11.2.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 44/143


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2008

KOM(2009) 374 v konečném znění

2011/C 44/24

Zpravodaj: pan METZLER

Dne 23. července 2009 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

zprávy Komise

Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2008

KOM(2009) 374 v konečném znění.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 15. června 2010.

Na 464. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 14. a 15. července 2010 (jednání dne 14. července 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 111 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV vítá, že Komise poprvé věnovala jednu celou kapitolu otázce spotřebitelů v oblasti kartelového práva. Rád by připomněl mechanizmus kolektivní žaloby, jehož uplatňování zatím nebylo zahájeno.. Kromě toho by se však měl zdůraznit účinek a význam, který má právo hospodářské soutěže a kartelové právo pro jiné oblasti evropské občanské a hospodářské společnosti. O tom by se mělo pojednat v budoucnosti.

1.2   EHSV vítá a podporuje snahu Komise dbát při zpětném vymáhání státní pomoci a státních záruk na opětovné nastolení rovných podmínek hospodářské soutěže na evropských trzích a prosazovat je. EHSV je přesvědčen, že je to zásadně důležité pro hodnověrnost a důvěryhodnost evropského práva hospodářské soutěže.

1.3   EHSV vybízí Komisi, aby vyvinula rozsáhlejší a intenzivnější úsilí a díky lepší komunikaci přiblížila evropským občanům právě tato hlediska svého počínání.

1.4   EHSV žádá Komisi, aby vysvětlila, zda a do jaké míry na základě svých zkušeností v rámci nouzové pomoci finančnímu sektoru a reálné ekonomice prostřednictvím státní podpory (z důvodu krize) vyvodí změny v předpisech a dosavadních směrnicích. Výbor si od toho slibuje poznatky o tom, jaký zaujme Komise postoj při budoucí státní podpoře systémově významným průmyslovým odvětvím (např. automobilovému atd.).

U otázek hospodářské soutěže by měly být zohledněny i podmínky a požadavky globalizace.

1.5   EHSV upozorňuje na své výroky ve stanovisku ke zprávě za rok 2007, že by se Komise měla zaměřit na význam sociálního dumpingu, nedodržování předpisů o bezpečnosti práce a měla by podat zprávu o výsledcích. To by mělo být hlavní prioritou zejména v oblasti dopravy.

2.   Obsah zprávy za rok 2008

2.1   Zpráva Evropské komise za rok 2008 se prioritně zabývá kartely a ochranou spotřebitele. Na příkladech jako banánový kartel, ale i kartel v oblasti automobilových skel (řízení v roce 2008) Komise dokládá, že kartely výrobců mají negativní dopad na spotřebitele a ceny, které spotřebitelé musí platit, a na inovační schopnost odvětví.

Komise ukázala, že soubor nástrojů slouží programu shovívavosti. Poskytnutí možnosti přihlédnout při uvalování pokut k ochotě spolupracovat na odhalování kartelů má pozitivní vliv na práci a úspěchy Komise. Komise rovněž objasnila, že uvalování vysokých pokut se pozitivně odráží na obecně preventivním účinku kartelového a hospodářského práva.

2.2   V roce 2008 Komise pokračovala ve svých důsledných opatřeních vůči kartelům. 34 podnikům uložila pokuty v celkové výši 2 271 milionů EUR v sedmi případech kartelů.

Komise provedla v roce 2008 odhad škod. Při tom se zabývala 18 kartely, jichž se týkala rozhodnutí Komise v období od roku 2005 do roku 2007. Předpokládala zdražení výroby účastníků kartelů ve výši od 5 % do 15 % a odhadla újmu vzniklou z důvodu existence těchto kartelů na 4 až 11 miliard EUR.

Z průzkumů britského antimonopolního úřadu (Office of Fair Trading (OFT)) vyplývá, že na každý odhalený kartel připadá vznik pěti dalších neodhalených, resp. bylo od jejich vytvoření upuštěno. Tyto předpoklady naznačují, že v souvislosti s 18 rozhodnutími týkajícími se kartelů v období let 2005 až 2007 (včetně odstrašujícího účinku) bylo možná zabráněno dalším újmám pro spotřebitele v řádu přibližně 60 miliard EUR.

3.   Nástroje

3.1   Pravidla hospodářské soutěže – články 81 a 82 Smlouvy o ES

3.1.1   Dne 2. dubna 2008 přijala Komise bílou knihu o žalobách o náhradu škody způsobené porušením pravidel hospodářské soutěže EU. Kvůli nástroji individuální žaloby proti porušitelům kartelového práva to byl často diskutovaný projekt Evropské komise v oblasti kartelového práva a práva hospodářské soutěže. EHSV se vyslovil pro vytvoření unijního nástroje, který by harmonizoval určité aspekty individuálních a kolektivních žalob o náhradu škody za porušení článků 101 a 102 SFEU.

Komise navíc v oblasti vymáhání protikartelových předpisů zavedla zjednodušený postup smírčích řízení. Balíček týkající se postupu při narovnání vstoupil v platnost dne 1. července 2008 a zahrnuje nařízení a sdělení Komise. Kartelům, které jsou na seznamu kartelů vytvořených z rozumného důvodu a po zahájení řízení a umožnění nahlédnutí do spisů „se přiznaly“, může být pokuta snížena o 10 %. Jedná se o skutečné zjednodušení.

3.1.2   V roce 2008 zveřejnila Komise rovněž vysvětlení ke svým prioritám při uplatňování článku 82 na případy zneužívajícího chování dominantních podniků. V něm Komise objasnila analytický rámec, v jehož rámci bude při rozhodování posuzovat a vykládat proces vzniku újmy spotřebitelům.

3.1.3   V průběhu roku 2008 Komise zahájila resp. pokračovala v revizi nařízení o blokových výjimkách vztahujících se na vertikální dohody, nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla a nařízení o blokových výjimkách v odvětví pojišťovnictví.

3.1.4   Uplatňování právních předpisů na případy autorských práv netýkajících se kartelů

3.1.4.1   V této souvislosti Komise v roce 2008 zakázala Mezinárodní konfederaci organizací autorů a skladatelů ponechávat v recipročních smlouvách doložky o členství a výlučnosti a prosazovat tak vnitrostátní vymezení.

3.1.4.2   Komise byla činná i v oblasti zneužívání dominantního postavení na trhu a uložila společnosti Microsoft definitivní penále ve výši 899 milionů EUR. Soudní spor, k němuž došlo, byl v prosinci 2009 uzavřen.

3.2   Státní opatření u veřejných podniků nebo podniků s výlučnými nebo zvláštními právy

3.2.1   Také veřejný sektor je předmětem evropské politiky hospodářské soutěže podle článku 86 Smlouvy o ES.

Zde se Komise přihlásila ke slovu rozhodnutími o monopolu pošty a energetice.

3.3   Kontrola spojování a monitorování nápravných prostředků)

3.3.1   Sdělení o nápravných opatřeních

V tomto ohledu vydala Komise v říjnu 2008 nové sdělení i prováděcí nařízení. Obě mají za cíl zlepšit ochranu spotřebitele v této oblasti snížením cen, např. na základě přísnějších požadavků a systematizace informací, které musí být k výrobku přiloženy.

3.3.2   Vymáhání předpisů

Komise navíc objasnila, jaké prostředky a jaká opatření byla v zájmu ochrany spotřebitelů přijata. I zde byl počet oznámených spojení v roce 2008 opět velmi vysoký – bylo oznámeno celkem 347 transakcí (spojení a případů spolupráce). Komise vydala 340 konečných rozhodnutí.

3.4   Kontrola státní podpory, vývoj pravidel politiky hospodářské soutěže

3.4.1   V této souvislosti konstatovala Komise v roce 2008 největší nutnost a potřebu změny. V souvislosti s finanční krizí dále pokračovala v uskutečňování akčního plánu státní podpory. Vydala tři sdělení o úloze politiky v oblasti státních podpor v souvislosti s krizí a procesem obnovy.

3.4.2   Co se týče obecného vývoje pravidel politiky hospodářské soutěže, přijala Komise (jak oznámila) prováděcí plán obecného nařízení o blokových výjimkách.

3.4.3   Sdělení o státní podpoře ve formě záruk (Úřední věstník C 155, 20.6.2008, a Úřední věstník C 244, 25.9.2008) vyjasňují metodiku pro výpočet prvku podpory v záruce a stanoví zjednodušená pravidla pro malé a střední podniky.

3.4.4   I v roce 2008 pokračovala Komise ve svém úsilí o lepší vymáhání a kontrolu dodržování rozhodnutí o státní podpoře. Na základě informování o provádění rozhodnutí o navrácení podpory a o jeho účinném okamžitém výkonu se snažila dát najevo svoji vůli a schopnost omezit dopady státní podpory.

Jak již Komise oznámila v akčním plánu, v pěti případech podle čl. 88 odst. 2 a v osmi případech podle čl. 228 odst. 2 Smlouvy o ES zahájila řízení proti členským státům, které neprovedly dostatečně účinně rozhodnutí o navrácení podpory.

3.4.5   Přehled výsledků v oblasti státních podpor z roku 2008 ukazuje, že členské státy EU plní přání Komise využívat státní podporu cíleněji. Členské státy vyčlenily v roce 2007 80 % své podpory na horizontální cíle.

3.4.6   Co se týče rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, GŘ pro hospodářskou soutěž se zabývalo otázkou státní podpory v 88 případech.

U financování rizikového kapitálu pro malé a střední podniky Komise podle pokynů k rizikovému kapitálu schválila 18 režimů rizikového kapitálu.

4.   Vývoj v jednotlivých odvětvích

4.1   Energetika a životní prostředí

Předmětem zájmu Komise bylo spojování v oblasti energetiky, environmentální hlediska změny klimatu a podpora přechodu k výrobě energie v rámci postupů s nízkými emisemi CO2. Rada ve složení pro energii dospěla dne 10. října ke kompromisu.

Antimonopolní šetření v této oblasti se zaměřovala na chování vylučující ostatní soutěžitele, zneužívání s cílem vykořisťovat a tajné dohody. Zejména přeprava energie pro nové dodavatele je opakovaně předmětem příslušných řízení téměř ve všech členských státech EU.

4.2   Finanční služby

4.2.1   Pomoc finančnictví měla v roce 2008 za následek značné zásahy do hospodářské soutěže v oblasti finančních služeb.

Kontrola státních podpor ze strany Evropské komise a členských států je zde nezbytná.

4.2.2   Komise vypracovala pokyny ke státním opatřením. Mezitím se zabývala odpovídajícími opatřeními na rekapitalizaci finančních institucí a přijala první opatření proti nepřiměřenému narušování hospodářské soutěže. Na základě těchto rozhodnutí byly pro více než 16 členských států EU a nespočet institucí v těchto zemích schváleny konkrétní režimy záruk pro individuální podporu a podporu likvidity.

4.2.3   Komise při tom podle svého vlastního názoru jednala rychle, aby obnovila důvěru trhů.

4.2.4   S pomocí svých opatření ukázala, že právo hospodářské soutěže je účinným souborem opatření ke zvládnutí krize.

4.3   Nástroje pro reálnou ekonomiku

4.3.1   Komise má pro podniky „reálné ekonomiky“ k dispozici státní podporu, záruky za úvěry, subvencované půjčky a podporu rizikového kapitálu.

Důkazní břemeno při prokazování selhání trhu bylo jakožto podmínka pro schválení pojištění vývozních úvěrů sníženo.

4.4   Elektronická komunikace

4.4.1   V této oblasti se Komise zasazovala o přechod národních monopolů k hospodářské soutěži. Doporučení Komise z roku 2007 se ukázalo účinné. V roce 2008 dospěla většina vnitrostátních regulačních orgánů k závěru, že zvláštnosti jednotlivých členských států nejsou překážkou.

4.4.2   V oblasti informačních technologií byla uzavřena rozsáhlá řízení resp. byla dovedena do fáze těsně před uzavřením. Přechod z analogového na digitální vysílání je spolu s kritickým náhledem na státní podporu veřejnoprávním rozhlasovým stanicím rovněž předmětem zprávy Komise.

4.5   Doprava

4.5.1   V tomto ohledu Komise referuje o řízeních v oblasti železniční a kombinované dopravy, o vstupu pokynů ke státní podpoře železničním podnikům v platnost a o kontrole spojování podniků a rozhodnutích o podpoře železniční dopravy v rámci kombinované dopravy. Výhledově počítá s dokončením přezkumu pravidel hospodářské soutěže pro námořní dopravu. I v této oblasti jsou služby obecného hospodářského zájmu předmětem zvláštních činností, stejně jako v letecké dopravě.

Údajně lze očekávat další procesy spojování.

4.5.2   Komentáře k dodržování sociálních standardů v rámci hospodářské soutěže v oblasti dopravy chybí.

4.6   Farmaceutické odvětví

4.6.1   Komise toto odvětví zkoumala na základě informací a oznámení. Zabývala se především oblastí uvádění generik na trh a konstatovala obecný pokles inovací.

Bylo zkoumáno více než 100 podniků a vzorky 219 chemických molekul.

Komise konstatovala, že zavedení jednotného patentu Společenství a jednotného patentového soudnictví by mohlo posílit inovační schopnost tohoto odvětví. Překážky při registraci a stanovování cen a proplácení se v jednotlivých zemích liší a podle zprávy Komise by měly být zjednodušeny.

4.7   Potraviny

4.7.1   U potravin a jiného zaopatření Komise nezjistila žádné konsolidační trendy. Komise vydala dvě sdělení o cenách potravin (KOM(2008) 321/F a KOM(2008) 821/F), která to dokládají.

5.   Jednotka pro styk se spotřebiteli

5.1   GŘ pro hospodářskou soutěž zřídilo v roce 2008 jednotku pro styk se spotřebiteli. Poskytuje informace sloužící k lepšímu pochopení trhů. Jednotka naopak dostává informace a poznatky týkající se selhání trhů. Tato jednotka pro styk se spotřebiteli vedla úspěšné konzultace se sdruženími spotřebitelů a zúčastnila se debaty s EHSV při přípravě stanoviska z vlastní iniciativy na téma hospodářská demokracie na vnitřním trhu. Doufáme, že tato spolupráce bude pokračovat, a zajistí se tak, že cílem politiky hospodářské soutěže bude blaho spotřebitelů a ochrana hodnot občanské společnosti.

6.   Evropská síť pro hospodářskou soutěž a vnitrostátní soudy

6.1   V roce 2008 probíhala spolupráce mezi vnitrostátními antimonopolními úřady a generálním ředitelstvím Komise v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž hladce a Komise ji označila za úspěšnou.

6.2   Totéž platí pro činnost a spolupráci se soudními orgány.

7.   Mezinárodní činnosti

7.1   Komise referuje o tom, že pokud jde o mezinárodní spolupráci, spolupracovala v roce 2008 s Čínou a Koreou. Je aktivní i v rámci OECD a Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž.

8.   Interinstitucionální spolupráce

8.1   GŘ pro hospodářskou soutěž zdůrazňuje své vynikající kontakty s Evropským parlamentem, Radou a EHSV.

9.   Formování postoje EHSV

9.1   Ochrana spotřebitele

9.1.1   Výbor vítá, že GŘ pro hospodářskou soutěž rozpracovalo prioritu spotřebitelských otázek, zejména v souvislosti se zveřejněním jeho bílé knihy o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel, kterou EHSV podpořil. Lituje však, že po více než dvou letech nebyl vytvořen právní mechanismus kolektivní žaloby pro ochranu spotřebitele, na který se v bílé knize odkazuje a který EHSV v řadě stanovisek podpořil.

9.1.2   Výbor má za to, že zdůraznění spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele – při současném neomezeném pokračování těchto činností – nesmí odstrčit do pozadí myšlenku a pracovní prioritu spočívající v tom, že kartelové právo musí pokrývat i jiné aspekty než ochranu spotřebitele, a to například:

zaručení přístupu k základním právům a svobodám,

neohrožení demokratických a svobodných struktur hospodářskými velmocemi (too big to fail),

nedominantnost v systému nebo odvětví,

ochranu struktur malých a středních podniků.

9.2   Státní podpora

9.2.1   Výbor podporuje snahu kontrolovat členské státy při prosazování zpětného vymáhání půjček a záruk, aby byly opět nastoleny rovné podmínky hospodářské soutěže.

9.2.2   Pro EHSV je z konkrétních zpráv o jednotlivých řízeních v rámci vytváření nových typů řízení ve smyslu ukončování řízení o kartelových dohodách narovnáním zřejmé, že Komise docílila s pomocí nového souboru opatření významných úspěchů. Proto věří, že právě procesní právo musí být neustále přizpůsobováno měnícím se podmínkám.

9.2.3   Ve finančnictví musí být v nadcházejících desetiletích přezkoumána důvěryhodnost evropského práva hospodářské soutěže. Nebyly nastoleny rovné podmínky. Jednání Komise je v tomto ohledu rozhodující pro důvěru evropských občanů v evropské instituce a zákonodárství.

9.2.4   Evropská komise je vyzývána, aby při kontrole státní podpory a plnění příslušných povinností dbala na to, aby v oblasti financí zůstala rekapitalizace bank i nadále svázána s obnovením funkčnosti finančních toků a s mechanismy poskytování úvěrů. Zatížení veřejných rozpočtů lze ospravedlnit jen tehdy, budou-li příjemci financí trvale podporovat cíle v oblasti reálné ekonomiky.

9.3   Komise se vyzývá, aby objasnila, zda a do jaké míry její postup případ od případu a braní ohledu na politické zájmy při schvalování státní podpory finančnímu sektoru představuje trvalý odklon od jejích dosud uplatňovaných zásad a pravidel a bude do budoucna otevřený i schvalování podle článku 107 (2A3) i pro další systémově významná průmyslová odvětví, např. pro trh práce (automobilový průmysl).

9.4   Služby veřejného zájmu

9.4.1   Výbor podporuje Komisi v jejím úsilí o prosazení právní úpravy příznivé pro spotřebitele u služeb poskytovaných v oblasti elektřiny, plynu, telekomunikací a dopravy.

9.5   Doprava

9.5.1   Výbor podporuje snahy Evropské unie.

U zprávy za rok 2007 Výbor konstatoval, že dodržování sociálních předpisů v tomto odvětví závisí na aspektu hospodářské soutěže.

9.5.2   EHSV požaduje, aby se tomuto hledisku věnovalo v zájmu zaměstnanců odvětví dopravy více pozornosti. Rozdíly v sociálním standardu v odvětví dopravy v EU stále ještě narušují hospodářskou soutěž. Výbor se domnívá, že by se Evropská komise měla v tomto směru členským státům důrazněji postavit.

9.6   Elektronická komunikace a média

9.6.1   EHSV si je vědom jak zájmů spotřebitelů, tak i zájmů občanské společnosti na demokracii, transparentnosti a svobodě projevu.

Měly by být jakožto cíle více zohledňovány.

9.7   Jednotka pro styk se spotřebiteli

9.7.1   Výbor vítá zřízení a fungování jednotky pro styk se spotřebiteli a podporuje Komisi při jejím budování.

9.8   Evropská síť a spolupráce členských států

9.8.1   EHSV konstatuje, že evropská síť v oblasti práva hospodářské soutěže funguje, a to jak mezi vnitrostátními antimonopolními úřady, tak i mezi soudními orgány.

9.8.2   Mezinárodní význam práva hospodářské soutěže zatím podle EHSV není dostatečně doceněn.

9.8.3   Již ve stanovisku ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2007 se EHSV jasně vyjádřil k otázkám významu práva hospodářské soutěže, sociálnímu dumpingu, nedodržování pracovního práva i k nedodržování environmentálních předpisů. Svého času Komisi vyzval, aby v této souvislosti vypracovala příslušnou zprávu. Ta doposud chybí a měla by být předložena.

9.8.4   EHSV apeluje na Komisi, aby průmyslovou politiku a politiku hospodářské soutěže uvedla do souladu.

9.9   Hospodářská soutěž a globalizace

9.9.1   EHSV se zasazuje o to, aby při posuzování otázek hospodářské soutěže byly zohledněny i aspekty globalizace, konkrétně hlavní směry GATT a WTO.

9.9.2   Ve zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2007 podle EHSV chybí kapitola o narušujícím dopadu podílů státu ve finančních holdingových společnostech na hospodářskou soutěž, a to i mimo EU. Kromě toho vzbuzuje obavy i vliv akvizice evropských společností fondy jiných států – i mimo EU – a prosazování strategických státních zájmů prostřednictvím majetkových podílů ve společnostech.

10.   Hospodářská soutěž a autorská práva

10.1   V tomto ohledu by měl být doplněn aspekt vlivu autorských práv na hospodářskou soutěž.

10.2   Provozovat spravedlivý a volný obchod lze vzhledem k porušitelům autorských práv jen do omezené míry. Také právo hospodářské soutěže je v této oblasti silnou zbraní, jíž by Komise měla věnovat pozornost.

11.   Spolupráce s ostatními evropskými institucemi

11.1   Evropský hospodářský a sociální výbor konstatuje, že by rád přispěl svým dílem.

V Bruselu dne 14. července 2010.

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI