[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 25.5.2010

KOM(2010)253 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

ZPRÁVA O POKROKU JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO TRHU ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ ZA ROK 2009 (15. ZPRÁVA)

SEK(2010)630

1. Úvod

Toto sdělení podává informace o vývoji trhu a právních předpisů v odvětví elektronických komunikací v EU v roce 2009[1].

Současný regulační rámec EU přinesl evropským občanům výhody v podobě inovativních a stále dostupnějších služeb elektronických komunikací, ještě však existují některé závažné překážky, které je třeba překonat. Přetrvávají obavy ohledně nezávislosti a výkonnosti vnitrostátních regulačních orgánů (dále jen „NRA“). Výrazné rozdíly velkoobchodních i maloobchodních cen v členských státech nelze ospravedlnit pouze povahou trhu, jsou také důsledkem odlišných regulačních přístupů. Například v členských státech s pěti nejdražšími poplatky jsou velkoobchodní ceny za terminaci hovoru v mobilních sítích v průměru 2,5krát vyšší než v členských státech s pěti poplatky nejlevnějšími. Podobně i průměrná maloobchodní cena za minutu hovoru z mobilního telefonu je v průměru čtyřikrát vyšší v členských státech s pěti nejdražšími tarify oproti státům s pěti tarify nejlevnějšími. Tyto rozdíly ještě prohlubuje skutečnost, že nápravná opatření se neprovádí soudržným, včasným, transparentním a předvídatelným způsobem a že vnitrostátní regulační orgány nemají pravomoc zasahovat v případě vývoje nových technologií a trhů. Spotřebitelé a podniky stále čelí 27 rozdílným trhům, a nemohou tak využít ekonomický potenciál jednotného trhu.

Trhy elektronických komunikací, jako je trh hlasové telefonie, jsou již značně vyvinuté a růst v tomto odvětví se zpomaluje. Budoucí udržitelný růst bude vyžadovat inovace služeb a nové obchodní modely. Nejdůležitější je nyní přejít na prostředí nové generace s jeho novými příležitostmi a výzvami. Tento přechod vyžaduje značné investice do zvýšení kapacity pevných a mobilních sítí.

Dne 19. května 2010 přijala Komise pod záštitou strategie Evropa 2020[2] digitální agendu[3], která stanoví řadu politických opatření na podporu digitálního hospodářství, povzbuzení přechodu na vysokorychlostní prostředí a posílení jednotného online trhu. Tato opatření musí jít ruku v ruce s jednotným regulačním přístupem a účinným uplatňováním nápravných opatření. Rovněž je nezbytné, aby členské státy řádně provedly a včas začaly používat revidovaný regulační rámec[4], který vstoupil v platnost dne 19. prosince 2009.

2. Vývoj trhu

Přestože toto odvětví překonalo hospodářský útlum v roce 2009, další růst naráží v důsledku vyspělosti tradičních trhů, jako jsou trhy pevné a mobilní hlasové telefonie, na značné potíže. Rychlý růst z období po liberalizaci se v posledních letech zpomalil. Zvýšené příjmy v oblasti datových služeb zatím nevyrovnají klesající příjmy z hlasových služeb.

V důsledku hospodářského klimatu uživatelé méně utrácejí. Díky rozsáhlým úsporným programům ve spojení s faktory, jako jsou obchodní modely založené na paušálních produktech, je však odvětví nadále ziskové. Investice poklesly a z velké části se zaměřily na pevné sítě. Ve většině zemí jsou však investice do přístupových sítí nové generace stále omezené, přestože je povzbuzuje kabelová konkurence a investice místních orgánů. Přestože návrat k dřívějším mírám růstu bude obtížný, na dosažení pozitivního růstu v období 2010–2011 jsou díky obnově HDP a zvýšeným výdajům uživatelů dobré vyhlídky.

V roce 2008 dosáhly příjmy odvětví elektronických komunikací v EU částky 351 miliard EUR, což představuje přibližně polovinu celého odvětví IKT. Sedm z deseti největších telekomunikačních operátorů na světě je v Evropě. 43 % příjmů odvětví elektronických komunikací pochází z pevné telefonie a pevného přístupu k internetu (včetně obchodních datových služeb), 47 % z mobilních služeb (hlasové a datové služby) a zbývajících 10 % připadá na placené televizní vysílání[5]. Podle údajů European Information Technology Observatory (EITO) se růst v roce 2009 blížil nule (tabulka 1):

Tabulka 1

Míra růstu | Podíl na příjmech telekomunikačního odvětví |

Pevná hlasová telefonie, přístup k internetu a internetové služby | -2,5 % | 36 % |

pevná hlasová telefonie | -6,3 % | 24 % |

přístup k internetu a internetové služby | 5,6 % | 12 % |

Mobilní hlasová telefonie a mobilní datové služby | 0,6 % | 47 % |

mobilní hlasová telefonie | -1,8 % | 36 % |

mobilní datové služby | 9,3 % | 11 % |

Obchodní datové služby | 0,6 % | 7 % |

Placené televizní vysílání | 11,7 % | 10 % |

Telekomunikační služby celkem | (přenosové služby) | 0 % | 100 % |

Zdroj: EITO (2009).

Širokopásmová infrastruktura

V roce 2009 byly některé členské státy (např. Nizozemsko, Dánsko) v oblasti rozšíření širokopásmových technologií na světové špičce. Průměrná míra rozšíření pevných širokopásmových služeb dosahovala 24,8 %[6], což představuje zvýšení oproti předchozímu roku o 2 procentní body, přestože se míra růstu o více než třetinu zpomalila.

Obrázek 1

[pic]

Většina širokopásmových připojení je založena na technologiích xDSL. Zavádění vysokokapacitního širokopásmového připojení je stále omezené, jen zhruba čtvrtina připojení poskytuje rychlosti vyšší než 10 megabitů za sekundu (Mbps). V oblasti přístupových sítí příští generace Evropa zaostává. Připojení založená na technologii FTTP ( fibre to the premises , optické vlákno k zákazníkovi)[7] představují pouze 1,8–5 % všech pevných širokopásmových připojení, což poukazuje na nezbytnost zlepšit podmínky pro zavádění přístupových sítí příští generace (NGA). Maloobchodní ceny poklesly, většinou v důsledku zvyšování přenosových rychlostí a paušálních balíčků.

Tržní podíl dominantních operátorů na trhu pevného širokopásmového připojení od července 2003 klesal a nyní se stabilizuje na 45 % (včetně dalšího prodeje to činí 48,3 %). V některých zemích však tržní podíl dominantních operátorů znovu narůstá. Podíl zpřístupněných účastnických vedení vzrostl (73,7 % připojení DSL nových účastníků trhu oproti 69,2 % v lednu 2009), většinou na úkor dalšího prodeje, který klesl z 12,9 % připojení DSL nových účastníků trhu v lednu 2009 na 9,4 % v lednu 2010. Zpřístupněná účastnická vedení umožňují novým účastníkům trhu nabízet balíčky tří produktů ( triple-play ) včetně internetové televize.

Mobilní komunikace

Značnou část růstu v posledních letech lze přičíst mobilním komunikacím, toto odvětví však nyní stojí na rozcestí. Hlasová komunikace se podílí na celkových příjmech mobilních komunikací více než 80 %, její podíl co do provozu však klesá ve prospěch datového přenosu, což vytváří značný tlak na kapacitu sítí. Příjmy z mobilního přístupu k internetu představují pouze 4 % celkových příjmů mobilních komunikací. Průměrný podíl dedikovaných mobilních širokopásmových karet rychle roste a míra rozšíření dosahuje 5,2 % oproti 2,8 % v lednu 2009 (obrázek 2). Ve Finsku, Portugalsku a Rakousku přesahuje míra rozšíření 15 %. Se vstupem nových účastníků na trh mobilních širokopásmových služeb, jako jsou poskytovatelé internetových služeb a výrobci, přizpůsobují mobilní operátoři své obchodní modely, a sbližování se tak stává realitou.

Obrázek 2

[pic]

3. Regulační prostředí

Institucionální rámec

Nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů

Nezávislost vnitrostátních regulačních orgánů je klíčovým faktorem pro zajištění spravedlivé a účinné regulace. Potřeba zajistit účinné strukturální oddělení regulačních funkcí členských států od činností spojených s vlastnictvím či kontrolou operátorů dala podnět k probíhajícím řízením pro nesplnění povinnosti proti Lotyšsku, Litvě a Rumunsku.

Propuštění předsedů vnitrostátních regulačních orgánů přimělo Komisi podniknut kroky proti členským státům (Rumunsko, Slovensko) a zahájit vyšetřování důvodů propuštění ve Slovinsku. Revidovaný regulační rámec vyžaduje, aby členské státy zajistily, že vedoucí/vedoucího vnitrostátního regulačního orgánu lze propustit pouze v případě, že již nesplňuje podmínky pro výkon jejích/jeho povinností, předem stanovené ve vnitrostátním právu. Komise bude tomuto aspektu i nadále věnovat pozornost v rámci provádění revidovaného regulačního rámce.

Pravomoci a zdroje vnitrostátních regulačních orgánů

Jak již konstatoval Evropský soudní dvůr, vnitrostátní regulační orgány musí mít všechny potřebné pravomoci k výkonu svých povinností[8].

Revidovaný regulační rámec vyžaduje, aby měly vnitrostátní regulační orgány přiměřené finanční a lidské zdroje k provádění úkolů, které jim byly uloženy. V několika členských státech je v důsledku složité hospodářské situace zajištění dostatečných zdrojů ještě obtížnější. Přestože se zdá, že většina vnitrostátních regulačních orgánů je k výkonu svých regulačních úkolů dobře vybavena, několik členských států hlásilo problém omezených zdrojů.

Odvolání

Možnost účinného soudního přezkoumání rozhodnutí vnitrostátních regulačních orgánů je základním právem všech dotčených stran. Po výkladu termínu „dotčených stran“ Evropským soudním dvorem[9] byly hlášeny změny dosavadní praxe. V Rakousku nyní vnitrostátní regulační orgán přizve k přezkumu trhu všechny dotčené zúčastněné strany. Ve Švédsku nové právní předpisy umožňují, aby se proti rozhodnutí vnitrostátního regulačního orgánu odvolali všichni účastníci trhu a uživatelé.

Čas a zdroje, které odvolací jednání spotřebují, zůstávají pro účinnou regulaci a právní jistotu závažným problémem. Takovou situaci hlásila např. Belgie, Lucembursko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Spojené království a Švédsko. V některých případech se regulátoři obávají, že počet odvolání a sporů naruší jejich pracovní plán.

Regulační opatření

Analýza trhu a nápravná opatření [10]

Některé vnitrostátní regulační orgány dosáhly pokroku při provádění pravidelných regulačních přezkumů a/nebo řešení klíčových problémů díky účinným nápravným opatřením nastaveným na prostředí příští generace (např. zpřístupnění optických sítí v Nizozemsku), další regulátoři dosáhly jen skromných výsledků (např. Belgie, Lucembursko). Rumunsko a Bulharsko sice dosáhly pokroku, musí však teprve dokončit první kolo přezkumu trhu. V některých případech jsou nápravná opatření zastaralá dříve, než je lze konečně použít, což je např. případ bitového toku pro ATM v Německu. Nedostatečná jednoznačnost nápravných opatření zdržuje jejich zavádění a často vede ke sporům, které opět spotřebovávají zdroje regulátorů.

Na podporu soudržné regulace využívá Komise vedle mechanismu konzultací Společenství své prováděcí pravomoci a vydává doporučení. Ke zlepšení soudržnosti bude třeba účinně využít posílenou úlohu Komise v oblasti nápravných opatření a nový institucionální rámec definovaný v revidovaném regulačním rámci. Zejména důležité jsou včas podniknuté kroky Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC).

Širokopásmová infrastruktura

Hospodářská soutěž v oblasti širokopásmových trhů v poslední době v některých členských státech stagnovala či dokonce poklesla. Částečně je to důsledek toho, že se nápravná opatření neuplatňovala účinně a včas. V některých případech byly důležité přístupové produkty zpřístupněny teprve nedávno, např. „nahé DSL“ v České republice, na Kypru a ve Slovinsku nebo bitový tok na Slovensku. Odpovídající referenční nabídky, jako pro ADSL nebo VDSL, jsou někdy zpožděné (např. v Itálii, Německu, Belgii, Bulharsku nebo Lucembursku).

Současný tržní trend ke kombinovaným produktům se výrazně dotýká dynamiky hospodářské soutěže a staví vnitrostátní regulační orgány před další regulační problémy. Je třeba prověřit, do jaké míry mohou dostupné velkoobchodní přístupové produkty zajistit, aby alternativní operátoři mohli na maloobchodní úrovni konkurovat produktovým balíčkům dominantních operátorů.

Některé vnitrostátní regulační orgány zahrnuly optické sítě do velkoobchodních širokopásmových trhů a uložily jim povinnosti (např. Nizozemsko, Finsko, Lotyšsko, Estonsko), jiné optické sítě z trhu vyloučily nebo je neregulovaly (např. Francie, Německo, Itálie, Kypr, Řecko, Lucembursko, Švédsko). Nizozemsko uložilo povinnost zpřístupnění optických účastnických vedení. Některé vnitrostátní regulační orgány rozlišily nápravná opatření ukládaná pro optické a metalické sítě (např. Estonsko, Nizozemsko a Finsko).

Na podporu zavádění sítí nové generace byla přijata legislativní opatření (např. v Portugalsku, Rakousku, ve Francii a Slovinsku), jejichž cílem je usnadnit přístup k fyzické infrastruktuře a sdílení zařízení. Mnohé vnitrostátní regulační orgány navíc uložily povinnost přístupu k pasivní infrastruktuře, aby usnadnily zavádění sítí alternativním operátorům (např. Dánsko, Řecko, Estonsko, Slovinsko, Portugalsko, Německo, Francie, Španělsko). Opatření související se zavedením sítí do budov byla prostřednictvím symetrických povinností přijata ve Francii, v Portugalsku a ve Španělsku.

Je nezbytné zajistit větší soudržnost, transparentnost a právní jistotu regulačních opatření, která se týkají například přechodu z metalických na optické sítě. Za tímto účelem přijme Komise v průběhu roku 2010 doporučení o regulovaném přístupu k sítím nové generace.

Mobilní komunikace

Poplatky za terminaci hovoru v mobilních sítích nadále klesají (o 18,4 % oproti 14,8 % v roce 2008), mezi jednotlivými členskými státy však stále existují značné rozdíly (obrázek 3). Nejnižší sazby má Kypr (1,95 eurocentů), nejvyšší Bulharsko (12,4 eurocentů). Terminace hovoru v mobilních sítích je ve srovnání se sazbami za propojení v pevných sítích stále drahá. Rozdíly v regulaci terminačních sazeb narušují hospodářskou soutěž a brání rozvoji jednotného trhu. Z toho důvodu přijala Komise doporučení o regulaci sazeb za ukončení volání v pevných a mobilních sítích[11]. Jakmile vnitrostátní regulační orgány doporučení provedou, očekává se další pokles sazeb.

Obrázek 3

[pic]

Pevné sítě

Trhy maloobchodních hlasových služeb byly ještě více deregulovány ve Spojeném království, ve Slovinsku, Nizozemsku, na Maltě, ve Španělsku, Rakousku a v Německu. Úplně zrušena byla regulace trhu pronajatých maloobchodních linek ve Finsku, Německu, České republice a v Itálii. Na velkoobchodní úrovni proběhla deregulace v oblasti tranzitních trhů (Švédsko, Španělsko, Německo) a trhu koncových úseků pronajatých okruhů (Itálie, Polsko, Španělsko). Zákroky vnitrostátních regulačních orgánů v oblasti terminace hovorů v pevných sítích vedla k mírnému poklesu průměrných terminačních sazeb v pevných sítích. Úrovně těchto sazeb jsou však stále velmi rozdílné (obrázek 4).

Obrázek 4[12]

[pic]

Rozdíly terminačních sazeb mezi členskými státy (obrázek 5) se v posledních letech nezmenšily. Rozdíly terminačních sazeb v pevných sítích se mírně zvětšují.

Obrázek 5[13]

[pic]

Správa spektra

Digitální dividenda

Cílem neprodlených regulačních zákroků doporučených Komisí je dokončit přechod z analogového vysílání na digitální do 1. ledna 2012, a vytvořit tak harmonizované podmínky pro využívání dílčího pásma 790–862 MHz[14]. Otevření digitální dividendy spektra různým službám vyžaduje koordinovaný přístup, neboť se tak zejména provozovatelům bezdrátových širokopásmových sítí nabídne příležitost využívat cenné rádiové spektrum, což by mělo posílit hospodářskou soutěž v oblasti poskytování širokopásmových služeb.

Několik členských států přijalo strategická rozhodnutí o využívání digitální dividendy a některé ohlásily své záměry ohledně jejího přidělení. Plánované jsou údajně zejména aukce digitální dividendy spektra v Německu, ve Spojeném království a ve Švédsku v průběhu roku 2010. Dánsko již ohlásilo, že digitální dividenda bude využívána k jiným účelům, než je vysílání, zejména pro mobilní širokopásmové služby, a Francie má obdobné plány.

Liberalizace spektra

Několik členských států učinilo kroky k zavedení tržního přístupu do praxe správy spektra. Revidovaná směrnice GSM[15] zavádí do pásma 900 MHz nové bezdrátové služby, počínaje službami UMTS. Mnohé členské státy přijaly regulační opatření, kterými povolují využívání pásem 900 MHz a 1 800 MHz pro služby založené na jiných technologiích, než je GSM.

Mobilní satelitní služby (MSS)

Následně po rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady[16] o výběru a povolování systémů poskytujících mobilní satelitní služby (MSS) bylo v květnu 2009 dokončeno výběrové řízení Společenství, v jehož důsledku byli k provozování služeb vybráni dva operátoři. Členské státy musí nyní urychleně udělit potřebná povolení a sledovat rozvoj těchto systémů.

4. Zájmy spotřebitelů

Rychlosti a ceny širokopásmového připojení

Většina širokopásmových linek v Evropě nabízí rychlosti vyšší než 2 Mbps a podíl těchto linek se zvyšuje (obrázek 6). Maloobchodní ceny širokopásmového připojení se snížily, přestože v minulém roce byl pokles menší. Uživatelé dostávají stále rychlejší přístup k internetu za podobné ceny.

Obrázek 6

[pic]

Ceny mobilní telefonie

Nařízení o roamingu[17] výrazně snížilo poplatky za roaming a zlepšilo transparentnost tarifů pro uživatele mobilních telefonů cestujících v rámci EU.

Průměrná cena mobilní komunikace za minutu klesla z 0,14 EUR v roce 2007 na 0,13 EUR v roce 2008. Zlepšená hospodářská soutěž podpořená účinnější regulací terminačních sazeb vedla k růstu nabídek paušálních sazeb, a tím ke snížení maloobchodních cen. Největší procentní pokles se projevil ve Finsku a v Lotyšsku (obrázek 7), stále však existují značné rozdíly mezi cenami od 0,04 EUR v Lotyšsku po 0,24 EUR na Maltě. Tyto rozdíly nelze vysvětlit pouze charakteristikou trhu, spíše ukazují na to, že dosud neexistuje jednotný trh.

Obrázek 7

[pic]

Ceny pevné telefonie

Tarify pevné hlasové telefonie se v roce 2009 zvýšily. Navzdory obecnému sestupnému trendu během uplynulého desetiletí se v roce 2009[18] ceny tříminutového místního hovoru zvýšily o 3,7 % a tříminutového vnitrostátního hovoru o 4,8 %. Desetiminutový místní hovor podražil mírně o 0,5 %, desetiminutový vnitrostátní hovor o 4,1 % (obrázek 8). Od roku 2007 jsou ceny maloobchodních místních hovorů stále rozdílnější a ani roztříštěnost cen vnitrostátních hovorů se za dané období nezmenšila (obrázky 9 a 10).

Obrázek 8

[pic]

Obrázek 9

[pic]

Obrázek 10

[pic]

Transparentnost tarifů

Několik členských států zlepšilo transparentnost pomocí nových právních předpisů (např. Rumunsko, Portugalsko, Francie, Spojené království, Španělsko, Litva, Polsko, Maďarsko a Slovinsko).

Některé zpřísnily povinnosti týkající se transparentnosti, kodexy chování či cenové stropy v oblasti prémiových sazeb a služeb s přidanou hodnotou.

Pokud jde o kvalitu služeb, pozornost se soustředila převážně na internetové služby, zejména na rychlosti širokopásmového připojení. Některé vnitrostátní regulační orgány (např. v Dánsku, Lotyšsku, Řecku) nadále vyvíjely nástroje IT, které uživatelům umožní otestovat skutečnou rychlost širokopásmového připojení.

Revidovaný regulační rámec dále posiluje požadavky na poskytování transparentních informací o cenách a podmínkách služeb.

Univerzální služba

V oblasti univerzální služby se podnikají opatření dvojího druhu. Za prvé provedlo několik členských států nové postupy stanovení pro některé nebo všechny prvky stávajících povinností v oblasti univerzální služby. A za druhé členské státy stále častěji zvažovaly, že do rámce univerzální služby zahrnou i širokopásmové služby. V mnoha členských státech se univerzální služba stále poskytuje v rámci přechodného režimu nebo na základě předpisů bez postupu stanovení. Komise zdůraznila, že stanovení je třeba provést rychle. Přestože počet žádostí o náhradu roste, finanční mechanismus univerzální služby nebyl ve většině členských států aktivován. V důsledku administrativních prodlev, soudních jednání či aktualizací metodik výpočtu čistých nákladů se náhrady z fondu univerzální služby vyplácejí pouze ve Francii, v České republice a v Rumunsku.

Některé členské státy uvolnily povinnosti související se službami, které nabízí trh nebo které podle jejich názoru pozbývají důležitosti. Například v České republice, Estonsku, Itálii, Finsku, Irsku a Rakousku není stanoven žádný podnik k poskytování souhrnných účastnických seznamů a informační služby o telefonních číslech. V Německu, Lucembursku a ve Švédsku se univerzální služba poskytuje bez formálního stanovení.

Stále ještě probíhají řízení pro porušení povinností pro nesprávné provedení proti Belgii, Portugalsku a Španělsku. Dánský finanční mechanismus se momentálně posuzuje.

Přístup uživatelů k internetu a správa sítí

Digitální ekonomika je postavena na dostupnosti inovativních služeb a aplikací. Revidovaný regulační rámec zesiluje požadavky na transparentnost a vybavuje vnitrostátní regulační orgány pravomocemi stanovovat kvalitu služeb tak, aby předcházely jejich zhoršování a překážkám či zpomalení provozu. V některých členských státech byla jako problém identifikována neutralita sítí, zejména v souvislosti s mobilními operátory, kteří buď úplně brání přístupu ke službám VoIP, nebo uplatňují rozdílné cenové strategie. V některých členských státech podnítily legislativní iniciativy na ochranu práv k duševnímu vlastnictví diskusi o tom, jak dosáhnout rovnováhy mezi právy koncového uživatele a potřebou chránit legitimní zájmy vlastníků práv k duševnímu vlastnictví. Komise bude v souladu s prohlášením Evropského parlamentu[19] vývoj v této oblasti pozorně sledovat.

Přenositelnost čísla

Přenositelnost čísla je nyní dostupná ve všech členských státech. Důležitými faktory při přenesení čísla je doba, za niž je přenesení provedeno, a výše poplatků. Doba potřebná k přenesení čísla byla značně zkrácena (Portugalsko, Nizozemsko, Slovensko, Polsko, Česká republika) nebo bylo zkrácení v plánu. Průměrný čas přenesení mobilního čísla byl 4,1 dne oproti 8,5 dne v říjnu 2008, u čísla pevné linky to v říjnu 2009 bylo 6,5 dne oproti 7,5 dne v říjnu 2008. Je však třeba dosáhnout zlepšení, neboť revidovaný regulační rámec požaduje přenesení čísla během jednoho pracovního dne.

Obrázek 11

[pic]

Obrázek 12

[pic]

V některých zemích nejsou za přenesení čísla pevné linky stanoveny žádné velkoobchodní poplatky, avšak na Slovensku si operátoři vzájemně účtují 50 EUR. U mobilních čísel nejsou v sedmi členských státech stanoveny žádné velkoobchodní poplatky oproti vysokým poplatkům ve výši 33 EUR na Slovensku a 21 EUR v České republice. V některých členských státech platí na maloobchodní úrovni za přenesení čísla i zákazníci. Tyto poplatky odrazují lidi, aby o přenesení čísla žádali.

Evropské číslo tísňového volání 112

Komise bude i nadále usilovat o zajišťování bezpečnosti evropských občanů při jejich cestách do zahraničí pomocí čísla tísňového volání 112, platného pro celou EU. V převážné většině případů je nyní poskytování služeb linky 112 v souladu s evropským právem.

Útvary Komise v současné době prověřují otázky týkající se dostupnosti informací o poloze volajícího v některých členských státech. Ve věci poskytování informací o poloze volajícího stále probíhá řízení pro nesplnění povinnosti proti Itálii.

Členské státy musí zajistit, aby byli občané o dostupnosti linky 112 informováni. V současné době si je pouze jeden ze čtyř občanů EU vědom, že linku 112 může volat v celé EU. Ke zvýšení veřejného povědomí[20] byla nedávno přijata řada opatření na celoevropské úrovni. V únoru 2009 vyhlásily Komise, Evropský parlament a Rada den 11. února „Evropským dnem linky 112“. Podle nařízení o roamingu dostávají uživatelé mobilních telefonů při cestě do zahraničí SMS zprávu o dostupnosti linky 112.

Revidovaný regulační rámec ještě více posiluje ustanovení týkající se informací o poloze volajícího a zvyšování povědomí a Komise bude nadále spolupracovat s členskými státy, aby evropským občanům zajistila veškeré přínosy plynoucí z jednotného evropského čísla tísňového volání.

Soukromí v prostředí elektronických komunikací

Vnitrostátní předpisy týkající se ochrany soukromí by měly být formulovány tak, aby vyhovovaly i požadavkům nové digitální ekonomiky. Pro nesprávné provedení předpisů EU o důvěrném charakteru sdělení přenášených pomocí elektronických komunikací zahájila Komise řízení pro porušení povinností proti Spojenému království. K problémům zde patří souhlas uživatele, nedostatečné postihy v případě porušení a neexistence nezávislého orgánu pro dohled nad odposlechem. Další členské státy přijímají opatření k zajištění integrity a bezpečnosti elektronických komunikací (např. Malta, Švédsko) a ke zvýšení povědomí o bezpečnostních rizicích internetu (Slovensko, Nizozemsko, Švédsko).

Nedávná studie[21] o činnostech k potírání spamu, spywaru a škodlivého softwaru potvrzuje nezbytnost legislativních změn, které jsou do revidovaného regulačního rámce zahrnuty. K takovým změnám patří jasnější a důslednější pravidla pro prosazování a odrazující sankce, lepší přeshraniční spolupráce a přiměřené zdroje pro vnitrostátní orgány odpovědné za ochranu soukromí občanů na internetu.

Komise bude i nadále usilovat o zvýšení důvěry spotřebitelů, aby bylo možné v plné míře využít potenciál digitální ekonomiky EU.

5. Závěry

Abychom se přiblížili skutečnému jednotnému trhu, musíme zvýšit úsilí a vyřešit problémy označené v tomto sdělení. Komise bude nadále pozorně sledovat vývoj trhu, aby bylo možné problémy řešit rychle. V souladu s digitální agendou a opatřeními, jež agenda stanoví pro spektrum, univerzální službu, regulaci sítí nové generace a ochranu soukromí přijme Komise rovněž řadu opatření s cílem:

1) vyřešit rozdíly regulačních přístupů a chybějící včasné a účinné vymáhání nápravných opatření;

2) položit pevný základ správného a včasného provedení revidovaného regulačního rámce a

3) zajistit účinné fungování Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC).

Tato opatření posílí hospodářskou soutěž ku prospěchu spotřebitelů a zajistí, aby operátoři pracovali v prostředí, které jim umožní přizpůsobit obchodní modely novým skutečnostem.

[pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic][pic]

[1] Pokud není uvedeno jinak, zpráva popisuje stav věcí ke dni 31. prosince 2009 a tržní data ke dni 1. října 2009.

[2] KOM(2010) 2020.

[3] Digitální agenda pro Evropu.

[4] Úř. věst. L 337, 18.12.2009.

[5] Příjmy z placených televizních služeb zahrnují celkové příjmy z předplatného na placené televizní kanály a služby (např. prémiové kanály a programové balíčky prostřednictvím satelitu, kabelu, ADSL či pozemního vysílání).

[6] Míra rozšíření na základě počtu obyvatel k 1. lednu 2010.

[7] Včetně optického vlákna do domácnosti ( fibre to the home , FTTH) a optického vlákna do budovy ( fibre to the building , FTTB) spolu s řešením místní sítě ( local area network , LAN), avšak bez tzv. VDSL technologií (vysokorychlostních).

[8] Věc C-424/07.

[9] Věc C-426/05.

[10] Viz rovněž sdělení o přezkumu trhu podle regulačního rámce EU (3. zpráva).

[11] Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 67.

[12] Místní úroveň neplatí pro Lotyšsko.

[13] Variační koeficient je poměr standardní odchylky a střední hodnoty.

[14] KOM(2009) 586 a K(2009) 8287.

[15] Úř. věst. L 274, 20.10.2009, s. 25.

[16] Úř. věst. L 172, 2.7.2008, s. 15.

[17] Úř. věst. L 167, 29.6.2009, s. 12.

[18] Metodika OECD.

[19] Úř. věst. L 337, 18.12.2009, s. 37–69.

[20] http://ec.europa.eu/information_society/activities/112/index_en.htm.

[21] http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/doc/library/ext_studies/privacy_trust_policies/spam_spyware_legal_study2009final.pdf.