[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 21.4.2009

KOM(2009) 189 v konečném znění

2009/0057 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se stanoví víceletý plán pro západní populaci kranase obecného a lov této populace {SEC(2009) 524}{SEC(2009) 525}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

SOUVISLOSTI NÁVRHU |

110 | Odůvodnění a cíle návrhu Tímto návrhem se stanoví dlouhodobý plán pro řízení západní populace kranase obecného (Trachurus trachurus) a lov této populace, přičemž se do jediného plánu zahrnují všechny etapy, které se předpokládají u plánů obnovy a plánů řízení uvedených v článcích 5 a 6 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[1]. Plán má zajistit, aby využívání této populace směřovalo k maximálnímu udržitelnému výnosu na základě vědeckých doporučení, a současně zajistit stabilitu pro odvětví rybolovu. Tyto cíle jsou v souladu s cíli uvedenými v odstavci 30 prováděcího plánu Světového summitu o udržitelném rozvoji konaného v Johannesburgu v roce 2002, který byl přijat usnesením 2 této konference[2], a s cíli společné rybářské politiky uvedenými v článku 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky. Jedná se o druhý plán týkající se pelagické populace ve vodách Společenství po nařízení Rady (ES) č. 1300/2008 ze dne 18. prosince 2008, kterým se stanoví víceletý plán pro populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska. U široce rozšířených pelagických populací, které jsou řízeny společně s pobřežními státy v severním Atlantiku, konkrétně u makrely obecné v severovýchodním Atlantiku, tresky modravé, atlanticko-skandinávské populace sledě obecného a sledě obecného v Severním moři, jsou již zavedena dvoustranně nebo mnohostranně dohodnutá řídicí opatření. Západní populace kranase obecného je zdaleka nejdůležitější ze tří populací kranase obecného obývajících kontinentální šelf Společenství. Současný systém řízení není z hlediska situace kranase obecného příliš vhodný. Zohledňování vědeckých doporučení na ad hoc základě překáží skutečnost, že oblasti populací, kterých se vědecká doporučení týkají, se neshodují s oblastmi, pro něž se stanovují celkové přípustné odlovy. Předpokládá se, že tento problém rozdílných oblastí bude vyřešen současně s prováděním dlouhodobého plánu řízení. Vědecká doporučení pro danou populaci vycházejí z vyhodnocení, které není dostatečně kvalitní. Od roku 1977 se každé tři roky provádějí mezinárodní průzkumy jiker, které jsou nejdůležitějším informačním zdrojem nezávislým na rybolovu. Výsledné údaje a doplňující informace však vědcům, kteří se zabývají rybolovem, dosud neumožnily dospět k závěrům ohledně úplného vyhodnocení populace. Situace, kdy vědecká doporučení pro některou populaci nemohou vycházet z úplného vyhodnocení populace, není neobvyklá. Takové nedostatky vědeckých doporučení mají mnoho různých důvodů, například sníženou kvalitu údajů pocházejících z odvětví rybolovu, které zažívají pokles. Zatím Komise zavedla plány řízení pouze pro populace, jejichž stav je poměrně dobře znám, a zařadila do nich opatření pro případy krátkodobého nedostatku údajů. V případě kranase obecného se znalosti o populaci časem zlepšily, ale jsou stále na nízké úrovni. V reakci na výrazný zájem odvětví lovu pelagických druhů o dlouhodobé řízení na vědecké bázi vycházející z již dostupných biologických informací a za podpory vědeckých doporučení ve prospěch řízení založeného na biologických ukazatelích trendů zdraví populací staví toto nařízení pravidlo kontroly odlovu, jehož rizika byla otestována vědeckým modelováním, především na výsledcích průzkumů jiker, které jsou biologickým ukazatelem zvětšování nebo zmenšování populace. Vzhledem k tomu, že je do plánu začleněno ustanovení o revizi, bude pravidlo odlovu možné příslušně upravit, jakmile budou k dispozici přesnější vědecká vyhodnocení. |

120 | Obecné souvislosti V roce 2002 se členské státy staly signatáři prováděcího plánu Světového summitu o udržitelném rozvoji (Johannesburg). Uvedený prováděcí plán obsahuje závazek obnovit populace na úroveň odpovídající maximálním udržitelným výnosům (MSY) do roku 2015. V průběhu reformy společné rybářské politiky v roce 2002 se Komise a Rada také dohodly na provádění víceletých plánů a plánů obnovy, které se týkají rybolovných zdrojů v zájmu Společenství. Plány byly vypracovány pro většinu populací tresky obecné ve vodách Společenství, dvě populace štikozubce obecného, dvě populace humra severského, dvě populace jazyka obecného, populace platýse velkého a jazyka obecného v Severním moři a populaci sledě obecného v oblasti západně od Skotska. |

130 | Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky stanoví obecný rámec pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů. Nařízení Komise (ES) č. 1542/2007 stanoví pravidla pro vykládky, vážení a inspekce vykládek sledě obecného, makrely obecné a kranase obecného. Oblast použitelnosti uvedeného nařízení bude nutné rozšířit, aby bylo možné postihnout všechny oblasti odlovu západní populace kranase obecného. Nařízení Rady (ES) č. 850/1998 o technických opatřeních obsahuje zvláštní ustanovení o vykládkách podměrečných jedinců kranase obecného a omezuje používání automatických třídicích zařízení na palubě plavidel lovících tento druh. |

140 | Soulad s ostatními politikami a cíli Unie Cíl návrhu, kterým je udržitelný rozvoj, je v souladu s environmentální politikou Společenství, zejména s těmi jejími prvky, které se týkají ochrany přírodních stanovišť a zachování přírodních zdrojů. |

KONZULTACE ZÚčASTNěNÝCH STRAN A POSOUZENÍ DOPADů |

Konzultace zúčastněných stran |

211 | Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů Konzultace se zúčastněnými stranami se uskutečnila formou komunikace s Regionálním poradním sborem pro pelagické populace (PelRAC). Tento subjekt byl založen za účelem konzultací se stranami, které mají zájem na společné rybářské politice, pokud jde o populace pelagických ryb. Jeho členy jsou zástupci lovného odvětví (majitelé lodí, drobní rybáři, rybáři v pracovním poměru a organizace producentů), zpracovatelů a obchodníků, ekologických nevládních organizací, producentů akvakultury a občanské společnosti v oblasti rekreace. Vzhledem k tomu, že podnět k vytvoření plánu řízení pro západní populaci kranase obecného vyšel ze samotného sboru PelRAC, probíhala po formálním předložení návrhu tohoto sboru v letech 2007 a 2008 diskuze v pracovní skupině II PelRAC (zaměřené na tresku modravou, šprota obecného a kranase obecného) a s jeho výkonným výborem. Komise o svém úmyslu formalizovat návrh sboru PelRAC rovněž uvědomila členské státy během posledních jednání o reorganizaci oblastí TAC pro kranase obecného, která je nezbytným předpokladem pro to, aby mohlo být pravidlo kontroly odlovu založeno na vypracování TAC pro konkrétní populaci a na průzkumech jiker konkrétní populace. Tato diskuze s členskými státy a s Výborem pro rybolov a akvakulturu probíhá od května 2008. |

212 | Shrnutí odpovědí a způsob, jakým byly vzaty v úvahu |

Sběr a využití výsledků odborných konzultací |

221 | Příslušné vědecké/odborné oblasti Bylo využito externích odborných konzultací s Mezinárodní radou pro průzkum moří (ICES), které se týkaly dlouhodobého řízení rybolovných zdrojů v zájmu Evropského společenství. Tato organizace shromažďuje a srovnává poznatky vědců, kteří se zabývají rybolovem, zejména v národních laboratořích pro rybolov členských států, a poskytuje Evropskému společenství a členským státům soustavné a standardizované poradenství. Doporučení ICES bylo předloženo Vědeckotechnickému a hospodářskému výboru pro rybářství (VTHVR) Evropské komise. |

2249 | Shrnutí obdržených a použitých stanovisek Z hlediska biomasy reprodukující se populace (SSB) dominovala u západní populace kranase obecného výjimečná třída roku 1982 ([pic]18násobek dlouhodobého průměru). Velikost třídy uvedeného roku byla postupně snižována odlovem a regenerace zůstávala nízká, což vedlo k trvalému zmenšování SSB po dosažení maxima v roce 1988, přičemž od roku 2001 došlo k obnovení alespoň stabilního trendu. Úmrtnost způsobená rybolovem se u této populace považuje za nízkou a regenerace populace v roce 2001 se pokládá za zvláště silnou, takže na určitou dobu je ještě zajištěna silná reprodukční schopnost. Kvůli dlouhodobému poklesu, přeorientování důležitých složek rybolovu na nedospělé živočichy, „neurčitému“ chování ryb při tření a nedostatečnému výběru vzorků u dané rybolovné činnosti je obtížné podat doporučení k udržitelnému řízení na základě časových řad odlovů a na základě odhadované produkce jiker. V reakci na společnou žádost EU a Norska, aby ICES „podala doporučení ohledně vhodných systémů řízení, včetně strategií řízení, cílů a ekosystémových aspektů“ pro danou populaci, bylo v roce 2005 prostřednictvím simulační studie poprvé zhodnoceno řízení a několik přístupů k vyhodnocování populací[3]. V roce 2006 ICES poprvé podala doporučení v tom smyslu, že nadějně se jeví pravidla kontroly odlovu založená na trendu údajů získávaných z průzkumů jiker[4]. V souladu se společnou žádostí EU a Norska byly v letech 2006 a 2007 provedeny simulace ve studijní skupině pro strategie řízení[5]. Na základě těchto prací a za pomoci samostatné skupiny vědců sbor PelRAC Komisi v červenci 2007 předložil návrh plánu řízení[6]. Komise požádala ICES o zhodnocení tohoto plánu. ICES v roce 2007 dospěla k závěru, že plán je v souladu se zásadou předběžné opatrnosti z krátkodobého hlediska, ale nikoli v pozdějších fázích 40letého období, kterého se týkala simulace. Svá nejnovější doporučení ICES formulovala na základě navrženého plánu[7]. VTHVR závěry ICES podpořil[8]. Evropské společenství rovněž financovalo výzkumný projekt týkající se totožnosti populace kranase obecného[9]. Předkládaný návrh je založen na získaných doporučeních. |

225 |

226 | Prostředky zveřejnění odborných stanovisek Doporučení rady ICES a výboru VTHVR jsou veřejně přístupná na jejich příslušných internetových stránkách (www.ices.dk a fishnet.jrc.it/web/stecf). |

230 | Posouzení dopadů Posouzení dopadů vychází ze tří druhů podkladů: konzultace se sborem PelRAC, založené na vědeckém modelování pravidel kontroly odlovu; biologická analýza, kterou provedly VTHVR a ICES; hospodářská analýza částí loďstva provádějících příslušný rybolov, založená na informacích shromážděných ve výročních hospodářských zprávách Komise o výkonnosti vybraných rybářských loďstev EU. Posouzení dopadů bude k dispozici na internetových stránkách GŘ MARE a na internetových stránkách Komise určených pro přístup k posouzením dopadů. |

PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU |

310 | Právní základ Právním základem pro stanovení dlouhodobých plánů je článek 37 Smlouvy o založení Evropského společenství. |

329 | Zásada subsidiarity Návrh spadá do výlučné pravomoci Společenství. Zásada subsidiarity se proto neuplatní. |

Zásada proporcionality Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Určuje pravidlo, kterým se řídí stanovování ročních rybolovných práv, čímž zajišťuje předpověditelnost pro soukromý sektor a zavádí omezení lovu vycházející z biologického stavu dané populace. |

331 |

ROZPOčTOVÉ DůSLEDKY |

409 | Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Společenství. |

DALšÍ INFORMACE |

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti |

531 | Návrh obsahuje ustanovení pro hodnocení řídicích opatření každých šest let ode dne vstupu nařízení v platnost. |

532 | Z vědeckých doporučení vyplývá, že plán je v souladu se zásadou předběžné opatrnosti a krátkodobě zajišťuje velmi nízké riziko poklesu stavu populace. Důvodem, proč je toto tvrzení omezeno na krátkodobý výhled, je skutečnost, že pravidlo kontroly odlovu zajišťuje minimální odlov ve výši 54 % posledních omezení odlovu i v případě, že se regenerace populace nebude trvale dařit. Při prvním stanovení TAC – pro rok 2010 – by se vycházelo z příznivého trendu založeného na výsledcích průzkumu jiker v roce 2007. Při druhém stanovení TAC by byla provedena úprava zohledňující předběžné výsledky průzkumu jiker v roce 2010. Tento TAC by pak byl dvakrát použit znovu. Po druhé úpravě TAC (pro rok 2014) by se uskutečnil přezkum zajišťující, aby bylo pravidlo kontroly odlovu možné přizpůsobit jakýmkoli neobvykle silným signálům o poklesu stavu populace. Navíc pokud by vědecká doporučení v kterémkoli okamžiku ukázala, že pravidla odlovu založená na průzkumech jiker již nejsou vhodná k zajištění využívání populace v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, může Rada kdykoli rozhodnout o změně referenčního bodu. |

2009/0057 (CNS)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY,

kterým se stanoví víceletý plán pro západní populaci kranase obecného a lov této populace

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise[10],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[11],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Prováděcí plán přijatý na Světovém summitu OSN o udržitelném rozvoji v roce 2002 v Johannesburgu Evropské společenství mimo jiné zavazuje udržet populace nebo je obnovit na úroveň, která zajistí maximální udržitelný výnos, přičemž u vyčerpaných populací by těchto cílů mělo být dosaženo co nejdříve a pokud možno nejpozději do roku 2015. Podle článku 2 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[12] je cílem společné rybářské politiky zajistit takové využívání živých vodních zdrojů, které umožní udržitelné hospodářské, environmentální a sociální podmínky.

(2) Z hospodářského hlediska je západní populace nejdůležitější populací kranase obecného žijící ve vodách Společenství. Biologické informace o této populaci nejsou dostatečné pro úplné vyhodnocení populace, které by umožnilo stanovit cíl v oblasti úmrtnosti způsobené rybolovem vztažený k maximálnímu udržitelnému výnosu a uvedlo celkový přípustný odlov do souvislosti s vědeckými předpověďmi odlovu. Jako biologický ukazatel vývoje velikosti populace lze nicméně použít index početnosti jiker, který se vypočítává od roku 1977 v rámci tříletých mezinárodních průzkumů.

(3) Z doporučení Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství (dále jen „VTHVR“) vyplývá, že pravidlo kontroly odlovu založené na trendu vývoje početnosti jiker podle posledních tří průzkumů jiker by umožňovalo udržitelné řízení populace.

(4) Již řadu let od roku 2003 vědecká doporučení vycházející ze zásady předběžné opatrnosti ukazují, že by roční odlovy západní populace kranase obecného měly být nižší než 150 000 tun, přičemž se předpokládá, že tímto způsobem by bylo zachováno její udržitelné využívání i v případě trvalé absence mimořádně silné regenerace. Pravidlo kontroly odlovu by mělo být založeno rovným dílem na těchto doporučeních vycházejících ze zásady předběžné opatrnosti a na trvale stanovovaném TAC, upravovaném podle faktoru vyjadřujícího trendy produkce jiker.

(5) Pravidla kontroly odlovu musí zohledňovat výměty, včetně vypuštěných ryb, protože význam mají veškeré ryby odstraněné z populace.

(6) Oblasti, pro které se každoročně stanoví omezení celkového odlovu kranase obecného, se neshodují s hranicemi populace kranase obecného. V souvislosti se stanovením rybolovných práv na rok 2009 se Rada a Komise zavázaly, že provedou reorganizaci těchto oblastí TAC způsobem umožňujícím řádné fungování tohoto plánu.

(7) Daná populace je rozšířena především ve vodách Společenství a Norska. Norsko má zájem na využívání západní populace kranase obecného. Tato populace zatím není předmětem společného řízení.

(8) Aby bylo zajištěno dodržování opatření stanovených tímto nařízením, měla by být přijata zvláštní kontrolní a dohledová opatření nad rámec těch, která jsou stanovena v nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ze dne 12. října 1993 o zavedení kontrolního režimu pro společnou rybářskou politiku[13] a v nařízení Komise (ES) č. 1542/2007 ze dne 20. prosince 2007 o vykládce a vážení sledě obecného, makrely obecné a kranase obecného[14]. Tato opatření by měla být zaměřena zvláště proti nesprávnému vykazování oblastí a druhů.

(9) Je vhodné zajistit pravidelné hodnocení plánu a v případě, že by toto hodnocení ukázalo, že pravidla kontroly odlovu již nezajišťují přístup k řízení populace v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, měla by být zajištěna úprava plánu.

(10) Pro účely čl. 21 písm. a) bodů i) a iv) nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu[15] by plán měl být plánem obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky[16], pokud je odhadovaná velikost reprodukující se populace menší než 130 % její velikosti v roce 1982, kdy došlo k mimořádně velké regeneraci, a ve všech ostatních případech by měl být plánem řízení. Reprodukující se populace o velikosti odpovídající 130 % velikosti v roce 1982 představuje preventivní úroveň biomasy.

(11) Stanovení a přidělení rybolovných práv a stanovení biologických referenčních hodnot jsou opatření prvořadého významu v rámci společné rybářské politiky, která mají přímý dopad na socioekonomickou situaci rybolovných loďstev členských států. Je vhodné, aby si Rada ve vztahu k těmto zvláštním otázkám vyhradila právo na přímý výkon prováděcích pravomocí,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví dlouhodobý plán pro zachování a řízení západní populace kranase obecného (dále jen „plán“).

Článek 2

Oblast působnosti

Plán se vztahuje na populaci kranase obecného, která žije ve vodách ES a mezinárodních vodách v divizích ICES IIa, IVa, Vb, VIa, VIb, VIIa, VIIb, VIIc, VIIe, VIIf, VIIg, VIIh, VIIj, VIIk, VIIIa, VIIIb, VIIIc, VIIId a VIIIe.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a) „ICES“ Mezinárodní rada pro průzkum moří a „divizí ICES“ statistická rybolovná oblast vymezená touto organizací;

b) „západní populací kranase obecného“ kranas obecný v populaci uvedené v článku 2;

c) „celkovým přípustným odlovem“ (TAC) množství západní populace kranase obecného, které může být každý rok uloveno a vyloženo;

d) „celkovým odstraněným množstvím“ množství západní populace kranase obecného odstraněné z moře, které zahrnuje použitelný TAC a odhad množství vyřazených ryb (výmětů) vypočítaný pro příslušný rok v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

e) „indexem průzkumu jiker“ odhadovaný počet jiker kranase obecného vyplývající z tříletého mezinárodního průzkumu jiker makrely obecné a kranase obecného v Atlantiku vydělený číslem 1015;

f) „vypuštěnými rybami“ ryby ulovené a následně vypuštěné do moře bez přemístění na palubu plavidla.

KAPITOLA IICÍL DLOUHODOBÉHO ŘÍZENÍ

Článek 4 Cíl plánu

Cílem plánu je zachovat biomasu západní populace kranase obecného na úrovni, která zajišťuje její udržitelné využívání, a dosáhnout co nejvyššího dlouhodobého výnosu. Za tímto účelem by se pravidlo kontroly odlovu mělo rovným dílem zakládat na doporučeních vycházejících z předběžné opatrnosti podaných pro podmínky průměrné regenerace a na stávajícím celkovém přípustném odlovu upraveném podle faktoru, který vyjadřuje nejnovější trend vývoje početnosti populace měřený prostřednictvím produkce jiker.

KAPITOLA IIIPRAVIDLA ODLOVU

Článek 5

Postup stanovení TAC

1. Aby bylo možné dosáhnout cíle stanoveného v článku 4, rozhodne Rada každý rok postupem stanoveným v článku 20 nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 po konzultaci s VTHVR o TAC pro západní populaci kranase obecného na následující rok.

2. TAC se stanoví v souladu s touto kapitolou.

Článek 6 Výpočet TAC

1. TAC se vypočítá odečtením množství ryb odpovídajícího výmětům včetně vypuštěných ryb, k nimž podle odhadu VTHVR došlo v roce předcházejícím roku, ve kterém bylo provedeno poslední vědecké vyhodnocení, od celkového odstraněného množství vypočítaného podle článků 7 a 8.

2. V případě, že VTHVR není schopen odhadnout výši výmětů včetně vypuštěných ryb v roce předcházejícím roku, v němž bylo provedeno poslední vědecké vyhodnocení, odečítané množství se rovná nejvyššímu poměrnému množství výmětů včetně vypuštěných ryb, k nimž podle vědeckých odhadů došlo v posledních 15 letech, avšak není nižší než 5 %.

3. Jestliže je TAC vypočítán na základě celkového odstraněného množství vypočítaného předběžně v souladu s čl. 7 odst. 3, během roku používání se upraví podle konečného výpočtu odstraněného množství.

Článek 7 Výpočet celkového odstraněného množství pro rok následující po průzkumu jiker

1. V případě, že se TAC stanovuje pro rok následující po roce, v němž byl proveden průzkum jiker, vypočte se celkové odstraněné množství na základě těchto parametrů:

a) konstantní faktor rovný 1,07, který vyjadřuje konečné zvýšení celkového odstraněného množství podle simulací v podkladových matematických modelech a jehož účelem je maximalizovat roční výnos, aniž by byl ohrožen cíl udržet riziko poklesu velikosti populace na velmi nízké úrovni;

b) TAC stanovený pro rok, v němž proběhl průzkum jiker (dále jen „referenční TAC“);

c) váhový faktor stanovený podle přílohy, který vyjadřuje trend početnosti populace na základě indexů průzkumu jiker;

d) minimální celkové odstraněné množství, zahrnující odhady výmětů, ve výši 75 000 tun.

2. Celkové odstraněné množství uvedené v odstavci 1 se vypočítá podle tohoto vzorce:

1,07 * (75 000 tun + (referenční TAC * váhový faktor) / 2)

3. Je-li k dispozici pouze předběžný výpočet posledního indexu průzkumu jiker, celkové odstraněné množství se vypočítá podle odstavců 1 a 2 na základě předběžného indexu a během roku používání příslušného TAC se upraví podle konečného výsledku průzkumu jiker.

Článek 8 Výpočet celkového odstraněného množství pro další roky

1. V případě, že TAC má být stanoven pro rok nenásledující po roce, v němž byl proveden průzkum jiker, rovná se celkové odstraněné množství celkovému odstraněnému množství vypočítanému pro předchozí rok.

2. Pokud však mezi posledním průzkumem jiker a rokem, pro který má být TAC stanoven, uplynuly více než tři roky, sníží se celkové odstraněné množství o 15 %, ledaže podle doporučení VTHVR toto snížení není vhodné. V takovém případě se celkové odstraněné množství rovná předchozímu nebo se při jeho výpočtu použije menší snížení, založené na doporučení VTHVR.

Článek 9 Přechodné pravidlo pro stanovení TAC

1. V případě, že se první TAC, který má být stanoven podle článků 6 a 7, týká roku, který nenásleduje po roce, v němž byl proveden průzkum jiker, TAC se podle uvedených článků vypočítá tak, jako by se poslední průzkum jiker uskutečnil v předchozím roce.

2. Pokud byl referenční TAC, který se má použít pro výpočet prvního TAC, stanoven pro jiné oblasti, než jaké jsou uvedeny v článku 2, referenční TAC se vypočítá se zohledněním stávajících vědeckých doporučení o vhodných úrovních odlovů nebo v případě absence takových doporučení se zohledněním stávajících úrovní odlovů, které se týkají divizí ICES uvedených v článku 2.

Článek 10

Úprava opatření

V případě, že podle doporučení VTHVR indexy průzkumu jiker definované v čl. 3 písm. e) nebo jejich váhový faktor podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nebo konstantní faktor podle čl. 7 odst. 1 písm. a) již nejsou vhodné k zachování velmi nízkého rizika vyčerpání populace a vysokého výnosu, rozhodne Rada o nových hodnotách těchto parametrů.

KAPITOLA IVSLEDOVÁNÍ A DOHLED

Článek 11

Zvláštní povolení k rybolovu

1. Pro účely lovu západní populace kranase obecného musí mít plavidla zvláštní povolení k rybolovu vydané v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1627/94 ze dne 27. června 1994, kterým se stanoví obecná ustanovení týkající se zvláštních povolení k rybolovu[17].

2. Každému rybářskému plavidlu, které nemá povolení k rybolovu uvedené v odstavci 1, je během rybářského výjezdu, který zahrnuje přítomnost tohoto plavidla v některé z divizí ICES uvedených v článku 2, zakázáno lovit či uchovávat na palubě jakékoli množství kranase obecného.

3. Každý členský stát sestavuje a uchovává seznam plavidel, jimž bylo vydáno zvláštní povolení uvedené v odstavci 1, a na svých oficiálních internetových stránkách tento seznam zpřístupní Komisi a ostatním členským státům.

Článek 12 Křížové kontroly

1. Pokud jde o západní populaci kranase obecného, provádějí členské státy správní křížové kontroly a kontroly dat stanovené v článku 19 nařízení (EHS) č. 2847/93. Zvláštní důraz se při tom klade na možnost vykazování malých pelagických druhů jiných než kranas obecný jako kranase obecného a naopak.

2. U plavidel vybavených systémem sledování plavidel (VMS) členské státy na základě výběru reprezentativních vzorků ověřují pomocí údajů VMS, že informace, které získala střediska pro sledování rybolovu (FMC), odpovídají činnostem zaznamenaným do lodního deníku. Tyto křížové kontroly se zaznamenávají v počítačově čitelné podobě a uchovávají po dobu tří let. Zvláštní důraz se klade na jednotnost údajů o oblastech týkajících se činností pozorovaných v oblastech, kde se setkávají hranice populací kranase obecného, konkrétně v divizích ICES VIIIc a IXa, IVa a IVb, VIIe a VIId.

3. Každý členský stát uchovává a zejména na svých oficiálních internetových stránkách zveřejňuje kontaktní údaje pro předkládání lodních deníků a prohlášení o vykládce.

KAPITOLA VDALŠÍ POSTUP

Článek 13

Vyhodnocení plánu

Komise na základě doporučení VTHVR a po konzultaci s Regionálním poradním sborem pro pelagické populace vyhodnotí dopad plánu na západní populaci kranase obecného a na lov této populace, a to nejpozději v šestém roce používání tohoto nařízení a pak každých šest po sobě následujících let používání tohoto nařízení, a případně navrhne vhodná opatření na změnu plánu.

KAPITOLA VIZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 14

Pomoc poskytovaná Evropským rybářským fondem

1. Pro roky, kdy velikost reprodukující se populace podle vědeckých odhadů dosahuje alespoň 130 % velikosti, kterou měla v roce 1982, se plán považuje za plán řízení ve smyslu článku 6 nařízení (ES) č. 2371/2002 a pro účely čl. 21 písm. a) bodu iv) nařízení (ES) č. 1198/2006.

2. Pro roky, kdy je velikost reprodukující se populace podle vědeckých odhadů menší než 130 % velikosti, kterou měla v roce 1982, se plán považuje za plán obnovy ve smyslu článku 5 nařízení (ES) č. 2371/2002 a pro účely čl. 21 písm. a) bodu i) nařízení (ES) č. 1198/2006.

Článek 15

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie .

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA Výpočet váhového faktoru podle čl. 7 odst. 1 písm. c)

1. Váhový faktor uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. c) se stanoví na základě hodnoty směrnice vypočítané podle bodu 2 této přílohy takto:

a) je-li směrnice posledních tří indexů průzkumu jiker nižší nebo rovna −1,5, váhový faktor je roven 0;

b) je-li směrnice posledních tří indexů průzkumu jiker vyšší než −1,5 a nižší než 0, váhový faktor je roven 1 − (−2/3 * směrnice);

c) je-li směrnice posledních tří indexů průzkumu jiker vyšší nebo rovna 0 a není-li vyšší než 0,5, váhový faktor je roven 1 + (0,8 * směrnice);

d) je-li směrnice posledních tří indexů průzkumu jiker vyšší než 0,5, váhový faktor je roven 1,4.

2. Směrnice posledních tří indexů průzkumu jiker se vypočítá podle tohoto vzorce:

(index průzkumu jiker 3 − index průzkumu jiker 1) / (3 − 1),

přičemž tři poslední indexy průzkumu jiker se vynesou na osu x soustavy souřadnic jako body 1, 2 a 3 tak, že indexem průzkumu jiker 3 je nejnovější index průzkumu jiker a indexem průzkumu jiker 1 je index průzkumu jiker odhadnutý před šesti lety.

[1] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[2] Dokument OSN A/CONF.199/20**.

[3] Zpráva ad hoc skupiny pro dlouhodobá doporučení ( ad hoc Group on Long Term Advice , AGLTA). (2005b) 126. 12.–13. dubna 2005 , ústředí ICES . Dokument ICES CM 2005/ACFM: 25.

[4] ICES, 2006. Zpráva poradního výboru pro řízení rybolovu, poradního výboru pro mořské prostředí a poradního výboru pro ekosystémy ICES, 2006. Doporučení ICES, svazek 9, s. 7.

[5] Zpráva ICES SGMAS 2007. Zpráva studijní skupiny pro strategie řízení ( Study Group on Management Strategies , SGMAS), s. 28. ICES CM 2007/ACFM:04.

[6] Založený na studii „ Towards a management plan for western horse mackerel “ (Směrem k plánu řízení pro západní populaci kranase obecného), ad hoc skupina vědců ve spolupráci s členy RPS pro pelagické populace, RPS pro pelagické populace et al., 2007.

[7] ICES, 2007. Zpráva poradního výboru pro řízení rybolovu, poradního výboru pro mořské prostředí a poradního výboru pro ekosystémy ICES, 2007. Doporučení ICES, svazek 9, s. 13 a 55.

[8] Zpráva Vědeckotechnického a hospodářského výboru pro rybářství. Přezkum vědeckých doporučení za rok 2007. Konsolidované doporučení k populacím v zájmu Evropského společenství v oblastech ICES, schválené na 26. plenárním zasedání VTHVR v listopadu 2007, http://www.ices.dk/products/icesadvice.asp.

[9] Projekt HOMSIR, multidisciplinární přístup využívající genetických markerů a biologických značek v analýze struktury populace kranase obecného ( Trachurus trachurus ), QLK5-Ct1999-01438. Shrnutí je k dispozici v článku autorů Abaunza et al., Stock identity of horse mackerel (Trachurus trachurus) in the Northeast Atlantic and Mediterranean Sea: Integrating the results from different stock identification approaches (Totožnost populace kranase obecného ( Trachurus trachurus ) v severovýchodním Atlantiku a Středozemním moři: integrace výsledků různých přístupů k identifikaci populace), Fisheries Research 89 (2008) 2, 196.

[10] Úř. věst. C, s.

[11] Úř. věst. ….

[12] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[13] Úř. věst. L 261, 20.10.1993, s. 1.

[14] Úř. věst. L 337, 21.12.2007, s. 56.

[15] Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1.

[16] Úř. věst. L 358, 31.12.2002, s. 59.

[17] Úř. věst. L 171, 6.7.1994, s. 7.