14.12.2010   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 339/41


Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů

KOM(2009) 511 v konečném znění – 2009/0139 (CNS)

(2010/C 339/09)

Hlavní zpravodaj: pan IOZIA

Dne 6. října 2009 se Rada, v souladu s článkem 93 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o volitelné a dočasné používání mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání některého zboží a poskytnutí některých služeb s vysokým rizikem podvodů

KOM(2009) 511 v konečném znění – 2009/0139 (CNS).

Dne 3. listopadu 2009 předsednictvo Výboru pověřilo specializovanou sekci Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost přípravou podkladů Výboru na toto téma.

Vzhledem k naléhavé povaze práce Evropský hospodářský a sociální výbor jmenoval pana IOZIU hlavním zpravodajem na 459. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 20. a 21. ledna 2010 (jednání dne 21. ledna 2010), a přijal následující stanovisko 91 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry

1.1   EHSV souhlasí s návrhem směrnice o zavedení systému přenesení daňové povinnosti u některých výrobků a služeb, přestože hluboce lituje, že bylo opět třeba hledat „konvenční“ řešení problému daňových podvodů a ukončení „přechodného“ režimu, který nadále nahrává podvodům ve Společenství.

1.2   EHSV chápe a podporuje úsilí Komise, a to i přes politické problémy, kterým musí čelit, nicméně stále trvá na tom, aby byl zaveden nový systém DPH, který by omezil možnosti podvodů a snížil administrativní zátěž pro osoby povinné k dani.

1.3   EHSV souhlasí s návrhy uvedenými v usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o koordinované strategii pro zlepšení boje proti daňovým podvodům, zejména pokud jde o zdanění operací provedených uvnitř Společenství v zemi původu jednotnou sazbou ve výši 15 %. Toto rozhodnutí by bylo v souladu s ustanovením článku 402 směrnice 2006/112/ES.

Návrh směrnice zavádí do systému DPH další rozporuplné prvky. EHSV má obavy z rozhodnutí, která oddálí harmonizaci DPH.

1.4.1   Zvolený právní nástroj se zdá být vhodný, přestože by bylo žádoucí přijmout nařízení.

1.5   Členské státy budou muset posílit daňovou správu. Vzroste počet žádostí o vrácení daně, protože již nebude možné kompenzovat odvedenou DPH vybranou DPH. K ochraně členských států před nepříznivými účinky, jež by přenesení daňové povinnosti případně mohlo vyvolat, je třeba velmi přísný kontrolní systém.

1.6   EHSV považuje za zásadní rozhodnutí zahrnout do směrnice poskytování služeb obchodování s emisními povolenkami.

1.7   EHSV nesouhlasí s omezením kategorií výrobků určených ve směrnici na dvě ze čtyř. Každý členský stát by měl mít možnost se rozhodnout, zda je jeho daňová správa schopna odpovídajícím způsobem zvládnout zavedení systému přenesení daňové povinnosti u všech kategorií výrobků. Toto omezení se zdá být v rozporu s článkem 395 směrnice 2006/112/ES.

1.8   EHSV bude i nadále podporovat Komisi v jejích iniciativách usilujících o posílení harmonizace systému DPH, v ideálním případě prostřednictvím „dalekosáhlejších strukturálních“ reforem, které by radikálně omezily možnost daňových podvodů.

2.   Úvod

2.1   V oblasti boje proti daňovým podvodům, zejména proti podvodům uvnitř Společenství, nedošlo v posledních několika letech k žádnému výraznému pokroku. Celkové daňové ztráty v důsledku daňových podvodů se pohybují mezi 200 až 250 miliardami EUR, což se rovná 2 % HDP EU.

2.2   Na podvody s DPH připadá zhruba 40 miliard EUR, což znamená 10 % příjmů z této daně.

2.3   Postupný růst obchodu způsobil rozšíření takzvaných „kolotočových podvodů“. Referenční právní předpisy stanoví, že pohyb zboží dopravovaného přes území EU musí být volný, ale DPH z obchodních transakcí s členskými státy Společenství bude odváděna v zemi určení.

2.4   Zapojením dalšího subjektu do obchodních transakcí v rámci Společenství vzniká nezákonný trojúhelník, který simuluje dvě po sobě následující dodání zboží. Kupující má právo na vrácení DPH, kterou zprostředkující subjekt nikdy neodvedl, ale zakoupil od dodavatele z jiného členského státu zboží bez DPH. Zprostředkující subjekt tedy tímto způsobem zmizí.

2.5   Mechanismus přenesení daňové povinnosti spočívá v tom, že dodavatel či poskytovatel ze stejného členského státu pořizovatelům či příjemcům povinným k dani neúčtuje DPH a povinnost zaplatit DPH pak mají tito pořizovatelé či příjemci. Tento postup by měl teoreticky vylučovat možnost „kolotočových podvodů“.

2.6   Rozpor v systému založeném na uplatňování zásady země určení, jehož řádné fungování by vyžadovalo konsolidovaný a účinný systém výměny informací mezi členskými státy, je příčinou daňových podvodů, proti nimž je těžké bojovat. Společenství se s konečnou platností rozhodlo pro zásadu země původu, která právě předpokládá určitý způsob zúčtování mezi členskými státy na základě přerozdělení DPH. Směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 v článku 402 stanoví, že zdanění obchodu uvnitř Společenství musí být provedeno v členském státě původu.

2.7   Přerozdělení je nezbytné k vyvážení dopadů, které má vývoz a odpočet vstupní DPH při dovozu zboží zdaněného již v zemi původu, na příjmy z daní.

2.8   Přijetí konečného režimu, který by drasticky omezil daňové podvody uvnitř Společenství, vyžaduje integrovaný systém správní spolupráce, kterému se přes všechny snahy Komise dosud nepodařilo spatřit světlo světa (1). Nezbytné vytvoření zúčtovací instituce, které Komise kvůli přetrvávajícím zásadním rozdílům ve vyměřování a statistickém vykazování v jednotlivých členských státech žádá již od roku 1987, je obtížné.

2.9   Do tohoto kontextu, který je popravdě skličující, Komise vsazuje návrh směrnice Rady, aby umožnila začlenit dočasně do vnitrostátních právních předpisů mechanismus přenesení daňové povinnosti pro některé zboží a služby (2).

3.   Návrh Komise

3.1   Předmětná iniciativa vychází z návrhů skupiny odborníků pro strategii boje proti daňovým únikům. Komise předložila sdělení (3), jež obsahovalo inovativní návrhy na boj proti podvodům, mj. zavedení obecného systému přenesení daňové povinnosti. Rada ECOFIN tyto návrhy neschválila.

Za účelem boje proti stále častějšímu typu podvodů ve Společenství zvaných „podvody s chybějícím obchodním článkem“ (Missing Trader Intra-Community Fraud, MTIC) a známějších pod označením „kolotočové podvody“, neboť často spočívají ve vícenásobném dodávání stejného zboží mezi subjekty z různých členských států, požadovaly členské státy od Komise udělení výjimky stanovené v článku 395 směrnice o DPH, který umožňuje dočasné zavedení systému přenesení daňové povinnosti pro některé zboží a služby.

3.2.1   Komise však za vhodnější nástroj považovala změnu směrnice o DPH spočívající v začlenění článku 199a a prodloužení výjimky až do roku 2014.

Mezi zboží uvedené na seznamu zboží, na něž se vztahuje fakultativní zavedení systému přenesení daňové povinnosti, patří běžná elektronika jako např. mobilní telefony a zařízení obsahující integrované obvody. Tato možnost již existuje ve Spojeném království, které od Rady obdrželo výjimku.

3.3.1   Parfémy a drahé kovy vyjma starožitností a sběratelských předmětů doplňují čtyři kategorie zboží stanoveného směrnicí. Ze služeb je to pak obchodování s emisními povolenkami.

4.   Obecné připomínky

4.1   Komise ve svém sdělení Radě a Evropskému parlamentu (4) na jedné straně zdůrazňovala pozitivní vliv na boj proti daňovým podvodům, jenž mohlo mít teoreticky zavedení systému přenesení daňových povinností, na druhé straně však upozorňovala na všechna možná rizika nových podvodů a na nutnost zesílit kontrolu, ale především správní spolupráci.

4.2   Komise znovu zdůraznila své obavy ze zavedení nepovinného systému obecného přenesení daňové povinnosti, neboť „by výrazně ovlivnil soudržnost a harmonizaci systému DPH v EU, jakož i prostor pro budoucí vývoj tohoto systému“.

4.3   EHSV sdílí obavy Komise a domnívá se, že je třeba zamezit veškerým typům opatření, která by mohla ohrozit nesnadnou cestu směrem k budoucí harmonizaci DPH.

4.4   Evropský parlament již v roce 2008, kdy vybízel Radu k tvrdšímu postupu v boji proti daňovým podvodům (5), poukázal na rizika spojená s možností nových podvodů plynoucích ze zavedení obecného systému přenesení daňové povinnosti. Jedná se zejména o úroveň maloobchodu a zneužívání identifikačních čísel používaných pro účely DPH. Jako nejlepší řešení Parlament v tomto usnesení navrhl ukončení přechodného režimu a zdanění dodávek uvnitř Společenství sazbou 15 %.

4.5   EHSV ve všech svých novějších i starších stanoviscích zdůrazňoval nutnost ukončení přechodného režimu (6) a je toho názoru, že s návrhem Evropského parlamentu na zavedení jednotného zdanění dodávek uvnitř Společenství lze souhlasit. Přechodný režim je navíc rozdělen na řadu zvláštních režimů (pro zemědělství, malé podniky, cestovní kanceláře, nakladatelství a další), a to na základě různých osvobození, úlev a výjimek.

4.6   Rada ECOFIN jako obvykle nedospěla k dohodě a EHSV musí opět s politováním konstatovat, že neschopnost učinit jakékoli rozhodnutí v daňové oblasti učinila přítrž dalším snahám o zahájení procesu harmonizace.

4.7   EHSV podporuje návrh Komise, nicméně upozorňuje na to, že některé jeho aspekty jsou v rozporu s vyhlášenými cíli: fakultativní režim zavazuje subjekty ze zainteresovaných odvětví ke splnění dalších administrativních povinností tím, že jsou tyto subjekty nuceny vést paralelně dvojí účetnictví, což pro osoby povinné k dani, které musejí určit správný daňový režim, znamená značnou odpovědnost.

4.8   V souvislosti s přenesením daňové povinnosti již rozhodoval Evropský soudní dvůr (7). V rozsudku se zkoumá případ žádosti jedné daňové správy o platbu za chybný výklad mechanismu přenesení daňové povinnosti. Aby se předešlo zbytečnému a nákladnému soudním sporu, bude ve světle nasbíraných zkušeností nezbytné přezkoumat právní předpisy jednotlivých členských států, v nichž jsou navzdory uplatňování obecných zásad rozdíly například ve lhůtách pro podání žádosti o vrácení daně a lhůtách pro odvod daně.

4.9   Daňové správy členských států, které systém zavedou, budou vyzvány k prozkoumání zvýšení počtu žádostí o vrácení přeplatku na DPH předložených osobami povinnými k dani, které si již nebudou moci odečíst DPH vybranou v předchozím článku řetězce.

4.10   Povinnost odvádět daň se přenáší na stále menší hospodářské subjekty, které by mohly být méně spolehlivé než stávající osoby povinné k DPH, tj. střední a velké podniky, od nichž plyne převážná část příjmů z daní. Systém zvyšuje riziko ztráty příjmů tím, že ruší dělené platby.

4.11   Z celkové analýzy vyplývá, že k ochraně členských států před nepříznivými účinky, jež by přenesení daňové povinnosti případně mohlo vyvolat, je třeba velmi přísný kontrolní systém. Je nezbytné, aby proces zesílení kontrol probíhal zároveň s posílením správní spolupráce a s využíváním standardizovaných systémů elektronické komunikace mezi daňovými správami.

5.   Konkrétní připomínky

5.1   EHSV nesouhlasí s rozhodnutím Komise neprovádět posouzení dopadu. Komise vzhledem k předcházejícímu vyčerpávajícímu konzultačnímu dokumentu Možné zavedení volitelného mechanismu přenesení daňové povinnosti u DPH – dopad na podniky ze dne 13. srpna 2007, který mimochodem nebyl uveřejněn na jejích internetových stránkách, nebere zřetel na potenciální dopady navrhované směrnice na subjekty a na daňové správy.

5.2   Argumentace, že jelikož se jedná o nepovinnou záležitost, bude na příslušných členských státech samých, aby provedly posouzení dopadu, je nanejvýš diskutabilní. EHSV při mnoha příležitostech doporučoval věnovat mimořádnou pozornost seriózní a důkladné analýze důsledků evropských právních předpisů.

5.3   Právní základ návrhu se zdá být přiměřený a vyvážený. Podle názoru EHSV v sobě však právní nástroj v podobě směrnice skrývá zjevné nebezpečí prohloubení rozdílů mezi daňovými režimy, a proto by bývalo bylo vhodnější přijmout nařízení.

5.4   EHSV s přesvědčením podporuje zahrnutí obchodních transakcí s evropskými emisními povolenkami (ETS), které tvoří 73 % objemu celosvětového trhu s povolenkami (v roce 2008). Jelikož je obchodování s povolenkami mezi osobami povinnými k dani považováno za poskytování služeb, musí být daň odvedena v zemi, kde má sídlo podnik, který povolenku získal. EHSV pouze lituje, že tyto transakce závazně nespadají do systému přenesení daňové povinnosti.

5.5   EHSV se domnívá, že omezení uvedených kategorií výrobků pouze na dvě ze čtyř není dostatečně podložené. Bylo by bývalo mnohem vhodnější, kdyby každý členský stát mohl v rámci svých pravomocí učinit příslušné rozhodnutí sám. Článek 395 směrnice 2006/112/ES již tuto možnost jednomu členskému státu dává, pod podmínkou povolení Rady. Článek 199a by ve své současné podobě mohl být s tímto článkem v rozporu.

V Bruselu dne 20. ledna 2010

předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

Mario SEPI


(1)  KOM(2009) 427 v konečném znění – 2009/0118 (CNS). Je předmětem projednávání v rámci spisu ECO/265, zpravodaj: pan BURANI.

(2)  KOM (2009) 511 v konečném znění.

(3)  KOM(2008) 109 v konečném znění ze dne 22. února 2008 a SEK(2008) 249 ze dne 22. února 2008.

(4)  Tamtéž.

(5)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. září 2008 o koordinované strategii pro zlepšení boje proti daňovým podvodům (2008/2033(INI)), Úř. věst. C 295 E, 4.12.2009, s. 13.

(6)  Stanovisko EHSV k tématu DPH/výjimky, Úř. věst. C 32, 5.2.2004, s. 120 [není k dispozici v češtině].

Stanovisko EHSV k tématu Boj proti daňovým únikům, Úř. věst. C 161, 13.7.2007, s. 8.

Stanovisko EHSV k tématu Jiné než základní sazby DPH, Úř. věst. C 211, 19.8.2008, s. 67.

Stanovisko EHSV k tématu Daňové úniky spojené s dovozem, Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 112.

Stanovisko EHSV k tématu Boj proti podvodům, Úř. věst. C 100, 30.4.2009, s. 22.

Stanovisko EHSV k tématu Racionalizace odchylek a protipodvodových opatření týkajících se Šesté směrnice o DPH, Úř. věst. C 65, 17.3.2006, s. 103.

(7)  Spojené věci C-95/07 a C-96/07 ze dne 8. května 2008.