2.4.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 104/13

—

souhlasí s úmyslem Komise přistupovat k politice cestovního ruchu koordinovaným a integrovaným způsobem a propojovat ji s dalšími politikami, jako je politika dopravy, zemědělství, ochrany životního prostředí, informačních a komunikačních technologií, sociální a kulturní politika atd.;

—

zdůrazňuje významnou úlohu místních a regionálních orgánů v oblasti udržitelné správy turistických destinací. Jejich iniciativy a rovněž iniciativy evropských regionálních sítí jsou v popředí vývoje modelů udržitelného cestovního ruchu a je třeba co nejlépe využít jejich zkušeností a znalostí prostřednictvím podpory místní a regionální spolupráce v celé EU. V tomto smyslu vítá záměr Komise integrovat cestovní ruch do různých evropských politik;

—

vítá záměr Komise podporovat aktivní politiku na povzbuzení konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje. Výzvy, jimž čelí evropský cestovní ruch, svědčí o tom, že je důležité předvídat změny a včas reagovat na rostoucí konkurenci v odvětví, které se neustále vyvíjí;

—

bere na vědomí zavedení značky pro evropské dědictví a evropské známky „Kvalitní turistika“, jež mají být stimulem k tomu, aby turistické destinace používaly udržitelné metody, a přispějí k upevnění obrazu Evropy jako oblasti vysoce kvalitního cestovního ruchu. Přidaná hodnota této známky však musí být podrobněji prověřena a popsána a pro její udělení by měl existovat striktní soubor kritérií, aby nedošlo k jejímu znehodnocení;

—

se znepokojením zaznamenává potenciální dopad jistých strukturálních problémů, jako je změna klimatu či nedostatek vodních a energetických zdrojů v evropských turistických destinacích, zvláště na ostrovech a v nejvzdálenějších oblastech. Tyto problémy lze vyřešit pouze za předpokladu, že v těchto regionech bude mnohem intenzivněji podporována udržitelnost v rozvoji strategie cestovního ruchu. Důsledkům změny klimatu by se mělo předcházet prostřednictvím ochrany a obnovy přírodních oblastí i začleněním cestovního ruchu do integrovaného řízení pobřežních zón.

Zpravodaj

:

pan Ramón Luis Valcárcel Siso (ES/ELS), předseda vlády autonomního společenství Murcia

Odkaz

:

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch

KOM(2010) 352 v konečném znění

1.

zvyšující se význam odvětví cestovního ruchu v evropském hospodářství je očividné, když si všimneme jeho přínosu k hrubému domácímu produktu a jeho schopnosti vytvářet více pracovních míst než jiná hospodářská odvětví. Jak uvádí Evropská komise ve svém sdělení (1), evropské odvětví cestovního ruchu poskytuje přes 5 % přímé pracovní síly a vytváří v EU více než 5 % HDP (2), zvláště v některých evropských regionech. Ačkoliv Evropa je i nadále přední světovou turistickou destinací s přibližně 40 % turistických cest (3), v roce 2009 došlo ke snížení o 5,6 % (4);

2.

činnost v oblasti cestovního ruchu v Evropě čelí řadě výzev, mezi něž patří: světová hospodářská krize, silnější konkurence jiných destinací, důsledky změny klimatu nebo sezónnost. Další výzvy, jako je demografický vývoj v Evropě, diverzifikace turistické nabídky či zvyšující se dopad informačních a komunikačních technologií představují možnosti, které by bylo třeba prozkoumat ve spolupráci s místními a regionálními orgány;

3.

spotřební zvyklosti v oblasti cestovního ruchu se navíc mění (stále častěji se cestuje individuálně, více se používá internet, roste počet nízkonákladových cest či cest „low cost“, ale existuje také vyšší poptávka po udržitelném cestovním ruchu atd.) a zásadní důležitosti nabývají faktory, které před několika málo lety neměly takový význam: vysoká kvalita, udržitelnost, neustálé inovace, odborná příprava atd.;

4.

v této souvislosti je nezbytné zdůraznit vysoký potenciál růstu evropského odvětví cestovního ruchu a silnou vazbu na regionální administrativní, socio-ekonomickou a logistickou strukturu, především co se týče rozvoje dopravy a zvláště lepšího propojení turistických destinací, rozvoje regionálních letišť a podpory linek námořní dopravy, které by umožnily zvýšenou multimodalitu a zajistily udržitelnou dopravu. Bude nutné zohlednit především specifickou situaci ostrovů a okrajových a nejvzdálenějších oblastí, které jsou zcela závislé na letecké a námořní dopravě, a také to, že v řadě těchto regionů představuje odvětví služeb vybudované v souvislosti s cestovním ruchem hlavní zdroj prosperity a hospodářské činnosti. Evropa má řadu konkurenčních výhod: nikoli pouze rozmanitou krajinu, ale i velké možnosti růstu cestovního ruchu stavějícího na (kulturním, gastronomickém, náboženském, sportovním atd.) dědictví. Potenciál růstu tkví rovněž ve významné oblasti cestovního ruchu za účelem účasti na společenské akci, konferenci či obchodním jednání.

Hodnota, kterou nabývá určité území z hlediska dědictví, se stává strategickým faktorem jeho rozvoje, a Evropa je v tomto smyslu obzvláště bohatá, jelikož existuje řada evropských území, která mají buď nesmírný turistický potenciále, byť jsou dosud v počáteční fázi rozvoje svého cestovního ruchu, nebo rozvinuly rozsáhlý cestovní ruch. Je třeba zohlednit především ty oblasti, které se specializovaly na cestovní ruch a jsou rozvinutými destinacemi, avšak vyžadují restrukturalizace a renovace, aby mohly být svou kvalitou a inovacemi konkurenceschopné vůči celosvětové konkurenci, která se v rozvíjejících se zemích neustále zostřuje. Zaměření na tu část trhu, již představují senioři nebo zdravotně postižení, vyžaduje přizpůsobení a odstranění bariér v destinacích;

5.

vstup Lisabonské smlouvy v platnost představuje příležitost pro posílení konkurenceschopnosti evropského odvětví cestovního ruchu, čímž přispívá k nové strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, zvláště prostřednictvím své stěžejní iniciativy „Průmyslová politika v době globalizace“;

6.

cestovní ruch proto představuje extrémně důležitý zdroj příjmů a pracovních míst, který je zásadní pro celou řadu evropských regionů, přičemž pro některé z nich je nezbytný, jelikož představuje důležitý nástroj pro dosažení větší konkurenceschopnosti. Z toho důvodu bude mít činnost vycházející z evropských politik cestovního ruchu značný dopad na rozvoj mnoha regionů, jelikož cestovní ruch stimuluje další hospodářská odvětví v dané oblasti a všechna tato odvětví se zároveň vzájemně ovlivňují. Evropská politika cestovního ruchu se musí rozvíjet ruku v ruce s unijní investiční politikou zaměřenou na rozvoj územních celků a jejich socio-ekonomické struktury, aby byly zainteresovaným regionům poskytnuty všechny možnosti rozvoje udržitelné strategie konkurenceschopnosti;

7.

Lisabonská smlouva zařazuje mezi cíle Unie spolu s hospodářskou a sociální soudržností nový územní rozměr a předpokládá, že zvláštní pozornost je věnována venkovským oblastem, oblastem postiženým transformací průmyslu a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, jako jsou například nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a ostrovní, přeshraniční a horské regiony. V článku 349 rovněž bere v úvahu specifickou situaci nevzdálenějších oblastí. V tomto smyslu je nezbytné zohlednit specifika těchto územních celků při přípravě evropského rámce pro odvětví cestovního ruchu;

8.

nový článek 195 Smlouvy o fungování Evropské unie umožní rozvoj činnosti zaměřené na podporu konkurenceschopnosti podniků působících v tomto odvětví, podpoří spolupráci a výměnu osvědčených postupů a umožní rozvinout integrovaný přístup k cestovnímu ruchu. Ve sdělení Komise se navrhují různé činnosti, jejichž cílem je konkurenceschopnost odvětví cestovního ruchu EU. Aby bylo možné dosáhnout efektivních výsledků, považuje se za nutné, aby Unie svou činností podporovala iniciativy členských států nebo evropských regionů. Dále je nutné upozornit na úmysl Komise vyhnout se tomu, aby veškerá přijatá opatření představovala pro vnitrostátní, místní a regionální orgány dodatečnou administrativní zátěž. V této souvislosti jsme toho názoru, že sdělení je v souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality;

9.

souhlasí s úmyslem Komise přistupovat k politice cestovního ruchu koordinovaným a integrovaným způsobem a propojovat ji s dalšími politikami, jako je politika dopravy, zemědělství, ochrany životního prostředí, informačních a komunikačních technologií, sociální a kulturní politika atd. Cestovním ruchem se rozumí souhrn vztahů určených dočasným a nepravidelným přemisťováním osob, zahrnujícím přinejmenším jedno přenocování mimo místo obvyklého pobytu;

10.

podporuje obecný cíl koordinovat úsilí a iniciativy související s cestovním ruchem, aby se toto odvětví stalo konkurenceschopné, moderní, udržitelné a odpovědné;

11.

žádá, aby byly před předložením podrobného akčního plánu podpory cestovního ruchu prověřeny a odůvodněny všechny kroky navrhované na úrovni EU z hlediska pravomocí EU a zásad subsidiarity a proporcionality tak, aby byly jasně rozpoznatelné podněty a výhody kroků na úrovni EU oproti krokům pouze vnitrostátním, příp. regionálním a místním;

12.

především sdílí přesvědčení, že cestovní ruch by se měl rozvíjet na základě konkurenceschopnosti a udržitelnosti, a klade důraz na trojí význam tohoto pojmu:

13.

zdůrazňuje významnou úlohu místních a regionálních orgánů v oblasti udržitelné správy turistických destinací. Iniciativy místních a regionálních orgánů a rovněž evropských regionálních sítí jsou v popředí vývoje modelů udržitelného cestovního ruchu a je třeba co nejlépe využít jejich zkušeností a znalostí prostřednictvím podpory místní a regionální spolupráce v celé EU. V tomto smyslu vítá záměr Komise integrovat cestovní ruch do různých evropských politik;

14.

schvaluje závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 12. října 2010, v nichž se členské státy vyzývají, aby se aktivně podílely na činnostech zaměřených na posílení konkurenceschopnosti evropského odvětví cestovního ruchu v partnerském duchu a na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni (6);

15.

vítá záměr Komise podporovat aktivní politiku na povzbuzení konkurenceschopnosti a udržitelného rozvoje. Výzvy, jimž čelí evropský cestovní ruch, svědčí o tom, že je důležité předvídat změny a včas reagovat na rostoucí konkurenci v odvětví, které se neustále vyvíjí;

16.

souhlasí s tím, že vzhledem k tomu, že turistické podniky jsou především malé a střední podniky, ačkoli zde najdeme také celou řadu mikropodniků, je třeba podporovat vytváření klastrů malých a středních podniků na podporu jejich rozvoje. Zrovna tak zásadní význam pro ně mohou mít také podpory zaměřené na zlepšení produktivity, konkurenceschopnosti, odborné přípravy a kvality;

17.

v této souvislosti doporučuje rozvíjení nástrojů na pomoc malým a středním turistickým podnikům, zvláště co se týče odborné přípravy jejich zaměstnanců. Je třeba mít na paměti důležitou úlohu odvětví cestovního ruchu ve vytváření pracovních míst a to, že značná část vytvořených pracovních míst je určena mladým lidem a umožňuje jim uplatnit celou řadu dovedností, jež jsou velice užitečné pro jejich profesní rozvoj, včetně lepší znalosti cizích jazyků. Kvalitní trh cestovního ruchu, specializovaný na nová tržní odvětví a nové oblasti poptávky (např. zdravotně postižené nebo seniory), vyžaduje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu vyškolenou v uspokojování nových požadavků a rovněž nové technologie uplatněné na cestovní ruch. Velká část znalostí získaných v odvětví cestovního ruchu musí být navíc přímo přenosná do jiných hospodářských činností;

18.

se znepokojením zaznamenává potenciální dopad jistých strukturálních problémů, jako je změna klimatu či nedostatek vodních a energetických zdrojů v evropských turistických destinacích, zvláště na ostrovech a v nejvzdálenějších oblastech. V této souvislosti se domnívá, že tyto problémy lze vyřešit pouze za předpokladu, že bude mnohem intenzivněji podporována udržitelnost v rozvoji strategie cestovního ruchu v těchto regionech. Co se týče dopadů změny klimatu, zasazuje se o předcházení těmto důsledkům prostřednictvím ochrany a obnovy přírodních oblastí i začleněním cestovního ruchu do integrovaného řízení pobřežních zón;

19.

odmítá projekt veřejně financovaného výměnného programu pro turisty s cílem zajistit lepší rozložení cestování o dovolené na celý rok. Komise v tomto návrhu přehlíží tržní mechanismy, které již samy o sobě zajišťují časové rozložení, zejména nižšími cenami mimo hlavní sezónu. K nejvyššímu nárůstu cestování v létě nedochází kvůli „selhání“ trhu, ale kvůli oficiálně stanoveným školním prázdninám a klimatickým podmínkám v prázdninových destinacích. Výměnný program by ani jeden z těchto faktorů neovlivnil. Starší občané a mladí lidé, kteří nejsou závislí na školních prázdninách, mohou již nyní cestovat mimo hlavní sezónu. To, že tak nečiní, nasvědčuje tomu, že nechtějí. Kromě toho návrh usilující o koordinaci školních prázdnin mezi členskými státy je nad rámec pravomocí Evropské unie;

20.

zastává názor, že je nezbytně nutné stimulovat konkurenceschopnost odvětví cestovního ruchu, protože vzhledem k tomu, že cestovní ruch je průřezovou činností, potřebuje řadu opatření, která by se týkala různých oblastí a politik. V této souvislosti souhlasí s evropskými ministry, kteří se v madridské deklaraci vyjádřili o potřebě strategie založené na excelenci cestovního ruchu opírající se o budování sítí expertů a destinací, které by umožnily vytváření, výměnu a šíření znalostí, inovací, výzkumu a technologického rozvoje za účelem udržení konkurenceschopnosti v odvětví cestovního ruchu (7);

21.

rovněž považuje za zvláště vhodné návrhy Komise týkající se diverzifikace turistických produktů s maximálním využitím evropského dědictví, dále zahájení platformy „IKT a cestovní ruch“ a ve střednědobém horizontu podporu Virtuálního střediska sledování cestovního ruchu, jehož úkolem by bylo zkoumat nabídku i zlepšovat znalost poptávky a tendencí na trhu a poskytovat krátkodobé a střednědobé prognózy. Opakuje, že regionální orgány mají rozsáhlé zkušenosti, z nichž je třeba čerpat prostřednictvím podpory regionální spolupráce v EU za účelem co nejlepšího využití těchto politik;

22.

je toho názoru, že je třeba podporovat výměnu osvědčených postupů mezi evropskými regiony a je nutné zohlednit všechny přínosy týkající se plánovaných unijních iniciativ. V této souvislosti navrhuje, že by Evropské sdružení pro územní spolupráci (ESÚS), programy Interreg a/nebo makroregionální strategie mohly sloužit jako rámec rozvoje koordinovaných strategií v oblasti cestovního ruchu;

23.

domnívá se, že aby bylo možné čelit výskytu sezónnosti, je třeba podporovat pobyty, které jsou rozmanitější a mají vysokou kvalitu, k čemuž bude třeba větší diverzifikace služeb v oblasti cestovního ruchu položením důrazu na kulturní, historicko-náboženský, sportovní, gastronomický cestovní ruch a další druhy cestovního ruchu s obrovským potenciálem růstu. Zdůrazňuje, že diverzifikace období prázdnin a regionální rozložení jsou v pravomoci členských států;

24.

zdůrazňuje potenciál sociálního cestovního ruchu („cestovní ruch pro všechny“), který podporuje sociální začlenění s možností mobility prostřednictvím zajištění mezikulturních výměn pro všechny sociální skupiny včetně mladých lidí, rodin, starších občanů a osob se sníženou pohyblivostí; lituje, že Komise se dostatečně nezabývá tímto potenciálem;

25.

důrazně podporuje rozvoj systému ukazatelů, který by sloužil k udržitelné správě turistických destinací. V této souvislosti považuje za velice cennou zkušenost regionálních orgánů, jako je zkušenost sítě evropských regionů pro udržitelný a konkurenceschopný cestovní ruch (anglická zkratka NECSTouR);

26.

bere na vědomí zavedení značky pro evropské dědictví a evropské známky „Kvalitní turistika“, jež mají být stimulem k tomu, aby turistické destinace používaly udržitelné metody, a přispějí k upevnění obrazu Evropy jako oblasti vysoce kvalitního cestovního ruchu. Považuje však za velice důležité, aby byla přidaná hodnota této známky podrobněji prověřena a popsána a aby existoval striktní soubor kritérií pro udělení této známky, aby nedošlo k jejímu znehodnocení;

27.

je toho názoru, že místní a regionální orgány a zvláště NECSTouR by se měly na přípravě těchto kritérií podílet, mají-li být obě iniciativy hodnověrné. Upozorňuje na to, že Výbor regionů jakožto shromáždění místních a regionálních zástupců EU by měl být zastoupen v orgánu zodpovědném za udílení těchto známek kvality;

28.

zdůrazňuje, že kvalita všech služeb musí vzrůst, aby evropské turistické destinace získaly jasnou konkurenční výhodu a přispěly k upevnění obrazu Evropy jako celku s vysoce kvalitními destinacemi. V této souvislosti upozorňuje na to, že je třeba vzít v potaz zvláště starší turisty (očekává se, že v roce 2020 bude počet osob nad 65 let v Evropě představovat 20 % obyvatelstva) i osoby s postižením (8);

29.

žádá Evropskou komisi, aby v návrhu tohoto nového politického rámce pro evropský cestovní ruch byly posíleny systémy ochrany práv spotřebitelů;

30.

zdůrazňuje nezbytnost zasadit se o větší spolupráci Evropské unie s nejdůležitějšími stávajícími a potencionálními trhy (USA, Čína, Rusko, Indie, Brazílie) a se sousedními zeměmi, zejména středomořskými, s cílem podporovat modely udržitelného cestovního ruchu a prosazovat kulturu ochrany životního prostředí, jelikož pozitivního dopadu lze dosáhnout pouze společnou činností a s týmž závazkem a smyslem pro odpovědnost;

31.

souhlasí s Komisí, že v zájmu konkurenceschopnosti tohoto odvětví je třeba upevnit obraz a viditelnost Evropy. V této souvislosti podporuje úmysl zlepšit dobré jméno Evropy prostřednictvím udržitelnosti, vysoké kvality a plánovaných opatření, jako je vytvoření skutečné známky „Evropa“ vedle známek členských států, která by doplnila propagační činnost na vnitrostátní a regionální úrovni;

32.

žádá Evropskou komisi, aby vytvořila specifická opatření v rámci vnější propagace známky „Evropa“, která by však v žádném případě neměla vést k narušení hospodářské soutěže mezi evropskými destinacemi;

33.

podporuje propagaci internetové stránky visiteurope.com a zvláště koordinovanou účast na mezinárodních akcích a veletrzích cestovního ruchu atd. se zapojením všech zainteresovaných regionálních a místních subjektů;

34.

souhlasí s Komisí, že je nutné maximalizovat potenciál nástrojů financování EU v oblasti cestovního ruchu. V této souvislosti by bylo třeba v případě venkovských oblastí zvážit potenciální možnosti poskytované Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), jelikož cestovní ruch představuje pro dané regiony skutečnou příležitost pro vytvoření nových pracovních míst a získání příjmů. Rovněž je podle něj důležité využití Evropského sociálního fondu (EFS) za účelem odborné přípravy zainteresovaných subjektů;

35.

považuje také za nezbytné zařadit tuto úvahu do rámce diskusí o budoucí regionální politice a do jejích možností provádění se zohledněním specializace regionů na rozvoj tematických produktů cestovního ruchu, počínaje sociálním cestovním ruchem až po přírodní, venkovský, obchodní, zdravotní a kulturní cestovní ruch, kromě dalších možných kategorií. Co se týče posledně jmenovaného kulturního cestovního ruchu, je pravděpodobně v současnosti nejtypičtější pro celou Evropskou unii, kde tvoří památky a etnografické či průmyslové dědictví hospodářskou strukturu regionu. V této souvislosti zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit koordinaci a účinnost různých zdrojů financování s cílem zamezit duplicitě a rozporům.