[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 17.2.2009

KOM(2009) 75 v konečném znění

2007/0233 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu s třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1172/95

2007/0233 (COD)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU podle čl. 251 odst. 2 druhého pododstavce Smlouvy o ES týkající se

společného postoje Rady k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady o statistice Společenství týkající se zahraničního obchodu s třetími zeměmi a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1172/95

1. SOUVISLOSTI

Datum předání návrhu Evropskému parlamentu a Radě (dokument KOM(2007) 653 v konečném znění – 2007/0233 (COD)): | 30. října 2007 |

Datum vydání stanoviska Evropské centrální banky: | 3. března 2008 |

Datum vydání stanoviska Evropského parlamentu, první čtení: | 23. září 2008 |

Datum přijetí společného postoje: | 16. února 2009 |

2. CÍL NÁVRHU KOMISE

Statistiky zahraničního obchodu (Extrastat) zaznamenávají dovoz a vývoz zboží mezi členskými státy a třetími zeměmi. Tyto informace mají zásadní význam pro evropské hospodářské a obchodní politiky a pro analýzu vývoje trhu u jednotlivých komodit. Statistiky zahraničního obchodu obsahují měsíční záznamy o dovozu a vývozu vyjádřených v jejich hodnotě a množství, doplněné o bližší údaje o členském státě, který záznam poskytl, o partnerské zemi, o komoditě podle kombinované nomenklatury, o způsobu dopravy a o sazebním zacházení.

Statistiky se zakládají na údajích získaných z celních prohlášení. Statistické zpracování bude ovlivněno změnami zavedenými v rámci modernizovaného celního kodexu[1]. Má-li být i v budoucnosti zajištěna dobrá kvalita statistik, musí dojít k přizpůsobení statistických systémů. To je hlavním účelem zrušení nařízení Rady (ES) č. 1172/95 a návrhu nového nařízení o Extrastatu.

- Nařízení poskytuje přesnější údaje týkající se zdrojů údajů při zavedení různých celních zjednodušení.

- Nařízení rovněž počítá se systémem výměny údajů mezi členskými státy, který je požadován v rámci modernizovaného celního kodexu.

- Nařízení umožní sestavení a zveřejnění statistik podle členského státu určení a skutečného vývozu. Tím se zamezí nesprávné evidenci údajů o obchodu vlivem centralizovaného odbavení a tzv. Rotterdamského efektu[2].

- Nařízení rovněž reaguje na potřeby nových uživatelů tím, že sestavuje dodatečné statistiky týkající se obchodu podle podnikových ukazatelů, poskytuje údaje o obchodu specifikované na základě fakturační měny a povahy transakce. Tím nevzniknou žádné nebo pouze omezené dodatečné požadavky na respondenty.

- Nařízení rovněž zavádí lepší systém pro hodnocení kvality v případě statistik zahraničního obchodu.

3. PřIPOMÍNKY KE SPOLEčNÉMU POSTOJI

3.1. Obecné poznámky

Evropský parlament vydal stanovisko v prvním čtení dne 23. října 2008 a přijal 35 pozměňovacích návrhů k návrhu Komise, z nichž se ovšem 8 (1–4, 8, 16, 17 a 19) netýkalo všech jazykových znění a nebyly proto předloženy k hlasování.

Komise přijala v plném rozsahu nebo v zásadě 24 z 27 pozměňovacích návrhů přijatých Evropským parlamentem během prvního čtení. Tyto pozměňovací návrhy posilují systém projednávání ve výborech nebo se týkají terminologie, právních odkazů a záměru (bodů odůvodnění) návrhu Komise, aniž by měnily základní reformní cíle. Nepředstavují pro Komisi žádnou zásadní překážku.

Pokud jde o tři zbývající pozměňovací návrhy, jeden Komise a Rada částečně přijímají (26 o výměně údajů), další je začleněn do společného postoje (18 o zrušení záznamů „dovozních kvót“), ale stanovisko Komise k pozměňovacím návrhům EP při prvním čtení ze dne 23. září 2008 jej doporučilo nepřijímat. Třetí pozměňovací návrh (27 o vyloučení sběru statistických údajů v případě, že celní úřady použijí sebehodnocení) odmítají oba orgány: Rada i Komise.

Společný postoj Rady představuje některá dodatečná upřesnění, pokud jde o zdroje údajů, systém výměny dat a změny technické nebo redakční povahy. Veškeré tyto změny jsou pro Komisi přijatelné.

Komise se vcelku domnívá, že společný postoj nemění přístup nebo cíle návrhu a může jej tedy podpořit ve stávajícím znění.

3.2. Podrobné připomínky

3.2.1. Pozměňovací návrhy Parlamentu přijaté Komisí a začleněné do společného postoje v plném rozsahu, částečně nebo v zásadě

Z 27 přijatých pozměňovacích návrhů byly pozměňovací návrhy 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34 a 35 začleněny do společného postoje buď přesně tak, jak byly navrženy v pozměňovacích návrzích Parlamentu, nebo v mírně pozměněném znění. Uvedené pozměňovací návrhy jsou pro Komisi plně přijatelné. Buď odstraňují nejednoznačnosti, nebo upřesňují systém projednávání ve výborech.

Pozměňovací návrh 26 je přijat částečně, neboť Komise souhlasí s celkovým cílem uvedené změny, která stanoví odpovědnost celních orgánů v mechanismu výměny statistických údajů. Komise nicméně dává přednost tomu, aby byla do společného postoje Rady začleněna obecnější formulace.

3.2.2. Pozměňovací návrhy Parlamentu zamítnuté Komisí, avšak začleněné do společného postoje v plném rozsahu, částečně nebo v zásadě

Pozměňovací návrh Parlamentu 18 odstraňuje ze souboru údajů záznam o „dovozních kvótách“. Ani společný postoj s jejich sběrem nepočítá. Vzhledem k tomu, že uvedené údaje jsou velmi důležité pro monitorování obchodu Společenství a zemědělských politik s ohledem na závazky WTO, zejména pokud jde o povinnost oznamovat WTO vyčerpání vázaných celních kvót EU, bude Komise trvat na tom, že je třeba, aby uvedené údaje byly na základě tohoto nařízení zpřístupněny.

3.2.3. Pozměňovací návrhy Parlamentu přijaté Komisí v plném rozsahu, částečně nebo v zásadě, ale nezačleněné do společného postoje

Žádné.

3.2.4. Pozměňovací návrhy Parlamentu zamítnuté Komisí a Radou a nezačleněné do společného postoje

Komise sdílí obavy Rady, pokud jde o pozměňovací návrh 27 , který vylučuje předávání některých dovozních a vývozních údajů Eurostatu v případě uplatnění specifických celních zjednodušení. Provedení tohoto pozměňovacího návrhu by vedlo jen k částečnému pokrytí obchodu a tudíž k zásadnímu zhoršení kvality údajů.

3.2.5. Změny návrhu provedené Radou

Rada v návrhu Komise navrhla tyto hlavní změny:

- Statistiky v případě zjednodušených celních formalit a kontrol: Rada vložila nový bod odůvodnění 3, který vysvětluje, že úplné statistiky budou zachovány i v případě obchodu podléhajícího celním zjednodušením, které mají za následek nedostupnost celních prohlášení. Článek 4 týkající se zdrojů údajů se přizpůsobuje zjednodušením uvedeným v modernizovaném celním kodexu. Nový čl. 4 odst. 2 konkrétně stanoví, že by subjekty, na něž se zjednodušení vztahuje, poskytnou statistické údaje. Čl. 4 odst. 5 a čl. 5 odst. 4 mají za cíl minimalizovat administrativní zátěž obchodu související s procesem sběru údajů.

- Výměna údajů mezi členskými státy: Rada vložila upřesnění s cílem zlepšit fungování budoucího systému pro výměnu statistických údajů. Bod odůvodnění 4 odkazuje k rozhodnutí o „elektronickém celním systému“ a jeho důsledkům pro statistiky. Čl. 7 odst. 2 uvádí, že by celní orgány měly zajistit výměnu údajů mezi členským státem podávajícím prohlášení a členským státem určení / skutečného vývozu. Datum zahájení takového systému výměny údajů je podmíněno pokrokem na poli zavádění automatizovaného celního systému pro dovoz a vývoz.

- Další změny: Rada v rámci svého společného postoje představila několik změn čistě technické nebo redakční povahy. Některé ze změn mají za následek změnu struktury návrhu a následné přečíslování bodů odůvodnění a odstavců v některých článcích.

4. ZÁVěR

Změny představené v rámci společného postoje Rady jsou pro Komisi přijatelné, s výjimkou odstranění údajů o „dovozních kvótách“, na jejichž dostupnosti Komise trvá.

[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se stanoví celní kodex Společenství (Úř. věst. L 145, 4.6.2008, s. 1).

[2] „Rotterdamský efekt“ znamená, že se zahraniční obchodní transakce ohlásí pro statistiky EU nejprve jako dovoz ze země mimo EU do členského státu EU, ve kterém zboží překročilo hranice EU a bylo propuštěno do volného oběhu. Tento statistický záznam tvoří součást systému Extrastat. Další pohyb zboží z tohoto členského státu EU do členského státu EU, který je konečnou skutečnou dovážející zemí, je následně zaznamenán jako odeslání (vývoz) a příchod (dovoz) mezi těmito dvěma členskými státy EU v rámci Intrastatu. „Rotterdamský efekt“ existuje i v případě vývozů ze Společenství, ovšem v menší míře. Vede k nadhodnocení objemu vývozu a dovozu u členských států EU, které jsou tomuto jevu vystaveny.