Zveřejnění žádosti podle čl. 6 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

(2009/C 72/10)

Tímto zveřejněním se uděluje právo podat proti zápisu námitky podle článku 7 nařízení Rady (ES) č. 510/2006 (1). Komise musí obdržet námitky do 6 měsíců po tomto zveřejnění.

PŘEHLED

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

„MOUTARDE DE BOURGOGNE“

č. ES: FR-PGI-005-0503-25.10.2005

CHOP ( ) CHZO ( X )

Tento přehled obsahuje hlavní body specifikace produktu pro informační účely.

1.   Příslušný orgán členského státu:

2.   Skupina:

3.   Druh produktu:

Třída 2.6: „Hořčičná pasta“

4.   Specifikace:

(přehled požadavků podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006)

4.1   Název:

„Moutarde de Bourgogne“

4.2   Popis:

„Moutarde de Bourgogne“ je silná nebo extra silná hořčice s bílým vínem jasně žluté barvy a husté, homogenní a mazlavé konzistence. Vyznačuje se silnou vůní po burgundském bílém víně, silnou štiplavostí a výraznou chutí burgundského bílého vína.

4.2.1   Povolené složky a přísady:

4.2.2   Fyzikálně-chemické vlastnosti hořčice „Moutarde de Bourgogne“:

4.3   Zeměpisná oblast:

Semena musí být povinně pěstována a skladována v oblasti produkce, kde musí být vyráběna (zpracovávána) i hořčičná pasta. Tato oblast se skládá z departementů burgundského regionu, jimiž jsou Côte d'Or, Nièvre, Saône-et-Loire a Yonne.

Zeměpisná oblast byla stanovena na základě místních zvláštních zkušeností s pěstováním hořčičných semen a vína v Burgundsku, následně zpracovávaných do hořčičné pasty, z níž vzniká produkt s osobitými vlastnostmi (viz odstavec 4.6).

Hořčičná semena pěstovaná v Burgundsku mají specifické vlastnosti. Tyto vlastnosti byly pozorovány po staletí. Charles Estienne, osobní lékař Františka I., soudil, že kvalita hořčice vyráběné v Burgundsku je vyšší díky rostlině hořčice (obecný název rostliny, z níž pocházejí hořčičná semena). Hořčice se až do druhé světové války pěstovala v lesích na uhlířských mýtinách. Po spálení dřevěného uhlí byla půda na mýtině bohatá na draslík a příznivá pro pěstování hořčice (a vysoký obsah hořčičné esence v semenech), kterou uhlíři seli v březnu a sklízeli v srpnu. Kromě toho pěstování hořčice vyhovuje burgundské, poměrně stálé, polokontinentální klima. Pěstování hořčice totiž nevyžaduje velké množství vody. Je velmi dobře přizpůsobena srážkovému deficitu a vysokým teplotám. Velmi špatně snáší příliš vlhké pozdní jaro. Po několika desetiletích útlumu bylo pěstování hořčice v Burgundsku obnoveno z iniciativy průmyslových producentů hořčičné pasty s cílem zajistit kvalitu produkce suroviny a zlepšit kvalitu hotového produktu. Tento program obnovy sdružuje výzkumné organizace, Zemědělskou komoru departementu Côte d'Or, regionální skladovatele, zemědělce a zpracovatele. Byly vybrány odrůdy se specifickými vlastnostmi, které odpovídají půdně klimatickým zvláštnostem Burgundska a zároveň i požadavkům zpracovatelů na kvalitu.

Uvnitř této oblasti však byla vymezena zóna, v níž lze hořčici pěstovat. Tato oblast byla definována se zřetelem ke geologickým a půdně klimatickým hlediskům, vymezujícím prostředí příznivé pro pěstování hořčice, to jest s vyloučením kyselé hnědozemě a výše položených podolizovaných půd. Pěstitelské pokusy prokázaly omezené možnosti těchto půd vzhledem k nízké plnosti semen a nedostatečnému obsahu těkavého isothiokyanátu, přičemž nelze získat charakteristickou hořčičnou pastu.

4.4   Důkaz původu:

Je zajištěno sledování v průběhu celého procesu výroby burgundské hořčice, od pěstitelského pozemku až po úpravu pasty, a to pomocí normalizovaných dokumentů. Hořčičná semena se sklízí pouze na registrovaných pozemcích uvnitř pěstitelské zóny zanesené v seznamu CHZO. Tyto pozemky musí vyhovovat výběrovým kritériím pro plán produkce. Zemědělci dodávají produkci skladovatelům v Burgundsku. Všichni účastníci produkce hořčičných semen, skladování nebo zpracování jsou povinni vést normalizovanou dokumentaci. U hořčičných semen a upravené pasty se v průběhu výroby provádějí analytické zkoušky.

4.5   Metoda produkce:

Pro pěstování hořčičných semen jsou povoleny pouze odrůdy semen, vybrané Asociací pro burgundskou hořčici (Association Moutarde de Bourgogne – AMB) a pocházející z druhů Brassica juncea s „tmavým tegumentem“, Brassica juncea se „světlým tegumentem“ a Brassica nigra. Byl vypracován plán produkce, uvádějící osívané plochy, výběr pozemků a jejich začlenění do zóny CHZO. Semena jsou po sklizni dodávána skladovateli, který se nachází v Burgundsku a který zajišťuje sledovatelnost, čištění a skladování semen.

Partie semen jsou v této etapě předmětem schvalování, při němž lze kontrolovat dodržování následujících kritérií:

Po tomto schválení se semena upravují a dodávají průmyslovým zpracovatelům v dané zeměpisné oblasti. Semena se drtí a zalévají ředicí tekutinou (voda + víno). Používá se bílé víno s chráněným označením původu, vyráběné v burgundské vinařské oblasti. V této etapě se extrahuje jádro semene a vzniká prvotní hořčičná pasta. Tato pasta se dále cedí, aby se odstranily semenné slupky. Takto se získá hustá, jasně žlutá, homogenní a mazlavá pasta, která se „odvzdušní“. Při této etapě a následném odpočinku se vyvíjí štiplavost hořčice. Pasta se poté skladuje a upravuje.

4.6   Souvislost:

Souvislost se zeměpisným původem se zakládá na starobylých regionálních zkušenostech, historii pěstování hořčice v Burgundsku, silné dějinné spojitosti mezi hořčicí a burgundskými vinicemi, jakož i na odvěké dobré pověsti.

4.6.1   Stanovená kvalita:

„Moutarde de Bourgogne“, vyznačující se silnou štiplavostí, se získává smísením hořčičných semen, pěstovaných a skladovaných v Burgundsku, s ředicí tekutinou, složenou z vody, soli, cukru, koření a nejméně 25 % suchého bílého vína z tradičních burgundských odrůd. Tato bílá vína se vyznačují silnou aromatičností a dlouhou dochutí a dodávají burgundské hořčici silnou a typickou vůni i výraznou chuť po burgundském bílém víně, které ji odlišují od ostatních hořčic. Suchý extrakt a lipidy ze semen musí dosahovat více než 24 %, respektive 9 %.

4.6.2   Dobrá pověst:

Historické vazby mezi Burgundskem a hořčicí jsou velice úzké. Traduje se, že v roce 1336 na slavnosti pořádané burgundským vévodou Odonem IV. na počest Filipa VI. se spotřeboval celý vinný sud (206,75 l) hořčice. Od 16. století vznikaly stanovy cechu výrobců hořčice (dijonského v roce 1634 nebo beaunského v roce 1647). Až do 19. století byla výroba záležitostí malých provozoven. Průmyslová revoluce zasáhla i výrobu hořčice. Burgundští výrobci se předháněli ve vynalézavosti, mezi nimi například dijonský výrobce M. GREY, který si v roce 1850 nechal registrovat u Akademie umění, věd a literatury stroj umožňující výrazně zvýšit produktivitu. V období mezi léty 1750 a 1984 se uvádí 263 výrobců hořčice. Taková hustota nebyla zjištěna v žádném jiném francouzském regionu.

Hořčičné semeno se v Burgundsku pěstuje odedávna, neboť již osobní lékař Františka I. Charles Estienne soudil, že hořčice vyráběná v Burgundsku je kvalitativně lepší díky rostlině hořčice, „kterážto zde roste nejlépe ze všelikých zemí“.

Víno a hořčice jsou úzce spojeny. V roce 1911 přisuzoval A. BERTHIOT dobré jméno hořčice kvalitě výroby, která podle něho zahrnuje drcení nejlepších semen a jejich mísení ve zvláštní tekutině charakteristické pro Burgundsko: kyselé šťávě získané lisováním nedozrálých hroznů bílých odrůd. Když byly vinohrady s těmito keři zničeny phylloxerou, zaměřili se výrobci na podřadnější kyselá bílá vína, která byla nahrazena roubovanými ušlechtilými odrůdami. Používáním bílého vína místo octa se dosahuje organolepticky typické hořčice.

Výrobci hořčice začali záhy používat název „Moutarde de Bourgogne“. V roce 1891 byla registrována značka „Moutarde de Bourgogne, extra-blanche supérieure“ (Prvotřídní extra světlá burgundská hořčice) u soudu v Sens (89) a v roce 1903 ochranná známka „Moutarde Jacquemart au pur verjus de Bourgogne“ (Jacquemartova hořčice z čistého burgundského nezralého vína) u obchodního soudu v Dijonu. Snahy o odkaz na Burgundsko a tradici ve volbě značky ve spojení s názvem samotným svědčí o trvalé proslulosti burgundské hořčice. Lze uvést například značky „Jean-sans-Peur“(Jan Nebojácný), „Téméraire“(Karel Smělý), „Moutarde à la cuillère de la Belle Bourguignonne“(Hořčice na lžíci krásné Burgunďanky), „La Bourguignonne“(Burgunďanka).

4.6.3   Lidský faktor, zvláštní zkušenosti:

Pěstování hořčičného semene v Burgundsku bylo až do druhé světové války významné. Po roce 1945 se průmysloví výrobci snažili pěstování v regionu udržet. Svaz výrobců hořčice vydal za tím účelem publikaci o pěstování hořčice. Nad těmito snahami vítězila konkurence jiných olejnin a světový trh.

Teprve na počátku 90. let se pěstování semen výrazněji obnovilo. V současnosti se zaměření a úsilí odvětví sbíhají:

Byl proto ustaven řídicí výbor pro zdárné obnovení pěstitelství:

Tato spolupráce umožnila doporučit pro řízení CHZO dvě odrůdy.

Souběžně s tímto výzkumem se zvýšila produkce z asi 350 ha v roce 1933 na 1 230 ha v roce 2003.

4.7   Kontrolní subjekt:

4.8.   Označování:

Označení obsahuje následující údaje:

(1)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.