje vývoj v těchto zemích v letech 2008–2009 na základě veřejně dostupných informací.

USA

Sbližování

V roce 2006 uzavřela americká Rada pro účetní standardy (Financial Accounting Standards Board (FASB)) a Rada pro mezinárodní účetní standardy (International Accounting Standards Board (IASB)) memorandum o porozumění, které znovu potvrdilo jejich cíl spočívající ve sbližování amerických GAAP a IFRS a stanovilo pracovní program za tímto účelem. CESR potvrdil, že se obě rady zabývaly hlavními rozdíly, jež byly zjištěny v jeho doporučení pro Komisi z roku 2005. Byla vyřešena řada záležitostí (včetně konvergovaného standardu pro podnikové kombinace), zatímco jiné záležitosti se dosud řeší a cílové datum stanovené na rok 2011 se nezměnilo.

V politické rovině potvrdily závěry G20 znovu závazek usilovat o mezinárodní řešení, včetně v oblasti účetnictví. Tyto závazky je nutno převést na konkrétní politická rozhodnutí a je třeba urychlit práci na sbližování v praktické rovině a současně zachovat cíl spočívající ve vysoce kvalitním účetním výkaznictví. V dubnu 2009 IASB a FASB aktualizovaly své programy s přihlédnutím k záležitostem vyplývajícím z finanční krize. Pozornost v rámci stanovování standardů bylo nutno do jisté míry přesměrovat ze sbližování na naléhavější záležitosti v souvislosti s krizí, což vedlo k určité prodlevě v celkovém procesu sbližování. Další rozdíl v porovnání se souvisejícím standardem IAS 39 způsobily zejména předpisy USA v oblasti snížení hodnoty realizovatelných dluhových nástrojů, které byly v reakci na krizi operativně pozměněny. IASB a FASB od té doby pracují na příslušných revizích účetních standardů týkajících se finančních nástrojů a měly by nalézt jednotný přístup, který však nebude na úkor vysoce kvalitního účetního výkaznictví.

Možné přijetí IFRS

V říjnu 2008 zveřejnila Komise USA pro burzu a cenné papíry (Securities and Exchange Commission (SEC)) za účelem veřejných konzultací navrhovaný plán přechodu na IFRS. Podle navrhovaného plánu, který stanoví řadu milníků, SEC v roce 2011 rozhodne, zda přikročí k přijetí IFRS do roku 2014. Lhůta pro podávání připomínek byla prodloužena z 19. února na 20. dubna 2009.

V únoru 2010 SEC jednomyslně schválila nový časový plán, který předpokládá rok 2015 jako první možný termín pro povinné používání pouze IFRS ze strany amerických veřejných společností. Opatření SEC vyžaduje důkladnější prostudování IFRS a přijetí rozhodnutí v roce 2011, zda zavést povinné používání IFRS.

Ačkoliv původní plán připouštěl, aby určité americké společnosti používaly IFRS v roce 2014, v únoru 2010 SEC oznámila, že neprosazuje možnost dřívějšího přijetí. SEC může později tento postoj přehodnotit. V prohlášení SEC je rovněž uvedeno, že nevylučuje možnost, že by si emitenti v USA v budoucnu mohli vybrat mezi používáním IFRS nebo amerických GAAP.

Evropská komise považuje za důležité, aby SEC přijala kladné rozhodnutí o přijetí IFRS co nejdříve v roce 2011. V případě neexistence jednoznačného závazku posunout se směrem k přijetí IFRS pro americké emitenty by mohla být zpochybněna jak věrohodnost systému IFRS, tak i zapojení neúčastnících se zemí v řídící struktuře Nadace IFRS.

Požadavek týkající se uvádění v soulad

V listopadu 2007 SEC rozhodla, že upustí od požadavku na uvádění účetních závěrek zahraničních emitentů do souladu s americkými GAAP u těch emitentů, kteří sestavují výkazy na základě mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS), jak je přijala IASB. Rozhodnutí SEC obsahovalo dočasnou výjimku pro emitenty EU, kteří používají vynětí EU s ohledem na zajišťovací účetnictví [v IAS 39] . Platnost tohoto dočasného ustanovení skončila v listopadu 2009.

Japonsko

Sbližování

Po rozhodnutí EU o rovnocennosti v roce 2008 pokračovaly japonské orgány v práci na sbližování GAAP a IFRS.

V říjnu 2008 japonská Rada pro účetní standardy (Accounting Standards Board of Japan (ASBJ)) vydala dvě tiskové zprávy týkající se oceňování reálnou hodnotou a reklasifikace dluhových cenných papírů v reakci na změny vypracované IASB v souvislostí s krizí, například reklasifikaci některých finančních nástrojů.

V březnu 2009 se ASBJ a IASB sešly v Tokiu s cílem projednat sbližování japonských GAAP a IFRS a znovu potvrdily cíl spočívající v dosažení sblížení standardů.

V září 2009 IASB a ASBJ znovu potvrdily probíhající spolupráci při sbližování účetních standardů. Zástupci ASBJ sdělili, že při sbližování IFRS a japonských GAAP bylo dosaženo pokroku. V reakci na konzultace IASB mimoto ASBJ vydala revidovaný účetní standard – Prohlášení ASBJ č. 12 (revize z roku 2009) Účetní standard pro čtvrtletní účetní výkaznictví . Účelem těchto změn je revidovat požadavky na zveřejňování čtvrtletních finančních zpráv v případě pochybností ohledně schopnosti „trvání podniku“. V reakci na jednání s IASB přijala ASBJ diskusní dokument „účtování při podnikových kombinacích“, vydala diskusní dokument o „rezervách“ a diskusní dokument o „účtování o výnosech“.

Možné přijetí IFRS

Na základě „tokijské dohody“[11] Rada pro podnikové účetnictví (Business Accounting Council (BAC))[12] schválila v červnu 2009 prozatímní zprávu[13] ohledně přijetí IFRS v Japonsku. Podle navrhované prozatímní zprávy bude v případě konsolidovaných účetních závěrek některých kotovaných společností, které působí na mezinárodní úrovni, povoleno dobrovolné používání IFRS od fiskálního roku končícího dne 31. března 2010 či později. Konečné rozhodnutí o povinném používání IFRS bude přijato okolo roku 2012. Možné načasování povinného používání IFRS je stanoveno na rok 2015 nebo 2016.

ASBJ zveřejnila v září 2009 aktuální informace o projektovém plánu do roku 2011. Prodloužený projektový plán byl vypracován s přihlédnutím k výše zmíněné prozatímní zprávě vydané BAC, která ASBJ doporučila, aby pokračovala v sbližování účetních standardů a urychlila je. Projektový plán přihlíží rovněž k pracovnímu plánu IASB od srpna 2009 do roku 2011.

V prosinci 2009 zveřejnil japonský Úřad pro finanční služby (Japanese Financial Services Agency (JFSA)) revizi nařízení o zveřejňování podniky, jež určitým japonským společnostem umožňuje používat IFRS dobrovolně.

Počátkem roku 2010 uskutečnil JFSA veřejné konzultace k revidovaným regulačním oznámením s cílem aktualizovat seznam IFRS určených pro dobrovolné používání v Japonsku. V březnu 2010 JFSA ukončil veřejné konzultace a aktualizoval seznam určených IFRS, který umožňuje, aby byly všechny IFRS a interpretace IFRIC schválené a vydané IASB do 31. prosince 2009 používány při dobrovolném uplatňování IFRS v Japonsku určitými japonskými kotovanými společnostmi, a to počínaje od fiskálního roku končícího dne 31. března 2010 nebo později[14]. JFSA rovněž oznámil, že zahrne IFRS 9, první fázi revize IAS 39 ze strany IASB, do balíčku, který budou moci dobrovolně používat určité japonské společnosti ode dne 10. března 2010.

ASBJ zveřejnil v dubnu 2010 aktualizovanou verzi projektového plánu do roku 2011 (viz příloha). ASBJ však plánuje, že body související se zbývajícími rozdíly mezi stávajícími japonskými GAAP a IFRS vyřeší v roce 2010, a v první polovině roku 2011 zamýšlí vydat veřejné návrhy ohledně většiny projektů, jimiž se zabývá memorandum o porozumění uzavřené mezi IASB a americkou FASB, v souladu se stávajícím pracovním plánem IASB.

Požadavek týkající se uvádění v soulad

Japonské orgány nevyžadují od emitentů v EU, kteří sestavují své účetní závěrky v souladu se zásadami IFRS, jak je přijala EU, uvedení v soulad.

ČÍNA

V případě Číny si Komise od CESR vyžádala doporučení ohledně praktického uplatňování v podstatě konvergovaných ASBE.

Čínské orgány v únoru 2006 rozhodly o začlenění IFRS do svých právních předpisů, přičemž v určitých případech provedly změny s přihlédnutím k místní situaci. Tyto účetní standardy pro obchodní podniky (ASBE) se pro všechny kotované čínské podniky staly závaznými ode dne 1. ledna 2007.

Podle zprávy[15] zveřejněné čínským ministerstvem financí v listopadu 2008 probíhalo zavádění nových ASBE bez problémů a bylo ho dosaženo bez významného narušení čínských trhů nebo cyklu vykazování[16]. Ve zprávě bylo uvedeno, že se čínské ministerstvo financí domnívá, že přechod na ASBE zlepšil kvalitu a spolehlivost účetního výkaznictví v Číně, zejména kvůli větší průhlednosti zveřejněných informací. Ministerstvo má rovněž za to, že konvergované ASBE zvýšily přitažlivost čínského trhu pro emitenty ze zámoří a rovněž čínským emitentům zajistily lepší postavení, pokud jde o přístup na mezinárodní trh. Ministerstvo financí nicméně v účetních závěrkách za rok 2007 určilo řadu oblastí, v nichž by bylo možno zvýšit úroveň shody nebo u nichž se mělo za to, že se emitenti potýkají s potížemi při určovaní přijatelných použití podle dotyčných standardů. Ministerstvo hodlá přijmout opatření k lepšímu uplatňování nových standardů v budoucích účetních obdobích.

V září 2009 vydalo ministerstvo financí veřejný návrh týkající se „plánu pro pokračující sbližování a úplné sblížení” čínských standardů s IFRS za účelem veřejných konzultací. Připomínky měly být podány do 30. listopadu 2009.

Ve své zprávě o dodržování norem a kodexů z října 2009 Světová banka Čínu pochválila za to, že při zavádění institucionálního rámce pro účetnictví, audit a účetní výkaznictví podniků dosáhla „úctyhodného pokroku“ [17]. Zpráva znovu uvádí čínský závazek týkající se sbližování čínských ASBE a IFRS a poukazuje na skutečnost, že úplného sblížení má být podle očekávání dosaženo do roku 2012.

Komise bude s pomocí CESR pokračovat ve sledování praktického uplatňování IFRS v budoucnu.

PRÁCE TřETÍCH ZEMÍ, KTERÉ HODLAJÍ PřIJMOUT IFRS, V OBLASTI SBLIžOVÁNÍ

V únoru 2009 požádala Komise CESR, aby jí poskytl aktuální informace o pokroku určitých třetích zemí (Kanada, Jižní Korea a Indie), kterým EU poskytla přechodné období při jejich přechodu na IFRS. V návaznosti na zprávu CESR[18] z června 2009 útvary Komise informují o těchto skutečnostech:

Kanada

V lednu 2006 kanadská Rada pro účetní standardy (Canadian Accounting Standards Board (AcSB)) oznámila své rozhodnutí přijmout do 31. prosince 2011 plně IFRS pro podniky odpovědné veřejnosti a existovaly veřejně dostupné informace, které poskytovaly podrobnosti o programu i pokroku, jehož kanadské orgány dosáhly při plnění tohoto cíle.

V posledních dvou letech pokračovaly kanadské orgány ve svém úsilí o zajištění včasného přechodu na IFRS prostřednictvím různých publikací, on-line vzdělávacích kurzů a koncepčních dokumentů. AcSB například v listopadu 2008 zveřejnila seznam IFRS, u nichž se očekává, že se budou ke dni přechodu v roce 2011 vztahovat na kanadské emitenty. V březnu 2009 AcSB zveřejnila druhý souhrnný veřejný návrh ohledně stavu přechodu Kanady na IFRS s názvem „Přijímání IFRS v Kanadě II“. Kanadský Institut autorizovaných účetních znalců (Canadian Institute of Chartered Accountants (CICA)) zahájil bezplatný on-line kurz týkající se úvodu do IFRS a jejich důsledků pro kanadské podniky.

Předseda AcSB zveřejnil v prosinci 2008 prohlášení[19], v němž potvrdil, že plán přijetí pokračuje správným směrem a že přechod v Kanadě neopozdí účinky nepokojů na trzích ani případné rozhodnutí SEC o odkladu přijetí IFRS v USA.

Jižní Korea

Korejská komise finančního dozoru (Korean Financial Supervisory Commission (KFSC)) a Korejský účetní institut (Korean Accounting Institute (KAI)) se v březnu 2007 veřejně zavázaly přijmout standardy IFRS do 31. prosince 2011 a existovaly veřejně dostupné informace, které poskytovaly podrobnosti o programu i pokroku, jehož orgány Jižní Koreje dosáhly při plnění tohoto cíle.

Během posledních dvou let pokračovaly výše uvedené orgány Jižní Koreje ve svém úsilí o zajištění včasného přechodu na IFRS prostřednictvím různých publikací, internetových stránek, nařízení a vytvoření pracovní skupiny a poradní skupiny. V průběhu roku 2008 KAI například zveřejnil úplný soubor K-IFRS a zahájil program kurzů, jejichž cílem je vzdělávání autorizovaných účetních znalců a účetních ve společnostech. KFSC mimoto CESR ujistila, že přezkoumala a pozměnila řadu právních a správních předpisů za účelem jejich sladění s IFRS; spustila internetové stránky k šíření informací o IFRS; zveřejnila předpis, který společnostem nařizuje, aby ve svých účetních závěrkách dva roky před přijetím IFRS zveřejnily analýzu dopadů IFRS, a zřídila poradní skupinu pro první uživatele a pracovní skupinu pro sledování pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění plánu.

Indie

V červenci 2007 přijal indický Institut autorizovaných účetních znalců (Institute of Chartered Accountants of India (ICAI)) veřejný závazek přijmout IFRS do 31. prosince 2011. Indická vláda v květnu 2008 veřejně potvrdila svůj záměr dosáhnout sblížení s IFRS do roku 2011. ICAI uvedl, že je možno provést změny (např. požadavek na zveřejňování dodatečných informací, změna určité terminologie či vynechání některých možností nebo alternativního zacházení) IFRS s cílem zohlednit zvláštní podmínky v Indii. Tyto změny však mají být podle očekávání pouze nevýznamné a ohlášeným záměrem ICAI i indické vlády je, aby do skončení programu byly indické účetní standardy plně v souladu s IFRS.

Během posledních dvou let indické orgány pokračovaly ve svém úsilí o zajištění včasného přechodu na IFRS prostřednictvím různých publikací, vzdělávacích kurzů a seminářů. ICAI se například v současnosti nachází v procesu úpravy indických účetních standardů v rozsahu nezbytném pro jejich úplné sblížení s IFRS a zveřejnil podrobný pracovní program. Zahájil rovněž certifikovaný kurz týkající se IFRS s cílem zlepšit znalosti svých členů o IFRS.

V únoru 2010 přijalo indické ministerstvo pro podnikové záležitosti plán postupného přechodu na „oznámené indické standardy, jež byly konvergovány s IFRS“, u kotovaných a velkých indických společností[20] s výjimkou bank a pojišťoven:

- v první fázi upraví určité konkrétní společnosti[21] své počáteční rozvahy ke dni 1. dubna 2011 (pokud účetní rok začne k tomuto dni nebo později);

- ve druhé fázi společnosti (bez ohledu na to, zda jsou kotované či nikoli) s čistým jměním vyšším než 500 crore Rs, avšak nepřesahujícím 1000 crore Rs[22], upraví svou počáteční rozvahu ke dni 1. dubna 2013 (pokud účetní rok začíná k tomuto dni či později);

- ve třetí fázi upraví kotované společnosti s čistým jměním v hodnotě 500 crore Rs či nižším svou počáteční rozvahu ke dni 1. dubna 2014 (pokud finanční rok začíná k tomuto dni nebo posléze, podle toho co nastane později).

Společnosti v níže uvedených kategoriích nemusí dodržovat oznámené účetní standardy, jež byly konvergovány s IFRS (ačkoliv se mohou dobrovolně rozhodnout, že tak učiní), nýbrž musí dodržovat pouze „oznámené účetní standardy, jež nejsou konvergovány s IFRS“:

- nekotované společnosti s čistým jměním ve výši 500 crore Rs či nižším a společnosti, jejichž akcie nebo jiné cenné papíry nejsou kotovány na burzách cenných papírů mimo Indii

- malé a střední podniky.

Zvláštní plán pro banky a pojišťovny má být podle očekávání předložen do konce února 2010.

VÝVOJ V OSTATNÍCH TřETÍCH ZEMÍCH

Kromě zemí, o nichž již pojednávaly předchozí oddíly, existuje řada jiných velkých ekonomik, které přecházejí na IFRS. Tento oddíl poskytuje obecné informace o nejnovějším vývoji v některých jiných velkých ekonomikách, o němž je Evropská komise informována na základě veřejně dostupných informací.

Argentina

V prosinci 2009 přijala argentinská Národní komise pro cenné papíry (CMV) požadavek, aby všechny společnosti, které veřejně nabízejí akcie nebo dluhové cenné papíry, sestavovaly své účetní závěrky v souladu se zásadami IFRS, a to počínaje účetní závěrkou pro rok končící dne 31. prosince 2012. Společnosti mohou dobrovolně sestavovat své účetní závěrky v souladu se zásadami IFRS počínaje od ledna 2011.

Brazílie

V červenci 2007 stanovily brazilská centrální banka a brazilská Komise pro burzu a cenné papíry (CVM) rok 2010 jako termín pro přijetí IFRS pro konsolidované účetní závěrky kotovaných společností a finančních institucí. Od roku 2007 do roku 2009 bylo používání IFRS pro kotované společnosti nepovinné.

Mexiko

V listopadu 2008 oznámila mexická Komise pro banky a cenné papíry (CNBV) spolu s mexickou Radou pro účetní standardy (CINIF), že Mexiko přijme IFRS pro všechny kotované účetní jednotky v roce 2012. Dřívější přijetí u některých účetních jednotek bude přípustné od roku 2008 s výhradou splnění požadavků, které stanoví CNBV.

Rusko

V Rusku vláda v roce 2002 oznámila, že všechny společnosti a banky budou muset sestavovat své účetní závěrky podle IFRS od 1. ledna 2004. Současně s tím probíhá technické sbližování ruských vnitrostátních účetních standardů s IFRS. Právní návrh, který požaduje, aby společnosti dodržovaly IFRS, čeká na schválení Parlamentem od roku 2004. K dispozici nejsou rovněž žádné informace o významném vývoji, co se týká povinného používání IFRS.

Tchaj-wan

V květnu 2009 oznámila tchajwanská Komise pro finanční dohled (Financial Supervisory Commission (FSC)) svůj plán pro úplné přijetí IFRS na Tchaj-wanu. V první fázi budou muset všechny kotované společnosti a finanční instituce, na něž dohlíží Komise pro finanční dohled (s výjimkou úvěrových družstev, společností vydávajících kreditní karty a zprostředkovatelů pojištění), používat IFRS počínaje od 1. ledna 2013. Dobrovolné přijetí IFRS bude pro všechny kotované společnosti přípustné od 1. ledna 2012. V druhé fázi budou muset nekotované veřejné společnosti, úvěrová družstva a společnosti vydávající kreditní karty používat IFRS počínaje od 1. ledna 2015 (dobrovolné používání od 1. ledna 2013).

ZÁVěRY

Po přijetí dvou opatření Komise v prosinci 2008[23] Komise požádala CESR, aby jí poskytl aktuální informace o vývoji ve čtyřech zemích, s ohledem na něž byla zjištěna rovnocennost s IFRS, a to dočasně do 31. prosince 2011: Čína, Kanada, Indie a Jižní Korea. Z práce CESR vyplývá, že ve všech případech dotyčné země dosáhly určitého pokroku při provádění svých programů sbližování nebo přijetí.

Co se týká Spojených států amerických a Japonska, Komise již uznala jejich GAAP za rovnocenné s IFRS pro používání v rámci Společenství. USA uskutečnily veřejné konzultace k přijetí IFRS a dospěly k závěru, že v roce 2011 bude přijato rozhodnutí, zda přistoupit k povinnému používání IFRS. USA rovněž uvedly, že předpokládají rok 2015 jako první možný termín pro závazné používání IFRS. Rozhodnutí, jež má být přijato v roce 2011, bude proto zásadní, co se týká sbližování amerických GAAP a IFRS. V případě neexistence jednoznačného závazku, pokud jde o posun směrem k přijetí IFRS v USA, by mohla být zpochybněna jak věrohodnost systému IFRS, tak zapojení neúčastnících se zemí v řídící struktuře Nadace IFRS. Rovněž Japonsko pokračovalo v práci na sbližování GAAP a IFRS. Japonsko povolilo dobrovolné používání IFRS určitými kotovanými společnostmi od konsolidovaného fiskálního roku končícího dne 31. března 2010 nebo později. Japonsko oznámilo rovněž svůj záměr přijmout okolo roku 2012 rozhodnutí, zda přijmout IFRS do roku 2015 nebo 2016.

Rovněž ostatní velké ekonomiky oznámily nedávno svůj záměr přijmout IFRS, například Argentina, Brazílie, Mexiko a Tchaj-wan. V Rusku neexistují žádné náznaky významného vývoje, co se týká povinného používání IFRS.

V nadcházejících letech bude Komise s technickou pomocí CESR nadále sledovat situaci a hodnotit úsilí vynakládané třetími zeměmi při sbližování s IFRS nebo za účelem přijetí IFRS.

Komise bude nadále podporovat úsilí zemí, které se zavázaly sblížit své účetní standardy s IFRS, jakož i zemí, které se zavázaly přijmout IFRS.

PŘÍLOHA

Zpráva o sbližování mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) a všeobecně uznávaných účetních zásad jednotlivých třetích zemí (GAAP)

Příloha č. 1: Stručný přehled aktuální situace s ohledem na sbližování či přijetí IFRS v některých třetích zemích

Země | Poznámky |

Považují se za rovnocenné s přijatými IFRS | USA | Od 1. ledna 2009 ES uznává americké GAAP jako rovnocenné s IFRS pro používání v rámci Společenství. Po veřejných konzultacích ohledně plánu přechodu na IFRS dospěla SEC k závěru, že v roce 2011 přijme rozhodnutí, zda přistoupí k přijetí IFRS. USA rovněž uvedly, že předpokládají rok 2015 jako první možný termín pro povinné používání IFRS. |

Japonsko | Od 1. ledna 2009 uznává ES japonské GAAP jako rovnocenné s IFRS pro používání v rámci Společenství. Japonsko oznámilo svůj záměr rozhodnout kolem roku 2012 o tom, zda uloží povinné používání IFRS do roku 2015 nebo 2016. Japonsko povolilo dobrovolné používání IFRS určitými kotovanými společnostmi od konsolidovaného fiskálního roku, který končí dnem 31. března 2010 nebo později. |

Čína | Čína | Od 1. ledna 2009 přijímá ES dočasně do 31. prosince 2011 účetní závěrky vypracované v souladu s čínskými GAAP. Čínské orgány pracují na úplném sblížení do roku 2012. |

Záměr přijmout IFRS | Kanada | ES přijímá dočasně do 31. prosince 2011 účetní závěrky vypracované v souladu s kanadskými GAAP. Kanada hodlá přijmout plně IFRS v roce 2011. |

Jižní Korea | ES přijímá dočasně do 31. prosince 2011 účetní závěrky vypracované v souladu s GAAP Jižní Koreje. Jižní Korea oznámila plán přijmout IFRS v roce 2011. |

Indie | ES přijímá dočasně do 31. prosince 2011 účetní závěrky vypracované v souladu s indickými GAAP. Indie oznámila plán přijmout IFRS v roce 2011. |

Ostatní | Argentina | Argentina hodlá přijmout IFRS v roce 2012 (nepovinně od ledna 2011). |

Brazílie | Brazílie hodlá přijmout IFRS v roce 2010 (před rokem 2010 nepovinně u kotovaných společností). |

Mexiko | Mexiko oznámilo, že všechny kotované společnosti budou muset používat IFRS do roku 2012 (dřívější přijetí u některých účetních jednotek je přípustné od roku 2008 s výhradou určitých požadavků). |

Rusko | Žádné údaje o významném vývoji s ohledem na sbližování s IFRS. |

Tchaj-wan | Tchaj-wan oznámil, že všechny kotované společnosti a finanční instituce, na něž dohlíží FSC, budou muset používat IFRS od 1. ledna 2013 (dobrovolné používání u všech kotovaných společností bude přípustné od 1. ledna 2012). Nekotované veřejné společnosti, úvěrová družstva a společnosti vydávající kreditní karty budou muset používat IFRS od 1. ledna 2015 (dobrovolné používání bude přípustné od 1. ledna 2013). |

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 („nařízení o IAS“).

[2] Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 ze dne 29. dubna 2004 („nařízení o prospektech“). Toto nařízení provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 („směrnice o prospektech“).

[3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 („směrnice o průhlednosti“).

[4] Nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 ze dne 21. prosince 2007, kterým se zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí v souladu se směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES a 2004/109/ES („nařízení o mechanismu rovnocennosti“).

[5] Rozhodnutí Komise 2008/961/ES ze dne 12. prosince 2008 o používání vnitrostátních účetních standardů některých třetích zemí a mezinárodních standardů pro účetní výkaznictví emitenty cenných papírů ve třetích zemích při sestavování jejich konsolidovaných účetních závěrek, Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 112.

[6] Nařízení Komise (ES) č. 1289/2008 ze dne 12. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 809/2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o prvky související s prospekty a inzeráty, Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 17.

[7] Nařízení Komise (ES) č. 1787/2006 ze dne 4. prosince 2006 a rozhodnutí Komise (ES) č. 2006/891 ze dne 4. prosince 2006 („rozhodnutí podle směrnice o průhlednosti“).

[8] Zpráva Komise ze dne 6. července 2007 (KOM(2007) 405 v konečném znění.

[9] Rozhodnutí Komise 2008/961/ES ze dne 12. prosince 2008, Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 112.

[10] Nařízení Komise (ES) č. 1289/2008 ze dne 12. prosince 2008, Úř. věst. L 340, 19.12.2008, s. 17.

[11] Společné prohlášení oznámené japonskou Radou pro účetní standardy (ASBJ) a IASB v roce 2007, které stanoví iniciativu k urychlení programu sbližování IFRS a japonských GAAP.

[12] Poradní orgán japonského Úřadu pro finanční služby (FSA).

[13] BAC (2009), Stanovisko k používání mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) v Japonsku (prozatímní zpráva).

[14] http://www.fsa.go.jp/en/news/2010/20100303-1.html

[15] Čínské ministerstvo financí (2008), Analytická zpráva o uplatňování nových účetních standardů čínskými kotovanými společnostmi v roce 2007.

[16] Čínské ministerstvo financí Evropské komisi potvrdilo, že tak tomu bylo rovněž v případě výročních zpráv za rok 2008.

[17] Zpráva o dodržování norem a kodexů – Účetnictví a audit – Čínská lidová republika (viz http://www.worldbank.org/ifa/rosc_aa_chn.pdf).

[18] Ve své zprávě z června 2009 CESR jednoznačně uvedl, že jejich informace vycházejí ze schůzek s IASB; výměny písemného sdělení se zástupci jednotlivých příslušných regulátorů trhů s cennými papíry nebo tvůrců účetních standardů a veřejně dostupných informací na internetových stránkách. Jejich zpráva má proto věcnou povahu a nemá vyjádřit názor na pokrok, jehož bylo dosaženo v dotčených zemích, pokud jde o sbližování nebo přijetí IFRS.

[19] Viz http://www.acsbcanada.org/fyi-newsletter/item17751.pdf.

[20] http://www.pib.nic.in/release/release.asp?relid=57220.

[21] Společnosti, které jsou součástí indexu NSE – Nifty 50, společnosti, které jsou součástí indexu BSE Sensex 30, společnosti, jejichž akcie nebo jiné cenné papíry jsou kotovány na burzách cenných papírů mimo Indii, společnosti (kotované nebo nekotované), které mají čisté jmění v hodnotě vyšší než 1000 crore Rs.

[22] 1 crore = 10 milionů. 500 crore Rs (rupií) = 80 000 000 EUR, 1000 crore Rs = 160 000 000 EUR.

[23] Rozhodnutí Komise 2008/961/ES a nařízení Komise (ES) č. 1289/2008.