18.1.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 15/34

—

vítá digitální program pro Evropu, který je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Obecným cílem digitálního programu je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích. Provádění digitálního programu závisí na správné míře ambicí a angažovanosti, které Evropě umožní vybudovat nový hospodářský model založený na znalostech, nízkouhlíkovém hospodářství a vysoké zaměstnanosti;

—

konstatuje, že místní a regionální orgány patří mezi hlavní příjemce doporučení programu a mohou být důležitou hybnou silou pro jeho provádění. Priority digitálního programu pro Evropu na místní a regionální úrovni jsou nezbytným předpokladem kvality života a sociální a hospodářské aktivity občanů a budou stimulovat účinnější a personalizovanější veřejné služby i místní podniky;

—

zdůrazňuje, že jednotný digitální trh je základním kamenem digitálního programu pro Evropu, který umožní vytvoření rostoucího, úspěšného a živého celoevropského trhu za účelem vytváření a šíření legálního digitálního obsahu a služeb on-line, stejně jako poskytování jednoduchého, bezpečného a pružného přístupu zákazníků k digitálnímu obsahu a k trhům služeb;

—

vítá iniciativu Komise zjednodušit udělování autorských práv, jejich řízení a přeshraniční udělování licencí, a to posílením řízení, transparentnosti a celoevropského udělování licencí pro on-line správu práv, vytvořením právního rámce, jehož cílem je usnadnit digitalizaci a šíření kulturních děl v Evropě;

—

poukazuje na to, že při vytváření internetové infrastruktury a rozvoji služeb, které přináší, bude důležité zajistit, aby byly na všech úrovních dodrženy bezpečnostní požadavky zabezpečující nejvyšší možnou úroveň soukromí a ochrany osobních údajů. V této souvislosti je důležité, aby se zabránilo neoprávněnému sledování jakýchkoliv druhů osobních informací a profilů.

Zpravodaj

:

pan Markku Markkula (FI/ELS), člen městské rady Espoo

Odkaz

:

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Digitální program pro Evropu

KOM(2010) 245 v konečném znění

1.

vítá digitální program pro Evropu, který je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020. Obecným cílem digitálního programu je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích. Provádění digitálního programu závisí na správné míře ambicí a angažovanosti, které Evropě umožní vybudovat nový hospodářský model založený na znalostech, nízkouhlíkovém hospodářství a vysoké zaměstnanosti;

2.

konstatuje, že místní a regionální orgány patří mezi hlavní příjemce doporučení programu a mohou být důležitou hybnou silou pro jeho provádění. Priority digitálního programu pro Evropu na místní a regionální úrovni jsou nezbytným předpokladem kvality života a sociální a hospodářské aktivity občanů a budou stimulovat účinnější a personalizovanější veřejné služby i místní podniky;

3.

zdůrazňuje, že ze subjektů veřejného sektoru jsou místní a regionální orgány nejblíže obyčejným lidem a jsou zodpovědné za nejdůležitější služby, které mají vliv na blahobyt občanů. Místní a regionální orgány musí urychleně využít nový technologický potenciál, zvláště s ohledem na hospodářskou krizi a změny v demografické struktuře a potřebách občanů. Místní a regionální orgány mohou mít společně s přidruženými podnikatelskými aktivitami a třetím sektorem nejlepší příležitost k využívání inovací. Zásadní význam má efektivita, s jakou jsou na místní a regionální úrovni uplatňovány poznatky získané hlavními výzkumnými centry a středisky excelence;

4.

připomíná, že VR vždy vyzýval k investování do výzkumu IKT s cílem zajistit růst a rozvíjet nové podniky, a domnívá se, že pouze efektivní využívání IKT může urychlit inovace tím, že vyřeší největší celoevropské sociálně-ekonomické výzvy;

5.

uznává, že veřejné služby po internetu doposud až z příliš velké části spočívaly v tom, že se papírová byrokracie přesouvala na internet. EU a členské státy musí být v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány průkopníky v úsilí na evropské a národní úrovni zaměřeném na výraznější změny ve veřejných postupech a strukturách prostřednictvím využívání IKT, aby se zlepšila smysluplnost, kvalita a produktivita práce a účinnost orgánů veřejné správy a snížila byrokracie pro širokou veřejnost a podniky;

6.

je toho názoru, že činnosti navrhované ve sdělení tak, jak jsou formulovány, očividně nevyvolávají otázky ohledně toho, zda jsou v souladu se zásadou subsidiarity či proporcionality. Zdůrazňuje však, že místní a regionální orgány by měly být systematicky zapojovány do vypracovávání, provádění a řízení opatření, která mají digitální program pro Evropu uvést do praxe (zvláště co se týče oblastí činnosti interoperabilita a normy, přístup k rychlému a superrychlému internetu, posílení digitální gramotnosti, dovedností a sociálního začlenění a přínosy pro společnost EU plynoucí z IKT, např. v souvislosti se službami elektronické veřejné správy, změnou klimatu a inteligentními dopravními systémy);

7.

vítá cíl digitálního programu pro Evropu, jímž je učinit z Evropy světovou hybnou silou v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího sociální začlenění;

8.

připomíná závěry Rady týkající se digitálního programu pro Evropu (zasedání Rady dne 31. května 2010 ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku) (1), v nichž se mimo jiné uvádí:

9.

připomíná usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. května 2010 o nové digitální agendě pro Evropu, v němž se uvádí, že Evropa může z této digitální revoluce těžit jen tehdy, pokud do ní zapojí všechny občany EU a umožní jim plně se podílet na digitální společnosti a pokud v centru zájmu politických opatření bude stát jedinec; vzhledem k tomu, že tuto digitální revoluci již nelze považovat za přirozený vývoj pramenící z průmyslové minulosti, ale spíše za proces radikální transformace (2);

10.

uznává, že informační společnost nesmírně urychluje hospodářský a sociální pokrok. Požadovaný přechod od informační společnosti k ekologické znalostní společnosti může být dokonce chápán jako svého druhu změna modelu. O významu digitálního programu pro Evropu svědčí skutečnost, že úspěšné provádění této stěžejní iniciativy je nezbytnou podmínkou pro úspěch ostatních stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020;

11.

uznává, že kvalita společnosti do značné míry závisí na její schopnosti vytvářet podmínky pro skutečné učení a spolupráci a produkovat nové vizionářské znalosti. Z toho důvodu naše společnost klade zcela nové požadavky týkající se pracovních metod, pracovní kultury, platnosti informací, mediální gramotnosti atd.;

12.

konstatuje, že digitalizace a globalizace rychle změnily hospodářské procesy. Studie OECD ukazují, že IKT mají dalekosáhlé dopady na hospodářský výkon a úspěch jednotlivých podniků, zvláště jsou-li spojeny s investicemi do dovedností, organizačních změn, inovací a vytváření nových podniků (3);

13.

zdůrazňuje, že provádění digitálního programu pro Evropu nelze oddělit od rozvíjení celoživotního učení, lidského kapitálu a opatření, která jsou nutná na jejich podporu. Klíčem úspěchu je to, jak kvalitně a do jaké míry lze pracovní společenství a širokou veřejnost v celé EU (tzn. jednotlivce a rozličné komunity) podporovat v tom, aby plnily aktivní úlohu při vytváření mnohem inovativnější a produktivnější Evropy. K dosažení plného úspěchu inovujících místních aktivit, podnikání, rozvíjejících se podniků a zvláště inovujících iniciativ v rámci partnerství veřejného, soukromého a třetího sektoru je nutná silná politická angažovanost všech úrovní (EU, členských států, místních a regionálních orgánů);

14.

klade důraz na to, že klíčovými faktory úspěchu ve společnosti fungující na principu sítě je schopnost urychlit proces inovací a pohotové provádění. To vyžaduje více srovnávání a spolupráce mezi regiony a městy, aby byly schopny řešit výzvy pomocí inovačních řešení a uplatnit osvědčené metody v místním kontextu a kultuře;

15.

upozorňuje na to, že zásadami, jimiž by se mělo řídit rozvíjení veřejných služeb, by měla být otevřenost, opakovaná využitelnost a technologická neutralita;

16.

zdůrazňuje, že by měl být plně využit veškerý potenciál Evropy v oblasti rozvíjení služeb IKT ve veřejném a soukromém sektoru, a IKT tak byly používány jako prostředky ke zlepšení služeb místních a regionálních orgánů v takových oblastech, jako je zdravotnictví, vzdělávání, veřejný pořádek, bezpečnost a sociální služby. Partnerství veřejného a soukromého sektoru podporované EU a zapojující místní a regionální orgány a malé a střední podniky působící v oblasti rozvoje IKT ve veřejných službách IKT mohou být vhodným základem, na němž lze budovat místní schopnosti a znalosti na úrovni celé EU (4);

17.

připomíná, že jednotný digitální trh poskytuje evropským občanům obrovské příležitosti, nikoli pouze jako zákazníkům, ale i jako podnikatelům a dalším odborníkům v oblasti znalostí v inovujících průmyslových odvětvích a dalších oborech;

18.

upozorňuje na to, že provádění evropského digitálního programu vyžaduje rozsáhlé změny v osobním přístupu v celé Evropě: jedná se o ochotu pracovat horizontálním a víceoborovým způsobem a překonávat tradiční omezení, měnit ustálené zvyky a postoje směrem ke spolupráci. Žádoucího účinku nelze dosáhnout na základě tradičních rozvojových projektů. Rozsáhlé průkopnické projekty čerpající ze špičkových evropských odborných znalostí se zapojením všech zainteresovaných stran představují způsob, jak dosáhnout požadované změny. Zvláštní pozornost je třeba věnovat šíření a uplatňování výsledků projektů na místní úrovni;

19.

vyzdvihuje skutečnost, že Evropa potřebuje výzkum více zaměřený na uživatele a na každodenní život a inovace. Je třeba dále rozvíjet celoevropský koncept živých laboratoří jako platformy pro spolupráci mezi univerzitami a průmyslem a zapojit do něj koncové uživatele. Dobře fungující služby umožňují uživatelům aktivně se podílet na výzkumu a inovacích a motivují všechny zainteresované subjekty k trvalému vzdělávání. Mohou mít silný pozitivní vliv na obnovení služeb na místní úrovni a na zvýšení regionální spolupráce. Součástí realizace digitálního programu pro Evropu by měly být pobídky povzbuzující místní a regionální orgány a univerzity ke spolupráci orientované na rozvoj nutných konceptů živých laboratoří;

20.

opakuje, že přístup k širokopásmovému připojení ve vysoké kvalitě za rozumné ceny může zvýšit kvalitu života občanů a služeb, které místní a regionální orgány poskytují, a současně usnadnit mikropodnikům a malým a středním podnikům nabízení jejich produktů k prodeji. Lze počítat s tím, že rozšíření a zrychlení přístupu k širokopásmovým službám bude velmi přínosné pro vzdálené regiony a komunity, zejména ty nejodlehlejší (5);

21.

vyzývá města a regiony ke spolupráci za účelem vytvoření kritické masy nutné pro nová inovační řešení. EU a členské státy by měly vytvořit vhodné podmínky pro nové druhy veřejných zakázek v předobchodní fázi, čímž by se zvýšila připravenost veřejného sektoru na postupné i radikální inovace. Energetická účinnost a inteligentní doprava jsou příkladem oblastí, kde je nutný radikální vývoj na pomoc místnímu provádění;

22.

zdůrazňuje, že řízení zastavěných ploch a územní plánování jsou oblasti, které mají značný dopad na místní ekonomiku i na kvalitu životního prostředí. Zásadní úlohu při dosažení cíle nového ambiciózního klimatického režimu mohou mít nové poznatky v řízení informací. Koncept informačního modelu budovy (Building Information Modelling) se aktivně využívá ve správě budov pro digitální zobrazení fyzikálních a funkčních vlastností daného objektu. Tento koncept by měl být rozšířen na regionální a městské plánování. Takto by mohl sloužit jako zdroj pro sdílení poznatků v dané oblasti a tvořit spolehlivý základ pro analýzu životního cyklu, rozvoj obchodního procesu vycházejícího z potřeb uživatelů a rozhodování vytvářející hodnotu;

23.

zdůrazňuje, že jednotný digitální trh je základním kamenem digitálního programu pro Evropu, který umožní vytvoření rostoucího, úspěšného a živého celoevropského trhu za účelem vytváření a šíření legálního digitálního obsahu a služeb on-line, stejně jako poskytování jednoduchého, bezpečného a pružného přístupu zákazníků k digitálnímu obsahu a k trhům služeb;

24.

zdůrazňuje, že umožnění přístupu k informacím veřejného sektoru je přínosné pro celou společnost. Rozvíjení nových metod s využitím vzájemně propojených přístupných údajů je krokem kupředu v oblasti služeb zaměřených na uživatele. Přínosné mohou být i inovativní služby, nové podnikatelské modely a posílená účinnost veřejného sektoru, proto Výbor vítá přezkum směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru;

25.

vítá zřízení evropské knihovny, muzea a archivu on-line Europeana, jejímž cílem je všem zpřístupnit evropské kulturní a vědecké dědictví na internetu (6). Zpřístupnění evropského kulturního dědictví je klíčovým nástrojem podporujícím porozumění kulturní rozdílnosti, posílení a sjednocování národů v mnohojazyčné a multikulturní Evropě a zvyšování hospodářského potenciálu v oblastech, jako je cestovní ruch a učení;

26.

upozorňuje na to, že nedostatek společných evropských norem pro elektronické zprávy v oblasti elektronického obchodu, zvláště fakturace, je jednou z největších technických překážek vytvoření funkčního digitálního jednotného trhu;

27.

podporuje návrh na revizi směrnice o elektronických podpisech s cílem poskytnout právní rámec pro přeshraniční uznávání a interoperabilitu bezpečných systémů elektronického ověřování;

28.

vítá iniciativu Komise zjednodušit udělování autorských práv, jejich řízení a přeshraniční udělování licencí, a to posílením řízení, transparentnosti a celoevropského udělování licencí pro on-line správu práv, vytvořením právního rámce, jehož cílem je usnadnit digitalizaci a šíření kulturních děl v Evropě;

29.

zdůrazňuje, že je nezbytné vyvážit práva uživatelů s právy duševního vlastnictví. Opatření na ochranu práv duševního vlastnictví by neměla bránit uživatelům v jejich právu volně využívat digitální obsah tak, jak jej využívají v analogovém formátu. Rovněž by v zájmu ochrany práv duševního vlastnictví neměla být omezována práva občanů na přístup k obsahu on-line či na jejich vyjadřování filtrováním obsahu či odepřením přístupu k síti;

30.

vítá návrh reformy pravidel provádění norem IKT v Evropě s cílem umožnit používání některých norem vypracovaných IKT fóry a konsorcii a doufá, že Komise předloží pracovní definici těchto norem, ať se nazývají otevřené normy či otevřené specifikace;

31.

souhlasí s tím, že členské státy by měly plnit závazky přijaté v oblasti interoperability a norem v ministerských prohlášeních z Malmö a Granady, zvláště co se týče otevřených norem a specifikací;

32.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly být zapojeny a velkou měrou aktivně spolupracovat při zlepšování interoperability ve veřejné správě a účinnosti poskytování veřejných služeb (7);

33.

klade důraz na to, že nové participativní platformy a interaktivní služby vytvářené ve spolupráci s uživateli (Web 2.0 a další), v jejichž rámci se z uživatelů stali aktivní účastníci, producenti nebo spotřebitelé, kteří sami vytvářejí obsah, poskytují bezprecedentní možnost využití tvořivosti evropských občanů. Je velice důležité, aby bylo vytvořeno prostředí a kultura založené na otevřenosti a důvěře podporující tento vývoj;

34.

poukazuje na to, že při vytváření internetové infrastruktury a rozvoji služeb, které přináší, bude důležité zajistit, aby byly na všech úrovních dodrženy bezpečnostní požadavky zabezpečující nejvyšší možnou úroveň soukromí a ochrany osobních údajů. V této souvislosti je důležité, aby se zabránilo neoprávněnému sledování jakýchkoliv druhů osobních informací a profilů (8);

35.

požaduje extenzivní odbornou přípravu všech zaměstnanců, se zvláštním zaměřením na odborné techniky (se specializací např. na sítě, systémy, zabezpečení, ochranu soukromí atd.), zaměstnance pracující přímo s bezpečnostními postupy včetně různých metodik a zaměstnance všeobecně nebo nepřímo zapojené do inovací a modernizace (např. školení v oblasti počítačové gramotnosti pro spotřebitele) o otázkách souvisejících s důvěrou a bezpečností;

36.

přikládá velký význam odpovědnosti tvůrců obsahu a tomu, aby boj proti nedovolenému a škodlivému obsahu byl prováděn bez omezování volného toku informací (filtrování obsahu, které používá několik členských států, blokuje i obsah, který nemá být blokován, a obvykle mu chybí transparentní postup a stanovená odpovědnost). Musí být navrženy způsoby, jak chránit zejména ohrožené uživatele. Rovněž musí být nalezeny způsoby, jak kontrolovat škodlivý obsah a odstraňovat ho z internetu přímo u zdroje;

37.

připomíná, že místní a regionální orgány mají klíčovou úlohu a odpovědnost v úsilí zajistit spravedlivé a cenově dostupné širokopásmové připojení v oblastech, kde trh selhal, např. při vedení pilotních projektů zaměřených na překonávání rozdílů v přístupnosti elektronických technologií a při vyvíjení nových přístupů ve veřejných elektronických službách zaměřených na občany (9);

38.

navrhuje, aby financování a další podpůrná opatření napomáhala veřejnému zpřístupnění širokopásmových sítí, které jsou založeny na horizontálně vrstvené struktuře sítě a obchodním modelu, který odděluje fyzický přístup k síti od poskytování služeb. Stávající sítě optických vláken by měly být zpřístupněny hospodářské soutěži;

39.

připomíná, že všichni obyvatelé bez ohledu na to, kde žijí, musí mít zaručenu účinnou infrastrukturu informační společnosti. Rychlá a provozně spolehlivá komunikační spojení doplněná o účinné mobilní bezdrátové služby hrají zásadní roli při podpoře regionální konkurenceschopnosti, dostupnosti a rovnosti mezi lidmi;

40.

klade důraz na význam zajištění dostupnosti rádiového spektra pro bezdrátové širokopásmové služby ve vzdálených a řídce osídlených oblastech a vítá závazek Komise koordinovat technické a regulační podmínky platné pro používání spektra a harmonizovat pásma spektra tak, aby bylo dosaženo úspor z rozsahu na trzích s vybavením a aby spotřebitelé po celé EU mohli využívat stejné vybavení a stejné služby;

41.

oceňuje pokračující přeměnu vzdělávacího systému, který potřebuje i radikální změny. Úkolem vzdělávání již není poskytovat obrovské množství informací. Podstatou vzdělávání je spíše naučit se učit, tj. pomáhat lidem, aby si zlepšovali své dovednosti, jak se učit, a tak jim umožnit, aby sami získávali a zpracovávali informace. Ústřední význam zde má digitální gramotnost;

42.

je toho názoru, že jedním z hlavních cílů digitálního programu pro Evropu je podpora zpřístupnění a použitelnosti veřejných informací a elektronických služeb. Digitální program pro Evropu by měl být hnací silou plné integrace IKT do oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Počítačová gramotnost, počítačové dovednosti a schopnosti vyžadují specifické aktivity a efektivní rámec pro výuku pro všechny;

43.

věří, že vytváření systémů pro výměnu počítačových dovedností v Evropě má potenciál k tomu, zapojit mnoho dalších skupin zájemců a poskytnout jim rekvalifikaci, jelikož na tyto skupiny jsou někdy stávající obchodní či vysokoškolské možnosti učení počítačovým dovednostem málo zaměřeny. Možnosti, jež poskytují IKT pro práci na částečný úvazek a práci na dálku, představují značný potenciál pro nové způsoby zaměstnávání těchto skupin občanů. Tyto iniciativy budou vyžadovat partnerství veřejného a soukromého sektoru, zvláště proto, že obchodní služby a nabídky školení musí být specificky uzpůsobeny potřebám jednotlivých skupin;

44.

zdůrazňuje, že v evropských regionech jsou zapotřebí místní a regionální průkopníci, kteří by řešili výzvy demografického stárnutí uplatňováním nových systémových řešení podporovaných IKT, a požaduje inovační koncepty podporované IKT, aby Evropa mohla zaujmout přední pozici v aktivním stárnutí v digitalizovaném světě;

45.

poukazuje na to, že knihovny poskytují užitečný a účinný způsob poskytování komplexních informačních služeb široké veřejnosti bez ohledu na společenské postavení. Osvědčené evropské postupy jsou zřejmé tam, kde knihovny rozvinuly digitální kulturu a střediska poskytování informací a jsou umístěné tam, kudy lidé denně procházejí, např. v obchodních centrech. V této souvislosti nelze obsah nových služeb a digitálních médií pojímat výhradně na základě ekonomických parametrů, ale je nutno je rozvíjet v souladu se sociálními a kulturními potřebami;

46.

zdůrazňuje, že efektivní implementace musí zohlednit, že kulturní a tvůrčí odvětví poskytují pro IKT obsah, a přispívají tak k jejich dalšímu rozvoji. Digitální program má klíčovou roli pro využití potenciálu těchto odvětví a pro vytvoření jednotného a bezpečného trhu pro on line obsah a služby kulturního a tvůrčího charakteru. Aby bylo lépe využito kulturní dědictví Evropy, je třeba aktivně podporovat jeho digitalizaci;

47.

doporučuje zabývat se prioritně rozvíjením konceptů a metod podporovaných IKT za účelem šíření a uplatňování výsledků výzkumu a vývoje v souladu s praktickým životem. Dobrým příkladem tohoto druhu aktivity je program pro konkurenceschopnost a inovace, který je vynikající platformou pro podporu zavádění budoucích internetových aplikací. Program pro konkurenceschopnost a inovace by měl být posílen podstatnými dodatečnými finančními prostředky pro šíření a uplatňování výsledků úspěšných projektů na místní a regionální úrovni;

48.

domnívá se, že používání postupů digitálních technologií jako prostředku, jak podpořit zapojení občanů, je důležité. Na místní a regionální úrovni by například mělo být vytvořeno digitální diskusní a pracovní prostředí, kde by se mohli občané zapojit do vypracování každodenních služeb, které budou blízko nich;

49.

zdůrazňuje, že digitální program pro Evropu má obrovský potenciál jako podnět pro regiony a obce k tomu, aby reformovaly vlastní služby a produkci v rámci evropské spolupráce. Regiony a obce z celé Evropy by měly zrevidovat své vlastní struktury, pracovní metody a procesy na základě vzájemného srovnávání a spolupráce mezi sebou i s univerzitami a podniky. Spolupráce a financování na úrovni EU by rovněž umožnily daleko odvážněji riskovat. EU musí zaujmout nový cílevědomý přístup založený na myšlence, že některé místní a regionální orgány jsou průkopníky, aktivními výzkumnými subjekty, jež experimentují a přijímají rozhodnutí, vyvíjejí tedy nová všeobecně prospěšná řešení pro budoucnost;

50.

klade velký důraz na význam přepracování procesů ve službách jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru s cílem využít přínosů IKT při přepracování procesů. Urychlení elektronické fakturace a elektronické identifikace vyžaduje průkopníky, spolupráci a standardizaci;

51.

upozorňuje na význam Evropského inovačního a technologického institutu a oceňuje, že jeho tematické priority – budoucí informační a komunikační společnost, změna klimatu a udržitelná energie – jsou pro strategii Evropa 2020 klíčové. Tento institut může mít konkrétní dopad na místní a regionální úrovni v oblasti rozvíjení a prosazování nových konceptů a metod pro regionální a místní inovace. Za tímto účelem je nutné, aby některé místní a regionální orgány byly připraveny na to, vydat dostatečné investice na rozvoj svých vlastních regionů jakožto zkušeben pro činnosti tohoto institutu a živých laboratoří, k nimž mohou různé skupiny občanů a komunity aktivně přispět z pohledu uživatele;

52.

vyzdvihuje, že i malé instituce na místní a regionální úrovni mohou přinášet poznatky celosvětového zájmu v úzkých specializacích, zejména pokud jsou zapojeny do globálních sítí a spolupracují s podniky založenými na znalostech (10);

53.

podporuje Komisi, aby dále rozvíjela koncept trojúhelníku znalostí a živých laboratoří, které zvyšují synergie mezi jednotlivými činnostmi, mají velký význam pro výzvy každodenního života a řešení problémů a jejichž přirozenou součástí je regionální rozměr;

54.

potvrzuje ochotu místních a regionálních orgánů plnit stále aktivnější úlohu při podpoře uplatňování politiky zaměřené na vědu, technologii a inovace, pokud bude ve všech programech a projektech EU přijat přístup, v němž budou klíčová kritéria financování představovat mapování stávajících globálních znalostí na špičkové úrovni v oblasti projektu a jeho účinné používání;

55.

doporučuje, aby byly efektivně uplatňovány poznatky dosažené ve spolupráci mezi univerzitami a průmyslem v oblasti inovací za účelem posílení požadované základny rozsáhlých kvalifikací odborníků v oblasti znalostí v celé Evropě;

56.

souhlasí, že je nutné podporovat mezinárodní charakter řízení a správy internetu a celosvětovou spolupráci k udržení jeho stability na základě modelu řízení zahrnujícího různé zúčastněné strany, a shoduje se s Komisí, co se týče její podpory pokračování fóra pro správu internetu i po roce 2010;

57.

je toho názoru, že Výboru regionů jako zástupci místních a regionálních orgánů, který má úzké vazby na aktuální vývoj a osvědčené postupy digitalizace v Evropě, by měla být přidělena proaktivní úloha spolu s místními a regionálními orgány a jejich zastupitelskými organizacemi v cyklu řízení evropského digitálního programu (např. ve skupinách expertů a na výročním digitálním shromáždění). Subjektům z řad místních a regionálních orgánů a jejich zastupitelským organizacím by měla být ponechána silná a prominentní role.

58.

konstatuje, že digitální program je zásadní i pro úspěch ostatních stěžejních iniciativ. Proto se musí podstatně zvýšit spolupráce, jež prochází různými GŘ a programy, a finanční prostředky k provádění digitálního programu musí být přidělovány zejména prostřednictvím již existujících programů.