52009PC0610

Návrh Rozhodnutí Evropského Parlamentu a Radyo účasti Společenství ve společném programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) prováděném několika členskými státy (Text s významem pro EHP) SEK(2009)1476 SEK(2009)1475 /* KOM/2009/0610 konecném znení - COD 2009/0169 */


[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 29.10.2009

KOM(2009)610 v konečném znění

2009/0169 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účasti Společenství ve společném programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) prováděném několika členskými státy

(Text s významem pro EHP)

SEK(2009)1476 SEK(2009)1475

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Souvislosti návrhu

Cíle

Cílem tohoto návrhu na základě článku 169 Smlouvy o ES je zajistit účast Společenství ve společném výzkumném programu Baltského moře (BONUS-169) prováděném osmi pobaltskými členskými státy EU (Dánsko, Estonsko, Finsko, Německo, Lotyšsko, Litva, Polsko a Švédsko, dále jenom „Zúčastněné státy“) na podporu udržitelného rozvoje v oblasti Baltského moře. BONUS-169 zajistí vědecké výsledky, aby se usnadnilo zavádění řízení v oblasti Baltského moře založené na ekosystému a aby se podpořil rozvoj a zavádění nařízení, politik a postupů řízení „vhodných pro tento účel“ a zaměřených na zajištění udržitelného používání zboží s služeb tohoto ekosystému.

Iniciativa pomůže také k vytvoření a strukturování ERA v oblasti Baltského moře. Dříve financované BONUS ERA-NET and ERA-NET PLUS už značně přispěly ke zlepšení koordinace mořského výzkumu Baltského moře. BONUS-169 dá podnět k dosažení rozhodující míry nebo úrovně integrace potřebné k příslušnému řešení velmi složitých vnitrostátních výzkumných systémů. Tím, že tato iniciativa spojuje všech 8 pobaltských členských států EU, usiluje o dosažení trvalé koordinace a spolupráce mezi jejich výzkumnými politikami a vědeckými obcemi v řešení společných evropských úkolů a tedy značně přispívá ke strukturování Evropského výzkumného prostoru v oblasti Baltského moře odstraňováním překážek mezi vnitrostátně financovanými výzkumnými programy. Ruská federace bude mít možnost zúčastnit se společného výzkumného programu, pokud budou splněny potřebné právní požadavky. Dále se očekává, že BONUS-169 podstatně přispěje k realizaci strategie Baltského moře a k aktivní podpoře mořské strategie a námořní politiky.

Zúčastněné státy se dohodly, že síť pobaltských organizací pro financování vědy, BONUS EEIG, vytvořená v Helsinkách, Finsko, bude specializovanou prováděcí strukturou programu BONUS-169.

Odůvodnění návrhu

Ekosystém Baltského moře je vážně zasažen mnohými přírodními nepříznivými vlivy a nepříznivými vlivy vyvolanými lidmi. Moře a pobřeží jsou mimořádně postižena kombinovanými a stále většími negativními vlivy znečištění, eutrofizace, změny klimatu, acidifikace, invazními cizími druhy, nadměrným využíváním živých zdrojů a ztrátou biologické rozmanitosti. Tyto hrozby snižují schopnost Baltského moře udržitelně poskytovat zboží a služby, na nichž závisí lidstvo. Má to vážné důsledky pro celou baltskou oblast a širší evropské společenství. V nadcházejících desetiletích se předpokládá, že globální změny (včetně změny klimatu) a dlouhodobé a rozsáhlé dopady se budou zvyšovat a vyvíjet další tlak na systém Baltského moře.

Udržitelná řešení problémů životního prostředí a rozvoj a zavádění ekosystémového přístupu v Baltském moři si vyžaduje nové vědecké poznatky s cílem pochopit chování mimořádně

složitého systému Baltského moře a jeho vzájemných součinností a zpětných vazeb s mnohočetnými přírodními a antropogenními hybnými silami.

I když se však v oblasti Baltského moře vykonávají mnohé výzkumné činnosti, zůstávají tyto snahy z velké části nekoordinované a postrádají společně dohodnutý regionální akční plán. V důsledku toho úsilí, která jsou tak naléhavě nutná pro splnění složitých nadcházejících úkolů, jsou velmi roztříštěná.

Na úrovni Společenství se neodkladně vyžadují kroky v oblasti Baltského moře s ohledem na omezené výzkumné možnosti, které jsou k dispozici na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni pro jednotlivé plnění složitých environmentálních úkolů v oblasti Baltského moře jako celku. Společný a koordinovaný postup mezi pobaltskými státy je naléhavě potřebný, pokud se mají efektivně plnit velmi důležité a urgentní environmentální úkoly, před kterými region stojí.

BONUS-169 představuje příležitost k dosažení rozhodující míry a úrovně integrace potřebné k příslušnému řešení velmi složitých vnitrostátních výzkumných systémů. Usiluje o zlepšení účinnosti a efektivnosti v plánování roztříštěného environmentálního výzkumu a přístupu v oblasti Baltského moře začleněním výzkumných činností v systému Baltského moře do trvalého, kooperativního, mezioborově dobře zaměřeného mnohonárodního programu na podporu udržitelného rozvoje regionu.

Je to v souladu s dlouhodobou politickou podporou Rady a Evropského parlamentu za posledních 15 let, které prosazují lepší koordinaci výzkumných činností v Evropě a koordinaci vnitrostátních a regionálních výzkumných politik a programů za podpory sedmého rámcového programu (7. RP), aby se zamezilo roztříštěnosti a vzájemně se překrývajícím kompetencím.

Jako reakce na to Komise předkládá tento návrh účasti Společenství ve společném programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) prováděném několika členskými státy.

Existující iniciativy v oblasti návrhu

I když vědecká obec pro environmentální výzkum v oblasti Baltského moře má přístup k celé řadě programů na základě rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj, v současné době neexistuje společně zaváděný plán, který by byl konkrétně přizpůsobený pro řešení úkolů životního prostředí v samotné oblasti Baltského moře.

Jako první krok pro zlepšení koordinace v regionu byl BONUS ERA-Net (2004–2006) financován na základě 6. rámcového programu. Udělal velký pokrok v zahájení komunikace mezi institucemi financujícími výzkum v regionu, v analyzování krajiny a v přípravě nezbytných předpokladů pro další integraci vypracováním řady analytických dokumentů, vědeckého plánu, právního základu pro decentralizovanou prováděcí strukturu (DIS).

V roce 2006 Evropský parlament ve zprávě k návrhu Komise na sedmý rámcový program (7. RP), uznal potřebu řešit roztříštěnost a zdůraznil že „... je důležité, aby sedmý rámcový program podporoval koordinaci vnitrostátních a regionálních výzkumných politik a programů“ a aby se za účelem „zamezení roztříštěnosti a vzájemně se překrývajících kompetencí uskutečňovala větší spolupráce mezi vnitrostátními a evropskými výzkumnými programy a mezi hospodářskými subjekty v dlouhodobém výzkumném programu“.

BONUS-169 byl jednou ze čtyř možných iniciativ podle článku 169 zařazených do zvláštního programu Spolupráce a do zvláštního programu Kapacity[1] za účelem podpory této koordinace. Protože v té době nebyl ještě dost „vyzrálý“ a připravený k zavedení, nebyl zařazen do „prvořadých“ iniciativ podle článku 169. Namísto toho a před přijetím plně rozpracované iniciativy BONUS-169 byla ERA-Net Plus (2007–2011) financována na základě 7. RP jako překlenovací opatření za účelem dalšího rozvoje a vyzkoušení identifikovaných mechanismů v praxi za pomoci společné výzvy.

Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

BONUS-169 je plně v souladu s cíly a duchem Evropské strategie výzkumu moře a námořního výzkumu a strategie EU pro region Baltského moře. Kromě toho přispěje k dosažení cílů revidované Lisabonské strategie tím, že bude více a lépe investovat do znalostí pro rozvoj a pracovní místa, přispívat k realizaci ERA v pobaltském regionu a pomáhat Evropě účinněji reagovat na klíčové společenské úkoly v tomto regionu týkající se ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje, cestovního ruchu, akvakultury, bezpečnosti potravin a námořní dopravy.

Shrnutí navrhovaných opatření

BONUS-169 spojí vnitrostátní výzkumné programy a činnosti 8 pobaltských států do jednoho společného výzkumného programu a podpoří zejména cíle výzkumu a environmentální cíle strategie pro oblast Baltského moře, mořskou a námořní strategii a rámcovou směrnici o vodě. Kromě toho spojení finančních prostředků EU a vnitrostátních finančních prostředků vytvoří kritické množství z hlediska kapacity, odborných znalostí a zdrojů, které bude stimulovat strukturální změny ve výzkumných systémech Baltského moře a souvisejícího říčního povodí a pobřežních zón a podpoří rozvoj a realizaci trvalého, kooperativního, mezioborového, uceleného a správně zaměřeného výzkumného programu zavedeného všemi zúčastněnými členskými státy.

Za účelem dosažení cílů bude BONUS-169 prováděn ve dvou různých fázích: počáteční strategická fáze trvající dva roky, během které budou vytvořeny příslušné platformy konzultací pro aktivní zapojení zúčastněných subjektů, zpracován strategický plán výzkumu a dále se rozšíří a rozpracují přesné podmínky provádění; prováděcí fáze nejméně 5 let, během které budou zveřejněny minimálně tři společné výzvy se zřetelem na financování strategicky zaměřených projektů BONUS 169, které se výslovně zabývají cíly iniciativy.

Dvoustupňový přístup umožní zapojit širší okruh finančních institucí a tudíž mobilizovat další finanční prostředky a sestavit ucelený, politicky prosazovaný, dlouhodobý plán výzkumu na podporu udržitelného rozvoje regionu.

Protože budoucí úspěch BONUS-169 bude ve velké míře záviset na dosažení cílů vytýčených pro strategickou fázi, Komise vyhodnotí vyzrálost a připravenost iniciativy, a za předpokladu, že výsledky hodnocení budou pozitivní, Komise a BONUS EEIG uzavřou prováděcí dohodu.

Příspěvek Evropského společenství bude odpovídat předpokládaným příspěvkům členských států až do výše maximálně 50 milionů EUR a zvýší celkový očekávaný rozpočet pro iniciativu na 100 milionů EUR. Příspěvky zúčastněných států v hotovosti a příspěvek Společenství bude spravován jako skutečný společný fond.

Strategická fáze se bude provádět za pomoci grantu podle pravidel stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013)[2].

Prováděcí fáze se bude uskutečňovat prostřednictvím nepřímého řízení na ústřední úrovni podle ustanovení čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení. Podle článku 56 finančního nařízení si Komise nejprve vyžádá důkaz o existenci a řádném fungování mimo jiné postupů poskytování grantů, systému vnitřní kontroly, přiměřeného systému účetnictví v rámci subjektu, kterému je svěřeno provádění, a nezávislého externího auditu.

Právní stránka návrhu

Právní základ

Návrh BONUS-169 je založen na článku 169 Smlouvy o ES, který umožňuje účast Společenství ve výzkumných programech prováděných společně několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů.

Kromě toho v rozhodnutí Rady č. 971/2006/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013) je BONUS-169 výslovně uveden jako jeden z možných kandidátů v rámci koordinace výzkumných programů, které nejsou programy Společenství.

Zásada subsidiarity

Nehledě na všechny snahy vyvíjené s cílem řešit roztříštěnost a duplicitu výzkumu Baltského moře pořád existuje potřeba více spojit úsilí mezi vnitrostátně financovanými výzkumy, aby se plně zvládly úkoly životního prostředí, které stojí před regionem Baltského moře, a které mají z velké části nadnárodní povahu. Strategické cíle těchto opatření, zejména spojení vnitrostátních environmentálních výzkumných programů v oblasti Baltského moře za účelem řešení naléhavých problému životního prostředí v oblasti Baltského moře a nedostatky vedoucí k roztříštěnosti, nemohou členské státy řešit izolovaně a v rámci svého vnitrostátního ústavního systému, jestliže čistě mezivládní opatření zaměřená na koordinaci veřejného

environmentálního financování v oblasti Baltského moře se v posledních letech nerozšířila a jestliže dosud nebyla schopna úspěšně řešit úkoly životního prostředí, které před státy stojí.

Další financování, které má být poskytnuto na základě článku 169 (1), podpoří financování výzkumu přesahujícího hranice jednotlivých témat, které mají velký význam pro skutečné potřeby výzkumu, ale „spadají“ do tradičních režimů financování, jako jsou projekty spojující přírodní/sociální/humánní vědu atd. (2) podpoří vyrovnání nerovnováhy ve financování výzkumu a vývoje mezi východem a západem, (3) vyzve organizace pro financování vnitrostátního výzkumu, aby se zčásti vzdaly své nezávislosti pro efektivnější uplatňovanou společnou správu dohlížející na výzkum systému Baltského moře. Bylo to také potvrzeno velmi silnou politickou podporou a schválením ze strany vlád pobaltských států, různých Evropských rad a Evropského parlamentu.

Navíc kromě očekávané regionální přidané hodnoty iniciativa pomůže rovněž v rozpracování podobných modelů řízení výzkumu pro ostatní evropská moře.

Zásada proporcionality

Podle článku 169 Společenství může „se souhlasem dotyčných členských států stanovit pravidla pro účast na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů“. Na základě toho mají členské státy hlavní úlohu a velký prostor pro vnitrostátní rozhodování.

Očekává se, že iniciativa bude mít silný pákový efekt zmobilizováním až 100 milionů EUR pro výzkum v oblasti Baltského moře – částka, která by nebyla poskytnuta, pokud by neexistoval článek 169, a která se považuje za naprosto nezbytnou z hlediska povahy a naléhavosti nadcházejících úkolů. Toto financování umožní programu BONUS-169 výrazně posunout současný výchozí stav od značně roztříštěného systému investicí do výzkumu a technologického rozvoje v environmentálním výzkumu oblasti Baltského moře k strukturovaným a vyváženým investicím schopným řešit komplex přeshraničních aspektů celého systému Baltského moře a přispět k rozvoji a zavádění důkladných, udržitelných politik v tomto regionu.

Volba nástrojů

Pro dosažení obecných a konkrétních cílů iniciativy se posuzovaly tři možnosti politiky. Jsou to:

- Možnost politiky 1: Pokračování politik rozpracovaných do současné doby v rámci 7. RP („zaběhnutá praxe“).

- Možnost politiky 2: Použití regionálně zaměřené výzvy přesahující (regionálně zaměřených výzev přesahujících) hranice jednotlivých témat na základě rámcového programu.

- Možnost politiky 3 – použití článku 169 se třemi alternativními přístupy (A, B a C), které se odlišují svým rozsahem a hloubkou strategického zaměření a zapojení zúčastněných subjektů do zjednodušení a uplatňování výzev k předkládání návrhů.

- Možnost politiky 3 prostřednictvím přístupu A – použití článku 169 se zaměřením omezeným na výzkum moře a s okamžitým zahájením vědecky orientovaných výzev k předkládání návrhů.

- Možnost politiky 3 prostřednictvím přístupu B – použití článku 169 se zaměřením rozšířeným na začlenění povodí Baltského moře a se strategickou vizí a plánem, který má být rozpracován před zahájením iniciativy a návrhu Komise.

- Možnost politiky 3 prostřednictvím přístupu C – použití článku 169 se zaměřením rozšířeným na začlenění povodí Baltského moře a se strategickou vizí a plánem, zpracovaným během první fáze iniciativy.

Možnost politiky 3 prostřednictvím přístupu C je přednostní volba, protože může efektivně řešit nedostatky identifikované výše dosažením dlouhodobé a trvalé integrace na úrovni členských států, na institucionální úrovni a na úrovni vědeckých obcí.

Příspěvek Společenství by zajistil, aby se skutečný evropský zájem odrazil v pracovním programu iniciativy založené mimo jiné na činnostech řešených čistě na vnitrostátní úrovni.

Rozpočtové důsledky

Rozpočtové důsledky tohoto horizontálního návrhu jsou již zmíněny v právním základu 7. RP[3] a ve zvláštním programu „Spolupráce“ v rámci 7. RP[4]. Dohoda, která má být uzavřena mezi Komisí a specializovanou prováděcí strukturou, zajistí, aby byly ochráněny finanční zájmy Společenství.

Další informace

Zjednodušení

Návrh zjednodušuje správní postupy orgánů veřejné správy (na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni) a soukromých subjektů.

EU se bude zabývat přímo specializovanou prováděcí strukturou BONUS-169 (BONUS EEIG vytvořený v Helsinkách), která bude odpovědná za přidělování, spravování a monitorování příspěvku Společenství a příspěvků členských států v hotovosti a za podávání zpráv o jejich využívání. Příspěvek Společenství bude spolu s příspěvky členských států v hotovosti spravován jako skutečný společný fond.

Přezkumy

Před zahájením prováděcí fáze Komise vyhodnotí vyzrálost a připravenost iniciativy. Přezkum v polovině období se uskuteční v polovině prováděcí fáze a konečný přezkum na konci společného výzkumného programu.

Evropský hospodářský prostor

Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

Konzultace zainteresovaných stran

Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Pět nezávislých odborníků, kteří tvoří Skupinu expertů pro posouzení dopadu BONUS (IAEG), bylo požádáno o odborné stanovisko, které bude součástí procesu posouzení dopadu. Skupina spojila širokou škálu odborných znalostí na vysoké úrovni a v průběhu roku 2008 a v první polovině roku 2009 se pravidelně scházela v Bruselu[5]. Její doporučení tvořila základ revize programu BONUS-169 konsorciem BONUS s pomocí dvou nezávislých odborníků, které si Komise smluvně najala za tímto účelem.

Obě skupiny expertů analyzovaly široký rozsah podkladových materiálů o celkové situaci životního prostředí a environmentálního výzkumu v pobaltské oblasti a dokumentaci zajištěnou konsorciem BONUS-169 a doporučenou konsorciu BONUS v návrhu „Osnovy společného výzkumného programu pro systém Baltského moře BONUS-169“.

Konzultace s příslušnými zúčastněnými subjekty uskutečněné Komisí

Konzultace v souvislosti se zpracováním, přijetím a realizací 7. rámcového programu výzkumu a technologického rozvoje EU

BONUS-169 byl součástí zvláštního programu „Spolupráce“ a uskutečnily se k němu rozsáhlé užitečné konzultace organizované v souvislosti se 7. RP. Kromě toho, protože spadá do tématické oblasti působnosti Životní prostředí (včetně změny klimatu), uskutečňují se k němu pravidelné konzultace s příslušným programovým výborem a programovou poradenskou skupinou.

Konzultace o evropské strategii výzkumu moře a námořního výzkumu

BONUS-169 byl součástí evropské strategie pro výzkum moře a námořní výzkum a konzultační proces probíhající v rámci strategie byl pro něj tudíž prospěšný.

Konzultace s ministry pobaltských členských států EU týkající se politické angažovanosti v budoucím BONUS-169

V odpovědi na dopis komisaře Potočnika z GŘ pro výzkum z listopadu 2009 ministři pro výzkum ze zemí zúčastněných na programu BONUS znovu potvrdili své politické a finanční závazky týkající se iniciativy a schválili potřebu revize původní verze BONUS-169 v souladu s doporučeními IAEG.

Konzultace se zúčastněnými subjekty v rámci strategie EU pro oblast Baltského moře [6]

Strategie EU pro oblast Baltského moře (EUSBR) se ve svém širokém rozsahu a oblasti působnosti výslovně odvolává na iniciativu BONUS-169 jak v rámci opatření zaměřených na politiku, tak i v rámci podrobného akčního plánu. V této souvislosti byly pro ní velmi prospěšné konzultace s veřejností a se zúčastněnými subjekty uskutečněné v tomto rámci v roce 2008/2009[7].

Stanovisko výboru pro posouzení dopadů

Návrh zprávy o posouzení dopadů byl dne 9. září 2009 předložen výboru pro posouzení dopadů – orgán složený z vysoce postavených funkcionářů Komise zmocněných prověřit jakost zpráv o posouzení dopadů u nejdůležitějších iniciativ Komise. Na základě stanoviska výboru ze dne 11. září 2009 byla revidovaná zpráva o posouzení dopadů s cílem co nejvíce přihlédnout k doporučením výboru. Tato doporučení vedla především k lepšímu vysvětlení přidané hodnoty opatření EU a objasnění cílů iniciativy Bonus. Revidovaná zpráva o posouzení dopadů byla výboru znovu předložena dne 21. září 2009. Výbor dal kladné stanovisko k této poslední verzi, ale udělal určitá doporučení, která se mají dále zvážit. Zpráva o posouzení dopadů se v konečné verzi snaží co nejlépe řešit některá poslední doporučení výboru a poskytuje zdůvodnění – spočívající hlavně v nedostatku dostupných údajů – proč se ostatní doporučení neřešila.

Konzultace se zúčastněnými subjekty uskutečněné konsorciem BONUS

V období od června 2005 do listopadu 2006 konsorcium BONUS zapojilo mnoho skupin zúčastněných subjektů do zpracování původního vědeckého plánu a prováděcí strategie. Proces zahrnoval různé konzultační mechanismy a postupy zpětné vazby ve všech devíti pobaltských zemích (tj. 8 zemí EU a Ruská federace). Byl konzultován široký okruh akademických vědeckých pracovníků a vědeckých pracovníků z jednotlivých států ve všech příslušných oborech a oblastech vědy o mořích kromě agentur pro financování konsorcia BONUS, příslušných ministrů a jejich přidružených specializovaných institutů, mezivládních a mezinárodních organizací a také těch, kteří přijímají manažerská a regulační rozhodnutí.

Poradní výbor BONUS zahrnující široký okruh zúčastněných subjektů jako HELCOM, ICES, DG MARE, WWF a Finské sdružení farmářů hrál navíc také klíčovou roli v přípravě vědeckého plánu a prováděcí strategie BONUS-169.

Revidovaný návrh plánu výzkumu BONUS-169 předložený Generálnímu ředitelství pro výzkum a technologický rozvoj v červnu 2009 se do velké míry zakládá na práci a konzultacích uskutečněných pro původní iniciativu BONUS-169.

Během strategické fáze se uskuteční rozsáhlý a strategicky prosazovaný program konzultací se zúčastněnými subjekty, v nichž budou osloveny zainteresované subjekty z dalších příslušných odvětví jako zemědělství, rybolov, akvakultura, doprava a vodní hospodářství.

2009/0169 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o účasti Společenství ve společném programu výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře (BONUS-169) prováděném několika členskými státy

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 169 a čl. 172 druhý pododstavec uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[8],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[9],

vzhledem k těmto důvodům:

1. Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[10] (dále jen „sedmý rámcový program“) umožňuje účast Společenství na výzkumných a rozvojových programech prováděných několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů, ve smyslu článku 169 Smlouvy.

2. Rozhodnutí Rady č. 971/2006/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[11], podporuje přístup přesahující hranice jednotlivých výzkumných témat, která se týkají jednoho či více témat sedmého rámcového programu, a v této souvislosti určil iniciativu podle článku 169 v oblasti společného výzkumu Baltského moře jako jednu z oblastí, které jsou vhodné pro účast Společenství v národních výzkumných programech prováděných společně.

3. Ekosystém Baltského moře jako polozavřeného evropského vnitrozemského moře je jednou z největších světových poloslaných vodních ploch a v současné době je vážně zasažen mnohými přírodními nepříznivými vlivy a nepříznivými vlivy vyvolanými lidmi jako znečištění těžkými kovy, neodstranitelné organické znečišťující látky,

radioaktivní materiál, ropné skvrny a jiné škodlivé a nebezpečné látky, nadměrná výroba živin a organických materiálů, která vede ke zvýšené eutrofizaci, zavádění škodlivých cizích organismů, neudržitelné využívání rybí populace, negativní vlivy změny klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a zvýšené zásahy lidských činností do pobřežních a mořských oblastí, včetně ekologicky neudržitelné turistiky. Tyto negativní vlivy značně snížily schopnost Baltského moře udržitelným způsobem poskytovat zboží a služby, na nichž přímo a nepřímo závisí lidstvo kvůli sociálním, kulturním a ekonomickým zájmům.

4. Dne 14. prosince 2007 Evropská rada zdůraznila zájem na stavu mořského prostředí v Baltském moři, jak je to vyjádřeno ve sdělení Komise týkající se strategie Evropské unie pro oblast Baltského moře[12]. Rada kromě toho vyzvala Komisi, aby předložila návrh na iniciativu BONUS pro oblast Baltského moře podle článku 169.

5. Věda může přispět ke splnění těchto úkolů a k nalezení řešení environmentálních problému Baltského moře. Závažnost současné situace si však vyžaduje kvalitativní a kvantitativní zvýšení současného výzkumu v pobaltské oblasti rozvojem a zavedením plně integrovaného přístupu, čímž lze zjednodušit a zaměřit příslušné výzkumné programy všech sousedících států s cílem koordinovaně, účinně a efektivně řešit složité a naléhavé problémy.

6. V současné době řada programů výzkumu a vývoje nebo činností prováděných jednotlivými členskými státy na vnitrostátní úrovni za účelem podpory výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře není na evropské úrovni dostatečně koordinována, aby se dosáhlo kritické míry vyžadované ve strategických oblastech výzkumu a vývoje.

7. Kromě toho existující výzkumné struktury specifické pro jednotlivá odvětví, které se vyvíjely během dlouhé historie vnitrostátních politik a jsou hluboce zakořeněné ve vnitrostátních systémech řízení a brání rozvoji a financování víceoborového, mezioborového a interdisciplinárního environmentálního výzkumu potřebného k řešení úkolů Baltského moře.

8. Ačkoli existuje dlouhá tradice spolupráce ve výzkumu v oblasti Baltského moře se zeměmi jak v rámci oblasti Baltského moře, tak i mimo ní, ve snahách o spolupráci se dosud postrádaly přiměřené finanční zdroje pro optimální využívání výzkumného potenciálu kvůli nestejné ekonomické situaci a situaci v rozvoji zemí a také kvůli velmi odlišným vnitrostátním plánům výzkumu, výzkumným tématům a prioritám. Tato situace bránila možnosti dosáhnout takových výsledků výzkumu, které by byly významně využity pro tvorbu politik.

9. Komise ve svém pracovním programu na roky 2007–2008 ze dne 11. června 2007 pro provádění zvláštního programu „Spolupráce“[13] poskytla finanční podporu iniciativám BONUS ERA-NET a ERA-NET PLUS v oblasti environmentálního výzkumu Baltského moře za účelem posílení spolupráce mezi agenturami pro financování environmentálního výzkumu v pobaltském regionu a usnadnění přechodu na společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře, který se má provádět na základě článku 169 Smlouvy.

10. V souladu s koncepcí sedmého rámcového programu, a jak bylo potvrzeno v konzultacích se zúčastněnými subjekty uskutečněných během iniciativy BONUS ERA-NET, v pobaltské oblasti jsou nutné výzkumné programy prosazované politikami.

11. Dánsko, Německo, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Finsko a Švédsko (dále jenom „Zúčastněné státy“) se dohodly, že budou provádět společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře BONUS-169 (dále jenom „BONUS-169“). BONUS-169 má za cíl podporovat vědecký rozvoj a inovace poskytováním nezbytného právního a organizačního rámce pro nadnárodní spolupráci mezi pobaltskými státy v environmentálním výzkumu v oblasti Baltského moře.

12. Ačkoli iniciativa BONUS-169 je ve velké míře zaměřená na environmentální výzkum, zasahuje do řady souvisejících výzkumných programů Společenství pro okruh lidských činností, které mají zvýšené dopady na ekosystémy jako rybolov, akvakultura, zemědělství, infrastruktura, doprava, výcvik a mobilita výzkumných pracovníků a také sociálně ekonomické otázky. Iniciativa má značný význam pro celou řadu politik a směrnic Společenství, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí)[14], strategie EU pro oblast Baltského moře, společné rybářské politiky, společné zemědělské politiky, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky[15], a mezinárodních závazků EU jako akční plán pro Baltské moře HELCOM. V důsledku toho z iniciativy BONUS-169 budou mít prospěch mnohé další oblasti politiky Společenství.

13. Aby se zvýšil vliv iniciativy BONUS-169, zúčastněné státy se dohodly, že se jí zúčastní Společenství.

14. Iniciativa BONUS-169 by měla zahrnovat strategickou fázi, po které bude následovat prováděcí fáze, aby se dala příležitost uskutečnit rozsáhlé konzultace se zúčastněnými subjekty o strategickém plánu výzkumu schopném zvládnout také vznikající výzkumné potřeby. Během strategické fáze iniciativy by se měly vyvíjet snahy o zapojení dalších, odvětvově zaměřených agentur pro financování s cílem dále posílit integraci výzkumu, který řeší meziodvětvové potřeby konečných uživatelů, a zajistit efektivní využívání a převzetí výsledků pro opatření v řízení politik a zdrojů napříč dlouhou řadou ekonomických odvětví.

15. Na konci strategické fáze by Komise za pomoci nezávislého odborníka měla vyhodnotit vyzrálost a připravenost iniciativy zahájit prováděcí fázi.

16. Zúčastněné státy se dohodly, že na BONUS-169 přispějí částkou 50 milionů EUR. Nepeněžní příspěvky ve formě přístupu k infrastruktuře a jejího využívání by měly být možné za předpokladu, že netvoří podstatnou část celého příspěvku. Měly by podléhat posouzení jejich materiální a užitné hodnoty z hlediska uskutečňování projektů BONUS-169.

17. Účast Společenství v BONUS-169 by měla být až do výše 50 milionů EUR po celou dobu jeho trvání a v rámci tohoto limitu by měla odpovídat příspěvkům zúčastněných států, aby se zvýšil jejich zájem o společné provádění programu. Většina příspěvku Společenství by měla být přidělena pro prováděcí fázi. Pro každou fázi by se měl stanovit strop. Strop pro prováděcí fázi by se měl zvýšit o každou částku zbývající po provedení strategické fáze.

18. Společné provádění BONUS-169 si vyžaduje specializovanou prováděcí strukturu stanovenou v rozhodnutí č. 971/2006/ES. Pro uskutečňování iniciativy BONUS-169 zúčastněné státy dohodly tuto specializovanou prováděcí strukturu (Síť pobaltských organizací pro financování vědy, BONUS EEIG (dále jenom „BONUS EEIG“)). BONUS EEIG by měl být příjemcem příspěvku Společenství a příspěvků zúčastněných států. Tyto příspěvky by měl spravovat BONUS EEIG podle pravidel a postupů financování vztahujících se na program. BONUS EEIG by měl také zajistit, aby uskutečňování BONUS-169 bylo v souladu s dobrým finančním řízením.

19. Příspěvek Společenství by měl být podmíněn příslibem zdrojů ze strany zúčastněných států a skutečným zaplacením jejich finančních příspěvků.

20. Vyplácení příspěvku Společenství pro strategickou fázi by mělo být podmíněno uzavřením dohody o grantech mezi Komisí jménem Společenství a BONUS EEIG, která by se měla řídit nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006, kterým se stanoví pravidla pro účast podniků, výzkumných středisek a vysokých škol na akcích v rámci sedmého rámcového programu a pro šíření výsledků výzkumu (2007 až 2013)[16], aby se usnadnilo a zjednodušilo jeho řízení.

21. Vyplacení příspěvku Společenství pro prováděcí fázi by mělo být podmíněno uzavřením prováděcí dohody mezi Komisí jménem Společenství a BONUS EEIG obsahující podrobná ujednání o využití příspěvku Společenství. Tato část příspěvku Společenství by měla být řízena na základě nepřímého centralizovaného řízení podle čl. 54 odst. 2 písm. c) a článku 56 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[17] (dále jenom „Finanční nařízení“), a článku 35, čl. 38 odst. 2 a článku 41 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění finančního nařízení[18].

22. Všechny úroky získané z příspěvků zaplacených pro BONUS EEIG by se měly považovat za jeho příjem a měly by být přiděleny pro provádění iniciativy BONUS-169.

23. Aby se ochránily finanční zájmy Společenství, mělo by Společenství mít právo snížit, pozastavit nebo ukončit svůj finanční příspěvek v případě, že BONUS-169 se bude uskutečňovat nepřiměřeně, částečně nebo opožděně, nebo zúčastněné státy

neposkytnou své příspěvky na financování BONUS-169, nebo ho poskytnou částečně nebo opožděně, za podmínek stanovených v dohodách, které mají být uzavřeny mezi Společenstvím a BONUS EEIG.

24. V zájmu účinného provádění BONUS-169 během prováděcí fáze by finanční podpora měla být účastníkům projektů BONUS-169 vybraných na ústřední úrovni poskytnuta v rámci odpovědnosti BONUS EEIG na základě výzev k předkládání návrhů.

25. Společné výzkumné středisko je sice útvarem Komise, avšak jeho ústavy mají výzkumné kapacity, které jsou důležité pro BONUS-169, a mohly by přispívat k jeho provádění. Je proto vhodné vymezit úlohu Společného výzkumného střediska z hlediska jeho schopnosti financování.

26. S cílem zajistit stejné zacházení by hodnocení mělo dodržovat stejné zásady, které jsou použitelné pro návrhy předkládané na základě sedmého rámcového programu. Hodnocení návrhů by proto měli provádět na ústřední úrovni nezávislí odborníci a odpovídá za něj BONUS EEIG. Řazení a pořadí priorit by měl schválit BONUS EEIG s přísným dodržením závěru nezávislého hodnocení, který by měl být závazný.

27. Iniciativy BONUS-169 se může zúčastnit kterýkoli členský stát a kterákoli země přidružená k sedmému rámcovému programu.

28. V souladu s cíli sedmého rámcového programu by měla být účast jakékoli jiné země v BONUS-169 umožněna za předpokladu, že tuto účast upravuje příslušná mezinárodní dohoda a Komise i zúčastněné členské státy s ní souhlasí. V souladu se sedmým rámcovým programem by Společenství mělo mít právo sjednat v souladu s pravidly a podmínkami stanovenými v tomto rozhodnutí podmínky pro svůj finanční příspěvek do BONUS-169 s ohledem na účast těchto jiných zemí.

29. Měla by být rovněž přijata vhodná opatření k předcházení nesrovnalostem a podvodům a měly by být učiněny nezbytné kroky k vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých prostředků v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů[19] Evropských společenství, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[20] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[21] .

30. Je nezbytné, aby výzkumné činnosti prováděné v rámci BONUS-169 byly v souladu se základními etickými zásadami, včetně těch, kterými se zabývá článek 6 Smlouvy o Evropské unii a Listina základních práv Evropské unie, a aby se řídily zásadami zohledňování rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví.

31. Komise by měla provést vnitřní hodnocení, aby posoudila kvalitu a účinnost provádění BONUS-169 a pokrok dosažený při plnění stanovených cílů, jakož i závěrečné hodnocení.

32. BONUS EEIG by měl účastníky vybraných projektů BONUS-169 vyzvat, aby sdělovali výsledky své práce, šířili je a zpřístupnili je veřejnosti,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 Příspěvek Společenství

1. Finanční příspěvek Společenství na společný program výzkumu a vývoje v oblasti Baltského moře BONUS-169 (dále jenom „BONUS-169“) prováděný společně Dánskem, Německem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Polskem, Finskem a Švédskem (dále jenom „Zúčastněné státy“) bude poskytnut za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí.

2. Společenství bude poskytovat finanční příspěvek až do výše 50 milionů EUR po celou dobu trvání BONUS-169 v souladu s nařízením (ES) č. 1906/2006 během strategické fáze a v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení během prováděcí fáze. V rámci tohoto stropu bude příspěvek Společenství odpovídat příspěvku zúčastněných států.

3. Finanční příspěvek Společenství se hradí společně z rozpočtových prostředků vyčleněných na veškerá příslušná témata zvláštního programu „Spolupráce“.

Článek 2Provádění BONUS-169

1. Iniciativu BONUS-169 bude provádět síť pobaltských organizací pro financování vědy BONUS EEIG (dále jenom „BONUS EEIG“).

2. BONUS-169 se bude uskutečňovat ve dvou fázích v souladu s přílohou I: strategická fáze, po které bude následovat prováděcí fáze.

3. Strategická fáze programu potrvá nejvíce dva roky. Připraví se v ní prováděcí fáze. Během strategické fáze bude BONUS EEIG plnit tyto úkoly:

33. příprava strategického plánu výzkumu – vymezení účasti na vědeckém obsahu programu se zaměřením na výzvy k předkládání návrhů v souladu s cíli vytyčenými v sedmém rámcovém programu;

34. vytvoření platforem pro konzultace se zúčastněnými subjekty – s cílem zvýšit a institucionalizovat zapojení zúčastněných subjektů ze všech příslušných odvětví;

35. příprava podmínek provádění, včetně právních a finančních pravidel a postupů, ustanovení upravujících práva duševního vlastnictví vyplývající z aktivit BONUS-169 a včetně lidských zdrojů a aspektů komunikace.

4. Prováděcí fáze potrvá nejméně pět let. Během prováděcí fáze budou zveřejněny nejméně tři výzvy k předkládání návrhů se zřetelem na financování projektů, které řeší cíle BONUS-169. Tyto výzvy se zaměří na více partnerů a na nadnárodní projekty a zahrnou činnosti výzkumu, technologického rozvoje, výcviku a šíření výsledků. Budou vybrány projekty v souladu se zásadami stejného zacházení, transparentnosti, nezávislého hodnocení, spolufinancování, neziskovosti, financování nespojované s jinými zdroji Společenství a také zásadu retroaktivity.

Článek 3Podmínky pro příspěvek Společenství

1. Finanční příspěvek Společenství pro strategickou fázi bude do výše 1,25 milionu EUR a v rámci tohoto limitu bude odpovídat příspěvku zúčastněných států. Závazek Společenství poskytnout příspěvek pro strategickou fázi je podmíněn stejným závazkem zúčastněných států.

2. Finanční příspěvek Společenství pro prováděcí fázi bude do výše 48,75 milionu EUR a v rámci tohoto limitu bude odpovídat příspěvku zúčastněných států. Strop lze zvýšit o jakoukoli částku zbývající po uskutečnění strategické fáze. Během prováděcí fáze může být nejvíce 25 % příspěvku od zúčastněných států poskytnutých formou umožnění přístupu k výzkumným infrastrukturám (dále jenom „věcný příspěvek na infrastrukturu“).

3. Finanční příspěvek Společenství pro prováděcí fázi bude poskytnut za těchto podmínek:

36. kladné hodnocení strategické fáze, které uskuteční Komise za pomoci nezávislých odborníků; toto hodnocení bude zahrnovat pokrok dosažený v plnění cílů a konečné výsledky stanovené v čl. 2 odst. 3 a v příloze I;

37. prokázání schopnosti BONUS EEIG realizovat BONUS-169, včetně obdržení, přidělení a sledování finančního příspěvku Společenství za nepřímého centralizovaného řízení v souladu s čl. 54 odst. 2 písm. c) a článkem 56 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jenom „Finanční nařízení“) a článkem 35, čl. 38 odst. 2 a článkem 41 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002 a v souladu se zdravým finančním řízením;

38. udržování a uplatňování vhodného a účinného modelu řízení pro BONUS-169 v souladu s přílohou II;

39. efektivní vykonávání činností týkajících se prováděcí fáze BONUS-169 a stanovených iniciativou BONUS EEIG v příloze I, které zahrnuje zveřejňování výzev k předkládání návrhů na udělení grantů;

40. závazek každého zúčastněného státu přispět svým podílem financování na BONUS-169 a závazek platby v hotovosti a efektivního poskytnutí věcného příspěvku na infrastrukturu, vyžaduje-li se; tyto závazky se zahrnou do finančního plánu dohodnutého příslušnými vnitrostátními orgány za účelem přispět ke společnému vykonávání prováděcí fáze BONUS-169;

41. postupuje se v souladu s pravidly Společenství pro poskytování státní podpory, především s pravidly stanovenými v Rámci Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací[22];

42. zajistí se vysoká úroveň vědecké excelence, dodržování etických zásad v souladu s obecnými zásadami rozhodnutí č. 1982/2006/ES (dále jenom „Sedmý rámcový program“) a dodržování zásad zohledňování rovnosti mužů a žen a rovnosti pohlaví a zásad udržitelného rozvoje.

Článek 4Účast Společného výzkumného střediska

1. Společné výzkumné středisko musí být vhodné pro financování ze strany BONUS-169 za stejných podmínek, jako jsou podmínky pro způsobilé subjekty zúčastněných států.

2. Vlastní zdroje Společného výzkumného střediska, na něž se nevztahuje financování z BONUS-169, se nepovažují za součást příspěvku Společenství ve smyslu článku 1.

Článek 5Dohody mezi Společenstvím a BONUS EEIG

1. Podrobná ujednání týkající se řízení a kontroly finančních prostředků a ochrany finančních zájmů Společenství během strategické fáze se stanoví v grantové dohodě uzavřené mezi Komisí jménem Společenství a BONUS EEIG v souladu s pravidly stanovenými v tomto rozhodnutí a v nařízení (ES) č. 1906/2006.

2. Podrobná ujednání týkající se řízení a kontroly finančních prostředků a ochrany finančních zájmů Společenství během prováděcí fáze se stanoví v prováděcí dohodě a ročních finančních dohodách uzavřených mezi Komisí jménem Společenství a BONUS EEIG.

Prováděcí dohoda musí obsahovat zejména tato ustanovení:

43. vymezení delegovaných úkolů;

44. ustanovení pro ochranu finančních prostředků Komise;

45. podmínky a podrobná ujednání pro plnění úkolů, včetně pravidel financování a horních limitů financování použitelných pro projekty BONUS-169 a příslušná ustanovení pro vymezení odpovědnosti a vykonávání kontrol;

46. pravidla pro podávání zpráv Komisi o plnění úkolů;

47. podmínky pro ukončení plnění úkolů;

48. podrobná pravidla pro kontroly prováděné Komisí;

49. podmínky pro použití odděleného bankovního účtů a nakládání se získanými úroky;

50. ustanovení zajišťující rozeznatelnost akcí Společenství ve vztahu k ostatním činnostem BONUS EEIG;

51. závazek neprovádět žádnou činnost, která by mohla vést ke střetu zájmů ve smyslu čl. 52 odst. 2 finančního nařízení;

52. ustanovení upravující práva duševního vlastnictví vyplývající z provádění BONUS-169 a uvedena v článku 2;

53. kritéria pro průběžná a závěrečná hodnocení, včetně kritérií uvedených v článku 13.

3. Komise uskuteční hodnocení BONUS EEIG předem (ex-ante), aby získala důkaz o existenci a náležitém fungování postupů a systémů uvedených v článku 56 finančního nařízení.

Článek 6Úrok získaný z příspěvků

Úrok získaný z finančních příspěvků přidělených pro BONUS-169 se považuje za příjem BONUS EEIG a přidělí se pro BONUS-169.

Článek 7 Snížení, pozastavení nebo ukončení finančního příspěvku Společenství

Pokud BONUS-169 není prováděn, nebo je prováděn nepřiměřeně, částečně či opožděně, může Společenství snížit, neposkytnout nebo ukončit svůj finanční příspěvek s přihlédnutím k pokroku v provádění BONUS-169.

Nepřispěje-li zúčastněný stát, nebo přispěje pouze částečně nebo opožděně, na financování BONUS-169, Společenství může snížit svůj finanční příspěvek s přihlédnutím k výši veřejného financování přiděleného zúčastněnými státy za podmínek grantové dohody uvedených v čl. 5 odst. 1.

Článek 8 Ochrana finančních zájmů Společenství ze strany zúčastněných států

Při provádění BONUS-169 přijmou zúčastněné státy právní, regulační, správní nebo jiná opatření nezbytná na ochranu finančních zájmů Společenství. Zúčastněné státy zejména učiní nezbytná opatření, jež zajistí úplné zpětné získání veškerých částek, které náleží Společenství v souladu s finančním nařízením a nařízením (ES, Euratom) č. 2342/2002.

Článek 9 Kontrola prováděná Komisí a Účetním dvorem

Komise a Účetní dvůr jsou pověřeny provádět veškeré kontroly a inspekce potřebné pro zajištění řádné správy finančních prostředků Společenství a pro ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům nebo nesrovnalostem. Za tím účelem zúčastněné státy a BONUS EEIG poskytnou Komisi a Účetnímu dvoru veškeré náležité doklady.

Článek 10 Vzájemné informování

Komise sdělí veškeré významné údaje Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Zúčastněné státy předloží Komisi prostřednictvím BONUS EEIG všechny další informace vyžadované Evropským parlamentem, Radou a Účetním dvorem týkající se finančního řízení BONUS EEIG.

Článek 11Účast jiných členských států a přidružených zemí

K BONUS-149 se může připojit kterýkoli členský stát a kterákoli země přidružená k sedmému rámcovému programu v souladu s kritérii stanovenými v čl. 3 odst. 1 a třech pododstavcích písm. e) a f) čl. 3 odst. 4. Pro účely tohoto rozhodnutí členské státy a země, které se připojily k BONUS-169, se považují za zúčastněné státy.

Článek 12 Účast jiných zemí

Zúčastněné státy a Komise mohou schválit účast jakékoli další země s výhradou kritérií stanovených v čl. 3 odst. 1 a třech pododstavcích písm. e) a f) čl. 3 odst. 4 za předpokladu, že je tato účast upravena v příslušné mezinárodní dohodě.

Zúčastněné státy a Komise stanoví podmínky, za kterých právnické osoby, které jsou usazeny nebo sídlí v této zemi, jsou vhodné pro financování z BONUS-169.

Článek 13 Podávání výročních zpráv a hodnocení

Komise zahrne zprávu o činnostech BONUS-169 do výroční zprávy o sedmém rámcovém programu, která se předkládá Evropskému parlamentu a Radě podle článku 173 Smlouvy.

Nejpozději do 31. prosince 2014 Komise uskuteční předběžné hodnocení BONUS-169. Toto hodnocení se týká pokroku dosaženého při plnění cílů stanovených v článku 2 a příloze I a musí obsahovat doporučení BONUS-169 ohledně nejvhodnějších způsobů dalšího zlepšení integrace a zvýšení kvality a účinnosti provádění, včetně vědecké integrace, integrace řízení a finanční integrace, a dále posouzení toho, zda je výše finančních příspěvků zúčastněných států přiměřená vzhledem k možným potřebám vědeckých obcí v jednotlivých státech.

Komise sdělí závěry tohoto hodnocení společně s vlastními připomínkami Evropskému parlamentu a Radě.

Na konci účasti Společenství v BONUS-169, ale nejpozději do 31. prosince 2017, Komise uskuteční konečné hodnocení BONUS-169. Výsledky tohoto hodnocení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 14Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 15

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne […].

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

PŘÍLOHA I

Cíle a provádění BONUS-169

CÍLE BONUS-169

BONUS-169 zvýší výzkumné kapacity v oblasti Baltského moře za účelem podpory zpracování a uplatňování nařízení, politik a postupů řízení „vhodných pro tento účel“ s cílem účinně reagovat na hlavní environmentální a klíčové společenské úkoly, před kterými region stojí a bude stát v příštích letech, a zlepšit účinnost a efektivnost plánování roztříštěného environmentálního výzkumu v oblasti Baltského moře a přístupu spojením výzkumných činností v systému Baltského moře do trvalého, kooperativního, interdisciplinárně dobře propojeného a zaměřeného nadnárodního programu.

Tato iniciativa přispěje také k vytvoření a strukturování ERA v oblasti Baltského moře.

V zájmu dosažení těchto cílů je nutné zvýšit účinnost a efektivnost plánování roztříštěného environmentálního výzkumu v oblasti Baltského moře začleněním výzkumných činností do trvalého, kooperativního, interdisciplinárně dobře propojeného a zaměřeného nadnárodního programu na podporu udržitelného rozvoje tohoto regionu. Iniciativa BONUS-169 za tímto účelem:

a) vytvoří politicky prosazované strategické plány výzkumu;

b) zlepší koordinaci a integraci udržitelných mezinárodních a meziodvětvových veřejných výzkumných programů;

c) zvýší úroveň výzkumných kapacit nových pobaltských států EU;

d) vytvoří vhodné platformy pro konzultace se zúčastněnými subjekty, včetně zastoupení ze všech příslušných odvětví;

e) zmobilizuje další finanční zdroje ze zvýšené spolupráce v meziodvětvovém výzkumu systému Baltského moře;

f) vytvoří vhodné podmínky provádění umožňující efektivní plnění programu prostřednictvím právnické osoby pro společné řízení a strukturu řízení;

g) zveřejní nejméně tři společné výzvy k předkládání návrhů, které přesahují hranice jednotlivých témat, jsou strategicky zaměřené a do nichž je zapojeno více partnerů.

2. STRATEGICKÁ FÁZE

2.1 Cíl

Během strategické fáze bude připravena prováděcí fáze. Zabývá se strategickým rozvojem programu s cílem zajistit, aby bylo možné dosáhnout optimální integrace výzkumu v oblasti Baltského moře. Usiluje o větší zapojení zúčastněných subjektů a skupin uživatelů, aby se

zajistilo, že výzkum je důležitý pro politiku a řízení a že stanovení priorit výzkumných témat je určováno potřebami politiky, a že se vyvíjí aktivní snaha o plné zapojení vědeckých pracovníků a jejich příslušných výzkumných ústavů a také širších společenství zúčastněných subjektů.

2.2 Výstupy

BONUS EEIG zašle Komisi konečné výsledky stanovené v následujících bodech nejpozději do 18 měsíců od zahájení strategické fáze.

Na žádost BONUS EEIG poskytne Komise konzultace a pomoc během zpracování těchto výsledků. Na žádost Komise podá BONUS EEIG zprávu o pokroku.

2.2.1 Strategický plán výzkumu

Strategický plán výzkumu bude zpracován a dohodnut v konzultacích mezi zúčastněnými státy, širokým okruhem zúčastněných subjektů a Komisí. Bude základnou pro politicky určovaný program. Rozšíří zaměření výzkumu s cílem začlenit kromě mořského ekosystému také koncepci povodí, která řeší klíčové otázky ovlivňující jakost a produktivitu ekosystémů v oblasti Baltského moře.

Bude obsahovat popis výchozího stavu a aktuální situace výzkumu Baltského moře, poskytne jasnou strategickou vizi a plán, jak dosáhnout stanovených cílů a vytyčených průkazných, politicky určovaných témat pro výzvy, a dále zahrne jejich rozpočty, časový plán zveřejnění a očekávané trvání projektů. Kromě toho bude obsahovat opatření pro řešení vznikajících potřeb výzkumu, postup integrace výzkumu v celém Pobaltí a společný plán pro sdílené využívání a případné plánování budoucích investicí do regionálních infrastrukturálních kapacit.

2.2.2 Platformy pro konzultace se zúčastněnými subjekty

Na základě komplexní analýzy příslušných zúčastněných subjektů BONUS-169 na místní, vnitrostátní, regionální a evropské úrovni budou vytvořeny platformy a mechanismy pro konzultace se zúčastněnými subjekty zaměřené na posílení a institucionalizaci zapojení zúčastněných subjektů ze všech důležitých odvětví pro identifikaci závažných mezer, určení priorit výzkumných témat a lepší přebírání výsledků výzkumu. Zahrnuje to účast vědeckých pracovníků, včetně vědeckých pracovníků z jiných příslušných nemořských přírodních věd a ze společenských a ekonomických vědních disciplin, aby byla zajištěna potřebná víceoborovost ve zpracování strategického plánu výzkumu, jeho strategické vize a priorit výzkumu.

Bude vytvořeno fórum odvětvového výzkumu (orgán zástupců z ministerstev a jiných subjektů zabývajících se výzkumem a řízením systému Baltského moře) jako stálý orgán na podporu programu, který bude odpovědný za projednání plánu programu, výsledků a potřeb výzkumu vznikajících z hlediska rozhodování. Fórum usnadní a podpoří integraci výzkumu v celém Pobaltí, včetně společného využívání a plánování kapacit infrastruktury, pomůže zdůraznit výzkumné potřeby, podpoří využívání výsledků výzkumu a usnadní integraci financování výzkumu.

2.2.3 Podmínky provádění

Podmínky provádění zahrnují všechny aspekty zajišťující úspěšné plnění strategického plánu výzkumu. Ve vhodných případech budou dodržovat pravidla sedmého rámcového programu. Kromě jiného se skládají z těchto prvků:

a) přijetí opatření (zpracování dokumentů, vytvoření postupů, najímání a výcvik pracovníků) vyžadovaných finančním nařízením pro nepřímé centralizované řízení;

b) získání oficiálních závazků zúčastněných států ve výši nejméně 48,75 milionů EUR, z toho maximálně 25 % ve formě věcného příspěvku na infrastrukturu;

c) zajištění realistického a na důkazech založeného odhadu hodnoty věcného příspěvku zúčastněných států na infrastrukturu spočívajícího ve využívání jejich infrastruktury příjemci pomoci BONUS-169;

d) sestavení vyčerpávajícího seznamu všech infrastruktur, včetně kontaktů na jejich vlastníky, provozovatele nebo jiné odpovědné orgány a jejich zveřejnění a aktualizace podle potřeby;

e) zajištění, že s příjemci pomoci BONUS-169 budou dohodnuty a zavedeny společné podmínky provádění grantových dohod, které mají být uzavřeny centrálně ze strany BONUS EEIG, včetně společných a dohodnutých pravidel účasti, vzorové grantové dohody, pokynů pro uchazeče, účastníky a nezávislé hodnotitele a podmínek pro audit příjemců pomoci, a včetně možnosti Komise a Účetního dvora vykonávat tyto audity;

f) zpracování příslušné správní struktury pro řízení programu ve všech fázích životního cyklu projektu;

g) zajištění, že bude poskytnuto přiměřené financování za účelem posílení BONUS EEIG z hlediska lidských zdrojů a víceoborových odborných znalostí, aby tato iniciativa mohla podpořit strategické aspekty a efektivní plnění programu;

h) rozvoj finančních struktur pro financování projektu BONUS-169 založených na společných finančních prostředcích pozůstávajících z příspěvků zúčastněných států a Společenství v hotovosti;

i) zpracování strategie komunikace a osvětové činnosti, která pokud možno zajistí, že výsledky a údaje dodrží normy Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat.

Pokud jde o věcné příspěvky na infrastrukturu, během strategické fáze bude zpracována zvláštní koncepce a pravidla, v nichž se zúčastněné státy zaváží, že příjemcům pomoci BONUS-169 umožní bezplatný přístup k infrastruktuře a její bezplatné využívání (zejména výzkumné lodě). Náklady na využívání této infrastruktury nejsou předpokládané náklady na projekt. V této souvislosti BONUS EEIG uzavře příslušné dohody se zúčastněnými státy nebo vlastníky infrastruktury, které:

a) vymezí metodiku pro hodnocení věcných příspěvků na infrastrukturu;

b) zajistí, aby BONUS EEIG, Komise a Účetní dvůr mohly provádět audit přístupu k infrastruktuře a jejího využívání a z toho vyplývajících nákladů;

c) vyhradí si, aby smluvní strany každý rok podávaly zprávu o nákladech vzniklých z poskytování přístupu k infrastruktuře pro příjemce pomoci BONUS-169 nebo z jejího využívání těmito příjemci.

2.2.4 Financování strategické fáze ze strany Společenství

Předpokládané náklady budou uhrazeny až do výše 50 % a budou to skutečné náklady vynaložené iniciativou BONUS EEIG a vykázané v jejím účetnictví, které jsou nutné pro plnění cíle uvedeného v bodě 1. Náklady mohou přicházet v úvahu ke dni 1. ledna 2010 a budou dále upřesněny v grantové dohodě pro strategickou fázi.

3. Prováděcí fáze

Pokud výsledky hodnocení a auditu BONUS EEIG předem (ex-ante) budou pozitivní, Komise a BONUS EEIG uzavřou prováděcí dohodu.

3.1 Cíle

Během prováděcí fáze budou zveřejněny a uplatněny nejméně tři společné výzvy k předkládání návrhů se zřetelem na financování strategicky zaměřených projektů BONUS-169, které se zabývají cíli této iniciativy. Témata budou pocházet ze strategického plánu výzkumu BONUS-169 a budou v co největší míře dodržovat stanovený plán a zahrnovat výzkum, technologický rozvoj a výcvik a/nebo osvětové činnosti.

3.2 Provádění projektů BONUS-169

Výzvy BONUS-169 se budou uplatňovat prostřednictvím mezinárodních projektů za účasti více partnerů a se zapojením nejméně třech nezávislých způsobilých právnických osob ze třech různých členských států nebo přidružených zemí, z nichž nejméně dvě budou ze států zúčastněných na BONUS-169.

Právnické osoby z členských států a přidružených zemí mohou obdržet finanční prostředky BONUS-169. Každé konsorcium, které předloží návrh na projekt BONUS-169, může zahrnovat účastníky z nečlenských států, pokud je schopno reálně zaručit, že disponuje zdroji potřebnými pro plné pokrytí nákladů na svou účast. Financování BONUS pro takového účastníka by mohlo být zdůvodněné případ od případu, pokud jeho příspěvek na projekt je naprosto nezbytný pro úspěšný výsledek projektu.

V každé výzvě k předkládání návrhů musí být jasně uvedena vědecká témata. Tato témata určí BONUS EEIG v konzultacích s Komisí. Při určování témat musí vzít v úvahu vznikající potřeby, výsledky a výstupy výzev uplatněných dřív a rozsáhlé konzultace se zúčastněnými subjekty uskutečněné během strategické fáze a celého programu.

BONUS EEIG zveřejní výzvu k předkládání návrhů v co nejširším rozsahu, přičemž využije zvláštní informační podporu, zejména internetové stránky týkající se sedmého rámcového programu a osloví všechny příslušné zúčastněné subjekty, specializovaný tisk a využije tiskoviny. Výzva probíhá po dobu nejméně třech měsíců. Uchazeči předkládají navrhované projekty ústředně do BONUS EEIG jako odpověď na výzvy a v jednostupňovém hodnotícím postupu.

Navržené projekty se hodnotí a vybírají ústředně na základě nezávislého přezkumu podle vymezené způsobilosti a kritérií pro výběr a poskytnutí finanční pomoci. Hlavními hodnotícími kritérii je vědecká excelence, jakost provádění a očekávaný dopad projektu. Hlavní hodnotící kritéria jsou upřesněna ve výzvě k předkládání návrhů. Dodatečná kritéria lze zavést pod podmínkou, že jsou zveřejněna ve výzvě k předkládání návrhů, nejsou diskriminační a nepřevažují nad hlavními hodnotícími kritérii.

BONUS EEIG zajistí, že každý obdržený návrh bude vyhodnocen s pomocí nejméně třech nezávislých odborníků, které bude jmenovat na základě kritérií stanovených v nařízení (ES) č. 1906/2006. Každému návrhu na projekt bude přiděleno hodnocení. Nezávislí odborníci prověří projekty podle hodnotících kritérií a přidělí jim body v rozmezí od 0 do 5 za každé kritérium podle pravidel pro předkládání návrhů a podle souvisejícího hodnocení a postupů pro výběr a poskytnutí finanční podpory sedmého rámcového programu.

BONUS EEIG sestaví seznam financování přísně v souladu s výsledky nezávislého hodnocení. Pořadník vypracovaný nezávislými odborníky se pro přidělení finančních prostředků BONUS-169 považuje za závazný.

Správa a řízení grantů přidělených vybraným projektům BONUS-169 bude zajišťována ústředně s odpovědností BONUS EEIG.

3.3 Další činnosti

Kromě řízení BONUS-169 stanoveného v bodě 3.1 a 3.2 se BONUS EEIG zapojí také do těchto činností:

a) pravidelná aktualizace strategického plánu výzkumu a určení priorit pro výzkumná témata s přihlédnutím ke vznikajícím potřebám a výsledkům a výstupům výzev uplatněných dřív a na základě postupů pro široké konzultace se zúčastněnými subjekty uvedené v bodě 2.2.2;

b) usnadňování přístupu mezinárodních a víceoborových výzkumných týmů z projektů financovaných ze strany BONUS-169 ke specifickým výzkumným infrastrukturám a zařízením;

c) podpora efektivních styčných bodů mezi vědou a politikou, aby se zajistilo optimální převzetí výsledků výzkumu;

d) zabezpečení financování členskými státy, které by zajistilo udržitelnost iniciativy bez financování ze strany Společenství v době po ukončení BONUS-169;

e) zvýšená spolupráce mezi regionálními environmentálními výzkumnými programy a příslušnými vědeckými obcemi v jiných evropských mořských povodích;

f) komunikace a osvětová činnost;

g) BONUS EEIG se aktivně zapojí do sdílení osvědčených postupů s jinými evropskými mořskými povodími a do spolehlivého napojení na celoevropskou úroveň s cílem zajistit harmonizaci a zjednodušení.

3.4 Příspěvky během prováděcí fáze

Prováděcí fázi BONUS-169 spolufinancují členské státy a Společenství po dobu nejméně pěti let až do uzavření celého životního cyklu všech projektů financovaných z BONUS-169, pokud jsou tyto závazky ze strany Společenství přijaty do roku 2013 a pokud jsou splněny všechny povinnosti, o nichž se má podat zpráva Komisi. Příspěvek Společenství během prováděcí fáze bude odpovídat příspěvkům států zúčastněných na projektech BONUS-169 v hotovosti a jejich věcným příspěvkům na infrastrukturu poskytnutým prostřednictvím BUNUS EEIG a také běžným nákladům, které vzniknou iniciativě BONUS EEIG v prováděcí fázi. Tyto běžné náklady nemohou překročit částku 5 milionů EUR.

Finanční příspěvek Společenství a příspěvek zúčastněných států do BONUS-169 v hotovosti shromažďuje a ústředně spravuje BONUS EEIG.

Za podmínek dohodnutých v ročních finančních dohodách uvedených v čl. 5 odst. 2 bude finanční příspěvek Společenství uhrazen na základě důkazu o zaplacení příspěvku zúčastněných států v hotovosti do BONUS EEIG a o poskytnutí věcných příspěvků na infrastrukturu pro projekty BONUS-169.

Za náležité využívání finančních prostředků BONUS-169 ze strany příjemců pomoci je odpovědný BONUS EEIG a prokazuje se nezávislým finančním auditem projektů, který uskuteční BONUS EEIG nebo jiný subjekt jeho jménem.

3.5 Financování projektů BONUS-169

S výhradou písm. f) čl. 3 odst. 3, financování projektů BONUS-169 pokryje až 100 % předpokládaných nákladů vypočítaných podle společných finančních pravidel a obvyklé míry financování, které BONUS EEIG stanoví v podmínkách provádění, a které Komise dohodne v prováděcí dohodě.

PŘÍLOHA II

Řízení BONUS-169

1. BONUS-169 bude řízen sítí BONUS EEIG prostřednictvím jejího sekretariátu. BONUS EEIG vytvoří následující struktury pro účely BONUS-169: řídící výbor, sekretariát, poradní výbor, fórum pro oborový výzkum a fórum koordinátorů projektů.

2. Řídicí výbor je nejvyšším orgánem BONUS EEIG s rozhodovacími pravomocemi a radou pro řízení sekretariátu. Řídící výbor se skládá z vedoucích pracovníků pro financování výzkumu a řídicích institucí jmenovaných členy BONUS EEIG. Řídí ho předseda, což je funkce obsazovaná na základě roční rotace mezi členy BONUS EEIG. Předcházející, současní a budoucí předsedové tvoří strategický pracovní tým, který podporuje sekretariát v otázkách strategického významu. Na základě návrhů sekretariátu řídící výbor rozhoduje o strategickém zaměření BONUS-169, včetně rozhodnutí o stanovení a aktualizaci tohoto programu, o naplánování výzvy k předkládání návrhů, charakteristice rozpočtu, kritériích způsobilosti a výběru, skupině hodnotitelů, schválení pořadníku projektů BONUS-169, které mají být financovány, sledování pokroku financovaných projektů BONUS-169 a o dohledu na přiměřené a řádné fungování sekretariátu s ohledem na BONUS-169.

3. V čele sekretariátu je výkonný ředitel, který plní rozhodnutí řídícího výboru a jedná jako hlavní představitel BONUS-169 ve vztahu ke Komisi a různým vnitrostátním agenturám pro financování. Sekretariát odpovídá za celkovou koordinaci a sledování činností BONUS-169, zveřejňování, hodnocení a uplatňování výzev a sledování financovaných projektů jak ze smluvního, tak i z vědeckého hlediska, a za podávání zpráv o pokroku řídícímu výboru. Je odpovědný také za plánování a organizaci konzultací se zúčastněnými subjekty a poradní radou a za jejich následné začlenění a organizaci v strategickém plánu výzkumu a podporu efektivních styčných bodů mezi vědou a politikou.

4. Poradní rada pomáhá řídícímu výboru a sekretariátu. Skládá se z vědeckých pracovníků s vynikající mezinárodní pověstí, zástupců příslušných zúčastněných subjektů, včetně například turistiky, obnovitelných energií, rybolovu a akvakultury, poskytovatelů námořní dopravy, biotechnologie a technologie a včetně průmyslových organizací a organizací občanské společnosti se zájmem v těchto odvětvích a dalších integrovaných výzkumných programů v oblasti Baltského moře a jiných evropských regionálních moří. Poskytuje nezávislé poradenství, informace a doporučení týkající se vědeckých otázek a otázek BONUS-169 souvisejících s politikou. Zahrnuje to poradenství o cílech, prioritách a zaměření BONUS-169, způsoby zvýšení výkonnosti BONUS-169 a předávání výsledků výzkumu a jejich jakost, vytváření kapacit, vytváření sítí a důležitost práce pro dosažení cílů BONUS-169. Pomůže také ve využívání a šíření výsledků BONUS-169.

5. Fórum pro oborový výzkum se skládá ze zástupců ministerstev a jiných subjektů zabývajících se výzkumem a řízením systému Baltského moře. Schází se jednou ročně na konzultačním zasedání, na němž se projednávají výsledky BONUS-169 a potřeby výzkumu vznikající z hlediska rozhodování. Slouží jako fórum pro posílení integrace

výzkumu v celé oblasti Baltského moře, včetně odpovídajícího výzkumu financovaného odvětvově a využívání a plánování společných infrastruktur.

6. Fórum koordinátorů projektů pozůstává z koordinátorů projektů financovaných prostřednictvím BONUS-169. Pomůže sekretariátu v otázkách řešících vědeckou koordinaci BONUS-169 a spojení a shrnutí výsledků výzkumu.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. NÁZEV NÁVRHU:

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o účasti Společenství ve Společném programu výzkumu v oblasti Baltského moře BONUS-169 prováděném několika členskými státy.

2. RÁMEC ABM / ABB

Oblast (oblasti) politiky a související činnost/činnosti, kterých se návrh týká: výzkum a technologický rozvoj: sedmý rámcový program, článek 169 Smlouvy o založení Evropského společenství.

3. ROZPOČTOVÉ LINIE

3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc (ex – linie B.A)) včetně okruhů:

Pro příspěvek GŘ RTD na rok 2010 pro strategickou fázi takto:

Kategorie | Linie | 2010 (%) | 2010 (€) |

RTD | Spolupráce – Životní prostředí (včetně změny klimatu) | 08 06 01 | 100 % | 1 250 000,00 € |

RTD | Spolupráce – Potraviny, zemědělství a rybolov a biotechnologie | 08 03 01 | 0 % | 0,00 € |

RTD | Spolupráce – Energie | 08 05 01 | 0 % | 0,00 € |

RTD | Spolupráce – Doprava (včetně letecké dopravy) | 08 07 01 | 0 % | 0,00 € |

RTD | Spolupráce – Sociálně-ekonomické vědy a humanitní vědy | 08 08 01 | 0 % | 0,00 € |

CELKEM | 100 % | 1 250 000,00 € |

Na rok 2012 příspěvek GŘ RTD poměrně pro prováděcí fázi takto:

Kategorie | Linie | 2012-2013 % |

RTD | Spolupráce – Životní prostředí (včetně změny klimatu) | 08 06 01 | 35 % |

RTD | Spolupráce – „Potraviny, zemědělství a rybolov a biotechnologie“ | 08 03 01 | 20 % |

RTD | Spolupráce – Energie | 08 05 01 | 15 % |

RTD | Spolupráce – Doprava (včetně letecké dopravy) | 08 07 01 | 15 % |

RTD | Spolupráce – Sociálně-ekonomické vědy a humanitní vědy | 08 08 01 | 15 % |

CELKEM | 100 % |

Linie | 2012-2013 % | 2012 (€) | 2013 (€) | Celkem 2012–2013(€) |

RTD | 08 06 01 | 35 % | 5 862 500,00 | 11 200 000,00 | 17 062 500,00 |

RTD | 08 03 01 | 20 % | 3 350 000,00 | 6 400 000,00 | 9 750 000,00 |

RTD | 08 05 01 | 15 % | 2 512 500,00 | 4 800 000,00 | 7 312 500,00 |

RTD | 08 07 01 | 15 % | 2 512 500,00 | 4 800 000,00 | 7 312 500,00 |

RTD | 08 08 01 | 15 % | 2 512 500,00 | 4 800 000,00 | 7 312 500,00 |

CELKEM | 100 % | 16 750 000,00 | 32 000 000,00 | 48 750 000,00 |

3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu:

Očekává se, že příspěvek Společenství na společný program BONUS-169 pro úvodní období až do 31. prosince 2016 bude vytvořen prostřednictvím společného rozhodnutí Rady a Parlamentu v roce 2010.

3.3. Rozpočtové charakteristiky:

Závazky pro více linií k následujícím liniím v roce 2010:

Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním výhledu |

08 06 01 | Nepovinné | Rozlišené | NE | ANO | ANO | č. [1A] |

08 03 01 | Nepovinné | Rozlišené | NE | ANO | ANO | č. [1A] |

08 05 01 | Nepovinné | Rozlišené | NE | ANO | ANO | č. [1A] |

08 07 01 | Nepovinné | Rozlišené | NE | ANO | ANO | č. [1A] |

08 08 01 | Nepovinné | Rozlišené | NE | ANO | ANO | č. [1A] |

4. SHRNUTÍ ZDROJŮ

4.1. Finanční zdroje

Všechny číselné údaje v tomto výkazu jsou orientační a jsou uvedeny v konstantních hodnotách.

4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh výdajů | Oddíl č. | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2013 a násled. | Celkem |

Provozní výdaje |

Položky závazků (PZ) | 8.1. | a | 1,250 | 0,000 | 16,750 | 32,000 | 0,000 | 50,000 |

Položky plateb (PP) | b | 1,000 | 0,250 | 5,584 | 12,874 | 30,292 | 50,000 |

Administrativní výdaje jako součást referenční částky |

Technická a administrativní pomoc (NP) | 8.2.4. | c | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

CELKOVÁ REFERENČNÍ ČÁSTKA |

Položky závazků | a+c | 1,250 | 0,000 | 16,750 | 32,000 | 0,000 | 50,000 |

Položky plateb | b+c | 1,000 | 0,250 | 5,584 | 12,874 | 30,292 | 50,000 |

Administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky[23] |

Lidské zdroje a související výdaje (NP) | 8.2.5. | d | 0,122 | 0,183 | 0,183 | 0,83 | 0,000 | 0,671 |

Administrativní náklady, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů, nezahrnuté do referenční částky (NP) | 8.2.6. | e | 0,008 | 0,040 | 0,015 | 0,045 | 0,000 | 0,108 |

Celkové orientační finanční náklady zásahu |

PZ CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | a+c+d+e | 1,380 | 0,223 | 16,948 | 32,228 | 0,000 | 50,779 |

PP CELKEM včetně nákladů na lidské zdroje | b+c+d+e | 1,130 | 0,473 | 5,782 | 13,102 | 30,292 | 50,779 |

Spoluúčast

(i) Úroveň programu

Podle tohoto rozhodnutí se BONUS-169 bude uskutečňovat ve dvou různých fázích: počáteční strategická fáze trvající dva roky a prováděcí fáze trvající nejméně 5 let. Zahájení prováděcí fáze by mělo být podmíněno rozhodnutím Komise po pozitivním auditu předem (ex ante) a po vyhodnocení strategické fáze z hlediska vyzrálosti iniciativy a její připravenosti po strategické fázi.

Příspěvek Evropského společenství bude odpovídat předpokládaným příspěvkům členských států až do výše maximálně 50 milionů EUR a zvýší celkový očekávaný rozpočet pro iniciativu na 100 milionů EUR. Příspěvky zúčastněných států v hotovosti a příspěvek Společenství bude spravován jako skutečný společný fond.

Strategická fáze se bude uskutečňovat za pomoci grantu podle pravidel stanovených v tomto rozhodnutí. Příspěvek Společenství pro strategickou fázi bude odpovídat příspěvku zúčastněných států do výše 1,25 milionu EUR.

Prováděcí fáze se bude uskutečňovat za nepřímého centralizovaného řízení v souladu s ustanoveními čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení a pravidly stanovenými v tomto rozhodnutí. Příspěvek Společenství pro prováděcí fázi bude odpovídat příspěvku zúčastněných států do výše 48,75 milionů EUR. Tento strop se může zvýšit o zůstatky příspěvku na strategickou fázi. Během prováděcí fáze může být nejvíce 25 % příspěvku od zúčastněných států poskytnuto ve formě přístupu k výzkumným infrastrukturám (dále jenom „věcný příspěvek na infrastrukturu“). Příspěvek ES bude poskytován od roku 2010 do roku 2013 včetně. Po roce 2013

nepřijme Komise žádné nové závazky. Běžné náklady na DIS během prováděcí fáze, pokud je její fungování nutné pro náležité sledování a uskutečňování všech projektů financovaných z BONUS-169, a plnění všech ohlášených smluvních závazků vůči Komisi se předpokládají maximálně do výše 5 milionů EUR.

(ii) Úroveň projektu

Financování BONUS-169 v hotovosti zahrnuje závazek zúčastněných států, že formou „skutečného společného fondu“ přispějí k finančním prostředkům účastníků ve vybraných projektech BONUS-169.

Finanční příspěvek pro účastníky v projektech BONUS-169 pokryje až 100 % celkových předpokládaných nákladů, které se vypočtou v souladu s pravidly státní podpory Společenství a v souladu se společnými finančními pravidly a obvyklými mírami financování tak, jak to stanoví DIS v podmínkách provádění zpracovaných a posouzených v rámci auditu předem (ex-ante) během strategické fáze a v souladu se stanovenými podmínkami, které budou vymezeny v prováděcí dohodě podle zásad vycházejících ze zásad sedmého rámcového programu. Finanční prostředky z ústředně řízeného společného fondu pro vybrané projekty BONUS-169 se přidělují podle pořadí v pořadníku.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Spolufinancující subjekt | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 a násl. | Celkem |

Zúčastněné členské státy[24] | f | 1,250 | 0,000 | 16,750 | 32,000 | 0,000 | 50,000 |

Příspěvky Společenství | a+c | 1,250 | 0,000 | 16,750 | 32,000 | 0,000 | 50,000 |

Správní výdaje | d+e | 0,130 | 0,223 | 0,198 | 0,228 | 0,000 | 0,779 |

PZ CELKEM včetně spolufinancování | a+c+d+e+f | 2,630 | 0,223 | 33,698 | 64,228 | 0,000 | 100,779 |

Předpokládá se, že Komise přispěje v celkové výši 50 milionů EUR v hotovosti. Zúčastněné členské státy se zavazují přispět celkovou částkou 50 milionů EUR včetně maximálně 25 % „věcných příspěvků na infrastrukturu“.

4.1.2. Soulad s finančním plánem

( Návrh je v souladu se stávajícím finančním plánem.

( Návrh si vyžádá změnu plánu a úpravu příslušného okruhu finančního výhledu.

( Návrh může vyžadovat použití ustanovení interinstitucionální dohody[25] (tj. nástroje pro flexibilitu nebo revizi finančního výhledu).

4.1.3. Finanční dopady na straně příjmů

( Návrh nemá žádné finanční dopady na příjmy.

( Návrh má finanční dopad na příjmy s následujícím účinkem:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 1 desetinné místo)

Před akcí [Rok n-1] | Situace po akci |

Celkový objem lidských zdrojů |

5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE

5.1. Potřeba, která má být uspokojena v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Příspěvek Společenství je zapotřebí k dalšímu rozvoji, vytvoření a provádění BONUS-169 s cílem umožnit spolufinancování činností se zúčastněnými státy.

5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie

Nynější systém výzkumu v oblasti Baltského moře je ještě příliš roztříštěný, aby řešil složité a naléhavé úkoly životního prostředí, které v současné době před nim stojí. Dnešní situace si vyžaduje zpracování a realizaci plně sjednoceného přístupu, přičemž příslušné výzkumné programy všech sousedních států lze orientovat a zaměřit tak, aby koordinovaně, účinně a efektivně řešily existující složité a neodkladné problémy.

5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM

BONUS-169 spojí vnitrostátní programy osmi zúčastněných států do jednoho společného programu výzkumu v oblasti Baltského moře a podpoří zejména cíle Evropského výzkumného prostoru, strategii pro Baltské moře, rámcovou směrnici pro vodu a mořské a námořní strategie.

5.4. Způsob provádění (orientační)

( Centralizované řízení

( přímo ze strany Komise

( nepřímo na základě pověření pro:

( výkonné agentury

( subjekty, které Společenství zřídila, uvedené v článku 185 finančního nařízení

( vnitrostátní nebo mezinárodní veřejné subjekty/soukromoprávní subjekty pověřené veřejnou službou a zaručené členskými státy, Islandem, Izraelem, Norskem, Švýcarskem a Tureckem.

6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

6.1. Monitorovací systém

Po vytvoření bude BONUS-169 monitorován prostřednictvím pravidelných zpráv, které bude předkládat specializovaná prováděcí struktura.

6.2. Hodnocení

6.2.1. Hodnocení předem (ex ante)

Audit předem (ex-ante) vykonají útvary Komise s cílem posoudit připravenost pro plnění programu v souladu s finančním nařízením a přesněji s jeho ustanoveními o nepřímém centralizovaném řízení. DIS následně zpracuje akční plán, který se bude náležitě zabývat doporučeními vyplývajícími z auditu předem (ex-ante).

6.2.2. Opatření přijatá po průběžném/následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti)

Navrhovaný model řízení byl zaveden na základě zkušeností získaných z iniciativy podle článku 169 v rámci šestého rámcového programu, a to EDCTP, a na základě sedmého rámcového programu – AAL, Eurostars a EMRP.

6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení

Komise podle tohoto rozhodnutí uskuteční hodnocení strategické fáze na základě důkazů a s pomocí nezávislých odborníků.

Přezkum prováděcí fáze v polovině období po uplatnění druhé výzvy a před zveřejněním třetí výzvy a také následné hodnocení (ex-post) uskuteční Evropská komise.

7. Opatření proti podvodům

V článku 8 rozhodnutí o vytvoření BONUS-169 se uvádí, že při plnění společného programu zúčastněné státy učiní právní, regulační a správní nebo jiná opatření nutná pro ochranu finančních zájmů Společenství. Zúčastněné státy poskytnou zejména přiměřené záruky týkající se plné úhrady všech částek splatných vůči Společenství z DIS.

V článku 9 rozhodnutí o vytvoření BONUS-169 se uvádí, že Komise a Účetní dvůr mohou prostřednictvím svých úředníků nebo pracovníků provádět veškeré kontroly a inspekce nezbytné pro zajištění řádné správy finančních prostředků Společenství a pro ochranu finančních zájmů Společenství proti podvodům nebo nesrovnalostem. Za tím účelem poskytnou zúčastněné státy a/nebo specializovaná prováděcí struktura v odpovídajícím termínu Komisi a Účetnímu dvoru veškeré náležité doklady.

Další opatření proti podvodům budou prováděna jako součást podrobné dohody mezi Komisí a specializovanou prováděcí strukturou.

8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH

8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti

Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok n | Rok n+1 | Rok n+2 | Rok n+3 | Rok n+4 | Rok n+5 |

Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[29] (XX 01 01) | A*/AD |

B*, C*/AST |

Zaměstnanci financovaní[30] podle čl. XX 01 02 |

Ostatní zaměstnanci[31] financovaní podle čl. XX 01 04/05 |

CELKEM |

- 8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce

8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa)

( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen.

( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP/PNR na rok n.

( Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP/PNR.

( Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v rámci řídícího útvaru (interní přeobsazování).

( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP/PNR dotyčného roku.

8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce (XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení)

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Rok 2010 | Rok 2011 | Rok 2012 | Rok 2013 | Rok 2014 a násl. | CELKEM |

Další technická a administrativní pomoc |

interní (intra muros) |

externí (extra muros) |

Technická a administrativní pomoc celkem | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |

Výpočet – Odhadované náklady specializované prováděcí struktury |

Odhad nákladů vychází z odhadů, které poskytl BONUS EEIG po zkušenostech s projekty BONUS ERA-NET a BONUS Plus. Celkové náklady na období 2010–2016 zahrnují: - řízení BONUS: vedoucí programu a sekretářská/kancelářská podpora, - náklady na osvětovou činnost a komunikaci: akce, materiály, tiskoviny, internetové stránky, - podpora, údržba a licence informačních technologií, - cesty, - hodnocení návrhů nezávislými odborníky: Odměny a cestovní výdaje odborníků. |

8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce

Údaje vztahující se k lidským zdrojům a administrativním výdajům nezahrnuté v referenční částce je nutno považovat za interní přeobsazování v rámci administrativních položek 7. RP.

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Druh lidských zdrojů[33] | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | Celkem |

Úředníci a dočasní zaměstnanci Rozpočtová linie 08 01 05 | 0,122 | 0,183 | 0,183 | 0,183 | 0,671 |

Zaměstnanci financovaní podle čl. XXXXX (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) |

Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,122 | 0,183 | 0,183 | 0,183 | 0,671 |

Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci |

Průměrné náklady ve výši 122 000 EUR na plný pracovní úvazek. V roce 2010 se pro fázi sjednávání smluv uvažuje o 1 pracovníkovi na plný úvazek a v roce 2011 o 1,5 plného pracovního úvazku. Od roku 2012 do roku 2013 se uvažuje o 1,5 plného pracovního úvazku. |

Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku 08 01 02 |

Pro následné sledování této iniciativy ze strany útvarů Komise po roce 2012 se počítá s 1,5 plného pracovního úvazku ročně. Hlavní úkoly budou:

- účast jakožto člena na zasedáních výboru BONUS-169 a na zasedáních poradní rady v rámci BONUS-169, +/- 3–4 dvoudenní zasedání ročně (na úrovni ředitelů/vedoucích oddělení);

- pozorovatel při hodnocení návrhů BONUS-169, 2–3 dny ročně (na úrovni vedoucích pracovníků odpovědných za projekt);

- účast na seminářích a osvětových akcích, 2–3krát ročně (na úrovni vedoucích pracovníků odpovědných za projekt);

- vyjednávání a příprava dohod se specializovanou prováděcí strukturou (na úrovni vedoucích pracovníků odpovědných za projekt + asistentů);

- sledování provádění na základě výročních zpráv a koordinace hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení (na úrovni vedoucích pracovníků odpovědných za projekt);

- finanční a právní audit provádění BONUS-169 (na úrovni auditora a správce).

2010 | 2011 | 2012 | 2013 | CELKEM |

08 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,008 | 0,015 | 0,015 | 0,015 | 0,053 |

08 01 02 11 02 – Schůze a konference |

08 01 02 11 03 – Výbory[34] |

08 01 02 11 04 – Studie a konzultace |

08 01 02 11 05 – Informační systémy |

2 Ostatní výdaje na řízení celkem (08 01 02 11) | 0,008 | 0,015 | 0,015 | 0,015 | 0,053 |

3 Ostatní výdaje administrativního charakteru Nezávislí odborníci pro hodnocení strategické fáze, přezkum v polovině období a závěrečný přezkum. | 0,025 | 0,030 | 0,055 |

Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky)[35] | 0,008 | 0,040 | 0,015 | 0,045 | 0,108 |

Údaje vztahující se k lidským zdrojům a administrativním výdajům nezahrnuté v referenční částce je nutno považovat za interní přeobsazování v rámci administrativních položek 7. RP.

Výpočet – Jiné administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky |

Služební cesty: S přihlédnutím k tomu, že kromě Bruselu by se většina zasedání za účasti pracovníků ES měla konat ve Finsku, odhady nákladů vycházejí z průměrných cestovních nákladů ve výši 700 EUR na služební cestu plus 104 EUR diety a náklady na ubytování maximálně 140 EUR (jak je to stanoveno ve směrnicích ES pro služební cesty); průměrné trvání služební cesty je 1,5 dne; počet a povaha služebních cest: 4 služební cesty 2 pracovníků ročně pro účast na zasedáních BONUS-169. 3 služební cesty jednoho pracovníka ročně pro účast na seminářích a jiných akcích. 4 služební cesty jednoho pracovníka ročně pro účast na zasedání výboru BONUS-169 (koná-li se jinde než v Bruselu). Pro rok 2010 se počítá s polovinou ročních nákladů. Externí pomoc: Náklady odhadované na externí podporu pro strategickou fázi a průběžné hodnocení 3 externími odborníky. Hodnocení strategické fáze se odhaduje na 25 000 EUR a přezkum v polovině období na 30 000 EUR (včetně nákladů na diety a cestovních nákladů odborníků). |

[1] Rozhodnutí Rady 2006/971/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Spolupráce, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

Rozhodnutí Rady 2006/974/ES ze dne 19. prosince 2006 o zvláštním programu Kapacity, kterým se provádí sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013).

[2] Úř. věst. L 391/1, 30.12.2006.

[3] Rozhodnutí č. 1982/2006/ES, Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

[4] Rozhodnutí č. 971/2006/ES, Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86.

[5] 17. července, 8.–10. září, 6.–7. a 20.–21. listopadu 2008, 26.–27. února 2009, 15. dubna, 3.–4. června a 11.–12. června 2009.

[6] KOM 2009, 248/3

[7] http://ec.europa.eu/regional_policy/consultation/baltic/consultation_en.htm.

[8] Úř. věst. C , , s. .

[9] Úř věst. C , , s. .

[10] Úř. věst. L 412, 30.12.2006, s. 1.

[11] Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 86

[12] KOM(2009) 248 v konečném znění ze dne 10. července 2009

[13] KOM(2007) 2460 ze dne 11. června 2007.

[14] Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.

[15] Úř. věst L 327, 22.12.2000, s.1.

[16] Úř. věst. L 391, 30.12.2006, s. 1.

[17] Úř. věst. L 248, 16.09.2002, s. 1.

[18] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1.

[19] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.

[20] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[21] Úř. věst. L 136, 31.05.1999, s. 1.

[22] Úř. věst. C 323, 30.12.2006, s. 1.

[23] Referenční částka je příspěvek Společenství do BONUS-169.

[24] Očekávaný orientační roční příspěvek od zúčastněných států, který potvrdí BONUS EEIG.

[25] Viz bod 19 a 24 interinstitutionální dohody.

[26] V případě potřeby, např. potrvá-li akce déle než 6 let, je třeba doplnit další sloupce.

[27] Jak je uvedeno v oddíle 5.3.

[28] Nejsou žádní pracovníci Komise, kteří by pracovali pro BONUS-169 v DIS.

[29] Jejichž náklady NEJSOU pokryty referenční částkou.

[30] Jejichž náklady NEJSOU pokryty referenční částkou.

[31] Jejichž náklady jsou zahrnuty do referenční částky.

[32] Měl by se uvést odkaz na specifický legislativní finanční výkaz pro dotyčnou výkonnou agenturu (dotyčné výkonné agentury).

[33] Další náklady odhadnuté na 0,528 milionu EUR na lidské zdroje se očekávají pro následné sledování iniciativy v průběhu let 2014–2016, ale nebudou pokryty 7. rámcovým programem.

[34] Specifikujte druh výboru a skupinu, pod níž spadá

[35] Předpokládá se, že po roce 2013 vzniknou dodatečné výdaje v odhadované výši 0,045 milionu EUR na mise a ve výši 0,050 milionu EUR na vnější podporu pro závěrečný přezkum (což je v úhrnu 0,095 milionů), které však nebudou hrazeny v rámci 7. rámcového programu.