[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ | V Bruselu dne 20.5.2009 KOM(2009) 223 v konečném znění 2009/0070 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Text s významem pro EHP) {SEK(2009) 639}{SEK(2009) 640} DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. Souvislosti návrhu 1.1. Souvislosti GMES je iniciativa zaměřená na pozorování Země pod vedením EU. Evropa se rozhodla vyvinout vlastní provozní kapacitu pro pozorování Země, která by odrážela rostoucí odpovědnost EU v oblasti evropských a celosvětových záležitostí. Zřízení tohoto systému je strategickou volbou EU s trvalými dopady pro další politický, hospodářský, společenský a vědecký vývoj EU[1]. Pozorování Země umožňuje shromažďování informací o fyzikálních, chemických a biologických systémech planety nebo obecněji monitorování přírodního prostředí. Využívá zařízení ve vesmíru (tj. družice) a zařízení, která nejsou umístěna ve vesmíru, včetně instalací ve vzduchu, na moři a pozemních instalací ( „in situ“ ). Údaje shromažďované prostřednictvím družic a infrastruktury in situ se zpracovávají s cílem poskytovat informační služby umožňující lepší řízení životního prostředí a posílení bezpečnosti pro občany. To například umožní účinněji řídit přírodní zdroje a biologickou rozmanitost, monitorovat stav oceánů a chemické složení atmosféry, což jsou dva hlavní činitele změny klimatu, reagovat na přírodní katastrofy a katastrofy způsobené člověkem, včetně tsunami, a zajistit účinnější ostrahu hranic. V uplynulých třiceti letech vyvíjela EU, Evropská kosmická agentura (ESA) a jejich členské státy značné úsilí ve výzkumu a vývoji v oblasti pozorování Země zaměřené na vývoj infrastruktury a předprovozních služeb pozorování Země[2]. Avšak s výjimkou provozní meteorologie buď údaje poskytované prostřednictvím stávajících služeb nezahrnují všechny parametry potřebné pro tvůrce politiky[3], nebo nejsou tyto údaje poskytovány nepřetržitě, zejména z toho důvodu, že životnost služby nebo potřebná pozorovací infrastruktura je omezená v důsledku rozpočtových a/nebo technických omezení. Jinými slovy, mnohé stávající evropské služby pozorování Země jsou nespolehlivé v důsledku mezer v infrastruktuře a nedostatečných záruk jejich dlouhodobé dostupnosti. To vyvolává obavy nejen u koncových uživatelů, jako jsou orgány veřejné správy, ale také u navazujících poskytovatelů služeb, kteří se zdráhají výrazně investovat na nevyspělých, riskantních trzích, a měli by další potíže se získáváním kapitálu pro tyto investice. Systém GMES byl navržen proto, aby zajistil provozní pozorování Země v oblasti životního prostředí a bezpečnosti nad rámec provozní meteorologie. V této souvislosti má systém GMES tyto obecné cíle: - umožnit udržitelné služby pozorování Země přizpůsobené potřebám uživatelů, včetně tvůrců politiky a občanů. Služby systému GMES tvůrcům politiky umožní zejména: - připravovat vnitrostátní, evropské a mezinárodní právní předpisy týkající se životního prostředí, včetně změny klimatu, - sledovat provádění těchto právních předpisů, - mít přístup k uceleným a přesným informacím o bezpečnostních záležitostech (např. pro ostrahu hranic), - zajistit udržitelnost pozorovací infrastruktury potřebné k poskytování služeb GMES. To bude prováděno zřizováním partnerství s vlastníky infrastruktury nebo vývojem nové infrastruktury, pokud by stávající infrastruktura nepostačovala k poskytování údajů potřebných pro služby systému GMES, - vytvářet příležitosti pro větší míru využití informačních zdrojů v soukromém sektoru, což usnadní tržní využití poskytovateli služeb vytvářejícími přidanou hodnotu, z nichž mnozí jsou malými nebo středními podniky (MSP). 1.2. Odůvodnění a cíle návrhu Systém GMES zahrnuje jak vývojové činnosti, tak i provozní fázi. Pokud jde o vývojové činnosti, prostředky ze sedmého rámcového programu (7. RP)[4] přispívají k vývoji vesmírné infrastruktury, což je součást programu vesmírné složky GMES agentury ESA, a k financování předprovozních služeb v oblasti monitorování země, monitorování moře, monitorování atmosféry, nouzové reakce, bezpečnosti a přizpůsobení se změně klimatu a jejímu zmírňování. V návaznosti na sdělení Komise nazvané „Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES): od koncepce ke skutečnosti“[5] a hlavní směry třetí Rady pro vesmír, se provozní činnosti systému GMES zavádí postupně v několika fázích, na základě jasně stanovených priorit, počínaje vývojem tří urychlených služeb v oblasti nouzové reakce, monitorování země a v námořní oblasti. První provozní služby pro nouzové řízení a monitorování země se financují jako přípravné akce[6]. Počínaje obdobím 2011–2013 by se povozní služby systému GMES měly poskytovat v širším měřítku a měly by navazovat na vývojové činnosti financované v rámci sedmého rámcového programu a činnosti na mezivládní a vnitrostátní úrovni a tyto činnosti doplňovat. Tato akce Společenství bude zaměřena na úplný řetězec služeb pro nouzovou reakci a pro monitorování země, přístup k údajům a na provoz infrastruktury. Tento výběr je založen na následujících kritériích: - dostatečná technická vyspělost, - návaznost na přípravné akce a další stávající činnosti mimo výzkumné rámcové programy, jako je databáze krajinného pokryvu Corine, - prokázaný potenciál pro rozvoj navazujících služeb, - poskytovatelé služeb jsou průmyslové subjekty a bez dalšího zásahu ze strany EU by ukončili činnost, zatímco v oblasti námořního prostředí a atmosféry tyto služby poskytují hlavně orgány veřejné správy, které budou schopny v této činnosti pokračovat před rokem 2013 bez podpory ze strany Společenství (i když pravděpodobně v menším rozsahu), a - pokud jde o nouzové služby, je zřejmé, že by bylo vhodnější poskytnout orgánům civilní ochrany nouzové mapy již v roce 2011 a nikoli až v roce 2014. O těchto prioritách se vedla rozsáhlá diskuse v návaznosti na fórum o GMES, které v Lille uspořádalo francouzské předsednictví, včetně konzultací v rámci poradní rady pro GMES. Zúčastněné strany se shodly na tom, že bude nutno doplnit stávající finanční prostředky na výzkum v období 2011–2013, aby bylo možno zavést služby na provozním základě v oblastech, kde hrozí jejich přerušení. Dále potvrdily, že činnosti v rámci monitorování moře a atmosféry jsou na správné cestě. Vzhledem k institucionální či vědecké povaze evropských subjektů, kteří se na jejich zavádění podílejí, se 7. RP zdá být v této fázi dostatečným, a to jak svým rozsahem, tak i jako právní nástroj, k tomu, aby umožnil vytvoření systému, který se velmi blíží provozním podmínkám pro služby monitorování moře a atmosféry. Plně rozvinutý program GMES by měl být uveden v činnost v průběhu příštího víceletého finančního rámce (od roku 2014). Cílem tohoto návrhu je vytvořit právní základ pro program GMES a financování počátečních provozních činností systému GMES ze strany ES (2011–2013), jak je uvedeno ve sdělení z roku 2008, které Rada uvítala ve svých závěrech ze dne 2. prosince 2008, aby: - v období 2011–2013 umožnil nepřetržité poskytování služeb nouzové reakce (včetně nouzových map a referenčních map) různým činitelů v oblasti nouzové reakce na úrovni Společenství a členských států, jakož i příslušným agenturám Organizace spojených národů, včetně oblastí civilní ochrany, humanitární pomoci a krizového řízení, aby mohly efektivněji a účinněji reagovat na nouzové situace a humanitární katastrofy, - v Evropě v období 2011–2013 umožnil poskytování služeb monitorování země (zejména předem zpracované údaje, produkty týkající se celoevropského krajinného pokryvu, mapy měst s vysokým rozlišením, mapy půdy a tematické mapy) orgánům veřejné správy (včetně agentur pro životní prostředí), aby tyto orgány mohly lépe plnit své úkoly v oblasti tvorby a provádění politiky a monitorování; služby monitorování země by měly mimo jiné podporovat provádění tematické strategie pro ochranu půdy[7] a posuzování ekosystémů, - přispěl k vytváření informací o životním prostředí a jejich zpřístupňování veřejnosti, zejména v souladu se zásadami Aarhuské úmluvy[8], směrnicí INSPIRE a sdíleným informačním systémem o životním prostředí (SEIS)[9], - v období od roku 2011 do roku 2013 snižováním nákladů na přístup k informacím podporoval růst odvětví navazujícího na pozorování Země, pokud jde o pracovní příležitosti, inovace a mezinárodní konkurenceschopnost. 1.3. Financování systému GMES: od výzkumu a vývoje k zahájení provozu Výzkumné a vývojové aspekty systému GMES jsou i nadále budou na evropské, mezivládní a vnitrostátní úrovni spolufinancovány na základě partnerství mezi subjekty v daném sektoru. Část nákladů na vývoj všech vesmírných instalací[10] a instalací in situ poskytujících údaje pro služby systému GMES ponesou členské státy a mezivládní organizace, jelikož financování celkových nákladů pro veškerou potřebnou infrastrukturu ze strany ES by bylo porušením zásad proporcionality a subsidiarity. Místo toho se ES zaměří na oblasti, kde zásah Společenství přinese jasnou přidanou hodnotu. Evropská unie bude koordinovat tato partnerství a řídit svůj příspěvek k systému GMES. S výjimkou omezeného příspěvku k provozu služeb pro nouzovou reakci a monitorování země financovaných jako přípravné akce se tento příspěvek v současnosti skládá ze spolufinancování těchto výzkumných činností v rámci tématu „vesmír“ 7. RP: - vývoj vesmírné infrastruktury[11] prováděný ESA s cílem vyplnit mezery ve stávající vesmírné infrastruktuře, - výzkum v oblasti údajů in situ a vesmírných údajů, - vývoj předprovozních služeb. Pro předprovozní služby se výzkum využívá k vývoji řetězců služeb, a to zaváděním jednotlivých prototypů, které se zkoušejí ve vybraných oblastech Evropy, aby bylo zajištěno jejich uspokojivé fungování. Toto financování se zaměřuje především na vývoj zpracovatelského řetězce a úsilí o ověření koncepcí a vyvíjených technologií a služeb. Další výzvou, jíž GMES čelí, je umožnit fungování provozních služeb v období 2011–2013. Investice jsou zapotřebí k zavedení nových produktů vyvíjených v rámci dřívějších výzkumných činností s cílem uspokojit poptávku, pokud jde o objem zpracovávaných údajů pro úplné celoevropské a celosvětové pokrytí a nepřetržitý provoz (24 hodin denně) s co nejkratšími časy odezvy. Sedmý rámcový program je nástrojem pro výzkum a vývoj a jako takový není určen k podpoře počátečních provozních činností GMES do takového rozsahu, aby byly tyto potřeby zajištěny na trvalejším základě. Současně bude probíhat i výzkum a vývoj, např. v oblasti ověřování produktů. Proto bude v budoucnu nutno využívat současně prostředky pro provoz i pro výzkum a každý typ financování bude určen na řešení různých, avšak vzájemně se doplňujících potřeb. Pro období 2011–2013 to znamená, že prostředky ze 7. RP, které již byly vyčleněny pro téma „vesmír“, by měly být v rámci navrhovaného nařízení doplněny o další prostředky nesouvisející s výzkumem, aby byly kryty počáteční provozní činnosti systému GMES. Rámec řízení systému GMES zajistí soulad mezi výzkumnou a provozní činností. Při návrhu a technickém zavádění služeb bude Komise spoléhat na Společné výzkumné středisko (SVS) a útvary Eurostatu. 1.4. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Komise zajistí doplňkovost a soulad s ostatními politikami Společenství, zejména pokud jde o hospodářskou soutěž, evropské programy GNSS, ochranu osobních údajů, civilní ochranu a humanitární pomoc, politiku soudržnosti a zemědělskou politiku. GMES je navíc nástrojem pro spolupráci spojenou s rozvojem, humanitární pomocí a nouzovými situacemi v celém světě, zejména v Africe. Služby GMES jsou dále považovány za nezbytné nejen proto, že jejich hlavními koncovými uživateli jsou tvůrci politiky, ale také proto, že podněcují inovace a růst v navazujícím odvětví. GMES je proto zcela v souladu s Lisabonskou strategií. Systém GMES bude přínosem pro Sdílený informační systém o životním prostředí (SEIS) a bude jej využívat. Zaprvé, GMES přispívá k dostupnosti příslušných údajů/produktů, které poskytuje prostřednictvím svých služeb. Zadruhé, SEIS by mohl přispívat k datovým tokům in situ pro GMES tím, že umožní dostupnost údajů téměř v reálném čase (počínaje údaji, na něž se vztahují právní předpisy v oblasti životního prostředí, tedy údaji, na které se systém SEIS zaměřuje v počáteční fázi). Kromě toho Komise zajistí provázanost GMES se shromažďováním údajů potřebných pro politiku v oblasti životního prostředí v souvislosti s evropskými datovými centry, zejména pokud jde o monitorování země. Jak je uvedeno ve sdělení z roku 2008, GMES musí být v souladu s rámcem Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE). INSPIRE je založena na směrnici[12], jež zahrnuje prostorová data, která mají k dispozici orgány veřejné správy v členských státech. Neukládá členských státům žádné povinnosti vytvářet nové soubory geoprostorových dat, nýbrž cílem GMES je zajistit neustálou dostupnost provozních služeb pro pozorování Země. 2. Obsah nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) Jak je uvedeno v části 1.2, specifickým cílem navrhovaného nařízení je vytvořit právní základ pro program GMES a financování počátečních provozních činností GMES ze strany ES, které by mělo zajistit kontinuitu složek systému GMES po roce 2011, vybraných na základě výše popsaných kritérií. Počáteční povozní činnosti GMES (2011–2013) budou řízeny Komisí v rámci celkových činností EU týkajících se GMES, které rovněž zahrnují výzkumnou činnost EU a činnost partnerů GMES. Je velmi důležité zajistit doplňkovost se 7. RP, pokud jde o financování i organizační opatření. Článek 1 navrhovaného nařízení o GMES stanoví předmět nařízení, totiž zřízení programu Společenství pro pozorování Země (dále pak „program GMES“) a pravidla pro provádění počátečních provozních činností systému GMES (2011–2013). Článek 2 stanoví celkový obsah programu GMES, který bude zahrnovat složku služeb, vesmírnou složku a složku in situ . Článek 3 popisuje rozsah počátečních provozních činností GMES, které budou navazovat na činnosti financované v rámci tématu „vesmír“ sedmého rámcového programu a vnitrostátní činnosti a budou je doplňovat. Cíle v každé z těchto oblastí jdou uvedeny v příloze návrhu. Činnosti uvedené v článku 2 byly stanoveny v souladu s modulovým přístupem k provádění GMES. Na základě kritérií popsaných výše v části 1.2 by měly počáteční provozní činnosti GMES (2011–2013) zahrnovat činnost v těchto oblastech: a) služby nouzové reakce; b) služby monitorování země; c) opatření na podporu využívání služeb uživateli; d) přístup k údajům; e) vesmírná složka GMES. Skutečnost, že počáteční provozní činnosti budou zahájeny dříve pro služby nouzové reakce a monitorování země než pro ostatní služby GMES, neznamená, že EU nebude přispívat na provoz ostatních služeb (včetně služeb monitorování moře a monitorování atmosféry) po roce 2013. Po roce 2013 hodlá EU udržovat úplný soubor služeb GMES v provozních podmínkách. Článek 4 stanoví organizační opatření pro počáteční provozní činnosti GMES. Zejména uvádí, že Komise nebude pouze řídit svůj vlastní příspěvek k GMES, nýbrž bude také odpovídat za celkovou koordinaci činností partnerů GMES, tj. členských států, které učiní všechny nezbytné kroky k efektivnímu provádění iniciativy GMES na úrovni členských států. Jak je uvedeno ve sdělení z roku 2008, celkový rámec řízení je nutno rozlišovat od úrovně technického provádění, jež by mělo být svěřeno hlavně evropským subjektům, které spolupracují s veřejnými i soukromými subjekty, včetně Evropské kosmické agentury (ESA), a specializovanými agenturami EU[13]. Technické provádění vesmírné složky GMES bude proto svěřeno ESA. Článek 4 dále uvádí, že by Komise měla zajistit provázanost programu GMES s ostatními politikami Společenství. Článek 5 stanoví možné právní formy financování ze strany Společenství. Článek 6 obsahuje pravidla týkající se účasti zemí mimo EU v programu GMES. Vzhledem ke globální povaze GMES je nezbytné stanovit možnost účasti zemí mimo EU, pokud to dohody a postupy umožňují. Článek 7 o financování stanoví celkové finanční krytí pro financování počátečních provozních činností GMES Společenstvím. Položky budou schvalovány každoročně v souladu s finančním nařízením. Stejně jako v evropských programech GNSS by země mimo EU a mezinárodní organizace měly mít možnost přispět na programy na základě příslušných dohod finančními prostředky nebo ve formě věcného plnění. Článek 8 stanoví cíle politiky v oblasti údajů a informací pro akce financované v rámci programu GMES. Hlavním cílem je úplný a otevřený přístup[14], s přihlédnutím k tomu, že úplný a otevřený přístup by mohl být omezen, zejména s cílem zajistit z bezpečnostních důvodů přiměřenou ochranu údajů a informací. Článek 9 stanoví pravidelné sledování činností financovaných v rámci nařízení, v souladu s příslušnými předpisy ES a osvědčenými postupy. Evropskému parlamentu a Radě bude předložena zpráva o prozatímním hodnocení a zpráva o hodnocení ex post . Článek 10 zahrnuje prováděcí opatření. O podrobnostech provádění a ročních pracovních programech se bude rozhodovat postupem projednávání ve výboru. Roční pracovní program bude obsahovat zejména podrobnější popis činností v souladu s prioritami GMES. Výbor zřízený podle článku 11 navrhovaného nařízení bude Komisi pomáhat s prováděním počátečních provozních činností GMES, zatímco programový výbor 7. RP ve složení pro vesmír bude i nadále pomáhat Komisi se správou finančních prostředků 7. RP. Článek 11 stanoví zřízení výboru komitologie v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[15]. Článek 12 obsahuje pravidla týkající se ochrany finančních zájmů Společenství, aby bylo zajištěno přijetí vhodných opatření s cílem zamezit nesrovnalostem a podvodům. 3. Konzultace zúčastněných stran a posouzení dopadů Návrh nařízení o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech je založen na rozsáhlých konzultacích a doprovází jej posouzení dopadů. V roce 2006 Komise zintenzivnila své konzultace se zúčastněnými stranami, mimo jiné prostřednictvím: - tematických seminářů s uživateli budoucí služby, - zřízení „prováděcích skupin“ složených ze zástupců uživatelů. Prováděcí skupiny připravily doporučení týkající se rozsahu, architektury a prováděcích plánů pro služby, včetně nezbytných požadavků týkajících se infrastruktury, - konzultace vnitrostátních koordinátorů GMES v poradní radě pro GMES, - pravidelných dvoustranných setkání útvaru Komise pro GMES a zúčastněných stran z průmyslu, regionů a dalších subjektů a - pořádání konferencí o GMES jednotlivými předsednictvími EU. Konzultace zúčastněných stran jasně dokázala, že uživatelé nemohou spoléhat pouze na výzkumné projekty. Potřebují mít totiž přístup ke spolehlivým a přesným údajům a informacím, které jsou poskytovány včas nebo v případě nouzových služeb dokonce velmi rychle. K dosažení tohoto cíle je podle zúčastněných stran nezbytné: - učinit nezbytné kroky k rozšíření přípravné provozní rozpočtové linie zavedené v roce 2008, aby zahrnovala počáteční provozní činnosti služeb GMES, - definovat rozsah činností způsobem, který doplňuje stávající režimy financování a programového plánování, - vytvářet partnerství, aby byly zajištěny udržitelné provozní služby, - zajistit, aby specifikace služeb, jakožto iniciativa uživatelů, odpovídaly potřebám uživatelů a - zajištěním otevřené politiky přístupu k údajům a informacím usnadnit využívání služeb odvětvím zvyšujícím přidanou hodnotu (včetně MSP). Kromě základního scénáře „nepodnikat žádné kroky“ analyzuje zpráva o posouzení dopadů tři možnosti provádění počátečních provozních činností GMES: i) pouze otevřenou metodu koordinace, ii) regulační zásah a iii) financování Společenstvím. Posouzení dopadů ukazuje, že za nejlepší možnost je považováno financování Společenstvím, jelikož je nákladově nejefektivnější, a to i ve srovnání s nejlepším scénářem u ostatních možností. Analýza dopadů financování Společenstvím ukázala, že by tato možnost byla ekonomicky výhodná a navazujícímu odvětví by poskytla udržitelný základ pro vývoj cílených služeb. 4. SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA Zásada subsidiarity se použije, nespadá-li návrh do výlučné pravomoci Společenství. Co se týče služeb s celoevropským (či dokonce celosvětovým) pokrytím, zejména v případě celoevropských služeb v oblasti krajinného pokryvu, nemohou být cíle navrhovaného opatření uspokojivě dosaženy na úrovni členských států, jelikož informace z jednotlivých členských států je nutno sdružovat na evropské úrovni. Poskytování ostatních služeb pozorování Země zahrnutých v návrhu (např. nouzových map nebo tematických map monitorování země s omezenějším zeměpisným rozsahem) lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství ze dvou důvodů. Zaprvé, provázanější a centralizovanější správa vstupních údajů z vesmírných a in situ čidel umožní úspory z rozsahu. Zadruhé, nekoordinované poskytování služeb pozorování Země na úrovni členských států nebo regionální úrovni by vedlo k duplicitě a znesnadňovalo by nebo dokonce znemožňovalo sledování provádění právních předpisů ES v oblasti životního prostředí pomocí transparentních a objektivních kritérií. Pokud nejsou informace vytvořené na úrovni členských států srovnatelné, nemůže Komise ověřit, zda byly právní předpisy v oblasti životního prostředí v každém členském státě správně provedeny. Návrh je v zcela souladu se zásadou proporcionality, jelikož i) provozní služby GMES v oblasti monitorování země a nouzové reakce nenahrazují stávající služby, nýbrž je doplňují s cílem zajistit jejich kontinuitu, a ii) poskytování služeb bude centralizováno na úrovni Společenství pouze tehdy, bude-li to nezbytné. 5. Volba právního nástroje Komise navrhuje zřídit Evropský program pozorování Země (GMES) prostřednictvím nařízení, tj. obecně platného právního nástroje, který je závazný v celém rozsahu a přímo použitelný ve všech členských státech. Je to z toho důvodu, že navrhovaný základní akt vymezuje úlohy a oblasti odpovědnosti nejen Komise, nýbrž i členských států. Nařízení je tedy nástrojem, který je nejlépe přizpůsoben k dosažení kýženého cíle. 6. Rozpočtové důsledky Finanční výkaz přiložený k tomuto návrhu nařízení stanoví položky rozpočtu pro počáteční provozní činnosti GMES. Tento návrh je v souladu s víceletým finančním rámcem pro období 2007–2013. 2009/0070 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 157 odst. 3 uvedené smlouvy, s ohledem na návrh Komise[16], s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[17], s ohledem na stanovisko Výboru regionů[18], v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy[19], vzhledem k těmto důvodům: (1) Na svém zasedání ve dnech 15. a 16. června 2001 v Göteborgu se Evropská rada dohodla na strategii pro udržitelný rozvoj, která má vzájemně posílit ekonomickou, sociální a environmentální politiku, a přidala k lisabonskému procesu environmentální rozměr. (2) Ve svém usnesení o evropské politice v oblasti vesmíru[20] ze dne 21. 5. 2007 přijatém na čtvrtém společném a souběžném zasedání Rady Evropské unie a Rady Evropské kosmické agentury na úrovni ministrů („rady pro vesmír“ zřízené podle čl. 8 odst. 1 rámcové dohody mezi Evropským společenstvím a Evropskou kosmickou agenturou[21]) Rada uznala skutečné a možné přispění činností v oblasti vesmíru k Lisabonské strategii pro růst a zaměstnanost poskytováním technologií a služeb pro vznikající evropskou znalostní společnost a přispíváním k evropské soudržnosti, a zdůraznila, že vesmír představuje významný prvek evropské strategie pro udržitelný rozvoj. (3) Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) je iniciativa pozorování Země, která se pod vedením Evropské komise provádí na základě partnerství s členskými státy. Jejím cílem je podporovat lepší využití průmyslových možností politik týkajících se inovací, výzkumu a technického rozvoje v oblasti pozorování Země a poskytovat informační služby, které umožňují přístup k přesným údajům a informacím v oblasti životního prostředí a bezpečnosti pod kontrolu Společenství a jsou přizpůsobeny potřebám široké škály uživatelů. K uživatelům patří tvůrci rozhodnutí na evropské, celostátní, regionální a místní úrovni, kteří vytvářejí a provádějí politiky v oblasti životního prostředí. (4) Aby bylo tohoto cíle GMES dosaženo na udržitelném základě, je nutno koordinovat činnosti různých partnerů zapojených do iniciativy GMES a vyvinout, zřídit a provozovat pozorovací kapacitu, která splňuje požadavky uživatelů. GMES bude klíčovým nástrojem na podporu biologické rozmanitosti, monitorování ekosystémů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu. (5) Služby GMES jsou nezbytné pro podporu trvalého využívání informačních zdrojů v soukromém sektoru, což usnadní inovace prováděné poskytovateli služeb vytvářejícími přidanou hodnotu, z nichž mnozí jsou malými nebo středními podniky (MSP). (6) Systém GMES zahrnuje jak vývojové, tak i provozní činnosti. Pokud jde o provozní činnosti, Rada pro vesmír ve svých třetích orientačních směrech přijatých na zasedání Rady dne 28. 11. 2005 podpořila postupný, na jasně stanovených prioritách založený přístup k provádění GMES, které bude zahájeno vývojem tří urychlených služeb v oblasti nouzové reakce, monitorování země a námořních služeb. (7) V souladu s čl. 49 odst. 6 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství[22] (dále jen „finanční nařízení“), byly první provozní služby v oblasti nouzové reakce a monitorování země financovány jako přípravné akce. (8) Kromě vývojových činností financovaných v rámci tematické oblasti „vesmír“ zahrnuté v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 až 2013)[23] (dále jen „sedmý rámcový program“) je v období 2011–2013 nezbytná činnost Společenství, aby byla zajištěna návaznost na přípravné akce a byly zřízeny provozní služby na trvalejším základě v oblastech, které jsou dostatečně vyspělé a mají prokazatelný potenciál pro rozvoj navazujících služeb, včetně nouzové reakce a monitorování země. Služby týkající se moře a atmosféry se budou i nadále vyvíjet souběžně se službami pro nouzové řízení a monitorování země s podporou prostřednictvím financování výzkumu a vývoje v rámci sedmého rámcového programu, včetně zřízení předprovozní kapacity před rokem 2013. (9) Ve svém sdělení nazvaném „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES): dbáme o bezpečnější planetu“[24] Komise naznačila svůj přístup ke správě a financování GMES a uvedla svůj záměr pověřit technickým prováděním GMES specializované subjekty, včetně ESA pro vesmírnou složku GMES, jelikož má jedinečné postavení jedinečné zkušenosti. (10) Provozní služby v oblasti zmírňování nouzových situací a reakce na humanitární krize jsou nezbytné k tomu, aby bylo možno koordinovat stávající kapacitu Společenství a jeho členských států a abychom byli lépe připraveni a lépe reagovali na přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené člověkem, které mají často rovněž negativní dopad na životní prostředí, a také lépe zajistili obnovu po těchto katastrofách. Změna klimatu by mohla vést ke zvýšení výskytu nouzových situací, a proto bude mít GMES zásadní význam pro přizpůsobení se změně klimatu. Služby GMES by proto měly poskytovat geoprostorové informace na podporu různých subjektů v oblasti reakce na nouzové situace a humanitární krize. (11) Služby monitorování země jsou důležité pro monitorování biologické rozmanitosti a ekosystémů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu a řízení široké škály zdrojů a politik, z nichž většina se týká přírodního prostředí: půdy, vody, zemědělství, lesů, energetiky a veřejných služeb, zastavěných oblastí, rekreačních zařízení, infrastruktury a dopravy. Provozní služby pro monitorování země jsou nezbytné na evropské i celosvětové úrovni a rozvíjejí se ve spolupráci s členskými státy, třetími zeměmi v Evropě, partnery mimo Evropu a s Organizací spojených národů. (12) Poskytování provozních služeb financovaných podle tohoto nařízení závisí na přístupu k údajům shromažďovaným prostřednictvím vesmírné infrastruktury, zařízení ve vzduchu, v moři nebo na zemi („infrastruktura in situ “) a průzkumných programů. Proto je nutno zajistit přístup k těmto údajům a také by mělo být v případě potřeby podporováno shromažďování údajů in situ doplňující činnosti Společenství a činnosti na vnitrostátní úrovni. To je zvláště důležité tam, kde toto shromažďování údajů nevyžadují právní předpisy Společenství nebo na vnitrostátní úrovni. Konečně je nutno zajistit i neustálou dostupnost základní in situ a vesmírné infrastruktury, včetně vesmírné infrastruktury speciálně vyvinuté pro GMES v rámci programu vesmírné složky GMES agentury ESA (mise Sentinel). První Sentinely vstoupí do fáze počátečních provozních činností začátkem roku 2011. (13) Komise by měla zajistit, aby se zájemně doplňovaly výzkumné a vývojové činnosti týkající se GMES v rámci sedmého rámcového programu, příspěvek ES k počátečním provozním činnostem GMES, činnostem partnerů GMES a stávajícím strukturám, jako jsou evropská datová centra. (14) Počáteční provozní činnosti GMES by měly být prováděny v souladu s dalšími příslušnými politikami, nástroji a činnostmi Společenství, zejména s politikami v oblasti konkurenceschopnosti a inovací, soudržnosti, výzkumu, dopravy a hospodářské soutěže, programem evropských globálních navigačních družicových systémů (GNSS) a ochranou osobních údajů. Dále by měl GMES podporovat vývoj infrastruktury pro prostorové informace ve Společenství zřízené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE)[25]. GMES by měl rovněž doplňovat činnosti Sdíleného informačního systému o životním prostředí (SEIS)[26] a Společenství v oblasti nouzové reakce. (15) Dohoda o evropském hospodářském prostoru a rámcové dohody s kandidátskými a potenciálními kandidátskými zeměmi stanoví možnost účasti těchto zemí v programech Společenství. Účast dalších zemí mimo EU a mezinárodních organizací by měla být umožněna uzavřením příslušných mezinárodních dohod. (16) Pro celou dobu trvání počátečních provozních činností GMES by mělo být stanoveno finanční krytí ve výši 107 milionů EUR, které je hlavní referenční hodnotou ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[27]. Předpokládá se, že toto finanční krytí bude doplňovat částka 43 milionů EUR z tématu „vesmír“ sedmého rámcového programu pro výzkumné činnosti doprovázející počáteční provozní činnosti GMES. (17) Podle finančního nařízení mají členské státy, země mimo EU a mezinárodní organizace možnost přispět na programy na základě příslušných dohod. (18) Služby GMES by měly být plně a volně přístupné. To je nezbytné k podpoře využívání a sdílení údajů pozorování Země v souladu se zásadami SEIS, INSPIRE a Globálního systému systémů pozorování Země (GEOSS). (19) Činnosti financované v rámci tohoto nařízení by měly být sledovány a hodnoceny, aby bylo možné provádět úpravy. (20) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi[28]. (21) Komise by zejména měla být zmocněna přizpůsobit jeho přílohu technickému a vědeckému pokroku. Jelikož jsou tato opatření obecné povahy a jsou určena ke změně jiných než podstatných prvků tohoto nařízení, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. (22) Je třeba přijmout vhodná opatření k zamezení nesrovnalostí a podvodů a podniknout nezbytné kroky k získání prostředků, které byly ztraceny, chybně vyplaceny nebo nesprávně použity, v souladu s nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství[29] a (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem[30] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)[31]. (23) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení programu GMES a jeho počátečních provozních činností, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, protože počáteční provozní činnosti GMES budou také zahrnovat celoevropskou kapacitu a budou záviset na koordinovaném poskytování služeb v členských státech, které je třeba koordinovat na úrovni Společenství, a lze jej z důvodu rozsahu činnosti lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 Předmět Tímto nařízením se zřizuje Evropský program pozorování Země (GMES) (dále jen „program GMES“) a stanoví pravidla provádění počátečních provozních činností GMES. Článek 2Program GMES 1. Program GMES navazuje na výzkumné činnosti prováděné na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES (dále jen „sedmý rámcový program“) a program Evropské kosmické agentury týkající se vesmírné složky GMES. 2. Program GMES zahrnuje: a) složku služeb zajišťující přístup k informacím zahrnujícím tyto tematické oblasti: – monitorování země, – nouzové řízení, – bezpečnost, – monitorování mořského prostředí, – monitorování atmosféry, – přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, b) vesmírnou složku zajišťující udržitelné pozorování z vesmíru pro tematické oblasti uvedené v písmenu a), c) složku in situ , která prostřednictvím instalací ve vzduchu, v moři a na zemi zajišťuje pozorování v tematických oblastech uvedených v písmenu a). Článek 3 Počáteční provozní činnosti GMES (2011 –2013) 1. Počáteční provozní činnosti GMES zahrnují období 2011–2013 a obsahují akce v těchto oblastech: 1) služby nouzové reakce; 2) služby monitorování země; 3) opatření na podporu využívání služeb uživateli; 4) přístup k údajům, včetně podpory shromažďování údajů in situ ; 5) vesmírná složka GMES. 2. Specifické cíle akcí uvedených v odstavci 1 jsou vymezeny v příloze. Komise může přizpůsobit přílohu technickému a vědeckému pokroku. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 11 odst. 2. Článek 4Organizační opatření 1. Komise zajistí koordinaci programu GMES s činnostmi na vnitrostátní úrovni, na úrovni Společenství a mezinárodní úrovni. 2. Evropská komise spravuje finanční prostředky vyhrazené pro činnosti prováděné podle tohoto nařízení v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jen „finanční nařízení“) a zajistí doplňkovost a provázanost programu GMES s ostatními příslušnými politikami, nástroji a činnostmi Společenství, které se týkají zejména konkurenceschopnosti a inovací, soudržnosti, výzkumu, dopravy a hospodářské soutěže, programů evropských globálních navigačních družicových systémů (GNSS), ochrany osobních údajů, směrnice 2007/2/ES (INSPIRE), Sdíleného informačního systému o životním prostředí (SEIS) a činností Společenství v oblasti nouzové reakce. 3. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby bylo zajištěno provádění GMES na úrovni členských států a možná součinnost s příslušnými vnitrostátními iniciativami, iniciativami Společenství a mezinárodními iniciativami. Prováděním vesmírné složky GMES se pověřuje Evropská kosmická agentura, kterou v případě potřeby podpoří Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT). Článek 5Formy financování z prostředků Společenství 1. Financování z prostředků Společenství může mít zejména tyto právní formy: 1) granty, 2) zadávání veřejných zakázek. 2. Granty Společenství lze poskytovat v určitých formách, včetně rámcové dohody o partnerství nebo spolufinancování provozních či akčních grantů. Granty na provozní náklady udělené subjektům uskutečňujícím cíle obecného evropského zájmu nepodléhají ustanovením finančního nařízení o postupném snižování. U grantů se maximální výše spolufinancování stanoví postupem podle čl. 11 odst. 3. Článek 6Účast třetích zemí Na činnostech uvedených v čl. 2. odst. 1 se mohou podílet tyto země: 1) země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou smluvními stranami Dohody o EHP v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP; 2) kandidátské země, jakož i kandidátské země zapojené do procesu stabilizace a přidružení v souladu s rámcovými dohodami nebo protokolem k dohodě o přidružení týkajícími se obecných zásad účasti těchto zemí v programech Společenství, které byly s těmito zeměmi uzavřeny; 3) Švýcarská konfederace, ostatní třetí země neuvedené v bodech 1) a 2) a mezinárodní organizace, v souladu s dohodami uzavřenými Evropským společenstvím s těmito třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi podle článku 300 Smlouvy o ES, který stanoví podmínky a podrobná pravidla jejich účasti. Článek 7Financování 1. Finanční krytí přidělené pro provádění tohoto nařízení činí 107 milionů EUR. 2. Rozpočtové prostředky schvaluje každoročně rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce. 3. Dodatečné financování programu GMES mohou poskytnout i třetí země nebo mezinárodní organizace. Dodatečné finanční prostředky uvedené v prvním pododstavci představují podle čl. 18 finančního nařízení účelově vázané příjmy. Článek 8Politika v oblasti údajů a informací GMES 1. Politika v oblasti údajů a informací pro činnosti financované v rámci programu GMES má tyto cíle: a) podporovat využívání a sdílení informací a údajů GMES; b) úplný a volný přístup k informacím, které produkují služby GMES, a údajům shromažďovaným prostřednictvím infrastruktury GMES, s výhradou příslušných bezpečnostních omezení; c) posílit trh v oblasti pozorování Země v Evropě, zejména navazující odvětví, s cílem umožnit růst a tvorbu pracovních příležitostí; d) přispět k udržitelnosti poskytování údajů a informací GMES; e) podporovat evropské výzkumné komunity. 2. Komise provádí cíle politiky v oblasti údajů a informací GMES pro složku služeb, vesmírnou složku a složku in situ , zejména tím, že zajišťuje, aby dohody o grantech, zadávání veřejných zakázek a dohody o pověření uzavírané s poskytovateli služeb GMES, provozovateli infrastruktury GMES a poskytovateli údajů byly v souladu s cíli uvedenými v odstavci 1. Článek 9Sledování a hodnocení 1. Komise sleduje a hodnotí provádění činností uvedených v čl. 3 odst. 1. 2. Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 31. prosince 2012 zprávu o hodnocení ex post . Článek 10Prováděcí opatření 1. Komise přijme roční pracovní program podle článku 110 finančního nařízení a článků 90 a 166 nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002[32] postupem podle čl. 11 odst. 3. 2. Z finančních příspěvků programu GMES lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, monitorování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou přímo potřebné pro řízení programu GMES a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze, informační a publikační činnosti, jakož i veškeré ostatní výdaje na technickou a správní pomoc, které Komisi vzniknou při řízení programu GMES. Článek 11Výbor 1. Komisi je nápomocen výbor (dále jen „Výbor pro GMES“). 2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. 3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí. Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce. Článek 12Ochrana finančních zájmů Společenství 1. Komise zajistí, aby při provádění akcí financovaných na základě tohoto nařízení byly chráněny finanční zájmy Společenství uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jiným nedovoleným činnostem, a to pomocí účinných kontrol a vymáháním neoprávněně vyplacených částek, a v případě zjištění nesrovnalostí pomocí účinných, přiměřených a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 2988/95, nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením (ES) č. 1073/1999. 2. Pokud jde o činnosti Společenství financované na základě tohoto nařízení, rozumí se „nesrovnalostí“ ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 jakékoli porušení ustanovení práva Společenství nebo jakékoli porušení smluvní povinnosti vyplývající z jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Společenství, a to formou neoprávněného výdaje. 3. Dohody vyplývající z tohoto nařízení, včetně dohod uzavřených se zúčastněnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, upravují především dohled a finanční kontrolu ze strany Komise nebo jí pověřeného zástupce a audity Účetního dvora, které jsou v případě potřeby prováděny na místě. Článek 13Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie . Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne […]. Za Evropský parlament Za Radu předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně PŘÍLOHA Cíle počátečních provozních činností GMES (2011–2013) Akce uvedené v čl. 2 odst. 1 mají tyto cíle: 1) služby nouzové reakce založené na stávajících činnostech v Evropě zajistí, aby údaje pozorování Země a odvozené produkty byly zpřístupněny subjektům podílejícím se na mezinárodní, evropské, celostátní a regionální úrovni na reakci na různé druhy katastrof, včetně nebezpečí způsobených počasím (včetně bouří, požárů a povodní), geofyzikálních nebezpečí (včetně zemětřesení, tsunami, sopečných výbuchů a sesuvů půdy), úmyslných či neúmyslných katastrof způsobených člověkem a ostatních humanitárních katastrof. Jelikož by změna klimatu mohla vést ke zvýšení výskytu mimořádných událostí, bude mít nouzová reakce GMES zásadní význam pro podporu opatření pro přizpůsobení se změně klimatu v této oblasti v rámci v Evropě prováděných činností zaměřených na předcházení nouzových situací, reakci na ně a na obnovu po nich; 2) služby monitorování země zajistí, aby údaje pozorování Země a odvozené produkty byly k dispozici evropským, celostátním a regionálním orgánům odpovědným za environmentální monitorování biologické rozmanitosti, půdy, vody, lesů a přírodních zdrojů, jakož i obecně pro provádění politik v oblasti životního prostředí, shromažďování zeměpisných informací, zemědělství, energetiku, městské plánování, infrastrukturu a dopravu; služby monitorování země zahrnují monitorování proměnných veličin změny klimatu; 3) opatření na podporu využívání služeb uživateli zahrnují zavádění technických rozhraní přizpůsobených specifickému prostředí uživatele, odbornou přípravu, komunikaci a rozvoj navazujícího odvětví; 4) přístup k údajům, včetně podpory shromažďování údajů in situ , zajistí, aby údaje pozorování Země z široké škály evropských misí a ostatních druhů infrastruktury, včetně infrastruktury in situ , byly shromažďovány a zpřístupňovány s cílem plnit cíle GMES, zejména poskytování služeb pro nouzovou reakci a monitorování; 5) počáteční provozní činnosti GMES zajišťují provoz vesmírné složky GMES, která se skládá z vesmírné infrastruktury pro pozorování Země a jejímž cílem je zajistit pozorování subsystémů Země (včetně zemského povrchu, atmosféry a oceánů). Jsou založeny na stávající nebo plánované vnitrostátní a evropské vesmírné infrastruktuře a vesmírné infrastruktuře vyvíjené v programu vesmírné složky GMES. LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. NÁZEV NÁVRHU: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013). 2. RÁMEC ABM / ABB Oblast politiky: podnikání. Aktivity: konkurenceschopnost, průmyslová politika, inovace a podnikání. 3. ROZPOČTOVÉ LINIE 3.1. Rozpočtové linie (provozní linie a související linie na technickou a administrativní pomoc (ex – linie B.A)) včetně okruhů: Nová rozpočtová linie: 02.02.15 3.2. Doba trvání akce a finančního dopadu: 2011–2013 pro závazky a 2011–2016 pro platby. 3.3. Rozpočtové charakteristiky ( v případě potřeby doplňte řádky ): Rozpočtová linie | Druh výdajů | Nové | Příspěvek ESVO | Příspěvky od kandidátských zemí | Okruh ve finančním rámci | 02.02.15.XX | Pov. | Rozl.[33] | ANO | ANO | ANO | 1a | 02.01.04.05 | Pov./ Nepov. | Rozl. | ANO | ANO | ANO | 1a | 4 . SHRNUTÍ ZDROJŮ 4.1. Finanční zdroje 4.1.1. Shrnutí položek závazků (PZ) a položek plateb (PP) v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Celkový objem lidských zdrojů | 18 | 22 | 24 | 5. CHARAKTERISTIKY A CÍLE 5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Jak je uvedeno v kapitole 1 důvodové zprávy, GMES je iniciativa zaměřená na pozorování Země. Využívá zařízení ve vesmíru (tj. družice) a zařízení, která nejsou umístěna ve vesmíru, včetně instalací ve vzduchu, v moři a pozemních instalací (dále jen „in situ“ ). Údaje shromažďované prostřednictvím satelitů a infrastruktury in situ se zpracovávají s cílem poskytovat informační služby v oblasti monitorování země, monitorování moře, monitorování atmosféry, nouzové reakce, bezpečnosti, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Iniciativa GMES je v současné době spolufinancována na evropské, mezivládní a vnitrostátní úrovni na základě partnerství mezi různými subjekty. S výjimkou omezeného příspěvku zejména na provoz služby pro nouzovou reakci a monitorování země financované jako přípravná akce[38] se tento příspěvek v současnosti skládá zejména z výzkumných a vývojových činností financovaných v rámci 7. RP. V období 2011–2013 bude nutno navýšit krytí ze sedmého rámcového programu (7. RP) v reakci na tyto potřeby: Zaprvé, počáteční provozní služby GMES by měly být poskytovány v širším rozsahu s cílem připravit půdu pro plně rozvinutý program GMES, který má být zřízen na základě víceletého finančního rámce (od roku 2014). Zadruhé, některé z projektů předprovozních služeb financovaných v rámci 7. RP, zejména nouzové služby a služby monitorování země, dosáhly stupně vyspělosti, který umožňuje přechod k provozním službám (tj. na jiném než výzkumném základě) dokonce před příštím víceletým finančním rámcem. Přístup k nouzovým mapám by měl být zajištěn na provozním základě co nejdříve, aby mohly orgány civilní ochrany v členských státech účinněji reagovat na člověkem způsobené nebo přírodní katastrofy a aby byla podporována užší spolupráce mezi postiženými zeměmi v případě přeshraničních nouzových situací. Účinné poskytování služeb civilní ochrany má nezanedbatelný hospodářský dopad, jelikož může být nezbytné nejen pro ochranu bezpečnosti jednotlivců, nýbrž i pro ochranu kritické hospodářské infrastruktury. Služby monitorování země budou tvůrce politiky (včetně agentur pro životní prostředí) podporovat při formulování, provádění a sledování dodržování opatření zaměřených na otázky využití půdy, změn krajinného pokryvu a řízení městského prostředí. Služby pro nouzovou reakci i monitorování země závisejí na vedlejších činnostech, jako je přístup k údajům. Soubory údajů získané pro tyto služby by měli mít uživatelé možnost opakovaně využívat k dalšímu zpracování, tj. získáním licencí pro více uživatelů v mezích, které umožňuje rozpočet. Kromě toho je také zapotřebí zajistit provoz infrastruktury potřebné ke shromažďování údajů. Tento návrh je zaměřen na veřejné a soukromé organizace a podniky poskytující služby založené na pozorování Země. 5.2. Přidaná hodnota zásahu ze strany Společenství, provázanost návrhu s dalšími finančními nástroji a možná synergie Jak uvádí důvodová zpráva, financování Společenstvím je nejvhodnějším formou zásahu zaměřeného na řešení těchto potřeb. V případě celoevropských produktů nemohou členské státy uspokojivě dosáhnout cílů navrhovaného opatření, jelikož informace z jednotlivých členských států je nutno sdružovat na evropské úrovni. Poskytování ostatních služeb (např. nouzových map nebo tematických map monitorování země s omezenějším zeměpisným rozsahem) lze lépe dosáhnout na úrovni Společenství ze dvou důvodů. Zaprvé, provázanější a centralizovanější správa vstupních údajů z vesmírných a in situ čidel umožní úspory z rozsahu. Zadruhé, nekoordinované poskytování služeb pozorování Země na úrovni členských států by vedlo k duplicitě a znesnadňovalo nebo dokonce znemožňovalo sledování provádění právních předpisů ES v oblasti životního prostředí na základě transparentních a objektivních kritérií. Zajištěním větší míry využití těchto služeb v celé EU širší škálou možných uživatelů může Společenství rovněž přispět k co největšímu zvýšení přidané hodnoty těchto služeb a k využití veškerých hospodářských a sociálních přínosů vyplývajících ze silného vývoje navazujících trhů, což povede k vytvoření nových pracovních příležitostí a inovativních služeb v soukromém sektoru. V současnosti neexistuje žádný jiný finanční nástroj zaměřený konkrétně na potřeby, kterými se zabývá tento návrh. Budou však existovat vazby mezi akcemi zaměřenými na provádění tohoto programu a výzkumnými činnostmi v těchto oblastech financovanými prostřednictvím rámcových programů ES. Tyto vazby jsou velmi žádoucí, jelikož dokládají úspěšné dokončení výzkumné fáze a postupné zavádění provozní fáze, které může být udělena podpora z tohoto programu. Komise zajistí doplňkovost a soulad s ostatními politikami Společenství, zejména pokud jde o hospodářskou soutěž, dopravu, evropský program GNSS, ochranu osobních údajů, politiku soudržnosti[39], INSPIRE a SEIS. GMES by navíc měl být nástrojem pro spolupráci spojenou s rozvojem, humanitární pomocí a nouzovými situacemi v celém světě, zejména v Africe. Služby GMES jsou dále považovány za nezbytné nejen proto, že jejich bezprostředními uživateli jsou tvůrci politiky, ale také proto, že podněcují inovaci a růst v navazujícím odvětví. GMES je proto zcela v souladu s Lisabonskou strategií. 5.3. Cíle, očekávané výsledky a související ukazatele návrhu v kontextu rámce ABM Tento návrh souvisí s politikou Společenství v oblasti konkurenceschopnosti, průmyslu, inovací a podnikání a má tyto cíle: 1) umožnit počáteční provozní služby GMES přizpůsobené potřebám uživatelů, včetně tvůrců politiky a občanů; 2) přispívat k udržitelnosti pozorovací infrastruktury potřebné k umožnění služeb GMES; 3) vytvořit příležitosti pro větší využití informačních zdrojů v soukromém sektoru, a tím usnadnit inovace prováděné poskytovateli služeb vytvářejících přidanou hodnotu. Vývoj služeb založených na pozorování Země sehrává klíčovou úlohu zejména v posilování konkurenceschopnosti a inovací v průmyslových oborech v tomto odvětví a na navazujících trzích. Udržitelné poskytování služeb souvisejících s pozorováním Země v Evropě stále vyžaduje důsledné veřejné zásahy. Není to pouze proto, že se trhu nedaří vycházet vstříc různým potřebám veřejnosti, ale i proto, že navazující trh, který není vyspělý, velmi spoléhá na financování z veřejných prostředků a jeho rozvoj je dodnes výrazně omezován nejistotou ohledně nákladnosti a dlouhodobé dostupnosti základních služeb a údajů, z nichž tyto služby vycházejí. Dosažení konkrétních výše vytyčených cílů proto bude přínosem pro růst a vytváření pracovních míst v inovativním odvětví, jehož navazující odvětví tvoří hlavně malé a střední podniky. Tyto služby usnadní přístup k hlavním údajům potřebným k formulování politiky na místní a regionální úrovni v oblastech, jako je zemědělství, včetně lesnictví a vodohospodářství. Mohly by například přispívat k zlepšení v oblasti navrhování a údržby silniční sítě. Rovněž se to projeví i v lepším posuzování změny klimatu. Očekává se, že nouzová složka povede k účinnějšímu poskytování služeb pro civilní ochranu tím, že přispěje k zabránění ztrátám na životech a zmírní poškození kritické hospodářské infrastruktury, umožní lepší předvídání oblastí s environmentálními riziky, zajistí přístup k včasnějším a přesnějším mapovým službám při katastrofách a lepšímu zvládnutí krize poté, co k dané události dojde. Operativní cíle, výstupy, výsledky a související ukazatele jsou shrnuty v následující tabulce. Operativní cíl | Výstup | Výstupní cílový ukazatel | Výsledky | Ukazatel výsledků | Dopad | Ukazatel dopadu | 1. Umožnit poskytování služeb nouzové reakce | 1.1 Evropská mapová služba pro nouzovou reakci | Mapování aktivované na žádost na evropské úrovni | Lepší dostupnost a včasnost při poskytování map | Poptávka uspokojena v rámci disponibilního rozpočtu | Včasnější a spolehlivější přístup k údajům a informacím vytvořeným v rámci akce | Míra spokojenosti příslušného uživatele | 1.2 Integrace produktu pro nouzovou reakci | Zvláštní mapování aktivované na žádost | Větší dostupnost zvláštní regionální mapové služby | 2. Umožnit poskytování služeb monitorování země | 2.1 Služba periodického mapování krajinného pokryvu | Služby v oblasti map krajinného pokryvu v celé EU a ohniskových map krajinného pokryvu | Větší dostupnost mapové služby Nepřetržitý tok údajů | Poptávka uspokojena v rámci disponibilního rozpočtu | 2.2 Dynamické monitorování země | Informace o podstatných proměnných veličinách týkajících se klimatu produkované každý den | 3. Podpořit využívání služeb uživateli | 3. Opatření na podporu využívání provozních služeb uživateli | Doprovodná opatření (včetně rozhraní a odborné přípravy) podporující využívání informací uživateli | Zavedená technická rozhraní a uživatelé informovaní o službách | Zvýšení míry informovanosti uživatelů a využití služeb | 4. Poskytnout finanční podporu pro provozní činnosti vesmírné složky GMES | 4. Rutinní provoz sentinelů 1A, 2A a 3A[40] a pozemní provozní činnosti týkající se přístupu k údajům | Granty na podporu provozu sentinelů | Rutinní provoz tří sentinelů zajištěn | Žádné přerušení provozu | Rutinní provoz zajištěn po dobu trvání akce | 5. Získávání a poskytování údajů | 5. Zajišťování údajů na podporu provozních služeb | Smlouva na získání údajů / přístup k údajům | Licence pro více uživatelů týkající se údajů | Větší dostupnost a přístupnost | 5.4. Způsob provádění (orientační) Uveďte způsob realizace akce[41]. X Centralizované řízení X přímo ze strany Komise X nepřímo na základě pověření pro: ( výkonné agentury X subjekty, které Společenství zřídilo, uvedené v článku 185 finančního nařízení X vnitrostátní veřejné subjekty / subjekty pověřené veřejnou službou X mezinárodní organizace Sdílené nebo decentralizované řízení spolu s členskými státy spolu se třetími zeměmi X Společné řízení s mezinárodními organizacemi (Evropská kosmická agentura) Různé akce bude provádět přímo Komise prostřednictvím: - grantů udělených na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů, - grantů udělených příjemcům uvedeným v ročním pracovním programu, - nabídkových řízení. 6. MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ 6.1. Monitorovací systém Bude zaveden systém monitorování s cílem zajistit co nejvyšší kvalitu výstupů a co nejefektivnější využití zdrojů. Monitorování bude probíhat po celou dobu trvání programu. Systém bude založen na zpětné vazbě ohledně programu institucionálních uživatelů a příjemců, včetně přezkumu údajů a shromažďování údajů prostřednictvím cílených průzkumů. 6.2. Hodnocení 6.2.1. Hodnocení předem (ex ante) Proběhlo rozšířené posouzení dopadů zahrnující požadavky hodnocení ex ante . V návaznosti na srovnávací posouzení možných politických alternativ byla určena přednostní varianta a došlo k posouzení souvisejících dopadů, rizik, předpokladů a efektivnosti nákladů. Tento návrh se plně shoduje se závěry posouzení. 6.2.2. Opatření přijatá po průběžném / následném hodnocení (ex post) (na základě podobných zkušeností z minulosti) Tento návrh navazuje na zkušenosti získané v uplynulých deseti letech při rozvoji GMES jakožto výzkumné iniciativy. Zkušenosti dokazují, že ačkoli je pro vývoj GMES i nadále zapotřebí financovat výzkum, je nyní také nutno podporovat zajišťování některých klíčových služeb pozorování Země, aby bylo možno plně zúročit dosavadní investice a reagovat na uvedené potřeby. 6.2.3. Podmínky a periodicita budoucího hodnocení Za osmnáct měsíců od zahájení programu proběhne průběžné hodnocení dosažených výsledků a kvalitativních aspektů provádění programu. Dva roky po skončení programu bude předloženo externí hodnocení ex post jeho výsledků a dopadů. 7. OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM Za administrativní monitorování smluv, grantů a souvisejících plateb budou odpovídat ústřední útvary Komise a/nebo delegace EK v přijímajících zemích. Zvláštní pozornost bude věnována povaze výdajů (způsobilost), dodržení rozpočtů (skutečné výdaje) a ověření podpůrných dokladů a příslušné dokumentace. 8. PODROBNOSTI O ZDROJÍCH 8.1. Cíle návrhu z hlediska jejich finanční náročnosti Položky závazků v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) (Je třeba uvést cílové okruhy, akce a výstupy) | Druh výstupu | Prům. nákl. | 2011 | 2012 | 2013 | CELKEM | 2011 | 2012 | 2013 | Rok n + 3 | Rok n + 4 | Rok n + 5 | Úředníci nebo dočasní zaměstnanci[42] (XX 01 01) | A*/AD | 11 | 12 | 12 | B*, C*/AST | 6 | 8 | 9 | Zaměstnanci financovaní[43] podle čl. XX 01 02 | 1 | 2 | 3 | Ostatní zaměstnanci[44] financovaní podle čl. XX 01 04/05 | 0 | 0 | 0 | CELKEM | 18 | 22 | 24 | Generální ředitelství bude usilovat o racionalizaci svého organizačního uspořádání tím, že bude usilovat o větší součinnost a přezkoumá stav v oblasti svého personálního zajištění s ohledem na aktuální situaci a zejména s ohledem na výsledky probíhajícího prověřování lidských zdrojů v Komisi. Očekává se, že prověřením těchto prostředků budou zjištěny dostatečné možnosti interního přeobsazení k pokrytí většiny potřeb ohledně zaměstnanců pro tuto iniciativu. Pokud nebude možno tímto postupem zjistit úplný počet potřebných zaměstnanců, požádají uživatelská GŘ o zohlednění personálních potřeb v příslušném procesu RSP. 8.2.2. Popis úkolů, které vyplývají z akce - úředníci pro politiku (AD/SNE): zodpovědní za tvorbu politiky související s programem a celkovou koordinaci, - vedoucí pracovníci programů (AD): zodpovědní za provádění, sledování a hodnocení programů, - asistenti vedoucích pracovníků programů (AST): zodpovědní za pomoc vedoucím pracovníkům programů při provádění jejich úkolů, - asistenti v oblasti financí a smluv (AST / smluvní zaměstnanci): zodpovědní za řízení grantů a smluv, - administrativní asistenti (AST): zodpovědní za administrativní a sekretářskou podporu. 8.2.3. Původ lidských zdrojů (statutární pracovní místa) ( Pracovní místa vyčleněná v současnosti na řízení programu, který má být nahrazen nebo prodloužen. ( Pracovní místa předběžně vyčleněná v rámci procesu RSP / PNR na rok n X Pracovní místa, o něž je třeba požádat v příštím procesu RSP / PNR X Pracovní místa, jež mají být obsazena převedením stávajících zdrojů v řídících GŘ (interní přeobsazování) ( Pracovní místa požadovaná pro rok n, avšak neplánovaná v procesu RSP / PNR dotyčného roku. Požadavky na lidské a administrativní zdroje budou pokryty z finančních zdrojů, které lze přidělit řídícímu GŘ v rámci každoročního postupu ve světle rozpočtových omezení. 8.2.4. Další administrativní výdaje zahrnuté v referenční částce ( XX 01 04/05 – Výdaje na správu a řízení ) v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Rozpočtová linie (číslo a okruh) | 2011 | 2012 | 2013 | Rok n + 3 | Rok n + 4 a násl. | CELKEM | 1. Technická a administrativní pomoc (včetně souvisejících personálních nákladů) | Výkonné agentury[45] | Další technická a administrativní pomoc | – interní (intra muros) | - externí (extra muros)[46] | 1 | 2 | 2 | Technická a administrativní pomoc | 1 | 2 | 2 | 8.2.5. Finanční náklady na lidské zdroje a související náklady nezahrnuté v referenční částce v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Druh lidských zdrojů | 2011 | 2012 | 2013 | Rok n + 3 | Rok n + 4 | Rok n + 5 a násl. | Úředníci nebo dočasní zaměstnanci (XX 01 01) | 2,1 | 2,4 | 2,6 | Zaměstnanci financovaní podle čl. XX 01 02 (pomocní pracovníci, přidělení národní odborníci, smluvní zaměstnanci, atd.) (upřesněte rozpočtovou linii) | 0,06 | 0,14 | 0,2 | Náklady na lidské zdroje a související náklady celkem (nezahrnuté do referenční částky) | 2,1 | 2,5 | 2,8 | Výpočet – Úředníci a dočasní zaměstnanci Případně by měl být uveden odkaz na bod 8.2.1. 122 000 EUR na jednoho úředníka a rok 73 000 EUR na jednoho přiděleného národního odborníka a rok 64 000 na jednoho smluvního zaměstnance a rok Výpočet – Zaměstnanci financovaní podle článku XX 01 02 2011 – 1 smluvní zaměstnanec 2012 – 1 smluvní zaměstnanec + 1 přidělený národní odborník 2013 – 2 smluvní zaměstnanci + 1 přidělený národní odborník 8.2.6. Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) 2011 | 2012 | 2013 | Rok n + 3 | Rok n + 4 | Rok n + 5 a násl. | CELKEM | XX 01 02 11 01 – Služební cesty | 0,023 | 0,025 | 0,030 | 0,078 | XX 01 02 11 02 – Schůze a konference | 0,208 | 0,208 | 0,208 | 0,624 | XX 01 02 11 03 – Výbory[47] | 0,139 | 0,139 | 0,139 | 0,417 | XX 01 02 11 04 – Studie a konzultace | XX 01 02 11 05 – Informační systémy | 2. Ostatní výdaje na řízení celkem (XX 01 02 11) | 0,350 | 0,352 | 0,357 | 1,059 | 3. Ostatní výdaje administrativního charakteru (upřesněte i s odkazem na rozpočtovou linii) | Administrativní výdaje celkem, kromě nákladů na lidské zdroje a souvisejících nákladů (NEZAHRNUTÉ do referenční částky) | 0,350 | 0,352 | 0,357 | 1,059 | Výpočet – Další administrativní výdaje nezahrnuté do referenční částky Maximálně 20 dvoudenních služebních cest ročně při průměrných denních nákladech 750 EUR = 30 000 EUR Šest dvoudenních setkání průměrně 30 účastníků s náklady 1 044 EUR (860 na cestu + 92 denní diety * 2 dny) = 187 920 EUR 3 zasedání výboru: 860 EUR na účastníka * 54 účastníků (za rok) = 139 320 EUR Potřebné lidské a administrativní zdroje budou pokryty z finančních zdrojů, které lze přidělit řídícímu GŘ v rámci každoročního postupu ve světle rozpočtových omezení. 8.2.7. Provádění – lidské zdroje V rámci výpočtu lidských zdrojů potřebných pro tuto akci byly provedeny tyto analýzy: - určení prováděcích mechanismů pro zajištění různých výstupů, - určení hlavních širších kategorií úkolů, které vyžadují prováděcí mechanismy, - určení počtu opakování úkolu po dobu trvání akce, - odhad potřebného počtu zaměstnanců v ekvivalentech zaměstnanců na plný úvazek na jeden úkol a jeden rok. Souhrnný popis prováděcích mechanismů Operativní cíle | Výstup | Prováděcí mechanismy | 1. Umožnit poskytování služeb nouzové reakce | 1.1 Evropská mapová služba pro nouzovou reakci | Veřejná zakázka na zřízení služby rychlého mapování na žádost; jiné mapování na žádost zahrnující různé fáze cyklu reakce; referenční mapování; ověřování a kontrola map; funkce pro archivaci, tvorbu odkazů a rozšiřování. Správa cyklu veřejných zakázek. Sledování služby. Koordinace ostatních příslušných poskytovatelů služeb. | 1.2 Integrace produktů pro nouzovou reakci | Výzva k předkládání návrhů zaměřená na granty určená příslušným subjektům v této oblasti se zaměřením na konkrétní informace pro koncové uživatele na regionální úrovni na základě údajů poskytovaných na úrovni EU. Správa cyklu výzvy k předkládání návrhů. Sledování provádění grantů. Potřebná koordinace mezi různými organizacemi pro civilní ochranu. | 2. Umožnit poskytování služeb monitorování země | 2.1 Služba periodického mapování krajinného pokryvu | Činnosti na evropské úrovni: Veřejná zakázka na zřízení těchto služeb na evropské úrovni: předběžné zpracování obrazu; přístup k referenčním údajům, více produktů pro krajinný pokryv a změnu krajinného pokryvu; ověřování a kontrola map; funkce pro archivaci údajů, tvorbu odkazů a rozšiřování. Správa cyklu veřejných zakázek. Sledování služby. Koordinace ostatních příslušných poskytovatelů služeb. Činnosti na regionální úrovni: Výzva k předkládání návrhů pro granty zaměřená na příslušné subjekty v této oblasti s cílem odvozovat evropské produkty na základě sdružování inventáře v členských státech prostřednictvím společného objektově orientovaného modelu. Sledování provádění grantů. Potřebná koordinace mezi příslušnými organizacemi. | 2.2 Dynamické monitorování země | Veřejná zakázka na zřízení služby pro každodenní tvorbu souboru bio-geofyzikálních paramentů v reálném čase a na globální úrovni. Správa cyklu veřejných zakázek. Sledování služby. Koordinace ostatních příslušných poskytovatelů služeb. | 3. Podpořit využívání služeb uživateli | 3. Opatření na podporu využívání provozních služeb uživateli | Veřejná zakázka na zřízení služby zaměřené na podporu využívání údajů a informací koncovými uživateli a začlenění služeb GMES do prostředí specifického pro uživatele a do informačního toku. Správa cyklu veřejných zakázek. Sledování služby. Koordinace ostatních příslušných poskytovatelů služeb. | 4. a 5. Poskytnout finanční podporu pro provozní činnosti vesmírné složky GMES | 4. Rutinní provoz sentinelů 1A, 2A a 3A[1], pozemní provozní činnosti týkající se přístupu k údajům a dohody o přístupu k údajům s vlastníky údajů | Financování činností prováděných agenturou ESA, případně v rámci společného řízení. Správa dohody o společném řízení. Získávání údajů in situ a správa cyklu veřejných zakázek. Sledování příslušných činností. | Potřebné lidské zdroje rozdělené podle výstupů a úkolů Výstup | Širší kategorie úkolů | Počet úkolů | 2011 (pracovníci na plný úvazek) | 2012 (pracovníci na plný úvazek) | 2013 (pracovníci na plný úvazek) | 1.1 Evropská mapová služba pro nouzovou reakci | a) Návrh veřejné zakázky, její zveřejnění, vyhodnocení a uzavření smluv | 1 | 1 | b) Sledování sjednané mapovací služby | 2 | 0,5 | 0,5 | c) Koordinace evropského mapování | 3 | 0,25 | 0,5 | 1 | d) Finanční zpracování a administrativní sledování činnosti | 3 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | Celkem 1.1: | 1,75 | 1,5 | 2 | 1.2 Integrace produktů pro nouzovou reakci | a) Granty – návrh výzvy k předkládání návrhů, její zveřejnění, vyhodnocení a uzavření smluv | 3 | 0,75 | 0,5 | 0,5 | b) Sledování grantů pro specifické mapovací činnosti | 15 | 0,25 | 1 | 1 | c) Koordinace příslušných subjektů na evropské úrovni | 3 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | d) Finanční zpracování a administrativní sledování činnosti | 15 | 1 | 1,5 | 1,5 | Celkem 1,2: | 2,5 | 3,5 | 3,5 | Cíl 1 celkem: | 4,25 | 5 | 5,5 | 2.1 Služba periodického mapování krajinného pokryvu | a) Návrh veřejné zakázky, její zveřejnění, vyhodnocení a uzavření smluv | 3 | 1 | b) Sledování sjednaných služeb | 9 | 0,5 | 1 | 2 | c) Granty – návrh výzvy k předkládání návrhů, její zveřejnění, vyhodnocení a uzavření smluv | 3 | 0,25 | 0,5 | 0,5 | d) Sledování grantů | 9 | 0 | 0,5 | 0,5 | e) Koordinace příslušných subjektů na evropské úrovni | 3 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | f) Finanční zpracování a administrativní sledování veřejných zakázek a grantů pro danou činnost | 18 | 1,5 | 2,5 | 3 | Celkem 2.1: | 3,75 | 5 | 6,5 | 2.2 Dynamické monitorování země | a) Návrh veřejné zakázky, její zveřejnění, vyhodnocení a uzavření smluv | 1 | 0,75 | b) Sledování sjednaných služeb | 2 | 0,25 | 0,5 | 0,5 | c) Rozšiřování a doprovodná opatření | 3 | 0,75 | 0,75 | d) Finanční zpracování a administrativní sledování činnosti | 3 | 0,75 | 0,75 | 0,75 | Celkem 2.2: | 1,75 | 2 | 2 | Cíl 2 celkem: | 5,5 | 7 | 8,5 | 3. Využívání provozních služeb | a) Návrh veřejné zakázky, její zveřejnění, vyhodnocení a uzavření smluv | 1 | 1 | b) Sledování sjednaných služeb | 2 | 0,5 | 0,5 | c) Koordinační činnosti | 2 | 0,5 | 0,5 | d) Finanční zpracování a administrativní sledování činnosti | 2 | 0,25 | 0,5 | 0,5 | Cíl 3 celkem: | 1,25 | 1,5 | 1,5 | 4. a 5 Vesmírné provozní činnosti GMES a přístup k údajům | a) Příprava dohody o společném řízení s ESA | 1 | 1 | b) Provozní dozor nad dohodou | 3 | 1 | 1 | c) Koordinace na vnitrostátní úrovni / na úrovni členských států | 3 | 0,5 | 0,5 | d) Administrativní a finanční monitorování dohody | 3 | 0,5 | 0,5 | Cíle 4 a 5 celkem: | 1 | 2 | 2 | Řízení, odborné poradenství a režijní náklady | a) Řízení – vedoucí oddělení | 3 | 1 | 1 | 1 | b) Finanční koordinace | 3 | 0,5 | 0,5 | 0,5 | c) Právní poradce | 3 | 0,5 | 1 | 1 | d) Odborník na vesmír | 3 | 1 | 1 | 1 | e) Uživatelské rozhraní – kontaktní osoba | 3 | 1 | 1 | 1 | f) Sekretariát | 3 | 2 | 2 | 2 | Režijní náklady celkem | 6 | 6,5 | 6,5 | Požadované lidské zdroje celkem | 18 | 22 | 24 | [1] Viz sdělení nazvané „Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES): dbáme o bezpečnější planetu“, KOM(2008) 748 ze dne 12.11.2008, (dále jen „sdělení z roku 2008“). [2] V 6. RP vynaložila EU 100 milionů EUR na projekt GMES a ESA investovala dalších 100 milionů EUR do projektů prvků služeb systému GMES. V rámci tématu „vesmír“ specifického programu „spolupráce“ 7. RP uvolní EU v období 2007–2013 na projekty služeb GMES a získání údajů pro tyto služby 430 milionů EUR. Dalších 624 milionů EUR z tématu „vesmír“ 7. RP bude věnováno na vývoj programu vesmírné složky GMES prováděný ESA, což představuje celkem 2 246 milionů EUR (v hospodářských podmínkách roku 2008) (včetně prostředků z členských států ESA). [3] Evropští tvůrci politiky nemají v současné době k dispozici informace dostatečné kvality agregované na evropské nebo celosvětové úrovni. [4] Viz rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006 o sedmém rámcovém programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007–2013). [5] KOM(2005) 565, 10.11.2005. [6] V souladu s čl. 49 odst. 6 písm. b) nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1). [7] KOM(2006) 231, 22.9.2006. [8] Aarhuská úmluva ze dne 25. června 1998 o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí dává každému práva získávat informace o životním prostředí, které mají správní orgány („přístup k informacím o životním prostředí“), účastnit se rozhodování v oblasti životního prostředí a přezkoumávat postupy s cílem napadnout rozhodnutí veřejných orgánů učiněná bez ohledu na dvě výše uvedená práva či právní předpisy v oblasti životního prostředí obecně („přístup ke spravedlnosti“). [9] Viz také část 1.4. [10] K stávajícím vesmírným misím, které poskytnou údaje pro systém GMES, patří družice Spot, TerraSAR-X, EUMETSAT, CosmoSkymed, DMC Deimos, Ikonos, GeoEye, Quickbird a ENVISAT. [11] ESA v současnosti rozvíjí pět misí „Sentinel“ v rámci svého vesmírné složky programu GMES. [12] Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1. [13] K nim patří Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), Satelitní středisko Evropské unie (EUSC), Evropská obranná agentura (EDA) a Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích (FRONTEX). [14] Jak je uvedeno ve sdělení z roku 2008, Komise bude i nadále zkoumat, zda by vývoj tržních příležitostí a uživatelských poplatků založených na nákladech nemohl nakonec umožnit snížení podílu veřejných investic po roce 2014. [15] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. [16] Úř. věst. C […],[…], s. […]. [17] Úř. věst. C […],[…], s. […]. [18] Úř. věst. C […],[…], s. […]. [19] Úř. věst. C […],[…], s. […]. [20] Úř. věst. C 136, 20.6.2007, s. 1. [21] Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 64. [22] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. [23] Úř. věst. L 400, 30.12.2006, s. 1. [24] KOM(2008) 748, 12.11.2008. [25] Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1. [26] KOM(2008) 46 v konečném znění. [27] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. [28] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. [29] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. [30] Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. [31] Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1. [32] Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 1. [33] Rozlišené položky. [34] Výdaje, které nespadají pod kapitolu xx 01 hlavy xx. [35] Výdaje v rámci článku xx 01 04 hlavy xx. [36] Výdaje v rámci kapitoly xx 01 kromě článků xx 01 04 a xx 01 05. [37] Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody. [38] V souladu s čl. 49 odst. 6 písm. b) finančního nařízení. [39] Část 1.1.2 strategických obecných zásad Společenství pro soudržnost pro období 2007–2013 zdůrazňuje potřebu posílit vazby mezi ochranou životního prostředí a růstem a konkrétně zmiňuje GMES. [40] Sentinely jsou vesmírné mise vyvíjené v rámci provozního programu ESA spolufinancovaného Evropskou unií. [41] Zvolíte-li více než jeden způsob, uveďte další podrobnosti v části „příslušné poznámky“ tohoto bodu. [42] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce. [43] Tyto náklady NEJSOU zahrnuty v referenční částce. [44] Tyto náklady jsou zahrnuty do referenční částky. [45] Měl by být uveden odkaz na konkrétní legislativní finanční výkaz dotyčných výkonných agentur. [46] Technická a administrativní pomoc týkající se koordinace grantů na úrovni členských států pro činnost 1 a monitorování země. [47] Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.