[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 27.7.2009

KOM(2009) 391 v konečném znění

2009/0110 (COD)Svazek VI

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě (přepracování) (Text s významem pro EHP)

ê 1692/96/ES

PŘÍLOHA II

KRITÉRIA A SPECIFIKACE PROJEKTŮ SPOLEČNÉHO ZÁJMU[1]

Část 2 | : | Silniční síť |

Část 3 | : | Železniční síť |

Část 4 | : | Síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemských přístavů |

Část 5 | : | Námořní přístavy |

Část 6 | : | Letiště |

Část 7 | : | Síť kombinované dopravy |

Část 8 | : | Řídicí a informační síť námořní dopravy |

Část 9 | : | Řídicí síť letecké dopravy |

Část 10 | : | Lokalizační a navigační síť |

Část 2

Silniční síť

Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za infrastrukturní projekty společného zájmu považují všechny projekty vztahující se ke spojením, které se týkají:

A. Rozvoje sítě, zejména

- rozšíření dálnic nebo zvýšení kvality silnic,

- výstavby nebo zlepšení obchvatů nebo okružních komunikací,

- zvýšení interoperability vnitrostátních sítí.

B. Rozvoje systémů řízení provozu a uživatelských informačních systémů, zejména

- vytvoření telematické infrastruktury pro sběr dat o provozu,

- rozvoje dopravních informačních a kontrolních center a výměny dat mezi dopravními informačními centry v různých zemích,

- vytvoření silničních informačních služeb, zejména systému RDS-TMC[2],

- technická interoperabilita telematických infrastruktur.

Část 3

Železniční síť

Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za infrastrukturní projekty společného zájmu považují všechny projekty vztahující se ke spojením, které se týkají:

- interoperability mezi transevropskými železničními systémy,

- interoperability se sítěmi jiných oborů dopravy.

Část 4

Síť vnitrozemských vodních cest a vnitrozemských přístavů

ê 1346/2001/ES čl. 1 bod 6 písm. a) (přizpůsobený)

Vnitrozemské přístavy

Projekty společného zájmu se musí bez diskriminace vztahovat výlučně k infrastruktuře přístupné každému uživateli.

Kromě projektů vztahujících se ke spojením a vnitrozemským přístavům uvedeným v příloze I se za projekty společného zájmu považují všechny projekty infrastruktury odpovídající jedné nebo více z těchto kategorií:

1. přístup k přístavu po vodních cestách;

2. přístavní infrastruktura je uvnitř přístavního areálu;

3. ostatní dopravní infrastruktura je uvnitř přístavního areálu;

4. ostatní dopravní infrastruktura spojující přístav s ostatními prvky transevropské sítě.

Za projekt společného zájmu je považován každý projekt týkající se: výstavby a údržby všech prvků dopravního systému obecně přístupných všem uživatelům uvnitř přístavu a spojů s vnitrostátní nebo mezinárodní dopravní síti Ö . To Õ zahrnuje zejména rozvoj a údržbu areálu pro obchodní a ostatní účely týkající se přístavních činností, výstavbu a údržbu silničních a železničních spojů, výstavbu a údržbu včetně bagrování přístupových tras a ostatních vodních ploch v přístavu a výstavbu a údržbu plavebního značení a systémů řízení plavebního provozu a komunikačních a informačních systémů v přístavu a na přístupových trasách.

ê 1692/96/ES

Řízení provozu

Za infrastrukturní projekty společného zájmu se považují zejména projekty, které zahrnují:

- signalizační a naváděcí systém pro plavidla, zejména pokud přepravují nebezpečné věci nebo znečišťující látky,

- tísňové komunikační systémy a zabezpečení vnitrozemské vodní cesty.

ê 1346/2001/ES čl. 1 bod 6 b) (přizpůsobený)

Část 5

Námořní přístavy

1. Společné podmínky pro projekty společného zájmu vztahující se k námořním přístavům sítě

Projekty společného zájmu se musí vztahovat výlučně k infrastruktuře přístupné bez diskriminace každému uživateli.

Za projekt společného zájmu je považován každý projekt týkající se: výstavby a údržby všech prvků dopravního systému obecně přístupných všem uživatelům uvnitř přístavu a spojů s vnitrostátní nebo mezinárodní dopravní sítí Ö To Õ zahrnuje zejména rozvoj a údržbu areálu pro obchodní a ostatní účely týkající se přístavních činností, výstavbu a údržbu silničních a železničních spojů, výstavbu a údržbu včetně bagrování přístupových tras a ostatních vodních ploch v přístavu a výstavbu a údržbu plavebního značení a systémů řízení plavebního provozu a komunikačních a informačních systémů v přístavu a na přístupových trasách.

2. Specifikace projektů společného zájmu vztahujících se k síti námořních přístavů

Za projekt společného zájmu je považován každý projekt, který vyhovuje těmto specifikacím:

Specifikace projektu | Kategorie přístavu |

I. Podpora námořní dopravy na krátké vzdálenosti |

Infrastruktura nezbytná pro rozvoj námořní a námořní-říční dopravy na krátké vzdálenosti | Projekty vztahující se k přístavům kategorie A |

II. Přístup do přístavů |

Přístup do přístavů po moři nebo po vnitrozemské vodní cestě | Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B |

Trvalá dostupnost přístavů v Baltském moři umístěných přibližně na 60° severní zeměpisné šířky a dále, včetně investičních nákladů na práce s rozrušováním ledu v zimě | Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C |

Vytvoření nebo zlepšení vnitrozemského přístupu spojujícího přístav s ostatními prvky transevropské dopravní sítě pomocí železničních, silničních a vnitrozemských vodních spojů | Projekty vztahující se k přístavům kategorie A |

Rozvoj stávajícího vnitrozemského přístupu spojujícího přístav s ostatními prvky transevropské dopravní sítě pomocí železničních, silničních a vnitrozemských vodních spojů | Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B |

III. Přístavní infrastruktura uvnitř přístavního areálu |

Rozvoj přístavní infrastruktury s cílem zvýšit účinnost intermodální dopravy | Projekty vztahující se k přístavům kategorií A a B |

Zdokonalení přístavní infrastruktury, zejména v přístavech ostrovních, okrajových a nejvzdálenějších regionů | Projekty vztahující se k přístavům kategorie C |

Rozvoj a montáž řídících a informačních systémů jako je EDI (elektronická výměna údajů) nebo ostatních systémů inteligentního řízení nákladní a osobní dopravy s použitím integrovaných technologií | Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C |

Rozvoj přístavních zařízení na sběr odpadků | Projekty vztahující se k přístavům kategorií A, B a C. |

ê 1692/96/ES

ČÁST 6

Letiště

I. Výběrová kritéria pro letiště společného zájmu:

Letiště společného zájmu musejí splňovat kritéria jednoho nebo více následujících bodů sítě:

1. Mezinárodní body sítě zahrnují

- letiště nebo letištní systémy[3] s ročním objemem přepravy nejméně

- 5 000 000 pohybů cestujících minus 10 %

- nebo

- 100 000 komerčních pohybů letadel

- nebo

- odbavených 150 000 t zboží

- nebo

- 1 000 000 pohybů cestujících mimo Společenství;

nebo

- jakékoli nové letiště postavené k nahrazení stávajícího mezinárodního bodu sítě, který by se nemohl ve svém lokalitě dále rozvíjet.

2. Body sítě Společenství zahrnují:

- všechna letiště nebo letištní systémy s ročním objemem přepravy:

- mezi 1 000 000 minus 10 % a 4 499 999 pohybů cestujících

- nebo

- mezi 50 000 a 149 999 t odbaveného zboží

- nebo

- mezi 500 000 a 899 999 pohybů cestujících, z nich nejméně 30 % je mezinárodních,

- nebo

- mezi 300 000 a 899 999 pohybů cestujících mimo evropskou pevninu na vzdálenost přes 500 km od nejbližšího mezinárodního bodu sítě,

nebo

- jakékoli nové letiště postavené k nahrazení stávajícího mezinárodního bodu sítě, který by se nemohl ve svém lokalitě dále rozvíjet.

3. Regionální body sítě a body přístupu zahrnují všechna letiště

- s ročním objemem přepravy mezi 500 000 a 899 999 pohyby cestujících, z nichž méně než 30 % je mezinárodních,

- nebo

- s ročním objemem přepravy mezi 250 000 minus 10 % a 499 999 pohybů cestujících

- nebo

- s ročním objemem přepravy mezi 10 000 a 49 999 t odbaveného zboží

- nebo

- umístěná na ostrově některého členského státu

- nebo

- umístěná v uzavřených oblastech Společenství s komerční přepravou, zajišťovanou letadly s maximální vzletovou hmotností nad 10 t.

Letiště je umístěno v uzavřené oblasti, je-li nad 100 km od nejbližšího mezinárodního bodu sítě nebo bodu sítě Společenství. Tato vzdálenost se může výjimečně zkrátit na 75 km, aby se vzal v úvahu obtížný přístup s ohledem na zeměpisnou situaci nebo špatnou kvalitu infrastruktury pozemní dopravy.

II. Specifikace projektů společného zájmu vztahujících se k síti letišť

Projektem společného zájmu se rozumí projekt, který splňuje níže uvedené požadavky:

Specifikace projektů | Typ bodu sítě, na který se projekt zejména vztahuje[4] |

I. Optimalizace stávající kapacity letišť |

Opatření 1 — optimalizace stávající kapacity z hlediska pohybu letadel, cestujících nebo zboží, včetně letištního navigačního zařízení | Mezinárodní Společenství Regionální bod sítě a bod přístupu |

Opatření 2 — zlepšení letištního zabezpečení a bezpečnosti | Mezinárodní Společenství Regionální bod sítě a bod přístupu |

Opatření 3 — úprava stávající infrastruktury nezbytná z hlediska dotvoření společného trhu, a zejména z hlediska opatření pro volný pohyb osob ve Společenství | Mezinárodní Společenství Regionální bod sítě a bod přístupu |

II. Rozvoj nové kapacity letišť |

Opatření 4 — rozvoj infrastruktury a zařízení určujících kapacitu letiště, pokud jde o letadla, pohyb zboží nebo cestujících, včetně leteckého navigačního zařízení | Mezinárodní Společenství |

Opatření 5 — výstavba nového letiště nahrazujícího současné kapacity letiště nebo letištního systému, který v dané lokalitě nelze dál rozvíjet | Mezinárodní Společenství |

III. Zlepšení ochrany proti hluku v důsledku činností na letišti |

Opatření 6 — zlepšení environmentální slučitelnosti z hlediska hluku a zpracování letištních zplodin | Mezinárodní Společenství |

IV. Zlepšení nebo rozvoj přístupu k letišti |

Opatření 7 — zlepšení a rozvoj rozhraní mezi letištěm a přístupovou infrastrukturou | Mezinárodní Společenství |

Opatření 8 — zlepšení a rozvoj vzájemného propojení s ostatními dopravními sítěmi, zejména železniční sítí | Mezinárodní Společenství |

Část 7

Síť kombinované dopravy

Kromě projektů vztahujících se ke spojením uvedeným v příloze I se za projekty společného zájmu považují všechny infrastrukturní projekty, které se týkají

- výstavby nebo modernizace železniční nebo vnitrozemské vodní infrastruktury, aby se intermodální manipulační jednotky staly technicky uskutečnitelné a ekonomicky životaschopné;

ê 1346/2001/ES čl. 1 bod 6 písm. c)

- výstavby nebo rozvoje středisek překládky mezi obory pozemní dopravy, včetně vybudování překládacího zařízení s odpovídající infrastrukturou uvnitř terminálu;

- úpravy areálů přístavů umožňující rozvoj nebo zlepšení kombinované dopravy mezi námořní cestami a železnicí, vnitrozemskými vodními cestami nebo silnicemi;

ê 1692/96/ES

- železničního zařízení zvlášť upraveného pro kombinovanou dopravu, pokud to vyžaduje povaha infrastruktury, zejména co se týče nákladů na možné úpravy takové infrastruktury a s ohledem na použití takového zařízení spojeného s odpovídající infrastrukturou a příslušnými provozovateli, kterým umožní přístup na nediskriminačním základě.

Část 8

Řídicí a informační síť námořní dopravy

Mezi projekty společného zájmu lze začlenit jakýkoli projekt, který

- se vztahuje k cílům bezpečnostní politiky Společenství v námořní dopravě

nebo

- je určen k provedení mezinárodních úmluv a usnesení Mezinárodní námořní organizace (IMO) v oblasti bezpečnosti námořní dopravy a týká se

- zavedení systému Společenství k oznamování plavidel připlouvajících do přístavů Společenství nebo z nich odplouvajících nebo proplouvajících vodami Společenství za pomoci elektronického systému výměny dat, zahrnujícího také přenos dat mezi plavidly a pozemními zařízeními prostřednictvím transpondérů, přičemž se v úvahu berou zejména elektronické systémy výměny dat (EDI) včetně slučitelných rozhraní;

- vývoje a zdokonalování radionavigačních pozemských kanálů LORAN-C;

- vývoje zdokonalování zlepšení pobřežních a přístavních systémů řízení (VTS) a jejich propojení z pohledu bezpečnějšího a účinnějšího sledování a řízení námořní dopravy a odbavování, zejména v oblastech soutoku, oblastech dopravně vytížených nebo oblastech ekologicky citlivých;

- rozvoje nástrojů k zlepšení pochopení přepravy: databáze o tocích přepravy a nehodách v námořní dopravě, rozvoje nástrojů pro rozbor dopravních toků EPTO (European Permanent Traffic Observatory);

- vývoje infrastruktury a zařízení k zavedení Globálního námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS);

- zlepšení systémů telematické výměny dat v souvislosti se státní přístavní kontrolou plavidel.

Část 9

Síť řízení letecké dopravy

Za projekty společného zájmu se považují jakékoli projekty vedoucí ke zvýšení kapacity systému a optimalizaci jeho využití, které jsou součástí harmonizace a integrace zařízení a postupů různých vnitrostátních bodů sítě a jsou v souladu s příslušnými mezinárodními normami definovanými Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) a příslušnými evropskými subjekty, s důrazem především na Evropskou organizaci pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol).

Tyto projekty se vztahují k

- studiím o lepším využití letového prostoru různými účastníky a vytvoření konsistentního a efektivního systému tras,

- plánování a řízení letového provozu tak, aby lépe odpovídala nabídka poptávce a zlepšilo se využití dostupných kontrolních kapacit,

- studiím a práci nezbytné pro harmonizaci zařízení a postupů k integraci různých poskytovatelů služeb se zvláštním zřetelem na hlavní směry přijaté Evropskou konferencí civilního letectví (ECAC),

- zlepšení produktivity systému, zejména prostřednictvím automatizované pomoci řízení a systémů zjišťování a řešení nebezpečných situací,

- příspěvkům pro zavedení prostředků komunikace, navigace a dohledu nezbytných pro řízení letecké dopravy, včetně podpory nových technik, zejména družicových a digitálních datových sítí, jestliže to povede k souladu s evropskými specifikacemi.

Část 10

Lokalizační a navigační síť

Za projekt společného zájmu se považuje jakýkoli projekt, který se vztahuje k vytvoření jakéhokoli prvku budoucího evropského radionavigačního plánu nebo globálního družicového a navigačního systému tvořícího součást této struktury:

- kontrolní centrum zahrnující systém zpracování a kontroly,

- síť pozemských navigačních stanic,

- prostorový segment složený z družic umožňující přenos navigačních signálů,

- síť dozorčích stanic.

_____________

ê 884/2004/ES čl. 1 bod 15 2) a příloha II

PŘÍLOHA III

PRIORITNÍ PROJEKTY, U KTERÝCH MAJÍ BÝT ZAHÁJENY PRÁCE DO ROKU 2010

1. Železniční osa Berlín — Verona/Milán — Bologna — Neapol — Messina — Palermo

- Halle/Lipsko — Norimberk (2015),

- Norimberk — Mnichov (2006),

- Mnichov — Kufstein (2015),

- Kufstein — Innsbruck (2009),

- Brennerský tunel (2015), přeshraniční úsek,

- Verona — Neapol (2007),

- Milán — Bologna (2006),

- železniční/silniční most přes Messinskou úžinu — Palermo (2015).

2. Vysokorychlostní železniční osa Paříž — Brusel/Brusel — Kolín nad Rýnem — Amsterodam — Londýn

- tunel pod Lamanšským průlivem — Londýn (2007),

- Brusel/Brusel — Lutych — Kolín nad Rýnem (2007),

- Brusel/Brusel — Rotterdam — Amsterodam (2007)[5].

3. Vysokorychlostní železniční osa jihozápadní Evropy

- Lisabon/Porto — Madrid (2011)[6],

- Madrid — Barcelona (2005),

- Barcelona — Figueras — Perpignan (2008),

- Perpignan — Montpellier (2015),

- Montpellier — Nîmes (2010),

- Madrid — Vitoria — Irún/Hendaye (2010),

- Irún/Hendaye — Dax, přeshraniční úsek (2010),

- Dax — Bordeaux (2020),

- Bordeaux — Tours (2015).

4. Vysokorychlostní železniční osa východ

- Paříž — Baudrecourt (2007),

- Mety — Lucemburk (2007),

- Saarbrücken — Mannheim (2007).

5. Trať Betuwe (2007)

6. Železniční osa Lyon — Terst — Divača/Koper — Divača — Lublaň — Budapešť — ukrajinská hranice[7]

- Lyon — St. Jean de Maurienne (2015),

- tunel Mont — Cenis (2015-2017), přeshraniční úsek,

- Bussoleno — Turín (2011),

- Turín — Benátky (2010),

- Benátky — Ronchi Sud — Terst — Divača (2015),

- Koper — Divača — Lublaň (2015),

- Lublaň — Budapešť (2015).

7. Dálniční osa Igumenitsa/Patras — Atény — Sofia — Budapešť

- Via Egnatia (2006),

- Pathe (2008),

- dálnice Sofia — Kulata — řecko-bulharská hranice (2010), s přeshraničním úsekem Promahon — Kulata,

- dálnice Ndlac — Sibiň (větev k Bukurešti a Konstanci) (2007).

8. Multimodální osa Portugalsko/Španělsko — ostatní Evropa[8]

- železnice La Coruña — Lisabon — Sines (2010),

- železnice Lisabon — Valladolid (2010),

- železnice Lisabon — Faro (2004),

- dálnice Lisabon — Valladolid (2010),

- dálnice La Coruña — Lisabon (2003),

- dálnice Sevilla — Lisabon (dokončeno v r. 2001),

- nové letiště v Lisabonu (2015).

9. Železniční osa Cork — Dublin — Belfast — Stranraer[9] (2001)

10. Malpensa (dokončeno 2001)[10]

11. Pevné spojení Öresund (dokončeno 2000)[11]

12. Severský trojúhelník, železniční/silniční osa

- silniční a železniční projekty ve Švédsku[12] (2010),

- dálnice Helsinky — Turku (2010),

- železnice Kerava — Lahti (2006),

- dálnice Helsinky — Vaalimaa (2015),

- železnice Helsinky — Vainikkala (ruská hranice) (2014).

13. Silniční osa Spojené království/Irsko/Benelux (2010)

14. Západopobřežní hlavní trať (2007)

15. Galileo (2008)

16. Nákladní železniční osa Sines — Madrid — Paříž

- nová vysokokapacitní železniční osa přes Pyreneje,

- železnice Sines — Badajoz (2010),

- železniční trať Algeciras — Bobadilla (2010).

17. Železniční osa Paříž — Štrasburk — Stuttgart — Vídeň — Bratislava

- Baudrecourt — Štrasburk — Stuttgart (2015) s Kehlským mostem jako přeshraničním úsekem,

- Stuttgart — Ulm (2012),

- Mnichov — Salcburk (2015), přeshraniční úsek,

- Salcburk — Vídeň (2012),

- Vídeň — Bratislava (2010), přeshraniční úsek.

18. Vnitrozemská vodní osa Rýn/Mása — Mohan — Dunaj[13]

- Rýn — Mása (2019) s plavební komorou Lanaye jako přeshraničním úsekem,

- Vilshofen — Štrubina (2013),

- Vídeň — Bratislava (2015) — přeshraniční úsek,

- Palkovičovo — Moháč (2014),

- místa s malou průjezdností v Rumunsku a Bulharsku (2011).

19. Vysokorychlostní železniční interoperabilita na Iberském poloostrově

- Madrid — Andalusie (2010)

- severovýchod (2010)

- Madrid — Levanta a Středomoří (2010)

- koridor sever/severozápad, včetně Vigo — Porto (2010)

- Estremadura (2010).

20. Železniční osa Fehmarn

- pevné železniční/silniční spojení přes Fehmarn (2014),

- železnice pro přístup v Dánsku z Öresundu (2015),

- železnice pro přístup v Německu z Hamburku (2015),

- železnice Hannover — Hamburk/Brémy (2015).

21. Námořní dálnice

Projekty společného zájmu určené v souladu s článkem 13 a týkající se těchto námořních dálnic:

- dálnice Baltského moře (spojující členské státy u Baltského moře s členskými státy střední a západní Evropy, včetně trasy přes Severní moře/Baltské moře (Kielský kanál) (2010)),

- západoevropská námořní dálnice (vedoucí z Portugalska a Španělska přes Atlantský oblouk do Severního moře a Irského moře) (2010),

- námořní dálnice jihovýchodní Evropy (spojující Jaderské moře s Jónským mořem a východním Středomořím včetně Kypru) (2010),

- námořní dálnice jihozápadní Evropy (západní Středomoří), spojující Španělsko, Francii a Itálii včetně Malty a napojující se na námořní dálnici jihovýchodní Evropy[14] (2010).

22. Železniční osa Atény — Sofia — Budapešť — Vídeň — Praha — Norimberk/Drážďany[15]

- železnice řecko-bulharská hranice — Kulata — Sofia — Vidin/Calafat (2015),

- železnice Curtici — Brašov (na Bukurešť a Konstanci) (2010),

- železnice Budapešť — Vídeň (2010), přeshraniční úsek,

- železnice Břeclav — Praha — Norimberk (2010), s přeshraničním úsekem Norimberk — Praha,

- železniční osa Praha — Linec (2016).

23. Železniční osa Gdaňsk — Varšava — Brno/Bratislava — Vídeň[16]

- Železnice Gdaňsk — Varšava — Katowice (2015),

- Železnice Katowice — Břeclav (2010),

- Železnice Katowice — Žilina — Nové Mesto nad Váhom (2010).

24. Železniční osa Lyon/Ženeva — Basilej — Duisburg — Rotterdam/Antverpy

- Lyon — Mylhúzy — Mülheim[17], s přeshraničním úsekem Mylhúzy — Mülheim (2018),

- Ženeva — Milán/Novara — švýcarská hranice (2013),

- Basilej — Karlsruhe (2015),

- Frankfurt nad Mohanem — Mannheim (2012),

- Duisburg — Emmerich (2009)[18],

- Železný Rýn Rheidt — Antverpy, přeshraniční úsek (2010).

25. Dálniční osa Gdaňsk — Brno/Bratislava — Vídeň[19]

- dálnice Gdaňsk — Katowice (2010),

- dálnice Katowice — Brno/Žilina (2010), přeshraniční úsek,

- dálnice Brno — Vídeň (2009), přeshraniční úsek.

26. Železniční/silniční osa Irsko/Spojené království/kontinentální Evropa

- silniční/železniční osa spojující Dublin se severem (Belfast — Larne) a jihem (Cork) (2010)[20],

- silniční/železniční osa Hull — Liverpool (2015),

- železnice Felixstowe — Nuneaton (2011),

- železnice Crewe — Holyhead (2008).

27. „Rail Baltica“, železniční osa Varšava — Kaunas — Riga — Tallinn — Helsinky

- Varšava — Kaunas (2010),

- Kaunas — Riga (2014),

- Riga — Tallinn (2016).

28. „Eurocaprail“ na železniční ose Brusel — Lucemburk — Štrasburk

- Brusel — Lucemburk — Štrasburk (2012).

29. Železniční osa iónského/jaderského intermodálního koridoru

- Kozani — Kalampaka — Igumenitsa (2012),

- Janina — Antirrio — Rio — Kalamata (2014).

30. Vnitrozemská vodní cesta Seina — Šelda.

- Zlepšení splavnosti Deulemont — Gent (2012-2014-2016),

- Compiègne — Cambrai (2012-2014-2016).

Předem sjednané datum dokončení díla je uvedeno v závorkách. Data dokončení díla u projektů 1 až 20 a 30 a podrobnosti o úsecích odpovídají zprávě skupiny na vysoké úrovni, ve které byly určeny.

_____________

é

PŘÍLOHA IV

Zrušené rozhodnutí a seznam jeho následných změn

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1692/96/ES (Úř. věst. L 228, 9.9.1996, s. 1) |

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1346/2001/ES (Úř. věst. L 185, 6.7.2001, s. 1) |

Bod 8.F přílohy II aktu o přistoupení z roku 2003 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 447) |

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 884/2004/ES (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 1) |

Nařízení Rady (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1) | Pouze bod 6.D přílohy |

_____________

PŘÍLOHA V

Srovnávací tabulka

Rozhodnutí 1692/96/ES | Toto rozhodnutí |

Čl. 1 odst. 1 | Čl. 1 odst. 1 |

Čl. 1 odst. 2 první věta | Čl. 1 odst. 2 první věta |

Čl. 1 odst. 2 druhá věta | Čl. 7 odst. 1 |

Čl. 1 odst. 2 třetí věta | Čl. 1 odst. 2 druhá věta |

Čl. 1 odst. 3 | Čl. 1 odst. 3 |

Články 2 až 6 | Články 2 až 6 |

Čl. 7 odst. 1 návětí | Čl. 7 odst. 2 návětí |

Čl. 7 odst. 1 první odrážka | Čl. 7 odst. 2 písm. a) |

Čl. 7 odst. 1 druhá odrážka | Čl. 7 odst. 2 písm. b) |

Čl. 7 odst. 1 třetí odrážka | Čl. 7 odst. 2 písm. c) |

Čl. 7 odst. 1 čtvrtá odrážka | Čl. 7 odst. 2 písm. d) |

Čl. 7 odst. 2 návětí | Čl. 7 odst. 3 návětí |

Čl. 7 odst. 2 první odrážka | Čl. 7 odst. 3 písm. a) |

Čl. 7 odst. 2 druhá odrážka | Čl. 7 odst. 3 písm. b) |

Čl. 7 odst. 3 | Čl. 7 odst. 4 |

Čl. 8 odst. 1 první pododstavec | Čl. 8 odst. 1 první pododstavec |

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec první věta | Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec |

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta | Čl. 8 odst. 1 třetí pododstavec |

Čl. 8 odst. 2 | Čl. 8 odst. 2 |

Čl. 9 odst. 1 návětí | Čl. 9 odst. 1 návětí |

Čl. 9 odst. 1 první odrážka | Čl. 9 odst. 1 písm. a) |

Čl. 9 odst. 1 druhá odrážka | Čl. 9 odst. 1 písm. b) |

Čl. 9 odst. 1 třetí odrážka | Čl. 9 odst. 1 písm. c) |

Čl. 9 odst. 1 čtvrtá odrážka | Čl. 9 odst. 1 písm. d) |

Čl. 9 odst. 2 a 3 | Čl. 9 odst. 2 a 3 |

Čl. 10 odst. 1 | Čl. 10 odst. 1 |

Čl. 10 odst. 2 první pododstavec | Čl. 10 odst. 2 první pododstavec |

Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec první věta | Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec |

Čl. 10 odst. 2 druhý pododstavec druhá věta | Čl. 10 odst. 2 třetí pododstavec |

Čl. 10 odst. 3 až 6 | Čl. 10 odst. 3 až 6 |

Čl. 11 odst. 1, 2 a 3 | Čl. 11 odst. 1, 2 a 3 |

Čl. 11 odst. 3a | Čl. 11 odst. 4 první pododstavec |

Čl. 11 odst. 3b | Čl. 11 odst. 4 druhý pododstavec |

Čl. 11 odst. 4 | Čl. 11 odst. 5 |

Článek 12 | Článek 12 |

Čl. 12a odst. 1 až 4 | Čl. 13 odst. 1 až 4 |

Čl. 12a odst. 5 návětí | Čl. 13 odst. 5 návětí |

Čl. 12a odst. 5 první odrážka | Čl. 13 odst. 5 písm. a) |

Čl. 12a odst. 5 druhá odrážka | Čl. 13 odst. 5 písm. b) |

Čl. 12a odst. 5 třetí odrážka | Čl. 13 odst. 5 písm. c) |

Čl. 12a odst. 6 první a druhá věta | Čl. 13 odst. 7 první pododstavec |

Čl. 12a odst. 6 třetí věta | Čl. 13 odst. 7 druhý pododstavec |

Čl. 12a odst. 7 | Čl. 13 odst. 6 |

Článek 13 | Článek 14 |

Čl. 14 návětí | Čl. 15 návětí |

Čl. 14 první odrážka | Čl. 15 písm. a) |

Čl. 14 druhá odrážka | Čl. 15 písm. b) |

Čl. 14 třetí odrážka | Čl. 15 písm. c) |

Čl. 15 návětí a závěrečná věta | Čl. 16 návětí |

Čl. 15 první odrážka | Čl. 16 písm. a) |

Čl. 15 druhá odrážka | Čl. 16 písm. b) |

Čl. 15 třetí odrážka | Čl. 16 písm. c) |

Čl. 15 čtvrtá odrážka | Čl. 16 písm. d) |

Článek 16 | Článek 17 |

Článek 17 | Článek 18 |

Čl. 17a odst. 1 první věta | Čl. 19 odst. 1 |

Čl. 17a odst. 1 druhá, třetí a čtvrtá věta | Čl. 19 odst. 4 |

Čl. 17a odst. 2 a 3 | Čl. 19 odst. 2 a 3 |

Čl. 17a odst. 4 | Čl. 19 odst. 6 |

Čl. 17a odst. 5 | Čl. 19 odst. 5 |

Čl. 17a odst. 6 | Čl. 19 odst. 7 |

Čl. 18 odst. 1 | Článek 20 |

Čl. 18 odst. 2 první věta | Čl. 21 odst. 1 |

Čl. 18 odst. 2 druhá věta | Čl. 21 odst. 2 |

Čl. 18 odst. 3 první věta | Čl. 22 první pododstavec |

Čl. 18 odst. 3 druhá věta | Čl. 22 druhý pododstavec |

Čl. 18 odst. 3 třetí a čtvrtá věta | Čl. 22 třetí pododstavec |

Článek 19 | Článek 23 |

Čl. 19a odst. 1 | Článek 24 |

Čl. 19a odst. 2 návětí | Čl. 25 odst. 1 návětí |

Čl. 19a odst. 2 písm. a) a b) | Čl. 25 odst. 1 písm. a) a b) |

______ | Čl. 25 odst. 2 návětí |

Čl. 19a odst. 2 písm. c) a d) | Čl. 25 odst. 2 písm. a) a b) |

Čl. 19a odst. 3 | Čl. 25 odst. 3 |

Čl. 19a odst. 4 | Čl. 26 odst. 1 |

Čl. 19a odst. 5 první věta | Čl. 26 odst. 2 první pododstavec |

Čl. 19a odst. 5 druhá věta | Čl. 26 odst. 2 druhý pododstavec |

Čl. 19a odst. 6 | Čl. 27 odst. 1 |

Čl. 19a odst. 7 | Čl. 27 odst. 2 |

Čl. 19a odst. 8 | Čl. 27 odst. 3 |

Čl. 19a odst. 9 | Čl. 27 odst. 4 |

Čl. 19b první věta | Čl. 28 první pododstavec |

Čl. 19b druhá věta | Čl. 28 druhý pododstavec |

Článek 22 | Čl. 29 první pododstavec |

______ | Čl. 29 druhý pododstavec |

Článek. 23 | Článek 30 |

Článek. 24 | Článek 31 |

Příloha I | Příloha I |

Příloha II | Příloha II |

Příloha III | Příloha III |

______ | Příloha IV |

______ | Příloha V |

_____________

ê 1692/96/ES (přizpůsobený)

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

Evropský parlament, Rada a Komise zdůrazňují význam, který přikládají zřízení a spojitému rozvoji transevropské dopravní sítě. Vítají přijetí tohoto rozhodnutí zřizujícího tuto síť a vymezující konkrétní projekty společného zájmu, což umožňuje, aby byl legislativní rámec pro transevropskou dopravní síť dokončen.

Zaznamenávají, že tyto projekty přispívají k dosažení cílů stanovených v článku 2, zejména mohou zásadním způsobem přispět ke konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst a soudržnosti v Unii, a rovněž vycházejí vstříc potřebě propojit ostrovní, uzavřené a okrajové oblasti s centrálními oblastmi Společenství. V této souvislosti zdůrazňují, že skutečnost, že tyto projekty jsou vymezeny v příloze I, příloze II a článcích tohoto rozhodnutí, je činí způsobilými pro finanční příspěvek Společenství, jenž může usnadnit a urychlit jejich skutečné provedení v daném členském státě.

Evropský parlament, Rada a Komise vyzývají členské státy, aby přikládaly nejvyšší význam provádění těchto projektů, jimž věnují zvláštní pozornost. Komise se zavazuje informovat je pravidelně o jejich uskutečňování, mimo jiné prostřednictvím Ö zpráv uvedených v článku 22 Õ.

Evropský parlament, Rada a Komise berou na vědomí projekty schválené Evropským parlamentem v druhém čtení s ohledem na rozvoj transevropské dopravní sítě.

PROHLÁŠENÍ KOMISE

- K normám ochrany životního prostředí a potrubní sítě

Komise bude

a) pokračovat ve zkoumání norem ochrany životního prostřední pro každý typ dopravy a

b) zkoumat možnost zřízení potrubní sítě, na kterou by se nevztahovaly obecné zásady pro transevropské energetické sítě, a možnost jejich začlenění do transevropské sítě

a předloží případné vhodné návrhy.

- Ö K článku 23 Õ a příloze III

Komise potvrzuje, že nic v tomto prohlášení nepředjímá finanční závazky členských států Společenství.

[1] Tato kritéria a specifikace se vztahují k odpovídajícím částem uvedeným ve vlastním textu nebo k příloze I.

[2] Radiodigitální oznamovací systém pro silniční dopravu, který uvádí do souladu dopravní zprávy s potřebami jednotlivých uživatelů pozemních komunikací.

[3] Letištní systémy: Úř. věst. L 240, 24.8.1992, s. 14.

[4] Tato tabulka nevylučuje, aby dotyčná opatření byla v některých řádně odůvodněných a zvláštních případech rozšířena na další body sítě.

[5] Včetně dvou železničních stanic pro vysokorychlostní vlaky v Rotterdamu a Amsterodamu, které nebyly zahrnuty do projektu, jejž potvrdila Evropská rada na zasedání v Essenu v roce 1994.

[6] Včetně spojení Lisabon-Porto (2013), Lisabon-Madrid (2010) a Aveiro-Salamanca (2015).

[7] Části této trasy odpovídají V. panevropskému koridoru.

[8] Včetně modernizace přístavů a letišť (2015) v souladu s obsahem, který potvrdila Evropská rada na zasedáních v Essenu a Dublinu.

[9] O dalším nárůstu kapacity této trati bylo rozhodnuto v roce 2003 a byl doplněn jako samostatný projekt.

[10] Projekt dokončen.

[11] Projekt dokončen.

[12] Několik krátkých silničních a železničních úseků bude dokončeno v letech 2010 až 2015.

[13] Část této trasy odpovídá definici VII. panevropského koridoru.

[14] Také k Černému moři.

[15] Tato významná trasa do velké míry odpovídá definici IV. panevropského koridoru.

[16] Tato významná trasa do velké míry odpovídá definici VI. panevropského koridoru.

[17] Včetně trasy TGV Rýn-Rhôna, bez západní větve.

[18] Projekt č. 5 (trať Betuwe) spojuje Rotterdam a Emmerich.

[19] Tato hlavní trasa do velké míry odpovídá definici VI. panevropského koridoru.

[20] Včetně Essenského projektu č. 13: silniční osa Irsko/Spojené království/Benelux.