Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro region Baltského moře

KOM(2009) 248 v konečném znění

(2010/C 339/07)

Zpravodaj: pan SMYTH

Dne 10. června 2009 se Evropská komise, v souladu s článkem 262 Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii Evropské unie pro region Baltského moře

KOM(2009) 248 v konečném znění.

Specializovaná sekce Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. ledna 2010.

Na 459. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 20. a 21. ledna 2010 (jednání dne 20. ledna 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 198 hlasy pro, 1 hlas byl proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1.   Závěry

1.1   EHSV podporuje cíle zakotvené ve čtyřech pilířích Strategie pro region Baltského moře, tj. učinit z regionu prosperující region, bezpečný region, region s udržitelným životním prostředím a přístupný a atraktivní region.

1.2   EHSV uznává komplexní konzultační proces, jenž předcházel finalizaci strategie, a úlohu, kterou v tomto procesu sehráli sociální partneři a zúčastněné strany. EHSV opakuje svoji výzvu k vytvoření „fóra občanské společnosti v oblasti Baltského moře“, jež by pomohlo zapojit občanskou společnost do vývoje strategie.

1.3   Strategie obsahuje chvályhodné záměry a cíle v úsilí o vyřešení řady komplexních strukturálních otázek v oblasti Baltského moře, přesto však čelí mnohým výzvám, s nimiž se musí vyrovnat, aby ukázala svoji účinnost. Tyto výzvy se týkají její potenciální přidané hodnoty, mechanismů řízení, soudržnosti EU a její účinnosti navenek.

1.4   Také mechanismy řízení pro Strategii pro region Baltského moře jsou předmětem určité kritiky. Strategie zasahuje do působnosti 21 generálních ředitelství a týká se 8 členských států a Ruska. Když tyto skutečnosti zkombinujeme se 4 pilíři, 15 prioritními opatřeními a řadou horizontálních opatření, dospějeme k potřebě složitých struktur k řízení strategie, jež mohu znemožnit její realizaci. EHSV se domnívá, že by mělo být učiněno více pro zjednodušení řízení a administrativního zajištění strategie.

1.5   Výbor v tomto stanovisku opakuje svůj návrh vytvořit v rámci EHSV ad hoc Středisko pro sledování regionu Baltského moře či studijní skupinu, aby se celý EHSV mohl účinně zapojit do rozvoje strategie.

1.6   Jednou z hlavních výzev, s nimiž se strategie musí vyrovnat, je vnější rozměr, zejména z důvodu klíčové úlohy Ruska v regionu Baltského moře. Úloha Ruska v provádění této strategie má být upravena v rámci Severní dimenze. Panuje nejistota, zda je toto nastavení dostatečnou zárukou efektivní účasti Ruska na realizaci strategie.

1.7   EHSV se připojuje k názoru, že strategie není pouze dokument; jde především o proces. To znamená, že strategie se realizuje v čase. Úspěchu dosáhla již v tom, že přiměla všechny členské státy, zúčastněné strany i instituce EU k dohodě o omezené skupině klíčových opatření a projektů a o potřebě jejich realizace. EHSV doufá, že nadšení provázející přípravu strategie, bude i nadále přetrvávat a přispěje k efektivnímu a včasnému provádění, jež bude možné průběžně revidovat.

2.   Důvody pro předložení strategie

2.1   Původ Strategie pro region Baltského moře je dobře znám. Již před delší dobou bylo uznáno, že region Baltského moře trpí řadou závažných nedostatků z hlediska životního prostředí, hospodářského rozvoje a infrastruktury, které jsou navzájem provázané a vzájemně závislé. V listopadu 2006 přijal Evropský parlament usnesení o přípravě Strategie pro region Baltského moře. Tato strategie pro určený makroregion Baltského moře byla přijata Komisí dne 10. června 2009 a předložena Evropské radě dne 19. června 2009. V očích švédského předsednictví měla vysokou prioritu a byla přijata na zasedání Rady ve složení pro obecné záležitosti dne 26. října 2009 v Lucemburku.

2.2   Tato rozsáhlá strategie udává nový směr v politice územní spolupráce EU. Komise zastává názor, že strategie představuje první skutečně integrovaný přístup pro členské státy čelící stejným výzvám. V současné době existuje 13 oblastí nadnárodní spolupráce, které dohromady pokrývají celé území EU (navíc sem patří přibližně 50 projektů přeshraniční spolupráce). Strategie pro region Baltského moře je ztělesněním relativně neotřelé koncepce spolupráce mezi makroregiony, tj. účinnější koordinace a využívání finančních prostředků a hlavních iniciativ v oblasti spolupráce v celém regionu Baltského moře. Z hlediska zeměpisného rozsahu strategie zahrnuje členské státy EU (Švédsko, Dánsko, Německo, Finsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu) a Norsko s Ruskem.

2.3   Účelem stanoviska je posoudit navrhovanou Strategii pro region Baltského moře a její akční plán z pohledu organizované občanské společnosti. Stanovisko se opírá o analýzu provedenou v nedávno přijatých stanoviscích EHSV k tématu Oblast Baltského moře – úloha organizované občanské společnosti při zlepšování regionální spolupráce a stanovování regionální strategie  (1) a k tématu Spolupráce makroregionů – Rozšíření strategie pro oblast Baltského moře na další makroregiony v Evropě  (2). Proces, který vedl k vypracování této strategie, je bezprecedentní. Komise je toho názoru, že pokud bude Strategie pro region Baltského moře realizovatelná v Baltské oblasti, bude možné použít podobný přístup také pro jiné makroregiony, jako např. Podunají, Alpy či Středomoří.

3.   Strategie v hlavních rysech

3.1   V průběhu roku 2008 vedla Komise řadu rozsáhlých konzultací. Tyto konzultativní konference proběhly na různých místech v rámci makroregionu a vyvrcholily v únoru 2009 v Rostocku. Byly tematicky zaměřeny na čtyři pilíře, na nichž stojí Strategie pro region Baltského moře a jejichž cílem je učinit z regionu Baltského moře:

3.2   Strategie je doplněna akčním plánem, který obsahuje 15 prioritních oblastí v rámci těchto čtyř pilířů. Každá prioritní oblast bude koordinována alespoň s jedním členským státem v regionu Baltského moře a očekává se, že tyto státy budou spolupracovat na jejím provádění se všemi relevantními zúčastněnými stranami.

3.3   Strategie pro region Baltského moře a činnosti v ní navržené mají být financovány ze stávajících prostředků, v prvé řadě ze strukturálních fondů (55 mld. EUR pro období 2007–2013), z prostředků každého státu v regionu Baltského moře, soukromých zdrojů a také ze zdrojů finančních institucí, jako je EIB, NIB a Evropská banka pro obnovu a rozvoj.

3.4   Mezi usnesením Evropského parlamentu (3) a sdělením Komise jsou značné rozdíly (4). Komise přebírá interní EU pohled Rady, zatímco Parlament ve svém usnesení hovoří o „Strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze“. V usnesení Parlamentu je Komise vyzývána, aby předložila návrh strategie, „který by posílil vnitřní pilíř Severní dimenze“ (5). Parlament jasně spojuje Strategii pro region Baltského moře s rámcem Severní dimenze, zatímco Rada a Komise rozlišují mezi strategií a vnějšími aspekty spolupráce.

3.5   Existují výrazné rozdíly v názorech na vhodnou řídící strukturu. Strategie Komise se soustředí na koordinaci stávajících iniciativ, průběžné monitorování pokroku a zachování dynamiky akčního plánu. Přístup Komise spočívá v udržení institucionálních mechanismů na co nejnižší úrovni a neposkytování žádných dalších finančních prostředků pro Strategii pro region Baltského moře. Parlament navrhuje uspořádat výroční summit států Baltského moře před letním zasedáním Evropské rady a rozšířit regionální organizační orgány v rámci systému EU i mimo něj, z části na základě vytvoření vlastní rozpočtové položky pro strategii. EHSV již vyjádřil svoji podporu návrhu na oddělený rozpočet pro strategii. Zdá se, že Parlament by si přál ambicióznější vývoj politiky než Komise. Jako by chtěl zdůraznit postupný vývoj strategie, schválil Parlament dne 22. října 2009 dodatečné navýšení rozpočtu na rok 2010 o 20 mil. EUR, které jsou určeny na koordinaci a na některé pilotní projekty strategie.

3.6   Kromě těchto rozdílů v přístupu byla samotná strategie vyvinuta na základě rozsáhlých konzultací zúčastněných stran v tomto makroregionu. Strategie je inovativní, neboť bude fungovat na základě nadnárodní řídící struktury, a tudíž jde nad rámec tradičních regionálních politik EU. Tato nová řídící struktura se nachází na půli cesty mezi národním státem a nadnárodním společenstvím.

3.7   Koncept Strategie pro region Baltského moře je popsán Komisí jako „probíhající činnost“. Definování jednotlivých aspektů regionu Baltského moře je samozřejmě nepřesné, protože geografické charakteristiky se mění v závislosti na otázce, která je řešena. Přístup zaujatý v plánované Strategii pro region Baltského moře by měl začít definováním problémů a otázek a ty by posléze měly definovat geografii makroregionu. Čtyři pilíře této strategie a související akční plán představují objektivně skutečný pokus o vytvoření lépe koordinovaného rozvojového rámce pro tak různorodou oblast, jakou je region Baltského moře, a jedná se tudíž o snahu podpořit územní soudržnost. V tabulce 1 níže jsou uvedeny prioritní oblasti akčního plánu v rámci každého ze čtyř pilířů této strategie.

3.8   Úvahám Komise je vlastní to, že k zajištění udržitelného rozvoje regionu je zapotřebí integrovaný přístup. Témata, o nichž strategie pojednává, jsou komplexní a navzájem provázaná. Stávající projekty spolupráce dosud naopak účinně koordinovány nebyly.

4.   Výzvy a klíčové body

4.1   Při úspěšném provádění Strategie pro region Baltského moře je hodně v sázce. Komise při vícero příležitostech prohlásila, že by se strategie mohla stát vzorem pro další makroregiony v EU. Strategie obsahuje chvályhodné záměry a cíle v úsilí o vyřešení řady tak komplexních strukturálních otázek v oblasti Baltského moře, přesto však čelí mnohým výzvám, s nimiž se musí vyrovnat, aby ukázala svoji účinnost. Tyto výzvy se týkají její potenciální přidané hodnoty, mechanismů řízení, soudržnosti EU a její účinnosti navenek.

4.2   Riziko související s přidanou hodnotu spočívá v tom, že jelikož je cílem strategie uspokojit většinu zainteresovaných stran v oblasti Baltského moře, obsahuje velmi ambiciózní soubor opatření a mohla by se ukázat jako nereálná. Existuje názor, že strategie by měla být jednodušší a soustředit se na užší, nicméně strategicky zásadní soubor cílů. Helsinská komise (HELCOM) dosáhla pokroku v rámci svého akčního plánu pro region Baltské moře, pokud jde o rybolovné zdroje a obecně životní prostředí. Navzdory těmto zlepšením by měla Strategie pro region Baltského moře i nadále příznivě ovlivňovat rybolov a obecněji životní prostředí.

4.3   Také mechanismy řízení pro Strategii pro region Baltského moře jsou předmětem určité kritiky. Tabulka 1 je důkazem paradoxu, že členské státy, které strategii potřebují nejvíc, jsou do jejího provádění zapojeny nejméně. Kromě toho Komise jen s obtížemi hledala rovnováhu mezi paletou činností a paletou generálních ředitelství a členských států. Dosavadních zkušeností s prováděním Lipské charty o udržitelném evropském městě je zatím relativně málo a Strategie pro region Baltského moře je pravděpodobně ještě složitější (6).

4.4   Úspěšnost jakékoli politiky EU, jako je např. Strategie pro region Baltského moře, bude poměřována podle praktických výsledků, které musí být pro občany viditelné a hmatatelné. Strategie rovněž zpochybňuje samotné pojetí soudržnosti ve Společenství. Jak se uvádí výše, Komise si v souvislosti se spoluprací mezi makroregiony „přisadila“. I když závažnost výzev v oblasti životního prostředí, infrastruktury a dalších, jimž regiony v oblasti Baltského moře čelí, je až příliš dobře známá občanům členských států z této oblasti, zůstává zásadním úkolem objasnění vážnosti situace v Baltském moři zbytku Unie. V tomto ohledu je nepostradatelný přínos organizované občanské společnosti. EHSV již předložil návrh na vytvoření „fóra občanské společnosti v oblasti Baltského moře“ a oznámil, že je připraven zahájit přípravné práce na tomto fóru. Mimoto Výbor navrhl vytvořit v rámci EHSV ad hoc Středisko pro sledování oblasti Baltského moře či studijní skupinu, aby se celý EHSV mohl účinně zapojit do rozvoje strategie.

4.5   Jednou z hlavních výzev, s nimiž se strategie musí vyrovnat, je vnější rozměr, zejména z důvodu klíčové úlohy Ruska v regionu Baltského moře. Rusko prozatím projevuje o strategii zájem, neboť bude profitovat z její úspěšné realizace. V současné době má být úloha Ruska v této strategii upravena v rámci Severní dimenze, již je pravděpodobně třeba zkoordinovat se strategií. Za zmínku stojí, že tři ze čtyř pilířů strategie – ochrana životního prostředí, dostupnost a atraktivita, bezpečnost a ochrana – mají v podstatě nadnárodní povahu, a proto je třeba mít ve strategii k dispozici určité mechanismy na propojení vnitřních a vnějších vazeb, zejména na operační úrovni. Vnější rozměr strategie by možná mohl mít i širší rozsah, pokud by např. zahrnoval Bělorusko, které má vliv na ochranu životního prostředí a atraktivitu a přístupnost regionu Baltského moře.

4.6   Existuje názor, že bude snazší zajistit účast Ruska na provádění strategie prostřednictvím přímé dvoustranné spolupráce spíše na bázi „rovnocenného partnerství“ s EU (7). Je-li tento názor správný, pak vyvstává oprávněná otázka, zda je Severní dimenze podle současného návrhu vhodným mechanismem k zaručení závazku Ruska podílet se na této strategii.

5.   Rozbor strategie

5.1   Ve strategie panuje několik rozporů, které je třeba pozorně sledovat. Zaprvé, akční plán obsahuje konkrétní návrhy na odstranění nedostatků energetických sítí a propojení v regionu Baltského moře. Existuje určitá obava, že tyto návrhy nemusejí být dostačující vzhledem k naléhavé potřebě dosáhnout vyššího stupně integrace sítí. Strategie by neměla usilovat pouze o integraci a propojení v současnosti oddělených vnitrostátních energetických trhů v regionu Baltského moře, nýbrž budovat energetickou solidaritu v EU jako celku. EU potřebuje ruskou energii, a tudíž musí budovat infrastrukturu, s jejichž pomocí dostane plyn, ropu a elektrickou energii do Evropy. Jedná se o podmínku zajištění stabilních dodávek energie do Evropy. Vyšší míra energetické spolupráce je rovněž zapotřebí ve vztahu k nečlenským státům. Strategie se nezabývá projektem Nordstream. Jedná se o zjevné opomenutí, Komise však zdůrazňuje, že Nordstream je velmi kontroverzním projektem; Strategie pro region Baltského moře však vyžaduje jednomyslné přijetí.

5.2   Akční plán předkládá návrhy na zlepšení vnitřních a vnějších námořních, silničních a železničních dopravních spojení. Je nutné se vážně zaměřit na silniční infrastrukturu, která má buď výrazné nedostatky, nebo zcela chybí. Někdejší periferie Sovětského svazu by se tak mohla stát mnohem integrovanější součástí srdce Evropy. Region Baltského moře naléhavě potřebuje úplnou a souměřitelnou silniční síť. Je třeba prověřit a přizpůsobit stávající koridory TEN nové skutečnosti soudržnější Unie; týká se to např. železničního a silničního koridoru z Helsinek do Vídně/Slovinska.

5.3   Není zde zmínka o strategickém významu veletoků v makroregionu Baltského moře; tento nedostatek by měl být vyřešen. V této souvislosti je zajímavé zjištění, že se připravuje Strategie pro region Podunají. Ke strategii pro region Baltského moře proběhly rozsáhlé a obsažné konzultace, byly však organizovány poněkud nesystematicky. Do strategie pro region Podunají by se EHSV rád zapojil strukturovanějším způsobem. Komise uvedla, že příležitost k takové účasti se otevře v období od února do léta roku 2010. EHSV již ve stanoviscích REX/262 a ECO/251 navrhl vytvoření fóra občanské společnosti v regionu Baltského moře a nyní by mělo dojít k praktickému zpracování tohoto návrhu. Návrh má podporu řady poslanců EP a Parlament v současné době připravuje usnesení ke Strategii pro region Baltského moře.

5.4   Komplexnost problémů, jež musí Strategie pro region Baltského moře vyřešit, již byla uznána. Je známo, že útvar Komise zodpovědný za provádění a monitorování strategie může v nadcházejícím období čelit nedostatku prostředků. EHSV i Parlament podporují posílení tohoto útvaru. Panuje riziko, že útvar bude zahlcen administrativní zátěží spojenou s použitím 20 milionů eur, jejichž vyčlenění odhlasoval Parlament ve prospěch partnerů mimo EU (rozpočtová položka 4). EHSV zdůrazňuje, že jak Evropská komise, tak členské státy zodpovědné za konkrétní opatření uvedená v plánu musejí disponovat administrativní kapacitou potřebnou ke splnění jejich povinností.

5.5   Byly vyjádřeny obavy o relativní význam, který je přikládán problematice rybolovu. Výbor uznává, že probíhá intenzivní činnost, zejména ze strany Helsinské komise (HELCOM) a první výsledky jsou povzbudivé. Zásadní je udržení tempa a zvláště pak zvýšení úsilí o podněcování zodpovědné spotřeby.

5.6   Byly vyjádřeny obavy o míře důrazu, který se ve strategii klade na vědu, technologie, výzkum a inovace. EHSV není zcela přesvědčen o tom, že rozmělnění tzv. znalostního trojúhelníku (vzdělávání, výzkum a inovace) mezi dva různé pilíře strategie a mezi tři členské státy zodpovědné za jejich koordinaci je ideálním řešením. EHSV zdůrazňuje, že strategie by měla posílit interakci a vazby mezi jednotlivými vrcholy znalostního trojúhelníku.

5.7   Prioritní činnost 6 strategie, tj. odstranění překážek vnitřního trhu v regionu Baltského moře, má plnou podporu EHSV. Zvláštní pozornost by měla být věnována MSP, které jsou převažujícím prvkem ekonomik v regionu Baltského moře. EHSV rovněž podporuje rozvíjení programu „Důstojné pracovní podmínky“. Větší podpory by se mělo dostat sociálnímu dialogu v regionu Baltského moře, díky němuž by bylo možné zachytit pozitivní přesahy budování spolupráce v rámci strategie, zejména pokud jde o spolupráci a integraci v energetické oblasti.

5.8   Znepokojivý je především pokračující a strukturální oslabování loďařského průmyslu a souvisejících odvětví v regionu a následný negativní dopad na jeho hospodářskou a sociální soudržnost. Výbor je přesvědčen, že Strategie pro region Baltského moře by měla být rozšířena, aby se věnovala také této otázce a jejímu řešení.

(1)  Úř. věst. C 277, 17.11.2009, s. 42.

(2)  Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 6.

(3)  Usnesení Evropského parlamentu o strategii pro region Baltského moře v rámci Severní dimenze, Štrasburk, 16. listopadu 2006 (A6-0367/2006).

(4)  Strategie pro oblast Baltského moře a akční plán se nachází na stránkách

http://ec.europa.eu/regional_policy/cooperation/baltic/documents_en.htm.

(5)  Severní dimenze je uskupení, v jehož rámci mohou EU, Rusko, Norsko a Island provádět politiky v dohodnutých oblastech spolupráce.

(6)  Charta podepsaná dne 24. května 2007 v rámci německého předsednictví Rady na neformální schůzi ministrů EU pro rozvoj měst a územní soudržnost. Tato mezivládní charta předkládá dvě hlavní doporučení, a sice více využívat přístup integrované politiky rozvoje měst a věnovat mimořádnou pozornost znevýhodněným městským čtvrtím.

(7)  Viz například prezentace člena Výboru regionů Uno Aldegrena na téma Závazek sociálních partnerů a dalších organizací občanské společnosti: Jakou roli může hrát občanská společnost a místní subjekty?, kterou přednesl na konferenci na téma Region Baltského moře: nejlepší místo pro práci a podnikání, již pořádal EHSV spolu se zastoupením Evropské komise ve Finsku ve dnech 22. a 23. října 2009 v Helsinkách.