[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 16.10.2009

KOM(2009) 572 v konečném znění

2009/0159 (CNB)

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

o stanovisku, které má Evropské společenství zaujmout k novému sjednání měnové dohody s Republikou San Marino

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Mezi Evropským společenstvím a Monakem, San Marinem a Vatikánem byly uzavřeny měnové dohody, a to v zájmu právní kontinuity s ujednáními, jež existovala mezi těmito zeměmi na straně jedné a Francií a Itálií na straně druhé před zavedením eura.

Deset let poté, co zákonné měny Itálie a Francie užívané Monakem, San Marinem a Vatikánem nahradilo euro, vyzvala Rada Komisi k revizi platných měnových dohod[1]. Výsledky posouzení byly přijaty ve sdělení Komise o platných měnových dohodách s Monakem, San Marinem a Vatikánem[2]. Komise dospěla k závěru, že měnové dohody v jejich stávající formě je třeba pozměnit tak, aby se zajistil konzistentnější přístup ve vztazích mezi Společenstvím a zeměmi, jež dohody podepsaly. Touto předlohou doporučení pro rozhodnutí Rady se vymezuje pozice, kterou má zaujmout Společenství při novém sjednání dohody s Republikou San Marino.

Komise navrhuje znovu sjednat a pozměnit tato ustanovení:

- Transpozice relevantních právních předpisů ES

Závazky Monaka, San Marina a Vatikánu vyplývající z odpovídajících měnových dohod se Společenstvím jsou velice nestejné.

Měnová dohoda s Monackým knížectvím zahrnuje největší počet závazků. Oproti dohodě s Monakem neobnášejí dohody se San Marinem a Vatikánem žádný zvláštní závazek transponovat právní předpisy EU v oblasti ochrany hotovosti v eurech proti padělatelství a způsoby spolupráce v rámci Společenství v této oblasti. Aby se vytvořily rovné rámcové podmínky a zajistila přiměřená ochrana eurobankovek a euromincí proti padělání, musí San Marino i Vatikán uplatňovat relevantní právní předpisy Společenství.

Finanční instituce vykonávající svou činnost v zemích, jež podepsaly měnové dohody, mohou mít přístup k mezibankovnímu vypořádání a platbám a systému vypořádání cenných papírů v Evropské unii. Monacké knížectví tuto možnost fakticky využívá a musí za tímto účelem uplatňovat relevantní finanční a bankovní právní předpisy Společenství. Vzhledem k dimenzím bankovního odvětví v San Marinu a jeho těsné interakci s bankami působícími v eurozóně (tj. finanční instituce San Marina mají přístup k platebním systémům přes italské banky) by také Republika San Marino měla sladit své právní předpisy pro bankovní a finanční odvětví s odpovídajícími předpisy použitelnými ve Společenství . Vzhledem k objemu právních předpisů Společenství a omezeným administrativním kapacitám San Marina by se mělo San Marinu poskytnout přechodné období 5 let.

- Vyhodnocovací mechanismy

V kontrastu s postupem stanoveným v dohodě s Monakem nebylo přijato v dohodách se San Marinem a Vatikánem žádné ustanovení pro vyhodnocovací postup. Při neexistenci řádně upraveného vyhodnocovacího postupu nepodávají San Marino a Vatikán pravidelné zprávy o provádění dohod a nejsou řádně informovány o legislativním vývoji v oblastech spadajících do působnosti dohod. Komise tudíž navrhuje vytvořit dva nové společné výbory – podobné stávajícímu společnému výboru s Monackým knížectvím – s Republikou San Marino a Vatikánským městským státem.

Společný výbor s Republikou San Marino by byl složen ze zástupců San Marina, Itálie, Evropské komise a Evropské centrální banky. Výbor by měl na starosti usnadňovat provádění dohody a projednávat možné změny v seznamu právních předpisů Společenství, které má používat San Marino. Měl by také mít rozhodovací pravomoc ohledně omezeného počtu otázek, kterou mu svěří měnová dohoda (např. schvalovat změnu mincovny razící a dodávající sanmarinské euromince).

- Strop pro emisi euromincí

Z historických důvodů byly stropy pro maximální roční emise Monaka, San Marina a Vatikánu stanoveny dvěma odlišnými způsoby (Monako smí v současnosti vydat maximálně 1/500 množství mincí vyražených ve Francii, zatímco San Marino a Vatikán mají pevné kvóty), což vede k velmi odlišným výsledkům.

Aby se zajistilo spravedlivé zacházení se všemi zeměmi v souvislosti s měnovými dohodami, navrhuje Komise zavést novou jednotnou metodu pro výpočet stropů pro emisi euromincí (tj. metodu, která by se měla používat také v budoucích dohodách).

Nové stropy by byly složeny z pevné a proměnlivé části:

1. Pevná část by měla pokrývat poptávku sběratelů mincí. Podle obecných odhadů by k pokrytí poptávky na spotřebitelském trhu měla být dostatečná částka přibližně 2 100 000 EUR.[3]

2. Proměnlivá část by v případě San Marina vycházela z průměrné emise na hlavu v Itálii. Průměrný počet mincí na hlavu vydaný v Itálii v roce (n-1) by se vynásobil počtem obyvatel San Marina.

3. Pravidla pro ražbu euromincí

Stávající měnové dohody vyhrazují právo razit a dodávat sanmarinské a vatikánské euromince státní mincovně Itálie. Toto pravidlo bylo zavedeno z historických důvodů v době, kdy hotovost v eurech ještě nebyla v oběhu a téměř všechny země eurozóny razily euromince pouze pro svou vlastní potřebu. Situace se nyní změnila tak, že mnoho zemí eurozóny si dnes své euromince nechává razit v jiné zemi eurozóny.

Komise tudíž navrhuje otevřít pro San Marino a Vatikán možnost objednávat si své euromince v jiné mincovně EU, jež má zkušenosti s ražbou a dodáváním euromincí . Změnu mincovny však musí schválit společný výbor.

- Volba příslušného soudu

Stávající měnové dohody neposkytuje Společenství žádný vliv v případě, že země, které měnové dohody podepsaly, neplní své závazky (např. včas netransponují relevantní právní předpisy Společenství), kromě nejzazší – a tudíž nepravděpodobné – možnosti jednostranně odstoupit od dohody. Komise tudíž navrhuje zvolit si Evropský soudní dvůr jako soud příslušný pro řešení sporů v souvislosti s měnovými dohodami.

2009/0159 (CNB)

Doporučení pro

ROZHODNUTÍ RADY

o stanovisku, které má Evropské společenství zaujmout k novému sjednání měnové dohody s Republikou San Marino

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 111 odst. 3 uvedené smlouvy,

s ohledem na doporučení Komise[4],

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky[5],

vzhledem k těmto důvodům:

4. Od zavedení eura je Společenství příslušné pro měnové záležitosti a pro otázky směnného kurzu.

5. Rada rozhoduje o režimech pro sjednávání a uzavírání dohod o měnových záležitostech a otázkách směnného kurzu.

6. Italská republika uzavřela dne 29. listopadu 2000 jménem Společenství měnovou dohodu s Republikou San Marino.

7. Rada dospěla dne 10. února 2009 k závěru, že Komise by měla prověřit, zda stávající dohody fungují, a uvážit, zda by se neměly zvýšit stropy při emisi mincí.

8. Ve sdělení o tom, jak fungují měnové dohody s Monakem, San Marinem a Vatikánem[6], dospěla Komise k závěru, že měnovou dohodu s Republikou San Marino v platném znění je třeba změnit tak, aby se zajistil konzistentnější přístup ke vztahům mezi Společenstvím a zeměmi, které měnovou dohodu podepsaly.

9. Měnovou dohodu se San Marinem je tudíž třeba co možná nejdříve sjednat znovu tak, aby nový režim vstoupil v platnost dnem 1. ledna 2010, spolu s novými pravidly o podmínkách zavádění euromincí, jež byly stanoveny v doporučení Komise ze dne 19. prosince 2008 o společných obecných zásadách pro národní strany a o emisi euromincí určených do oběhu, které schválila Rada ve svých závěrech dne 10. února 2009,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Italská republika oznámí Republice San Marino, že je třeba co možná nejdříve změnit stávající měnovou dohodu mezi Italskou republikou, jménem Evropského společenství, a Republikou San Marino a navrhne jí jednání o relevantních ustanoveních dohody.

Článek 2

Při sjednávání dohody s Republikou San Marino usiluje Společenství o dosažení těchto změn:

10. Dohoda se uzavírá mezi Společenstvím a Republikou San Marino. Zněním této dohody je kodifikovaný text stávající dohody včetně změn.

11. Republika San Marino se zaváže přijmout veškerá vhodná opatření formou přímých transpozic nebo případných rovnocenných opatření:

12. pro uplatňování veškerých relevantních bankovních a finančních právních předpisů Společenství, zejména právních předpisů týkajících se činnosti dotyčných institucí a dohledu nad nimi;

13. pro uplatňování veškerých relevantních právních předpisů Společenství o předcházení praní peněz, o předcházení podvodům a padělání peněz i bezhotovostních platebních prostředků, o medailích a žetonech a o požadavcích na statistické výkazy.

Republika San Marino zajistí, aby byly veškeré relevantní bankovní a finanční právní předpisy Společenství provedeny na jejím území přede dnem 1. ledna 2015. Dohoda uvede v příloze lhůty pro přijetí výše zmíněných opatření.

14. Je třeba zrevidovat metodu určování stropu u emise sanmarinských euromincí. Nový strop se vypočte metodou, která zahrne na jedné straně pevnou část, jež by měla uspokojit poptávku na trhu sběratelů mincí, a tak zamezit nadměrným numismatickým spekulacím s mincemi ze San Marina, a na druhé straně proměnlivou část, jež se vypočítá jako průměr emise mincí na hlavu v Itálii v roce n-1 vynásobený počtem obyvatel San Marina.

15. K monitorování pokroku v provádění dohody se zřizuje společný výbor. Ten je složen ze zástupců Republiky San Marino, Italské republiky, Komise a ECB. Společný výbor může každoročně zrevidovat pevnou část s přihlédnutím k inflaci a výboji na sběratelském trhu. Usnáší se jednomyslně. Společný výbor přijme svůj jednací řád.

16. Euromince Republiky San Marino razí Instituto Poligrafico e Zecca dello Stato. Republika San Marino však se souhlasem společného výboru může pověřit ražbou mincí jiného dodavatele z mincoven pro euromince v EU. Pro účely schválení celkového objemu emise ze strany ECB se objem mincí vydaných Republikou San Marino připočte k objemu mincí vydaných domovskou zemí mincovny razící euromince.

17. Pro řešení sporů v souvislosti s dohodou je příslušný Soudní dvůr Evropských společenství.

Pokud se Společenství nebo San Marino domnívá, že druhá strana nesplnila závazek z měnové dohody, může věc předat Soudnímu dvoru. Rozsudek soudního dvora je pro obě strany závazný a obě strany učiní nezbytná opatření pro dosažení souladu s rozsudkem ve lhůtě stanovené v rozsudku Soudního dvora. Pokud Společenství nebo San Marino nepřijme nezbytná opatření k dosažení souladu s rozsudkem v dané lhůtě, může druhá strany dohodu okamžitě ukončit.

Článek 3

Jednání s Republikou San Marino vedou Italská republika a Komise jménem Společenství. Evropská centrální banka se na jednáních plně účastní v oblasti své pravomoci. Italská republika a Komise předloží předlohu dohody Hospodářskému a finančnímu výboru, aby tento zaujal stanovisko.

Článek 4

Dohodu uzavře Rada.

Toto rozhodnutí je určeno Italské republice a Komisi.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

[1] Závěry Rady o společných obecných zásadách pro národní strany a pro emise euromincí určených k oběhu, 2922. zasedání Rady ECOFIN ze dne 10. února 2009.

[2] KOM (2009) 359, 14.7.2009

[3] San Marino se například s určitým úspěchem soustředilo na ražení euromincí s vybranou denominací: tyto mince se nyní používají k transakcím v nominální hodnotě.

[4] Úř. věst. C […], […], s. […].

[5] Úř. věst. C […], […], s. […].

[6] KOM(2009) 359.