2.9.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 259/19

—

znovu zdůrazňuje, že podporuje splnění cílů v oblasti konkurenceschopnosti a inovací do roku 2020, a uznává skutečnost, že chceme-li těchto cílů dosáhnout, je třeba nadále zachovat investice do vzdělávání a odborné přípravy;

—

uznává význam vyvážení technologických inovací, sociálních inovací a inovací ve veřejném sektoru;

—

připomíná, že zvyšování všech pracovních dovedností a jejich sladění s potřebami trhu práce je nezbytné;

—

zdůrazňuje úlohu, kterou musí univerzitní partnerství hrát při uvádění výsledků výzkumu na trh pomocí integrace vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a podnikání, a v této souvislosti konstatuje, že je důležité mít místní a regionální prostředí, jež bude oporou;

—

oceňuje klíčovou úlohu výzkumných infrastruktur v inovačních systémech založených na znalostech a vítá v této souvislosti nové pojetí nástrojů regionálního partnerství;

—

upozorňuje na potenciál přeshraniční spolupráce, včetně investic v rámci EU a investic mimo EU;

—

znovu opakuje, že k tomu, aby se naplno využilo pákového efektu strukturálních fondů, mají regiony a členské státy co nejvíce dbát na náležitou koherenci mezi místními a regionálními strategiemi, národními plány reforem, národními referenčními strategickými rámci a operačními programy, jež konkretizují evropskou politiku soudržnosti, v souladu s evropským jednotným strategickým rámcem pro výzkum a inteligentními strategiemi regionální specializace.

Zpravodaj

pan Roger KNOX (UK/EA), zástupce starosty rady správního obvodu East Lothian

Odkaz

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací

KOM(2010) 546 v konečném znění

1.

vítá záměr vyjádřený Evropskou komisí ve sdělení „Stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020 Unie inovací“ přijmout mnohem strategičtější přístup k inovacím jako zastřešující politický cíl, který počítá se střednědobým a dlouhodobým hlediskem a kde jsou politiky EU, vnitrostátní, regionální a místní politiky vzájemně sladěny a vzájemně se posilují;

2.

uznává v této souvislosti, že je důležité nalézat nejslibnější oblasti komparativní výhody jako základ pro definování strategií inteligentní regionální specializace, a zároveň přiznává, že některé regiony mohou vynikat ve více než jedné oblasti;

3.

vítá, že usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. května 2011 o Unii inovací klade značný důraz na to, že regionální a místní orgány jsou klíčovými partnery při realizaci priorit Unie inovací. Nacházejí se nejblíže občanům, podnikům, zejména malým a středním podnikům, a znalostním institucím, což jim umožňuje vytvářet a koordinovat soubor nástrojů politiky orientovaný na valorizaci znalostí takovým způsobem, jenž nejlépe odpovídá místním a regionálním podmínkám;

4.

požaduje jasnou a široce uznávanou definici inovací a špičkové kvality;

5.

zdůrazňuje, že je nutné lépe pochopit úlohu regionů nejen při plnění politik EU, ale i při rozvíjení vizí a stanovení cílů;

6.

oceňuje zmínku o sociální inovaci, včetně inovace ve veřejném sektoru, a všímá si často vynikajícího úsilí veřejných orgánů a sektoru sociální ekonomiky (družstva, vzájemné spolky, sdružení a nadace) po celé EU o inovaci svých postupů v důsledku nedávných finančních omezení, aby byly uspokojeny potřeby, které nejsou obvyklými formami podnikání a trhem zohledněny. Požaduje, aby se více přihlíželo k sociálním inovacím v programech financování a podpůrných programech, jako je Evropský sociální fond, rámcové programy a rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace;

7.

žádá, aby byly prozkoumány možnosti využití územních paktů k dosažení klíčových priorit Unie inovací a zdůrazňuje význam úzké spolupráce mezi aktéry odpovědnými za Unii inovací a Výborem regionů;

8.

zdůrazňuje, že ekologické inovace mají rozhodující roli, a podporuje Evropský parlament v jeho požadavku na přijetí ambiciózního akčního plánu ekologických inovací, který by navrhl opatření na zavedení ekologických inovací ve všech článcích hodnotového řetězce, včetně designu, a navýšil finanční prostředky pro iniciativy v této oblasti prostřednictvím rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace;

9.

lituje, že představení stěžejní iniciativy Unie inovací nebylo doplněno o zhodnocení rozpočtového dopadu navrhovaných opatření;

10.

vítá sdělení Příspěvek regionální politiky k inteligentnímu růstu v rámci strategie Evropa 2020 (KOM(2010) 553 v konečném znění) a jeho doprovodný dokument (SEK(2010) 1183), které se zabývají regionálním rozměrem stěžejní iniciativy Unie inovací;

11.

domnívá se, že vzhledem k počtu 34 navrhovaných závazků je třeba stanovit priority činností v Unii inovací, aby bylo možné napomoci provádění, dosáhnout konkrétních výsledků a urgentně začít jednat. V této souvislosti by doporučil: a) synergie politik soudržnosti a inovací, b) inovační partnerství s uznáním úlohy regionů, c) znalostní základnu a inteligentní specializaci a d) uvádění nových nápadů na trh;

12.

chtěl by Komisi upozornit zejména na situaci, v níž se nacházejí inovátoři a jednotliví vynálezci, kteří nejsou součástí vysokoškolského systému, velkých podniků, veřejných orgánů, veřejné správy či jiných veřejných společností. Z budoucí práce by měly vzejít strategie, v jejichž rámci bude možné podporovat inovátory a jednotlivé vynálezce a umožnit jim, aby mohli za stejných podmínek využívat společné fondy EU;

13.

souhlasí s Radou a Evropským parlamentem, že je důležité posilovat součinnost mezi politikami EU podporujícími výzkum a inovace a politikami podporujícími soudržnost;

14.

požaduje posílení souladu, harmonizace a vzájemného doplňování politik týkajících se vzdělávání, výzkumu a inovací s patřičným zřetelem k regionálním charakteristikám;

15.

znovu opakuje, že k tomu, aby se naplno využilo pákového efektu strukturálních fondů, mají regiony a členské státy co nejvíce dbát na náležitou koherenci mezi místními a regionálními strategiemi, národními plány reforem, národními referenčními strategickými rámci a operačními programy, jež konkretizují evropskou politiku soudržnosti (1), v souladu s evropským jednotným strategickým rámcem pro výzkum a inteligentními strategiemi regionální specializace;

16.

připomíná, že politika soudržnosti hraje zvláštní úlohu v podpoře inovační činnosti v regionech, a Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) tedy může být rovněž využit k financování podnikatelských inkubátorů a vědeckých parků (infrastruktura a spojení). Klastry jsou obzvláště užitečné pro malé a střední podniky, jelikož jim poskytují prostředí příznivé pro navázání styků s univerzitami i s velkými podniky a umožňují jim též přístup k sítím mezinárodního obchodu (2);

17.

domnívá se, že stěžejní iniciativa „Unie inovací“ umožňuje lepší rozdělení práce a úkolů mezi podporou základního výzkumu a aplikovaného výzkumu na evropské úrovni zaměřenou na dosahování špičkové úrovně na jedné straně a podporou inovací na decentralizované úrovni na straně druhé, aby byly vytvořeny regionální schopnosti a aby byl zaručen potřebný záběr. Je také nutné uznat potenciál subjektů provádějících výzkum ve specifických mezinárodně významných oblastech na místní a regionální úrovni, a stejně tak potenciál založený na obchodním uznání, mimo jiné, inovací vycházejících z praxe. Takto bude vytvořen potřebný záběr pro podporu cílů stěžejní iniciativy na různých regionálních úrovních;

18.

domnívá se, že výzvou zůstává určení toho, které aspekty inovace mohou být naplněny díky integrovaným plánům územního rozvoje;

19.

znovu opakuje svůj nesouhlas se zavedením jednotného monotematického inovačního fondu, který by především s využitím prostředků vyčleněných v současnosti ve strukturálních fondech sdružil všechny finanční nástroje EU zaměřené na inovace. Při tomto převodu fondů by totiž hrozilo nebezpečí, že tento proces skončí jako čistá ztráta prostředků vyčleněných na inovace, a navíc by mohla být ohrožena integrace inovačních projektů do územně zaměřených rozvojových strategií;

20.

navrhuje jako možné vymezující kritérium politik soudržnosti a inovací EU, aby politika soudržnosti mohla podporovat inovační aspekty, které se nejvíce týkají širšího udržitelného hospodářského rozvoje daného území, jako jsou například klastry, na rozdíl od aspektů politiky inovací, které z povahy věci nelze omezit na určité území a které by měly být financovány spíše tematickými fondy EU, jež jsou otevřené celounijním výzvám k předkládání veřejných zakázek, než prostřednictvím politiky soudržnosti, v jejímž rámci jsou regionům přidělovány blokové granty;

21.

uznává, že prostředí výzkumu a inovací je v Evropě velmi různorodé, a požaduje mix politik, které účinně podpoří špičkovou úroveň i soudržnost v evropských regionech; uznává dále, že inovace se mohou týkat stejně tak nových způsobů práce a poskytování služeb, jako nových výrobků, a požaduje, aby se věnovala větší pozornost přezkoumání toho, co již existuje a jak to lze provádět efektivněji a účinněji; zdůrazňuje, že je třeba více otevřít inovační příležitosti a jejich uznání, zejména základní úrovni a odlehlým regionům, usnadněním přístupu ke vzdělání a komunikaci prostřednictvím kvalitnějších fyzických i virtuálních struktur;

22.

připomíná, že příští programy pro financování výzkumu a inovací by mohly zahrnovat větší synergie s programy zaměřenými na rozvíjení regionálních kapacit a usnadňování účasti regionů na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje jako součásti společného strategického rámce. To může být provedeno, za potvrzení zásady špičkové kvality výzkumu a inovací, například pomocí plánu zahrnujícího vytváření možností pro začleňování účasti kompetentních partnerů z regionů, které zaostávají ve výzkumu, na projektech a programech vedených jejich známějšími a úspěšnějšími protějšky, a to prostřednictvím poradenských programů či jiných prostředků; v tomto ohledu upozorňuje na potenciál místních a regionálních subjektů přispívat k „centrům schopností“ souvisejícím s „póly excelence“. VR v této souvislosti podporuje šíření a výměnu příkladů osvědčených postupů;

23.

znovu opakuje svoji ochotu zajistit koordinované využívání 7. RP (a následných programů), strukturálních fondů, programu pro konkurenceschopnost a inovace, EZFRV a Evropského rybářského fondu, neboť je to zásadní pro konkurenceschopnost EU a synergie mezi politikou soudržnosti, průmyslovou politikou, výzkumnou politikou, politikou v oblasti vyššího vzdělávání a inovační politikou na národní a regionální úrovni (3);

24.

vítá úsilí o zjednodušení postupů a zveřejnění „Praktické příručky o možnostech financování ze strany EU“ (4); oceňuje zejména probíhající úsilí o to, aby různé programy mohly financovat různé fáze projektů s perspektivou kontinuity; uvítal by, kdyby se tato praktická příručka rozvinula do komplexní, avšak přístupné digitální brány k informacím a zdrojům, které se týkají relevantních programů výzkumu a inovací;

25.

schvaluje návrh Evropského parlamentu vytvořit jedno místo (pro poskytování služeb), kde by mohly malé a střední podniky, výzkumní pracovníci, univerzity, výzkumná střediska, regiony, podniky atd. podávat žádosti o evropské, vnitrostátní, regionální nebo místní financování výzkumu a inovací, a zdůrazňuje, že návrh na úrovni EU by bylo potřeba zkopírovat na regionální a místní úrovni;

26.

schvaluje přístup, který se zabývá celým řetězcem „od výzkumu až po maloobchod“;

27.

zdůrazňuje, že evropská inovační partnerství (EIP) by měla přispět ke zjednodušenému přístupu, aniž by přidala další nástroj k již existujícímu obrovskému množství nástrojů, a poukazuje na názory, které VR vyjádřil v nedávném stanovisku o zjednodušení výzkumu (5), zejména pokud jde o potřebu konsolidovat nástroje financování výzkumu spolu se začleňováním účasti regionů, které zaostávají ve výzkumu, budováním výzkumných kapacit a možností využití na celém území EU a zajištěním, aby tyto nové nástroje zohledňovaly společné rysy a odlišnosti mezi vědou, technologickým rozvojem a rozšiřováním na trhu;

28.

vítá pilotní partnerství v oblasti zdravého a aktivního stárnutí, těší se na následující partnerství a požaduje, aby byl VR zapojen do otázek ovlivňujících místní a regionální orgány. Výbor zastává názor, že v zájmu úspěšné realizace je třeba řízení této iniciativy věnovat větší pozornost, vzhledem k množství organizací a tematických okruhů, které se týkají zdravého stárnutí;

29.

vyzývá k tomu, aby byla co nejdříve zahájena inovační partnerství Inteligentní města/Inteligentní regiony, neboť je zapotřebí rychlých a účinných opatření v této oblasti, aby se nalezla nová, předsudky nezatížená řešení otázek souvisejících s hospodářskou krizí a změnou klimatu a aby se tato řešení přizpůsobila postupům měst. Je obzvláště důležité posílit spolupráci mezi regiony s průkopnickými podniky a institucemi a poskytnout jim prostředky, které jim umožní efektivně šířit své výsledky, aby je mohly použít i jiné regiony;

30.

požaduje, aby místní a regionální subjekty byly zapojeny do vzniku, provádění a správy EIP, upozorňuje však, že by to nemělo znamenat nárůst už existujícího a často matoucího nadbytku již zavedených poskytovatelů informací a služeb (například Business Gateways, Interfaces, Knowledge Exchanges atd.); dále upozorňuje, že kvůli nedostatečné jasnosti by pro univerzity, podniky a dobrovolnický sektor mohlo být stále těžší vědět, jak nejlépe postupovat; je také znepokojen tím, že zřizování dalších struktur by mohlo podnítit ještě urputnější soupeření o omezené a snižující se zdroje;

31.

upozorňuje na potenciál přeshraniční spolupráce, včetně investic v rámci EU a investic mimo EU, na význam podpůrných rámcových podmínek a na skutečnost, že uznání globálního charakteru inovací by zvýšilo jejich přeshraniční rozměr;

32.

podtrhuje v této souvislosti možnou úlohu programů, jako jsou ESÚS nebo územní pakty;

33.

vyzdvihuje, že na mnoha místech existují regionální a místní partnerství v oblasti inovací a přenosu znalostí, která se často skládají z místních nebo regionálních orgánů a místních akademických a podnikatelských subjektů; konstatuje, že důležitá je spolupráce i mezi místními a regionálními univerzitami, například prostřednictvím sdružování výzkumu a iniciativ zaměřených na účast;

34.

naznačuje, že tato partnerství, která jsou odrazem zásad partnerské spolupráce a inteligentní specializace, by mohla tam, kde to bude vhodné, zformulovat a řídit regionální programy inovací financované ze strukturálních fondů, když se změní pravidla, která umožní přenesení pravomoci ze strany řídícího orgánu; upozorňuje, že tyto nové přístupy umožní značně zrychlit transfer výsledků výzkumu do postupů na místní a regionální úrovni, a poukazuje na význam přiměřeného zapojení příslušných zainteresovaných subjektů do vzniku, řízení provádění a vyhodnocování těchto programů, aby byly jejich specifické potřeby vzaty v úvahu, bude-li to možné;

35.

znovu zdůrazňuje, že podporuje splnění cílů v oblasti konkurenceschopnosti a inovací do roku 2020, a uznává skutečnost, že chceme-li těchto cílů dosáhnout, je třeba nadále zachovat investice do vzdělávání a odborné přípravy, a to zejména v době hospodářské nejistoty (6);

36.

zdůrazňuje strategický význam, který pro Evropu má zavedení koncepce inovací do vzdělávacího systému;

37.

připomíná, že v souvislosti s přetrvávající hospodářskou krizí již ztratily práci tisíce zaměstnanců v členských státech EU. V důsledku zrodu nových trhů a přemístění podniků do zemí s levnou produkcí tento dopad ještě vzroste. Zvyšování všech pracovních dovedností a jejich sladění s potřebami trhu práce je nezbytné (7), aby inovace nevedly k čistému úbytku pracovních míst;

38.

zdůrazňuje v této souvislosti, že obchodní infrastruktura a infrastruktura zaměstnanosti musí být uvedena do souladu s inovacemi výrobků, služeb nebo dodávek, aby místní společenství mohlo mít prospěch z místních inovací;

39.

zdůrazňuje úlohu, kterou musí univerzitní partnerství hrát při uvádění výsledků výzkumu na trh pomocí integrace vysokoškolského vzdělávání, výzkumu a podnikání, a v této souvislosti konstatuje, že je důležité mít místní a regionální prostředí, jež bude oporou a s nímž budou univerzity spolupracovat; zdůrazňuje, že výzkum by měl být chápán v nejširším smyslu slova a nikoli jen ve smyslu vývoje výrobku; dále podtrhuje, že je důležité, aby byli výzkumní pracovníci povzbuzováni k propojení své práce s širší veřejností, aby byla veřejnost zapojena do formování a vytváření projektů a zejména aby byly výsledky šířeny;

40.

připomíná, že definice inteligentní specializace pro dané území závisí nejen na uvědomění si slabých a silných stránek regionu, ale také hrozeb a příležitostí v ostatních regionech a na ostatních kontinentech, což tím pádem vyžaduje vypracování zevrubného přehledu vývoje v potenciálních oblastech zájmu po celém světě; uznává také, že by se nemělo bránit možnému spontánnímu, trhem řízenému vývoji v regionu, protože se tento vývoj nachází mimo určené priority tohoto regionu;

41.

varuje před jakýmkoli úmyslem využít inteligentní specializaci jako způsobu upřednostňování již vůdčích regionů nebo místních orgánů a ponechání ostatních oblastí bez podpory nebo s nedostatečnou podporou. Bylo by to proti základní zásadě územní soudržnosti EU. Z tohoto důvodu je třeba disponovat evropskou mapou regionů zobrazující jejich úroveň inovací tak, aby tato klasifikace mohla být využita k vytvoření specifických nástrojů podpory pro nejzaostalejší regiony prostřednictvím fondů ad hoc, které by podpořily sblížení těchto regionů s inovačně nejrozvinutějšími regiony. Jedním způsobem, jak lze zvýšit spolupráci mezi různými regiony, je zavést postupy, pomocí nichž budou moci méně rozvinuté regiony získat a využívat náležité poznatky výzkumu a postupy pro jejich zavádění z různých částí Evropy, např. za pomoci strukturálních fondů;

42.

oceňuje klíčovou úlohu výzkumných infrastruktur v inovačních systémech založených na znalostech a vítá v této souvislosti nové pojetí nástrojů regionálního partnerství (8) a partnerství mezi výzkumnými infrastrukturami a uznává, že mají potenciál přispět k vyváženějšímu rozvoji evropského výzkumného prostoru tím, že zapojí menší nebo méně zkušené země a regiony do konkurenceschopného výzkumu a inovací;

43.

připomíná, že další rozvoj virtuálních infrastruktur založených na informačních a komunikačních technologiích je podstatný pro celou Evropu, zejména pro usnadnění spojení mezi geograficky rozptýlenými a obzvláště odlehlými oblastmi, jako jsou ostrovy a nejvzdálenější regiony;

44.

vyzývá k zapojení místních a regionálních orgánů do platformy inteligentní specializace;

45.

požaduje, aby byly místní a regionální orgány zapojeny do přezkumu operačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, a žádá také, aby byly v národních programech reforem řádně zváženy místní a regionální zájmy;

46.

vítá záměr Evropské komise sladit operační programy s prioritami určenými ve strategii Evropa 2020 a vyzývá k tomu, aby se pozornost zaměřila na užší soubor priorit a na praktické provádění se zvážením regionální situace;

47.

zatímco bude dlouhodoběji usilovat o jediný mezinárodně kompatibilní ukazatel měření pokroku, VR podporuje vypracování integrovaného systému ukazatelů (jak požaduje Evropský parlament), který bude v ideálním případě zahrnovat využití Innobarometru pro veřejnou správu a služby; zdůrazňuje, že tyto ukazatele by měly být co nejjednodušší a současně neměly přehlížet bohatou různorodost evropských regionů; požaduje, aby byl informován o přípravné činnosti na vypracování takového systému a aby byl do této činnosti zapojen;

48.

uznává význam vyvážení technologických inovací, sociálních inovací a inovací ve veřejném sektoru. Je obzvláště důležité prosazovat inovace ve společnosti, v nichž se kýžených funkčních a strukturálních změn dosahuje kombinací různých dílčích oblastí inovační činnosti, např. propojováním rozvoje technologií, umění a designu, kultury a dědictví a služeb s vlastní činností uživatelů;

49.

oceňuje, že ve sdělení byla zmíněna kulturní a tvůrčí odvětví, a to s ohledem na jejich potenciální roli při propojení tvořivosti a inovací; s ohledem na posílení a podporu inovací zdůrazňuje, že je důležité uvažovat tvůrčím způsobem o tom, jak spojit dosud odlišné vědní obory, aby se zjistilo, zda mohou vzniknout nové nápady;

50.

zdůrazňuje, že inovace jsou stále komplexnější a systémovější. Inovace jsou poháněny nejen výzkumem, ale stále více i poptávkou a příležitostmi, přičemž řeší reálné problémy a zabývají se nejdůležitějšími výzvami pro společnost. Při provádění Unie inovací by měli být politici a vědci aktivně povzbuzováni, aby vytvářeli nové otevřené inovační koncepce, jejichž výsledkem budou situace, z nichž budou mít skutečný prospěch všechny zainteresované strany, a mobilizace stávajících zdrojů bez ohledu na jejich původ;

51.

uznává značnou kupní sílu veřejných zakázek, jež tvoří 17 % HDP EU-27, a bere na vědomí zásadní úlohu veřejných zakázek jako hnací síly inovací a očividného podněcovatele zvyšování (sociálních, environmentálních, …) norem;

52.

podporuje aktivní zapojení podniků a vlád do programů podpory inovací, varuje však před možným dopadem na místní a regionální orgány, bude-li veřejný sektor jediným, kdo převezme úlohu a rizika hlavního zákazníka, pokud jde o nevyzkoušené výrobky a služby;

53.

vítá iniciativy zaměřené na výměnu osvědčených postupů při zadávání inovativních zakázek;

54.

je však znepokojen tím, jaký dopad na místní a regionální orgány mohou mít požadavky vůči členským státům a regionům, aby vyčlenily zvláštní rozpočet na zadávání zakázek v předobchodní fázi a veřejných zakázek na inovativní výrobky a služby. Regiony, které mají zájem, by např. prostřednictvím financování a dostatečně flexibilních pravidel měly být podněcovány k provádění pilotních projektů;

55.

žádá, aby místní a regionální orgány byly úzce zapojeny do přípravy právních rámců a programů souvisejících s výzkumem, demonstracemi a financováním inovativních veřejných služeb a zakázek;

56.

domnívá se, že užitečným kritériem při formování územního rozměru Unie inovací by bylo rozlišení mezi špičkovými programy pro inovace a excelenci, které ze své podstaty potřebují být podporovány tematickými programy pro inovace, a praktičtějšími částmi inovací připravenými k uvedení na trh, jež by mohly být podpořeny místními a regionálními inovačními partnerstvími se soukromým sektorem; podpořil by, aby se začalo od částí inovací připravených k uvedení na trh, které mají větší potenciál pro krátkodobější výsledky a bezprostřední dohody mezi subjekty na místní úrovni;

57.

připomíná, že směrnice EU o zadávání veřejných zakázek již úředníkům působícím v oblasti zadávání veřejných zakázek umožňují používat kritéria výběru upřednostňující nákup inovativního zboží a služeb a že Komise v uplynulých letech vydala různé pokyny týkající se této otázky, včetně doporučení podstatných pro předobchodní fázi;

58.

poukazuje na to, že Evropská komise je znepokojena vážnými překážkami při používání nových kritérií výběru pro inovativní veřejné zakázky a místo toho podporuje šíření postupů při zadávání veřejných zakázek, jež jsou příznivé pro inovace;

59.

varuje však, že pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek jsou často rozporuplná a zvyšují byrokracii v domácích programech a často testují hranice pravomocí stanovených ve Smlouvě a hranice subsidiarity tím, že určí kritéria pro veřejné zakázky u domácích politik a často tato ustanovení prováží s domněle nesouvisejícím právním předpisem nebo právním předpisem navrhovaným různými odděleními Komise;

60.

zdůrazňuje volání místních a regionálních orgánů po právní jistotě, předvídatelnosti, důslednosti a centralizovaném definování všech pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek napříč všemi službami Evropské komise, jako předpokladu jakéhokoliv dalšího návrhu v oblasti veřejných zakázek, který se bude týkat Unie inovací;

61.

zdůrazňuje, že je třeba zjednodušit přístup malých a středních podniků k programům financování, což by mohlo být ku prospěchu jejich účasti v ekonomice vzhledem k tomu, že spletitost a různící se pravidla současných programů často znemožňují účast malých a středních podniků, protože tyto podniky nemají ani chuť, ani čas na to, aby vyzkoušely a pochopily příležitosti nabízené těmito programy, a důrazně podporuje významnou úlohu malých a středních podniků při stimulování inovací;

62.

vítá návrh Evropské komise na společný strategický rámec mezi všemi fondy EU s územním rozměrem (Fond soudržnosti, EFRR, ESF, EZFRV, Evropský rybářský fond); vyzývá kromě toho k soudržnosti s navrhovaným novým společným strategickým rámcem v oblasti inovací;

63.

velmi podporuje skutečnost, že společný strategický rámec zahrnuje i synergie s „tematickými“ fondy EU, pokud zahrnují územní prvek, jako například udržitelný rozvoj venkova prostřednictvím zajištění širokopásmového připojení, dopravní fond v rámci TEN-T, výzkum nebo nové „tematické“ místní iniciativy, jako jsou „inteligentní města“;

64.

připomíná, že pravidla pro poskytování státní podpory jsou mnohdy velmi komplikovaná, a žádá, aby nadcházející přezkum plánovaný na rok 2011 poskytl jasno v otázce, které formy inovací lze náležitě podpořit; konstatuje, že tato jasnost může vést k otevření možností podpory inovativních podniků na daném území;

65.

podporuje požadavek odborníků z praxe na snížení administrativy inovačního programu EU zvýšením počtu otevřených výzev k předkládání návrhů a zavedením pevně stanovených dat pro jejich zveřejnění, protože odborníci z praxe se domnívají, že by tato opatření znamenala zvýšení předvídatelnosti pro žadatele o financování a snížila by náklady na řízení; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost administrativní předvídatelnosti;

66.

požaduje větší rovnováhu mezi riziky a náklady na kontrolu v programech EU, jelikož to často vede k přehnaně regulačnímu přístupu; žádá o zavedení mechanismu přiměřeného auditu a podávání zpráv například pro orgány, jež mají auditem prověřenou historii solidního řízení a postupů podávání zpráv; požaduje spíše přístup založený na „vědě a technologii“ či „vědě a inovacích“ a kladoucí důraz na seriózní kritéria vědecké/technické kvality (9), než zaměření na pravidelnost výdajů, jak tomu stále je v případě většiny programů EU.