Oznámení o zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2009/C 260/10

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„MIÓD KURPIOWSKI“

č. ES: PL-PGI-0005-0607-30.05.2007

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Miód kurpiowski“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Polsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu (podle přílohy II):

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Mikroskopická charakteristika:

„Miód kurpiowski“ je nektarový med s případnou příměsí medovicového medu. Je to květový med, v němž obsah pylu žádné z rostlin nesmí překročit 30 %, přičemž přípustný obsah pylů všech zemědělských rostlin nesmí překročit 10 %.

Organoleptická charakteristika:

„Miód kurpiowski“ je tekutý nebo krystalizovaný nektarový med s případnou příměsí medovicového medu. Konzistence medu je hustá, tekutá a viskózní. Med krystalizuje ve středních nebo drobných krystalech a má barvu od světle žluté, slámové po hnědou se zelenkavým nádechem. Zelenkavý nádech je charakteristický pro obsah medovicového medu. Med má intenzivní aroma se specifickou kořenitou vůní a jemnou lehce sladkou chuť.

Fyzikálně-chemická charakteristika

Fyzikálně-chemické vlastnosti medu „Miód kurpiowski“

K výrobě medu „Miód kurpiowski“ smějí být využity pouze včely těchto druhů: včela tmavá (Apis mellifera mellifera), včela krańská neboli kraňka (Apis mellifera carnica), včela kavkazská (Apis mellifera caucasica) a jejich kříženci.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

V době snůšky medu „Miód kurpiowski“ není povoleno dokrmování včel. Včely mohou být dokrmovány po odstředění medu před zimou v množství nezbytném pro doplnění zásob zaručujících přezimování včelstva. Včelstva mohou být dokrmována sirupem z řepného cukru nebo glukózo-fruktózovým sirupem. Řepný cukr a glukózo-fruktózové sirupy nemusí pocházet ze zeměpisné oblasti, na níž je „Miód kurpiowski“ získáván. Nemá to vliv na kvalitu medu. Do medu „Miód kurpiowski“ se nesmějí dostat zimní zásoby.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

Ve vymezené zeměpisné oblasti musí proběhnout všechny fáze výroby medu „Miód kurpiowski“ – od umístění včelínů po konečné balení medu. „Miód kurpiowski“ se vytáčí za studena v medometu s využitím odstředivé síly. Po čeření v čiřicí nádobě je med stáčen do různých druhů maloobchodních obalů. Stáčení medu do maloobchodních obalů musí být provedeno před první krystalizací.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Balení medu „Miód kurpiowski“ musí probíhat na území oblasti uvedeném v bodě 4. Tato povinnost byla zavedena s cílem zajistit odpovídající kvalitu produktu a za účelem dohledu a kontroly původu. Povinnost balit produkt na území zeměpisné oblasti má za cíl minimalizovat riziko míšení medu „Miód kurpiowski“s jinými medy nebo prodeje jiných medů pod tímto chráněným názvem.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Všichni včelaři a subjekty zabývající se výkupem medu a následným balením pod chráněným názvem jsou povinni používat jednotné označování. Označování budou distribuována prostřednictvím organizace Kurpiowsko-Mazowiecki Związek Pszczelarzy w Ostrołęce. Organizace informuje kontrolní orgán o podrobných zásadách distribuce označení. Systém jednotného označování má zajistit odpovídající kvalitu a usnadnit možnost sledování historie produktu. Tyto zásady nesmějí nijak diskriminovat výrobce, kteří nejsou členy organizace Kurpiowsko-Mazowiecki Związek Pszczelarzy w Ostrołęce.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Med „Miód kurpiowski“ je sbírán na historicko-etnografickém území zvaném Kurpie.

V Mazovském vojvodství oblast zahrnuje:

V Podleském vojvodství oblast zahrnuje:

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Med „Miód kurpiowski“ pochází z oblasti zvané Kurpie. V rámci této oblasti lze rozlišit Zelené Kurpie a Bílé Kurpie. Zelené Kurpie je území, které leží podél pravého břehu řeky Narew a v okruhu jejích přítoků: Pisy, Skwy, Omulwy, Rozogy až po levý břeh řeky Orzyc. Bílé Kurpie je území mezi pravým břehem dolního toku řeky Bug s jejími přítoky Tuchełka a Brok a levým břehem dolního toku řeky Narew s jejími přítoky Wymakracz a Orz. Zelené Kurpie je oblast bohatá na řeky a jezera, což je příznivé pro rozvoj rostlinstva – odtud název Zelené Kurpie. Bílé Kurpie jsou sušší, název pochází od podzolových půd.

Přírodní faktory:

Kurpie jsou velmi málo urbanizovanou oblastí. Nejsou zde velké ani střední průmyslové podniky ani velká výrobně-zemědělská hospodářství. Na území Kurpií se nenachází žádné město s více než 100 tisíci obyvatel. Výjimečné přírodní hodnoty tohoto území přispěly mimo jiné k tomu, že je označováno za „Zelené plíce Evropy“. Výjimečnost tohoto regionu potvrzují i zdejší oblasti sítě Natura 2000 – Dolina Dolnego Bugu (kód lokality PLB 140001), Puszcza Biała (kód lokality PLB 140007) a Dolina Omulwi i Płodownicy (kód lokality PLB 140005). V této oblasti se také nachází přírodní park Nadbużański Park Krajobrazowy a také mnohé rezervace, např. lesní rezervace „Czarnia“, „Surowe“, „Czarny Kąt“, „Kaniston“, „Łokieć“, „Tabory“, „Minos“, „Serafin“, „Karaska“, „Podgórze“, „Olsy Płoszycie“. Na území oblasti „Puszcza Biała“ jsou tyto přírodní rezervace: „Dąbrowa“, „Nagoszewo“, „Brzostowo“, „Ochudno“, „Czuraj“, „Popławy“, „Bartnia“, „Wielgolas“, „Stawinoga“.

V oblasti uvedené v bodě 4 představují vesnice, města, silnice a průmyslová území pouze 1 % plochy, zatímco lesy se nacházejí na celých 29 % jejího povrchu. Louky a křoviny pokrývají 45 % oblasti a zemědělská půda 35 %. Tyto plochy nepokrývají souvisle velká území, ale jsou velmi diferencované (tvoří mozaiku), což způsobuje, že v medu „Miód kurpiowski“ nejsou dominantní rostlinné pyly. Pro tuto oblast jsou typické půdy nízkých bonitních tříd (V. a VI. třída). Půdy IV. třídy se vyskytují pouze v údolích řek.

Popisovaná oblast také vykazuje nejnižší úroveň průměrných ročních atmosférických srážek v Polsku – (nejvýše 500 mm/rok).

Lidské faktory:

Oblast uvedená v bodě 4 je charakteristická velkou rozmanitostí, extenzivním způsobem využívání přírodních zdrojů a velmi nízkou úrovní srážek. Způsobuje to slabou nektarovou výtěžnost rostlin, což vede k tomu, že je nutno med získávat v dlouhých obdobích. V Kurpiích platí zásada, že nikoli včela, ale včelař hledá zdroj – přemisťuje úly na medonosná místa. „Miód kurpiowski“ se od 16. století trvale získává tradičním způsobem z pastvin a lesů. Pastviny (louky, úhor) jsou zdrojem květových jarních medů získávaných v době od května do června. Především jehličnaté lesy (smrkovo-borové) jsou zdrojem letních směsí medovicových medů s květovým medem získávaných v době od července do srpna. První medobraní z jarní snůšky se koná v první polovině června. Druhé medobraní z letní snůšky – končící medonosnou sezónu – se koná v druhé polovině července.

Podstatou umění místních včelařů je výběr umístění včelína, zejména umění chovat včely na lokalitách se slabou a velmi slabou výtěžností. Doba pro sběr, odstředění (za studena) a způsob uchovávání a stáčení medu vycházejí ze staleté tradice. Dosažení správných parametrů medu „Miód kurpiowski“, zejména co do zajištění jeho nejvyšší kvality, je možné výhradně při dodržení velké pečlivosti v procesu jeho získávání a dodržení typických omezení při jeho výrobě včelařem. V žádné fázi výroby medu „Miód kurpiowski“ nesmí teplota medu překročit 30 °C. Není dovoleno filtrování (odfiltrování pylů), pastování a pasterizace medu a jeho umělý ohřev. Během sběru medu je zakázáno použití chemických a jiných prostředků pro vypuzení včel: pevných, kapalných i plynných. Vzhledem k tomu vyžaduje výroba medu „Miód kurpiowski“ od včelaře velkou dávku dovednosti a znalostí procesů probíhajících v přírodním prostředí. Včelařství v Kurpiích je charakteristické malým počtem včelařů, což vyplývá z obtížných přírodních podmínek pro chov včelstev. Počet včelařů v této oblasti podle odhadů nepřesahuje 400 a celkový počet včelstev činí nejvýše 8 000.

5.2   Specifičnost produktu:

Med „Miód kurpiowski“ vzniká z nektaru postupně kvetoucích druhů rostlin. Specifičnost medu „Miód kurpiowski“vyjadřují především dva parametry:

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Výjimečnost medu „Miód kurpiowski“ spočívá ve specifických kvalitativních vlastnostech popsaných v bodě 5.2 a jeho pověsti. Pro kvalitu konečného produktu jsou významná velmi velká omezení při produkci medu, např. nepřekračování teploty 30 °C v žádné fázi výroby, takže jsou v konečném produktu přítomny všechny přírodní enzymy, éterické sloučeniny a další složky typické pro med. Výše uvedené omezení týkající se maximální teploty a povinnost stáčet med do spotřebitelských balení před první krystalizací přispívají k udržení hodnot HMF na úrovni nepřesahující 10 mg/kg. Za diferencované složení pylu (nepřítomnost dominantních pylů) vděčí „Miód kurpiowski“ bohatství nehomogenních rostlinných stanovišť vyskytujících se na území Kurpijska. Pověst produktu se na území Zelených a Bílých Kurpií formovala od 15. století. Tradice včelařství na popisovaném území sahá až do tohoto období. Četné zmínky o medu „Miód krupiowski“ v průběhu let jsou dobře zdokumentovány – od brtních regalů z roku 1401 přes změnu zvykového práva na brtnické právo vybojovanou v Kurpiích roku 1559 až do současnosti. Spojení Kurpií se včelařstvím nachází svůj odraz také v řadě zvyků souvisejících se včelami a medem.

Ve 20. století se k uctění medu „Miód kurpiowski“ jakožto produktu neodmyslitelně spojeného se zdejší oblastí zrodila iniciativa na uspořádání svátku na počest tohoto medu. Poprvé, po dlouhé přestávce, byl slaven v září 1976. Jde o největší akci v regionu. Podle odhadů se „Kurpijského medobraní“ v letech 2002–2006 každoročně účastnilo 20 až 35 tisíc lidí. O popularitě tohoto svátku svědčí také skutečnost, že na něm během jediného dne v roce 2005 vystavilo své produkty přes 60 včelařů a prodalo se kolem 12 tun medu. Jak termín, tak i místo jsou pokračováním obyčejů trvajících na Kurpijsku od 16. století.

Bohaté kurpijské včelařské tradice a pověst medu „Miód kurpiowski“ jsou potvrzovány také v mnoha publikacích – například ve Zwyczajach Dorocznych Kurpiowskiej Puszczy Zielonej (Každoročních zvycích Kurpijské Zelené Puszczy) Bernarda Kieleka z roku 2005 a v Bartnictwie Kurpiowskiej Puszczy Zielonej (Brtnictví Kurpijské Zelené Puszczy), vydané v Lomżi v roce 2004.

O pověsti tohoto produktu svědčí rovněž četné články a důkazy o tom, že se stal součástí kultury a identity zde žijících lidí. V celostátním, regionálním i místním tisku jsou publikovány informace o tomto produktu a událostech s ním souvisejících, například v roce 2004 vyšel v „Gazecie Współczesnej“ článek Miód folklor i konfitura (Med folklór a zavařenina) a v roce 2008 v týdeníku „Zielony Szandar“ článek Jak to na Kurpiach med w puszczy podbierają (Kterak na Kurpijsku med z pralesů berou).

Pověst potvrzují také filmy a televizní reportáže o medu „Miód kurpiowski“ jako Puszcza Zielona (Zelená Puszcza) (TVP 1) z roku 1985, Bursztyn i Miód w tradycji kurpiowskiej (Jantar a med v kurpijských tradicích) (TVP 1) z roku 1997 a reportáž Kurpiowskie Miodobranie (Kurpijské medobraní) (TVP 3) vysílaná v roce 2002.

O pověsti medu „Miód kurpiowski“ a jeho roli v regionu svědčí také cena Polskiej Organizacji Turystycznej (Polské turistické organizace) za Nejlepší turistický produkt, kterou v roce 2004 obdrželo Kurpijské medobraní. Kromě toho byl med „Miód kurpiowski“ oceněn cenou „Perła 2007“ v soutěži „Naše kulinářské dědictví“.

Kurpie jsou slavné kvalitou medu, který se tam vyrábí. Pověst, jíž se nyní med „Miód kurpiowski“ těší, by nebyl mohl získat, nebýt tamních klimatických podmínek. Přispívají k neopakovatelnosti medu „Miód kurpiowski“ a k formování jeho kvality a pověsti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006)

http://www.bip.minrol.gov.pl/strona/DesktopDefault.aspx?TabOrgId=1620&LangId=0