[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 11.3.2009

KOM(2009) 123 v konečném znění

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o vypracování postoje Společenství v Komisi pro tuňáky Indického oceánu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Podle čl. 300 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES v případě, že orgány vytvořené mezinárodní dohodou jsou zmocněny přijímat rozhodnutí s právními účinky, s výjimkou rozhodnutí doplňujících nebo pozměňujících institucionální rámec daných dohod, vypracuje postoj Společenství týkající se těchto rozhodnutí Rada na návrh Komise.

S ohledem na tuto povinnost a na základě podobného návrhu na vypracování postoje Společenství v ICCAT (rozhodnutí Rady o vypracování postoje Společenství v Mezinárodní komisi pro ochranu tuňáků v Atlantiku ze dne 11. listopadu 2008, dok. č. 14863/08, PECH 278 RESTREINT) navrhuje Evropská komise toto rozhodnutí s cílem stanovit postoj Společenství v Komisi pro tuňáky Indického oceánu (IOTC). Tento návrh je založen na stejném přístupu jako rozhodnutí Rady pro ICCAT v zájmu zajištění důslednosti s ohledem na postoje v různých regionálních organizacích pro řízení rybolovu.

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o vypracování postoje Společenství v Komisi pro tuňáky Indického oceánu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 37 ve spojení s čl. 300 odst. 2 druhým pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Článek 33 Smlouvy o ES ve spojení s článkem 32 této smlouvy stanoví, že jedním z cílů společné rybářské politiky je zajistit plynulé zásobování. Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 ze dne 20. prosince 2002 o zachování a udržitelném využívání rybolovných zdrojů v rámci společné rybářské politiky stanoví, že Společenství uplatní preventivní přístup a přijme opatření určená k ochraně a zachování živých vodních zdrojů, aby tak zajistilo jejich udržitelné využívání a v co možná nejvyšší míře snížilo dopad rybolovných činností na mořské ekosystémy. Stanoví také, že Společenství se zaměří na postupné zavádění přístupu k řízení rybolovu založeného na ekosystémech, snaží se přispívat k účinnosti rybolovných činností v rámci hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného odvětví rybolovu a akvakultury, spolu se zajištěním přiměřené životní úrovně osob závislých na rybolovných činnostech a s ohledem na zájmy spotřebitelů.

(2) Evropské společenství je smluvní stranou Dohody o zřízení Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) v rámci Organizace OSN pro výživu a zemědělství. IOTC může na základě vědeckých důkazů přijmout opatření určená k zachování vysoce stěhovavých rybích populací (tuňáka nebo tuňákovitých), která mohou být uplatněna v Indickém oceánu a přilehlých mořích severně od antarktické konvergence v míře, která zajistí dlouhodobou udržitelnost stavů těchto populací.

(3) Podle čl. 300 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES musí postoj Společenství v orgánech vytvořených regionálními dohodami o rybolovu zmocněných přijímat rozhodnutí s právními účinky (s výjimkou rozhodnutí pozměňujících institucionální rámec daných dohod) přijmout kvalifikovanou většinou Rada rozhodnutím na návrh Komise,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který se přijme jménem Společenství v Komisi pro tuňáky Indického oceánu v případě, že tato komise je zmocněna přijímat rozhodnutí s právními účinky, je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Rada na návrh Komise toto rozhodnutí posoudí a případně změní nejpozději pro výroční zasedání Komise pro tuňáky Indického oceánu v roce 2014.

V Bruselu dne […].

Za Radu

předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Postoj Společenství v Komisi pro tuňáky Indického oceánu

1. ZÁSADY

V rámci Komise pro tuňáky Indického oceánu Evropské společenství:

a) jedná v souladu s cíli, které Společenství sleduje v rámci společné rybářské politiky, zejména uplatňováním preventivního přístupu k udržitelnému využívání druhů, na které se vztahují předpisy IOTC, na podporu postupného zavádění přístupu k řízení rybolovu založeného na ekosystémech, co možná největšího omezování dopadu rybolovných činností na mořské ekosystémy, podporou hospodářsky životaschopného a konkurenceschopného rybolovu ve Společenství, spolu se zajištěním přiměřené životní úrovně osob závislých na rybolovných činnostech a s ohledem na zájmy spotřebitelů;

b) zajistí, aby opatření IOTC byla v souladu s cíli dohody o IOTC;

c) zajistí, aby opatření IOTC byla v souladu s mezinárodním právem, a zejména s ustanoveními Úmluvy OSN o mořském právu, Dohody OSN týkající se zachování a řízení tažných populací ryb a vysoce stěhovavých rybích populací a Dohody k podpoře dodržování mezinárodních ochranných a řídících opatření rybářskými plavidly na volném moři;

d) podporuje důsledné dodržování postojů v rámci regionálních organizací pro řízení rybolovu;

e) usiluje o součinnost s politikami, které v oblasti rybolovu Společenství provádí jako součást dvoustranných vztahů s třetími zeměmi, a zajišťuje soudržnost s politikou vnějších vztahů;

f) zajistí, aby byly dodržovány mezinárodní závazky Společenství.

2. Orientace:

Evropské společenství podle potřeby usiluje o přijetí těchto opatření IOTC:

a) přísných opatření na ochranu a řízení rybolovných zdrojů umožňujících dlouhodobou udržitelnost jejich stavů s ohledem na nejlepší dostupná vědecká doporučení, pro plavidla používající košelkové nevody k lovu tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého a tuňáka pruhovaného, jakož i odpovídajících opatření pro plavidla lovící na dlouhou lovnou šňůru, která provádějí cílený rybolov populací tuňáka nebo mečouna;

b) opatření na kontrolu intenzity rybolovu zajišťujících, aby tato intenzita odpovídala rybolovným právům;

c) opatření snižujících v co největší míře dopad rybolovných činností na necílové druhy, zejména žraloky;

d) vypracování a provádění opatření ke sledování, kontrole a dozoru, která se mimo jiné vztahují na opatření přístavních států;

e) posílených opatření pro boj s nezákonnými, nehlášenými a neregulovanými činnostmi, zejména závazných tržních opatření na podporu dodržování předpisů nečlenskými státy;

f) vypracování společných přístupů s ostatními regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, včetně Komise pro rybolov v západní a střední části Tichého oceánu a Mezinárodní komise na ochranu tuňáků v Atlantiku;

g) pokračující modernizace IOTC na základě přezkumu výkonnosti, včetně její reformy a vytvoření subjektu nezávislého na rámci OSN.