11.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/23

1.1

EHSV vítá iniciativu belgického předsednictví využít horizontální sociální klauzule a posílené otevřené metody koordinace, což zdůrazňuje skutečnost, že sociální soudržnost musí držet krok s posílenou koordinací hospodářské politiky, aby byly dosaženy všechny cíle obsažené ve strategii Evropa 2020.

1.2

Skutečné zapojení organizované občanské společnosti ve všech fázích a na všech úrovních je klíčové pro zajištění efektivního využívání horizontální klauzule a otevřené metody koordinace. EHSV navrhuje, aby Komise vypracovala výroční „kontrolní zprávu“ o tomto zapojení. EHSV jí může být v tomto úkolu nápomocen a rovněž navrhuje, aby byly pilotní projekty pro toto zapojení financovány v rámci programu PROGRESS. Výbor dále navrhuje kodex osvědčených postupů pro participativní správu otevřené metody koordinace.

1.3

EHSV zdůrazňuje silnou potřebu procesu koordinace, který zahrne vzájemné působení mezi všemi cíli a všemi politikami. To by mělo být zastřešujícím hlavním směrem pro provádění sociální klauzule a otevřené metody koordinace. Komise by měla být příkladem této koordinace za podpory Výboru pro sociální ochranu a Výboru pro zaměstnanost. Oba tyto výbory by měly být otevřeny možnosti zastoupení ze strany vnějších zainteresovaných subjektů.

1.4

Provádění horizontální sociální klauzule musí být efektivní. Posouzení sociálního dopadu by mělo pokrývat všech deset integrovaných hlavních směrů pro zaměstnanost a hospodářskou politiku, mělo by být zveřejněno a zahrnuto do procesu otevřené metody koordinace. Je třeba zaměřit se na dopady na zaměstnanost, řadu lidí žijících v chudobě a sociální rizika.

1.5

EHSV podporuje posílenou otevřenou metodu koordinace, aby zaměstnanost, sociální ochrana a začlenění nebyly za současné krize odsunuty do pozadí. Otevřená metoda koordinace by se měla více zaměřit na místní úroveň, a zapojit se tak do cílených akcí prováděných pod záštitou Evropského sociálního fondu. Vzájemná hodnocení založená na vzájemných zkušenostech by měla směřovat k národnímu plánu pro sociální soudržnost. Ukazatele by se měly také zaměřit na kvalitativní kritéria blahobytu. EHSV podporuje Evropskou platformu pro boj proti chudobě, avšak domnívá se, že otevřená metoda koordinace a horizontální klauzule mohou rovněž přispívat k rozvoji dalších stěžejních iniciativ.

2.1

Belgické předsednictví EU požádalo EHSV o vypracování průzkumného stanoviska k následujícímu tématu: Jak je možné dosáhnout evropské sociální soudržnosti prostřednictvím strategie Evropa 2020 a prostřednictvím posílení otevřené metody koordinace, jakou praktickou úlohu může zastávat horizontální sociální klauzule v sociálním rozměru evropských politik a jak je možné ji provádět?

2.2

Toto stanovisko bude příspěvkem na konferenci belgického předsednictví na téma Koordinace EU v sociální oblasti v kontextu strategie Evropa 2020, která se bude konat ve dnech 14. a 15. září 2010.

2.3

Ve svém sdělení Evropa 2020 Evropská komise zdůrazňuje potřebu zahrnout sociální partnery a zástupce občanské společnosti na všech úrovních. Navrhuje, že „bližší přidružení by se mělo týkat rovněž Hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů.“

2.4

Za účelem dosažení strategie Evropa 2020 se Evropská rada dohodla na svém zasedání dne 17. června na pěti základních cílích (míra zaměstnanosti, výzkum a vývoj, skleníkové plyny, vzdělávání a sociální začlenění) a dospěla k závěru, že tyto cíle spolu vzájemně souvisejí a vzájemně se podporují. Byly položeny základy pro „výrazně posílenou správu ekonomických záležitostí“ tím, že byla dána priorita „posílení koordinace hospodářské politiky“. Pro úspěšné provádění těchto cílů mají klíčový význam účinné mechanismy monitorování. Rada se dohodla na cíli dostat 20 milionu lidí z rizika chudoby a zároveň ponechat členským státům volnost při stanovování svých národních cílů u minimálně jedno z těchto tří ukazatelů: ohrožení chudobou, hmotná deprivace a domácnosti nezaměstnaných.

2.5

Strategie Evropa 2020 se vztahuje na soubor vnitrostátních opatření a opatření na úrovni EU s cílem dosáhnout „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“. Deset integrovaných hlavních směrů pro hospodářskou a sociální politiku podporuje pět základních cílů a má být spuštěno sedm stěžejních iniciativ. Členské státy stanoví národní cíle a prováděcí opatření zohledňující vnitrostátní okolnosti a rovněž vypracují národní programy reforem.

2.6

Horizontální „sociální klauzule“ (článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie) byla začleněna do Lisabonské smlouvy a zní takto: „Při vymezování a provádění svých politik a činností přihlíží Unie k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví“.

2.7

To souvisí s dalšími horizontálními klauzulemi ve Smlouvě (článek 8, 10, 11 a 12 SFEU): rovnost žen a mužů, životní prostředí a ochrana spotřebitele, které byly začleněny do Amsterodamské smlouvy, a boj proti diskriminaci, který je součástí Lisabonské smlouvy.

2.8

Otevřená metoda koordinace byla definována jako nástroj Lisabonské strategie v roce 2000. Ve stručnosti, Rada stanovila cíle, na něž navazovaly národní akční plány a reformní programy, zatímco pokrok se měří srovnáváním, ukazateli, vzájemnými hodnoceními a výměnou osvědčených postupů. Model otevřené metody koordinace je rovněž právním základem pro určité oblasti politiky v Lisabonské smlouvě (SFEU články 149, 153, 156, 168, 173 a 181).

3.1

Aby se Evropa vymanila ze současné hluboké hospodářské a sociální krize, směřuje k posílené koordinaci hospodářských politik. EHSV zdůrazňuje, že pokud mají být dosaženy všechny cíle strategie Evropa 2020, musí sociální pokrok držet krok s hospodářskými reformami. Je proto zcela nezbytné propojit hospodářský, sociální a environmentální rozměr této strategie. Integrované vzájemně se posilující politiky si vyžádají, aby byly využívány, koordinovány a posíleny veškeré nástroje.

3.2

Na tomto základě EHSV vítá skutečnost, že se belgické předsednictví zaměřuje na správu a sociální soudržnost tím, že zdůrazňuje horizontální sociální klauzuli a silnější otevřenou metodu koordinace. Tato orientace by měla mít dlouhodobý ráz. Výbor důrazně naléhá na maďarskou vládu, aby během svého nastávajícího předsednictví učinila tuto problematiku prioritou.

3.3

Výbor však chce rovněž zdůraznit, že při posilování nástrojů určených na dosažení sociálního pokroku by měla být zohledněna ustanovení Listiny základních práv.

3.4

EHSV dlouhodobě upozorňuje, že skutečné zapojení občanů a organizované občanské společnosti ve všech fázích a na všech úrovních procesu je nezbytnou součástí správy. V případě hospodářských a sociálních reforem se musí dospět ke konsensu se sociálními partnery a dalšími relevantními zainteresovanými subjekty, čímž se zvýší šance, že budou dosaženy základní cíle.

3.5

EHSV zdůrazňuje, že je klíčové, aby byli sociální partneři a zástupci občanské společnosti úzce zapojeni do stanovování národních cílů a vytváření národních programů reforem a také do posilování otevřené metody koordinace a provádění horizontální sociální klauzule. Názory organizované občanské společnosti by měly být rovněž brány v potaz v momentě, když bude Rada a Komise schvalovat cíle a hodnotit pokrok.

3.6

Strategie Evropa 2020 musí být prováděna na všech územních úrovních. Přístup „zdola nahoru“ by měl být při vytváření a provádění sociálních politik EU ve vzájemné interakci s iniciativami EU „shora dolů“. Organizovaná občanská společnost proto musí vytvářet skutečná a účinná partnerství s regionálními a místními parlamenty či orgány, aby mohly být stanoveny regionální cíle a definována vhodná politická opatření. To souvisí s účinným prováděním zásady partnerství, jež by mělo být v budoucnu vodítkem pro využívání a přidělování strukturálních fondů EU, a využít tím synergií mezi strategií Evropa 2020 a Evropským sociálním fondem (ESF) (1).

3.7

EHSV rovněž podporuje aktivní zapojení národních hospodářských a sociálních rad a podobných organizací.

3.8

EHSV navrhuje, aby souběžně s výroční zprávou o pokroku v oblasti národních programů reforem v členských státech Evropská komise vypracovala „kontrolní zprávu“ založenou na participativní správě otevřené metody koordinace a horizontální sociální klauzuli. Pří přípravě této zprávy by měl být konzultován Evropský parlament, EHSV a VR. EHSV by mohl využít své sítě národních HSR a podobných organizací, aby monitoroval zapojení organizované občanské společnosti. EHSV by mohl dokonce vydávat své vlastní zprávy.

3.9

Je naléhavě zapotřebí zavést proces koordinace, který bude zahrnovat vzájemnou interakci mezi základními cíli, integrovanými hlavními směry a stěžejními iniciativami. Komise má strategicky významnou roli být příkladem pro tuto „koordinaci koordinace“. Integrované hlavní směry by měly být „integrované“ v pravém slova smyslu, čili všechny politiky by měly být koherentní a zaměřené na všechny cíle. Takováto integrace by měla být zastřešujícím hlavním směrem při zavádění mechanismu pro provádění horizontální sociální klauzule a posilování otevřené metody koordinace. Za účelem zlepšení vazeb mezi oběma nástroji by měly být výsledky provádění horizontální sociální klauzule zahrnuty do procesu otevřené metody koordinace.

3.10

EHSV proto výrazně podporuje návrh předložený dne 21. května 2010 v příspěvku Výboru pro sociální ochranu do nové evropské strategie (2). Výboru pro sociální ochranu si přeje, aby byla horizontální sociální klauzule začleněna do preambule hlavních směrů hospodářských politik. Je třeba říct, že nutnou součástí integrované vize Evropa 2020 je tematické hodnocení a podávání zpráv o pokroku, pokud jde o sociální rozměr této vize.

3.11

EHSV oceňuje činnost provedenou Výborem pro sociální ochranu a Výborem pro zaměstnanost a domnívá se, že jejich role by měla být zvýšena v rámci posilování nástrojů určených pro dosažení sociálního rozměru. EHSV navrhuje, aby ve Výboru nebyly zastoupeny pouze vlády, ale také sociální partneři a další relevantní organizace občanské společnosti. EHSV navrhuje, aby Výbor pravidelněji pořádal schůze se zástupci těchto zainteresovaných subjektů na úrovni EU i členských států. Zástupci vlády ve Výboru pro sociální ochranu a ve Výboru pro zaměstnanost mají také odpovědnost organizovat konzultace se sociálními partnery a dalšími relevantnímu zainteresovanými subjekty občanské společnosti v jejich domovských zemích a těchto konzultací se účastnit.

3.12

EHSV podporuje návrh Komise rozvíjet komunikační nástroje na zapojení občanů, pracovníků, podniků a jejich zastupitelských organizací. Iniciativa Komise zaměřená na posouzení stavu společnosti může sloužit jako model a mohla by být prováděna trvaleji s tím, že dosáhne i místní úrovně. Sociální partneři a organizace občanské společnosti však musí být sami proaktivní, pokud jde o využití horizontální sociální klauzule a otevřené metody koordinace. EHSV proto navrhuje, aby byly za tímto účelem pilotní projekty financovány v rámci programu PROGRESS.

4.1

Účinky horizontální klauzule na životní prostředí, rovnost žen a mužů a ochranu spotřebitele zakotvené více než 10 let ve Smlouvě, jsou především neformální.

4.2

EHSV zdůrazňuje, že posouzení sociálního dopadu jsou důležitou součástí monitorování strategie Evropa 2020. Měla by poskytnout účinné mechanismy pro hodnocení sociálních rizik a měla by být zveřejněna a zpřístupněna pro veřejnou diskusi. EHSV by rád zdůraznil, že by měly být především posuzovány dopady na zaměstnanost na řadu lidí žijících v riziku chudoby.

4.3

Komise by měla převzít odpovědnost, za podpory Výboru pro sociální ochranu a Výboru pro zaměstnanost. Evropští sociální partneři a další hlavní zainteresované subjekty by měly být aktivně zapojeny. Jejich názory by měly být zveřejňovány souběžně s posouzeními (v příloze). V této souvislosti je třeba poznamenat, že Komise již zavedla mechanismy pro posouzení sociálního dopadu prostřednictvím integrovaného posouzení dopadu, avšak jejich zjevnost a využití není příliš dobře rozvinuto.

4.4

EHSV je toho názoru, že je třeba zajistit, aby hospodářská politika a konsolidace rozpočtu vedly k vyšší zaměstnanosti, aby méně lidí žilo v chudobě a aby se zlepšila sociální práva. Posouzení sociálního dopadu by tedy měla především pokrývat všech deset integrovaných hlavních směrů pro zaměstnanost a hospodářskou politiku. V případě potřeby by však měla být hodnocena další opatření, jež je třeba přijmout za účelem dosažení pěti základních cílů.

4.5

Posouzení sociálního dopadu by měla být rovněž prováděna na vnitrostátní a regionální úrovni.

4.6

Úvodní zpráva by měla být hotova do prosince 2010, aby mohla být začleněna do první výroční zprávy o přezkumu strategie Evropa 2020.

5.1

EHSV často kritizoval otevřenou metodu koordinace za to, že nedosáhla očekávaných výsledků. Na vnitrostátní úrovni je neefektivní a neviditelná. Dostatečně nezahrnuje sociální partnery a další organizace občanské společnosti.

5.2

Na druhou stranu byla zaznamenána určitá zlepšení, zejména v oblasti sociálního začlenění, a EHSV byl v některých svých stanoviscích výrazným podporovatelem začlenění otevřené metody koordinace do nových oblastí politiky (např. zdraví, politika mládeže, demografické výzvy a přistěhovalectví a azyl).

5.3

EHSV je velkým zastáncem názoru, že při současné krizi by měla být posílena otevřená metoda koordinace, aby bylo zajištěno, že politiky v oblasti sociální ochrany a sociálního začlenění nebudou odsunuty do pozadí.

5.4

EHSV plně podporuje vytvoření „Evropské platformy pro boj proti chudobě“ a chce, aby z ní byl učiněn nástroj, který zvýší závazek podniků, pracovníků a široké veřejnosti snížit prostřednictvím praktických opatření sociální vyloučení. Tato platforma a otevřená metoda koordinace si budou vzájemně prospěšné. EHSV se však domnívá, že otevřená metoda koordinace může rovněž rozvíjet další stěžejní iniciativy, pokud bude podporována posouzeními sociálního dopadu horizontální klauzule.

5.5

EHSV navrhl, aby byla otevřená metoda koordinace posílena zavedením závazných cílů na úrovni členských států, aby bylo možné dosáhnout cílů strategie Evropa 2020. Tento postoj byl zdůrazněn v několika stanoviscích EHSV, jako je např. nejaktuálnější stanovisko k hlavním zásadám politiky zaměstnanosti (3), jež vyzývá k ambicióznějším a měřitelnějším cílům v oblasti zaměstnanost, vzdělávání a sociálního začlenění s podporou lepší politické koordinace. EHSV rovněž výrazně podporuje požadavek, který byl vznesen na bienální konferenci ve Florencii, aby strategie Evropa 2020 zahrnovala specifické ukazatele na měření dopadu vzdělávání od raného věku na snižování sociálního vyloučení v pozdějším životě.

5.6

EHSV však zdůrazňuje, že pokud budou mít členské státy volnost při výběru nejvhodnějších ukazatelů (viz odstavec 2.4 výše), měla by otevřená metoda koordinace sledovat srovnávání všech relevantních ukazatelů. Jeden členský stát byl neměl být schopen narušit hlavní cíle EU. EHSV je toho názoru, že určitý počet lidí vystavených riziku chudoby, které je měřeno ukazatelem relativního příjmu (4), se týká každého členského státu. Kromě toho je důležité, aby byly národní cíle stanoveny na základě skutečného participativního dialogu se zainteresovanými subjekty.

5.7

EHSV se domnívá, že by měly existovat lepší pobídky pro členské státy, aby dostály svým závazkům, např. prostřednictvím jasné vazby s prostředky v rámci ESF. Tento přístup bude posílen, pokud se operační program ESF zaměří ještě více na sociální začlenění s podporou efektivního partnerství se sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti.

5.8

Otevřená metoda koordinace by měla být „více zaměřena na místní úroveň“ a měla by vytvářet místní a regionální akční plány ve spojení s místními orgány a organizacemi, a odrážet tak participativní přístup zdola nahoru a koordinaci partnerů a politik, rovněž s podporou strukturálních fondů. Decentralizace metody takovýmto způsobem zvýší profil integrace politik, která je zcela nezbytná.

5.9

EHSV je rozhodným zastáncem toho, že by mělo existovat srovnávání participativní správy otevřené metody koordinace – zejména zapojení organizované občanské společnosti – na základě ukazatelů, vzájemných hodnocení, vzájemných zkušeností a výměny osvědčených postupů. EHSV navrhuje, aby Komise a Výboru pro sociální ochranu vypracovaly takovéto srovnání jako kodex osvědčených postupů ve spolupráci s hlavními evropskými zainteresovanými subjekty. Mohl by být založen na následujících kritériích (5):

5.10

Je třeba vytvořit jasnou vazbu mezi návrhy založenými na „společných zásadách“ a otevřenou metodou koordinace. Společné zásady jsou doporučeními členským státům a byly např. použity v politikách EU pro tematické strategie o flexikuritě, aktivním začlenění a aktivním stárnutí.

5.11

Výstup otevřené metody koordinace by měl případně vést k návrhům na využití jiných nástrojů, např. „posílené spolupráce“ mezi členskými státy, využití metody Společenství a dalších.

5.12

EHSV zdůrazňuje, že ukazatele by měly být nad rámec hospodářské výkonnosti a měly by také stanovovat ukazatele společenského blahobytu, jak navrhovala Stiglitzova komise (6). EHSV již v předchozí době stanovil kvantitativní a kvalitativní ukazatele sociální politiky, např. v oblasti rovnosti žen a mužů, zaměstnanosti mládeže, „chudých pracujících“, osob se zdravotním postižením, kvalitních pracovních míst, chudoby dětí a mládeže, rozdělení příjmu, systému minimální mzdy/minimálního příjmu a přístupu ke zdraví a sociálním službám. Rovněž byl navrhován použitelný ukazatel „kvality života“ pokrývající šest různých oblastí (7). Rovněž byly navrženy kvalitativní ukazatele, které měří dostupnost a kvalitu, pokud jde o očekávání občanů, zapojení uživatele a vstřícnost vůči uživateli.

5.13

Jelikož ukazatele musí být stanoveny na evropské, vnitrostátní as regionální úrovni, EHSV zdůrazňuje, že zainteresované strany by měly být vyzvány, aby se podílely na jejich formulování a hodnocení.

5.14

EHSV se domnívá, že to je důležité pro to, aby členské státy mohly informovat o pokroku směřujícím ke každému cíli využívajícímu srovnatelné, avšak kontrolovatelné evropské ukazatele pro vytváření klasifikační tabulky navrhované v Kokově zprávě (8), a byly tak použity národními a místními subjekty jako diagnostický nástroj ke zlepšení a vlastní nápravě.

5.15

Účinné systémy pro vzájemné učení a přenos osvědčených postupů a využívání nelegislativních opatření musí zahrnovat politické činitele na všech úrovních. Vzhledem k tomu, že sociální partneři a další relevantní zainteresované subjekty disponují jedinečnými znalostmi a rozsáhlými zkušenostmi v oblasti sociální politiky a politiky zaměstnanosti, musí být zapojeny do určování a hodnocení možností přenosu osvědčených postupů, zejména inovačních opatření.

5.16

Vzájemná hodnocení členských států by měla být posílena zapojením sociálních partnerů a dalších relevantních zainteresovaných subjektů. Přezkumy založené na vzájemných zkušenostech a osvědčených postupech by měly vést k veřejným doporučením pro členské státy a navrhovat plán pro sociální soudržnost.