12.5.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 123/17

(1)

Směrnice Rady 92/75/EHS ze dne 22. září 1992 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích spotřebičů pro domácnost a v normalizovaných informacích o výrobku (3) byla podstatně změněna (4). Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

(2)

Oblast působnosti směrnice 92/75/EHS je omezena na spotřebiče pro domácnost. Ze sdělení Komise ze dne 16. července 2008 o akčním plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku vyplývá, že rozšíření oblasti působnosti směrnice 92/75/EHS na výrobky spojené se spotřebou energie, které mají během používání významný přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu energie, by mohlo posílit možnou součinnost stávajících právních opatření, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (5). Touto směrnicí by nemělo být dotčeno uplatňování směrnice 2009/125/ES. Spolu s danou směrnicí a dalšími nástroji Unie tvoří tato směrnice širší právní rámec a v kontextu celostního přístupu přináší další úspory energie a přínos v oblasti životního prostředí.

(3)

Předsednictví v závěrech ze zasedání Evropské rady, které se konalo ve dnech 8. a 9. března 2007, zdůraznilo nutnost zvýšit energetickou účinnost v Unii tak, aby byl dosažen cíl 20 % snížení spotřeby energie Unie do roku 2020, stanovilo cíle pro rozvoj využívání energie z obnovitelných zdrojů v celé EU a snížení emisí skleníkových plynů a vyzvalo k důkladnému a urychlenému provedení kroků v klíčových oblastech určených ve sdělení Komise ze dne 19. října 2006 nazvaném Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností. Akční plán zdůraznil obrovské možnosti úspor energie ve výrobním odvětví.

(4)

Zvýšení účinnosti výrobků spojených se spotřebou energie díky informované volbě spotřebitele prospěje ekonomice EU jako celku.

(5)

Získání přesných, věcných a srovnatelných informací o specifické spotřebě energie výrobků spojených se spotřebou energie by mělo ovlivnit konečného uživatele v tom smyslu, že při výběru dá přednost výrobkům s nižší spotřebou energie, nebo které nepřímo vedou k nižší spotřebě energie a jiných hlavních zdrojů během používání, což bude nutit výrobce k opatřením ke snížení spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů u výrobků, které vyrábějí. Tím by se rovněž mělo nepřímo podpořit účinné využívání těchto výrobků s cílem přispět k cíli EU zvýšit energetickou účinnost o 20 % . Působením samotných tržních sil bez těchto informací nedojde k prosazení racionálního využívání energie a jiných hlavních zdrojů u těchto výrobků.

(6)

Je třeba mít na paměti, že existují právní předpisy Unie a jednotlivých států, které spotřebitelům zajišťují určitá práva, pokud jde o zakoupené výrobky, včetně náhrady nebo výměny výrobku.

(7)

Komise by měla poskytnout prioritní seznam výrobků spojených se spotřebou energie, na které by se mohl vztahovat akt v přenesené pravomoci podle této směrnice. Tento seznam by mohl být zahrnut do pracovního plánu uvedeného ve směrnici 2009/125/ES.

(8)

Informace hrají klíčovou roli v působení tržních sil a je tedy nezbytné zavést jednotný energetický štítek u všech výrobků stejného typu a poskytnout potenciálním zákazníkům doplňující normalizované informace o nákladech na tyto výrobky, pokud jde o energii a spotřebu jiných hlavních zdrojů, a přijmout opatření k tomu, aby potenciální koneční uživatelé, kteří nevidí vystavený výrobek a nemají tedy ani příležitost vidět energetický štítek, rovněž obdrželi tyto informace. Aby byl energetický štítek účinný a úspěšný, měl by být pro konečné uživatele snadno rozpoznatelný, jednoduchý a výstižný. Pro tento účel by měla být jako základ zachována stávající podoba štítku s cílem informovat konečné uživatele o energetické účinnosti výrobků. Spotřeba energie a jiné informace vztahující se k výrobkům by měly být měřeny v souladu s harmonizovanými technickými normami a metodami.

(9)

Jak je uvedeno v posouzení dopadů, které je součástí návrhu této směrnice předloženého Komisí, systém označování energetickými štítky posloužil jako vzor pro různé země na celém světě.

(10)

Členské státy by měly pravidelně sledovat dodržování této směrnice a zahrnout příslušné informace do zprávy, kterou musí podle této směrnice jednou za čtyři roky předložit Komisi, se zvláštním ohledem na povinnosti dodavatelů a obchodníků.

(11)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (6), obsahuje obecná ustanovení pro dozor nad trhem v souvislosti s uváděním výrobků na trh. Tato směrnice v zájmu dosažení svých cílů stanoví v tomto ohledu podrobnější ustanovení. Uvedená ustanovení jsou s nařízením (ES) č. 765/2008 v souladu.

(12)

Zcela nepovinný systém by vedl k označování energetickými štítky jen některých výrobků nebo k tomu, že by byly normalizované informace o výrobku poskytovány jen k některým spotřebičům s rizikem, že by někteří koneční uživatelé mohli být uvedeni v omyl či dokonce nesprávně informováni. Současný systém by měl proto zajistit, aby spotřeba energie a jiných hlavních zdrojů byla u všech dotčených výrobků uváděna na energetickém štítku a v normalizovaných informačních listech výrobku.

(13)

Výrobky spojené se spotřebou energie mají během používání přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu širokého okruhu různých druhů energie, přičemž elektrická energie a plynné palivo jsou nejvýznamnější. Tato směrnice by se proto měla vztahovat na výrobky spojené se spotřebou energie, které mají během používání přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu jakéhokoli druhu energie.

(14)

Na výrobky spojených se spotřebou energie, které mají během používání významný přímý nebo nepřímý dopad na spotřebu energie nebo případně hlavních zdrojů a které poskytují dostatečný prostor pro zvýšení účinnosti by se měl vztahovat akt v přenesené pravomoci, pokud poskytování informací prostřednictvím energetických štítků může přimět konečné uživatele ke koupi účinnějších výrobků.

(15)

S cílem splnit cíle Unie v oblasti změny klimatu a energetické bezpečnosti a vzhledem k tomu, že se očekává, že celková spotřeba energie u výrobků v dlouhodobějším horizontu i nadále poroste, by akty v přenesené pravomoci podle této směrnice mohly případně na štítku zdůraznit rovněž vysokou celkovou spotřebu energie výrobku.

(16)

Mnoho členských států má zavedeny politiky zadávání veřejných zakázek, které vyžadují, aby si zadavatelé pořizovali energeticky účinné výrobky. Mnoho členských států má také zavedeny pobídky pro energeticky účinné výrobky. Kritéria způsobilosti výrobků pro veřejné zakázky nebo pobídky se mohou mezi členskými státy podstatně lišit. Odkaz na třídy funkčnosti jako na úrovně konkrétních výrobků, jak je uvedeno v aktech v přenesené pravomoci podle této směrnice, může snížit roztříštěnost zadávání veřejných zakázek a pobídek a usnadnit rozšíření účinných výrobků na trhu.

(17)

Pobídky, které členské státy mohou poskytnout na podporu účinných výrobků, by mohly představovat státní podporu. Touto směrnicí není dotčen výsledek jakéhokoli budoucího řízení o státní podpoře, které by se mohlo ohledně takových pobídek uskutečnit v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, a neměla by se vztahovat na daňové a fiskální záležitosti. Členské státy mohou samy rozhodnout o povaze těchto pobídek.

(18)

Podpora energeticky účinných výrobků prostřednictvím označování energetickými štítky, zadávání veřejných zakázek a pobídek by neměla zhoršit celkový vliv těchto výrobků na životní prostředí a jejich fungování.

(19)

Komise by měla mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie během používání a v normalizovaných informacích o výrobku. Zvláště je důležité, aby Komise během přípravných prací vedla vhodné konzultace, včetně konzultací s odborníky.

(20)

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě pravidelně předkládat shrnutí zpráv o donucovacích činnostech a úrovni shody předložených členskými státy na základě této směrnice, které by se mělo týkat EU a jednotlivých členských států zvlášť.

(21)

Komise by měla odpovídat za úpravu klasifikace štítků s cílem zajistit předvídatelnost pro výrobce a srozumitelnost pro spotřebitele.

(22)

V různém rozsahu podle příslušného výrobku by technologický vývoj a potenciál pro další významné úspory energie mohly vyžadovat další diferenciaci výrobků a být důvodem k přezkumu klasifikace. Tento přezkum by měl zahrnovat zejména možnost změny rozsahu. Tento přezkum by měl být co nejrychleji proveden u výrobků, které vzhledem ke své inovační povaze mohou významně přispět k energetické účinnosti.

(23)

Při přezkumu pokroku a zpráv o provádění akčního plánu pro udržitelnou spotřebu a výrobu a udržitelnou průmyslovou politiku v roce 2012 posoudí Komise zejména, zda je zapotřebí dalších opatření za účelem zlepšení výkonu výrobků z hlediska energie a vlivu na životní prostředí, mimo jiné včetně možnosti poskytnout spotřebitelům informace o uhlíkové stopě výrobků nebo o vlivu výrobků na životní prostředí během jejich životního cyklu.

(24)

Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se směrnicí 92/75/EHS představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu ustanovení, která zůstala nezměněna, totiž vyplývá ze směrnice 92/75/EHS.

(25)

Členské státy by měly při provádění ustanovení této směrnice usilovat o to, aby se vyhnuly přijímání opatření, která by mohla znamenat zbytečnou administrativní zátěž a obtížně splnitelné povinnosti pro příslušné účastníky trhu, zejména malé a střední podniky.

(26)

Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnice 92/75/EHS ve vnitrostátním právu.

(27)

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů (7) se členské státy vybízejí k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily,

a)

použité výrobky;

b)

jakékoli dopravní prostředky určené k přepravě osob nebo zboží;

c)

štítek s údaji o výkonu nebo jeho ekvivalent připojený k výrobku z bezpečnostních důvodů.

a)

„výrobkem spojeným se spotřebou energie“ nebo „výrobkem“ jakékoli zboží, které má během používání dopad na spotřebu energie a které je uvedeno na trh nebo do provozu v Unii, a to včetně částí určených k zabudování do výrobků spojených se spotřebou energie, na než se vztahuje tato směrnice a jež jsou uváděny na trh a/nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné uživatele a u nichž lze posoudit vliv na životní prostředí samostatně;

b)

„informačním listem“ normalizovaný přehled informací týkajících se výrobku;

c)

„jinými hlavními zdroji“ voda, chemikálie nebo jakékoli jiné látky spotřebovávané výrobkem při běžném používání;

d)

„doplňujícími informacemi“ jiné informace založené na měřitelných údajích, které souvisejí s funkčností a vlastnostmi výrobku a vztahují se k využívání energie nebo jiných hlavních zdrojů nebo usnadňují vyhodnocování tohoto využívání;

e)

„přímým dopadem“ dopad výrobků, které během používání skutečně spotřebovávají energii;

f)

„nepřímým dopadem“ dopad výrobků, které při používání energii nespotřebovávají, ale přispívají k její úspoře;

g)

„obchodníkem“ maloobchodník nebo jiná osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke koupi na splátky nebo předvádí výrobky konečným uživatelům;

h)

„dodavatelem“ výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce v Unii nebo dovozce, uvádějící výrobek na trh nebo do provozu v Unii. Pokud tito neexistují, považuje se za dodavatele jakákoli fyzická či právnická osoba, která uvádí na trh nebo do provozu v Unii výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice.

i)

„uvedením na trh“ první zpřístupnění výrobku na trhu Unie za účelem jeho distribuce nebo používání v Unii za úplatu nebo zdarma a bez ohledu na způsob prodeje;

j)

„uvedením do provozu“ první použití výrobku za zamýšleným účelem v Unii;

k)

„neoprávněným použitím štítku“ použití štítku jiným subjektem než orgány členského státu nebo orgány Unie způsobem, který není stanoven v této směrnici ani v aktu v přenesené pravomoci.

a)

všichni dodavatelé a obchodníci usazení na jejich území plnili povinosti, které stanoví články 5 a 6;

b)

s ohledem na výrobky, na něž se vztahuje tato směrnice, bylo zakázáno použití jiných štítků, značek, symbolů nebo nápisů, které nesplňují požadavky této směrnice a příslušných aktů v přenesené pravomoci, jestliže by mohly uvádět konečné uživatele v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo případně jiných hlavních zdrojů během používání;

c)

zavedení systému označování energetickými štítky a informačních listů, které se týkají spotřeby nebo úspory energie, bylo provázeno vzdělávacími, informačními a propagačními kampaněmi zaměřenými na podporu energetické účinnosti a odpovědnějšího využívání energie ze strany konečných uživatelů;

d)

se přijala vhodná opatření, aby příslušné vnitrostátní či regionální orgány odpovědné za provádění této směrnice vzájemně spolupracovaly a poskytovaly si navzájem a rovněž Komisi informace, s cílem podílet se na uplatňování této směrnice.Při správní spolupráci a výměně informací se co nejvíce využijí elektronické komunikační prostředky, zajistí se efektivnost nákladů a lze využít podpory z příslušných programů Unie. Tato spolupráce v případě potřeby zajistí zabezpečení a důvěrnost zpracování a ochrany citlivých informací poskytnutých během tohoto postupu. Komise přijme vhodná opatření za účelem podpory spolupráce mezi členskými státy podle tohoto písmena a přispění k této spolupráci.

a)

informace týkající se spotřeby elektrické energie, jiných druhů energie a případně jiných hlavních zdrojů během používání a doplňující informace byly v souladu s akty v přenesené pravomoci podle této směrnice sděleny konečným uživatelům v informačním listu a na energetickém štítku výrobků nabízených k prodeji, k pronájmu, ke koupi na splátky nebo předváděných konečným uživatelům přímo či nepřímo jakýmkoli způsobem prodeje na dálku včetně po internetu;

b)

se v případě zabudovaných nebo instalovaných výrobků informace uvedené v písmenu a) poskytly, pouze pokud to vyžaduje příslušný akt v přenesené pravomoci;

c)

každá reklama na konkrétní model výrobků spojených se spotřebou energie, na něž se vztahuje akt v přenesené pravomoci podle této směrnice, v případě, že jsou uváděny informace související se spotřebou energie nebo cenou, obsahovala odkaz na třídu energetické účinnosti výrobku.

d)

každý propagační materiál technického charakteru u výrobků spojených se spotřebou energie, který popisuje konkrétní technické parametry výrobku, zejména technické manuály a brožury výrobců, tištěné nebo zveřejněné na internetu, poskytoval konečným uživatelům nezbytné informace týkající se spotřeby energie nebo uváděl odkaz na třídu energetické účinnosti výrobku;

a)

dodavatelé, kteří uvádějí na trh nebo do provozu výrobky, na které se vztahuje akt v přenesené pravomoci, dodávali energetický štítek a informační list v souladu s touto směrnicí a aktem v přenesené pravomoci;

b)

dodavatelé předložili technickou dokumentaci, která postačuje k posouzení správnosti informací na energetickém štítku a v informačním listu. Tato technická dokumentace musí obsahovat:

K tomuto účelu mohou dodavatelé použít dokumentaci, která již byla vypracována v souladu s požadavky příslušných právních předpisů Unie;

c)

technická dokumentace byla u dodavatele k dispozici pro účely kontroly po dobu pěti let od vyrobení posledního dotčeného výrobku.

Elektronická verze technické dokumentace je u dodavatele k dispozici na požádání orgánů dohledu nad trhem členských států a Komise, a to do 10 pracovních dnů po obdržení žádosti příslušného orgánu členského státu nebo Komise;

d)

pokud jde o označování energetickými štítky a informace o výrobku, dodavatelé dodali obchodníkům potřebné energetické štítky bezplatně.

Aniž je dotčena volba dodávkového systému energetických štítků ze strany dodavatelů, na požádání obchodníků dodají dodavatelé energetické štítky okamžitě;

e)

kromě energetických štítků dodavatelé dodali i informační list výrobku;

f)

dodavatelé zahrnuli informační list výrobku do všech brožur týkajících se výrobku. Pokud brožury týkající se výrobku dodavatel nezajišťuje, dodavatel dodá informační list společně s jinými podklady, které jsou k výrobků přiloženy;

g)

dodavatelé byli odpovědni za správnost informací na energetických štítcích a v informačních listech, které dodávají;

h)

se předpokládalo, že dodavatelé souhlasí se zveřejněním informací uvedených na energetickém štítku nebo v informačnímh listu.

a)

obchodníci řádně viditelným a čitelným způsobem vystavili energetické štítky a poskytli informační list v brožuře týkající se výrobku nebo v jiných podkladech, které jsou k výrobkům přiloženy, když jsou prodávány konečným uživatelům.

b)

kdykoli je výrobek, na něhož se vztahuje akt v přenesené pravomoci, předváděn, jej obchodníci opatřili příslušným energetickým štítkem na dobře viditelném místě uvedeném v příslušném aktu v přenesené pravomoci, a to v odpovídající jazykové verzi.

a)

výrobky mají podle posledních dostupných údajů a vzhledem k množství uváděnému na trh Unie významný potenciál k úspoře energie a případně jiných hlavních zdrojů;

b)

u výrobků, které mají rovnocenné použití a jsou dostupné na trhu, existují velké rozdíly v příslušných úrovních funkčnosti;

c)

Komise zohlední příslušné právní předpisy Unie a samoregulaci, např. dobrovolné dohody, u nichž lze předpokládat, že dosáhnou cílů politiky rychleji nebo méně nákladným způsobem než závaznými požadavky;

a)

zohlední ty parametry životního prostředí uvedené v příloze I části 1 směrnice 2009/125/ES, které jsou určeny jako významné v příslušném prováděcím opatření přijatém podle směrnice 2009/125/ES a které jsou během používání významné pro konečného uživatele;

b)

posoudí dopad aktu na životní prostředí, konečné uživatele a výrobce, včetně malých a středních podniků, s ohledem na konkurenceschopnost, včetně na trzích mimo Unii, inovaci, přístup na trh a náklady a výnosy;

c)

provede náležité konzultace se zúčastněnými stranami;

d)

stanoví jednu nebo více lhůt pro provedení, případná postupná nebo přechodná opatření nebo období, přičemž zohlední zejména možný dopad na malé a střední podniky nebo na zvláštní skupiny výrobků vyráběných hlavně malými a středními podniky.

a)

přesná definice typu výrobku, který má být zahrnut;

b)

normy a metody měření, které se mají použít pro získání informací uvedených v čl. 1 odst. 1;

c)

podrobnosti technické dokumentace požadované podle článku 5;

d)

provedení a obsah energetického štítku, jak je uvedeno v článku 4, přičemž provedení musí být v co nejvyšší míře jednotné u všech skupin výrobků a musí být ve všech případech jasně viditelné a čitelné. Ve formátu energetického štítku zůstane jako základ zachována klasifikace využívající stupnici písmen A-G; stupně klasifikace odpovídají významné úspoře energie a nákladů z hlediska konečného uživatele.

Vyžaduje-li to technologický pokrok, lze klasifikaci doplnit dalšími třemi třídami. Těmto třídám bude odpovídat označení A+, A++ a A+++ v nejúčinnější třídě; celkový počet tříd bude v zásadě omezen na sedm, pokud nebudou používány ještě další třídy;

Barevná stupnice se skládá z nejvýše sedmi různých barev od tmavě zelené po červenou. Barevné označení pouze té nejvyšší třídy je vždy tmavě zelené. Při existenci více než sedmi tříd lze opakovaně použít pouze červenou barvu.

Klasifikace se přezkoumá zejména tehdy, pokud významný poměr výrobků na vnitřním trhu dosáhne dvou nejvyšších tříd energetické účinnosti a pokud lze další diferenciací výrobků dosáhnout další úspory energie.

Podrobná kritéria pro možnou změnu klasifikace výrobků se případně určí podle jednotlivých případů v příslušném aktu v přenesené pravomoci.

e)

místo, kde musí být na vystaveném výrobku upevněn energetický štítek a způsob, jakým energetický štítek nebo informace mají být poskytnuty v případě nabídek k prodeji podle článku 7. V případě potřeby mohou akty v přenesené pravomoci stanovit, že se energetický štítek připojí k obalu výrobku nebo se vytiskne na obal, nebo podrobnosti požadavků na označování energetickými štítky pro katalogy, prodej na dálku a prodej po internetu;

f)

obsah a podle potřeby též úprava a jiné podrobnosti týkající se informačního listu nebo dalších informací uvedených v článku 4 a čl. 5 písm. c). Informace uvedené na energetickém štítku musí být též v informačním listu;

g)

konkrétní obsah energetického štítku pro reklamu, dle potřeby včetně energetické třídy a jiných příslušných úrovní funkčnosti daného výrobku v čitelné a viditelné formě;

h)

případně doba trvání klasifikace/klasifikací energetického štítku v souladu s písmenem d);

i)

úroveň přesnosti informací na energetickém štítku a informačních listech;

j)

datum vyhodnocení a případné revize aktu v přenesené pravomoci s přihlédnutím k rychlosti technologického pokroku.

a)

příspěvek čl. 4 písm. c) k cíli této směrnice;

b)

účinnost čl. 9 odst. 1;

c)

potřebu změny čl. 10 odst. 4 písm. d) s ohledem na technický vývoj a porozumění podobě štítku ze strany spotřebitelů.