[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 4.9.2009

KOM(2009) 453 v konečném znění

2009/0124 (ACC)

Návrh

ROZHODNUTÍ KOMISE

o podpisu Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Norským královstvím

A) DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1. SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | 1.1. Odůvodnění a cíle návrhu Technické, zeměpisné a finanční důvody zajišťují Norsku důležitou úlohu v evropských globálních družicových navigačních systémech. Norsko poskytuje nejdůležitější technologii pro program Galileo a hostí dvě významná pozemní zařízení na Špicberkách a v Antarktidě, která přispívají k řádnému fungování systému. Cílem této dohody je stanovit obecné zásady spolupráce a hlavně práva a povinnosti Norska v příslušných oblastech, jako je například bezpečnost, které nejsou upraveny stávajícím acquis týkajícím se programu Galileo. Dohoda je sjednána na základě směrnic pro rozhovory přijatých Radou dne 8. července 2005. Dohoda byla parafována dne 17. července 2009. Dohodu doplní navrhované Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP (dokument č. 25100, věc č. 25099), kterým se mění protokoly 31 a 37 k Dohodě o EHP, podle nichž Norsko podporuje nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy, nařízení (ES) č. 1942/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení (ES) č. 1321/2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo). Čl. 4 odst. 5 a čl. 6 odst. 4 tohoto nařízení otevírají možnost, aby třetí země poskytovaly doplňkové financování evropských programů globálních družicových navigačních systémů v souladu s podmínkami, které mají být stanoveny v dohodách podle článku 300 Smlouvy o ES. Tato dohoda se omezuje na záležitosti, které jsou nezbytné k umožnění úzké spolupráce s Norskem. Budování a řízení programů Galileo a EGNOS jakožto programů realizovaných v rámci celého Evropského společenství zdůrazňuje potřebu společných přístupů a pracovních metod všech členských států EU a některých nečlenských států (Norska a Švýcarska). Vlády jednotlivých zemí musí pro tyto záležitosti stanovit pravidla, která je nutno jednotně prosazovat v celé Evropě. Komise jakožto subjekt zodpovědný za řízení těchto programů vystupující jménem Společenství, které je vlastníkem systému, musí přijmout veškerá přiměřená opatření k zajištění tohoto jednotného postupu. Případný neúspěch by zvýšil bezpečnostní rizika a nebezpečí vystavení ES a jeho členských států požadavkům na odškodnění v případě vážných nehod. |

120 | 1.2. Obecné souvislosti Z nečlenských zemí je Norsko naším nejbližším partnerem v oblasti spolupráce na programu Galileo už od jeho prvopočátků. Norsko dlouhodobě přispívá politicky, technicky i finančně ke všem fázím programu Galileo prostřednictvím svého členství v Evropské kosmické agentuře a prostřednictvím své neformální účasti v řídicích strukturách zvlášť určených pro program Galileo. Tato dohoda a současné, související rozhodnutí prostřednictvím Smíšeného výboru EHP zformalizuje a prohloubí toto úzké zapojení Norska do evropských programů globálních družicových navigačních systémů. Bez této dohody by účast Norska pokračovala v rámci Dohody o EHP. To by způsobilo nejistotu ohledně povahy spolupráce v oblasti bezpečnosti, normalizace, certifikace a rádiového spektra. Kromě toho tato dohoda na jedné straně umožňuje ES stanovit celkové zásady včetně podmiňovací doložky pro spolupráci v oblasti bezpečnosti. Na druhé straně dohoda obsahuje politický závazek Norska podporovat budoucí politiku ES na ochranu evropských globálních družicových navigačních systémů. |

130 | 1.3. Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Spolupráce Norska v rámci programu Galileo bude upravena dvěma navzájem se doplňujícími nástroji: rozhodnutím Smíšeného výboru EHP o zahrnutí acquis týkajícího se programu Galileo a přiložené smíšené dohody zastřešující tuto spolupráci včetně zásad budoucí spolupráce a doplňkových ustanovení o spolupráci v oblasti bezpečnosti, normalizace a certifikace. |

140 | 1.4. Soulad s ostatními politikami a cíli unie Tento návrh je v souladu s politikou ES zaměřenou na začlenění Norska do programů Společenství prostřednictvím Dohody o EHP. Kromě toho podporuje cíle Komise tím, že posiluje aspekt Společenství v rámci spolupráce v oblasti politik týkajících se nešíření. |

2. KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

2.1. Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Zvláštní výbor Rady, bezpečnostní orgány členských států a Norsko byly konzultovány prostřednictvím pracovní skupiny č. 2 rady pro bezpečnost programu Galileo a prostřednictvím dvoustranných schůzek s norskými orgány jak ve fázi přípravy směrnic pro rozhovory, tak i během samotných jednání. Mezi respondenty patřili odborníci na technickou, bezpečnostní a dopravní problematiku z členských států EU a norských vnitrostátních bezpečnostních orgánů,ministerstev zahraničních věcí, ministerstev obrany a vnitra, Evropské kosmické agentury a kosmických agentur jednotlivých zemí. |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu Tyto zúčastněné strany podporují úzké zapojení Norska do spolupráce na řešení bezpečnostních otázek týkajících se programu Galileo a zdůrazňují význam začlenění takových otázek, jako je bezpečnost pozemních zařízení, do této dohody. |

2.2. Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

221 | Příslušné vědecké/odborné oblasti Kosmická technologie / pozemní zařízení, bezpečnost / průmyslové a vládní zabezpečení, bezpečnost informací a mezinárodní právo / výsady a imunity |

222 | Použitá metodika Zejména schůzky |

223 | Hlavní konzultované organizace a odborníci Ministerstva a kosmické agentury členských států EU, sekretariát EHP, Kontrolní úřad ESVO, kosmický průmysl |

2249 | Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Nebyla zmíněna existence potenciálně závažných rizik s nevratnými důsledky. |

225 | Byl patrný široký konsensus ohledně zásad dohodou předpokládané spolupráce a cíle úzce zapojit Norsko do programu, a to včetně práv a příslušných povinností. Bezpečnostní profil Norska odborníky uspokojil. |

226 | Způsoby zveřejnění odborných stanovisek Závěry odborníků na bezpečnost nebyly zveřejněny. |

230 | 2.3. Posouzení dopadů Cílem tohoto postupu je zajistit úzké zapojení Norska do fází budování a provozu programů Galileo a EGNOS. Tyto dvě iniciativy zahrnují významné průmyslové, hospodářské a strategické komponenty. Správa evropských programů globálních družicových navigačních systémů byla reformována nařízením (ES) č. 683/2008, které přesunulo centrum pozornosti z partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem na programy spravované a systémy vlastněné Společenstvím. Tento vývojový krok a obsah spolupráce s bezpečnostními implikacemi vyžadují formální regulační opatření. Proto byly zvažovány tři možné způsoby, jak tento cíl dosáhnout: Prvním je začlenění Norska do programu prostřednictvím zvláštního orgánu pro mezinárodní spolupráci (Mezinárodní rady programu Galileo) sdružujícího všechny třetí země, které se zajímají o program Galileo. Po dlouhých jednáních ohledně tohoto orgánu s Norskem a dalšími třetími zeměmi byla tato možnost zavrhnuta. Norsko mělo pocit, že je nespravedlivé, že tato možnost na ně pohlíží stejně jako na neevropské třetí země, které jsou podstatně méně zapojeny do tohoto programu a finančně na něj nepřispívají. Druhou možností bylo použít rámec EHP jako jediný nástroj k formalizaci této spolupráce. Tato možnost byla důkladně prostudována včetně možností pokrýt po právní stránce celý rozsah kýžené spolupráce. Nakonec byl učiněn závěr, že EHP je nejlepší možnost, jak začlenit stávající acquis ES týkající se programu Galileo. To se týká i výborů, podílu na rozhodování bez hlasovacích práv, pravidel upravujících otázky vlastnictví, zadávání zakázek, finančních příspěvků atd. Nicméně v určitých oblastech, jako je bezpečnost, rádiové spektrum a normalizace, byl EHP shledán nedostatečnou platformou. Z hlediska ES také není praktické zavádět zásady a ustanovení o podmíněnosti, jež nejsou součástí acquis týkajícího se programu Galileo. Třetí možností byla kombinace rozhodování Smíšeným výborem EHP a přiložené smíšené dohody. Tato kombinace umožňuje prakticky rozlišovat mezi Norskem a Islandem (členy EHP), zavést pro Norsko doplňkové závazky a povinnosti, posílit ustanovení o bezpečnosti a stanovit zásady a sdělení, která vydláždí cestu k vybudování oboustranně výhodného vztahu dlouhodobé spolupráce. |

3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

305 | 3.1. Shrnutí navrhovaného postupu Komise doporučuje Radě schválit podepsání a prozatímní uplatňování Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Norským královstvím. Prozatímní uplatňování je nezbytným opatřením k urychlení uplatňování dohody kvůli ustanovením, která se týkají zejména bezpečnosti pozemních zařízení programu Galileo na norském území. |

310 | 3.2. Právní základ Články 133 a 170 spolu s první větou prvního pododstavce čl. 300 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství. |

320 | 3.3. Zásada subsidiarity Zásada subsidiarity se uplatňuje v rozsahu, v jakém tento návrh nespadá do výlučné pravomoci Společenství. |

Cílů tohoto návrhu nemohou dostatečně dosáhnout členské státy z následujících důvodů. |

321 | Program Galileo, jehož náklady se odhadují na několik miliard eur, je evropskou iniciativou, kterou žádný jednotlivý stát není ochoten financovat. Obsah navrhované dohody nemůže být omezen na kterýkoli jednotlivý členský stát nebo skupinu členských států, nýbrž se týká EU jako celku a v některých ohledech (např. služeb pozemních stanic) má dokonce celosvětový dopad. |

323 | Průmyslové a technické poznatky (včetně bezpečnostních) v oblasti kosmického průmyslu jsou rozděleny mezi několik evropských zemích včetně Norska a žádný jednotlivý stát není schopen je všechny obsáhnout. Bez koordinovaného úsilí a sdílení informací by se zvýšilo nebezpečí, že budou s Norskem dojednána řešení, která nejsou zcela optimální. Chyby v bezpečnostní oblasti by mohly ohrozit bezpečnost dodávek komponent evropských globálních družicových navigačních systémů, které podléhají regulaci vývozu, a to zejména ze Spojených států. Tím by se značně zvýšily náklady na tyto programy. |

Postup na úrovni Společenství lépe dosáhne cílů návrhu, a to z následujících důvodů. |

324 | Infrastruktura evropských globálních družicových navigačních systémů je budována po celém světě a její bezpečnost bude do značné míry záviset na prosazení jednotných ochranných opatření všemi členskými státy EU a také nečlenskými státy, které tuto klíčovou infrastrukturu hostí. |

325 | Rozsah a složitost evropských globálních družicových navigačních systémů vyžaduje centralizované a jednoduché řídicí struktury a přehledná rozhraní mezi EU na jedné straně a třetími zeměmi na straně druhé. Rozsáhlá síť dvoustranných vztahů s Norskem by s sebou nesla vysoké riziko neúčinnosti, zpoždění a rozporů, které se v průmyslovém projektu rychle promítnou do vyšších nákladů, které by musel nést rozpočet Společenství. Jednotlivě jednající členské státy by také mohly mít menší možnosti uložit Norsku potřebné zásady a podmínky než při společném postupu. |

327 | Dohoda se omezuje na společné zásady a závazky ke spolupráci a na specifické otázky týkající se pozemní infrastruktury tvořící součást globálních družicových navigačních systémů vlastněných Evropským společenstvím. Dohoda spoléhá na stávající schopnosti členských států (např. v oblasti regulace vývozu nebo výměny citlivých informací) při provádění většiny ustanovení dohody. |

Návrh je tedy v souladu se zásadou subsidiarity. |

3.4. Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z následujících důvodů. |

331 | Dohoda stanoví cíle a zásady, ale obsahuje také doložku odkazující na definici podrobností příslušných opatření v samostatných ujednáních, která budou definována ve spolupráci mezi odborníky členských států a s Norskem. |

332 | Dohoda je tradičním, dobře známým nástrojem v mezinárodních vztazích definovaným ve spolupráci se stávajícími odbornými pracovními skupinami, která bude schválena stávajícími rozhodovacími strukturami. Nezakládá žádné nové správní struktury. |

3.5. Volba nástrojů |

342 | Mezinárodní dohoda je jediným nástrojem, který zaručuje v rámci celé EU jednotný přístup ke vztahům s Norskem v oblasti družicové navigace. Jednotné uplatňování je zvlášť důležité v oblasti bezpečnosti, která tvoří hlavní součást dohody. Zároveň dohoda umožňuje pružnost při provádění opatření zejména v oblasti normalizace a certifikace, kde jsou členské státy klíčovými aktéry v mezinárodních organizacích. Smlouva o ES neposkytuje žádné jiné prakticky použitelné možnosti regulace vztahů se třetí zemí. |

4. ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

409 | Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

5. DALšÍ INFORMACE |

531 | Návrh obsahuje ustanovení o přezkumu. |

B) NÁVRH

Komise navrhuje Radě, aby na základě (článků 133 a 170) spolu s první větou prvního pododstavce čl. 300 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství schválila podepsání a prozatímní uplatňování Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Norským královstvím.

2009/0124 (ACC)

Návrh

ROZHODNUTÍ KOMISE

o podpisu Dohody o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Norským královstvím

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 133 a 170 ve spojení s první větou prvního pododstavce čl. 300 odst. 2 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[1],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Komise projednala dohodu s Norským královstvím.

(2) Dohoda byla parafována dne 17. července 2009.

(3) Podle čl. 12 odst. 3 dohody by měla být dohoda stranami uplatňována prozatímně, dokud nevstoupí v platnost.

(4) Dohoda by měla být podepsána jménem Společenství a doprovázena rozhodnutím o prozatímním uplatňování,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

S výhradou možného uzavření k pozdějšímu datu je předseda Rady oprávněn jmenovat osobu zmocněnou podepsat jménem Evropského společenství Dohodu o spolupráci v oblasti družicové navigace mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy a Norským královstvím.

Znění dohody je přiloženo k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Dohoda se uplatňuje prozatímně až do okamžiku jejího vstupu v platnost. Prozatímní uplatňování začíná prvním dnem prvního měsíce následujícího po datu, kdy si zúčastněné strany oznámí dokončení postupů nezbytných pro tento konkrétní účel. Toto datum bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne […].

Za radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

DOHODA O SPOLUPRÁCI V OBLASTI DRUŽICOVÉ NAVIGACE MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A JEHO ČLENSKÝMI STÁTY A NORSKÝM KRÁLOVSTVÍM

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ (dále jen „Společenství“),

a

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKÁ REPUBLIKA,

MALTSKÁ REPUBLIKA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

SLOVINSKÁ REPUBLIKA,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

smluvní strany Smlouvy o založení Evropského společenství, dále jen „členské státy“, na straně jedné

a

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ (dále jen „Norsko“) na straně druhé,

dále společně označované jako „strany dohody“

UZNÁVAJÍCE úzké zapojení Norska do programů Galileo a EGNOS od fáze definování těchto programů,

JSOUCE SI VĚDOMY vývoje ve správě, vlastnictví a financování evropských programů globálních družicových navigačních systémů na základě nařízení Rady (ES) č. 1321/2004 ze dne 12. července 2004 o zřízení řídících struktur pro evropské družicové navigační programy, jeho změn a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 683/2008 ze dne 9. července 2008 o dalším provádění evropských programů družicové navigace (EGNOS a Galileo),

ZVAŽUJÍCE přínosy rovnocenné úrovně ochrany evropských globálních družicových navigačních systémů a jejich služeb na územích stran dohody,

UZNÁVAJÍCE záměr Norska včas přijmout a v rámci své jurisdikce prosazovat opatření poskytující rovnocennou úroveň zabezpečení a bezpečnosti jako opatření platná v Evropské unii,

UZNÁVAJÍCE závazky stran dohody podle mezinárodního práva,

UZNÁVAJÍCE zájem Norska o všechny služby systému Galileo včetně veřejné regulované služby (PRS),

UZNÁVAJÍCE dohodu mezi Norskem a Evropskou unií o bezpečnostních postupech při výměně utajovaných skutečností,

PŘEJÍCE SI formálně zakotvit úzkou spolupráci ve všech ohledech evropských programů globálních družicových navigačních systémů,

POVAŽUJÍCE Dohodu o Evropském hospodářském prostoru za vhodný právní a institucionální základ pro rozvoj spolupráce mezi Evropským společenstvím a Norskem v oblasti družicové navigace,

PŘEJÍCE SI doplnit ustanovení Dohody o EHP prostřednictvím dvoustranné dohody o družicové navigaci v otázkách zvláštního významu pro Norsko, Společenství a jeho členské státy,

SE DOHODLY TAKTO:

ČLÁNEK 1

Účel dohody

Hlavním účelem této dohody je dále posílit spolupráci mezi stranami dohody doplněním ustanovení Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která se vztahují na družicovou navigaci.

ČLÁNEK 2

Definice

Pro účely této dohody:

„Evropské globální družicové navigační systémy (GNSS)“ zahrnují systém GALILEO a Evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS).

„Rozšiřujícími službami“ se rozumějí regionální mechanismy jako Evropské služba pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS). Tyto mechanismy poskytují uživatelům globálních družicových navigačních systémů lepší funkčnost, jako je zvýšená přesnost, dostupnost, integrita a spolehlivost.

„Systémem GALILEO“ se rozumí nezávislý civilní evropský globální systém družicové navigace a sledování časových údajů, pod civilní kontrolou, pro poskytování služeb globálních družicových navigačních systémů, navržený a vyvinutý Společenstvím a jeho členskými státy. Provozování systému GALILEO může být převedeno na soukromý subjekt.

Systém GALILEO předpokládá otevřené, komerční služby v oblasti bezpečnosti lidského života a vyhledávací a záchranné služby spolu se zabezpečenou veřejnou regulovanou službou (PRS) s omezeným přístupem, která bude splňovat potřeby oprávněných uživatelů z veřejného sektoru.

„Regulačním opatřením“ se rozumí jakýkoli zákon, nařízení, politika, pravidlo, postup, rozhodnutí nebo podobný správní úkon učiněný některou stranou dohody.

„Utajovanými skutečnostmi“ se rozumějí informace v libovolné formě, které vyžadují ochranu před neoprávněným vyzrazením, jež by v různé míře mohlo poškodit základní zájmy, včetně národní bezpečnosti, stran dohody nebo jednotlivých členských států. Jejich klasifikaci neboli zařazení do jednotlivých stupňů utajení udává označení. Takové informace jsou klasifikovány stranami dohody podle platných právních předpisů a musí být chráněny proti jakékoli ztrátě utajení, celistvosti a dostupnosti.

ČLÁNEK 3

Zásady spolupráce

1) Strany dohody se zavazují, že budou na spolupráci v rámci této dohody uplatňovat následující zásady:

a) Základem pro spolupráci mezi stranami dohody v oblasti družicové navigace je Dohoda o EHP;

b) Svobodná možnost poskytovat služby družicové navigace na územích stran dohody;

c) Svobodná možnost využívat všechny služby systémů Galileo a EGNOS včetně služby PRS za předpokladu splnění podmínek upravujících jejich využívání;

d) Úzká spolupráce v otázkách bezpečnosti globálních družicových navigačních systémů prostřednictvím přijetí a prosazování rovnocenných bezpečnostních opatření v oblasti globálních družicových navigačních systémů v EU i v Norsku;

e) Řádné dodržování mezinárodních závazků stran dohody ohledně pozemních zařízení evropských globálních družicových navigačních systémů.

2) Tato dohoda nemá žádný vliv na institucionální strukturu stanovenou právem Evropského společenství pro účely provozování programu GALILEO. Tato dohoda také nemá žádný vliv na příslušná regulační opatření provádějící závazky ohledně nešíření příslušných technologií, regulaci vývozu, kontrolu nehmotných převodů technologií nebo opatření v oblasti národní bezpečnosti.

ČLÁNEK 4

Rádiové spektrum

1) Strany dohody se zavazují spolupracovat v otázkách rádiového spektra týkajících se evropských systémů družicové navigace v rámci Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) s ohledem na „Memorandum o porozumění ohledně evidence systému služeb družicové navigace Galileo u ITU“ podepsanou dne 5. listopadu 2004.

2) V této souvislosti jsou strany dohody povinny chránit odpovídající přidělené kmitočty pro evropské družicové navigační systémy, aby byla zajištěna dostupnost služeb těchto systémů ve prospěch uživatelů.

3) Strany dohody navíc uznávají význam ochrany radiového navigačního spektra proti poruchám a rušení. Za tímto účelem jsou povinny identifikovat zdroje rušení a hledat vzájemně přijatelná řešení k potlačení takového rušení.

4) Žádné ustanovení této dohody nesmí být vykládáno odchylně od platných předpisů Mezinárodní telekomunikační unie včetně radiotelekomunikačního řádu ITU.

ČLÁNEK 5

Pozemní zařízení evropských globálních družicových navigačních systémů

1) Norsko přijme veškerá použitelná opatření k usnadnění instalace, údržby a výměny pozemních zařízení evropských globálních družicových navigačních systémů (dále jen „pozemní zařízení“) na územích, která spadají do jeho jurisdikce.

2) Norsko přijme veškerá použitelná opatření k zajištění ochrany a průběžného a nerušeného provozu pozemních zařízení na svém území, a to případně i včetně mobilizace svých donucovacích orgánů. Norsko přijme veškerá použitelná opatření, aby zajistila, že pozemní zařízení nebudou předmětem místního rádiového rušení, útoků hackerů a pokusů o odposlouchávání.

3) Smluvní vztah ohledně pozemních zařízení bude sjednán mezi ES a držitelem příslušných majetkových práv. Norské orgány budou plně respektovat zvláštní statut pozemních zařízení a snažit se nejprve o dohodu s ES, kdykoli to bude možné, nežli přijme jakékoli opatření týkající se pozemního zařízení.

4) Norsko umožní nepřetržitý a nerušený přístup k pozemním zařízením všem osobám určeným nebo jinak zmocněným Evropským společenstvím. Za tímto účelem je Norsko povinno vytvořit kontaktní místo, které bude přijímat informace o osobách cestujících do pozemních zařízení, a jinak prakticky usnadňovat pohyb a činnost takových osob.

5) Archivy a vybavení pozemních zařízení a zasílané dokumenty v jakékoli formě s úřední pečetí nebo označením, nebudou předmětem kontroly celních orgánů nebo policie.

6) V případě ohrožení nebo snížení bezpečnosti pozemního zařízení nebo jeho provozu se musí Norsko a Evropská komise neodkladně navzájem informovat o dané události a opatřeních k nápravě situace. Evropská Komise může určit jiný důvěryhodný subjekt, aby působil jako styčný bod s Norskem ohledně takových informací.

7) Strany dohody ustanoví podrobnější postupy ohledně záležitostí uvedených v odstavcích 1 až 6 výše ve formě samostatného ujednání. Takové postupy by se měly mimo jiné týkat objasnění ohledně kontrol, povinností kontaktních míst, požadavků na kurýry a opatření proti rušení místními rádiovými frekvencemi a pokusům o útoky.

ČLÁNEK 6

Bezpečnost

1) Strany dohody jsou přesvědčeny o potřebě chránit globální družicové navigační systémy proti takovým ohrožením, jako je zneužití, rušení, přerušení a nepřátelské útoky. Proto jsou strany dohody povinny přijmout veškeré proveditelné kroky, v případě potřeby i včetně samostatných dohod, k zajištění kontinuity a bezpečnosti a ochrany družicových navigačních služeb a související infrastruktury a klíčových prostředků na svých územích.Evropská Komise má v úmyslu vypracovat opatření na ochranu, kontrolu a správu citlivých prostředků, informací a technologií evropských programů globálních družicových navigačních systémů proti takovým ohrožením a nežádoucímu šíření.

2) V této souvislosti Norsko potvrzuje svůj záměr včas přijmout a v rámci své jurisdikce prosazovat opatření poskytující rovnocennou úroveň zabezpečení a bezpečnosti jako opatření platná v Evropské unii,V souladu s tím budou strany dohody řešit problémy bezpečnosti globálních družicových navigačních systémů včetně akreditace v příslušných výborech v rámci správní struktury evropských globálních družicových navigačních systémů. Praktická ujednání a postupy je nutno definovat v rámci jednacích řádů příslušných výborů, též se zohledněním rámce Dohody o EHP.

3) Pokud by došlo k události, kdy by takovou rovnocennou úroveň bezpečnosti a ochrany nebylo možno dosáhnout, jsou strany dohody povinny zahájit konzultace za účelem nápravy situace. Bude-li třeba, lze rozsah spolupráce v této oblasti příslušným způsobem upravit.

ČLÁNEK 7

Výměna utajovaných skutečností

1) Výměna a ochrana utajovaných skutečností týkajících se EU musí být v souladu s „Dohodou mezi Norskem a Evropskou unií o bezpečnostních postupech při výměně utajovaných skutečností“ (dále jen „dohoda o bezpečnosti“) a také s prováděcími ustanoveními dohody o bezpečnosti.

2) Norsko si může utajované skutečnosti s vnitrostátním označením stupně utajení, které se týkají programu Galileo, vyměňovat s těmi členskými státy EU, s nimiž má za tím účelem uzavřené dvoustranné dohody.

3) Strany dohody se vynasnaží ustavit komplexní a soudržný právní rámec umožňující výměnu utajovaných skutečností týkajících se programu Galileo mezi všemi stranami této dohody.

ČLÁNEK 8

Regulace vývozu

1) Aby bylo zajištěno uplatňování jednotné politiky regulace vývozu a nešíření příslušných technologií v souvislosti s programem Galileo mezi stranami dohody, Norsko potvrzuje svůj záměr včas přijmout a v rámci své jurisdikce prosazovat opatření poskytující rovnocennou úroveň regulace vývozu a nešíření technologií, dat a prvků týkajících se systému Galileo jako opatření platná ve Společenství a jeho členských státech.

2) Pokud by došlo k události, kdy by takovou rovnocennou úroveň regulace vývozu a nešíření příslušných technologií nebylo možno dosáhnout, jsou strany dohody povinny zahájit konzultace za účelem nápravy situace. Bude-li třeba, lze rozsah spolupráce v této oblasti příslušným způsobem upravit.

ČLÁNEK 9

Veřejná regulovaná služba

Norsko vyjádřilo svůj zájem o veřejnou regulovanou službu systému Galileo, což považuje za důležitý prvek své účasti na evropských programech globálních družicových navigačních systémů. Strany dohody se zavazují řešit tuto problematiku, jakmile budou definovány politiky a provozní ujednání upravující přístup k veřejné regulované službě.

ČLÁNEK 10

Mezinárodní spolupráce

1) Strany dohody uznávají hodnotu koordinačních přístupů v oblasti mezinárodní normalizace a certifikace týkající se globálních družicových navigačních služeb. Strany dohody budou zejména společně podporovat rozvoj norem programu GALILEO a propagovat jejich používání po celém světě, přičemž budou zdůrazňovat interoperabilitu s jinými globálními družicovými navigačními systémy.

2) Za účelem podpory a realizace cílů této dohody jsou strany dohody povinny podle potřeby spolupracovat ve všech otázkách týkajících se globálních družicových navigačních systémů, které budou řešeny zejména v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví, Mezinárodní námořní organizace a Mezinárodní telekomunikační unie.

ČLÁNEK 11

Konzultace a řešení sporů

Strany dohody jsou povinny na žádost kterékoli z nich neodkladně konzultovat jakoukoli otázku týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody. Případné spory ohledně výkladu nebo uplatňování této dohody budou řešeny konzultacemi mezi stranami dohody.

ČLÁNEK 12

Vstup dohody v platnost a její ukončení

1) Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po dni, kdy strany dohody oznámí dokončení postupů nezbytných pro tento účel. Oznámení se zasílají Radě Evropské unie, která je depozitářem dohody.

2) Skončení platnosti či vypovězení této dohody nemá vliv na platnost ani trvání případných ujednání uzavřených na základě této dohody ani na konkrétní práva a povinnosti, jež vznikla v oblasti práv k duševnímu vlastnictví.

3) Tuto dohodu lze měnit písemným ujednáním zúčastněných stran. Případná změna vstupuje v platnost dnem po předání poslední diplomatické nóty informující druhou stranu o dokončení příslušných vnitřních postupů nezbytných k jejímu vstupu v platnost.

4) Bez ohledu na odstavec 1 se strany dohody zavazují prozatímně uplatňovat tuto dohodu od prvního dne měsíce následujícího po dni, kdy si smluvní strany vzájemně oznámí dokončení postupů nezbytných pro tento účel.

5) Každá strana dohody může tuto dohodu vypovědět písemným oznámením druhé straně s šestiměsíční výpovědní lhůtou.

Tato dohoda je sepsána ve dvou vyhotoveních v anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském, švédském a norském jazyce, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

[1] Úř. věst. C , , s. .