10.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 42/6

—

vítá skutečnost, že Evropská komise ve svém sdělení Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii upozornila na obce jako významné činitele rozvoje inovativních integrovaných energetických řešení na místní úrovni, a zvláště oceňuje závazek Evropské komise posílit iniciativy, jako je Pakt starostů a primátorů; lituje však, že sdělení nepopisuje významnou úlohu regionů;

—

zaznamenává na jedné straně náročné požadavky na přispění místní a regionální úrovně k dosažení energetických cílů Evropské unie obsažených ve stanovisku Energie 2020, na druhé straně lituje, že se zde neuvádějí žádné specifické nové závazky týkající se financování a fondů pro investice do udržitelné energetiky na místní a regionální úrovni;

—

žádá, aby se snížení energetických potřeb stalo absolutní prioritou. Trvá po vzoru Evropského parlamentu a jeho usnesení v červnu 2010 o strategii Evropa 2020 na stanovení závazného cíle snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 %. V této souvislosti je třeba jasně definovat různou míru zásahu, aby byl zajištěn souhlas s opatřeními a jejich celková koordinace a soudržnost;

—

žádá, aby se energetická politika stala jednou z hlavních priorit rozpočtu EU, a mohla tak získat větší část prostředků dostupných v rámci politiky soudržnosti. Priority konkrétního využití prostředků ze strukturálních fondů musí být určeny na místní a regionální úrovni.

Zpravodaj

:

pan Michel LEBRUN (BE/ELS), poslanec parlamentu Francouzského společenství

1.

připomíná institucím Evropské unie, že je nutné zajistit obyvatelům členských států spolehlivý, cenově dostupný a udržitelný přístup k energii. V tomto ohledu může energetická politika značně přispět k tomu, aby Evropa účinněji využívala energii a zdroje a nevyčerpávala je a byla nízkouhlíková, bezpečnější a konkurenceschopnější v rámci nové strategie Evropa 2020 pro zaměstnanost a růst; (1)

2.

znovu potvrzuje, že činnost na místní a regionální úrovni je i nadále velmi důležitá pro dosažení těchto cílů. Zásadní role regionů a obcí při plnění těchto cílů již byla uznána Evropskou komisí i Evropským parlamentem;

3.

vítá skutečnost, že Evropská komise ve svém sdělení Energie 2020 – strategie pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energii upozornila na obce jako významné činitele rozvoje inovativních integrovaných energetických řešení na místní úrovni, a zvláště oceňuje závazek Evropské komise posílit iniciativy, jako je Pakt starostů a primátorů; lituje však, že sdělení nepopisuje významnou úlohu regionů;

4.

upozorňuje na to, že mezi oblasti, v nichž lze dosáhnout významného snížení emisí CO2, snížení spotřeby a úspor energie, patří doprava, bydlení, veřejné budovy, infrastruktura veřejného osvětlení a další veřejné infrastruktury, které jsou plánovány místními a regionálními orgány a spadají pod jejich zodpovědnost;

5.

žádá tedy, aby budoucí rozvoj evropské energetické politiky podporoval efektivní koordinaci mezi členskými státy a Komisí na vnitrostátní, regionální a evropské úrovni. Tato politika by měla zohledňovat již ve fázi návrhu regulační a finanční aspekty a investice do fyzického a lidského kapitálu, jež jsou nezbytné pro provádění této politiky;

6.

zdůrazňuje význam posílení nástrojů, které podporují rozvoj obnovitelných zdrojů energie a řešení v oblasti energetické účinnosti a výkonnosti na místní a regionální úrovni. V tomto ohledu je třeba počítat s dostatečnými finančními prostředky, které by byly přístupné místním a regionálním samosprávám;

7.

zaznamenává na jedné straně náročné požadavky na přispění místní a regionální úrovně k dosažení energetických cílů Evropské unie obsažených ve stanovisku Energie 2020, na druhé straně lituje, že se zde neuvádějí žádné specifické nové závazky týkající se financování a fondů pro investice do udržitelné energetiky na místní a regionální úrovni;

8.

žádá, aby bylo upraveno financování EU tak, aby byly upřednostňovány činnosti na rozvoj prostředků na výrobu obnovitelné energie a na zlepšování energetické účinnosti. Přístup k půjčkám Evropské investiční banky by měl být usnadněný pro ty místní a regionální orgány, které mají zájem investovat do programů a opatření na podporu energetické účinnosti, podporovat využívání obnovitelných zdrojů energie a snižovat emise CO2; dále by měl být založen energetický investiční fond, jehož příjem by pocházel ze zavedení nové celoevropské daně z emisí CO2 zatěžující největší emitenty skleníkových plynů;

9.

je potěšen vyzváním Evropské komise, aby se vyjádřil k úloze regionů v novém rámci energetické politiky a novém akčním plánu pro energetiku;

10.

zdůrazňuje, že je důležité vypracovat cílevědomou a novátorskou evropskou energetickou strategii, která umožní Evropské unii využívat nejmodernější technologie v oblasti energetické účinnosti i využití energie z obnovitelných zdrojů. Tato strategie musí zahrnovat zabezpečení dodávek energie, snížení spotřeby, dostupné ceny a ochranu životního prostředí. Zabezpečení dodávek energie (pro to je nezbytná rozmanitost) a boj proti změně klimatu musí být nutně předmětem integrovaného přístupu. Je nezbytné, aby byly náklady na energii dostupné pro naše nejchudší občany, kteří často utratí značnou část svého příjmu za vytápění, chlazení, osvětlení a různé spotřebiče, a aby programy energetické účinnosti byly zaměřeny především na ty, kteří je nejvíce potřebují;

11.

žádá, aby se snížení energetických potřeb stalo absolutní prioritou a aby byly na všech úrovních posíleny politiky působící v této oblasti. Trvá po vzoru Evropského parlamentu a jeho usnesení v červnu 2010 o strategii Evropa 2020 na stanovení závazného cíle snížit do roku 2020 spotřebu energie o 20 %, aby došlo ke skutečnému snížení spotřeby energie. V této souvislosti je třeba jasně definovat různou míru zásahu, aby byl zajištěn souhlas s opatřeními a jejich celková koordinace a soudržnost;

12.

domnívá se, že Evropská unie si bude moci osvojit udržitelnou, efektivní, diverzifikovanou a konkurenceschopnou kombinaci energie pouze prostřednictvím posílení materiálních a finančních nástrojů určených na strategický výzkum a technologické inovace v oblasti energetické účinnosti, rozvoje obnovitelných zdrojů energie a zpracování a recyklace energetického odpadu;

13.

podporuje politické směry druhé Barrosovy Komise, podle nichž „zabezpečení dodávek energie a dobrá vzájemná provázanost budou mít zásadní význam pro budoucí růst“. Nicméně lituje, že tatáž Komise postrádá vizi, která by směřovala k ekonomice založené na zaměstnanosti, neboť příliš málo zdůrazňuje úlohu regionů a energie z obnovitelných zdrojů;

14.

vítá návrh Komise, jehož cílem je vybavit celé evropské území novou inteligentní evropskou supersítí distribuce elektrické energie a zemního plynu, která by spojovala tradiční a obnovitelné výrobní zdroje a měla by umožňovat také splnění dvojího cíle zabezpečení dodávek energie pro země Unie a snižování emisí v rámci boje proti změně klimatu;

15.

trvá na tom, že je zapotřebí solidarity mezi členskými státy při řízení vnější energetické politiky;

16.

vyzývá evropské instituce, aby usilovaly o lepší rovnováhu vnějšího a vnitřního rozměru v oblasti dodávek energie do EU, a to tím, že budou více podporovat výzkum a provádění energetické účinnosti než investice do nových prostředků na přepravu fosilních paliv ze třetích zemí;

17.

upozorňuje, že dokončení vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem včetně rozvoje vzájemného propojení musí být i nadále ústředním prvkem energetické politiky Evropské unie. Uznává však, že za současné hospodářské situace, mají-li energetické podniky během následujících 20 let investovat jeden bilion eur do infrastruktur a technologií nové generace, aby zachovaly dodávky energie a současně přecházely na energie s nízkým obsahem uhlíku, by měly banky a další finanční instituce požadovat, aby byly inovační projekty zbaveny rizika a aby se národní vlády, orgány EU nebo energetický investiční fond zaručily za financování dluhu. Tyto investice by vytvořily tisíce kvalifikovaných pracovních míst a posílily celosvětovou konkurenční výhodu evropských společností;

18.

zdůrazňuje, že zejména mořské zdroje energie budou mít v budoucnu významnou roli v zásobování energií EU;

19.

poukazuje na to, že sluneční energie je hlavním zdrojem energie z obnovitelných zdrojů v oblasti Středozemí a její potenciál patří celosvětově k nejvyšším. Z tohoto důvodu bude výroba sluneční energie významným způsobem přispívat k dodávkám energie v EU;

20.

připomíná, že dosažení energetických úspor v souladu s cíli 20-20-20 si žádá značné investice do odvětví, jako je průmysl, doprava, telekomunikace a bydlení, a také do veřejných a obchodních budov. Právě v oblasti energetické účinnosti budov, dopravy a územní správy jsou místní a regionální orgány v největší míře schopny přispívat k řešení problému zabezpečení dodávek energie, jelikož snížení poptávky po energii s sebou nese snížení politické zranitelnosti související se závislostí na dodávkách energie ze třetích zemí. Dále připomíná významnou úlohu, kterou může mít vytvoření silného sektoru podniků poskytujících energetické služby za účelem investic jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru v oblasti úspor, účinnosti a rozmanitosti energetických zdrojů;

21.

žádá Komisi, aby prozkoumala možnost zavedení cílů za účelem každoročního zvýšení míry renovace budov, přičemž by stanovila minimální standardy na jejich energetické hodnocení, a aby se také zaměřila na strategii odborné přípravy pracovních sil ve stavebnictví, které budou schopny provádět projekty energetické účinnosti, a na to, aby byli k dispozici autorizovaní experti, kteří by prováděli energetické audity. Dále by bylo třeba vyvinout úsilí za účelem harmonizace postupů pro energetickou certifikaci budov mezi jednotlivými členskými státy;

22.

trvá na tom, že hlavní energetický výzkum – základní kámen rozvoje vyspělých technologií v oblasti výroby obnovitelné energie a úspory energie – musí být i nadále středem zájmu evropského akčního plánu pro energetiku. Evropská unie by měla zajistit vyčlenění dostatečných a dostupných prostředků pro všechny projekty, které by mohly umožnit pokrok v této oblasti;

23.

žádá, aby se energetická politika stala jednou z hlavních priorit rozpočtu EU, a mohla tak získat větší část prostředků dostupných v rámci politiky soudržnosti. Priority konkrétního využití prostředků ze strukturálních fondů musí být určeny na místní a regionální úrovni. V tomto ohledu Výbor regionů vítá a podporuje záměr Evropské komise propagovat místní energetická řešení a pokračovat v rozvoji iniciativy „inteligentní města“ s cílem upřednostnit „čisté“ investice, jejichž účelem je zlepšit energetickou účinnost a zmírnit dopady změny klimatu díky uplatňování inteligentních místních politik v oblasti udržitelné energie, a vyzývá Komisi a Radu, aby za účelem podpory tohoto cíle rozvíjely specifické decentralizované finanční nástroje. Zároveň je nutné zajistit, aby iniciativa „inteligentní města“ mohla být využita u co největšího počtu aglomerací;

24.

domnívá se, že energetická strategie na období 2011–2020 by měla věnovat více pozornosti termální energii (pro vytápění a chlazení), protože tato energie hraje zásadní roli v energetické bilanci EU a má značný potenciál, co se týče energetické účinnosti. Teplo je také jedním z nejúčinnějších nosičů jak pro zavádění obnovitelných zdrojů energie do skladby zdrojů energie, tak zlepšení účinnosti při výrobě tepelné energie, také by se měla podpořit centralizovaná výroba a distribuce tepelné energie prostřednictvím rozvoje nových harmonizovaných normativních postupů, které by usnadnily její zavádění;

25.

žádá Evropskou komisi, aby neprodleně prostudovala otázky strategického významu, mezi něž patří použití nástrojů a opatření zajišťujících efektivnější tarifní ukazatele a podpora úspor energie, inteligentního využití energie a přechod spotřebitelů k obnovitelným zdrojům energie prostřednictvím systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, zdanění energie a rušení dotací pro tradiční paliva;

26.

povzbuzuje Komisi, aby vytvořila nástroje, jež by veřejným orgánům a investorům umožnily zpeněžit pozitivní vedlejší účinky investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů. Toho lze dosáhnout širokým využitím bílých certifikátů nebo jiných tržních nástrojů, jež by zhodnotily pozitivní dopad těchto technologií;

27.

znovu připomíná (2) návrh vyjádřený v předchozím stanovisku, jež přijal VR v této oblasti, že je nutné zabránit použití mechanismů dotování spotřeby energie a naopak je třeba umožnit silné finanční pobídky, čímž by vzrostla energetická účinnost a pokud možno klesla spotřeba energie;

28.

zdůrazňuje, že je třeba zintenzivnit úsilí na vnitrostátní úrovni, aby mohl být prováděn třetí balíček opatření na trhu s energií. Provádění opatření přijatých především v oblasti obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti a evropského strategického plánu pro energetické technologie je i nadále první nutnou etapou pro dosažení ambiciózních cílů 20-20-20, jelikož použití právních předpisů vytvoří stabilní prostředí, které umožní podnikům naplánovat své investice a činnosti;

29.

sdílí názor Komise, podle něhož je konkurenceschopný a efektivní vnitřní trh s energií klíčový pro dosažení dlouhodobých cílů v oblasti energetiky a klimatu, jež sleduje EU. K realizaci tohoto trhu je nutné zavedení účinnějších kontrol regulace, stabilní právní rámec umožňující rozvoj energií z obnovitelných zdrojů, transparentnější a méně nákladné předpisy a správní postupy, příznivější vůči obnovitelným zdrojům energie, jednoduchý a okamžitý přístup spotřebitelů ke kompletním, přesným a spolehlivým informacím v oblasti energetiky, podpora osvěty občanů za účelem účinného využívání energií a záruka úplné nezávislosti provozovatelů dopravních systémů. Výbor regionů požaduje, aby byla znovu potvrzena zásada rovného zacházení se všemi subjekty vnitřního trhu, což je důležité zaměření energetické politiky. Nerostné suroviny by měly být dostupné pro všechny na evropském trhu za rovných podmínek v souladu s požadavky transparentnosti a otevřenosti trhu;

30.

v současném kontextu hospodářské a zároveň environmentální krize upozorňuje na existující úzký vztah mezi plány hospodářské obnovy a investicemi do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Otázky související s účinnějším využíváním zdrojů včetně energie a zelených technologií se tedy dostávají do součinnosti jak s cíli stanovenými ve strategii Evropa 2020, jež podporují budování „konkurenceschopného, propojeného a ekologičtějšího hospodářství“, tak s rámcem evropské politiky v oblasti klimatu i s úsilím vynaloženým na posílení energetické nezávislosti Evropy;

31.

vítá významný pokrok, jejž Evropská unie dosáhla v normalizaci zboží a služeb dostupných na evropském trhu, jež spotřebovávají energii, a vyzývá k pokračování touto cestou k co nejpřísnějším požadavkům na energetickou úspornost, účinnost a energetickou náročnost;

32.

zdůrazňuje, že účinná vozidla (hybridní, elektrická a další) i se všemi svými současnými omezeními mohou uspokojit velkou část požadavků na mobilitu, jež dnes plní všechna benzínová a naftová vozidla, a nabízejí navíc následující výhody v rámci základních pilířů energetické politiky EU: energetickou úsporu, snížení energetické závislosti, snížení emisí škodlivin, zlepšení účinnosti elektrického systému, snížení hluku atd. V tomto smyslu považujeme za nutné podpořit hromadné dopravní prostředky, zejména železniční dopravu (vysokorychlostní a příměstskou);

33.

konstatuje, že realizace všech těchto cílů si vyžádá koordinované úsilí na všech úrovních: evropské, vnitrostátní, regionální a místní. Evropa dosáhne svých cílů v oblasti udržitelnosti, konkurenceschopnosti a zabezpečení dodávek energie pouze prostřednictvím kolektivních opatření;

34.

vyslovuje se pro to, aby akční plán pro energetiku, který předloží Komise, rovněž obsahoval první úvahy v oblasti energetiky pro EU po roce 2020, a to z globálního hlediska, které zahrne všechny dostupné druhy energie (konvenční, jadernou a z obnovitelných zdrojů);

35.

připomíná institucím Evropské unie klíčovou roli, kterou hrají místní a regionální orgány při realizaci budoucí evropské energetické strategie, jelikož jsou hlavními subjekty v oblasti energetiky vzhledem k jejich pravomocem v řadě činností souvisejících s plánováním a řízením území, vydáváním povolení, investicemi, veřejnými zakázkami, výrobou a spotřebou a blízkostí ke spotřebiteli. Mezi oblasti, v nichž lze dosáhnout významného snížení emisí CO2 a úspor energie, patří mimo jiné doprava, bydlení, veřejné budovy a infrastruktura veřejného osvětlení, které jsou plánovány regionálními orgány a spadají pod jejich zodpovědnost;

36.

požaduje, pokud jde o případné hospodářské dopady a finanční a administrativní výdaje každého budoucího energetického opatření Evropské unie, aby byla vypracována kompletní studie dopadů zohledňující specifické místní a regionální podmínky;

37.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány na sebe berou vedoucí roli jednak v oblasti podpory změny chování jednotlivců, což je nezbytná podmínka pro dosažení cílů energetické účinnosti, a také v oblasti zahájení a podpory činností a projektů zavedených na místní, regionální, vnitrostátní i mezinárodní úrovni za účelem realizace cílů v oblasti zlepšení energetické účinnosti, ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu. Tato hlavní úloha místních a regionálních orgánů již byla jednoznačně uznána Komisí a Evropským parlamentem;

38.

aniž by chtěl zpochybňovat klíčovou úlohu členských států, pokud jde o investice do infrastruktury, jako jsou sítě a propojení, upozorňuje na to, že místní a regionální úrovni by mohla být přiznána větší důležitost při rozvoji energetické kapacity založené na obnovitelných zdrojích energie a inteligentních energetických sítí. Za účelem vytvoření a realizace místních energetických plánů je nutná spolupráce mezi komunitami, místními a regionálními orgány a energetickými podniky. Patří sem lepší přístup k údajům energetických podniků a zavedení monitorování v reálném čase prostřednictvím inteligentních měřicích zařízení;

39.

místní a regionální orgány musí být proto považovány za partnery, kteří mohou pomoci při šíření povědomí o tomto velmi důležitém programu a při jeho provádění, a ne za překážku při rychlém zavádění ambiciózních právních předpisů, a rovněž za hlavní aktéry zabezpečení kvality realizovaných projektů;

40.

upozorňuje na to, že místní a regionální samosprávy již zahájily činnosti a iniciativy, jež přispějí k realizaci cílů evropské politiky v oblasti ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu. V tomto ohledu je třeba zdůraznit hlavní úlohu, kterou hraje Pakt starostů a primátorů v procesu zvyšování povědomí obyvatel o energetické problematice a při podpoře změny chování jednotlivců. Rovněž je zapotřebí klást důraz na zavádění sítí pro informace a spolupráci, jež budou seskupovat města a obce, které jsou signatáři tohoto paktu;

41.

v této souvislosti vyzývá místní a regionální samosprávy, které dosáhly největšího pokroku v oblasti energetické účinnosti a rozvoje struktur výroby energie z obnovitelných zdrojů, aby zintensivnily komunikaci a spolupráci se svými protějšky. Mělo by být podněcováno rozšíření tohoto paktu na všechna místní městská a venkovská společenství, jež se budou chtít do tohoto paktu zapojit, a rovněž na všechny subjekty meziregionální, vnitrostátní nebo mezinárodní spolupráce, jež by se zapojily do tohoto společného úsilí;

42.

je potěšen záměrem Komise propagovat místní energetická řešení a pokračovat v rozvoji dalšího projektu, iniciativy „inteligentní města“, aby byly upřednostňovány „vlastní“ investice, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost. Tohoto rozvoje by bylo možné dosáhnout pomocí podpory Komise zaměřené na využití potenciálu kogenerace, obnovitelných zdrojů energie a rovněž sítí městského centrálního vytápění a chlazení spojovaných s touto technologií a s využíváním obnovitelných zdrojů energie (biomasa atd.) a také na využití potenciálu decentralizované výroby elektřiny. Výbor regionů vyzývá Komisi a Radu, aby za účelem podpory tohoto cíle rozvíjely specifické decentralizované finanční nástroje;

43.

rád by zdůraznil, že je zapotřebí, aby evropské instituce stanovily dostatečný časový rámec, v němž by místní a regionální orgány měly provést opatření, která by EU mohla přijmout v oblasti energetické náročnosti a energetické účinnosti a rovněž v oblasti zabezpečování kvality předkládaných projektů;

44.

vzhledem k významu, který mají místní a regionální samosprávy při realizaci požadavků souvisejících s energetickou účinností a energiemi, požaduje, aby se na evropské úrovni uvažovalo o větším počtu finančních nástrojů, které budou mít větší vliv, aby bylo podpořeno úsilí místních a regionálních samospráv v oblasti investic do udržitelných energií. To by umožnilo překonat potíže, které se i nadále příliš často vyskytují na vnitrostátní úrovni, jako je např. nedostatečné využívání dostupných finančních prostředků z důvodu přehnaně přísných nařízení či nedostatečné informovanosti místních subjektů o nabízených možnostech financování;

45.

znovu připomíná postoj, který VR zaujal v předchozím stanovisku k tématu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2012, podle něhož více než třetina výnosů z tohoto systému by měla být určena na rozsáhlé místní a regionální investice do energetické účinnosti a dodávek energie z vnitřních obnovitelných zdrojů;

46.

kromě toho je potěšen, že dojde k přerozdělení nevyužitých prostředků v rámci kapitoly II nařízení (ES) č. 663/2009, které budou nyní v rámci projektů v oblasti udržitelné energie určeny pro místní a regionální samosprávy na financování opatření, jež mají rychlý, měřitelný a výrazný dopad na hospodářskou obnovu v EU, na posílení zabezpečení dodávek energie a snižování emisí skleníkových plynů. V této souvislosti podporuje zavedení stálého finančního nástroje, který by podpořil rozvoj projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a usnadnil by financování investic v těchto oblastech veřejnými orgány na obecní, místní a regionální úrovni, čímž by přispěl ke zmírnění silné vnější závislosti izolovaných a zranitelných malých energetických systémů, jako jsou systémy nejvzdálenějších regionů, na externích zdrojích;

47.

navrhuje částečnou úhradu nejvyšších cen za obnovitelné zdroje energie prostřednictvím postupného přezkoumání – v průběhu dostatečně dlouhého období – dotací na energie z tradičních paliv v souladu se současnou liberalizací evropského energetického trhu a veřejnými investicemi do energetických utilit (partnerství veřejného a soukromého sektoru). To by mělo mimo jiné příznivý dopad na zapojení malých a středních podniků a na růst a zaměstnanost na místní a regionální úrovni, což je problematikou strategie Evropa 2020 a což musí přispívat k hospodářské obnově. Nicméně přístup obnovitelných zdrojů energie k síti se mezi jednotlivými členskými státy značně liší, bylo by tedy zapotřebí snažit se přizpůsobit osvědčeným postupům;

48.

navrhuje, aby byly nové nástroje považovány za prioritu v rámci strukturálních fondů či byly koncipovány jako energetický investiční fond, který by pro projekty energetické účinnosti a decentralizované výroby energie zprostředkovával půjčky a dotace s širšími kritérii způsobilosti přímo na místní a regionální úrovni a zaručil by se za financování dluhu energetických podniků, aby mohly investovat do nízkouhlíkových technologií výroby elektřiny, tepla a chlazení;

49.

zastává názor, že liberalizace trhů s elektřinou a zemním plynem v EU by měla vést k vytváření lepších možností investic do decentralizovaných řešení dodávek energie, jež by zahrnovaly daleko větší podíl výroby energie z udržitelných obnovitelných zdrojů, nežli tomu je v současnosti;

50.

konkrétněji zdůrazňuje, že je důležité pokračovat v rozvoji technologie „inteligentní sítě“, jež usnadní přechod na decentralizovanou výrobu energie s větším procentem využívání energie z různých obnovitelných zdrojů;

51.

požaduje, aby byla věnována mimořádná pozornost zjednodušení, transparentnosti, zkrácení lhůt a snížení nákladů schvalovacích postupů v oblasti plánování decentralizovaných struktur výroby a přenosu energie;

52.

rovněž zdůrazňuje nutnost zajistit, aby místní obyvatelé souhlasili s decentralizací dodávek energie a především přijali skutečnost, že energie z obnovitelných zdrojů vyráběná současnými metodami je často dražší nežli energie ze zdrojů tradičních – pro tento účel by bylo vhodnější, aby hrála významnější roli decentralizovaná výroba (z fotovoltaické energie a z větrné energie) s malým výkonem (do 100 kW). Kromě toho je často nezbytné informovat místní obyvatele o vybudování nových vedení energie. Ekologické nevládní organizace a sdružení zde mohou sehrát roli spojovacího článku mezi občanskou společností a místními a regionálními orgány, jenž bude na jedné straně posledně jmenované podporovat a asistovat jim při provádění plánů a projektů v oblasti energetiky a změny klimatu a informovat o nich veřejnost na straně druhé. Je třeba zejména výslovně zmínit dlouhodobé výhody pro zabezpečení dodávek energie;

53.

požaduje, aby bylo vynaloženo mimořádné úsilí na zohlednění zájmů a postojů místních a regionálních samospráv a jejich obyvatel v oblasti skladování a nakládání s energetickým odpadem. Je třeba posílit stávající nástroje týkající se zprostředkování a informací;

54.

zdůrazňuje klíčovou roli, kterou hrají místní a regionální energetické agentury při provádění právních předpisů a energetické politiky Evropské unie jakožto spojovací článek mezi evropskými, vnitrostátními a místními politikami a spotřebiteli. Jejich informační činnost a zvyšování povědomí široké veřejnosti o otázkách úspor energie a energie z obnovitelných zdrojů je třeba podporovat výrazným úsilím na evropské úrovni v oblasti regulačního a administrativního zjednodušení, pokud jde o přístup veřejnosti k odborným posudkům a dostupným finančním nástrojům. Toto zjednodušení v kombinaci s rozsáhlejším informováním o úkolech jednotlivých místních a regionálních agentur se zdá být nezbytné pro zatraktivnění a optimální fungování těchto agentur;

55.

žádá, aby bylo objasněno rozdělení rolí a pravomocí mezi těmito agenturami a vnitrostátními, regionálními a místními agenturami a také aby se tyto agentury zviditelnily v očích jednotlivců i podniků;

56.

zdůrazňuje, že městské a venkovské oblasti Evropské unie by mohly mít značný užitek z podnikatelských činností a vzniku nových trhů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Pokud bude podle předpovědí Evropské komise odvětví obnovitelných zdrojů energie schopné vytvořit milion nových pracovních míst v Evropě do roku 2020, bude to důkazem nové rovnováhy mezi hospodářským růstem EU a jejími cíli v oblasti klimatu;

57.

co se týká případných hospodářských dopadů veškeré budoucí činnosti Evropské unie v energetické oblasti a finančních a administrativních výdajů za tuto činnost, požaduje, aby byla vypracována kompletní studie dopadu zohledňující místní a regionální specifika, zejména pokud jde o ostrovy a nejvzdálenější regiony, jež se vyznačují svou absolutní izolací od energetických systémů. Tato specifika znamenají, že ideální energetický mix může být pro každý region odlišný. Stejně tak rozvoj nových energií i to, zda budou konvenční zdroje energie zachovány, či zda zmizí, může mít na různé regiony velmi odlišný dopad;

58.

upozorňuje na to, že jakékoli nové právní předpisy v oblasti energetické politiky budou muset řádně zohlednit pravomoci místních a regionálních orgánů, aby bylo možné dohlížet na to, že míra zásahu je v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality.