Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

2009/C 232/12

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006. Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„CASTAÑA DE GALICIA“

č. ES: ES-PGI-0005-0609-21.06.2007

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Castaña de Galicia“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu (podle přílohy II):

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Chráněné zeměpisné označení „Castaña de Galicia“ je vyhrazeno pro plody pocházející z místních galicijských kultivarů kaštanovníku jedlého (Castanea sativa, Mill.), určené k lidské spotřebě a uváděné na trh v čerstvém či zmrazeném stavu.

K uvedeným kultivarům patří skupina ekotypů místního původu pocházejících ze selekce, kterou zemědělci po staletí prováděli za účelem zlepšení jejich produktivních a jakostních vlastností. Tyto kultivary jsou velmi dobře popsané a zdokumentované z hlediska morfologie a genetické jedinečnosti, kterými se odlišují od kultivarů z ostatních oblastí produkce ve Španělsku, Portugalsku a Francii. Pro zachování biologické a genetické rozmanitosti jsou tyto kultivary považovány za nenahraditelné dědictví fytogenetických zdrojů a na základě právní definice byly klasifikovány jako „odrůdy určené pro zachování“.

Díky zachování tradičních způsobů pěstování kaštanů v Galicii tak mohlo dojít k selekci homogenního souboru místních kultivarů, na kterém se zakládá dobré jméno a proslulost galicijských kaštanů.

Základní vlastnosti, kterými se kaštany „Castaña de Galicia“ vyznačují, jsou:

Po udání průměrných hodnot, kterými se galicijské kaštany vyznačují, následují kritéria, která plody musí splňovat, aby mohly být po sklizni označeny CHZO „Castaña de Galicia“:

V každém balení kaštanů s CHZO „Castaña de Galicia“ se připouští nejvýše 5 % plodů, které nesplňují uvedené požadavky specifikace.

Zmrazování se provádí výlučně pro účely prodloužení období konzervace produktu, aniž by se v přesném slova smyslu jednalo o proces zpracování, a čerstvé i zmrazené plody vykazují stejné výše uvedené fyzické, chemické a organoleptické vlastnosti.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

—

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Konkrétní kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti:

S výjimkou vlastního pěstování se v označené územní oblasti neprovádějí specifické postupy.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

Čerstvé kaštany s CHZO „Castaña de Galicia“ se uvádějí na trh v síťovém balení, balení z rafie nebo pytloviny. Zmrazené produkty jsou na trh uváděny v obalech z materiálů, které jsou podle platných právních předpisů v potravinářském průmyslu povoleny k balení potravin. V obou případech jsou povoleny hmotnosti 500 g, 1 kg, 2,5 kg, 5 kg, 10 kg, 15 kg, 20 kg a 25 kg. Možné jsou i jiné formáty balení za předpokladu, že se nezhorší jakost produktu.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Kaštany uváděné na trh pod chráněným zeměpisným označením „Castaña de Galicia“ musí být na obalu označeny obchodní etiketou, která odpovídá vlastní značce každého producenta/každé balírny a vlastní značce CHZO, a etiketou s alfanumerickým kódem s příslušným očíslováním, schválenou kontrolním orgánem, s úředním logem chráněného zeměpisného označení.

Na obchodní etiketě, jakož i na etiketě s CHZO se musí povinně uvést chráněné zeměpisné označení „Castaña de Galicia“.

Na etiketách u zpracovaných produktů (jako např. u kaštanového protlaku, kaštanové pasty, kaštanového sirupu, kaštanů v alkoholu, ledových kaštanů, cukrovinek z ledových kaštanů …) se může uvést, že kaštany použité při jejich zpracování jsou kaštany s CHZO „Castaña de Galicia“ za předpokladu, že surovina splňuje požadavky specifikace.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast, ze které pochází kaštany s CHZO „Castaña de Galicia“, zahrnuje část území autonomní oblasti Galicie, která je na západě ohraničena pahorkatinou Dorsal Gallega a na severu pohořím Sierra del Xistral.

Ze správního hlediska do oblasti pěstování patří:

Uvedená oblast produkce je vymezena na základě určitých srážkových a teplotních podmínek, podmínek daných vztahem mezi srážkami a teplotou, výškových a půdních podmínek, které jsou optimální pro pěstování jakostních kaštanů.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Vymezená zeměpisná oblast se vyznačuje klimatickými podmínkami, jež jsou příznivé pro úspěšné pěstování a díky nimž mají galicijské kaštany vyšší jakost. K uvedeným podmínkám patří mírné teploty při růstu a zrání plodu a vlhkost prostředí, díky níž se plody vyznačují zvýšeným procentuálním podílem vody. V důsledku těchto podmínek mají produkty vysokou jakost.

Následuje podrobný popis charakteristických vlastností zeměpisné oblasti CZHO v přímé souvislosti s vlastnostmi považovanými za optimální pro pěstování kaštanů:

Pěstování kaštanu je ekologicky prospěšné a dokonale přizpůsobené půdním a klimatickým podmínkám, které panují v horských a podhorských oblastech vnitrozemí Galicie, takže kaštany jsou zde nejkonkurenceschopnější alternativní zemědělskou plodinou. Vlastní historický vývoj uspořádání a obhospodařování území (ve prospěch rychle rostoucích druhů dřeva a pěstování kukuřice či brambor) se sám o sobě stal faktorem, který nejvíce přispěl k vymezení daného území.

5.2   Specifičnost produktu:

Vedle specifických vlastností, které plynou z vhodných půdních a klimatických podmínek oblasti produkce, uvedených v předchozím bodu, a díky nimž plody optimálně rostou, spočívá produkce galicijských kaštanů na intenzivní selekci, kterou po staletí prováděli galicijští zemědělci v tzv. „soutos“, (výraz „soutos“ označuje plantáže, které sestávají ze stromů stejného či podobného věku a u kterých se používají stejné způsoby obdělávání). Lidský faktor tak díky tradičním a pečlivým způsobům obdělávání působil jako hnací síla neustálé selekce odrůd (s ohledem na produktivní vlastnosti a jakost) s cílem vytvořit řadu místních ekotypů, ze kterých se vyvinuly dnešní jakostní galicijské kaštany. Spojením těchto prvků dosáhly kaštany věhlasu a proslulosti, které si uchovávají dodnes.

I dnes používaný produkční model plantáží „soutos“ je nejen důkazem vazby mezi kulturou a tradicí produkce kaštanů v Galicii, ale je i významným zdrojem rostlinného materiálu, který se používá na nových plantážích kaštanovníků, jež jsou vhodné k používání moderních způsobů obdělávání.

Mezi vlastnostmi, kterými se galicijské kaštany odlišují od kaštanů pocházejících z ostatních oblastí produkce, lze jmenovat:

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Kaštanovník se v lesích Galicie vyskytuje již od pleistocénu, ale jeho zdomácnění a hospodářské pěstování započalo až v římském období. Později, ve středověku, podnítila pěstování kaštanů církev a šlechta díky podpoře, kterou mu poskytovala. Tak se pěstování kaštanů, těsně spjaté s pěstováním vinné révy, rozšířilo.

Od pradávna tak docházelo k selekci a šíření místních odrůd kaštanovníku vysoké jakosti, obecně vhodných k využití dřeva i plodů. Na druhou stranu přispělo výrazné rozptýlení obyvatel (pro Galicii vždy typické), kteří žijí prakticky na celém jejím území (pobřeží, náhorních plošinách ve vnitrozemí, údolích a horách), k selekci četných odrůd, jež se v různé míře přizpůsobily prostředí a vykazují velmi dobrou adaptaci na půdní podmínky, jakož i nízkou tvorbu přepážek, vhodnou velikost, nízký počet puklin atd.

Díky optimální přizpůsobivosti kaštanovníku přírodním podmínkám vymezené zeměpisné oblasti (specifický charakter zeměpisné oblasti) má tak produkt zvýšenou jakost, která souvisí s logickým vztahem mezi dobrým růstem stromu a získáváním jakostních plodů. Kromě toho mají plody v důsledku mírných teplot v období růstu a zrání kaštanovníku, jakož i díky zvýšené vlhkosti prostředí v oblasti produkce zvýšený procentuální podíl vody, což je velmi ceněná vlastnost jak pro spotřebu v čerstvém stavu, tak pro použití kaštanů jako suroviny při zpracování na jiné produkty.

Na druhé straně představoval tradičně způsob pěstování na plantážích soutos základní produktivní model pěstování kaštanovníku v Galicii. Toto produktivní prostředí umožnilo zemědělcům díky produktivitě a jakosti provést pozvolnou selekci, a došlo tak ke zdomácnění kaštanovníku. Díky tomu vznikly skupiny místních ekotypů, z nichž pocházejí současné místní kultivary používané v produkci, které daly vzniknout jakosti a proslulosti galicijských kaštanů.

Prestiž galicijských kaštanů potvrzuje i jejich tržní postavení. Na španělském trhu bylo vždy obvyklé, že pod označením galicijské kaštany se prodávaly i kaštany jiného původu, což dokazuje jejich proslulost. Historickou proslulost galicijských kaštanů dokumentují tyto bibliografické odkazy:

Dalším nepřímým důkazem hojného rozšíření a značného věhlasu a proslulosti galicijských kaštanů jsou časté odkazy na internetu související s galicijskou kuchyní a kuchyní jiného původu. Tak například při vyhledávání přes službu Google s datem 20. listopadu 2008 bylo nalezeno přibližně 5 600 výsledků odkazujících na „castaña/s gallega/s“ (galicijský/é kaštan/y) a „castaña/s galega/s“ (stejný výraz v galicijštině), zatímco při zadání výrazu „castaña/s española/s“ (španělský/é kaštan/y) tento počet nepřekročí 200. U kaštanů jiného původu (Asturie, Andalusie či Extremadura) počet v žádném z těchto případů nepřekročil dvacítku.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

Nařízení ze dne 3. listopadu 2006, kterým se přijímá kladné rozhodnutí v případě žádosti o zápis chráněného zeměpisného označení „Castaña de Galicia“ do rejstříku.

(Úř. věst. Galicie č. 219, 14. listopadu 2006).

http://dxosi.xunta.es:90/Doc/Dog2006.nsf/FichaContenido/234BE?OpenDocument