|
11.2.2011 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 44/143 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě Komise Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2008
KOM(2009) 374 v konečném znění
2011/C 44/24
Zpravodaj: pan METZLER
Dne 23. července 2009 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci
zprávy Komise
Zpráva o politice hospodářské soutěže za rok 2008
KOM(2009) 374 v konečném znění.
Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 15. června 2010.
Na 464. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 14. a 15. července 2010 (jednání dne 14. července 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 111 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 8 členů se zdrželo hlasování.
1. Závěry a doporučení
1.1 EHSV vítá, že Komise poprvé věnovala jednu celou kapitolu otázce spotřebitelů v oblasti kartelového práva. Rád by připomněl mechanizmus kolektivní žaloby, jehož uplatňování zatím nebylo zahájeno.. Kromě toho by se však měl zdůraznit účinek a význam, který má právo hospodářské soutěže a kartelové právo pro jiné oblasti evropské občanské a hospodářské společnosti. O tom by se mělo pojednat v budoucnosti.
1.2 EHSV vítá a podporuje snahu Komise dbát při zpětném vymáhání státní pomoci a státních záruk na opětovné nastolení rovných podmínek hospodářské soutěže na evropských trzích a prosazovat je. EHSV je přesvědčen, že je to zásadně důležité pro hodnověrnost a důvěryhodnost evropského práva hospodářské soutěže.
1.3 EHSV vybízí Komisi, aby vyvinula rozsáhlejší a intenzivnější úsilí a díky lepší komunikaci přiblížila evropským občanům právě tato hlediska svého počínání.
1.4 EHSV žádá Komisi, aby vysvětlila, zda a do jaké míry na základě svých zkušeností v rámci nouzové pomoci finančnímu sektoru a reálné ekonomice prostřednictvím státní podpory (z důvodu krize) vyvodí změny v předpisech a dosavadních směrnicích. Výbor si od toho slibuje poznatky o tom, jaký zaujme Komise postoj při budoucí státní podpoře systémově významným průmyslovým odvětvím (např. automobilovému atd.).
U otázek hospodářské soutěže by měly být zohledněny i podmínky a požadavky globalizace.
1.5 EHSV upozorňuje na své výroky ve stanovisku ke zprávě za rok 2007, že by se Komise měla zaměřit na význam sociálního dumpingu, nedodržování předpisů o bezpečnosti práce a měla by podat zprávu o výsledcích. To by mělo být hlavní prioritou zejména v oblasti dopravy.
2. Obsah zprávy za rok 2008
2.1 Zpráva Evropské komise za rok 2008 se prioritně zabývá kartely a ochranou spotřebitele. Na příkladech jako banánový kartel, ale i kartel v oblasti automobilových skel (řízení v roce 2008) Komise dokládá, že kartely výrobců mají negativní dopad na spotřebitele a ceny, které spotřebitelé musí platit, a na inovační schopnost odvětví.
Komise ukázala, že soubor nástrojů slouží programu shovívavosti. Poskytnutí možnosti přihlédnout při uvalování pokut k ochotě spolupracovat na odhalování kartelů má pozitivní vliv na práci a úspěchy Komise. Komise rovněž objasnila, že uvalování vysokých pokut se pozitivně odráží na obecně preventivním účinku kartelového a hospodářského práva.
2.2 V roce 2008 Komise pokračovala ve svých důsledných opatřeních vůči kartelům. 34 podnikům uložila pokuty v celkové výši 2 271 milionů EUR v sedmi případech kartelů.
Komise provedla v roce 2008 odhad škod. Při tom se zabývala 18 kartely, jichž se týkala rozhodnutí Komise v období od roku 2005 do roku 2007. Předpokládala zdražení výroby účastníků kartelů ve výši od 5 % do 15 % a odhadla újmu vzniklou z důvodu existence těchto kartelů na 4 až 11 miliard EUR.
Z průzkumů britského antimonopolního úřadu (Office of Fair Trading (OFT)) vyplývá, že na každý odhalený kartel připadá vznik pěti dalších neodhalených, resp. bylo od jejich vytvoření upuštěno. Tyto předpoklady naznačují, že v souvislosti s 18 rozhodnutími týkajícími se kartelů v období let 2005 až 2007 (včetně odstrašujícího účinku) bylo možná zabráněno dalším újmám pro spotřebitele v řádu přibližně 60 miliard EUR.
3. Nástroje
3.1 Pravidla hospodářské soutěže – články 81 a 82 Smlouvy o ES
3.1.1 Dne 2. dubna 2008 přijala Komise bílou knihu o žalobách o náhradu škody způsobené porušením pravidel hospodářské soutěže EU. Kvůli nástroji individuální žaloby proti porušitelům kartelového práva to byl často diskutovaný projekt Evropské komise v oblasti kartelového práva a práva hospodářské soutěže. EHSV se vyslovil pro vytvoření unijního nástroje, který by harmonizoval určité aspekty individuálních a kolektivních žalob o náhradu škody za porušení článků 101 a 102 SFEU.
Komise navíc v oblasti vymáhání protikartelových předpisů zavedla zjednodušený postup smírčích řízení. Balíček týkající se postupu při narovnání vstoupil v platnost dne 1. července 2008 a zahrnuje nařízení a sdělení Komise. Kartelům, které jsou na seznamu kartelů vytvořených z rozumného důvodu a po zahájení řízení a umožnění nahlédnutí do spisů „se přiznaly“, může být pokuta snížena o 10 %. Jedná se o skutečné zjednodušení.
3.1.2 V roce 2008 zveřejnila Komise rovněž vysvětlení ke svým prioritám při uplatňování článku 82 na případy zneužívajícího chování dominantních podniků. V něm Komise objasnila analytický rámec, v jehož rámci bude při rozhodování posuzovat a vykládat proces vzniku újmy spotřebitelům.
3.1.3 V průběhu roku 2008 Komise zahájila resp. pokračovala v revizi nařízení o blokových výjimkách vztahujících se na vertikální dohody, nařízení o blokové výjimce pro motorová vozidla a nařízení o blokových výjimkách v odvětví pojišťovnictví.
3.1.4
3.1.4.1 V této souvislosti Komise v roce 2008 zakázala Mezinárodní konfederaci organizací autorů a skladatelů ponechávat v recipročních smlouvách doložky o členství a výlučnosti a prosazovat tak vnitrostátní vymezení.
3.1.4.2 Komise byla činná i v oblasti zneužívání dominantního postavení na trhu a uložila společnosti Microsoft definitivní penále ve výši 899 milionů EUR. Soudní spor, k němuž došlo, byl v prosinci 2009 uzavřen.
3.2 Státní opatření u veřejných podniků nebo podniků s výlučnými nebo zvláštními právy
3.2.1 Také veřejný sektor je předmětem evropské politiky hospodářské soutěže podle článku 86 Smlouvy o ES.
Zde se Komise přihlásila ke slovu rozhodnutími o monopolu pošty a energetice.
3.3 Kontrola spojování a monitorování nápravných prostředků)
3.3.1
V tomto ohledu vydala Komise v říjnu 2008 nové sdělení i prováděcí nařízení. Obě mají za cíl zlepšit ochranu spotřebitele v této oblasti snížením cen, např. na základě přísnějších požadavků a systematizace informací, které musí být k výrobku přiloženy.
3.3.2
Komise navíc objasnila, jaké prostředky a jaká opatření byla v zájmu ochrany spotřebitelů přijata. I zde byl počet oznámených spojení v roce 2008 opět velmi vysoký – bylo oznámeno celkem 347 transakcí (spojení a případů spolupráce). Komise vydala 340 konečných rozhodnutí.
3.4 Kontrola státní podpory, vývoj pravidel politiky hospodářské soutěže
3.4.1 V této souvislosti konstatovala Komise v roce 2008 největší nutnost a potřebu změny. V souvislosti s finanční krizí dále pokračovala v uskutečňování akčního plánu státní podpory. Vydala tři sdělení o úloze politiky v oblasti státních podpor v souvislosti s krizí a procesem obnovy.
3.4.2 Co se týče obecného vývoje pravidel politiky hospodářské soutěže, přijala Komise (jak oznámila) prováděcí plán obecného nařízení o blokových výjimkách.
3.4.3 Sdělení o státní podpoře ve formě záruk (Úřední věstník C 155, 20.6.2008, a Úřední věstník C 244, 25.9.2008) vyjasňují metodiku pro výpočet prvku podpory v záruce a stanoví zjednodušená pravidla pro malé a střední podniky.
3.4.4 I v roce 2008 pokračovala Komise ve svém úsilí o lepší vymáhání a kontrolu dodržování rozhodnutí o státní podpoře. Na základě informování o provádění rozhodnutí o navrácení podpory a o jeho účinném okamžitém výkonu se snažila dát najevo svoji vůli a schopnost omezit dopady státní podpory.
Jak již Komise oznámila v akčním plánu, v pěti případech podle čl. 88 odst. 2 a v osmi případech podle čl. 228 odst. 2 Smlouvy o ES zahájila řízení proti členským státům, které neprovedly dostatečně účinně rozhodnutí o navrácení podpory.
3.4.5 Přehled výsledků v oblasti státních podpor z roku 2008 ukazuje, že členské státy EU plní přání Komise využívat státní podporu cíleněji. Členské státy vyčlenily v roce 2007 80 % své podpory na horizontální cíle.
3.4.6 Co se týče rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, GŘ pro hospodářskou soutěž se zabývalo otázkou státní podpory v 88 případech.
U financování rizikového kapitálu pro malé a střední podniky Komise podle pokynů k rizikovému kapitálu schválila 18 režimů rizikového kapitálu.
4. Vývoj v jednotlivých odvětvích
4.1 Energetika a životní prostředí
Předmětem zájmu Komise bylo spojování v oblasti energetiky, environmentální hlediska změny klimatu a podpora přechodu k výrobě energie v rámci postupů s nízkými emisemi CO2. Rada ve složení pro energii dospěla dne 10. října ke kompromisu.
Antimonopolní šetření v této oblasti se zaměřovala na chování vylučující ostatní soutěžitele, zneužívání s cílem vykořisťovat a tajné dohody. Zejména přeprava energie pro nové dodavatele je opakovaně předmětem příslušných řízení téměř ve všech členských státech EU.
4.2 Finanční služby
4.2.1 Pomoc finančnictví měla v roce 2008 za následek značné zásahy do hospodářské soutěže v oblasti finančních služeb.
Kontrola státních podpor ze strany Evropské komise a členských států je zde nezbytná.
4.2.2 Komise vypracovala pokyny ke státním opatřením. Mezitím se zabývala odpovídajícími opatřeními na rekapitalizaci finančních institucí a přijala první opatření proti nepřiměřenému narušování hospodářské soutěže. Na základě těchto rozhodnutí byly pro více než 16 členských států EU a nespočet institucí v těchto zemích schváleny konkrétní režimy záruk pro individuální podporu a podporu likvidity.
4.2.3 Komise při tom podle svého vlastního názoru jednala rychle, aby obnovila důvěru trhů.
4.2.4 S pomocí svých opatření ukázala, že právo hospodářské soutěže je účinným souborem opatření ke zvládnutí krize.
4.3 Nástroje pro reálnou ekonomiku
4.3.1 Komise má pro podniky „reálné ekonomiky“ k dispozici státní podporu, záruky za úvěry, subvencované půjčky a podporu rizikového kapitálu.
Důkazní břemeno při prokazování selhání trhu bylo jakožto podmínka pro schválení pojištění vývozních úvěrů sníženo.
4.4 Elektronická komunikace
4.4.1 V této oblasti se Komise zasazovala o přechod národních monopolů k hospodářské soutěži. Doporučení Komise z roku 2007 se ukázalo účinné. V roce 2008 dospěla většina vnitrostátních regulačních orgánů k závěru, že zvláštnosti jednotlivých členských států nejsou překážkou.
4.4.2 V oblasti informačních technologií byla uzavřena rozsáhlá řízení resp. byla dovedena do fáze těsně před uzavřením. Přechod z analogového na digitální vysílání je spolu s kritickým náhledem na státní podporu veřejnoprávním rozhlasovým stanicím rovněž předmětem zprávy Komise.
4.5 Doprava
4.5.1 V tomto ohledu Komise referuje o řízeních v oblasti železniční a kombinované dopravy, o vstupu pokynů ke státní podpoře železničním podnikům v platnost a o kontrole spojování podniků a rozhodnutích o podpoře železniční dopravy v rámci kombinované dopravy. Výhledově počítá s dokončením přezkumu pravidel hospodářské soutěže pro námořní dopravu. I v této oblasti jsou služby obecného hospodářského zájmu předmětem zvláštních činností, stejně jako v letecké dopravě.
Údajně lze očekávat další procesy spojování.
4.5.2 Komentáře k dodržování sociálních standardů v rámci hospodářské soutěže v oblasti dopravy chybí.
4.6 Farmaceutické odvětví
4.6.1 Komise toto odvětví zkoumala na základě informací a oznámení. Zabývala se především oblastí uvádění generik na trh a konstatovala obecný pokles inovací.
Bylo zkoumáno více než 100 podniků a vzorky 219 chemických molekul.
Komise konstatovala, že zavedení jednotného patentu Společenství a jednotného patentového soudnictví by mohlo posílit inovační schopnost tohoto odvětví. Překážky při registraci a stanovování cen a proplácení se v jednotlivých zemích liší a podle zprávy Komise by měly být zjednodušeny.
4.7 Potraviny
4.7.1 U potravin a jiného zaopatření Komise nezjistila žádné konsolidační trendy. Komise vydala dvě sdělení o cenách potravin (KOM(2008) 321/F a KOM(2008) 821/F), která to dokládají.
5. Jednotka pro styk se spotřebiteli
5.1 GŘ pro hospodářskou soutěž zřídilo v roce 2008 jednotku pro styk se spotřebiteli. Poskytuje informace sloužící k lepšímu pochopení trhů. Jednotka naopak dostává informace a poznatky týkající se selhání trhů. Tato jednotka pro styk se spotřebiteli vedla úspěšné konzultace se sdruženími spotřebitelů a zúčastnila se debaty s EHSV při přípravě stanoviska z vlastní iniciativy na téma hospodářská demokracie na vnitřním trhu. Doufáme, že tato spolupráce bude pokračovat, a zajistí se tak, že cílem politiky hospodářské soutěže bude blaho spotřebitelů a ochrana hodnot občanské společnosti.
6. Evropská síť pro hospodářskou soutěž a vnitrostátní soudy
6.1 V roce 2008 probíhala spolupráce mezi vnitrostátními antimonopolními úřady a generálním ředitelstvím Komise v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž hladce a Komise ji označila za úspěšnou.
6.2 Totéž platí pro činnost a spolupráci se soudními orgány.
7. Mezinárodní činnosti
7.1 Komise referuje o tom, že pokud jde o mezinárodní spolupráci, spolupracovala v roce 2008 s Čínou a Koreou. Je aktivní i v rámci OECD a Mezinárodní sítě pro hospodářskou soutěž.
8. Interinstitucionální spolupráce
8.1 GŘ pro hospodářskou soutěž zdůrazňuje své vynikající kontakty s Evropským parlamentem, Radou a EHSV.
9. Formování postoje EHSV
9.1 Ochrana spotřebitele
9.1.1 Výbor vítá, že GŘ pro hospodářskou soutěž rozpracovalo prioritu spotřebitelských otázek, zejména v souvislosti se zveřejněním jeho bílé knihy o žalobách o náhradu škody způsobené porušením antimonopolních pravidel, kterou EHSV podpořil. Lituje však, že po více než dvou letech nebyl vytvořen právní mechanismus kolektivní žaloby pro ochranu spotřebitele, na který se v bílé knize odkazuje a který EHSV v řadě stanovisek podpořil.
9.1.2 Výbor má za to, že zdůraznění spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele – při současném neomezeném pokračování těchto činností – nesmí odstrčit do pozadí myšlenku a pracovní prioritu spočívající v tom, že kartelové právo musí pokrývat i jiné aspekty než ochranu spotřebitele, a to například:
|
— |
zaručení přístupu k základním právům a svobodám, |
|
— |
neohrožení demokratických a svobodných struktur hospodářskými velmocemi (too big to fail), |
|
— |
nedominantnost v systému nebo odvětví, |
|
— |
ochranu struktur malých a středních podniků. |
9.2 Státní podpora
9.2.1 Výbor podporuje snahu kontrolovat členské státy při prosazování zpětného vymáhání půjček a záruk, aby byly opět nastoleny rovné podmínky hospodářské soutěže.
9.2.2 Pro EHSV je z konkrétních zpráv o jednotlivých řízeních v rámci vytváření nových typů řízení ve smyslu ukončování řízení o kartelových dohodách narovnáním zřejmé, že Komise docílila s pomocí nového souboru opatření významných úspěchů. Proto věří, že právě procesní právo musí být neustále přizpůsobováno měnícím se podmínkám.
9.2.3 Ve finančnictví musí být v nadcházejících desetiletích přezkoumána důvěryhodnost evropského práva hospodářské soutěže. Nebyly nastoleny rovné podmínky. Jednání Komise je v tomto ohledu rozhodující pro důvěru evropských občanů v evropské instituce a zákonodárství.
9.2.4 Evropská komise je vyzývána, aby při kontrole státní podpory a plnění příslušných povinností dbala na to, aby v oblasti financí zůstala rekapitalizace bank i nadále svázána s obnovením funkčnosti finančních toků a s mechanismy poskytování úvěrů. Zatížení veřejných rozpočtů lze ospravedlnit jen tehdy, budou-li příjemci financí trvale podporovat cíle v oblasti reálné ekonomiky.
9.3 Komise se vyzývá, aby objasnila, zda a do jaké míry její postup případ od případu a braní ohledu na politické zájmy při schvalování státní podpory finančnímu sektoru představuje trvalý odklon od jejích dosud uplatňovaných zásad a pravidel a bude do budoucna otevřený i schvalování podle článku 107 (2A3) i pro další systémově významná průmyslová odvětví, např. pro trh práce (automobilový průmysl).
9.4 Služby veřejného zájmu
9.4.1 Výbor podporuje Komisi v jejím úsilí o prosazení právní úpravy příznivé pro spotřebitele u služeb poskytovaných v oblasti elektřiny, plynu, telekomunikací a dopravy.
9.5 Doprava
9.5.1 Výbor podporuje snahy Evropské unie.
U zprávy za rok 2007 Výbor konstatoval, že dodržování sociálních předpisů v tomto odvětví závisí na aspektu hospodářské soutěže.
9.5.2 EHSV požaduje, aby se tomuto hledisku věnovalo v zájmu zaměstnanců odvětví dopravy více pozornosti. Rozdíly v sociálním standardu v odvětví dopravy v EU stále ještě narušují hospodářskou soutěž. Výbor se domnívá, že by se Evropská komise měla v tomto směru členským státům důrazněji postavit.
9.6 Elektronická komunikace a média
9.6.1 EHSV si je vědom jak zájmů spotřebitelů, tak i zájmů občanské společnosti na demokracii, transparentnosti a svobodě projevu.
Měly by být jakožto cíle více zohledňovány.
9.7 Jednotka pro styk se spotřebiteli
9.7.1 Výbor vítá zřízení a fungování jednotky pro styk se spotřebiteli a podporuje Komisi při jejím budování.
9.8 Evropská síť a spolupráce členských států
9.8.1 EHSV konstatuje, že evropská síť v oblasti práva hospodářské soutěže funguje, a to jak mezi vnitrostátními antimonopolními úřady, tak i mezi soudními orgány.
9.8.2 Mezinárodní význam práva hospodářské soutěže zatím podle EHSV není dostatečně doceněn.
9.8.3 Již ve stanovisku ke zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2007 se EHSV jasně vyjádřil k otázkám významu práva hospodářské soutěže, sociálnímu dumpingu, nedodržování pracovního práva i k nedodržování environmentálních předpisů. Svého času Komisi vyzval, aby v této souvislosti vypracovala příslušnou zprávu. Ta doposud chybí a měla by být předložena.
9.8.4 EHSV apeluje na Komisi, aby průmyslovou politiku a politiku hospodářské soutěže uvedla do souladu.
9.9 Hospodářská soutěž a globalizace
9.9.1 EHSV se zasazuje o to, aby při posuzování otázek hospodářské soutěže byly zohledněny i aspekty globalizace, konkrétně hlavní směry GATT a WTO.
9.9.2 Ve zprávě o politice hospodářské soutěže za rok 2007 podle EHSV chybí kapitola o narušujícím dopadu podílů státu ve finančních holdingových společnostech na hospodářskou soutěž, a to i mimo EU. Kromě toho vzbuzuje obavy i vliv akvizice evropských společností fondy jiných států – i mimo EU – a prosazování strategických státních zájmů prostřednictvím majetkových podílů ve společnostech.
10. Hospodářská soutěž a autorská práva
10.1 V tomto ohledu by měl být doplněn aspekt vlivu autorských práv na hospodářskou soutěž.
10.2 Provozovat spravedlivý a volný obchod lze vzhledem k porušitelům autorských práv jen do omezené míry. Také právo hospodářské soutěže je v této oblasti silnou zbraní, jíž by Komise měla věnovat pozornost.
11. Spolupráce s ostatními evropskými institucemi
11.1 Evropský hospodářský a sociální výbor konstatuje, že by rád přispěl svým dílem.
V Bruselu dne 14. července 2010.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Mario SEPI